Bude publikováno později

Bude publikováno později

Bude publikováno později

Bude publikováno později

Bude publikováno později

Bude publikováno později

Bude publikováno později

Bude publikováno později

Bude publikováno později

klíčová slova: technologická singularita

anotace

Historie, současnost a predikce blízké budoucnosti

Kdy nás překonají počítače?

Elektronika se časem stane integrovanou součástí osobnosti.

Technické vynálezy se rodí bez “návodu k použití”, proto nikdo neumíme nahlédnout s jistotou do budoucnosti. Jedním z příkladů je parní stroj, který byl zpočátku využíván jako stacionární pohon, pouhý nástupce pohonů vodních či větrných. Až když se ocitl na podvozku, vznikla nová kvalita – dopravní prostředek.

Zdá se, že již několikrát zmíněný Mooreův zákon neplatí pouze pro kybernetiku, ale funguje i v jiných oborech výzkumné činnosti. Podle Ray Kurzweila vzniknou do 25 let technologie, které již překonají lidskou inteligenci. To otevře cestu k propojení strojů s biologickou podstatou člověka. Lidský mozek zpracovává informace pomocí elektrochemických signálů, které jsou ovšem až milionkrát pomalejší než elektronické obvody. A když si nebiologická inteligence získá své pevné místo v našich mozcích, bude exponenciálně růst a stane se superinteligencí.

Nicméně ke vzniku superinteligence může, podle vizionářů, dojít čtyřmi způsoby. Buď k ní, postupně dospějí počítačové sítě, nebo mohou být vyvinuty počítače  s vlastním vědomím a nadlidskou inteligenci. Třetí možností se zdá být těsné propojení člověka s počítačem. Již dnes existuje patent řešící vysílání vjemů do mozku. Zatím neodzkoušená technologie by mohla transformovat zážitky pro všechny smysly, především v lékařství a u postižených /hluchota , slepota/. I pro videohry /iluze pachů, vjemů a dotyků/. Poslední možností je to, že sama biologie dokáže zvednout kapacitu lidského mozku. ³⁶

Aby stroje člověka doslova nepřeválcovaly, je propojení strojů s biologickou podstatou člověka nezbytné. Podobné postupy jsou nutné i podle experta na robotiku Kevina Warwicka, jinak hrozí, že stroje si lidskou civilizaci zcela podmaní. Také žijící legenda mezi fyziky Stephen Hawking varuje před takovou apokalypsou. Ten však spíše preferuje řízené genetické změny. Pokud takto uvažují už i světové vědecké kapacity, rozhodně se už nejedná o science fiction.

Systémy lidské sítě

Dočkáme se bezdrátových mikrosítí, ve kterých budou běžná, denně užívaná zařízení sloužit k přeposílání a směrování zpráv, které s nimi samotnými nebudou mít nic společného. Vernon Vinge

Sítě HAN (Human Area Networks)  řeší již několik technologií, které využívají slabého /a zcela neškodného/ elektrického pole na povrchu našeho těla. Toho lze využít např. k přenosu signálu z mobilu do náušnic, promítání obrazu do brýlí či v digitálním oblečení, ale i k napojení na fyzickou počítačovou síť, či přenos dat mezi jednotlivými osobami. Je možný i přenos slabého napájecího el.napětí. z jedné baterie, umístěné někde na kůži, či pod ní. Technologie si údajně poradí i s takovou překážkou, jakou představují ponožky, rukavice, podrážky bot či zpocená nebo umaštěná pokožka.

Slabé elektrické pole na svém povrchu mají i kovy, plasty, sklo i některé kapaliny. Malé počítačové sítě /např. v domácnostech/ by se tak obešly bez kabelového propojení. Stačilo by, že stojí na jedné podlaze. Přijímací a vysílací čip lze vložit do jakéhokoliv přístroje a možná i do každého člověka. Potom jdete kolem reklamy a ta vás zaujme, stačí na ni ťuknout. Potřesením ruky si vyměnite dokumenty, fotografie, vizitky..

Poněkud scifisticky laděný způsob využívání vlastního těla ke komunikaci s elektronikou není jen snem daleké budoucnosti. Takové systémy  byly již úspěšně otestovány.  Blíží se prý nový věk lidských sítí.

Připomeňme si jakou rychlostí byla  celosvětově zavedena jiná technologie na krátké vzdálenosti – bluetooth. Nicméně v případě povrchového elektrického napětí se jedná o mnohonásobně vyšší rychlosti.  Petra Soukupová (Připojte si tělo k počítači 20. 01. 2006) -  zkráceno a doplněno.

V této  souvislosti musím zmínit i historku,  kterou jsem slyšel již někdy  kolem r. 1960.  V městečku poblíž Prahy si jeden muž stěžoval, že neustále slyší vysílání tehdejšího Československého rozhlasu. Po delším zkoumání se podařilo zjistit příčinu – nerv dotýkající se kovové zubní plomby působil jako detoktor radiového signálu z nedalekého středovlnného vysílače a přenášel signál do ucha. Po opravě plomby problém zmizel.   

Hardware výkonem ekvivalentní lidskému mozku

Umělá inteligence se stane generátorem nových objevů a vynálezů – a to včetně jejího sebezdokonalování.

Extrapolací údajů o růstu našich výpočetních kapacit  a v kombinací s trendovými křivkami lze dojít, podle Kurzweila, k závěru, že výkonu jednoho lidského mozku za cenu 1 000 dolarů dosáhneme kolem roku 2023. Spekuluje se  i o dalším pokračování těchto křivek, tedy např. o dosažení výkonu lidského mozku za cenu 1 dolaru, eventuálně o cenách strojů odpovídajících svým výpočetním výkonem celému lidstvu. Dá se ale namítnout, že od určitého bodu je budoucnost nepředpověditelná.³⁷

Nezbytnost zásadnějších změn v softwarovém inženýrství

Samotná ekvivalence výkonu lidského mozku ale ještě neznamená, že dosáhneme i ekvivalentu jeho funkčnosti. Zdá se, že umělá inteligence spadá spolu s termojadernou fúzí do kategorie technologických problémů, jejichž vyřešení se pokaždé předpokládá v průběhu příštích 20 let, splnění prognózy je však pokaždé třeba odložit. Skeptici se tedy domnívají, že pokud nenastane zásadní změna v oblasti sw, tak nám milionkrát výkonnější počítače mnoho nepomohou..

Na druhou stranu lze oponovat, že již existuje spousta efektivních metod a algoritmů, které dosahují určité “inteligence” ve své vymezené oblasti. Všedně dnes působí zprávy o porážkách šachových velmistrů počítači, což někteří odborníci pokládali ještě  nedávno za nemožné. Turbíny tryskových motorů se doslova šlechtí pomocí genetických algoritmů, bankovní systémy se samy učí, rozpoznat defraudace. ³⁸

Hranice a důsledky vývoje umělé inteligence nelze vůbec domyslet

Technologický vývoj je pokračováním biologické evoluce jinými prostředky jejíž rychlost se zvyšuje. Ray Kurzweil

“Až se nadlidská inteligence stane hybnou silou, bude další rozvoj ještě mnohem rychlejší. Není vlastně žádný důvod, proč by tento rozvoj nevedl v ještě kratší době k vytvoření ještě inteligentnějších bytostí.

Nejlepší analogie, která mě napadá, je evoluce v minulosti: Zvířata se mohou přizpůsobit problémům, ale inovace pracuje jen tak rychle jako přirozený výběr – zde je svět svým vlastním simulátorem. My lidé jsme schopni obsáhnout svět a ve své hlavě analyzovat “co se stane, když...”; a mnoho problémů jsme schopni vyřešit efektivněji. Vytvoříme-li počítačové prostředky, které budou takové simulace provádět ještě mnohem rychleji, dostáváme se do režimu, který se od naší lidské minulosti bude lišit stejně jako my od zvířat.” ³⁹

 Příběh

Propojení lidského těla s počítačem

Obrovské možnosti nabízí podle Kevina Warwicka, známého popularizátora vědy a robotiky z univerzity v Reedingu, výhled rozšíření lidské paměti pomocí mozkových implantátů. Vzpomínky se potom stanou odolnými vůči výpadkům i zkreslování a budou mít k dispozici takřka neomezenou kapacitu (svoji představu velikosti lidské paměti však Warwick nijak nedefinoval). Také možnost přímého připojení lidského mozku k internetu by mohla značně ulehčit transfer informací v podobě “zobrazování stránek před očima.”

Už v r. 1998 si Warwick nechal do levé ruky implantovat čip o velikosti jednoho centimetru s vývody na připojení k počítači. Čip měl sto pinů, které bylo nutné napojit na nervy ve Warwickově zápěstí tak, aby spolehlivě snímaly impulsy nervové soustavy.

Výsledky experimentu byly podle Warwicka ohromující. Warwickův tým vybavil jeho dům a laboratoř snímači identifikačního kódů, který vysílal čip v jeho ruce;  snímače pak propojili s počítači. Warwickovi se tak doma otevíraly dveře bez klíčů, rozsvěcovalo se světlo a spouštěly elektrické spotřebiče. V laboratoři jej počítače vítaly lidským hlasem, kdykoliv je míjel a získával vstup do chráněných oblastí.

 Úhly pohledu

Budeme  implantovat čipy?

Boj proti terorismu nás může zavést do orwellovského světa. Bude se k tomu zřejmě používat především analýza vzorků DNA.  Další možností je čipování lidí v takové podobě, jaké se již dnes běžně používá u psů. Již probíhají pokusy, kdy vybraným osobám bylo takové zařízení implantováno. Čipy vysílají informace, z nichž v lze odečíst identifikační a zdravotnické údaje sledovaných osob.

Lze je využít např. i pro zabezpečení speciálního přístupu do objektů jako jsou trezory bank, atomové elektrárny i luxusní kluby.

Ovšem takové zařízení je i lehce zneužitelné. Představa, že by se v zemi, kde by byl tento princip využíván, dostal k vládě nějaký šílený tyran typu Hitlera nebo Stalina není příliš příjemná. Koneckonců, už takhle si tajné služby mohou přijít na své, protože mnohá taková zařízení jsou k dispozici již v současnosti. ⁴⁰

Nebude důvod nechávat si implantovat čipy

Výjimkou budou zdravotní účely: přístroje podporující naši srdeční činnost, zabraňující epileptickým záchvatům či monitorující náš zdravotní stav. Druhou výjimkou, a přiznejme, že dost futuristickou, mohou být specializovaná komunikační zařízení typu mobilního telefonu v zubní plombě, která umožní permanentní konektivitu a diskrétní komunikaci.

V žádném případě však nepůjde o čipy identifikační, které budou nabízet paměťový prostor pro uložení informací o nás či o našem zdraví. Tuto informaci totiž s sebou už nosíme: jsou jí například otisky našich prstů, snímky naší rohovky, podoba naší tváře, či třeba DNA. Pro identifikaci proto bude možné použít biometrické metody, bez nutnosti vpravovat do těla elektroniku. A pokud by třeba záchranné službě chyběla zdravotní knížka, najde informace o našem zdravotním stavu na příslušném serveru, hned po naší biometrické identifikaci. ⁴¹

Biologická vylepšení člověka se stanou realitou během dvaceti  let

Rozmanitost lidského zvěřince expanduje do takových rozměrů, jaké si dnes neumíme představit.  Rodney Brooks

Budou genetičtí inženýři vytvářet „děti na objednávku“ či dokonce geneticky vylepšovat lidstvo? A je to všechno dobrý nápad?  Na to odpovídá Rodney Brooks, ředitel Ústavu pro výzkum umělé inteligence. Podle něj již budeme schopni přidávat k dospělému mozku dodatečnou vrstvu neuronů, což povede k zvýšení IQ a obnovení paměťových schopností na úroveň z mládí. Vylepšení, která se vymknou kontrole, podle něj zřejmě povedou i k omylům a hororovým situacím, ale tato technologie se bude nezadržitelně rozvíjet. ⁴²

Každá technologie je zneužitelná

Otázkou je, jakým způsobem zde lze chápat lidský mozek. Zmiňované teorie totiž vycházejí z představ, že mozek funguje jako bioelektrický digitální počítač. Jenže řada vědců se domnívá, že naše nervová soustava v sobě skrývá i prvky analogových počítačů. A co teprve, kdyby mozek pracoval podobně jako počítač kvantový. To by znamenalo, že výkon mozku je o hodně vyšší. Vždyť již dnes víme, že člověk v praktickém životě využívá svůj mozek nanejvýš na 20% 

Je jasné, že jakékoliv implantáty a zásahy do lidského organizmu přinášejí nejenom etická, ale i značná zdravotní rizika. A lze vůbec odhadnout, co se může stát s lidskou společností? Každá technologie je zneužitelná a tato může být pro zločince všeho druhu opravdu velmi lákavá. Navíc nová technologie jistě nebude ihned dostupná každému. ⁴³

Zkusme si domýšlet fungování suprinteligence ve světle bídy současného světa i světa blízké  budoucnosti

Staneme se opět po 100 letech svědky rozlišování na lidi a nadlidi? Historie se, jak víme, opakuje. Martin Janda

Národy nebo jedinci,  kteří využijí superinteligenčních technologií nejdříve ve svůj prospěch budou v ohromné výhodě. Patrně ještě  o několik řádů větší než mají dnešní monopolisté na  strategické informace. Je těžké s i představit že za nějakých 20 – 50 let se stanou uživateli těchto technologií  2 - 3 miliardy lidí,  nemajících dnes přístup k základním lidským potřebám, ke zdravému životnímu prostředí, k lékařské péči, vzdělávání a kteří dnes doslova přežívají za méně než 1 dolar  denně.

A lze si představit, že elita disponující superinteligencí, bude nezjištně  předávat své znalosti a své technologie tak ohromné mase těch nejchudších? To je ještě netušená výzva pro všechny filozofy, vědce, ekonomy, politiky ale i pro jednotlivce.

Značnou úlohu v procesu singularity sehrají nanotechnologie

Staneme se chodícími počítači? 

S pomocí nanotechnologií budou do lidského organismu vpraveny mikropřístroje o velikosti jedné krevní buňky, které se uhnízdí v mozku. Budou jich miliony! To by mělo lidskou inteligenci podstatně zvýšit. A představme si k tomu ještě propojení takovéhoto člověka na dálku s internetem a se zobrazováním rešerší na sítnici jeho oka, nebo dokonce jejich přímou transformaci do  mozku ve formě  znalosti!

Hrozí nadvláda strojů?

Když Karel Čapek psal ve 20. letech minulého století své drama “Věc Makropulos”, možná netušil, že jeho fikcemi se na prahu 21. stol. začnou vědci seriózně zabývat.

Co se týče technologických problémů, jak praví jeden z Murphyho zákonů,  „cokoliv, co se může rozbít, dozajista se rozbije“. Představa, že v našem těle funguje miliarda narušených stroječků jistě není příliš lákavá. Pokud Hawking hovoří o nadvládě strojů jako o apokalypse, odpůrci Singularity mluví o technokalypse.

Kurzweilova důvěra ve vědu a pokrok je možná až příliš jednostranná. Věda je jistě jedním z reprezentantů lidské kultury, ale jsou zde i jiné věci. Jistě existuje řada lidí, kteří by si do mozku nenechali vpravit sebemenšího robota. Svou úlohu tu hraje i zmiňovaná otázka etiky. Než se lidstvo do podobných projektů pustí, mělo by si důkladně promyslet následky takového jednání. Ovšem lavinu technologického pokroku už asi žádný filozof nezastaví. ⁴⁴

Kyborg?

Jeden směr překračování hranic mezi člověkem a počítačem znamená technicky komputerizovat člověka, druhý naopak usiluje o polidšťování počítačů. Cesta prvním směrem vede ke kyborgovi, člověku s implementovanými technickými součástmi. V širším významu je kyborgem každý jedinec třeba s kardiostimulátorem.

Druhý směr je cesta hledání umělé inteligence a lze očekávat, že obě cesty se jednou potkají a kyborg se protne s počítačem s umělou inteligencí. Jaká asi bude společnost tvořená těmito bytostmi? Realita jako obvykle zřejmě opět předstihne nejodvážnější vize futurologů. ⁴⁵

klíčová slova:  ochrana soukromí, pasivní čipy, RIFD, bezpečnostní kamery, monitoring zdravotního stavu, špionský sw

anotace

 Historie, současné poznání a predikce blízké budoucnosti

Nedotknutelný prostor soukromé sféry se neustále zmenšuje

“Stále vás sledovaly ty oči a obklopoval ten hlas. Ať člověk spal nebo bděl, pracoval nebo jedl, uvnitř nebo venku, ve vaně či v posteli – nebylo úniku. Nic nepatřilo člověku osobně, kromě několika kubických centimetrů uvnitř jeho lebky.” 1984, George Orwell

Kdyby George Orwell procitl z věčného spánku, zděsil by se, na kolik se jeho fantazie stala součástí každodenního života. Antiutopický román “1984” autora  popisuje svět, v němž vládne totalitní režim, kde je cokoli, co je proti kolektivnímu myšlení Strany, krutě trestáno.

Zasahování státních institucí do soukromí je dle International Privacy stále větším problémem všude na světě. Dnes vedou jen v ČR státní instituce ke stovce databází, obsahujících osobní data. Náš pohyb dokumentují tisíce kamer a údaje o každém z nás mohou být zneužity. Pak se může lehce stát, jako  nedávno v Plzni, že bezpečnostní kamera místo provozu na křižovatce monitorovala, co se odehrává v nedalekém bytě. Záběry přitom byly on-line ke stažení na internetu. Server IHNED.CZ 07.02.2008

Celosvětová paranoia zesílila po teroristickém ataku na newyorská dvojčata v září 2001. Vláda USA podrobně lustruje nejen podezřelé, ale každého, kdo chce zemi navštívit. “Odposlech” webu lze, podle Wall Street Journalu, realizovat technologií zvanou „deep packet inspection“. Informace na internetu totiž proudí sem tam rozsekány v tzv. Paketech. To umožňuje první balíčky každé předávané informace zachytit, zjistit, co v nich je (což napoví, co je ve zbytku zprávy, internetové stránky nebo jakékoliv další informace) a kdo se na co díval nebo co kam posílal. Informaci pak lze číst dál celou, zadržet nebo změnit.

Opravdu i přes mrtvoly

Opravdové zločince žádná technická opatření nezastaví, nanejvýš je donutí „přezbrojit“, posílit svoje diverzní dovednosti. Zato zkomplikují život většině normálních lidí. Petr Koubský

Pasívními čipy jsou už běžně vybavováni také psi. Mohou být ale využity i při hlídání zboží, v půjčovnách a knihovnách, coby náhrada čárových kódů v samoobsluhách nebo jako identifikační prvek pasů apod. V Dubaji už čipy zabudované v automobilech nejdřív řidiče upozorní na překročení rychlosti – a když nezpomalí, vzápětí jej udají policii.

Mexická společnost Attorney nechala čipy implantovat osmnácti vysoce postaveným zaměstnancům, kterým otevírají přístup k důvěrným datům. Experti ale varují, že tyto postupy naopak bezpečnostní rizika zvyšují. Zločinci totiž půjdou za novou identitou doslova přes mrtvoly. A je-li v mrtvole nějaký čip otevírající tajné kódy, tím lépe.

Blíží se čipová totalita?

Identifikační čipy umějí i věci, které sice dělají radost sběratelům privátních informací, méně už ale běžným občanům. Z většiny zboží totiž RFID nepůjde fyzicky odstranit ani ho vypnout. M.j. i proto, že by se tím ztratily některé jeho výhody – např. ochrana supermarketů před zloději, nebo možnost konstruovat spotřebiče, identifikující vložené potraviny.

Jenže pokud si koupíte  např. kabát, který má pod podšívkou zašitý čip, tak zůstává aktivní, i když si oděv přinesete domů a chodíte v něm. Kdykoliv se přiblížíte k nějaké čtečce, sbírá o vás údaje, aniž o tom víte.

Pokud ještě platíte kartou nebo se jinak identifikujete, získá obchodník údaje o tom, kdo zboží nosí. Více než 40 světových organizací zabývajících se lidskými právy proto žádá moratorium na čipy ve zboží, které umožňují sledovat lidi bez jejich vědomí.

Ne všechny čtečky mají dosah řádu centimetrů nebo decimetrů. V případě použití speciální výkonné antény to mohou být i desítky a stovky metrů. O takové detekci se už nemáte šanci dozvědět. Nezapomínejme také, že nepůjde o jeden kabát, ale prakticky o všechny výrobky na trhu...

Slídilové se těší

Na špehovací schopnosti RFID už netrpělivě čeká několik kategorií slídilů. Těm komerčním stačí, zjistí třeba  jen nákupní návyky zákazníků. Ale je tu ještě policie, tajné služby, detektivní kanceláře... A mafie!

Zastánci nové technologie však věří, že obrana existuje. Byla vyvinuta stříhací etiketa RFID, která je opatřena perforací a zákazník po zakoupení zboží prostě odtrhne její anténní část. Čip tedy bude sloužit dál, jenže s tak malým dosahem, že jej nelze přečíst bez vědomí majitele.

Možnosti chránit soukromí tedy existují. Třeba zavádět metody deaktivace.. Přednosti RFID technologie jsou takové, že se jejímu masovému nástupu nevyhneme. Je proto věcí legislativy, aby se tak nestalo na úkor lidských práv.

Technika obrazového záznamu 

Dosud se používal převážně analogový obrazový záznam. Ten nelze zpracovat počítačem. Avšak současné digitální systémy umožňují, díky biometrice, vyhodnocovat výstup z bezpečnostních kamer na počítačích během vteřin. Stejné je to i s odposlechy telefonů.

Dříve, díky menší technologické vyspělosti, bylo neproveditelné masovější sledování. Dnes už to není problém. Technologické překážky jsou překonány a ochráncem důvěrnosti našich hovorů je už jen zákon.

To znamená, že budou-li bezpečnostní kamery napojené na počítač, nebude problém sledovat každého obyvatel velkoměsta a vědět tak přesně, kde se pohyboval a kdy. Do určité míry již fungují záznamy telefonních hovorů, kdy hovory zůstávají zakomprimované po nějakou dobu u operátora, hovor je možné kdykoliv najít a dekomprimovat.

Špionský sw, vezme oběti veškeré soukromí

Podezříváte partnera z nevěry? Chcete mít absolutní kontrolu nad svými dětmi? Nebo toužíte odhalit tajemství vašich obchodních partnerů?

Po nainstalování špionského sw na vybraný telefon můžete pomocí svého mobilu sledovat veškerou komunikaci jeho držitele. Program vám přeposílá veškerou SMS komunikaci i  upozorněni, s kým sledovaný hovoří. Kdykoli tak můžete odposlouchávat probíhající rozhovor, dění v místnosti, či získat informace o momentální poloze telefonu. Pomocí SMS lze sw dálkově odinstalovat a zamést stopy. Je to vše děsivě snadné!

Oběť tak po celou dobu vůbec nemusí tušit, že je sledována. Podezření může přijít až s vyúčtováním více než dvojnásobného nárůstu odeslaných SMS. Pokud ale někdo sleduje třeba rodinné příslušníky nebo zaměstnance a účty chodí jemu, postižený se o sledování nedozví.

Instalace a používání takového sw bez vědomí uživatele telefonu je samozřejmě protiprávní a kontroverzní je i použití k sledování svých dětí. Dokazování  je však vždy velmi problematické.

Nastává tak možná doba, kdy již na mobilní telefon nebudeme pohlížet jako na hezký dárek. Může totiž zrovna tak jít o pokus nabourat se do našeho soukromí. Rovněž bezstarostné půjčování telefonů prakticky komukoli se vám nemusí vyplatit. ³⁰

Tajná superzbraň

Policie jen velmi nerada připouští použití systému pro odposlech telefoní komunikace. Většinou ho totiž používá v boji proti vrahům, násilníkům, vyděračům, lupičům nebo korupčníkům.

Legální odposlechy telefonů pak už nejsou vůbec technicky náročné. Nikde se neinstalují žádné štěnice a nenapichují se centrály mobilních operátorů nebo pevných sítí. Vše je tak dokonale domyšlené a připravené, že k samotnému odposlouchávání stačí vlastně jen počítače.

Když  policie v r.2004 zveřejnila, že zatkla a obvinila první podezřelé v kauze fotbalové korupce, vypadalo to na velkou blamáž. Nikdo zpočátku nechtěl věřit, že se policii podaří z korupce někoho usvědčit. Až teprve poté, co vyšlo najevo, že má nezvratné důkazy v podobě odposlechů, spadla  klec.

Odposlechy jsou  řízeny přísnou legislativou

Legislativa odposlechů se v různých zemích liší. V ČR žádost o odposlech předkládá, na základě povolení soudu,  vyšetřující závažného trestného činu. Kompetentní úřad se pak obrátí na specializované pracoviště mobilního operátora a doloží mu soudně povolený odposlech.

Hovory pak “spadnou” do obřího počítače, který data zaznamená a zkopíruje. Odposlechy obdrží vyšetřovatel do ruky až poté, co hovor sledovaného skončí. Operátor  odposlechy  na svém počítači nenávratně vymaže. Jen výjimečně, kdy je podezření z plánování mimořádně závažného trestného činu, se poslouchá probíhající hovor.

Povolí-li soudce odposlech, vyšetřovatel uslyší  i ty hovory, které nemají s trestným činem nic společného. Často jde i o intimní nebo rodinné záležitosti. Ty je nutno ze spisu vyčlenit a úředně zlikvidovat, protože neslouží k dokázání trestného činu sledovaného. V praxi se stává, že odposlech je nasazen např. na zloděje aut, ale policista se současně dozví i o jeho obchodu s drogami. Informace o překupnictví pak u soudu nesmí  použít, protože na to nebyl odposlech schválen. Lze je využít jen jako tip a později jít po této stopě.

Všichni lidé, kteří jsou součástí tohoto systému – ať už u policie nebo u operátorů – musí mít bezpečnostní prověrku spolehlivosti. Pokud by se ukázalo, že někdo z telekomu vynesl informace z odposlechů ven, byl  by trestně stíhán. A operátorovi by hrozilo odejmutí licence. V současnosti je již známo  několik případů zneužití odposlechů /ne ale od operátorů/ a legislativa je předmětem ostré diskuse v parlamentu. ³¹

 Příběh

Velký bratr se zbláznil: 435.000 lidí v “teroristické” databázi

Každý den z celého světa přicházejí tisíce střípků zpravodajských informací – zprávy z různých oblastí, ukořistěné dokumenty, novinky od zahraničních spojenců a někdy také pouhé drby – do počítači přecpaného střediska v Mcleanu, kde je vládní analytici převádějí do centrálního seznamu teroristů a podezřelých z terorismu.

TIDE, “Databázové prostředí pro teroristické identity”, je úložištěm pro osobní údaje o jednotlivcích, o kterých si výzvědné služby myslí, že ohrožují zájmy USA. Je to pramen informací o podezřelých z terorismu, rozdávaný aerolinkám, policii, pohraničníkům a americkým velvyslanectvím, vytvořený po 11. září 2001.

TIDE měl vyřešit určitý problém, ale místo toho zplodil celou řadu dalších problémů. Z původních 100.000 jmen v r. 2003 se nafoukl do objemu 435.000 jmen a rostoucí databáze hrozí zcela pohltit lidi, kteří na ní pracují. “Nejvíce se obávám kontroly kvality informací v dlouhodobém měřítku”, uvádí Russ Travers. “Kde budu já nebo můj nástupce za 5 let?”

TIDE rovněž vyvolává mnoho starostí ohledně utajení, chyb a soukromí. Seznam zařazuje do jediné databáze cizince i rodilé americké občany. Práh pro zařazení je velice nízký a jakmile se jednou octnete na seznamu, je téměř nemožné z něj být vyřazen. Zaměstnanci přiznávají, že seznam již způsobil řadu “hororových situací” pomocí záměny jmen a používání nepotvrzených informací.

Pohraniční seznamy, určené pro kontrolu všech, kteří vstupují do země, jsou odvozeny od TIDE, ale mají mírně vyšší nároky na zařazení osoby. Již se ale staly omyly. V r. 2004 a 2005 chybná identifikace způsobila podle Accountability Office desítky tis. problémů pro cestující.

“Kolik lidí je na seznamu, jak je vytvářen, jak jsou informace používány a ověřovány?”, ptá se Lilie Convey z washingtonského Centra pro elektronické soukromí? Podobné údaje jsou ale utajovány a pokud je někomu zakázán vstup do USA, důvod není sdělen.

Republikánský senátor Ted Stevens vloni řekl, že jeho manželce bylo opakovaně odmítnuto nastoupit na běžný pasažérský let, protože její jméno Catherine Stevens bylo zaměněno za “Cat Stevens” ze seznamu. Toto jméno patří britské popové zpěvačce, která konvertovala k islámu a změnila si jméno na Yusuf Islam. Proč je islámské vyznání důvodem k odepření vstupu do USA, zůstává tajemstvím.

Stejný případ prožil M. Arar, Kanaďan narozený v Sýrii, který také zůstává na seznamu. V r. 2002 byl v NY zadržen na cestě do Montrealu a odeslán USA do Sýrie k výkonu trestu odnětí svobody na  rok. Kanada, zdroj informací o Ararovi, jej oficiálně zprostila všech údajných obvinění z terorismu v r.2006 a vyplatila mu odškodné 9 mil. dolarů.

TIDE je vysavač na potvrzené i nepotvrzené informace a jeho ředitel odmítá nést odpovědnost za to, jak jiné vládní agentury používají jeho data. Každý den jsou “tisíce zpráv”, jak řekl Travers, zpracovávány pouhými 80 analytiky. Podle něho je většina údajů stejně “útržkovitá”, “nesoudržná” a “mnohdy naprosto chybná”... často nedostanete žádné potvrzující informace, musíme tedy pracovat s nějakým standardem přiměřeného podezření”.

Každý člověk na seznamu TIDE dostane číslo a vytvářejí se statistiky např. podle národnosti, etnika nebo náboženství. Některé soubory jsou založeny pouze podle přezdívky nebo aliasu, zatímco jiné podle plného či jen částečného jména, doplněného stručným životopisem.

Každý večer TIDE ukládá denní sklizeň jmen, datumů narození, zemí původu a čísla pasu, do db, patřící Prověřovacímu teroristickému centru FBI. To doplňuje další data o amerických podezřelých bez mezinárodních kontaktů, denně o cca 1.500 jmen.  Ranní směna složená z 24 analytiků z agentur, které dále používají seznam, zahajuje proces, který má určit, jaká jména z TIDE přejdou dále pod Prověřovací teroristické centrum. Na jeho seznamu je “pouze” 235.000 jmen.

Existuje asi 30.000 osob z této databáze, kteří jsou zařazeni do “no-fly” seznamu a je jim v USA zakázáno nastoupit na jakékoli pasažérské letadlo. Aerolinky často zjišťují, že existují náhodné shody jmen. Proces odepření vstupu do letadla se provádí de facto online. Bezpečnostní správa leteckého provozu dostává ročně tisíce stížností kvůli zpožďování nástupu do letadla nebo odepření letu. Ze seznamu TIDE se ale nedostanete jen proto, že vaše jméno je shodné nebo velice podobné se jménem podezřelého z terorismu. V r. 2005 bylo z tisíců stížností ze seznamu odstraněno jen 31 jmen. A jaká je situace v r.2013 ? ³²

 Úhly pohledu

Čipy RFID mohou být dobrým sluhou, ale špatným pánem

Nejspíš zanedlouho budeme nosit řadu čipů RFID s osobními údaji neustále u sebe. Člověk se tak za pár let stane věšákem na visačky, které budou stále vysílat, co má na sobě a kde si to koupil. Už nyní je najdeme v nových cestovních pasech s biometrickými údaji, i v jiných dokladech.  Nevládní organizace zabývající se ochranou osobních údajů varují, že toho mohou zneužít teroristé nebo jiní zločinci. Prostřednictvím vlastních zařízení by prý mohli z pasů a řidičských průkazů získat data na dálku. Také do nových značek automobilů se budou zabudovávat čipy pro snímání na velkou vzdálenost. Kritici tohoto systému také varují, že lidé by se mohli dostat pod nechtěnou kontrolu.

Riziko technologie spočívá také v možnosti napadnout čip počítačovým virem, případně ho “hacknout” a pozměnit uloženou informaci. Nadměrná závislost naší civilizace na těchto miniaturních zařízeních by ji tedy mohla učinit zase o trochu víc zranitelnou. ³³  

Odposlechy ano či ne?

I přes všechna přísná legislativní opatření se dostanou některé odposlechy k veřejnosti. Je to obzvláště v případech podezření na propojení organizovaného zločinu s politikou, kdy “zapůsobí” novináři nebo opozice. Mnozí si tak kladou otázku, na kterou si neumějí jednoznačně odpovědět. Je to dobře nebo špatně? Vždyť mnohé zcela zásadní korupční a jiné kauzy, sahající až do nejvyšších politických pater, by tak zůstaly veřejnosti navždy utajeny. A to je patrně i jeden z hlavních důvodů vzniku tzv. “náhubkového zákona” schváleného českým Parlamentem v r.2009.

Na sledování  jsme si zvykli velmi rychle

Kolik je bezpečnostních kamer všude kolem nás? Před několika lety se řešil problém zda kamery ano či ne a dnes? Dnes je už nevnímáme. Kamerové systémy jsou všude: na ulicích, v nákupních centrech, na úřadech, v nemocnicích, hlídají celá městská centra.

Cílem je odradit mírnější zločince, kteří si to raději rozmyslí a přesunou se do jiné ulice nebo do jiného města. Nejde o boj se zločinem, jde jen o jeho přesun. Navíc opravdoví zločinci si vždy nějak poradí, vždy to tak bylo a zůstane to tak i nadále. Zvýšila se snad bezpečnost? Krade se méně? Je méně vražd? ³⁴

Představa, že odposlechy pomohou v boji proti terorismu,  je mylná

Je známo, že Islámští teroristé nedůvěřují moderní technice a mobilní telefon použijí nanejvýš k odpálení bomby. Pokud se jedná o předávání důležitých instrukcí ohledně místa a času útoku, provádí se to buď ústně nebo písemně. A teroristickou buňku připravující atentát, která pro běžnou komunikaci sice používá mobilu stejně nerozeznáte od studentského bytu.

Co se týče toku pěněz, tak Muslimové nejsou moc zvyklí používat banky a takovéto podniky jsou financovány tradičním způsobem. Na Blízkém východě je finanční obnos předán důvěryhodné osobě a takto po důvěryhodných osobách doputuje až k příjemci. A takovýto tok peněz se opravdu nedá vystopovat. A pokud jde o organizovaný zločin, tak ti si dávají také pozor. ³⁵

Překonáme Orwellovské vize?

Prim v boji proti terorismu hrají Američané. Pracuje se na tom, aby kteréhokoliv člověka bylo možné sledovat, ať se nachází na libovolném místě. Elektronická čidla již dnes dokáží analyzovat, zda z člověka nevane zápach výbušniny, byť by byl sebenepatrnější, umí rozpoznat a analyzovat pot každého jedince.

Mnohokráte citovaný George Orwell ve své jedinečné próze 1984 popisuje, kterak obyvatele Londýna na každém kroku hlídaly kamery a odposlouchávaly mikrofony. Přitom  už dnes je v Londýně rozmístěno na půl milionu kamer. Londýnská radnice má pro to své důvody, hrozba útoků ze strany teroristů se již naplnila. Pravdou však je, že ani oněch 500 000 kamer teroristům v uskutečnění jejich záměru nezabránilo.

 Zvažte následující doporučení

Bluetooth – pozor  na  zneužití

Pomocí technologie Bluetooth je možné bezdrátově spojit dvě zařízení na vzdálenost okolo 10 metrů. Po spárování se dají přenášet po Bluetooth data i hlas. Standardně se při párování zadává čtyřmístné číslo, které se musí potvrdit i druhou stranou, aby se nemohly spojit libovolné dvě zařízení v dosahu Bluetooth. Tento proces je ovšem možné obejít.

V současnosti jsou zdokumentované tyto způsoby útoku: Útočník se snaží získat nebo poškodit citlivé informace z telefonu jako. telefonní seznam, záznamy v kalendáři nebo uložené zprávy se speciálním zařízením i na vzdálenost jednoho kilometru  a osobu sledovat. Nebo také na dálku vypnout nebo si z něj zavolat či ho odposlouchávat. A také využívat Bluetooth pro zasílání spamu.

 Zamyslete se nad otázkami

 ☼ Akceptujete v boji proti terorismu technologii porovnávající tváře lidí nasnímané rozsáhlými kamerovými systémy s databázemi hledaných osob, které okamžitě vyvolají v kontrolním centru poplach a hlásí stanoviště podezřelého? Nebo kontroly letištními celotělovými skenery vedoucími až k piercingu v prsní bradavce vytahovanému kleštěmi,  politím močí z umělého vývodu,  otřesu mozku, dětem podezíraným z terorismu či k sexuálnímu obtěžování /příklady z USA/.?

☼  Sdílíte názor bývalého policejního ředitele ČR Koláře i  mnoha dalších lidí?: “Mne myšlenka odposlechů mobilních telefonů vůbec netrápí. Já vedu rozhovory, a ať si je odposlouchává kdo chce. Když si je člověk jistý, že nic nespáchal, může mu to být jedno”.

klíčová slova: GPS,  Galileo, Glonass,  Geotagging,  Navsar, bezpečnost satelitní navigace

anotace

 Historie, současné poznání a predikce blízké budoucnosti

Pohled do historie navigace

Fráze „hledá zeměpisnou délku“ („finding the longitude“) se stala v 17. století v Británii synonymem pro bláznivé chování.

Aby se neztratili, museli naši předchůdci činit různá opatření, od vztyčování obrovských orientačních bodů v krajině až k pálení ohňů na kopcích. A námořníci ? Až do konce 17. stol., jakmile byla země z dohledu, museli zeměpisnou délku odhadovat na základě odhadu překonané vzdálenosti. Pomocí rovnice Rychlost x Čas = Vzdálenost vypočítávali vzdálenost, kterou loď urazila.

Základem GPS je stejná matematická rovnice. Jediným rozdílem je úroveň chybovosti. To je ale rozdíl  ohromný, protože GPS k měření času používá atomové hodiny, zatímco námořníci používali hodiny přesýpací; a zatímco GPS k vypočítání vzdálenosti využívá trilateraci a rádiové signály, staří námořníci si museli vystačit s pozorováním kusů mořských řas proplouvajících kolem trupu lodi, nebo počítáním uzlů na provazu, vypouštěným za  lodí!

S růstem poptávky po zámořském obchodu se navigátoři naučili vypočítávat zeměpisnou šířku podle slunce za dne a podle Polárky za noci. V 17. století to ale již nestačilo. Proto v r. 1714 nabídl britský parlament odměnu 20 000 liber tomu, kdo přijde na způsob, jak se plavit z Velké Británie do západní Indie, aniž by se odchýlil od zeměpisné délky více než půl stupně.

Jádrem problému byla přesnost hodin. Přestože přesné kyvadlové hodiny existovaly už v 17.století, pohyb lodi a změny vlhkosti a teploty způsobovaly, že hodiny neměřily čas přesně. Problém vyřešil tesař John Harrison – díky porozumění mechanice, svému talentu a odhodlání.

Následně kapitán Cook použil verzi Harrisonových hodin na třech svých cestách pokrývajících tropické oblasti i Antarktidu. Ty již nikdy nepřekročily denní průměrnou odchylku 8 vteřin (2 námořní míle).

Úsvit moderního věku

Jakmile se objevil systém GPS, pozemní systémy se staly zastaralými.

Od 17. stol. objevy, vynálezy a zdokonalené techniky přicházely v rychlém sledu a umožňovaly navigátorům zjišťovat polohu s čím dál větší přesností a spolehlivostí. Ale skutečně moderní navigace se datuje až od r. 1920, od zavedení pozemních rádiových systémů. Jednalo se o průlom, ale ne bez nedostatků. Byl omezen dosah  /okolo 800 km/ i přesnost /cca 250  m/. Nedala se měřit nadmořská výška.

Umělých družice počátkem 60. let min. stol. přineslo navigační rádiové signály v tzv. přímé viditelnosti. Původně byly družice využívány ve 2D systémech. Zkušenosti vydláždily cestu pro systém, který změnil navigaci jednou provždy: The Global Positioning System neboli GPS.

Vše z https://www.tomtom.com

Funkce satelitní navigace

GPS je tvořen třemi segmenty: kosmickým, řídícím a uživatelským.

Systém GPS, neboli česky, Globální polohový systém je pasivní dálkoměrný systém pro stanovení polohy a času na Zemi i v přilehlém prostoru. Někdy je také nazýván svým druhým názvem NAVSTAR.

Kosmický segment GPS  představují družice umístěné na šesti kruhových drahách 20 190 km od povrchu Země a pohybující se rychlostí 11 300 km/h. Za jeden den uskuteční každá družice dva oběhy kolem Země (jeden oběh trvá 11 h 58 min), proto je další den na stejném místě oběžné dráhy vždy o 4 miuty dříve. Každá ze šesti drah má pět pozic pro umístění družic. Pozice č. 5 je záložní, k plné operační způsobilosti postačuje 24 funkčních družic s životností 10 let, některé ji ale překonaly.

Největší změny nově vypouštěných družic je: zlepšení odstínění před kosmickým zářením, zvětšení zásob paliva pro raketové motory a přeprogramovatelný počítač. Nejdůležitější je ale schopnost fungování družice bez zásahu z řídícího střediska a prodloužení životnosti na 15 let.

Srdcem družic jsou velmi přesné atomové hodiny. Starají se o dlouhodobou frekvenční stabilitu signálu. Pro modulaci nosné vlny 10,23 MHz se používá tzv. PRN kód. Ten je pro každou družici jedinečný. Horizontální přesnost určení polohy pomocí C/A kódu, který je opakován každou tisícinu sekundy, se pohybuje v řádech jednotek metrů.

Pro určení dvojrozměrné polohy (nejčastěji zeměpisná délka a šířka) postačí příjem signálu z min. tří družic, k určení trojrozměrné polohy (+ výška) minimálně ze čtyř družic. Příjem menšího počtu družic znemožňuje výpočet polohy, vyšší počet družic ji naopak zpřesňuje.

Řídící segment -  hlavním úkolem je sledování drah družic a stavu jejich hodin. Tvoří ho soustava pěti monitorovacích stanic, čtyř pozemních vysílačů a hlavního řídícího střediska. Monitorovací stanice jsou umístěny rovnoměrně po obvodu Země, většinou blízko rovníku.

Uživatelský segment – je složen z GPS přijímačů jednotlivých uživatelů, umožňujících přijímat signály z družic a získávat z nich informace o své poloze a čase. Kombinuje se s vazbou na elektronické mapy. Uživatelský segment tvoří pasivní přijímače schopné přijímat a dekódovat signály z družic. Jejich provoz není spojen s žádnými poplatky za využívání služby. Díky tomu, že přijímače nemusí komunikovat s družicemi, může GPS obsloužit neomezený počet uživatelů.

Některé příklady použití  satelitní navigace

Vojenské účely – Zařízení pro satelitní  navigaci jsou integrovány do letadel, tankerů, lodí i ponorek, tanků i pozemní vojenské techniky. Kromě navigačních aktivit jsou využívány k označování cílů a navádění raket, jsou součástí vzdušné podpory a montují se i do „chytrých” zbraní.

Zemědělství – Navigace pomáhá zemědělcům k vyšší produktivitě a účinnosti metod obdělávání půdy. Mnoha uživatelům slouží k řízení speciálních postupů, zejména při aplikací chemických a průmyslových hnojiv. Také poskytuje data o pozemcích a je možné z ní vyčíst např. zamoření polí plevelem nebo onemocnění pěstovaných kultur.

Letectví – Navigační systémy letadel pomáhají při řízení téměř všech manévrů, která letadla provádějí. Jedná se o pomoc při vzletu i přistávání, stroje jsou pod neustálou kontrolou i během svého pobytu ve vzduchu, trasy letadel jsou předem pevně naplánovány a jejich dodržování je neustále kontrolováno. Výhodou je využití systému v jakýchkoliv povětrnostních podmínkách, ve dne i v noci.. Výrazně se zvyšuje i ekonomika provozu.

Životní prostředí – Satelitní navigace umožňuje vyhodnocovat přesné informace o přírodních jevech, které probíhají na velkých plochách. Tak je možné předpovídat rychlost postupu lesních požárů, vzdušných vírů a jiných nebezpečných jevů a chránit tak životy i majetek na dotčených územích.

Námořní doprava – Satelitní navigace má velký potenciál v námořní dopravě. Za zmínku stojí nejen využití pro navigaci při cestách oceány, ale také zmapování a označení nebezpečných míst, mělčin, a podobně. Rybářské flotily ji využívají k navedení do oblastí s optimálním výskytem ryb. Informace o pozici, rychlosti a kurzu šetří čas i palivo.

Záchranný systém – Satelitní navigace se stala standartem jednotek záchranného systému. Možnost rychlého určení místa nehody, požáru nebo ztroskotání lodi nebo letadla a následná schopnost být na toto místo rychle naveden, zlepšuje a zefektivňuje práce výše uvedených složek.

Železniční doprava – Většina železničích soustav je provozována na jednokolejných tratích. Precizní znalost polohy vlaků předchází nehodám, zachovává plynulost dopravy a minimalizuje zpoždění. Satelitní navigace také poskytuje zvukové signály a informace o důležitých uzlech nebo přejezdech. Monitoruje tak pohyb vozidel, zajišťuje bezpečnost provozu a umožňuje automatizovat provoz vlaků.

Volný čas – Přenosné přijímače umožňují cesty v neznámých oblastech bez ztráty orientace. Jsou využívány k určování polohy, směru, rychlosti, vzdáleností a času. V prodeji  jsou aplikace, umožňující určit svou aktuální polohu, i předem podrobně naplánovat trasu cesty včetně začlenění různých zájmových bodů. Stále se také zvyšuje počet uživatelů her, speciálně založených na satelitní navigaci.

Vesmírné projekty – Satelitní navigace posiluje vesmírný výzkum a operace ve vesmíru. Pomáhá řídit a kontrolovat polohu satelitů na oběžné dráze. Využitím speciálních algoritmů budou již brzy satelity schopny navádět se automaticky čímž se usnadní provoz pozemních řídících středisek. Rakety a kosmické lodě budoucnosti budou schopny startovat, pracovat na oběžné dráze a poté se vrátit na Zemi pod neustálým řízením a kontrolou satelitním navigačním systémem.

Pozemní doprava – Schopnosti satelitní navigace, umocněné informačními technologiemi a moderními systémy řízení pomáhají při řešení všech činností, týkajících se plánování dopravy. Jsou využívány ke sledování pohybu a polohy vozidel, k plánování nejefektivnějších tras a mohou se stát zdrojem výnosů, plynoucích z asistence při provozování integrovaného systému dopravy.

Body zájmu – Navigační zařízení kromě vedení po zvolené trase obsahuje také řadu databází (tzv. bodů zájmu- point of Interest Information) v desítkách kategorií. Jsou to např. informace o letištích, autoservisech, zastávkách a železničních stanicích, nemocnicích, hotelech, kinech, ulicích, parkovištích, čerpacích stanicích, školách, obchodech, sportovních komplexech, turistických informacích atd.

Zeměměřičství, mapování – Satelitní navigace je využívána jak k zodpovězení otázek týkajících se plánování, tak k přesnému zakládání staveb, stanovování linií  produktovodů, silnic, železnic, nebo při výstavbě infrastruktury v urbanistických centrech. To vše vede k významným úsporám času a peněz.

Čas – Díky přesnosti atomových hodin, používaných v družicích, jejichž odchylky dosahují hodnot nanosekund, je satelitní navigační systém využíván k synchronizaci hodin a mnoha událostí po celém světě. Např. světové investiční a bankovní společnosti se denně spoléhají na přesnost systému z důvodu celosvětově simultánního provádění transakcí. Je těžké říci, co je při využívání GPS nejdůležitější. Ve světě, který se mění každým dnem ale přetrvává jedna univerzální pravda – totiž čas.

Nicméně satelitní navigace má také své nevýhody a to především nemožnost měřit v podzemí, v budovách je třeba počítat se zhoršením v husté zástavbě či porostu a to z prostého důvodu nutnosti přímé viditelnosti mezi přijímačem a satelity. ¹⁹

Galileo opět změní naše životy

A na obzoru jsou další systémy, které po počítačích, internetu  a   mobilech znovu počnou  ovlivňovat naše životy. Evropa se díky projektu Galileo stane nezávislá na americké navigační síti GPS a její ruské obdobě GLONASS. S oběma systémy bude Galileo kompatibilní, ale bude přesnější. Slibuje velké komerční využití i další technologickou revoluci. Na rozdíl od vojenských systémůGPS a GLONASSu,  které lze  lokálně vypnout, rušit či snižovat přesnost je Galileo ryze civilní projekt.

Otevírá trh v hodnotě téměř tří set miliard eur a bude nás provázet na každém kroku. Nalezne uplatnění např při řízení záchranných akcí, zlepšení osobní bezpečnosti, stejně jako při výběru poplatků na dálnicích. Zabrání vzniku dopravních zácp, pomůže sledovat přepravu nebezpečných materiálů.  Lodi a letadla budou navigovány s přesností jeden metr. Dálkoví řidiči už nezfalšují údaje o ujetých kilometrech, zemědělci nebudou moci spekulovat s výměrou osetých ploch.

Mobil  uživatele upozorní, že nablízku je přítel, a navede ho k němu. Nakupující upozorní na nedaleké obchody a na ty, které prodávají se slevou,  poskytne předpověď počasí se zaměřením na určité místo. Příbuzní budou moci přesně sledovat pohyb starých a nemocných lidí nebo malých dětí i mezi výškovými domy. To je jen malý výčet služeb, kterých se můžeme dočkat.

Technologie projektu nezmění pouze mobily, ale i automobily. Pro případně uživatele by navíc mnoho výhod, které budou se systémem spojeny, mělo být bezplatné. Tvůrci projektu jsou totiž přesvědčeni, že značná část nákladů se vrátí z poplatků, které uhradí společnosti a vládní úřady. Jenže vládní úřady jsou kromě jiného financovány z daní občanů, takže i ti si vlastně za služby zaplatí. ²⁰

Trojrozměrná GPS  navigace bude ještě realističtější

Vývoj elektronických map směřuje k názornému zobrazování, které se bude čím dál tím víc blížit skutečnosti. Nová trojrozměrná perspektiva umožňuje totiž řidiči lépe a rychleji pochopit instrukce na displeji navigace, než je tomu u klasického pojetí mapy.

Zobrazení ulic, křižovatek a silnic bude velmi věrné, neboť bude propojeno na digitalizované satelitní snímky. Ze všech těchto dat systém vygeneruje obrysy i tvary budov a další trojrozměrné pohledy na projíždějící města, ale i na  objekty vzdálenější od projížděné silniční sítě. Digitální mapy budou obsahovat podrobné údaje o  městech, včetně nejzajímavějších pamětihodností a jejich 3D zobrazení, informace o otevírací době, cenách, muzeích, divadlech atd. ²¹

Nové funkce fotografie

Učitelé, přinejmenším od Komenského, a také novináři, od první chvíle, kdy noviny začaly tisknout ilustrace, věděli, že obrazy jsou více než slova. Text nese informaci, ale až obraz v moderním věku fotofrafie a záběry televizí ji činí realitou. Dnes již má většina mobilních telefonů ve světě zabudovaný fotoaparát. A z mobilů již proudí obrazy i videonahrávky. Třeba přímo z bojišť se všemi následky. ²².

Geotagging

Běžné se již staly aplikace, které slouží k přiřazování zeměpisných souřadnic k fotografiím. Ty dokáží  m.j načíst fotografie, hromadně k nim ze souboru s GPS záznamem trasy přiřadit polohu, zobrazit ji na internetové mapě, seřadit snímky do trasy. Program podle uložené polohy dokáže ke snímku přiřadit také textové informace, kde byl pořízen: stát, město, třeba i ulici. Umístění lze také manuálně změnit, a přidávat lze také hromadu dalších parametrů do hlavičky.

Spojení s digitálním světem

Mobilní telefon s fotoparátem se brzy stane hlavním prostředníkem mezi reálným a digitálním světem. Po nejrůznějších aplikacích jako je čárový či QR kód se objevuje technologie umožnící získat z vytištěných materiálů krátkou informaci, např. www adresu. Z obrázků totiž dokáže mobil  vyluštit data pro oko neviditelná. Technologie využívá 2500 let starých poznatků vědy nazývané steganografie. Obrázek vyfotografovaný z novin sdělí mobilu odkaz, a pomocí web prohlížeče je zobrazí. ²³

GPS a fotografie

Představte si, že jste ztraceni v cizím městě, nemluvíte místním jazykem a máte zpoždění. Co uděláte? Vezmete svůj mobilní telefon, vyfotíte nejbližší budovu a odešlete. Za chvíli se dozvíte, kde jste a jak se dostanete na místo schůzky.

Pomůže vám služba, která umí porovnat fotografii budovy s databází snímků. Za malý poplatek vám rozpoznávací sw na vzdáleném serveru přesně určí polohu a pošle pokyny, jak dorazit k cíli. Db obsahuje trojrozměrné modely skutečných ulic, takže sw umí vyhodnotit pozici uživatele s přesností jednoho metru. ²⁴

 Příběh

GPS a rozum

Asi nejznámějším případem použití GPS je příběh amerického pilota v Bosně O´Gradyho, jehož stíhačka F-16 byla sestřelena Srby v červnu 1995. Pilot byl vybaven přijímačem GPS a tak, když se po čtyřech dnech odvážil vyslat nouzový signál, mohl sdělit svoji přesnou polohu. A pak už následovala chirurgicky přesná operace jeho záchrany. Ještě dříve používaly americké jednotky dosud nekompletní systém GPS při operaci Pouštní bouře v Perském zálivu v r. 1991. Zde jim systém pomohl při rychlé a přesné navigaci v pouštích i při navádění letadel a raket.

Dnes je již GPS naprosto běžná, zejména v automobilech.  Zapnout GPS ale neznamená vypnout mozek – mapy mohou totiž někdy osudově zradit.  Své by o tom mohli vyprávět obyvatelé jedné osady nedaleko Halmstadu, jimž pochybení výrobců elektronických map udělalo z ospalých místních uliček kamionovou magistrálu.

Jistá řidička v hornaté oblasti Sälenfjällen zase svému GPS v autě věřila natolik, že když jí obrazovka ukazovala běžnou meziměstskou komunikaci, nedbala na to, co vidí v okolí, a plných 11 kilometrů jela po stezce určené sněžným skútrům. V oblasti Dalsland navigací vedený řidič 22 metrů dlouhého kamionu zajel po lesní stezce do lesa tak daleko a hluboko, že vyproštění jeho vozidla trvalo plných pět hodin.

Řidič polského minibusu ve Švédsku dokonce spadl se svým autem přímo do přehrady, protože zastaralá elektronická mapa mu ukazovala běžnou cestu a on se od miniobrazovky nad přístrojovou deskou zapomněl včas odpoutat.

Padesátiletý Němec, jemuž navigace přikázala „Teď odbočte doprava!“, prudce stočil volant a narazil do pouliční toalety, 30  m před křižovatkou, jíž se pokyn týkal. Škoda dělala 2000 eur.

Na jihu Anglie zase devětadvacetiletá řidička špatně pochopila, co jí navigační systém radí, a v téměř stodvacetikilometrové rychlosti se řítila v protisměru po dálnici u Portsmouthu. Zastavila až po 22 km.

Ne vždy jsou na vině lidé za volantem. Jedna americká hudební skupina prošvihla koncert v jihoanglickém Cheltenhamu, protože navigace ji navedla do Chelmsfordu, který leží o 200 km dál na východ. „Někdo to spletl, když město, kam jsme měli dorazit, zadával do systému,“ postěžoval si manažer skupiny.

Jak ale vysvětlit, že řidič sanitky si, byť s vadnou navigací, zajel přes 600 km, než převezl pacienta z jedné londýnské nemocnice do druhé? Omyl si prý uvědomil až u Manchesteru. Proč mu nedošlo dřív, že měl absolvovat jen třináctikilometrovou trasu? Jako by se potvrzovalo, že zatímco auta jsou čím dál „chytřejší“, lidé stále více hloupnou.

 Úhly pohledu

Silné erupce na Slunci mohou satelitní navigaci zmást, na čas i odstavit

Sluneční erupce šíří záření  v celé oblasti elektromagnet. spektra, od nízkoenergetických rádiových vln až po vysokoenergetické gama záření.

Vědci tvrdí, že se Slunce probouzí po období nízké aktivity. To může být pohroma pro slabé signály satelitní navigace. Naposledy Slunce dosáhlo vrcholu své aktivity v čase, kdy satelitní navigace nebyla ještě spotřebním zbožím. Nyní je situace úplně jiná, satelitní navigace se postupně stávají nutností pro celou moderní infrastrukturu.

Záření přicházejíci od Slunce může způsobit,  že přijímače satelitní navigace nebudou schopny odlišit slabý signál z družice od následků sluneční erupce, takže satelitní navigace budou pravděpodobně několikrát do roka mimo provoz.

Problém způsobí i ionosféra. Signály procházejí ionosférou, se zpomalují o dobu, která je velmi variabilní. Ionizace se liší na Sluncem osvětlené a neosvětlené straně Země, je také různá v létě a v zimě. Pokaždé dochází k drobným chybám satelitní navigace. Ale poruchy vyvolané slunečními erupcemi způsobí mnohem vyšší hodnoty ionizace. Účinkyje jen těžké předvídat. ²⁵

Blíží se doba, kdy satelitní navigace začnou rušit hackeři  i zločinci

V budoucnu by se  mohly objevit  výpadky systému, které by mohly vést až  k poskytnutí nesprávných informací milionům lidí na celém světě.

Achillovou patou satelitní navigace jsou velmi slabé signály, které přicházejí k přijímači. Každý ze satelitů systému posílá totiž na Zemi méně energie než automobilový reflektor, který by svítil na více než třetinu povrchu Země ze vzdálenosti 25 tisíc km. Je tedy jasné, že signály mohou být snadno rušeny zařízeními na Zemi. Ohrožena jsou uživatelská zařízení navigace, ale i široká infrastruktura. Je známo novoroční selhání jednoho ze satelitů GPS v roce 2004 a to, jaké zmatky to způsobilo.

Možností rušení je celá řada. Signály lze rušit neúmyslně, např. pirátským televizním vysíláním, ale také záměrně. Vojenské systémy používají rušení - pokrytí určitého území signálem se stejnou frekvencí, jakou má např. GPS ve snaze zmařit navigační systémy nepřítele.

Malé rušičky jsou ale stále dostupnější i v obchodech a  mohou mást přijímače satelitní navigace na desítky km. Ty výkonější dovedou rušit satelitní navigaci i komunikaci prostřednictvím mobilních telefonů.

A co je ještě horší, přijímače mohou být ošáleny. Nejsou tedy pouze primitivně vyřazeny z provozu silným rušivým signálem. Díky vysílání podvodných signálů satelitní navigace  pak dávají falešné údaje o místě nebo čase. Také takové přístroje lze už zakoupit  a  mohou krýt zločin.

Rušení a matení zařízení satelitní navigace  je i výzvou pro hackery, kteří to budou dělat jen tak pro zábavu. Zařízení satelitní navigace jsou v podobné situaci jako počítače před tím, než se objevil první počítačový virus - zeptali byste se tehdy: ‘proč by je někdo napadal? ²⁵

Ve spojení s telefonem je GPS ďábelským vynálezem

Inteligentní populační aplikace, jsou budoucností. Odpor proti nim tak může nevyhutelné jen prodloužit.

Statistiiky dokazují trend postupného přesunu navigačních funkcí ze specializovaných zařízení do mobilních telefonů. A zdaleka už nejde jen o to dát majiteli komfort dobré orientace. Ohromné možnosti má především sběr dat a jejich vyhodnocování. Existují aplikace, které data zpracovávají v reálném čase a za pomocí matematických modelů nabízejí překvapivé výsledky. Jedna taková  je určena návštěvníkům i obyvatelům velkých měst.  Do mobilního telefonu si z webu mohou stáhnout aplikaci, která jim v kterémkoliv čase dá vědět, kolik je teď  v centru lidí. Které ulice či konkrétní podniky jsou nejvíce zaplněny a jaké jsou trendy.

Jaký to má háček? Stažením aplikace souhlasíte s tím, že se váš telefon stává součástí zkoumaného vzorku dat. I vy  tak poskytujete informaci o tom, kde zrovna jste a co děláte. Provozovatelé samozřejmě ujišťují, že sběr dat je anonymní. Používání aplikace ale není podmíněno žádnou registrací. Na druhou stranu je pro většinu lidí telefonní číslo bezpečným identifikátorem. Paranoikům se vlasy ježí hrůzou.

 Zvažte následující doporučení

Zamyslete se nad novými aplikacemi systému Galileo

Zatím  každoročně probíhá mezinárodní soutěž European Satellite Navigation Competition, ESNC, dříve známé pod názvem Galileo Masters. Soutěž je určena nejen pro společnosti a podnikatele, ale také pro výzkumné ústavy, univerzity a dokonce i jednotlivce starší osmnácti let. Do soutěže můžete přihlásit jakýkoli nápad, systémové řešení nebo prototyp v různé fázi vývoje – jedinou podmínkou je, že Vaše idea musí, alespoň v minimální míře, využívat družicové navigační systémy. ²⁷

Staňte se spolutvůrci geografického informačního systému

Majitelé mobilů vybavených fotoaparátem a GPS modulem mohou již dnes posílat na příslušný server zajímavé snímky zachycené někde ve městě spolu s údajem o přesné poloze místa, kde tento obrázek pořídili.

Vzniká tak galerie obrázků, která je přímo situovaná do velké mapy města nebo krajiny. Každý si tak může kliknout na příslušné zmapované místo a prohlédnout si, jaké jeho okolí. Nemáte i vy chuť pomoci vytvářet takovéto informační systémy? Nalezněte si příslušný server a  zapojte se. Přidejte k tomu své rady a poznatky, event. Mnozí vám budou vděční.

Podobně můžete pomoci při zpřesňování a aktualizování silničních navigačních systémů..

*Používejte navigaci s rozumem

Přílišná svázanost s elektronikou a nedostatečný kontakt s okolím jsou význačným faktorem nehodovosti. Průzkum švédské pojišťovny If

Reálný život s navigací nám může přinést do jisté míry  zklamáni: když přístroj jinak naplánuje cestu, když najdu chyby na mapách, když budu muset deset minut čekat, než GPS přijímač poprvé uloví signál.

Proto se  Marek Lutonský z webu navigovat.cz  pokusil vyvrátit některé mýty o používání satelitní navigace:

S GPS se nikdy neztratím.  Raději říkejme, že s GPS budete vždycky vědět, kde jste. Přístroj určený do auta vás dokáže po silnicích dovést do zadaného cíle.  Turistická navigace vám ukáže šipku k cílovému místu, případně zobrazí čáru na mapě. Protože ale žádný přístroj není neomylný, mohou nastat problémy. Zapomenete nabít akumulátor, smažete nahrané body, zařízení přestane fungovat atd.

Už budu moci jen řídit, naviguje za mě přístroj.  Navigace je pouze pomůcka, nikoli autopilot, umožňující vypnout mozek a soustředit se jen na ovládání auta. I když se skutečně budete moci více věnovat řízení, nad povely od navigačního přístroje je potřeba přemýšlet, porovnávat je s realitou a vyhodnocovat, co je v jednotlivých situacích nejlepší. Nelze čekat, že navigátor za řidiče vyřeší všechny dopravní problémy.

Přes GPS mě někdo může sledovat.  Nemůže, protože každá navigace obsahuje pouze přijímač. Přístroj zachytává signály, které vysílají GPS satelity, a z nich sám počítá polohu. Nic nevysílá, takže nikdo nemůže ani tušit, kde se se svou navigací právě pohybujete. Sledovací systémy, které používají třeba dispečeři dopravních firem, používají pro přenos informací o poloze kamionů mobilní datové přenosy. Běžné uživatelské navigace ale nikomu neřeknou, kde jste.

Navigační přístroj bude mít plně aktuální mapy.  Nebude, na to se můžete spolehnout. Žádné mapy nejsou nikdy plně aktuální, vždy v nich najdete místa, kde něco chybí a kde je něco špatně.

Už nikdy nebudu potřebovat papírovou mapu.  Tištěné autoatlasy nezahynou, protože autonavigace nikdy nedokážou přehledně zobrazit větší území. Navigace sice detailně ukáže, kudy jet na příští křižovatce, ale orientace v mapě na malém displeji je obtížná.

Po zapnutí navigačního přístroje se dá okamžitě vyjet..   Pokud chcete navigaci používat, musíte počkat, až ze satelitů zjistí aktuální polohu. To trvá, desítky sekund až minuty – podle toho, jak dlouho před tím byl přístroj vypnutý. To platí zejména u úplně nového přístroje.

Navigací vyznačená trasa je nejlepší a nejrychlejší..  S navigací máte jistotu, že vás vždy dovede k cíli. Přístroj se snaží optimalizovat trasu podle složitých kritérií a postupů, nikdy ale nebude vědět, že „tady je mezi třetí a pátou špička, nevyplatí se tudy jezdit“. Hledání optimální trasy je ale subjektivní záležitost, každý má jiné požadavky na výsledek

Nejkratší trasa je lepší než nejrychlejší trasa.   Jistá je jediná věc: po kratší trase ujedete méně kilometrů než na trase optimalizované na rychlost. Nejkratší trasa vás ale často navede na místa, kterými byste dobrovolně nejeli, setkáte se i s nezpevněnými cestami. Místo toho, abyste obcí projeli po hlavní silnici, budete se proplétat uličkami. Ve výsledku tak zřejmě spálíte víc paliva, cesta bude trvat dlouho. Některé navigační přístroje nabízejí profil “ekonomická trasa”. Je to kompromis mezi optimalizací na rychlost a na čas, a vyplatí se používat.

Doba cesty vypočtená navigací je vždy správná a přesná.  Odhad doby příjezdu do cíle je u navigačních systémů poměrně spolehlivý. Přístroj ale neodhadne dopravní problémy na trase, neví, jak rychle jezdíte, vnitřní algoritmy se také někdy mohou mýlit. Na čas, který navigace ukáže na začátku, se tak nelze stoprocentně spoléhat.

Navigace v autě je zbytečná, trefím i bez ní.  Je to stejné jako s klimatizací. Jezdilo se bez ní mnoho desítek let, podobně jako se navigovalo podle papírových map a ukazatelů na silnicích, a řidič nakonec stejně do cíle trefil. Jenže v klimatizovaném autě je to v létě příjemnější a navigační přístroj sejme z řidiče část problémů, které při jízdě musí řešit. Navigace není nezbytná, je však užitečná a příjemná. ²⁸

 Zamyslete se nad otázkami

☼ V budoucnu by se  mohly objevit,  vlivem přírodních jevů, či válečných konfliktů, výpadky systémů vedoucí až  ke kolapsům života lidského společenství. Není těch závislostí na technice už nějak moc? Dovedete si představit vliv rozsáhlých výpadků el. proud, produktovodů, dopravních systémů, internetu, mobilní techniky, satelitní navigace...

klíčová slova: telemedicína, diagnostika, prevence,  e-medicína, genetika, monitoring zdravotního stavu, ochrana osobních dat   

anotace

Historie, současnost a predikce blízké budoucnosti

Do ordinací chodí, díky webu, stále více poučených lidí

Poznat, že informace na světové sítí je důvěryhodná, není vždy snadné.

Totální odevzdanost. I tak by se dala nazvat nejedna návštěva lékařské ordinace před 20 a více lety. Vyptávat se lékaře na podrobnosti svého zdravotního stavu bylo považováno za obtěžování.. Zejména mladší lidé chtějí dnes od lékaře vědět co se s nimi děje a bude dít.

Návštěvu u lékaře webové stránky a rady z nich nenahradí. Mohou však pomoci třeba při rozhodování, na kterého odborníka se obrátit. Ne každému lékaři se také podaří napoprvé pacientovi vysvětlit  podstatu problému, někdy to ani není možné. Zde může internet opravdu pomoci. Webů se zdravotnickou tématikou jsou ale tisíce. Informace, které poskytují, mohou být nesmírně cenné, ale i zavádějicí a nebezpečné.. ⁰⁸

Monitoring zdravotního stavu

Zanedlouho budeme mít prostředky pro neustálé monitorování stavu našeho těla, sloužící k vyladění našeho ozdravného program, či včasnému varování před náhlými příhodami jako je např.  infarkt. Ray Kurzweil

Počátky telemedicíny sahají v USA do poloviny 60. let, kdy NASA zavedla první lékařské telemetrické programy během programu pilotovaných kosmických lodí pro sledování tělesných funkcí astronautů.

Nová generace e-zdravotnických produktů a služeb je založena především na bezdrátové a mobilní technologii. Dnes známe již stovky příkladů jejich použití.  Např. upozornění  na čas pro dávkování léků pomocí SMS,  počítače kalorií, vyšetření raktální cesty, cystické fibrózy, test krevní skupiny. Upravený telefon dokáže zjistit aktuální pacientovu kondici a odesílá sám výsledky do nemocnice. To umožní snížit  počet  kontrol u lékaře. Podobně je to i s léčbou rakoviny a nebo cukrovky.

Např. “náplast” britských vědců obsahuje mikrojehly, které přes kůži bezbolestně odebírají nepatrné vzorky krve, z nichž vestavené senzory určí množství obsaženého kyslíku a glukózy. Další čidla sledují tep, krevní tlak či teplotu. Naměřené údaje vysílá miniaturní čip z náplasti do mobilu. Odtud se pak automaticky posílají přímo do počítače lékaře, a to buď všechna, nebo jen ta, která překračují určenou hranici.

Normálně by šlo taková měření uskutečnit jen v nemocnici. Takto však lidé chronicky nemocní nemusí stále cestovat kvůli kontrolním vyšetřením. I z pohledu zdravotních pojišťoven je takové sledování výhodné. říkají tvůrci zařízení z Imperial College. Pracuje se i na tom, aby se senzory v náplasti propojili s inzulínovou pumpou - přístrojem, dodávjící inzulín přímo pod kůži, bez použití injekce. Takto bude moci inzulín dávkovat lékař na dálku podle okamžitých potřeb pacienta.

Genetika má před sebou obrovskou budoucnost i ve zdravotnictví

Vědecké týmy po celém světě přinášejí nepřetržitě nové poznatky z výzkumu DNA. Databáze DNA profilů poslouží celé škále výzkumů v oblasti medicíny či genografie. Podle Marka Minárika bude možné DNA databázi využívat např. pro populační monitoring, specifických DNA variací pro včasnou diagnostiku nádorových onemocnění či vývojových vad, anebo jako srovnávací soubor při výzkumu nových mutací zodpovědných za dědičná onemocnění. ⁰⁹

Čipy pro život

Lékař vyzve pacienta, aby vložil svoji čipovou kartu zdravotního pojištění. Pak stejným způsobem vloží do čtečky svůj vlastni identifikační průkaz a může začít vyšetřovat.. Toto zdvojení vede mj. k lepší evidenci provedených léčebných úkonů. Je to konec papírové administrativy. ¹⁰

 Příběh

Příběh pana Hraběte a jeho Barči

Když se podobný příběh odehrál před časem v USA, obletěl celý svět. V sobotu 10. ledna 2009 ráno bylo mnoho lidí nedaleko pražského nákupního centra svědky neuvěřitelné události, kdy asistenční pes přivolal telefonem svému pánovi pomoc a zastavil provoz, aby „řekl“ lidem okolo, že jeho pán potřebuje pomoc.

Baruška je krásná osmiletá fenka zlatého retrievera, která je asistenčním psem a pomáhá panu Hraběti z Prahy. Ten je po velmi těžkém úrazu po přepadení odkázán na pohyb o dvou berlích. V sobotu ráno se vydal autobusem se svou psí pomocnicí Bárou, která ho doprovází naprosto všude, do lékárny pro léky a na nákup. Po vystoupení z autobusu, kdy se již všichni spěchající lidé rozeběhli do různých stran, se udělalo panu Hraběti velmi špatně, nejprve podklesl na kolena, pak upadl v bezvědomí do sněhu.

Pan Hrabě má na lince 112 hlášen telefon, adresu, typ postižení i to, že má psího asistenta s postrojem, na kterém je logo výcvikového centra Helppes. Bára nosí na krku mobil, který je nastaven tak, že zmáčknutím jakéhokoli tlačítka je alarmována linka 112. Psí asistentka se v tom momentě zachovala daleko lépe, než by se zachovala většina lidí. Nejprve se rozeběhla směrem za lidmi, kteří vystoupili z autobusu, a když zjistila, že je nedoběhne, vběhla na silnici a obíháním aut zastavila provoz. To už bylo někomu z přihlížejících divné, a tak zavolal policii. Když Bára zjistila, že se nikdo nemá k tomu, aby ji následoval za jejím bezvládně ležícím pánem, vzala do tlamy mobil, zmáčkla ho a tak se „dovolala“ na linku 112. Dispečerka hned věděla, že je zle, když se objevilo číslo pana Hraběte, ale na druhém konci se ozývalo jenom funění. Součinností operátora mobilní sítě lokalizovala dispečerka mobil z něhož byla vytočená tísňová linka a jeho polohu pak poskytla záchranářům a policii. Mezitím se ale přece jenom začali okolo ležícího Zdeňka Hraběte sbíhat lidé, a tak se podařilo propojením veřejnosti, policie a linky 112 příhodu zpřesnit a zavolat záchranku včas.

Jakmile Bára uslyšela, že přijíždí houkající sanitka, běžela okamžitě zpět ke svému pánovi a už se od něho odmítla hnout. Policisté se nabídli, že se o fenku postarají, ale posádka záchranky byla velmi rozumná, pochopila, že pes a pán jsou „jedna duše, jedno tělo“, a tak psího asistenta naložila i s jeho pánem a odvezla je do Vinohradské nemocnice. Tam se zjistilo, že důvodem zkolabování pana Hraběte byla tentokrát plicní embolie. Podle jeho slov se všichni zúčastnění zachovali naprosto příkladně, od posádky sanitky přes pracovníky všech oddělení nemocnice, kterými při vyšetřeních prošel, pana primáře až po sestřičky a pomocné pracovníky. Nemocnice jim dala samostatný pokoj, aby pejsek nebyl problémem pro ostatní pacienty, a pracovníci nemocnice se postarali o Barušku při venčení, sehnali misky a dali jí vodu a opatřili krmení, aby za svůj hrdinský čin nezůstala o hladu.

Chování Báry je o to překvapivější, že téměř na den před rokem svému pánovi zachránila život poprvé. Pan Hrabě byl loni také začátkem ledna se svou Bárou na každodenní vycházce v parku, když se mu náhle udělalo špatně a na námraze upadl. Pokoušel se vstát, ale ani s pomocí fenky to nešlo. Prochladnutí by pro jeho páteř mohlo mít fatální následky. A tak vyslal Barču pro pomoc. Ta ani vteřinu neváhala, rozeběhla se směrem k silnici, a protože nikde nikdo nebyl, rozhodla se zastavit auto. Jedním z projíždějících automobilů byla právě policejní hlídka, a když viděla psa, který jim začal obíhat jedoucí vůz a měl na sobě postroj s nápisem „pes asistent“, okamžitě zastavila a sledovala psa, co se bude dál dít. Baruška se rozeběhla do lesa, do kopce, směrem ke svému pánovi a hned zase zpět k policistům. Ti pochopili, že ji mají následovat, a společně došli k jejímu pánovi, pomohli mu vstát a dovezli je domů. A pak, že pes nemyslí! ¹¹

 Úhly pohledu

Nadužívání antibiotik znamená konec moderního lékařství

Čelíme děsivým vyhlídkám, že se lékařství navrátí do lékařského středověku před objevem penicilínu. dr. Margaret Chan

Antibiotika rychle ztrácejí svou efektivitu a nejsou nová. Je to důsledkem skutečnosti, že se antibiotika nadužívají v lékařství a zejména v zemědělství. Upozornila na to dr. Margaret Chan, šéfka Světové zdravotnické organizace.

"Éra po antibiotikách je koncem moderního lékařství," varuje. "Nemoci tak běžné jako streptokok v krku či odřené koleno dítěte budou znovu zabíjet. Některé sofistikované lékařské procedury jako operace kyčlí, transplantace tělesných orgánů, chemoterapie a péče o předčasně narozená nemluvňata budou daleko obtížnější než dosud, anebo příliš nebezpečné na to, aby se o ně lékaři vůbec pokusili."

Svět přichází o existující antibiotika a nikdo nevyvíjí nová. Farmaceutické firmy se vývojem antibiotik nezabývají, protože vydělávají daleko více výrobou  léků proti cukrovce nebo proti vysokému tlaku. Ty totiž pacienti musejí brát celý život, ne jen pár dní nebo týdnů. Farmaceutické firmy nevyvíjejí antibiotika i proto, že by se jim nepodařilo na nich vydělat, než si vůči nim bakterie vytvoří odolnost.

Každoročně umírá na infekce, už dnes nevyléčitelné antibiotiky, 25 000 Evropanů. Po celém světě existuje asi 650 000 případů antibiotiky už nevyléčitelné tuberkulózy. "Mnoho běžných a život ohrožujících infekcí," varuje Světová zdravotnická organizace, "se už nedá řádně léčit."

Z nedávného výzkumu vyplývá, že se odolnost bakterií rychle šíří i na cefalosporiny, což jsou relativně nové léky, které Světová zdravotnická organizace považuje za "kriticky důležité". Jedna studie z Birminghamu zjistila, že více než 11% obyvatelstva je nositeli zvlášť agresivní a odolné verze bakterie E.coli. Odolnost bakterií se šíří dokonce i na carbapenemy, což jsou antibiotika, která mají lékaři v záloze, pokud by selhalo všechno ostatní.

Krizi způsobují především nemocnice (které charakterizuje dr. Chanová jako ohniska vysoce odolných patogenů) a lékaři. Americká Střediska pro zvládání a prevenci nemocí odhadují, že polovina antibiotik je předepisována zbytečně. Často lékaři rozdávají, na nátlak pacientů, antibiotika proti chřipce a dalším virovým infekcím, kde jsou k ničemu. A globální cestování, přistěhovalectví a zdravotní turistika šíří odolné bakterie po světě.

Je však nyní také jasné, že důležitou roli hraje i intenzivní zemědělství. Jak na to upozorňuje dr. Chanová, "světové podáváme více antibiotik zdravým zvířatům než nemocným lidem". V Americe se asi 80_% antibiotik běžně dává do krmiva, aby zvířata ztloustla. To je nyní v Evropě zakázáno, avšak stejně podávají farmáři prasatům a drůběži pravidelně antibiotika, aby prevencí zabránili infekcím.

Z nedávné zprávy Soil Association vyplývá, že v zemědělství jsou široce rozšířeny antibiotikům odolné bakterie a šíří se na lidi. I když vznikly oficiální kampaně, jejichž cílem je zabránit nevhodnému užívání antibiotik v lékařství, užívání antibiotik v zemědělství stoupá. Podávání cefalosporinů zvířatům se za poslední desetiletí zvýšilo šestkrát.

Svět věnuje podle dr. Chanové pozornost této krizi "pouze sporadicky" a "nedostatečně". Lékařství, jak jsme ho znali, zřejmě končí

Zdravotnictví z druhé strany

Nemoci jakožto pohroma stíhající lidstvo jsou v zájmu farmaceutických firem. Pokud snad lidi žádné nemoci netrápí, je vhodné, aby si alespoň vymysleli, že je trápí. Důvod je prostý: peníze. Dr John Virapen

Zajímavé svědectví ze Slovenska podává MUDr. Ladislav Laho. Říká: “28 rokov som sa venoval kritickým stavom u detí a bol som šťastný. Potom sme založili Detskú fakultnú nemocnicu v Banskej Bystrici a stal som sa na tri roky jej riaditeľom. Nazrel som na druhú stranu, kde sa zdravotníctvo chápe ako možnosť ľahkého zbohatnutia a ľudia bez pridanej hodnoty majú veľké požiadavky. Odvtedy už nie som šťastný človek. Na jednej strane vidím, ako sa lekári trápia, ako sestry robia za žobračenky. No na druhej aj plytvanie a veľké úniky peňazí

Predražené nákupy, politické nominácie riaditeľov, vpustenie obchodníckej loby do riadenia, klientelistické správanie sa poisťovní je problém politickej garnitúry.¨Zdravotníctvo je riadené farmaceutickými a distribučnými firmami a záujmovými skupinami. Len poslední traja ministri na Slovensku alebo ľudia, ktorí zdravotníctvo ovplyvňovali, sú obchodníci s liekmi či s materiálom:

Není divu, že pomerne silné stanovisko je: ak berú obrovské provízie politici, tak prečo by nemohli aj lekári. Aká je spoločnosť – takí sú lekári. A lekári pod tlakom farmafiriem predpisujú viac liekov, ako je potrebné. To ale ohrozuje pacientov. Každý liek totiž, užívaný zbytočne, je pre človeka škodlivý. Ak by sa tieto praktiky odstránili dalo by sa ušetriť stovky miliónov eur ročne”. https://www.celostnimedicina.cz/

Jak je vidět problémy efektivity zdravotnictví jsou v řadě zemí podobné: korupce, podplácení, podvody. Podrobně o těchto metodách se lze dočíst v šokujícím přiznání bývalého ředitele velké farmaceutické společnosti Dr Johna Virapena.  /kniha: Nežádoucí účinek: smrt/

Funkce alternativní medicíny

Víra tvá Tě uzdravila.

Alternativní medicína těží ze strachu z bolesti, onemocnění a smrti. Opírá se o přirozenou lidskou zkušenost, kterou si lidé neumějí dost dobře vysvětlit: že se po návštěvě u léčitele cítí lépe. Není sporu, že lidem je obyčejně lépe poté, co navštíví akupunkturistu, chiropraktika, bylinkáře, nebo homeopata. Obyčejně totiž do návštěvy i předepsané léčby investovali slušné peníze. Účinky dostatečně vysvětluje teorie “kognitivní disonance” – každý, kdo zaplatí nějakou slušnou částku za léčení, které nezabírá, by si musel dělat výčitky, jakmile by si přiznal, že zbytečně utratil peníze. Přičemž nejjednodušší způsob, jak se výčitek zbavit, je přesvědčit sám sebe, že se začíná uzdravovat.

Alternativní léčitelé jsou skutečně nezřídka citliví lidé. Opravdu chtějí pomoci svým bližním, a dokonce věří, že jim pomáhají. Pacienti jim potvrzují, že terapie zabrala, z čehož léčitelé přirozeně (byť nesprávně) usoudí, že skutečně vládnou léčitelskými schopnostmi. Jiní pak mohou pouze předstírat, že jim na pacientech záleží. V každém případě však pacient dál šíří jejich memy - ať pravdivé nebo falešné. To vše dohromady vytváří účinný a odolný memplex k vydělávání peněz. ¹²

Praktičtí lékaři jsou k e-medicíně zatím opatrní.

Žádný univerzální autotest nebývá 100%. Každopádně tato domácí vyšetření mohou objevit příznaky vážnějších onemocnění a dovést nemocného k lékaři,” říká k autodiagnostickým testům jeden z praktických lékařů. Záleží na propracovanosti celého systému a ve finále na pečlivosti lékaře, který se vždy musí spolehnout na svou zkušenost. ¹³

Některé nemocnice dělají z operací reality show

Na internetu nabízejí živě a bez sestřihu přenosy z operačních sálů. Nejde přitom o ukazování krve a masa, nýbrž spíše technologie a moderních postupů. Ať nazveme přenosy vzdělávacími programy nebo reklamou, je to poměrně náročné a nemocnice do nich vkládají značné prostředky. To mohu potvrdit i z vlastní zkušenosti, kdy jsem  měl příležitost podílet se na přípravě přenosu takovéto unikátní operace přímo do sálu lékařského kolokvia již v r.2002.

Záběry z často dramatických operací můžeme ale dnes také často sledovat i ve stále populárnějších televizních seriálech z lékařského prostředí. Myslím, že je to užitečný trend.  

Extrémní  modifikace těla

Veřejné zdravotnictví nestačí držet krok s extrémními úpravami těla.

Rostoucí počet lidí, kteří se dávají tetovat, propichovat si různé části těla, chirurgicky půlit špičku jazyka a požadují další a další úpravy těla, vede ke vzniku nových živností, které takové požadavky uspokojují. Vedou k riziku přenosu HIV, infekční žloutenky a jiných nakažlivých chorob, takže někteří zákazníci nových salónů končí v záchranné síti veřejného zdravotnictví, které potřebuje další peníze, jichž ovšem není nikdy dost. Miloš Kaláb13.1.2012

 Zvažte následující doporučení

Převezměte plně zodpovědnost za své zdraví

Prevence chrání naše zdraví před zásahy lékařů. Milan Kenda  

Většina lidí se nevěnuje prevenci a posilování zdraví včas, ještě před nástupem zjevných syndromů. Většině lidí se bouhžel od lékařů dostává jen omezeně informací o prevenci onemocnění. Neměli byste čekat na druhé, až vám ukáží cestu k uzdravování. Jedinou osobou, která může převzít zodpovědnost za vaše zdraví, jste vy sami.. ¹⁴

Motivace k prevenci

Bojovat s nemocí až poté, co propukla, je jako snažit se vykopat studnu, když  má člověk žízeň.  /The Zellow Emperor¨s Classic of Internal Medicine/

Existuje řada důkazů, že např. u mnoha rakovinových onemocnění přináší investice do prevence v dlouhém období všechny možné typy výnosů - ať již se jedná o kvalitu života jednotlivce, ekonomickou aktivitu občanů jako pracujících nebo míru výnosu pro stát v důsledku této ekonomické aktivity

Všude ve světě je nedostatek financí ve zdravotnictví. Současné strnulé systémy je třeba změnit tak, aby se méně soustředily na akutní péči a zásahy a více na primární péči a prevenci. Vedle toho, že investujete do lepších technologií, musíte přijít na to, jak přinutit všechny účastníky tohoto systému aby přehodnotili své chování.

Pokud chcete klást větší důraz na prevenci a včasnou diagnózu nemoci a méně na akutní zásahy, potřebujete vytvořit systém motivací výhodný pro poskytovatele péče, pacienty i pro pojišťovny. Ty mohou dá pacientům na výběr. Buď se budete chovat takto /např. nebudete kouřit, nebo budete chodit na pravidelné prevenční prohlídky/ a dostanete nějakou prémii, např. v podobě nižšího pojistného, nebo se tak chovat nebudete a vaše pojistné bude vyšší. A poskytovatelé péče potřebují systém, který zajistí, že čím více se budou soustředit na prevenci, tím více se to bude odrážet v jejich platech. ¹⁵

Ať jste kteroukoliv součástí zdravotního systému hledejte motivace pro sebe i své okolí. Např. díky včasné prevenci inicializované svojí praktickou lékařkou mohl autor dokončit tuto knihu.

Hledejme skutečně kvalifikované informace

Je dobré, pokud pacienti znají anatomii svých nemocných orgánů, ale neměli by zasahovat do léčby. Poučených je stále víc. Není vyjimkou, že do klasické či virtuální ordinace /lékař odpovídá na internetu na dotazy/, vstoupí člověk  a zahrne lékaře erudovanými otázkami. Informace získává nejčastěji z internetu. Neseriozní zdroje mohou ale způsobit vážné problémy. Hledejme certifikaci: v ČR je to Asociace zdraví na internetu, udělující kvalifikovaným webům certifikaci. ¹⁶

Genetické horoskopy

Zapomeňte na karty, horoskopy a věštění z křišťálové koule.. Budoucnost vám stejně dobře dokáže odhalit i test vaší DNA.

Jde o novodobé šarlatánství, tvrdí Společnost lékařské genetiky. Obchod s genetickými testy už ale  zjevně nikdo nezastaví.

Např. na vzniku obezity se podílí tolik zatím neprozkoumaných faktorů, že z genetického testu nelze  zodpovědněně říci, z koho bude za pár let tlouštík. Nehledě, že v případě obezity  hraje stokrát větší roli životosoráva než geny. Totéž se týká infarktu a dalších civilizačních chorob. Navíc – výsledky takových testů bývají někdy falešné. Potíž je i v tom, že když si dáte své tři vzorky do tří různých soukromých laboratoří , můžete dostat tři různé závěry, protože každá laboratoř  testuje jiné genetické změny a jinak je interpretuje. To vyzkoušela US agentura FDA.

V USA  mají již po řadě etických debat i svá pravidla.. Např. platí zákon, který zakazuje diskriminaci na základě genetických testů. Třeba při přijímání lidí do zaměstnání. Státní agentura pro kontrolu léků a léčby si vyhradila právo schvalovat testy, které by mohli ovlivnit zdraví. Chce zabránit tomu, aby si lidé, na základě DNA např. nechali vyoperovat orgány. V podstatě dává zelenou testům, které jsou relevantní, pro zdraví a život pacienta zásadní a vedou ke zjišťování diagnóz a k léčbě.

Zákonem zakázat genetické testy nelze. V tzv. “rekreační genetice” soukromými laboratoří  je jen několik důležitých testů a pak mnoho balastu okolo. Ale proč lidi vodit za ručičku? Kdo chce zaplatit, ať si to zaplatí, argumentují některé společnosti poskytující tyto testy. ¹⁷

Biometrie a stáří

Nové technologie stále více pronikají až k našemu intimnu a my se tak sami  stáváme souborem dat. Dnešní systémy již  v řadě nemocnic a domovech důchodců sledující stav klientů a poskytují určitou představu  napojení našeho těla na síť. Přístroje umožní měření krve, tlaku a pravděpodobně i mnoha údajů přímo v reálném čase.

Člověk by ale neměl být nešťastný, že předal svou autonomii komunálnímu nebo kolektivnímu systému, který bude pomocí různých sítí analyzovat jeho pohyby. Pokud nastane problém, rodina a pohotovostní lékař  o tom dostanou zprávu. Napojení  na tuto síť vám poskytne svobodu i závislost a umožní vám , abyste mohli pracovat ještě dlouho poté, co překročíte hranici 65 let... Lidé, kteří překročí v dalších dekádách hranici 40 let, se musejí od začátku učit žít ve stáří úplně jinak.¹⁸

 Zamyslete se nad otázkami

☼ Víte že farmaceutické firmy každoročně vynaloží víc než 35000 eur na jednoho lékaře jen s tím cílem, aby předepisoval jejich výrobky? Že přes  75% předních vědců z oblasti medicíny je “financováno” farmaceutickými firmami? Že  při schvalování některých léčiv a jejich zavádění na trh sehrává významnou roli korupce?Že farmaceutické firmy si vymýšlejí onemocnění, jen aby zvýšily svůj obrat a podíl na trhu? Že farmaceutické firmy se čím dál tím zaměřují na děti?

☼ Přáli byste si být označeni čipem v kterém by byl uložen váš chorobopis,  navíc spojen  např. s analýzou DNA? Máte obavy, že by mohli by být zneužitelné?

☼ Genetické modifikace budou prodlužovat život, jiné budou souviset se zábavou a životním stylem. Evoluční biolog  Dawkins předvídá, že si  brzy budete moci dovolit svůj genomový projekt. Ale upozorňuje: „Vaše osobní karta s děsivou přesností předpoví způsob vaší přirozené smrti. Položme si otázku. Chceme to vůbec znát? A chceme, aby k této informaci měli přístup analytici pojišťoven, právníci, státní úředníci?“

klíčová slova: biometrie,  genetická expertíza, etické bariéry,  DNA, národní databáze,

anotace

 Historie, současné poznání a predikce blízké budoucnosti

Biometrie je nejstarší identifikační metodou, kterou v historii známe

Principy, na kterých biometrické metody stojí, nejsou ničím novým. Kdysi, na úsvitu civilizace, byly totiž biometrické metody jediným způsobem identifikace. Lidé se znali osobně a jako identifikační nástroj jim sloužily jejich unikátní individuální charakteristiky. K tomuto účelu se dokonce vyvinula speciální část lidského mozku (posterior parietal cortex), která je specializována na rozpoznávání obličeje.

Asi nejtradičnější biometrickou metodou je snímání otisků prstů, používaná v kriminalistice již desítky let. Jedinečnost otisku prstů publikoval skotský lékař Henry Faulds už v r. 1880. Díky novým informačním technologiím se dočkaly metody založené na otiscích prstů masového nasazení. Dnešní systémy  jsou schopny každou vteřinu porovnat až 500 tisíc otisků se spolehlivostí 99,9 %. 

Biometrie je fenoménem doby

Dnešní biometrie je věda, používající ke zjištění totožnosti unikátní charakteristické rysy lidí. Ty nelze přenést na jinou osobu, ukrást, opsat nebo oklamat.

Biometrii lze rozdělit na tělesnou (oční sítnice, geometrie ruky, otisk prstu, tvar ucha, dlaň nebo tělesný pach ale i DNA) a  na biometrii chování, která pracuje s osobnostními rysy člověka, jakými jsou např. podpis, hlas, styl chůze apod.

Využitím biometrie, zejména ve spojení s analýzou DNA  nabízí téměř nekonečné možnosti, mj. např.  i monitoring zdravotního stavu. Stejně jako u všeho má ale i ona své stinné stránky. Ty se mohou projevit především u systémů, které monitorují nic netušící lidi a mohli by být velice snadno zneužitelné.

Biologové vyvíjejí přístroje, které analyzují tkáně jakéhokoliv živočicha později snad i rostliny či bakterie. Přístroj lze přirovnat ke čtečce čárového kódu . Místo čar však analyzuje charakteristické úseky dědičné informace z genů DNA. Takový přístroj napojený na internet by mohl i významně ovlivňovat myšlení lidí a vyplivnout jméno druhu a všechny důležité informace o něm. Význam v praxi: pátrání po nebezpečných bakteriích v nemocnicích, hledání plísní v zemědělství, zkoumání přírody. Cena je ale zatím příliš vysoká.

Účel dokladů, hesel a PINů

Není dne, abychom nutně nepotřebovali několik “dokladů totožnosti”. Ty musíme mít s sebou při platbách, ale i v mnoha dalších situacích, počínaje návštěvami úřadů a institucí přes vstup do různých budov, jízdu dopravními prostředky, ale “doklad” potřebujeme i pro použití vlastního automobilu nebo pro vstup do bytu. Formy dokladů jsou různé: klíče, průkazky, identifikační karty a samozřejmě nejrůznější papírové dokumenty, ale i hesla a PINy. Tyto “doklady” slouží jediné věci: dokazují, že jejich nositel je oprávněn k určité činnosti. Jinými slovy, jsou určeny k identifikaci oprávněné osoby.

Ale doklady můžeme ztratit, někde zapomenout, být okradeni. Musíme je pravidelně obnovovat. Navíc musíme stále myslet na to, které budeme kdy potřebovat a v patřičné době je u sebe nosit.

Řidič např., musí mít s sebou nejen klíč od vozidla, který ho opravňuje ke vstupu a k nastartování, ale i řadu dalších “důkazních předmětů”. Musí být připraven dokázat, že složil řidičské zkoušky (řidičský průkaz), že je to skutečně on, kdo je složil (občanský průkaz), že zaplatil zákonné pojištění (zelená karta). Navíc musí prokázat, že jeho automobil absolvoval předepsané prohlídky (technický průkaz). Z občana se tak stává chodící knihovna dokumentů.

Proč je ale třeba tolika různých způsobů identifikace? Odpověď : dnes již pouze z historických důvodů – žádný jiný důvod zde není. Tak, jak se vyvíjely různé systémy (služby, úřady, systémy pro zabezpečení vstupu, platební systémy), vyvíjely se k nim i jejich vlastní identifikační doklady. Různorodost těchto systémů pak přetrvala až do dnešních dní, a to přesto, že z technického a infrastrukturního hlediska již není nezbytná.

Svá hesla můžete klidně zapomenout

Náhradu za nejrůznější hesla, klíče nebo vstupní karty nabízí právě biometrie. Její technologie jsou ideální pro ochranu všech exponovaných míst, kde se vyskytuje velké množství lidí. Těmi jsou např. letiště, nádraží, veřejné budovy, sportovní utkání, společenské akce.

Metody identifikace založené na otiscích prstů patří mezi nejvíce propracované identifikační metody. Čtečky otisků prstů jsou již běžné v počítačových periferiích, v noteboocích, PDA, v mobilech. Stále více se však uplatňují metody postavené na výše uvedených bezkontaktních technologiích. Ty se již vyrovnávají s takovými faktory, jako je postupné stárnutí člověka, možné úpravy jeho účesu, brýle a v neposlední řadě příslušnost k různým etnickým skupinám. Potom stačí podívat se do kamery a během deseti sekund budete propuštěni. Všechny metody se často kombinují.

Spolehlivá identifikace přináší zajímavé příležitosti

Není patrně ani příliš vzdálená budoucnost, kdy budeme platit i v obchodech s využitím biometrických metod. Bude stačit mít s sebou pouze ty “předměty”, které má s sebou každý člověk vždy (tedy ruce, tvář, oční rohovku). Žádný předmět navíc již nebude vyžadován a platební karty zmizí v propadlišti dějin. Zákazníkům to umožní navštívit obchod bez peněženky, odstraní se riziko krádeže.

DNA – každý z nás je originálem

Jeden gram suché DNA má informační kapacitu několika tun dnešních CD-ROMů.

DNA je vysokomolekulová látka, která se nachází v buněčných jádrech všech organismů. Je nositelem genetické informace. Odborník z ní „přečte“ zakódované informace o všech dědičných znacích organismu, dokonce může  vyhledat vaše genetické příbuzné

Z vědeckého pohledu je základním východiskem skutečnost, že DNA dvou lidských jednotlivců (kromě jednovaječných dvojčat) je odlišná. Průměrné množství rozdílů mezi dvěma nepříbuznými jedinci lze vyčíslit na 10 milionů! Genetická expertíza, jako při porovnávání prstů, umožňuje z biologického materiálu zjistit totožnost zkoumané osoby.

Metoda analýzy DNA má  pestrou paletu využití, např. určováním pohlaví z nepatrných biologických stop, při identifikaci obětí trestných činů, odhalování pachatelů znásilnění, či mnoha jiných trestních činů. Podmínkou je, aby pachatelé po sobě zanechali nějaké biologické stopy obsahující DNA. A tomu se většinou, ani při sebevětší opatrnosti nevyhnou. Nejčastěji to bývají vlasy, krevní stopy, pot, sperma, kousíčky kůže, kostí, zubní dřeňě či jiné lidské tkáně. 

Analýzy DNA se využívá i při identifikaci obětí  přírodních či jiných (např. leteckých) katastrof, kdy byly zajištěny zbytky tkání. ⁰⁵

S DNA do národní databáze

Manuální porovnávání genetických profilů je velmi náročné – je to jako hledat třicetimístné číslo v tisícistránkovém seznamu. Proto začaly být budovány tzv. Národní databáze DNA, v nichž lze během sekund porovnávat tisíce genetických profilů. Osvědčuje se zejména v případech, kdy kriminalisté zajistí biologické materiály, ale chybějí podezřelé osoby, svědci, jiné stopy a okolnosti umožňující případ co nejdříve objasnit.

Přestože kriminalistická genetická analýza je schopna izolovat DNA a sestavit genetický profil téměř z jakéhokoli typu lidského biologického materiálu, standardem, pro potřeby databáze, je otěr buněk vnitřní tvářové sliznice na vatový tampónek. ⁰⁶

Inteligentní senzory 

Pracuje se na tzv. univerzálním senzoru. Ten má odhalit nebezpečné látky, třeba antrax, na základě dešifrování jednotlivých složek DNA. Molekuly obsažené v takové látce  „natře“ svítící barvou a pokud bude posloupnost molekul odpovídat nějaké nebezpečné látce, prostě se rozsvítí „kontrolka“. Poté senzor porovná vzorky s těmi, které má ve své paměti a určí o jakou látku se jedná. Tento princip se zkouší i ve zdravotnictví pro označení rakovinových buněk.

Lidská ústa jsou jedním z nejspolehlivějších míst na určení nejrůznějších chorob, které si lebedí v lidském organismu. Podle některých indicií se ze slin dá odvodit jak na tom ten který člověk je po zdravotní stránce.

Adam s Evou na letišti

Snímací technika rychle zlepšuje i kvalita obrazu. Jeden ze systémů zachytí lidskou tvář, poté ji rozdělí na 400 malých sektorů a každý velmi podrobně prozkoumá. Když se přidá ještě infračervená kamera, vznikne trojrozměrný obraz, podle kterého je identifikace daleko jednodušší.

Zdokonalují se i odbavovací techniky. Moderní skenery na letištích dokáží odhalit zbraně či nebezpečné látky na základě faktu, že všechny předměty mají přirozené radiační pozadí nebo milimetrové tepelné vlny.

Jiná technologie umí přečíst molekulární strukturu podezřelého předmětu. Přístroj vyšle vlnu o velmi krátké rádiové délce, ta objekt ozáří a poté rozšifruje, jak dalece je nebezpečný. Není ale jistě nic příjemného, že cestující, kteří projdou takovou kontrolou, se na obrazovce monitoru objeví tak, jak byli stvořeni. 

Analýza až na dřeň

Podobně, jako se rychle vyvíjejí technologie k identifikaci osob, pracuje se i na tom, jak tyto technologie obejít. Proto jsou  již vyvinuty senzory, které neanalyzují jen otisky prstů, ale i část tkáně, která je pod nimi, či  mapu žil z lidské dlaně. Tyto senzory se už v Japonsku využívají při vybírání peněz z bankomatů.

Potenciálního teroristu, je možno identifikovat i podle jeho charakteristických pohybů. Takové má každý člověk, aniž si to třeba uvědomuje. V armádním výzkumu byl vyvinut systém, který odhalí člověka podle pro něj typického postoje a houpání při chůzi, nebo podle délky jeho kroku, a to i na větší vzdálenosti. ⁰⁷

 Příběh

DNA ho odhalila za 14 let

Až po 14 letech dopadla spravedlnost, díky analýze DNA, vraha Gančaříka. Na místě vraždy 3 žen v r.1990 (v Klučově na Kolínsku) se tenkrát našly biologické stopy, ale ty se daly použít až v r.2004, kdy Gančařík v Brně a okolí znásilnil několik dalších žen. Jeho vzorek DNA se shodoval s tehdy zajištěným vzorkem z Klučova.

Tehdy potrestání unikal, protože ještě neexistoval Národní registr DNA, který spravuje Kriminalistický ústav, kde se dnes každá nová biologická stopa z čerstvých případů porovnává s dosavadní databází.

362. vzorek byl ten pravý

Názorným případem je také vražda třináctileté školačkyv r..2004 nedaleko Prahy. Pod nehtem na levé ruce dívky se při pitvě našly biologické materiály. Bylo zjištěno, že se jedná o smíšený profil DNA. Část patřila  dívce a část pocházela od jiné osoby. Pak následovala mravenčí práce kriminalistů. Pro analýzu DNA sesbírali od dobrovolných dárců na 700 vzorků. Pozitivní výsledek zjistili až v září 2004 při  zkoumání 362. vzorku, který patřil spolužákovi umučené školačky!   

Pravděpodobnost, že by se u analýzy DNA mohlo jednat o vzorek někoho jiného, je podle vědců jedna ku 500 miliardám. Vzhledem k tomu, že na Zemi žije pouhých sedm miliard obyvatel, zdá se zcela nemožné, aby došlo k jakékoli záměně.

 Úhly pohledu

Biometrie a veřejnost

Co se jednotlivých druhů biometrických dat týče, lidé nemají příliš problém s otisky prstů a s hlasovou charakteristikou, podezřívavější jsou ke geometrii ruky, ke geometrii tváře a ke snímání oční duhovky.

Svá biometrická data by lidé nejraději viděli uložena na čipových kartách. Jako alternativu vidí např. mobilní telefony nebo různé doplňky oblečení. Za pozornost stojí, že plných 10% respondentů by dalo přednost implantovaným čipům.

Identity management

Většina imigrantů se dostane do států Schengenské úmluvy na víza s falešnou identitou, nebo jich na jedno vízum přijedou davy. Problém je v omezené schopnosti pohraničníků identifikovat osoby podle fotografie. To odstraňuje biometrická identifikace osob, při vstupu do Schengenského prostoru. EU rozhodla, že v nových evropských pasech budou povinně dva biometrické prvky uložené v čipu, a to otisk palce a digitální foto. Některé země uvažují i o třetím prvku – oční duhovce.

Biometrický porovnávací systém (BMS) je obrovský projekt. Státy Schengenské úmluvy mají po celém světě přes 3500 konzulátů a systém je třeba dimenzovat na práci 12 tisíc uživatelů.. Systém již disponuje obrovskou databází biometrických dat všech žadatelů o vízum do států Schengenu. Počítá se s tím, že těchto osob bude časem až 70 milionů.

Dalším z pilířů praktického využití biometrie je boj proti terorismu, díky kterému zažívá tento obor nebývalý rozkvět. Jedním z příkladů je technologie Face Recognition, která umožňuje během zlomku sekundy porovnat tváře lidí nasnímané pomocí digitálních kamer s databázemi hledaných osob. Pokud počítač odhalí podezřelou osobu automaticky vyvolá v kontrolním centru poplach a nahlásí i stanoviště zločince.

 Zvažte následující doporučení

Pro potenciální zločince /i když asi málokterý  bude tuto knihu číst/

Sledujte pečlivě skvělé televizní seriály osvětlující součinnost vyšetřovatelů zločinu a kriminalistických laboratoří. Pochopíte, že současné pokroky informačních technologií o několik řádů zvyšují úspěšnost odhalování násilných trestních činů.

 Zamyslete se nad otázkami

☼ Přáli byste si, aby v rámci prevence proti zločinu byli čipy  označovány zločinci a recidivisté?

☼Také máte obavu, že nám hrozí čipová totalita, že legislativa se dá vždy obejít  a že by se lidé mohli dostat pod nechtěnou kontrolu úřadů, dealerů  ale i zločinců?

klíčová slova: RFID,  telemetrie, kamerové systémy, biometrie, senzory,  DNA, grafické kódy

anotace

 Historie, současné poznání a predikce blízké budoucnosti

RFID

Zkratka RFID znamená Radio Frequency Identification – radiofrekvenční identifikace. Jde o metodu, jak na dálku snímat nejrůznější data ze zboží, zvířat nebo lidí opatřených RFID čipem. Za první zařízení předcházející RFID technologiím se považuje vynález Léona Theremina z r. 1946 pro sovětské tajné služby. Přístroj snímal vibrace okenních tabulek a umožňoval tak dálkové odposlouchávání hovorů v místnosti. V r. 1970 si nechal Mario Cardullo patentovat vysílací zařízení s pamětí a dalšími funkcemi RFID čipu.

Miniaturní RFID se již staly součástí našich životů. Používají se k identifikaci nejrůznějších objektů – předmětů /např. sledování zavazadel na letišti/, zvířat /ve stádech/, ale i lidí. Komunikují   na vzdálenosti od 2 cm do 2 km. Pasivní visačky jsou levné, dosah je pár metrů a vyžadují drahé čtečky. Aktivní mají baterii, dobře pracují na volném prostranství, ale jsou větší a dražší. Uplatnění závisí jen na fantazii uživatele. Čipy data i vysílají a mohou sdělovat cokoliv. Potenciální uživatelé zatím hledají odpovědi na nevyjasněné otázky. Např.: Jak zpracovat data vysílaná miliardami výrobků a jak synchronizovat obrovské databáze?

Nanotechnologie  jsou cestou k čipům integrujícím miliardy tranzistorů.S nanotechnologií souvisí i vývoj plastových tranzistorů, které patrně nahradí např. i etikety s čárovými kódy. Podařilo se již vyrobit thiolové tranzistory s délkou kanálů o jedné molekule. ⁰¹

Supermarket bez fronty

Nákup s RFID ušetří čas zákazníkům i obchodníkům. Kupující naplní košík zbožím, projede kolem čtečky, která ověří i záruční lhůty a během okamžiku má zaplaceno. Bez fronty, bez vykládání zboží na pás.

Na základě informací o vaší osobě vám mohou být přes internet dodávány personalizované informace. Vedou se debaty, zda je přínosný, nebo nepřípustý vstup do soukromí. Debaty neplodné, protože to, co je pro jednoho přínosem, je pro druhého vpádem. ⁰² /

Označení čipem umožňuje i sledování pohybu zboží.

Čtečka v rámu vrat, která zaznamená veškeré zboží projíždějícího kontejneru, je jistě tajným snem každého skladníka.

Plomba na bázi RFID umožní i ochranu zásilky proti vykradení pomocí “ověřeného uzamčení” jehož data se přenesou do centrálního informačního systému. Stav “ověřené otevření” získá plomba jen tehdy, je-li otevřena oprávněnou osobou. A je-li plomba navíc vybavena GPS, lze jejíž cestu i sledovat a zjistit i místo neoprávněného otevření zásilky.

Využití v medicíně

Do budoucna se nabízí i označování pacientů, kteří by měli v čipu uložený svůj chorobopis. Lékař se v mžiku dozví všechny informace o provedených a plánovaných vyšetřeních, o měření teploty a podávaných lécích, k označování vzorků krve či moči, aby se předešlo záměnám. Sportovcům by se tak ztížily podvody při dopingových kontrolách.

Naopak chytrý dres s integrovaným senzory snímající info o tělesné kondici sportovců a jejich zátěži se zpětnou vazbou k trenérovi může iniciovat nový druh dopingových kontrol. Experimentálně již zabudované čipy pod dlažbou vytyčují směr cesty a pomáhají v orientaci nevidomým.

Kamerové systémy se dívají a mluví.

Kamerové systémy jsou rok od roku vyspělejší.  Operátor může kamerou i otáčet a rozlišení je tak detailní, že na 100 m rozpozná značku cigaret. Kamery také dokážou v davu identifikovat tvář, uloženou v db. 

Kamery a počítače se propojují do národních sítí a zaznamenávají poznávací značky aut, a tak vlastně monitorují provoz po celé zemi. Jen ve Británii je již dnes nainstalováno přes pět milionů kamer. Ochránců lidských práv spočetli, že Londýňan v průměrném dni zachycen na kameře třistakrát.

Britské ministerstvo vnitra, i mnohé radnice, má ale za to, že samotné sledování už nestačí. Instalují se “mluvící systémy”. vydávající příkazy lidem, které kamera zachytí třeba při odhazování odpadků.

Na řadě míst se ve školách konají soutěže, jejichž vítězové budou namlouvat příkazy, které pak operátoři spustí stisknutím tlačítka. “Vláda podporuje děti, aby dospělým jasně řekly: Když se budete chovat špatně, riskujete veřejnou ostudu,” vysvětlil ministr. ⁰³ .

Monitoring obchodních trendů

Podle Educity lidé stráví nyní více času získáváním zpráv z internetu než z tisku. Diskusní fóra jsou stále více využívána zákazníky k chválení nebo kritice produktů a značek a utvářejí globálně názory miliónů ostatních zákazníků. Jak ale tak obrovské množství informací monitorovat? Nejprve tedy zjistit odkud pocházejí, co říkají a znamenají. Existují služby pro monitorování diskusních fór. Monitorování můžete využít i pro zjištění objevujících se trendů.

MEMS: Senzory uloží svět do databáze

To, co bylo před několika lety námětem literatury science-fiction, se díky novodobým technologiím stává realitou a často i reálnou hrozbou. Kanadská komisařka pro ochranu dat

V budoucnu by se měly senzory nacházet všude. Bezdrátové mikroeletromechanické senzory (MEMS), známé rovněž pod označením inteligentní prach, umí monitorovat teplotu, vlhkost, zátěž i pohyb v prostředích tak odlišných, jako jsou pole, mosty, továrny či válečné lodě.

Představme si MEMS implantované v lidském těle a pravidelně odesílající např. údaje o zatížení nohy chirurgovi, který pacientovi implantoval umělý kloub. Vzhledem k extrémně rychlému pokroku v oblasti inteligence a flexibility řídicích prvků mikrosenzorů nejsou podle odborníků podobné chytré implantáty nesmyslnou představou.

Senzory by mohly čerpat potřebnou energii z vibrací na podlaze továrny nebo z pohybu osoby, v jejímž těle jsou implantovány. Tak lze fyzický svět proměňovat v databázi. To dovolí i monitorovat interakci mezi různými věcmi, sítěmi a systémy, vytvářet jejich prostorová zobrazení.

Důsledky takového pokroku budou  ohromné. Objeví se nová třída počítačů, kdy většina zařízení bude mít podobu senzorů zapojených do sítě. Výrazně ale stoupnou požadavky na šíří pásma v síti na prostor pro ukládání dat a na správu těchto dat.

Senzorové sítě tak budou schopny sdílet informace a bude je možné programovat a dotazovat vzdáleně přes internet, což umožní provádět různé specifické úlohy. Uživatelé nakonec budou moci kombinovat data z různých senzorových sítí a vytvářet jejich prostorová zobrazení. ⁰⁴

 Příběh

Příběh z ranného období monitoringu

Na samém počátku devadesátých let minulého století jsem měl příležitost projektovat a realizovat na severu Čech, tehdy unikátní systémy monitorující emise i imise ohrožující ovzduší v okolí tehdy ještě státních chemických a energetických komplexů. Na imisně mimořádně zatíženém okrese Mělník se podařilo jednotlivé varovné systémy těchto firem završit regionálním dispečerským pracovištěm umístěném ve štábu tehdejší Civilní obrany. 

Údaje ze senzorů, nacházejících se v blízkosti místa možných úniků chemikálií se v reálném čase kombinovala se senzorickými údaji o větru. To umožňovalo s pomocí modelu stanovit velikost, rychlost, směr a intenzitu chemického mraku, způsobeného zmíněným únikem a vyhlásit stupeň ohrožení obyvatelstva včetně příslušných opatření. Veřejně dostupná databáze znečistění ovzduší tak zvýšila veřejnou kontrolu nebezpečných zdrojů a ve svém důsledku si vynutila provést celou řadu nápravných opatření.

Za zmínku stojí i to, že v jiném chemickém komplexu, situovaném uprostřed okresního města, monitorujícím úniky chlóru, čpavku a kyanovodíku, došlo k zajímavému “objevu”. Zde měřící okruh na hranicích komplexu často signalizoval značné úniky čpavku a chlóru.  To přesto, že  vnitřní  okruh žádné úniky nedetekoval.  Nakonec bylo zjištěno, že zdrojem nebezpečných úniků těchto plynů byly cisternové vlaky projíždějící v těsné blízkosti firmy. Spolu se vzpomínkou na ututlanou tragedii ze 70.let, při níž se na zdejším nádraží  smrtelně otrávilo /patrně  bojovým plynem/ mnoho lidí, to napomohlo k zavedení preventivní kontroly úniku nebezpečných látek z cisteren.

Právě na počátku 90.let se o potřebách  takovýchto varovných systémů mnoho mluvilo. Uvedené systémy byly tehdy vůbec jedny z prvních funkčních systémů podobného zaměření, a byly cílem několika expertních skupin z USA a Indie.   Svět měl totiž ještě v čerstvé paměti  havárii chemické továrny firmy Union Carbid v indickém Bhópálu v r. 1984,  kdy zahynulo několik tisíc lidí a desítky tisíc dalších nesou následky na celý život. Jednou z příčin ohromného rozsahu katastrofy byla právě  naprostá neinformovanost obyvatelstva o koncentracích a šíření látek, v továrně vyráběných a o možných zdravotních dopadech.

Při této příležitosti  mi nezbývá než si  povzdechnout, že zavádění obdobných systémů v České republice narazilo na neschopnost tehdejší legislativy přijmout již  připravený “Zákon o  prevenci a likvidaci havárií”. Ten  navrhoval povinnost budovat takovéto systémy i v nově privatizovaných chemických provozech. Zvítězila argumentace, že to privatizaci zkomplikuje. S důsledky se  setkáváme ještě dnes.

 Mohu potvrdit, že největším problémem tehdejší doby, kdy mobilní i optická komunikace byla ještě v plenkách, bylo zajištění přenosu dat. Dnešním projektantům nezbývá než závidět současné komunikační a výpočetní technologie, které umožňují konstrukci takových rozsáhlých sítí jako je  monitoring leteckého provozu, seismických  dějů,  nebezpečí vzniku tsunami, nebo třeba v nedávné době šíření sopečného prachu nad Evropou,  ohrožujícího leteckou dopravu. A sledování meteorologických dat, navíc s pomocí satelitů, představujeje patrně nejrozsáhlejší monitorovací síť světa. Množství v reálném čase získávaných dat umožňuje modelovat řadu velmi složitých dějů a neustále zpřesňovat jejich předpovědi.

 Úhly pohledu

Čipy zjednodušší život

Představme si svět v němž jediná karta či jiné zařízení nahradí ostatní plastové karty a papírové dokumenty. Umožní člověku  disponovat s jeho bankovním účtem, koupit si jízdenku na vlak, zaplatit daň, půjčit si knihu. A čip nemusí být umístěn jen v kartě, ale též v kartách, klíčenkách  či mobilech.

Prevence proti zločinu?

Označovat zločinnce a recidivisty? Identifikace zbraní pomocí čipu – je již v některých zemích zaváděna. Zavádějí  se  data o uživateli, o datu výroby, počtu vystřelených nábojů, provedených revizích To vede ke snadnější identifikaci zbraní a ke kontrole jejího pohybu. V budoucnu by mohly tyto čipy pomoci vypátrat pachatele trestných činů.

Vícerozměrné grafické kódy

Zatímco běžné čárové kódy /používané již desetiletí/ vyjadřují sled číslic, dvojrozměrné již obsahují i písmena a díky kompresi dat je do malého dvojrozměrného kódu ve formě čtverců, možno uložit i dlouhý text. O několik řádů rozšiřující informační schopnost přidává barva.

Co kdyby tímto textem byl hyperlink např. na každém plakátu, reklamě /umožňující objednání nabízeného zboží či služby/ nebo výrobku /odkazující na manuál, servis apod./? Již dnes je informace možné snadno pomocí mobilního telefonu vybaveného fotoaparátem a příslušným sw snímat, prohlížet a tisknout.

 Zvažte následující doporučení

Monitorování objektů

Efektivně zvýšit zabezpečení svého domova je dnes až překvapivě jednoduché.

Mobil v kombinaci s chytrou kamerou vám umožní kdykoli a odkudkoli zjistit, zda je u vás doma vše v pořádku. Nebo vás automaticky upozornit na nezvané hosty. IP kamery samozřejmě nezabrání tomu, aby do vašeho domova nevnikl zloděj. Pokud se tak ale stane, dozvíte se o tom prakticky okamžitě. Kamery jsou totiž ve většině případů vybaveny detektorem pohybu, takže se dají použít k zastřežení místnosti. Kamera vás pak automaticky upozorní MMS zprávou na váš mobil, že se něco děje. V případě, kamery s integrovanou SIM kartou, můžete se navíc na kameru připojit prakticky odkudkoli z vašeho mobilu a zkontrolovat dění v místě.

Hlavní výhodou IP kamer, na rozdíl od webových kamer, je samostatné fungování bez ohledu na počítač. Tak lze zaznamenat poplach a informovat vás rychleji, než si jí všimne zloděj. Kamera může být  vybavena i infračerveným čidlem, režimem pro noční snímky, či odposlechem objektu.. Navíc je záznam odeslán mimo objekt, takže ani odcizení kamery nemusí být zásadní problém.

Hlídání dětí, nebo třeba monitorování starších samostatně bydlících lidí.

Některé kamery umožňují i komunikaci pomocí videohovoru. Docela dobře se tak hodí např. v okamžiku, kdy chcete mít spojení s nějakým samostatně žijícím seniorem. V tomto případě je ale samozřejmě nutný jeho souhlas. Pak stačí, aby se babička či dědeček usadili do křesla, a vy si s nimi můžete popovídat prostřednictvím kamery. Zároveň můžete zjistit, jestli jsou v pořádku a něco nepotřebují. Podobně lze kameru využít i pro hlídání dětí.

Sledování vaší polohy

Nové služby již  umožňují zobrazení polohy a stavovou zprávu vašich přátel přímo v mapách a umožňují sdílet s nimi vlastní polohu. Provozovatelé těchto služeb ujišťují, že krádeže své polohy a ztráty soukromí se bát nemusíte. Než vás někdo na mapě uvidí, musí získat váš jednoznačný souhlas. 

A bojíte-li se vy o svého psa připnete mu vodotěsný lokátor na obojek a nemusíte se o něj dál starat. Když se vám zaběhne, najdete si jej díky satelitní navigaci přes GPS.

klíčová slova: archivy, knihy,  knihovny,  e-knihy, digitální fondy

anotace

 Historie, současné poznání a predikce blízké budoucnosti

Formáty  dokumentů

Bez kulturních výtvorů nemá lidstvo žádnou paměť a bez paměti se těžko poučí ze svých vítězství a proher. Albert Barabási

Formáty ve kterém jsou uloženy dokumenty, musí být takové, aby je bylo možno v čase jejich plánované životnosti přečíst. To je poměrně tvrdé omezení, které může mít za následek, že budou muset být přijaty kompromisy. Historie ukazuje, že nejstabilnější dlouhodobé formáty ukládání dokumentů jsou zároveň z hlediska informačních technologií nejprimitivnější. Starověká sdělení vtesaná do kamene, ručně psaná bible přečkaly věky. Nemáme obavy, že knihy v naší knihovně nepřežijí.

Naproti tomu již dnes máme problémy s přehráním po léta vytvářené sbírky gramofonových desek, s rodinným zvukovým archivem na kotoučových magnetických páskách, s přehráváním starších typů disket. K převodu na nová média si patrně již nikdy čas neuděláme. Nebude asi dlouho trvat a svůj význam podobně ztratí videokazety, mikrofilmy, později i CD a DVD a s tím také příslušný hw a sw.

Historikové budou asi období od druhé poloviny 20. stol. nazývat érou  temna“ tvrdí počítačový odborník Danny Hillis. Čeká nás nenávratná ztráta dat ze 70. až 90. let. To lze dokumentovat např. na datech z expedice Viking  na Mars, která  stála miliony dolarů a přinesla údaje nevyčíslitelné hodnoty. Už po čtvrt století  se z těchto dat uložených magnetických páscích zachovala sotva třetina.

Stále se hledají  nosiče  odolávající zubu času.  Černobílé snímky z 19. stol. stojí u konce životnosti. Barevné  fotografie, filmy či diapozitivy jeví známky stárnutí už po několika desetiletích.  Ještě hůř jsou na tom magnetické a  polovodičové nosiče a vypalované disky. A existují mikroorganismy,  které si  na plastových discích rády pochutnají.

Každý nový formát  a typ hw zlikviduje další informace. A čím sofistikovanější  a koncentrovanější  záznam umožňuje, tím  méně vydrží. Ve světě, kde se hw a sw  mění ob rok, existuje vlastně jediný způsob,  jak informace dostrkat do budoucnosti:  při každé změně je přelít do nového nosiče v novém  formátu. Obojí je časově a finančně náročné. Tak přežije jen to, co se momentálně zdá být důležité. Ztráty od 70. let  v min.stol. se tak rovnají obsahu stovek tisíc  psaných encyklopedií. A současná exploze digitálních čteček se může stát jedním z posledních kroků k elektronické demenci lidstva.

A digitální záznam  má ještě jeden problém: není na něm znát, že je to  informace. Problém se pokouší řešit  organizace Long Now Foundation,  která hledá metodu záznamu, která by přežila „náš” horizont.

Problém řeší i Bill Gates.  Přestože za svůj  majetek vděčí digitalizaci, svou gigantickou sbírku fotografií,  tiskovin a filmů  skladuje raději na papíře  v opuštěném dole při teplotě -20^o C. 

Uchování digitálních fondů je vůbec problém. Nejde jen o zálohování počítačových systémů. Digitální data je nutno uchovávat trvale včetně jejich metadat a složité struktury. Internetové zdroje jsou navíc mnohem nestálejší než fondy klasické. Zdroje vznikají, dočasně nebo úplně zanikají, mění se jejich obsah a struktura. Poločas rozpadu internetového zdroje je okolo 2 let. Po dvou letech se původní obsah  z poloviny změní, po 10 letech z něho zbývají cca 3% ⁶⁴

Budoucnost knih

Kniha je tím nejúžasnějším designem za uplynulá dvě milénia. Nahrazovat knihy počítačem je jako nahrazovat řezané květiny umělými. David Celernter

Papír je věčný. Ať se nám to líbí nebo ne, bez listinných materiálů se  firemní, ani vlastní agenda neobejde. Úřady, soudy ani další instituce bez papírových originálů nemohou dosud existovat. My také ne. A což teprve knihy a knihovny – ty přežijí další generace!

Taková kniha je sice znevýhodněna ve srovnání elektronickými médii tím, že v ní lze skákat od jednoho tématu k druhému obtížněji než v internetu, ale i obyčejná knihovna je hypermédiem, která čtenáři umožňuje brouzdat světem myšlenek stejně dobře, jako po internetu a lépe než na kterémkoli kompaktním disku. Navíc zapůsobí kouzlo artefaktu podporující fantazii. Totéž platí i o periodickém tisku. Dlouhé dokumenty je také mnohem pohodlnější číst na papíře, než na obrazovce.

Archivy lidstva

Staré je mnohdy až moc aktuální.

Chcete vidět váš oblíbený web tak, jak vypadal před pěti lety? Chcete slyšet historické projevy prezidentů, vidět zajímavá videa a nebo mít přístup k milionům dokumentů v elektronické podobě? To všechno vám nabízí unikátní internetový archiv.

Nevýdělečná organizace  Internet archives v San Francisku se snaží zabránit tomu aby obsah webu zmizel v hlubinách minulosti. Věřilo se, že starodávná alexandrijská knihovna má kopie všech knih sepsaných v antickém světě, a ty všechny zmizely, když knihovna vyhořela od základů. Vzpomeňme povodně v Praze, New Orleánsu i osud starých filmů, které byly dány do sběru kvůli stříbru v nich obsaženém. I na world wide webu necháváme  historii zmizet nezaznamenou

V Internet archives se uchovávají všechny dokumenty od r. 2006, ke kterým se společnost dostala.  Dnes obsahuje na 100 miliard webových stránek, což představuje  kolem 100 terabajtů informace.. Je možno vystopovat, kdy a kde se přidávaly wwww stránky a odkazy, můžete sledovat vývoj virtuálních komunit... Navzdory enormnímu rozsahu  představuje tato sbírka  jen nepatrný rozsah webu, většinou jsou to hojně navštěvované www stránky.. Obrovská většina méně zapojených stránek  mizí v zapomění rychlostí milionů denně. ³³

E-knihy

Digitalizované 21. století si žádá novinky.

E-knihy  a jiná mobilní zařízení, která máme na rozdíl od knihy stále u sebe, jsou velkým tržním potenciálem pro nakladatele. E-book nám v zavazadle zabírají tak málo místa, že kdybychom měli místo nahradit knihami, které jsou na něm nahrány, museli bychom vozit závěsný vozík s nosností 300 a více kilogramů.

Výhody elektronické knihy:

Šetří místo.

Můžete si změnit velikost a druh písma.

Můžete použít software na převod textu do řeči.

Můžete číst i při menším osvětlení díky podsvícení displeje.

Lépe se drží.

Jen jedna stránka, takže máte dokonalý přehled.

Daleko lépe se udělá kopie knihy a v požadovaném množství.

E-knihy se dobře zálohují, skladují.

Elektronické knihy jsou díky internetu velmi dobře dostupné.

Chyby v textech mohou být velmi rychle a snadno opraveny.

Nespotřebovává žádný papír, inkoust.

Autoři mají možnost samostatně e-knihy vydávat a distribuovat.

Možnost rychle vyhledat zadaná slova v textu v rámci celé knihy

Možnost vkládat poznámky a zvýrazňovat text.

Možnost umístění odkazů v rámci knihy.

Knihy nejsou nikdy vyprodány.

Jsou multimediální.

Když si člověk uvědomí, kolik knih čítá lidský fond a kolik z nich bylo již převedeno do podoby jedniček a nul a zveřejněno na internetu, nestačí se divit. Uchovat dědictví v podobě mnohdy unikátních děl v jejich klasické podobě je nesmírně náročné nejen na lidské zdroje, ale především finanční. K čemu je kniha, když si ji nelze přečíst? Současné knižní skenovaní roboty dosahují rychlosti až 1500 stran za hodinu.

Příběh

Příběh Alexandrijské knihovny

Byla největší a nejslavnější knihovnou starověku. Za doby Caesarovy přechovávala na 700 tisíc spisů (svitků), které shrnovaly tehdejší poznatky v oboru matematiky, astronomie, fyziky, lékařství a historie. Zčásti vyhořela v r. 47 př. n. l. A v r. 389 za náboženských bouří byla zcela zbořena. Pak byla opět vybudována a definitivní konec si prožila v r. 643,  kdy byla Alexandrie dobyta Araby. Kdyby v té době byl veškerý obsah zdigitalizovaný, naše vědění by bylo o pár desítek let dále.

S důvody, proč Ptolemaios I. Založil Múseion a Alexandrijskou knihovnu jako její součást, si historikové dodnes lámou hlavu. Je pravděpodobné, že podnětem k tomu byla nejen směs jeho velkorysosti a touhy po moci, ale také zřejmě jeho moudré poznání, že založit takové intelektuální centrum je výhodnější než vojenská tažení, jejichž výsledkem jsou jen zdánlivě vítězové a poražení. Lze takto soudit i proto, že ostatní vládci helenistických států zakládali řecké knihovny jako střediska řecké civilizace a kultury, která sloužila k upevnění jejich moci.

Ač okolnosti zániku Alexandrijské knihovny v 7. stol. dosud nebyly zcela jednoznačně a věrohodně objasněny, zůstalo postupné ničení tohoto jednoho z největších pokladů starověku v kulturním povědomí Evropanů. Svědčí o tom např. zmínka Richarda de Bury (+1345), kancléře a pokladníka britské říše, který ve svém spise “Philobiblon sive amore librorum”  takto lituje ztrát, k nimž došlo v důsledku požáru této knihovny asi v r. 47 př. n. l. v době Caesarova tažení do Egypta: “Věru nejsme s to dosti želeti jednotlivých knih, které byly zničeny v různých částech světa vinou válek. Připomínáme přece perem žalujícím strašnou pohromu, kterou způsobili najatí vojáci za druhé války alexandrijské v Egyptě, kde shořelo v plamenech 70.000 svazků, jež byly shromažďdovány za králů z rodu Ptolemaiova…Jak mnoho děl astronomických bylo tehdy zničeno, děl zachycujících pohyb těles nebeských, všechna postavení planet, mléčnou dráhu, věštné rody komet, a vše, co se děje na nebi nebo v etheru! Kdo by se nehrozil nad zápalnou obětí tak neblahou, kde se podával inkoust místo krve, kde žhoucí žár spáleniště se smáčel krví praskajícího pergamenu, kde nelítostný oheň změnil tolik schránek věčné pravdy v zapáchající popel.

Pokud jde o akt zakládání starověkých knihoven, máme středověké svědectví Gabriela Naudého, francouzského bibliografa a knihovníka kardinála Mazarina, který napsal r.1627, že “není nic čestnějšího a nic neposkytuje takovou záruku, jak získat dobré jméno mezi lidem, než vybudovat krásné a velkolepé knihovny a ty pak zasvětit veřejnosti a předat je do jejího užívání.”

Obdobnou myšlenkou byl patrně veden i egyptský prezident Husní Mubarak, který se zasloužil o  vybudování nové Alexandrijské knihovny. Iniciátorem byl ale egyptský profesor historie Mustafa El-Abbadi. Protože doklady o obsahu knihovních fondů “matky všech knihoven”, jak ji El-Abbadi nazval, téměř chybí, nemohlo jít o její obnovu v pravém slova smyslu, ale o znovuoživení myšlenky vybudovat Alexandrijskou knihovnu jako egyptské a mezinárodní intelektuální středisko.

Novodobá Alexandrijská knihovna je dnes mimořádnou a jedinečnou kulturní a vědeckou institucí, která nemá z mnoha hledisek ve světě obdobu. Jde o znovuoživení myšlenky staré více než 2300 let. Pro tuto knihovnu byla postavena budova, jež se řadí k nejpozoruhodnějším stavbám 20. stol. Základní kámen nové budovy položili 26. června 1988. Slavnostně otevřena byla 16. října 2002. Je zde muzeum vědy, kaligrafie, laboratoř pro restaurování a údržbu starých tisků. Vstupní investice činila 200 milionů dolarů, roční provoz je odhadován na 1,6 milionu dolarů.

Vybudování nové Alexandrijské knihovny je v mezinárodním měřítku chápáno i jako splátka dluhu především bohatších částí světa za to, co po tisíce let se vyvíjející egyptská kultura dala kultuře světové, především pak evropské. V rozsáhlé mezinárodní pomoci při výstavbě Alexandrijské knihovny se pravděpodobně skrývá i jistá omluva za minulé kořistnické chování bývalých koloniálních mocností vůči Egyptu a jeho kulturním památkám. Jeho důsledkem je dnes nebývalé rozptýlení mnoha cenných staroegyptských památek v muzeích, galeriích a na jiných místech evropských metropolí.

Alexandrijská knihovna současnosti se stává místem bádání, kritického myšlení, tvůrčího setkávání a diskusí v mezinárodním měřítku, symbolem dialogu mezi odlišnými kulturami v protikladu k válečným střetům a terorizmu. ³⁴

 Úhly pohledu

Žijeme na rozhraní mezi „papírovým“ a „digitálním“ věkem

Vždycky bude záležet na člověku, na jedinci, jeho zájmech a mravním profilu. To je podstatné, a jestli bere informace z knížek nebo internetu, je podružné. Ondřej Neff

Elektronická média generují záplavu informací,  jejichž značná část se nějakým způsobem tiskne. To proto, že si je musíme někam odnést, radit se nad nimi a operativně s nimi pracovat v nejrůznějším prostředí. Také proto, že práce s tištěnými dokumenty je pro převážnou část lidí přehlednější a příjemnější. Papír je stále nezbytnou a dosud nenahraditelnou součástí všech informačních řetězců. Žijeme a pracujeme ve stresujícím prostředí a papír je v tomto prostředí médiem, umožňující číst informace pohodlněji a zapisovat poznámky lidským tempem.

A opačně – jak nepraktická je různost papírových dokumentů a formátů, které nemají zřetelné identifikační prvky a jsou obtížně zařaditelné! Ty se stohují, přehrabují,  pak nenalézají a nakonec vyhazují.

Ročně se ve světě tiskne a kopíruje desítky bilionů dokumentů. V této souvislosti se prosadila metoda „Distribute and print“. Dokumenty se rozesílají v elektronické podobě. Tím přepravním médiem je především e-mail, internet. Příjemce se rozhoduje sám, zda dokument vytiskne nebo ne. Nebo netiskne vše, ale jen to co ho zajímá, popřípadě co si na svém počítači syntetizuje.

Bezpapírová kancelář?

Podle výzkumníků  jsme opět zvýšili počet listů papíru, které svou činností „vygeneruje“ průměrný kancelářský pracovník, (asi 65 každý pracovní den). Na první pohled to postrádá logiku. Internet přece  přinesl možnost vytvářet a upravovat, posílat a přijímat, a samozřejmě číst a prohlížet dokumenty na obrazovce počítače.

Viníkem je na prvním místě kuriózně opět internet, přesněji řečeno e-mail. Dokumenty se obvykle tisknou proto, aby šly z ruky do ruky. V éře před elektronickou poštou bylo nutné dokument vytvořit, vytisknout a odeslat papírovou poštou. Dnes se dokument vytvoří a rozešle elektronickou poštou; vytiskne si jej příjemce.

A na vině  jsou i  tvůrci dokumentu. Je jednoduché a levné - vytvořit třicetistránkový dokument, který nic neobsahuje (široké okraje, pěticentimetrová záhlaví, řádkování obřádek, velký font), zadat distribuční seznam dvaceti příjemců a jedním klepnutím rozeslat. Příjemci, zejména jsou-li to podřízení, poctivě tisknou a papíry zakládají.

Na druhou   stranu  se ukazuje se, že zejména mladí lidé k papíru skutečně získávají určitý „odpor“, nebo alespoň už se o něj tak neopírají jako starší generace. Umí najít digitální dokument snáze než papírový, umí jej kvalitně a bezpečně archivovat: je to jen síla zvyku, kdo začne s počítačem dříve než s papírem, stane se pro něj základním dokumentem ten digitální, a papír bude ona „ne nutná kopie“.

Tato generační obměna, spolu také s digitalizací dokumentace v klíčových typech institucí (např. nemocnice, policie, banky, vůbec státní správa), by měla v dalších letech způsobit, že množství potištěného kancelářského papíru na hlavu snad začne klesat. ³⁵

 Zvažte následující doporučení

Problém neustálých inovací informačních technologií

I zdánlivě špatný a nelogický systém může být vyhovující, pokud se v něm vyznáte a důsledně jej dodržujete. A neustále obměňovaná a vylepšovaná struktura nepomůže, pokud v ní nemáte jasno.

Nové informační technologie je obtížné jenom sledovat, natož zvládat. Žasneme nad tempem inovací. Některé se ujmou, mnohé opět rychle zaniknou. Musíme být ale opatrní s tvrzením, že se s příchodem nové techniky vše změní. Konzervativismus je stále neopominutelný činitel a do jisté míry i stabilizátorem překotného vývoje.

Je třeba docela vážně přemýšlet o tom jak čelit těmto překotným změnám. O tom, nakolik je vůbec výpočetní technika pokrokem. Nakolik váže lidi k dalšímu médiu a zahlcuje je nadbytečnými informacemi. Nakolik je využívána aktivně a nakolik jen pasivně. Je třeba zvážit, zda komplikace spojené se zaškolením na ovládání nových funkcí vyvažují jejich přínos. Z praxe víme, že se jich využívá malé procento.

Vytvořte si  mapy užitečných informačních fondů

Nepostradatelné jsou dosud klasické textové báze, kam řadíme mimo knihoven, nepočítačové kancelářské systémy, archivy apod. Vytvořte si mapu těch, které používáte. Mnohé knihovny uveřejňují svůj fond na internetu. Evidujte si jejich adresy. Navštěvujete-li některé pravidelně, zapište si adresy regálů čítáren kde jsou vystaveny časopisy, které sledujete. Evidujte sisledovaná a prostudovaná periodika. 

klíčová slova: internet, www, pozitivni  a negativní aspekty,  IP adresa Ipv4, Ipv6, TCP/IP,  Tim Berners-Lee

anotace

 Historie, současné poznání a predikce blízké budoucnosti

Milníky komunikace

Dnes už je internet téměř takovou nezbytností jako voda z vodovodu, el. proud či jako radiový signál. Autor

Právě procházíme největší změnou od vynálezu novin. Jsme svědky zcela nového způsobu komunikace mezi lidmi. Jedna komunikace vždy nastoupí a tradiční způsoby jdou stranou. Podívejme podrobněji na časovou osu z posledních 200 let informací.

Na začátku 19. stol. bylo všechno ještě o komunikaci tváří v tvář. Chtěli-li jste něco prodat, museli jste jít na místní tržiště. Jediným způsobem jak získat nebo poskytnout informace je, být na správném místě ve správný čas.

Koncem 19. století jste již pomocí novin a časopisů mohli dostat informace z míst, kde jste nikdy nebyli. Mohli jste sdílet své myšlenky s lidmi, které jste nikdy neviděli. A taky jsme mohli prodávat vaše produkty v širším měřítku. Jednalo se o první skutečnou informační revoluci. Svět se otevřel všem.

Během dvacátých let 20. stol. Je zde nový zdroj informací - rádio. Najednou jste si mohli poslechnout jinou osobu vzdálenou stovky kilometrů daleko. Ale nejdůležitější je, že můžete dostávat živě nejnovější informace. To byl další průlom v historii  získávání informací. Do r. 1960 byli dominantním zdrojem informací živé zprávy z rozhlasu. A televize – ta rychle překonala noviny a časopisy a pomalu zahnala do ústraní rádio! Nyní si lidé mohli zprávy nejen vyslechnout, ale také vidět.

A už se rýsuje nový fenomén – internet. Revoluce začala v r.1995, ale r. 1998 byl úsvitem nové éry. Lidé si  již uvědomují, že internet je víc než jen informace. Mohli jste ostatním také něco dát. Můžete komunikovat. Můžete se stát součástí něčeho a nebýt jen pouhý divák. A můžete si zvolit, co chcete. Možnosti využití internetu jsou neomezené.

V r. 2004 je již svět definitivně on-line. Všichni tvoří webové stránky. Lidé zkoumají svět internetových aplikací a on-line způsob práce. Mohou dělat neuvěřitelné množství věcí. Objevuje se nový pojem – information overload aneb informační přetížení. A v r.2010 již sledují lidé televizi méně než internet¹⁹.

Historie vzniku Internetu 

Mnoho mladých se domnívá, že internet byl k dispozici “odjakživa”. Výzkum 2005 agentury Mark/BBDO

Internet, který známe dnes a který se stal naším přítelem a pomocníkem, se zrodil počátkem 90. let. První předchůdce Internetu byl ale vytvořen již v r. 1969 pod záštitou Ministerstva obrany USA. Síť byla nazvána ARPANET. Zpočátku byla tvořena pouhými čtyřmi počítači. V r. 1972 k ní bylo připojeno 50 výzkumných a vojenských center. Později se rozdělila na dvě sítě: Arpanet a Milnet (armádní síť). V r. 1981 přibyla síť Bitnet (k propojení vysokých  škol). Problémem byla komunikace na mnoha různých platformách, kterou sjednotil až protokol TCP/IP (Transmission Control Protocol / Internet Protocol), používáný dodnes.

“Předpokládejme, že veškerá informace uložená na kdekoliv umístěných počítačích je propojená. Veškeré kvalitní informace na všech počítačích na celé planetě by byly k dispozici pro mne i pro kohokoliv jiného. Existoval by jednotný globální informační prostor” Tak snil Tim Berners-Lee r.1980, když pracoval v  Evropském centru jaderného výzkumu /CERN/. Sen uskutečnil - napsal program, umožňující počítačům sdílet informaci v síti. Ani ne za 10 let z toho vyrostl WWW (World Wide Web, což se dá přeložit jako “síť okolo světa”). Je to virtuální síť, jejímiž uzly jsou webové stránky,  na nichž najdete všechno: zprávy, filmy, klepy, mapy, obrázky, recepty, životopisy a knihy..

Ačkoliv je internet dílem člověka, nemá centrální plán. Všechny počítače zde komunikují tak, že zprávy se rozdělí na malé pakety. Každý paket, stejně jako dopis, obsahuje informaci o svém adresátovi. Pakety patřící k téže zprávě  často putují jinými cestami, protože existuje několik alternativních cest spojujících každého odesílatele a adresáta.. Když dorazí všechny pakety, příjemce je znovu sestaví  a vytvoří zprávu nebo webovou stránku  zobrazenou na vašem monitoru. ²⁰

Soumrak Ipv4 adres se nezadržitelně blíží

4,3 miliardy adres nestačí.

IP adresa je číslo, které jednoznačně identifikuje síťové rozhraní v počítačové síti používající IP (internetový protokol). V současné době je ještě nejrozšířenější verze Ipv4  /koncipována pro “pouhých” 4,3 miliardy adres/, používající 32bitové adresy, např. 192.168.0.1. Kvůli nedostatku IP adres je nahrazována protokolem Ipv6, který používá 128bitové  adresy. Adresa Ipv6 se zapisuje jako osm skupin po čtyřech číslicích.

Pro různé spotřebiče, naše mobily, kterých už je několikanásobně víc než připojených PC, bude výhodné mít také svoji IP adresu. I z tohoto důvodu je třeba nasadit nový protokol, který nám poskytuje oněch 2¹²⁸ adres. To jsou miliardy adres pro každého z nás - to se vyčerpat nedá.

Na nový systém Ipv6 se ale bude přecházet dlouho. Systémy budou existovat paralelně vedle sebe určitě 5 - 10 let. “IP adresy se týkají čistě techniky. Lidé se dorozumívají skrz domény. Ipv6 protokol je navržený tak, aby se konfiguroval sám. ²¹

World Wide Web

Poprvé v historii jsou lidé vystaveni většímu množství informací, než mohou zkonzumovat.

Cokoliv se dá napsat, nakreslit, změřit, nebo vyfotografovat, je už pravděpodobně v nějaké podobě umístěno na některém webovém uzlu. Nicméně mnohé z těchto informací se velice těžko hledají. Roboti 21. století jsou neviditelní  a nehmotní . Usadily se ve virtuálním světě, které jim umožní přeskakovat z jednoho kontinentu na druhý. Neúnavě se pachtí pročítáním a indexováním milionů webových stránek.

 Síla webu spočívá v odkazech URL/Uniform Resource Locator/. Ty umožňují na kliknutí procházet od jedné stránky ke druhé. Dovolují brouzdat internetem, hledat a skládat dohromady informace. Tyto odkazy dělají ze sbírky jednotlivých dokumentů obrovskou síť protkanou klikáním myši.. Jsou to stehy, držící předivo naší moderní informační společnosti pohromadě. Smažte odkazy a zbudou obrovské nedostupné databáze, moderní ruiny světa komunikací.

V současnosti obsahuje web stovky miliard dokumentů. Problémem není velikost webu, ale vzdálenost mezi libovolnými dvěma dokumenty. Kolikrát musíte kliknout, abyste se dostali ze své domovské stránky na hledaný dokument. To není lhostejné nikomu, kdo surfuje internetem.

Po vláknech webu se můžete pohybovat během okamžiku. Jeho sw stáhne kterýkoliv dokument, najde v něm všechny odkazy, pak přeskočí na dokumenty, na něž odkazují, a stáhne je, a tak pokračuje, dokud nedostane všechny stránky, které jsou na webu dostupné. Ale ani největší vyhledavače o tisících neúnavných počích, ho  zdaleka nepokryjí.

Odhaduje se, že šest z deseti stránek týkajících se vašeho dotazu  vám neukáže žádný vyhledávač. A v budoucnu uvidí patrně ještě menší část webu.. Ten totiž roste rychleji  než vyhledávače. Když hledáte nějaké info, které je těžké nalézt je nejlepší vsadit na vyhledávač s největším množstvím dokumentů. Větší index však nemusí dávat lepší výsledky. Budete zahlceni  tisíci stránkami, které vyhledávač vrací na jednoduché dotazy.. Mít jich o milon více, to nikdo nechce. Vyplatí se vylepšit algoritmus tak, abychom vybrali tu nejlepší stránku. V r.2010 je ověřenou skutečností, že při surfování získáte jen asi 24% hledaných dokumentů. ²²

Demokracie na webu

Být viděn – to je to hlavní.

Obrovská většina dokumentů je stěží viditelná, protože všechny vazby shrábla vysoce oblíbená  menšina. Na webu máme svobodu slova, je ale pravděpodobné, že naše hlasy budou příliš slabé, aby je bylo slyšet. Pravděpodobnost, že nějaký dokument bude indexován vyhledávačem, je totiž silně závislá  na počtu příchozích odkazů.. Dokumenty s jednou příchozí vazbou mají šanci méně než 10%, že je nějaký vyhledávač nalezne.. Zato roboti najdou a idexují téměř 90% stránek, které mají jedenadvacet až sto příchozích vazeb.

Rozpínající se digitální vesmír

Špatná zpráva je, že většina digitálního vesmíru je tvořena nestrukturovanými daty.

Podle odhadu Forester Research bylo v r. 2010 k internetu připojeno 14 miliard různých přístrojů. Takové množství tvoří různá domácí i firemní zařízení, která jsou díky internetu schopna komunikovat s dalšími. Tím ovšem vzniká silný tlak na propracované webové služby, ale především na na bezpečnost celosvětového komplexu.

Zatímco v r. 2006 měl digitální vesmír velikost 161 miliard gigabajtů (161 exabajtů), v r. 2010 to bylo již 988 miliard gigabajtů. Digitální vesmír je přitom tvořen zejména obrázky. Podle odhadu zachytili digitální fotoaparáty běžných uživatelů v r. 2010 více než 500 miliard fotografií. ²³

Zranitelnost webu

Masivní výpadek internetu by svými důsledky překonal rozsáhlou přírodní katastrofu.

Jeden z nejvytíženějších uzlů v USA patřící společnosti ATT, je přísně hlídané podzemní zařízení na předměstí Chicaga.. Tento a několik podobně silně střežených klíčových uzlů poskytuje falešné pocity bezpečnosti, že internet nelze narušit cílenými útoky. Jak si však čím dál více uvědomujeme souhru mezi architekturou sítě a jejími protokoly, nabízí se nám jiný obrázek. Několik dobře vycvičených crackerů by dokázalo zlikvidovat síť během 30ti minut.

Existuje mnoho způsobů jak toho dosáhnout, od proniknutí do počítačů, na nichž běží několik klíčových směrovačů, po útoku typu odepření služby proti nejvytíženějším uzlům. Vyřazení několika velkých uzlů z činnosti by sice ještšě síť nerozložilo, ale kaskádové selhání, které by bylo důsledkem přesměrování provozu na menší uzly, by zkázu dovršilo. Většina hackerů či crackerů, kteří vědí jak na to, by neměla zájem zlikvidovat celý internet. Úspěšný útok by jím přece sebral oblíbenou hračku. To se ale může stát cílem teroristických útoků.

Hrozba  kyberválky

Internet má  podobné vlastnosti jako oheň nebo voda, je to skvělý sluha, ale špatný pán. Bruce Sterling

Paralyzování obchodu, médií, vlády či veřejných služeb. Vyvolání dopravních zácp. Agenti nepřátelského státu spolu s organizovaným zločinem mohou ochromit život celého státu. S tím vším krizové scénáře zvláštních služeb počítají. Obavy vyvolává možnost masového narušení veřejné internetové sítě.. Moderní život si bez ní nelze vůbec představit a přitom je otevřena všem, tedy i nepřátelům a nepřátelským   útokům.

Bezpečnostní složky států  válku po internetu  zatím nezvládají. V případě Estonska poprvé v historii nějaký stát čelil frontálnímu anonymnímu útoku, který vymazal webové stránky bank, ministerstev, novin  a rozhlasů.   Byl to první útok takového rozsahu. Jeho taktika byla promyšlená a pružná. Odborníci tvrdí, že to přesahuje možnosti jednotlivců i organizovaného zločinu. Vyžaduje to spolupráci státu a velkých počítačových firem.  Existují podezření, ale nikdo nic nedokázal.

Jediný způsob, jak se před kybernetickou válkou chránit je, podle Hamadoun Touré, generálního tajemníka pro telekomunikace OSN, sepsání mírové smlouvy. „OSN má povinnost zabezpečit, aby žádná kybernetická válka vůbec nemohla začít. Velmoci se musí semknout a vytvořit něco jako smlouvu o bezpečnosti na internetu,“ vysvětlil.

Paradoxem podle něj je, že nejvíce může kybernetická válka ohrozit země, které se cítí nezranitelné. Především tedy západní mocnosti a rychle se rozvíjející země, jako je Čína. ²⁴

Co lze také očekávat?

Vývoj internetu nelze dohlédnout.

Představte si, že se ztratíte v neznámém městě. Máte telefon? Namíříte jeho objektiv na roh ulice a pošlete obrazovou zprávu do databázového centra. Za okamžik přijde odpověď s mapou a přesným označením stanoviště. Nebo vás zajímá knížka, jejíž obálku vidíte u recenze v novinách. Tak si ji vyfotíte mobilem a na displeji vám vyjede objednávka knihy. Zarazili jste se u plakátu koncertu? Vyfoťe si to, a dostanete zprávu o umělcích, jejich nahrávkách apod.

Rozpoznávání složek obrazu a jejich porovnávání s nějakou databází představuje jeden směr výzkumu. Je výsledkem dramatického pokroku v několika směrech. Algoritmy rozpoznávání už dnes zvládají i zařazení určitého pohybu a rozlišení nejrůznějších stavů objektů. Opírají se o postupy umělé inteligence, systémy se samy učí na základě příkladů a opakované zkušenosti. Rozsah databází, ve kterých je zásoba znalostí, je o několik řádů vyšší než před pár lety. Pokročila také vybavenost mobilního telefonu, který stále častěji přebírá roli počítače.

Dolování dat z obrovských pamětí je dalším směrem výzkumu. Rozsah toho, co je dnes možné uložit, demonstroval viceprezident Microsoftu pro výzkum Rick Rashid na příkladu pevného disku s kapacitou jednoho terabytu, tedy tisíce gigabytů, jaký se dá dnes běžně koupit za 500 dolarů. Dá se na něj uložit např. veškeré mluvené slovo určitého člověka od narození až do smrti. Nebo fotografie snímané po celou tuto dobu, každou minutu jedna.

Digitální nebe již vítězí nad standardním pozorováním oblohy. Vývoj teleskopů je pomalý, k zdvojnásobení průměru zrcadel je třeba až 25 let, přesto stejná zařízení sdělují stále víc, snímače obrazu CCD totiž zdvojnásobují hustotu dat každé 2 roky. Dříve nemyslitelné objemy dat lze nepochybně posbírat - a prohlížet po webu i na Zemi. HDView, obraz velké hustoty, umožňuje celkový a mikroskopický pohled v jednom snímku, který má hustotu 2,5 gigapixelu a polkne 500 MB paměti.

Kontextové vyhledávání s podporou umělé inteligence je zvláště uživatelsky přívětivé v projektu rozpoznávání a zjednoznačnění textu.  Lze je demonstrovat na článku z tisku, ve kterém se vyskytuje příjmení Bush, jemuž někteří říkají také “prezident”. Kdo to je? Jaké má křestní jméno? Je to samozřejmě past, článek je o americkém fotbalu a hráč s tímto jménem dostal logickou přezdívku. Vyhledávač však přijde na past sám, protože se chytí fotbalového kontextu.

Jeden digitální prostorový soubor lze vytvořit s pomocí aplikace která shrne záplavu fotografií určitého objektu od různých lidí z různých úhlů, kterou si lidé umisťují na webu.

Kdy se z toho  stanou produkty? Těžko říci, z některých možná nikdy. Hlavní role výzkumu je samozřejmě v posouvání hranic poznání. Praktické nápady vznikají cestou a musejí se jich nejprve ujmout vývojáři. Ti však potřebují zakázku z produktového oddělení, kde ovšem zvažují kompatibilitu s jiným programem, načasování inovací, marketingovou stránku věci a další přízemní stránky podnikání.²⁵

 Příběh

Šíření myšlenek a virů na internetu

Amatérský karikaturista nakreslil v listopadu 2000 výstižnou karikaturu k americkým volbám a rozeslal ji ke 30 přátelům. Po 24 hodinách měl na svých webových stránkách 17000 nových návštěv a několikset e-mailů. Každý kdo karikaturu zhlédl ji chtěl mít. Noviny a web servery jej bombardovaly žádostmi o povolení k otištění.  Během několika dalších hodin oběhla planetu a z “Mikea “ se stala rázem hvězda. To by před několika málo lety nebylo možné. Normálně tyto změny přisuzujeme internetu a je určitě pravda, že toto médium živí a šíří věhlas. Ale vysvětlení, založené jen na technice nestačí Jsme svědky  čehosi, co dovoluje myšlenkám a módním vlnám dostat se ke komukoliv rychlostí světla.

Virus Love Bug, původem z Filipín, nejškodlivější počítačový virus vůbec zasáhl v několika hodinách každý počítačem vybavený kout světa. 8. května 2000. Vlivem globálního dominového efektu se počítače se hroutily po tisících.. Virus likvidoval digi fotografie, ochromoval bankomaty, až 70% počítačů ve Švédsku, Holandsku a Německu, 80% vládních počítačů v USA. Love Bug, který celosvětově způsobil škody za 10 miliard na 45 milionech zlikvidovaných počítačích, byl velmi dobře vymyšlenou psychologickou nástrahou., kterou těžko mohl někdo odolat. Copak byste dokázali okamžitě neotevřít zprávu s nadpisem “Milostný  dopis  pro vás?” Virus postupně vymazával  řadu dokumentů, zejména soubory JPEG a mp3. Následně rozeslal  nové kopie dopisu všem firmám, přátelům a známým, jejichž e-mailové adresy u vás nalezl. ²⁶

 Úhly pohledu

Říkám ano pro internet !!!

Na internetu najdeme vše pro život.

Internet nám vlezl pod kůži, bere hodně času, ale je to i velký pomocník, dnes nepotřebujeme ani mapu, když se chceme někam vydat, nepotřebujeme encyklopedie, ani slovníky, nemusíme kupovat denní tisk, ani bychom nemusili vlastnit, CD ani DVD, skvěle se nakupuje, s možností vybrat si to nejlepší zboží a ceny. A také spoustu ostatních věcí o kterých je zbytečné psát, všichni se s nimi denně setkáváme. Ano sebere nám spoustu času, ale i hodně času ušetří, nemusíme obíhat ani cestovní kanceláře, obchody, banky, ani shánět lístky na koncerty, do divadel, tohle vše nám internet přinese až pod nos. ²⁷

Nová éra lidstva?

Nečtu-li si doma celá desetiletí v encyklopediích, nebudu asi příliš často využívat ani Internet. Václav Klaus 

Václav Klaus   říká:  “Nemohu se připojit k těm, kdo vidí v internetu, v satelitních televizích, v teletextech, v celulárních telefonech a v dalších podobných vynálezech novou éru lidstva, nový lepší svět.  Spíše souhlasím s těmi sociology, kteří říkají, že televize (a počítače všeho druhu) náš život a volný čas privatizuje, že přispívá k atomizaci lidské společnosti a že se díky tomu náš sociální kapitál zmenšuje, a ne zvětšuje.

Nechme internet, ať zestárne a najde sám sebe

Internet je v tuhle chvíli taková nevyrovnaná dvacetiletá holka. Sterling

Bruce Sterling významný autor sci-fi v rozhovoru pro HN vyjadřuje  přesvědčení, že nás v tomhle století čeká naprostá globalizace a nástup umělé inteligence, což bude mít obrovský dopad na lidský charakter. Začnou se rodit jiní lidé, mezi nimiž a námi bude asi taková propast, jako mezi lidmi z 20. a 10. století. Jejich vnímání světa bude zcela odvislé od počítačů a životním prostorem jim bude internet.

Málokdo tušil, v jak divokou věc se tato komunikační síť jednou vyvine, nikdo nemohl předvídat nástup společnosti Google, která je dneska faktickým vládcem internetu. Většina jeho uživatelů má jako svou domovskou stránku nastavený právě Google, který je navíc i v mobilech. Používáme mapy Googlu a čteme přes něj knihy, telefonujeme i posíláme e-maily. V podstatě naše životy ovládá jedna jediná firma.

Samozřejmě, že internet je trojským koněm pro terorismus, drogy, obchod s bílým masem, prostituci a pornografii! Je přece nemyslitelné, aby takhle mocné médium, jakým internet je, zůstalo nepovšimnuto organizovaným zločinem! Podle mého je  internet v tuhle chvíli taková nevyrovnaná dvacetiletá holka. Takže nechme internet, ať zestárne a najde sám sebe. Jsem přesvědčen, že se mu to jednou podaří.

Úkoly současné filozofie

S informační explozí nabývá na dynamičnosti i rytmus životních změn celého lidského společenství.

Web ovládá naše životy čím dál tím více.. Právě proto se duchové dnes tříbí na kritickém a nekritickém používání internetu. Je nezbytné stále intenzívně diskutovat o dopadu internetu na všechno možné: od demokracie, přes  ekonomii, fyziku, práva, chemii, informatiku, školství a prakticky na všechny další obory lidské činnosti. To je podle názoru autora této knihy jedním z hlavních úkolů současné filozofie.

Z Webu se stává seriózní věda

Web je v zásadě pavučinou lidí. Je nutné zkoumat způsob jak lidé sociálně interreagují. Tim Berners-Lee

MIT a Southamptonská universita založili Web Science Research Intiative. Jeho cílem je studium sociálních a technologických implikací neustále stoupajícího vlivu Webu v kombinaci s řadou disciplín, včetně sociálních věd či psychologie s technologiemi.

Technologie s Webem spjaté výrazně ovlivňují každodenní život milionů lidí a podle WSRI je potřeba zjišťovat důvody změn a také předvídat jak se tyto technologie budou projevovat v budoucnosti. Jedním ze zajímavým předmětů studií může být i vývoj elektronické pošty. Ta podle Bernerse-Lee fungovala bezproblémově pouze v samých počátcích. Poté co začala být masově používána, objevila se řada netušených problémů, z nichž ten nejtypičtější, spam, znepříjemňuje život milionům uživatelů celosvětové sítě. ²⁸

 Zvažte následující doporučení

Řídit se svým zdravým rozumem

Mnohé novodobé technologie s sebou přinášejí také invazivní prvky, negativně zasahující do našeho života.

Smyslem zdokonalování technologií by měl být pokrok lidstva a kvalitativní přínos pro život jedince. Technologie se však hekticky vyvíjejí. Téměř vždy jsou minimálně o krok dopředu před právními, či jinými společensky stanovovanými pravidly a normami. Většinou nás svou sofistikovaností a efektivností přesahují a „pohlcují“. Na expanzi nových technologií a jejich pozitivního, ale i negativního efektu je potřeba se připravit – neodmítat je, naučit se s nimi nejen zacházet, ale v rámci svých možností jim také porozumět. V „ horkých“ chvílích nejen na „sítích“, ale i při užívání jiných internetových aplikací, bychom se vždy měli řídit svým zdravým rozumem. ²⁹

Řekněte dětem pravdu i o internetu

Internet není přátelská vrba.

Internet není anonymní. Je otevřený všem bez rozdílu, zda jsou dobří nebo ne. Neposkytujte zbytečně svá důvěrná data podvodníkům, úchylům a třeba pedofilům, kteří na druhé straně mohou poslouchat.

Máte pocit, že vás straším?  Je však čas aby se dnešní mladá generace probudila. Není to však jen jejich chyba. Jde hlavně o výchovu. Takže pokud si to budou číst i nějací rodiče: Věřte, že děti je třeba do internetového věku přivést. Pokud tam doběhnou sami, možná je potkají bolestné kopance života, kterým se mohli vyhnout. Poučte své děti a nenechte je žít v nevědomosti. ³⁰

.

Internet sbližuje, ale i odděluje lidi na celém světě

Lidé žijí stále více virtuální životy ostatních, místo toho, aby žili ten svůj.

Internet pomáhá poznávat jiné kraje, jiné národy, zvyky, napomáhá řešit problémy. Spojuje lidí kteří by se za normálních okolností nikdy nesetkali. Umožňuje lidem dostat se k různým informacím, které lze jednoduše nalézt. Dává možnost lidem volného vzdělávání sebe sama.

Pro mnohé se stává internet jediným nositelem informací. Státní  i soukromé instituce publikují své informace pomocí internetu. Podobně prezentují své exponáty muzea, galerie i jiná kulturní střediska.

A pro mnohé postižené je Internet jediným možným pojítkem s okolním světem, umožní jim zapojit se do života zdravých lidí. Může je zaměstnat, dát jim práci, protože se počítače dají přizpůsobit postiženým lidem a tak jim umožnit využít svých schopností a možností.

Internet se neustále rozšiřuje, denně se připojují tisíce počítačů. Bourá hranice politické, náboženské i jazykové. Je to svobodná oblast, kde v podstatě neplatí žádné zákazy. Byly, jsou a budou snahy ho oklestit různými zákony či zákazy, avšak tyto pokusy se zatím příliš nedaří..

Internet ale přinesl i některé špatné věci. Lze zde šířit informace, které by měli být veřejně nepřístupné, jako např. dětské pornografie či jak si vyrobit bombu. Hackeři se snaží nabourat počítačové sítě důležitých středisek, důležitých státních institucí a ministerstev, aby získané informace mohli zneužít, či prodat skupinám lidí, kteří je dokáží zneužít.

Ale také lidi od sebe odděluje a způsobuje jejich osamění. Někteří necítí potřebu fyzického setkání s člověkem na druhé straně. Již nepotřebují znát jeho tvář, stačí jim jeho elektronická adresa.  Vznikají tzv. lásky na první řádek, kdy se lidé budou milovat elektronicky. Již vznikají společnosti lidí, kteří nejsou schopni se setkávat s jinými lidmi jinak než pomocí počítače. Ty totiž dokáží již plně simulovat umělé prostředí a vytvářet tak umělou realitu. Snažte se toho vyvarovat. ³¹

Je na  mne ,,složka”

Osobní údaje se již nebudou zpracovávat v rámci databází, které někdo vytvořil a spravuje, ale na základě chování a prosté existence každého jednotlivce a interakce každého s každým, věci s věcí. Igor Němec Úřad pro ochranu osobních ČR

Žijeme v době, kdy se drtivá většina informací stává součástí veřejného prostoru. A díky moderním technologiím jsou rychle a snadno dohledatelné. Určitě existují informace, které mají k dispozici pouze tajné služby či lidé jiných specializovaných profesí a které lze získat pouze  sledováním či odposlechy.

Ale to popravdě řečeno není  nějak zásadní. Když se podíváme na kauzy posledních let, zjistíme, že jejich hybateli byly prakticky vždy informace, které ,,ležely” na veřejně přístupném místě. Pouze si jich do té doby nikdo nevšiml, nebo si jejich důležitost neuvědomil.

Průměrně inteligentnímu člověku zkušenému v práci s informacemi stačí půlhodina, aby s počítačem připojeným k internetu vytvořil onu mytickou ,,složku”.

Chytrý člověk si dělá ,,složky” každý den. Jdete si koupit novou věc? Podíváte se na web, co se o ní píše. Budete přijímat nového zaměstnance? Jen hlupák by si takového člověka ,,neprogoogloval” a nesnažil se o něm zjistit všechno, co je k dispozici. ³²

klíčová slova: telekomunikace, historie, širokopásmové přenosy, unifikace, informační technologie, optické a mobilní komunikace

anotace

 Historie, současné poznání a predikce blízké budoucnosti

Pokrok v oblasti telekomunikací

Současný vývoj světa by byl nemyslitelný bez závratného rozvoje telekomunikací. Petr Vavruška

Mnozí si ještě vzpomínají, že meziměstské  telefonní hovory se musely objednávat hodiny předem a spojení do zahraničí, neřku-li do zámoří, i několik dní. Nedostačující přenosové kapacity vedly i k závratným cenám za dálkové hovory.

K růstu kapacity přenosových linek, které umožňují takový nárůst komunikace, došlo poměrně nedávno. Ještě dlouho po 2. světové válce se spojení mezi Amerikou, Evropou a Asií uskutečňovalo s pomocí krátkovlnných rádiových signálů; navázání spojení někdy trvalo operátorům hodiny a spojení bylo často rušeno atmosférickým šumem.

V r. 1956 byl položen první měděný transoceánský kabel, který umožňoval současný přenos 36 hovorů. Počátkem šedesátých let přenášely kabely 5 miliónů hovorů ročně. V polovině 60. let nastoupila komunikace přes satelity a v r. 1980 se uskutečnilo asi 200 miliónů transoceánských hovorů. Požadavky na telekomunikační systémy se dále zvyšovaly a tehdejší technologie nebyly schopny jim vyhovět.

Měděný vodič v dálkových kabelech totiž může přenášet pouze frekvence do 1 MHz, což stačí k přenosu několika tuctů zvukových kanálů. Drahé koaxiální kabely mohou přenášet frekvence do 10 GHz, vyžadují opakovače cca po 2  km a ani kapacita mikrovlnných systémů pracujících s frekvencemi okolo 40 GHz nestačila rostoucím potřebám. Na konci 80. let se objevilo řešení – světlo.

Optické komunikace v dálkových přenosech

Přenosové kapacity se v průběhu jednoho lidského života zvýšily nejméně bilionkrát. Petr Vavruška

Dnes je již svět protkán mnohovláknovými optickými  pozemními  i podmořskými kabely, které tvoří základ páteří telekomunikačních sítí. Na nich jsou nasazené technologie vlnového multiplexu DWDM. Umožňují  přenos množství nezávislých signálů po jednom optickém vlákně. Signály používají světlo různýchn vlnových délek /barev/ a jsou skládány a rozkládány na principu optického hranolu. Dá se již komunikovat rychlostí terabitů/sec na vzdálenost mnohaset kilometrů bez opakovačů.

Důležité je, že tento obrovský pokrok jde ruku v ruce s pokrokem v oblasti přenosových protokolů. Vývoj směřuje ke stogigabitovému ethernetu či aplikacím IP protokolů přímo nad optickým vláknem,  resp. nad jednotlivou vlnovou délkou. To vše je příčinou přebytku kapacity ve většině páteřních, tedy mezistátních a transkontinetálních sítí, což vytvořilo prostor pro snížení ceny nabízených velkokapacitních služeb. 

Navíc – další výrazné zvýšení přenosových rychlostí může přinést polarizace světla telekomunikačních laserů. V laboratořích již spočítali že přes jedno optické vlákno je teoreticky možné poslat najednou 100 terabitů/sec informací, což je přibližně 20 miliard jednostránkových elektronických zpráv!⁰¹

Zásadní změny nenastaly  jen v rychlostech ale i ve  spolehlivosti  přenosů informací. Ta se již blíží spolehlivosti elektrorozvodné sítě, v dálkových přenosech ji už překonává. Mnoho lidí neví, že převážná většina telekomunikačních okruhů  je zálohována tak, že v případě  jejich přerušení se v mžiku přesměrují /třeba přes opačnou část zeměkoule/, což běžný uživatel ani nepostřehne. Samozřejmě také ani netuší, probíhá-li jeho spojení  přes optické, směrové radiové či satelitní systémy.

Vysoké nároky na spolehlivost logicky vyplývají ze skutečnosti, že většina obchodních, peněžních a privátních datových toků se už přesunula na síť. Vždyť např. platební kartou  lze platit v reálném čase, až na malé vyjímky, z kterékoliv země na světě.  A mobilní služby jsou již dostupné prakticky vždy a všude.

Fenomén mobilních komunikací a služeb – to je zcela samostatná kapitola /viz dále/.

Optické komunikace až k uživateli

Přes stávající metalické kabely lze dnes přenášet řádově desítky Mb/s. Prakticky neomezenou kapacitu má optické připojení. Trendem, při budování optických tras přímo k uživateli je technologie zafukování optických vláken do mikrotrubičkových tras zakládaných jako prázdný kabel při výkopech např. pro kanalizaci, elektro přípojku, vodu, plyn. Nastane-li později potřeba datového spojení této lokality, do připravené trasy se zafoukne optické vlákno požadovaných parametrů. Existují i technologie, umožňující zafukovat optická vlákna do plynovodních, vodních a odpadových potrubí. Stále častěji se využívají telekomunikační přenosy k uživateli po elektrické rozvodné síti.

Medializace telekomunikací

Dnešní technologie, umožňují jednotlivci stahovat z internetu až 50 Mb/s. To mnohonásobně převyšuje  telekomunikační provoz celého Československa ze sedmdesátých let  minulého století!

Nelze nezmínit integraci telekomunikačního světa se světem spotřební elektroniky. Jako příklad lze uvést fenomén mp3 v hudebním průmyslu a jejich šíření po internetu. Jeden ze scénářů blízké budoucnosti, může  být zánik fyzických médií a jejich nahrazením širokopásmovým přístupem k požadovaným datům, mj. i v privátnch  “datových skladech” provozovaných jako služby.

Historie  zvukového a obrazového  záznamu

Vynález gramofonové desky spustil fenomén záznamu zvuku, který ovlivnil svět.. O to se zasloužil J.Berliner, který změnil způsob záznamu Edisonova fonografu. Šelakové desky jsou známé od r. 1897. Společnost Decca vyrobila první přenosný gramofon na kličku v r. 1913 a první deska nahraná pomocí elektrického zařízení, je z r. 1920. Elektrické gramofony známe od r. 1925. Dnešní děti je již neznají.

Na počátku elektrického záznamu obrazu byl videopásek. Pak vymysleli výrobci VideoCD. Na běžný CD-ROM byl uložen nadigitalizovaný film v komprimačním formátu MPEG-1.

A přichází DVD. Versatile znamená všestranný, víceúčelový, takže nemusí být určen jen pro záznam videa či audia.  Záznam je hustší – až 15,8 GB oproti 650 MB na CD.  To umožní 2-8 hod. audiovizuálního záznamu. Obraz komprimovaný systémem MPEG2 neukládá všech 25 snímků/sec., z nichž je signál složen, ale v průměru pouhé 2-3 a ze zbylých mezisnímků se zaznamenávají jen rozdíly v obsahu. A technologie Blu-ray umožní zaznamenat na disk až 110GB.

ICQ, historie a funkce

V r.1996, díky společnosti Mirabilis, spatřila světlo světa první verze ICQ (z anglického ‘I seek you’). Byla okamžitě nadšeně přijata a brzy si ji oblíbily statisíce lidí po celém světě. ICQ je program pro komunikaci přes internet. Oproti chatu má mnoho výhod. Je například vidět, kdo z vašich přátel je právě online, člověk se nemusí bát, že mu nějaká zpráva uteče atd... Zpráva se dá odeslat i lidem, kteří jsou právě offline – uloží se na serveru ICQ a jakmile se dotyčný přihlásí, je mu okamžitě doručena. Jeho velká výhoda je, že jej můžete požívat zdarma. Oblíbené je pro svoji spolehlivost i posílání souborů. Velkým konkurentem ICQ  je Skype.

Formát MP3

Základem formátu MP3 je tzv.ztrátová komprese. Jde vlastně o jev, kdy jsou některé část zvukové stopy odstraněny, přičemž dochází k odstranění šumů a frekvencí, které lidské ucho nezaznamená. Při poměrně vysoké kvalitě zmenšuje velikost hudebních souborů v CD kvalitě cca na desetinu. U mluveného slova však dává výsledky horší. MP3 se stal velice populární při šíření hudby i slova na internetu⁰².

Budoucnost patří unifikaci

Unifikace systémů výpočetní techniky a dalších přístrojů je z technického hlediska velmi žádoucí a důležitá pro zrychlení rozvoje. Jasné je, že typová i konfigurační rozdílnost soudobých elektronických přístrojů zpomaluje vzájemnou datovou výměnu a způsobuje i řadu dalších chyb a potíží.

Počítače blízké budoucnosti by mohly daleko více operovat se vzdálenými hostitelskými a řídícími servery než je tomu dnes. V ideálním případě by lokální stanice obsahovaly pouze základní operační systém a komunikační sw a všechna ostatní data by sdílela společně po síti. Obdobným způsobem by se skladovala i osobní data.

Na internetu se více a více objevují různé „skladovací“ domény, k výměně fotografií či hudebních souborů a jiných dat mezi uživateli. Osobní data uložená na společných serverech budou bezpochyby bezpečněji uloženy a budou dostupnější. Vedle základní domácí stanice budou přístupné i z jiných terminálů, včetně celé řady přenosných jako jsou mobilní telefony, kapesní počítače nebo různé druhy přehrávačů. Bohužel ale platí, že největší brzdou současného technologického rozvoje jsou nekompromisní postoje klíčových firem ovládajících trh⁰³. 

Podle čeho hodnotit rozvoj telekomunikací

Kritéria pro hodnocení rozvoje telekomunikací: vývoj rychlosti připojení za danou cenu,  rychlost modemů, přenosová kapacita páteřní sítě internetu nebo max. dosažitelná přenosová rychlost. Ray Kurzweil

Výkon počítačů roste geometrickou řadou a nikdo netuší, kde jsou technologické limity počítačů a další elektroniky. Z logiky věci vyplývá, že výkon současné výpočetní techniky na elektronické bázi se musí někdy někde zastavit na limitech daných svými elementárními principy.

Odhad, jestli dosažení těchto hranic růstu bude trvat pět, deset či dokonce padesát a více let, je jen spekulativní úvahou. Je ale možné, že této hranice nebude dosaženo, neboť se do té doby mohou vzniknout nové objevy, které otevřou dveře zcela odlišným konstrukčním řadám počítačů, o nichž dnes vůbec nic netušíme, založeným na zcela jiných fyzikálních zákonech. Mohou to být např. kvantové počítače. 

Pokud by se kvantové počítače přenesly ze světa teorie do běžné výroby, znamenalo by to revoluci v informačních technologiích a zánik klasických elektronických přístrojů. Zatím je to ale  hudba budoucnosti⁰⁴.

 Příběh

Historie telekomunikací z pohledu pamětníka

Pro dokreslení vývoje telekomunikací nabízím svůj vlastní příběh. Po ukončení vojenské služby  /tehdy dvouleté/, kde jsem byl zařazen jako radiotelegrafista, jsem nastoupil jako  montér u telekomunikační firmy,  zabývající se výstavbou železničního sdělovacího systému. Zde si nemohu odpustit malé odbočení a popsat dnes již humornou zkušenost. 

Poválečná orientace ČSSR na Sovětský svaz s sebou nesla obrovský nárůst přepravovaného zboží ze SSSR. Výsadní postavení při dopravě tohoto zboží měla především železnice. Tento způsob přepravy byl ale komplikován jiným rozchodem kolejí u nás a v SSSR. Proto bylo v 50. letech poblíže Čierné nad Tisou vybudováno rozsáhlé železniční překladiště a v letech 1964-6 postavena širokorozchodná trať pokračující ze seřaďovacího  nádraží Užhorod, přes pohraniční  výhybnu a  Maťovce do Košic. Byla to tehdy jedna z klíčových akcí tehdejšího Československa.

Termín slavnostrního otevření trati byl již přesně stanoven a jak již to bývá při podobných  příležitostech, řada objektů byla nedostavěna. Jedním z nich byla i budova nové telefonní ústředny v Maťovcích,  kterou jsem měl za úkol instalovat. A to i přes skutečnost, že chyběly venkovní i vnitřní omítky, připojení vody, kanalizace, topení a úprava okolí. A největším problémem  bylo,  že v patře této budovy mělo být uskutečněno slavnostní otevření trati za účasti nejvyšších komunistických představitelů obou zemí.

Nicméně místní straniční funkcionáři si poradili. Přijely buldozery, zahrnuly  všechny připravené výkopy, do země se natloukly trubky a do nich se  nasadily v lese čerstvě nařezané stromky a vše se ještě vylepšilo štěrkem. Celá neomítnutá budova venku i uvnitř se zahalila  do rudého sukna, nedodělané schodiště se zakrylo plyšovými koberci. Slavnostní místnost se vybavila obrazy nejvyšších stranických představitelů, nábytkem a především množstvím koňaku a vodky. Dokonalá idyla!

V den D, kdy ještě v noci byl dopojen poslední úsek kolejí,  přijel slavnostní vlak a již značně “občerstvení”  zúčastnění se vrhli na připravený raut, kde ještě zdůraznili  československo-sovětské přátelství.

Hned následující den po slavnostním  aktu se vytahaly stromky, znovu se vybagrovaly výkopy,  celá budova se vybalila z rudého sukna a pokračovalo se v dokončování stavby. V jakém  stavu byla telefonní ústředna s tehdy mechanickými voliči, vyžadujícími perfekní čistotu, nebudu popisovat. Tehdy jsem plně  pochopil naplnění pojmu “Potěmkinova vesnice”.

A teď  již vážněji. Asi o dva roky  později jsem již budoval rozsáhlou síť dálnopisných ústředen v celé  republice. Tehdy jsem i na železničních stanicích vyměňoval dálnopisy za telegrafní přístroje z počátku 20. stol.. Modemy tehdy ještě neexistovaly a pro přenosy dat se používala tzv. tónova telegrafie,  využívající telegrafní relé, s přenosovou rychlostí 50  bit/s.

Koncem 60. let jsem pak zřizoval „vysokorychlostní přenosový okruh“ mezi Prahou a Bratislavou, propojující dva sálové počítače rezervačního železničního systému, tehdy “závratnou” přenosovou rychlostí 200 bit/s. V letech osmdesátých jsem se podílel  na výstavbě řídícího systému tranzitního plynovodu s prvními analogovými modemy přenášející již 600 bit./s. Zde se mi, přes značné byrokratické problémy, podařilo i realizovat patrně první “kruhový spoj” v Evropě v délce  téměř 1000 km /patent/ mezi hranicemi SSSR a Prahou, zřízený na dvou nezávislých analogových sdělovacích systémech. To podstatně zvýšilo bezpečnost řízení plynovodu. Zřizování kruhových spojů, automaticky přesměrující komunikaci v případě přerušení okruhu, se  později stalo běžné v optických sítích. Vše zcela změnila zejména digitalizace telekomunikací,  která proběhla prakticky v jednom desetiletí.

Mezi roky 1997 až 2008 jsem měl možnost  stavět, plánovat a distribuovat telekomunikační toky na optických sítích ve dvou polostátních společnostech. A právě v této době nastalo doslova závratné  zvyšování přenosových rychlostí, které si nekompromisně a neustále vyžaduje rozvoj internetu a mobilních sítí. Z  počátku byly  ještě vyžadovány přenosové rychlosti 56 kbit/s a po jednom optickém vlákně se přenášely toky v řádu desítek Mbit/s. Dnes však již řešíme přenosy v řádu Tbit/s. To umožňují technologie SDH,  DWDM a neustále se zrychlující Ethernet. Důsledkem je zlomové  snižování cen za přenosy dat. Dnes je již jen ČR protkána tísici kilometry optických kabelů o desítkách až stovkách vláken z nichž každé je schopno přenést množství mohutných telekomunikačních toků. Z vlastní zkušenosti vím, že jen k jejich  evidenci je nutno vynaložit značné databázové úsilí.

Jako člověk z oboru jsem tak měl příležitost neustále si uvědomovat nesmírný pokrok jakým telekomunikace procházejí.  Mohu tak potvrdit platnost zjištění Ray Kurzweila, že kapacity informačních technologií, a tudíž i telekomunikací se každý rok znásobují a že akceleruje sama rychlost změny. 

 Úhly pohledu

Zábava s vysokou spotřebou

Pasivní zábava z obývacího pokoje začíná čím dál více poškozovat životní prostředí.

Spotřeba domácích přístrojů pro informace, zábavu a komunikaci by se do r. 2020 mohla podílet na spotřebě elektřiny v domácnostech až jednou polovinou. Jak je to možné?

K televizi se dnes připojují set-top-boxy, dekodéry, DVD nahrávače a přehrávače a videokonsole pro elektronické hry. Např. DVD nahrávač s harddiskem spotřebuje 60W je-li v chodu a 5W v režimu stand-by. Plazmové obrazovky se stopalcovou úhlopříčkou mají 3x vyšší spotřebu, než obrazovky CRT. Vyvíjejí za provozu tolik tepla, že místnost, kde jsou instalovány, potřebuje klimatizaci. Ale také např. počítačové konsole upgradované na videohry třetí generace potřebují čtyřikrát vyšší příkon (200 W) než konsole generace předešlé (50 W).“

Za nepřátele životního prostředí se obvykle označuje cestování za nákupy, turistika a další činnosti spojené s aktivním prožíváním volného času. Ale jak vidno, pasivní zábava z domova není zdaleka tak neškodná⁰⁵.

Hudba po internetu

Hudba po internetu má mnohem větší možnosti než video. Je za tím především cena. Jak je ale možné, že za vstupenku na živý koncert dají posluchači klidně i stovky Kč? Podle průzkumu je jednou z příčin,  že dnešní mladí těžko chápou, že mají platit za cosi nehmotného, jako je digitální písnička. Kdyby byla spojena s něčím “hmotným”, jako dříve bývala např. vinylová alba zasazená do umělecky ztvárněných obalů, ochota utrácet více peněz za hudbu by se vrátila.

Příklad: Hudební skupina z USA umístila své album na internet k volnému stažení s tím, ať posluchači zaplatí, kolik sami uznají za přiměřené. V prvních měsících tři z pěti stahujících nezaplatili nic. Tak hudebníci album na internetu zrušili a vydali je ve fyzické verzi, zabalené do krabice, jež obsahovala vinylovou desku, CD a brožurku s texty. Úspěšně je prodávala po 80 dolarech.

klíčová slova: blogy, wiki, fulltextový vyhledávač, Google hypertextové odkazy  dolování dat, Document Management Systems

anotace

Historie, současnost a predikce blízké budoucnosti

Požadavkem dnešní doby je více dat a rychleji

Budoucnost nepatří těm, kdo budou informace produkovat nebo přenášet ale těm, kdo ovládnou nástroje pro jejich účinné filtrování, prohledávání a zobrazování ve smysluplných souvislostech. Paul Saffo, Institute for the Future

Za dávných dob, kdy bylo dost obtížné informace zaznamenávat a přenášet, se zaznamenávalo a přenášelo jenom to skutečně potřebné a hodnotné. Dnes ale např. průměrný Angličan v jednom týdenním vydání Timesů nalezne více informací než se kterými se jeho předek v 17. století měl šanci seznámit za celý svůj život.

I  já jako pamětník vzpomínám  na sedmdesátá léta, kdy existovalo pouze systematické pořádání knih a dokumentů a nověji se začalo využívat průhledových a okrajově děrovaných štítků a také sloupcových rejstříků. Již tehdy bylo základem těchto rešeršních metod vyhledávání podle klíčových slov, které je společné, byť v jiných dimenzích, se současnými vyhledávacími metodami,.  Pro mne se tehdy stala jejich aplikace koníčkem, jehož inspirátorem byl guru československých informatiků Jiří Toman  s kterým jsem strávil v diskusích nejednu hodinu.

Dnes se množství dostupných informací, zvyšuje geometrickou řadou a uvedené metody vzbuzují úsměv. Jen za poslední tři roky vzniklo více dat než za 40 tis. let historie lidského druhu. Přitom data a informace nejsou totéž. Data musíme vyčistit, zajistit k nim přístup. Potřebujeme propojit strategické a reálně taktické informace, nejen z primárních systémů. Současně mezi nimi musíme vytvořit soulad.

V informační společnosti proto, podle některých názorů, získají dominantní pozice tzv. “informační šampióni”, dobří ve svém poměrně úzkém odboru, kteří budou pomocí IT schopni znásobovat svou intelektuální kapacitu a “prodávat” ji komukoliv. Takové lidi se úspěšné organizace snaží získat a vytvářet jim podmínky, aby mohli vytvářet efektivní a neformální týmy pro dosahování stanovených cílů.⁵⁷

Blogy a wiki

Lidé jsou obecně ochotni sdílet své poznatky, názory a zkušenosti.

Internetové nástroje pro sdílení poznatků jsou v zásadě blogy a wiki. Blogy umožňují autorství individuální a na blogu se shromažďují příspěvky a reakce na ně. Wiki umožňují autorství kolektivní a uživatelé upravují a opravují práci jiných.

Může ale elitářské prostředí, a přitom prosté autoritativních zásahů, vést ke konsenzu? Jak je možné, že lidé, kteří nesouhlasí, se neprojevují destruktivně? Vypadá to paradoxně, ale zkušenosti z projektu Wikipedia ukazují, že kolektivní autorství může vést k velmi kvalitnímu obsahu.⁵⁸

Fulltextový vyhledávač

Metadata jsou data o datech. Úložiště metadat nazýváme Metadata repository. Moderní db systémy obsahují slovníky dat – klíčových slov.

Aby byla informační platforma přínosem, musí uživatelům umožnit najít, co hledají. Užitečné je dodržovat strukturu stránek a navigaci, ale uživatelé dávají přednost vyhledávání pomocí klíčových slov. Pak neplatí, že informace se snáze naleznou na strukturovaném intranetu, než v chaosu nekoordinovaného internetu.

Principy, na nichž fungují moderní vyhledávače, přinesly velký skok v kvalitě vyhledávání na internetu. Odkazy jsou užitečným nástrojem při hodnocení kvality obsahu: z tohoto pohledu jsou nejlepší stránky, na něž vede nejvíc odkazů. Tento princip je však využitelný v prostředí mnoha vazeb mezi stránkami, kde navíc funguje statistika (odkazy reflektují názory mnoha uživatelů).

Mnoho lidí bere používání vyhledávače jako něco přirozeného a bezpříznakového. To je chyba. “Googlovat” neznamená jen vyhledávat, ale také filtrovat svět okolo a slušně na tom vydělávat. Google vyvinul algoritmus pro vyhledávání, který náš dotaz zvažuje podle asi 150 kritérií. Měsíčně vyhledává stovky milionů dotazů. Nemálo uživatelů přitom klikne na sponzorovaný odkaz, a ejhle: slušná část z desítek  miliard dolarů je pro Google vydělaná.

Nicméně představa, že indexová db největších vyhledavačů je  komplexním katalogem všech stránek je zcela mylná. Za cca 10 let existence webu totiž vzniklo 3000 miliard stránek. Každou hodinu jich přibývá  přes 25000. Než přestal Google informovat o tom, kolik stránek indexuje zaznamenával jich 8 miliard. Někteří odborníci  však v té době odhadovali, že internetová síť je 400 x větší. Nyní  Google indexuje  sotva desetinu všech všech internetových míst.

Tajemství fulltextového vyhledávače je ukryto v začátku.. Podobně jako čtenář prohlédne nejprve obsah knihy, tedy nadpisy kapitol, tak i Google indexuje pouze metadata, tedy prvních 100kB stránky nebo dokumentu. Předpokládá se totiž že se klíčové výrazy  objeví v  nadpisu stránky, v úvodním textu nebo některém odkazu první stránky. Z toho vyplývá, význam metadat a to zejména pro autory.⁵⁹

Jak dál ve vyhledávání?

Fulltextové vyhledávače se nesnaží stránky třídit a uživatele rychle navést, ale jejich prvořadou úlohou je nalézt stránky s hledaným výrazem a seřadit je podle návštěvnosti.

Zázračné služby jsou schopny vyhledat žhavá témata daného dne, projít miliony www stránek a během sekund zobrazit info o nových produktech, výzkumech, jménech odborníků a další údaje, jež by jinak bylo možno nalézt jen s velkými obtížemi nebo vůbec ne.

Nicméně studie zaměřená na demokratickou debatu  došla k závěru, že jen asi 15% www stránek  nabízí odkazy na na opačná stanoviska! Naproti tomu 60% má odkazy na podobně orientované stránky. Pokaždé tak, když se spojíme s nějakou www stránkou podporujeme její význam. Třeba stránka fyzika může míchat odkazy na fyziku, hudbu, horolezectví a kombinovat tak profesionální zájmy a koníčky. Pro vyhledávání má nesmírný praktický význam /reklama, kontakty, rozšiřování obzoru/.

Je známo, že i lidé znalí webu jsou často líní, nebo nedokáží formulovat správně dotaz. Největší chybou jsou krátké dotazy. Kromě toho i ty nejoblíbenější vyhledavače mají spoustu slabých míst. Zkreslují výsledky ve prospěch inzerentů, a často stahují ohromné množství irelevantních info.

Nicméně některé vyhledavače již indexují pouze to, co má vztah k předem definovaným tématům. A hodnocení přizpůsobují uživateli.⁶⁰

 Příběh

Ještě nedávná absence informací

Někdy kolem r. 1986 jsem se podílel jako spoluautor na patentovém řešení optického pasivního rozbočovače, které bylo logickým pokračováním mého podobného řešení na analogovém základě, využívaném řadu let při řízení liniových produktovodů.

Obor optických telekomunikací byl tehdy ještě v plenkách. A internet byl  pro nás neznámým pojmem. Jedinými informačními zdroji pro průzkumové rešerše byla tedejší “Státní technická knihovna” a “Patentový úřad ČSSR”. Státní technická knihovna odebírala sice značnou část odborných časopisů, ale převážně v max. dvou exemplářích pro celou republiku, na jejichž zapůjčení se dlouho čekalo. A aktuální odborná literatura zde nebyla prakticky vůbec.

Občas bylo sice možno na knižních veletrzích nalézt nejnovější odborné knihy, ovšem pouze za devizy. Deviz nebylo v tehdejším Československu nazbyt, a tak příslušnou literaturu si nemohly často dovolit ani specializované organizace, jako např. tehdejší Výzkumný ústav sdělovací techniky A.S. Popova..

Patrně nejaktuálnějším informačním zdrojem byl tehdy archiv Patentového úřadu, se složitým a často již nelogickým systémem patentového třídění. A mnohdy nepřekonatelnou překážkou byly jazykové problémy, neboť mnohé vynálezy byly sepsány v jazyku jejich původce. K tomu ještě připočtěme orientaci ve složitých pravidlech patentového publikování.

To vše vedlo, nejen v podobných případech, k týdnům až měsícům pracného opatřování informací, přičemž některé informace nebylo možné získat vůbec. A sami si porovnejte, jak by podobný průzkum probíhal dnes. Narozdíl od minulosti, kdy bylo informace nutno pracně získávat, dnes jich získáte na několik kliknutí tolik, že vzniká opačný problémem – oddělit “zrno od plev”.

A ještě na okraj ke zmiňovanému “autorskému osvědčení”. V ČSSR to byla totiž forma autorizace patentu, protože všechna patentované řešení, až na vyjímky, se stávala vlastnictvím státu. Ten se tak  ale i stával  plátcem udržovacích plateb, pokud byl patent přihlášen k mezinárodní ochraně.

 Nicméně po “sametové revoluci” nastala řada změn. Po zániku státního Výzkumného ústavu A.S.Popova neměl samozřejmě udržovací poplatky kdo platit a zanikla tak i ochrana patentu u Europatentu a v řadě dalších zemí, kde jako poslední relikvie zůstal jeho překlad do japonštiny. Zhruba po 15 letech se podobná řešení začala využívat zejména ve vysokorychlostních optických přenosech.

 Úhly pohledu

Google

Stejná informace se objeví na internetu stokrát, tisíckrát, desetitisíckrát...  Jak ji vyfiltrovat??

Google dnes obstarává kolem 40% celosvětového vyhledávání na internetu. Jeho sw pročesává 4,5 mld stránek a za den vyřídí přes 200 mil. dotazů. Disponuje 54 000 servery a nuly a jedničky si přehazuje 1000000 procesorů. Je to jeden z největších počitačových systémů světa.

Google rozvinul známé postupy. V principu vyhledávání to byla vztahová nebo také citační analýza, která zohledňuje provázanost stránky na níž byl nalezen hledaný termín s jinými internetovými stránkami. Čím více odkazů se k ní váže, tím větší důležitost  je ji přisouzena ve výsledku  a zvyšuje se tak šance, že se objeví mezi prvními nabídnutými linky.

Zvláště z amerických škol zněji stále častěji povzdechy učitelů, že pro jejich žáky to, co nenajdou na internetu, jako by neexistovalo!!. Většina webových stránek přitom vznikla po r. 95. Sice stále vice z nich nabízí i starší údaje, nicméně internetové prostředí je časově zatím mnohem mělčí než regály a depozita knihoven.

Google k tomu říká: žádný počítač nedokáže vyhodnotit morálnost, vkusnost a čestnost obsahu stránek. Miliony lidí se ke stejnému tématu na vyhledávači dostanou na stejné stránky. Jak lze takovou informaci zhodnotit? Snad jen podle toho o co se svět v daný čas zajímá.

Tisíce linků se  se zdají být tou nejlepší zárukou plastického obrazu Ale přes kolik odkazů se žurnalista v časovém presu dostane? Přes prvních 10, 20, 50? Zpravidla jsou to jen ty, které reflektují mediální mainstream. Novinář píše o tom, co najde na Googlu. Vyhledavač nabízí to, co najde v médiích. Informační smyčka se uzavírá. Google je výtečný sluha, ale umí být i špatný plán.⁶¹

Vyhledávače

Vítěz bere vše.

Rychlé hledání slova “noviny” na Googlu poskytne 1220000 stránek. Těžko někdo volí náhodně. Většina z nás zná pár zdrojů zpráv.  Všichni nevědomky sledujeme určitý trend a připojujeme se k uzlům  které známe, což jsou zákonitě silněji propojené uzly na webu. Dáváme přednost centrům, kde platí “bohatí bohatnou, chudí chudnou.”

Šíření myšlenek a webových stránek 

U myšlenek je to tak, že je sice můžete odmítnout, ale jakmile je přijmete budou se pořád šířit. Jak webové stránky stárnou  a dozvídá se o nich více lidí, přirozeným způsobem putují mezi kontinenty. Jejich pozici určují jak tvůrci webové stránky, tak zájem uživatelů o webové stránky. Jak www stránek a odkazů neustále přibývá, jsou ostraňovány a měněny a přidávají se do nich a odebírají se z nich odkazy, je obyvatelstvo těchto kontinentů v neustálém pohybu.

Ve srovnání s tím je příliv imigrantů z Evropy do Ameriky na rozhraní 20 a 21. stol. zanedbatelný. Jediný, dobře umístěný odkaz může určit osud  a umístění tisíců webových stránek a celá webová krajina se malými i velkými lavinami přeorganizuje.⁶²

 Zvažte následující doporučení

Na tomto  místě si nejprve ve stručnosti připomeneme pojmy a trendy s kterými se bude každý určitě stále více setkávat: 

Klíčová slova informace

Pro informatiku obecně, je významné vyznačování klíčových slov autorem poskytovaného textu. Ta stanoví totiž nejlépe jeho autor. To proto že ví přesně co chce sdělit. Ideální je, stanou-li se 3-4 klíčová slova součástí internetové adresy informace. Takovéto informace lze pak již snadno zařazovat do jakýchkoliv informačních systémů a vytvářet v nch slovníky klíčových slov /tezaury/. Pak nevadí přistupuje-li spotřebitel k informacím s jinou identickou zkušeností než ten, kdo je ukládal.

Hypertextové odkazy 

Vývoj internetu směřuje k tomu, že každý člověk, každá informace, dokonce i každý produkt lidské či přírodní činnosti bude mít svoji internetovou adresu. S objekty reálného světa tak bude možné stále ve větší míře zacházet jako se stránkami na webu.

Trendem je nástup tiskových služeb s návazností na internet, jejichž grafika je ovlivněna vzhledem webových stránek. To také nejlépe vyhovuje autorům, kteří chtějí mít jistotu záznamu své práce v tištěném časopisu. Internetové odkazy vidíme také na bilboardech, nejrůznějších výrobcích, manuálech, skriptech, letácích, na materiálech e-govermentu. 

Scannování hypertextových odkazů fotoaparátem z tiskovin či fyzických předmětů, odstraňuje nepohodlné vyťukávání webových odkazů na numerické klávesnici telefonu, řeší již několik technologí. Ke standardizaci tohoto procesu je asi ještě  dlouhá cesta. Ale kdo ví?

Dolování dat z audiozáznamů,

Na významu nabývají i nástroje pro dolování dat z audiozáznamů. Systémy pro indexování audia nebo programy na audio-vyhledávání, nabízejí zpracování řeči i vyhledávací technologii v jednom. To umožní na položenou otázku nalézt rychle odpověď.

Document Management Systems

DMS řeší uložení různých typů dokumentů do jednotného úložiště. Každý dokument je zde ukládán jako objekt s povinnou strukturovanou částí - metadaty, tj. dat o datech a nepovinnou částí tzv. tělem dokumentu. To představuje obecně binární soubor v libovolném formátu (např.: .doc, .xls, .pdf, .dgw,.xml, html, .tif a další).  Dotazem podle kombinace klíčových slov získá uživatel požadovanou rešerši ve formě dynamických  odkazů (URL adresa) na příslušný dokument, a to napříč všemi systémy.

Připomeňme si hlavní  zásady jak rychle a účinně hledat info na webu.

V internetu se nelze vyznat, je v něm možné pouze správně hledat. Jeden chytrý krok, jedno ideální slovo ve vyhledávači může ušetřit celé minuty i hodiny bloudění.

Požehnáním i prokletím fulltextového vyhledávače je velké množství nalezených stránek. První pravidlo zní: nespoléhat se na jedno slovo. Specifikujte dotaz maximálně. Ač znít divně, často pomůže přesně napsat otázku. Pomohou diskuse s odborníky. Hlavně se nespokojte s prvním výsledkem, procházejte první stránku odkazů,   poučte se z chyb a domýšlejte svůj dotaz. Obecně platí, že hned s prvním dotazem člověk málokdy uspěje. Vyplatí se přemýšlet a sousloví upřesňovat, bývá to rychlejší a méně bolestivé, než procházet tisíce stránek.

Pomocí operátorů, lze dokázat pravé divy. Pokud do textového pole  zadáváte slova jednoduše s mezerami, výsledkem jsou všechny stránky, kde se objevují některé z těchto slov, a to kdekoliv.. Přidání + zajistí, že slovo za ní napsané se ve vyhledaných textech musí objevit. Ještě přísnějším omezením je použití úvozovek, které označují tzv. frázi.. Vzhledávač nabídne jen ty stránky, kde jsou slova přesně v tomto pořadí. Zdánlivě zbytečný může být oper. - /not/. Proč zadávat něco, co nechci.. Třeba proto, že některá zásadní informace blokuje  všechny pokusy nalézt ostatní detaily o hledané věci, např. Clinton, Levinská.⁶³

 Zamyslete se nad otázkami

☼  Uvědomujete si, že vaše informace zpřístupňujete prostřednictvím sociálních sítí půl miliardě lidí? Také tam sdělujete  věci, které byste v běžném kontaktu nikdy neřekli? Stačí kliknout a dojde k přehmatům které nejde vrátit zpět.

klíčová slova: mobil telefonie, mobilní internet, komunikátory, digitální propast, digitální podpis, dárcovské SMS

anotace

 Historie, současné poznání a predikce blízké budoucnosti

Geniální vynálezce Nikola Tesla předpověděl mobily už před sto lety

V dobách, kdy se samotné klasické telefonování pomocí pevných linek teprve začalo výrazněji rozšiřovat po světě, prokázal geniální Tesla předpovědí mobilních telefonů a mobilních datových přenosů svůj nadhled a přehled o situaci..

Teslova úvaha se opírá o existenci bezdrátového telegrafu, který byl v dané době hitem, a o jeho vlastní výzkum v oblasti bezdrátového přenosu el. energie.  V této souvislosti zmínil Tesla  také přístroje, které se měly chovat jako dnešní mobilní telefony. “Brzy bude například možné, aby byznysmen v New Yorku diktoval instrukce a ty se okamžitě objevily v psané podobě v Lodýně nebo kdekoli jinde. K tomu bude třeba nosit jen malý přístroj ne větší než hodinky, který svému nositeli umožní poslouchat kdekoli na moři i zemi.”

Ještě revolučnější je myšlenka, že “Stejným způsobem může být jakýkoli druh obrazu, náčrtku nebo tisku přenášen z místa na místo.” Tesla tímto předpověděl bezdrátové datové přenosy. Navíc tvrdil, že oněch malých přístrojů půjde z jedné stanice obsloužit miliony. I ty nejzazší kouty světa tak budou moci snadno být ve spojení se vzdáleným okolím. To bylo v dobách, kdy o Internetu nikdo ani nesnil.⁰⁶

Bezdrátová komunikace pro každý věk a každou úroveň příjmů

Mobil už je stejnou základní potřebou jako jídlo, postel nebo přístřeší.  Jagdish Rebello Analytik i Suppli

První člověk na světě, který si zavolal z mobilního telefonu, byl  Martin Cooper. Bylo to v r. 1973 v NY a u ucha tehdy držel téměř dvoukilový prototyp mobilu. Nápad mu pomohla uskutečnit fa Motorola.  Na tu dobu velmi složitá otázka byla, jak vměstnat tisíce součástek do těla telefonu. Podstatnou část ale tvořila baterie, která vydržela jen 20 min. Pro první pokus se tedy musela vymyslet i příslušná síť. První opravdové mobilní telefony, tak jak je známe dnes, zprovoznila Motorola až v r.1983.

“Naší výzvou bylo tenkrát vybudovat příslušnou síť s příslibem, že nám bude stačit pouze pásmo 3 MHz pro pokrytí celého světa,” vysvětluje Cooper. Už tehdy jsme žertovali, že kdo se v budoucnu narodí, přidělí se mu mobilní číslo. A pokud nevezme hovor, bude v podstatě mrtvý,” poodkrývá vizionářské myšlenky svého týmu Cooper. ⁰⁷.

Dnes už mají mobil přes ¾ lidstva. Ale zatímco v Evropě připadají tři mobily na každé dva lidi, v Africe se musí o jeden podělit osoby dvě. Vlastnictví mobilního přístroje ale patří k prestiži obyvatel afrických slumů i domorodců z nejrůznějších částí rozvojového světa. Není výjimkou, že lidé často nemají ani na boty, ale vlastní nový model známé značky.

Co s nárůstem datového provozu v mobilních sítích?

Denně přibývají nové a nové aplikace. Megatrend: mobilní Internet

Se zvyšují se rychlosti přenosu dat v mobilních sítích, klesají ceny za přenos a rostou i schopnosti mobilních zařízení. Stávající sítě i služby se přežily a nastupuje nová generace, která od základu mění úlohu mobilního telefonu. Dnes jsou na pořadu již sítě 4. generace. Ty propojují svět počítačů, mobilních a audiovizuálních technologií a nabízejí pro lokální připojení řádově Gb/s. Neřeší se jen technické aspekty, ale hledají  se volná frekvenční pásma, ideálně všude stejná.

Počet mobilů již mnohonásobně přesahuje počet PC a stále více lidí přistuje k Internetu jen z mobilu. Mobilní internet je tak pro ně primární  a možná i jedinou podobou internetu, kterou budou používat. Hlavní je  nyní rychlé připojení k internetu, bez něhož služby jako stahovaní videa, hudby či videohovory, ztrácejí smysl.

Již dnes má velká většina mobilů zabudovaný fotoaparát, na internetu svůj ukládací prostor. Někteří klasičtí výrobci fotoaparátů již vzdávají boj. A podle Anssi Vanjokiho z Nokie zničí též kompaktní videokamery a poté i hudební přehrávače. Pro jiné aplikace stačí poslat SMS otevřou se garážová vrata, zatopí se na chatě, aktivuje se hlídání bytu, požáru, či dětí pomocí web kamer.

Mobilní operátoři ale řeší problém - datový provoz v jejich sítích narůstá exponenciálně, a kapacita sítí roste pomaleji. Posilování kapacity je drahé, a možnosti jsou omezené – jak ve frekvencích a technologiích⁰⁸.

Mobilem stáhnete soubory přímo z monitoru, tiskoviny i z reklamy

Zařízení, kdysi označované jako mobilní telefon. Žert ??  Ed Zander, šéf Motoroly

Před lety koloval po internetu text, který žertovně popisoval možné následky nemírného používání internetových služeb. Pokud někdo příliš surfoval, mohl mít pak nutkání klikat i na nadpisy v papírových novinách. Dnes se myšlenkou hyperlinků  na fyzických předmětech zabývá řada firem.  Jedna z nadějných technologií používá otevřeného standardu po zápis hyperlinků, jiná speciální formu 2D kódu do něho vložit logo, obrázek či text. Všechny využívají jako čtečku fotoaparát integrovaný v telefonu. Hlavní výhoda je v  propojení on-line a off-line médií⁰⁹.   

Každý si může vygenerovat na www stránkách i vlastní mobilní microsite. To je oblíbené např. v Japonsku, kde si mladí dokonce nechávají kódy tetovat na kůži. Kdokoliv si je může vyfotografovat a zobrazí se mu např. osobní stránka nositele¹⁰.

Rychlá změna plánů

Lidé už nedělají pevné plány nebo schůzky, jakmile se objeví něco lepšího, lze změnit program ihned. Kdekdo si dnes stěžuje na to, že na nikoho není spoleh a nostalgici mezi námi rádi vzpomínají na doby, kdy dohodnuté platilo aspoň jeden den. Mobil vám také ale leckdy pomůže z maléru. Díky němu se tedy ani nesnažíme vyhýbat situacím, ve kterých se nám něco může stát. Vždyť vytočit 112 je tak snadné¹¹.

 Příběh

Domorodci s mobily a internet pro chudé

Obrázek šamana, jemuž z uší kromě velkých talířů splývají bílé drátky iPodu a jenž se po právě provedeném rituálu na přivolání deště chystá sestříhat z akce video pro přátele, patří zatím do říše kreslených vtipů. Vývoj informačních a komunikačních technologií a jejich masivní rozšiřovaní do zemí třetího světa ovšem nabízí dostatek jiných úkazů.

V uličkách nekonečných slumů od Brazílie po Bombaj bloudí tisíce lidí, kteří s mobily v rukou loví slabý signál, i když často nemají ani na kredit. V internetových kavárnách indických megapolí si chudí programátoři přivydělávají prodejem virtuálních zbraní ve strategické hře World of Warcraft. Náčelníci z ugandských vesnic, kam není zaveden ani elektrický proud, chatují po Skypu.

Podle průzkumu, žije více než 80% obyvatel rozvojového světa v oblasti pokryté bezdrátovou mobilní sítí. Odhaduje se, že mobilní telefon tu vlastní už dvě miliardy lidí a jejich počet stoupá každý rok v řádu desítek %. Největší skok zažívá v posledních letech Afrika. Vlastnictví mobilního přístroje patří k prestiži obyvatel afrických slumů i domorodců z Argentiny. Není výjimkou, že lidé často nemají ani na boty, ale vlastní nový model známé značky.

Existuje plán, jak díky jednoduchým zařízením s dotykovým displejem umožnit používání mobilů i pologramotným lidem v rozvojových zemích, kteří potřebují například lékařskou pomoc. V přístroji jsou jednoduché návody s obrázky, co v daném případě dělat.

Specifikou Kambodže jsou pro změnu exkluzivní telefonní čísla. “Je to známka prestiže. Čím lepší telefonní číslo, tím důležitější osoba. Cena SIM karty roste s tím, jak se v čísle jednotlivé číslice opakují.

 Mobilní telefon se přitom stává účinným prostředkem ekonomického rozvoje třetího světa. Důmyslné využití mobilu představil jeden keňský operátor. Jeho bankovní systém umožňuje uživatelům transfer peněz přes běžné SMS. Systém funguje tak, že klient složí libovolnou částku u mobilního operátora, který mu obnos připíše jako zvláštní kredit na mobilu. Po zaslání SMS zprávy v předepsaném tvaru na jiné mobilní číslo se částka připíše na účet volaného a ten ji může proměnit v hotovost u jednoho z mobilních agentů. Dnes systém využívají miliony lidí.

Podobné systémy se rozšířily i do Tanzanie, Afghánistánu, Jižní Afriky, na Filipínách, na Maledivách a v dalších zemích. Platební systémy, jako je ten keňský, představují revoluci v nebankovním finančním sektoru. Nutno uvážit, že k potenciálním klientům operátorů patří čtyři pětiny světové populace.

Dalším krokem při rozšiřování mobilních služeb v rozvojovém světě je mobilní internet. O jeho významu svědčí jak vysoký zájem o tzv. chytré mobily, tak aktivita mezinárodního konsorcia W3C, které založilo zvláštní skupinu pro rozvojový svět. To vychází z toho, že s dostupností vysokorychlostních mobilních sítí a telefonů umožňujících přístup na web vzrůstá i šance na překonání digitální propasti.

A neziskové organizace se pokoušejí řešit  i další problém. Víc než běžný notebook připomínal dětský laptop  knížku s dvěma dotykovými obrazovkami, z nichž jedna slouží jako běžná klávesnice. A cena je neuvěřitelná: 75 dolarů “Jde o úplně nový koncept výukové pomůcky,“ říká Nikolas Negroponte, autor projektu.. “V posledních letech jsme se naučili, že nejdůležitější je právě zkušenost s knihou. V současnosti utrácejí rozvojové země jako Brazílie nebo Čína každý rok 19 dolarů za učebnice pro jednoho studenta. Tohle bude něco jako trojský kůň, zpočátku by měl pojmout více než pět set elektronických knih.“

Problémem je ale konkurenční boj mezi neziskovým Negroponteho projektem a komerčním sektorem, který odhaluje hlavní slabinu podobných iniciativ: člověk plánuje a míní, trh nastavuje ceny.¹².

 Úhly pohledu

Mobil a tísňová linka

V současnosti asi nejpřesnější způsob určení polohy mobilní stanice je triangulace. V principu jde o nalezení průsečíku oblouků kružnic, které určují místo, kam svým signálem zasahují tři nejsilnější základny v okolí hledaného telefonu. Přesnost je na stovky metrů. Určování polohy mobilních stanic má řadu využití, např.  na při volání na tísňovou linku.

Např. na pražskou policii zavolala bezradná matka. Její čtrnáctiletá dcera jí právě poslala z mobilu zprávu, že spáchá sebevraždu. Dívka to myslela vážně - spolykala smrtelnou dávku léků. Dívka může za svůj život poděkovat svému mobilu a policejnímu zařízení lokalizující místo, volajícího. Našli ji v bezvědomí a silně podchlazenou. O pár minut později, by už bylo pozdě.

Při jiné akci pět českých alpinistů s rakouským horským vůdcem zabloudilo ve výšce 3500 metrů v mlze při sestupu z hory Großvenediger. Skupina mobilem zavolala o pomoc. Policie pak pomocí GPS, který měla skupina s sebou, zjistila jejich přesnou polohu a předala jim pokyny pro další cestu.

Mnoho funkcí v mobilu – zbytečnost ?

Manuál k dnešním telefonům je větší a těžší, než samotné přístroje. Martin Cooper

Výzkumníci z Forresteru oslovili v r.2005 18 tisíc evropských uživatelů mobilních telefonů a došli k překvapivým závěrům.. Navzdory reklamní masážím vyžadovala většina uživatelů stále jen dvě služby. Těmi byly hovory a posílání textových zpráv.

Nicméně tento průzkum není již v r. 2011 relevantní. Datové přenosy, internet, satelitní navigace nabývají nezadržitelně na převaze, přičemž závratně roste i složitost mobilů. To dokazuje ošidnost různých průzkumů a předpovědí.

Problém: nastavení

Dobrá technologie je intuitivní, dnešní mobily vás ale nutí, abyste se stali inženýry. Martin Cooper

Široká paleta uživatelských prostředí vytváří na jedné straně pestrou nabídku, ze které si mohou zákazníci vybírat, na straně druhé může způsobit i značné zklamání. Zákazník si totiž při složitosti dnešních telefonů nemá příležitost všechny vlastnosti ověřit a ve chvíli, kdy zjistí, že některá důležitá funkce mu nevyhovuje, už je většinou pozdě.

Koupit si multifunkční telefon zdaleka nestačí. Musíte ještě kontaktovat operátora a požádat o aktivaci, což každého nenapadne. V telefonu je pak nutné provést nastavení sahající daleko za hranice schopností a trpělivosti běžného uživatele. Nastavení datového profilu se totiž liší u různých výrobců, modelů, pro paušální i předplacenou službu.

V záplavě tarifů, dotací, balíčků a limitovaných akcí se klíčové služby uživatelům jednoduše ztrácí a podobná situace panuje i mezi mobilními telefony. Telekomunikační průmysl potřebuje zjednodušit a zpřehlednit celý systém daleko víc než záplavu dalších funkcí a služeb¹³.

Standardizace ovládání

Zákazníci požadují stále uživatelsky přátelštější telefony.

Z pohledu uživatele je žádoucí, aby nějaké typizované rozhraní  /nyní např. ethernetové/, bylo běžným zakončením všech telekom. služeb. Nezávisle na připojené technologii. Vývoj k transparentnosti čeká i koncové uživatelské rozhraní. Zatímco dnes ještě vyžaduje propojení zařízení uživatele jisté technické znalosti budoucí vývoj bude směřovat k zabudované inteligenci  přímo v rozhraní a odstínění uživatele od případných problémů. Jedna z variant koncového uživatelského rozhraní je inteligentí bezdrátové rozhraní, které beze švů propojí vše se vším.

Významnou roli zde mohou sehrát  největší distributoři mobilních telefonů - mobilní operátoři. Tím, že sjednotili své síly založením OMTP Limited, dokážou společně vytvořit tlak na výrobce mobilních telefonů. Ty tak získají v budoucnu jednotné menu a pravděpodobně i rozložení kláves. Pro tento krok se určitě najde mnoho argumentů pro i proti.

A vývoj v oblasti sw pro mobily bude podle Eda Zandera kopírovat vývoj u PC. Budoucnost bude patřit telefonům, které budou používat jednotný operační systém a výrobci sw budou moci prodávat programy, stejně jako u PC.

Jsou moderní IT technologie tím pravým, co třetí svět potřebuje?

Mobil zastoupí mikroskop. Odhalí malárii i zkaženou vodu.

Digitální propast není jen v nedostatku elektronických přístrojů v chudých zemích. Propast leží mezi vzdělanými a nevzdělanými. K tomu, aby se multifunkční mobil s internetem stal hlavní pomůckou při výuce ve školách, povede ještě dlouhá cesta. Teď je hlavní, aby všichni měli přístup k pitné vodě a lékařské péči a aby rodiny měly natolik dostatečné příjmy, že nebudou muset nutit své děti k práci na farmě a budou je moci poslat do školy,“ říká Tom Williams, ředitel další kanadské internetové charitativní organizace GiveMeaning. 

Odpověď na otázku v titulku podali na Kalifornské univerzitě,  telefonem, monitorující stav HIV pozitivních pacientů či lidí nakažených malárií. Umí také v polních podmínkách ověřit mikrobiální nezávadnost vody. V nouzi tak nahradí drahý mikroskop. Podobný přístroj uvítají především terénní pracovníci v nejchudších částech světa.

Přístroj osvítí vzorek krve, slin nebo vody modrým světlem. To se na mikroskopických částicích specifickým způsobem ohýbá. Senzory tyto změny zachytí a zobrazí je jako černobílý snímek. Speciální algoritmus, pak získaný obraz porovná s databází srovnávacích snímků.

Mobil tak rozpozná např. červené krvinky od prvoka způsobujícího malárii a spočítá počet jednotlivých mikroskopických objektů ve vzorku. Snímek je možno odeslat do nemocnice kvůli podrobnější analýze. Získané snímky jsou sice mnohem hrubší než z kvalitního mikroskopu, ale pro základní informaci postačují¹⁴.

Mobilní telefony a reklama

Platformou budoucnosti reklamy jsou mobilní telefony.

Bezdrátový telefon má být z hlediska reklamy během  několika let stejně významný jako web. K telefonům navíc uživatelé přistupují mnohem osobněji než např. k počítačům. Bylo zjištěno, že 97 % osob má svůj telefon v dosahu dvou metrů po celý den. Miliardy mobilních uživatelů představuje obrovský trh, dvojnásobný oproti počítačům. Obchod proto intenzivně hledá nové způsoby marketingového myšlení a cesty, jak tyto myšlenky doručit k zákazníkovi¹⁵.

Různé pohledy na bezpečnost  mobilů

Dnes si s sebou nenosíme jen telefon, ale prakticky počítač, u nějž je volání jen zlomkem všech funkcí.

S rozšiřováním multifunkční  mobilní zařízení, oslovujících lidí v jejich každodenním životě, stanou se tyto stále lákavějším terčem pro útočníky a podvodníky. Uživatelé se bojí ztráty důležitých informací, uložených v mobilu. Tedy o kontakty, aplikace s daty, PINy a další hesla pro přístup k e-mailům, online bankingu a dalším službám. Pokud přirovnáme ztrátu dat z mobilu, ať již vinou krádeže nebo jeho rozbití, se ztrátou dat z PC, je rada stejná: zálohovat, zálohovat..

 Také existují obavy z neoprávněně přemrštěných plateb – kdy je hovor přesměrován na cizí zahraniční číslo, a to za nesrovnatelně vyšší sumu, nebo z nakažení virem některého z kolegů nebo přátel.

Na bezpečnost mobilních telefonů se můžeme podívat ale i z druhé strany, tedy pohledem na to, jak nám tato zařízení dokážou vypomoci. Není těžké je využít jako trezor na hesla, aplikací je k tomu k dispozici celá řada. Mnohem důležitější roli ale hrají také během autentizace, stačí vzpomenout i u nás rozšířené ověřovací SMS při přihlašování se do online bankingu. Právě například toto zabezpečení internetového bankovnictví dává celému autentizačnímu mechanismu další rozměr¹⁶.

Digitální podpis via mobil

Organizace a firmy hledající bezpečnější podnikatelské prostředí  budou tlačit na stále větší kontrolu.

Při práci s online formuláři a dalšími službami, které vyžadují bezpečnostní identifikaci, mohou uživatelé využít zaslání elektronického podpisu mobilní cestou. Umožní to SIM  karty, nésoucí bezpečnostní certifikát. Mezi lidmi ale stále panují i výhrady vůči tomuto systému.

Zavedením digi podpisů můžete totiž ztratit svoji anonymitu. Už dnes se v EU zavádí zákaz spamu. Ten je možné snadno vynutit, pokud každý e-mail  bude muset být digitálně podepsaný. Jestliže by navíc každá transakce na webu musela nést digitální podpis, do nejmenších detailů by bylo možné sledovat chování kohokoliv na webu.

 Naopak mnozí na digitální podpis nedají dopustit a domnívají se, že masové zavedení digitálního podpisu by bylo výrazným posunem vpřed. A konečně bychom se také mohli dočkat voleb prostřednictvím mobilních telefonů. V některých zemích je to již realitou.

Mobil - nejlepší  rozbuška

Lidský mozek dovede každou, i tu nejprospěšnější pomůcku na světě, přeměnit na zbraň.

Mobily  poskytují teroristům účinnou zbraň. Na rozdíl od budíků, ze kterých případně trčí dráty, jsou mobilní telefony elegantním spinačem pro odpálení bomby v nejpříhodnějším okamžiku. Jestli se změnila situace, lze odpálení odložit na vhodnější dobu bez nejmenšího problému. Telefonní přístroj, který je na bombu napojen, ji odpálí teprve ve chvíli, kdy někdo vytočí jeho číslo. Může je vytočit někdo na dohled nebo na jiném kontinentu. Pokud bezpečnostní orgány neznají číslo toho telefonu, nestojí v jeho odpálení naprosto nic v cestě.

Mobilních telefonů používala již irská organizace “Real IRA” a používá je i “al-Kajda”. Bomby, které vybuchly v madridských vlacích a zabily 191 lidí, byly uloženy v batozích zanechaných ve vlacích. Dokonce je znám případ, kdy byla mobilem, při slavnostní příležitosti, odpálena nálož zazděná na VIP tribuně sportovního stadionu.

 Zvažte následující doporučení

Dárcovské SMS na humanitární pomoc, ochranu ŽP, zvířat  apod.

Využívejte dárcovské SMS, je to jednoduché, průzračné a účinné!!

Zatím světově ojedinělý “Projekt DMS” vyvinutý v ČR je společným dílem Fóra dárců a Asociace provozovatelů mobilních sítí. Existuje jedno společné číslo, jeden systém pro zadávání SMS, jednotné zpoplatnění a centrální informační systém o všech projektech. Unikátní je, že všichni mobilní operátoři spolupracují na společném projektu.

Dárci na jednotlivé sbírky přispívají prostřednictvím SMS na pevně dané číslo, stejné pro všechny operátory. Stejná je i cena každé dárcovské SMS zprávy (v ČR 30 Kč) i její formát: “DMS jméno projektu”. To výrazně zjednodušuje medializaci sbírek a činí získávání finančních prostředků dostupné pro velké nestátní neziskové organizace, tak i pro ty nejmenší z nich. Tyto organizace již nemusí řešit technické, právní ani další aspekty fungování sbírek a mohou se soustředit na svůj hlavní cíl - poskytování pomoci. Náklady na zřízení nové sbírky jsou minimální a zprovoznění je v řádu minut. DMS dokázaly úspěšně oslovit a zaktivizovat i “drobné dárce”, což do té doby moc nešlo. Míru, v jaké se to podařilo, dokumentuje výše prostředků, jaké se daří v České republice vybírat např. pro oběti katastrof v Asii /až statisíce DMS za den/.

Doporučení Horské služby ČR

Mobil  vám  může v horách zachránit život.

Než se vypravím do hor, musím zkontrolovat stav baterie. Ideální je plně nabitý mobil. Mobil mám u sebe, ne v batohu, uložený tak, aby nedošlo k jeho poškození popřípadě vypadnutí během chůze nebo odpočinku. Musím na něj snadno dosáhnout jednou rukou a stejnou rukou musím být schopen mobil ovládat.

V horách jsou místa, kde nemusí být signál některého operátora. V nouzi mohu použít i jiného operátora, než je můj a to v případě že volám čísla: 155, 158, 150, 112.  Žádám-li o pomoc, musím mluvit jasně a stručně, musím popsat místo, kde se nacházím. Po nahlášení problému musí zůstat mobil dostupný pro případné další dotazy záchranářů  Poloha  mobilu se dnes dá poměrně přesně určit, ale vyžaduje to nějaký čas. 

Děti by se měli co nejvíce vyhýbat používání mobilního telefonu

U teprve vyvíjejícího se mozku dětí může vyzařování způsobit problémy.

O škodlivosti mobilů bylo v minulosti publikováno množství odborných prací. Některé nebezpečnost telefonů potvrzovaly a jiné vyvracely. Nyní převažují ty, které větší riziko vzniku rakoviny potvrzují. Mobilní telefon v současnosti používá více než 2/3 lidstva.. Kuřáků je “pouze” miliarda. Mobily by mohly způsobit světovému zdravotnictví mnohem větší problémy než tabák. Alarmující zprávu ve své studii uvádí uznávaný neurochirug Dr. Vini Khurana,. To  odmítá  asociace mobilních operátorů. Uznává jen výsledky studií Světové zdravotnické organizace.

Upozornění o škodlivosti mobilů, zatím jako jedna z mála, oficiálně zveřejnila francouzská vláda. Apeluje především na rodiče malých dětí, aby jim nedávali telefon zbytečně do ruky¹⁷.

Mobilní etiketa

Jste si jistí, že vaše mobilní komunikace není nepříjemná vašemu okolí?

Všichni již považují za samozřejmost ty hlavní zásady:  Ruce mějte na volantu! Do letadla s vypnutým mobilem!  Na představení s tichým režimem! U doktora je žádaný klid!   Méně jsou vnímány jiné necnosti:

Nenechávejte ostatní čekat! Jdete na oběd s kolegy, přítelkyní nebo večeříte s rodinou. Určitě není nutné vypínat zvuk mobilního telefonu. Za žádnou cenu však není slušné pokládat ho na stůl vedle talíře a dávat tak najevo, že čekáte hovor, a na jejich slova se příliš nesoustředíte. Pokud mobil zazvoní, posuďte, zda je nutné ho zvedat. Nikdy si ale nemůže být jisti, zda se volající nenachází v komplikované situaci a nevyžaduje okamžitou pomoc. Usoudíte-li ale po pár vteřinách, že by se dal rozhovor odložit, učiňte tak. Nechat ostatní čekat, až si vyřídíme své soukromé záležitosti, je společensky nepřípustné.

Nerozdávejte číslo bez vědomí jeho majitele!  Nikdo nemá v oblibě anonymní prozvánění či SMS. To ale může nastat pouze v případě, že někdo z vašich přátel nedbal na ochranu vašeho soukromí a poskytl někomu vaše číslo. Ne vždy může být nový držitel vašeho čísla dotěrným prozváněčem. I v takových chvílích by ale neměl od nikoho dostat číslo  bez vašeho svolení. Chovejte se proto i vy ke svým známým ohleduplně.

Respektujte svátky a denní dobu! Potřebujete zjistit informaci a bez přemýšlení voláte. Po dlouhém “pípání” se vám ozve rozčílený hlas. Rozpoznali jste patrně výrazy jako “je půlnoc”, či “zbláznil ses”. Nejspíše jste se přestali orientovat v čase a nevědomky kolegu vyrušili ze spánku či uprostřed choulostivé situace. Před vytočením telefonního čísla je zkrátka vhodné zjistit, denní dobu a je-li víkend nebo svátek.

Soukromí nade vše! Zazvonil vám mobil v tramvaji? Nejenže jste možná své spolucestující rozčílili nepříjemným vyzváněním, ale možná jste si ani neuvědomili, že vámi vyřčená slova slyší i celá  tramvaj.

Když do mobilu líčíte zážitky z předešlého večera, vaše pocity nebo názory, nemusí být veřejnost okolo vás vždy rozčilená. Mohli byste se však například stát terčem posměšků.  Navíc nikdy nevíte, kdo může vámi vyřčené informace využít. Proto si raději dobře rozmyslete, zda příště hovor v MHD nebo uprostřed fronty chcete opravdu přijmout.

Dodržujete mobilní etiketu? Mnozí namítnou, že jsou to základní rady a není nutné je neustále opakovat. Sáhněte si ale do svědomí – opravdu je ctíte? ¹⁸

 Zamyslete se nad otázkami

☼  Dárcovské SMS jsou českým unikátem který přivedl všechny mobilní operátory ke spolupráci na společných projektech humanitární pomoci, ochrany ŽP, zvířat apod. Využíváte také tohoto jednoduchého, průzračného a účinného prostředku?

klíčová slova: sítě,  Social networking, ICQ, Facebook, Twitter, YouTube, Skype,  Wikipedie

anotace

Historie, současné poznání a pokus o predikci blízké budoucnosti

Šest kroků od sebe 

Články řetězu se všichni lidé na zeměkouli  dají spojit řetězcem pěti známých. F.Karinthy r. 1929

Existuje nepředstavitelné množství cest  s nesmírně rozdílnými délkami, které vedou od jednoho  člověka k druhému. Navzdory enormnímu rozsahu  naší společnosti  se v ní ale dá proplouvat tak , že sledujeme sociální vazby od jedné osoby k druhé  - v síti o šesti miliardách uzlů, v níž každou dvojici uzlů  dělí od sebe průměrně šest vazeb. Množství sociálních vazeb, které máme, smršťuje totiž i gigantické sítě na skutečně malinkaté světy – na několik podání rukou.

Kdybyste např. zatoužili seznámit se s prezidentem republiky, sháněli byste asi někoho, kdo zná prezidenta – třeba vášeho poslance. Protože většina  si se svým poslancem netyká, hledali byste některého z jeho přátel, který by byl ochoten zprostředkovat setkání s prezidentem.  To by by vyžadovalo nejméně trojí podání ruky. A možná nemáte ani tušení, že ten pán, který seděl vedle vás na banketu, chodil  s prezidentem do školy. A tak jste ve skutečnosti od prezidenta jen dva kroky. ³⁶

Pojetí společnosti jako „nejširšího obzoru komunikací“ vypracoval německý sociolog Niklas Luhmann. Z těchto myšlenek, které zpopularizoval ve filmu „Šest kroků od sebe“ americký dramatik J. Guare, vycházel pak i projekt odolné komunikační sítě Arpanet, z níž se vyvinul Internet. ³⁷

Struktury sítí

Sítě jsou tkanivem většiny komplexních systémů.

Pravidelná síť může mít buď hierarchickou strukturu s „hvězdou“ uprostřed nebo může být třeba každý bod spojený s každým či každý bod s dalšími dvěma „po obvodu“. Náhodná síť je prostě náhodná. Vlastnosti nejzajímavější vykazují tzv. „sítě malého světa“, jakési kombinace obou předešlých struktur, snad jakási analogie systémů na pomezí řádu a chaosu v chemii a fyzice.

Jaký typ vazeb v sítích malého světa převládá? V jeho základu stojí pravidelná síť ke které je přidáno velmi málo, třeba 1 % náhodných propojení. Tímto způsobem dramaticky klesne průměrná vzdálenost mezi jednotlivými body. „Fenomén malého světa“ nečekaným způsobem osvětlil povahu moderního světa jakožto obrovské sítě vztahů, kterou nikdo neplánuje a neřídí, a přitom jsou její komunikační možnosti velmi blízké teoretickému optimu. ³⁸

Prostředníci

Prostředníci jsou pojivem společnosti.

Všude, kam nás život zanese jsou nemnozí lidé s vyjímečnými dovednostmi, jak si získat přátele a známé. Tito prostředníci jsou důležitou složkou naší sociální sítě vytvářejí trendy uzavírají dohody, pomahají zahájit provoz, pomáhají řídit, ale třeba i vládnout...  Z historie: prezident  Franklin Delano Roosevelt měl ve svém adresáři  22 000 jmen, takže byl ve své době  jedním z největších center.

Kyberprostor ztělesňuje dokonalou svobodu slova . Někoho to může urážet, někdo může být nadšen, ale obsah webové stránky lze těžko cenzurovat. Jakmile je zveřejněna, je k dispozici milionům lidí, kokoli má stejnou šanci aby byl slyšen.. Ale všimne si toho někdo? Tak jako ve společnosti zná několik málo prostředníků  neobyčejné množství lidí, architekturou www vládne  několik málo vysoce propojenýmch uzlů. Tato centra, jako např. Google, jsou extrémně viditelná- kamkoliv se obrátíte vidíte že na ně směřuje nějaký odkaz.. Ve srovnání s těmito centry  je zbytek webu prakticky neviditelný. Stránky na které odkazují jeden či dva dokumenty prakticky neexistují.

Centra ovládají strukturu všech sítí, v nichž se vyskytnou a dělají z nich malé světy. Jelikož mají vazby  k neobyčejně vysokému počtu uzlů, budují mosty mezi kterýmikoli dvěma místy v systému. Z toho plyne, že ačkoliv průměrná odlehlost dvou náhodně vybraných lidí  na  Zemi je šest, vzdálenost kohokoli od nějakého prostředníka je často jen jeden či dva kroky. Podobně i na webu: zatímco dvě libovolné stránky  jsou 19 kliknutí od sebe ke gigantickým centrům typu Google  se dostanete z většiny www stránek dvěma či třemi kliknutími.

Takový Google dnes můžeme pokládat za téměř univerzální katalog všeho, na co na webu vede zvenku nějaký odkaz. Máme tedy před sebou kromě naší „hyperlinkové“ sítě malého světa navíc pravidelnou síť s jediným centrem, které je propojeno strašlivě hustou pavučinou s téměř všemi dalšími body. (Což je vlastně přímo opak původních záměrů, když byl Internet za studené války záměrně navržen jako distribuovaná síť, kterou by nešlo vyřadit jediným úderem proti jejímu centru). ³⁹

Social networking

Internetové technologie jsou zde pro lidi a ne naopak. Musí být všudypřítomné, přívětivé a osobní. A dostupné jako kyslík, spolehlivé jako slunce, neviditelné jako radiové vlny. Carly Fionirová, HP

Fenoménem, se stává “social networking”, který má co do činění s aktivitou samotných uživatelů, stavící na tom, co pro ně připravili (jako nástroj) poskytovatelé a provideři, a sami vytváří nový obsah, dotváří a rozšiřují ten stávající, či jen různě agregují jinde dostupný obsah – a to způsobem, který má pro jiné uživatele svou hodnotu a motivuje je tento obsah konzumovat. Na internetu se často užívá i pojem “Web 2.0.

Otázkou  je, čím vlastně bude onen mobilní internet ve kterém by se měl odehrávat celý (mobilní) social networking? Autor World Wide Webu, sir Tim Berners Lee rozděluje internetové technologie na základové (foundation technologies) a “stropní” (ceiling technologies). Ty první vytváří základy, na kterých lze dále stavět – a přitom není nijak principiálně omezeno ani omezováno to, co se nad nimi vybuduje.

Takovou “základovou” technologií jsou protokoly TCP/IP, na kterých vyrostl dnešní internet, z nich následně World Wide Web, a i ten se později sám stal “základovou technologií”, na které se zrodily věci jako blogy, různé wiki (wikipedie apod.) a další služby Webu 2.0.

Ty druhé nemají za úkol podporovat rozvoj a inovace, ani nemají umožňovat budování dalších nadstaveb. Před těmito “stropními” technologiemi Tim Berners Lee varuje, přičemž zdůrazňuje aspekt otevřenosti, přístupnosti pro kohokoli a pro cokoli. ⁴⁰

Je dobré si uvědomit skutečnost, že internetových sociálních sítí, které si vydobyly velkou popularitu a mají své uživatele po celém světě, existuje mnoho. Jmenujme například MySpace, Orkut, Bebo, Twitter, Classmates, Blackplanet, Lidé.cz, Spolužáci.cz – většinou se zaměřují na sdílení nejrůznějších multimédií, diskuse, hledání známých a spolužáků.

Jiné jsou různě specificky orientované např. na hledání pracovních míst, získávání referencí, budování vlastní kariéry, výměnu profesních zkušeností a jiné aktivity. Připomeňme si ty nejznámější. ⁴¹

ICQ

ICQ se stalo předobrazem řady dnešních sociálních sítí.

ICQ je fonetická zkratka z anglického I SEEK YOU, které by se dalo přeložit jako ‘HLEDÁM TĚ’. Program ICQ vytvořila v r.1996 malá izraelská firma Mirabilis. Do té doby lidé postrádali možnost posílat rychlé vzkazy, které by putovaly mezi počítači na tzv. Peer to peer bázi, tedy zásadě rovného s rovným. Šikovného sw si všiml AmericaOnLine, poté program odkoupil a bezplatně věnoval svým uživatelům.

ICQ se tak stal průkopníkem Instant messagingu, který obvykle umožňuje chatování mezi dvěma nebo více lidmi, poslat soubor nebo SMS, umožní zjistit, kdo z vašich přátel je či není on-line. Dále  umožňuje s těmito přáteli snadněji komunikovat - zasílat zprávy, soubory, pohlednice, internetové odkazy, provozovat chat (rozhovor), hrát hry, společně surfovat sítí apod.či telefonovat po internetu. Konkurenční řešení, jako např., MSN či Skype postupně nabídly více.

Však také poslední modernizace ICQ a všeobecně i instant messagingu mají vyzrát na sociální sítě tím, že zahrnují jejich podporu.

Skype

Skype je peer-to-peer program, který umožňuje provozovat internetovou telefonii (VoIP) a Instant messaging. Vznikl v Estonsku v r. 2003. O 7 let později měl již půl miliardy uživatelů. Proti konkurencí má několik výhod. Přenos dat je šifrovaný a nemusíte se tedy bát, že se vaše zprávy či hovor dostane do nesprávných rukou. Skype projde přes většinu firewallů, proxy apod. (nástroje pro ochranu sítě před útokem hackerů). Uživatelské prostředí je velice přehledné a práce s ním jednoduchá.

Twitter

Twitter je služba, umožňující sdílení textu o 140 znacích, jde o takzvané mikroblogování. Tyto texty se nazývají „tweety“, mohou obsahovat i linky s odkazem na jakýkoliv obsah, například fotografii nebo článek. Twitter je jedním z nejpopulárnějších mikroblogovacích systémů na světě a z původního záměru sledovat stav uživatele (odpověď na otázku „What are you doing?) se stal nový komunikační fenomén, který slouží k povídání mezi přáteli.

Facebook

Společným jmenovatelem sociálních sítí, je snaha vymanit se z područí informačního vlivu velkých médií a nabídnout osobní pohled na události.

Konkurent Twitteru - Facebook oznámil překročení hranice půl miliardy aktivních uživatelských účtů v červenci 2010. Firma Marka Zuckerberga, který Facebook založil v průběhu studií na Harvardu si hned dal nový cíl - dosažení jedné miliardy uživatelů. Lze předpokádat,  že v době,  kdy čtete tuto knihu bylo již této hranice  dosaženo.

Tím by se Facebook svým pokrytím dostal na úroveň největší internetové firmy, Googlu. Ještě v r.2009 měl Facebook 250 milionů uživatelů, jejich počet za rok se tedy zdvojnásobil.

YouTube

YouTube je populární WWW stránka pro sdílení videí zdarma. Je druhým největším vyhledávačem na světě.

Jste v něčem naprosto dokonalí a mrzí vás, že o tom skoro nikdo neví? Potom je stránka You Tube.com přesně tím, co potřebujete. Nabízí se tu totiž zdarma cosi jako INSTANTNÍ SLÁVA. Nahrávky jsou max. 10 min. Starší generace dobře nechápe, jak se mohli mladí nadchnout proněco tak ubohého. Vysvětlení: Na prvním místě nestojí kvalita, kterou jsou poválečné generace posedlé, ale možnost výběru. Jde o to přehrát kdykoliv a cokoliv ve chvíli, kdy máte chuť. To je ta správná definice

Stránka YouTube byla založena v únoru 2005 třemi zaměstnanci PayPalu a využívá technologie Adobe Flash. V říjnu r. 2006 byla dohodnuta akvizice společností Google.

Princip služby je jednoduchý: kdokoliv může na server nahrát jakýkoliv videoklip. Rozličná nabídka stránky obsahuje filmové, televizní a hudební klipy, ale také amaterský obsah jako např. videoblogování. Vzniká tak velká videoknihovna, v níž mohou ostatní hledat a vybrané klipy sledovat. Denně je tak na této adrese zhlédnuto  přes sto milionů  klipů a jejich počet, stejně jako počet nových videí raketově roste /dnes až 100000 za 24 hodin/. To díky jednoduchosti nahrávání i přehrávání pomocí mobilních zařízení,  kam je YouTube stále častěji integrován. ⁴²

Wikipedie

Wikipedie – významný nástroj osobní informatiky.

Wikipedie  je jedním z projektů Nadace Wikimedia, s nimiž je vzájemně provázána. Název vznikl ze slov wiki a encyclopedia. Mnohojazyčná webová encyklopedie s otevřeným obsahem, na jejíž tvorbě spolupracují dobrovolní přispěvatelé z celého světa.

Vzala tak myšlenku recenzovaného vědeckého časopisu a spojila ji s dobrovolníky po celém světě. Existuje ve více než 250 jazykových verzích různého rozsahu. V součastnosti se stala i nejdůležitějším anglicky psaným zdrojem. Zahrnuje 100 milionů hodin lidské práce...

Cílem Wikipedie je tvorba a celosvětové šíření volně přístupných encyklopedických informací. Pracuje se standardy, s nimiž většina wikipedistů v principu souhlasí a  dodržuje.

Funguje na principu tzv. wiki, což znamená, že nový článek může vložit a libovolný článek může změnit takřka kdokoli s přístupem na web. Tato otevřenost s sebou nese i riziko nepřesností či tzv. vandalismu. Nicméně studie ukazují, že je přesnější než Encyclopedia Britannica.

Jedním ze základních pravidel prosazovaných uživateli je tzv. nezaujatý úhel pohledu – články musí nezaujatě prezentovat všechny podstatné názory na příslušné téma, aniž by některý vydávaly za jedinou objektivní pravdu. Požadavek na ověřitelnost údajů v článcích je uplatňován zejména u kontroverzních údajů a témat.

Wikipedie má tři základní pravidla, které nelze změnit.

1/ Články by měly obsahovat pouze informace, které byly publikovány důvěryhodným, respektovaným nebo jinak společensky významným zdrojem ve vztahu k tématu.

2/  Editoři by měli u každé nové informace uvést důvěryhodný zdroj. Tvrzení, které nelze věrohodně ověřit, může kdokoliv odstranit.

3/  Povinnost uveřejnit důvěryhodný zdroj leží na editorovi, který informaci přidal, nikoliv na tom, kdo se ji rozhodl odstranit.

Podobnost cílů Wikipedie s ideály Jana Amose Komenského 

Všeobecné moudrosti založené na lidské přirozenosti tak, že pomocí všech obecných znalostí, touze po dobru a správném poznání mohou lidé dobra dosáhnout, budou-li je sledovat po neklamných cestách. J.A.Komenský

Je známo, že J. A. Komenský byl ještě během svých studií zpočátku oslněn spoustou poznání, které objevoval v encyklopedických souborech svého herbornského učitele J. H. Alsteda, avšak brzo objevil jejich zásadní nedostatek, stejně jako v dalších dobových encyklopediích, které postrádaly pevný vnitřní řád a jednotnou metodu. Později napsal, že mu připadaly jako hromady dříví, zatímco on si představoval svět jako strom poznání i jako strom mající pevný základ v kořenech – tedy v tom, co je podstatné a z čeho roste kmen a košatí se větve – jednotlivé poznatky. To byl popud, nad kterým přemýšlel celý život, a který konečně vyvrcholil v Pansofii, třetí knize díla “Obecná porada o nápravě věcí lidských”. ⁴³

Facebook prý časem zanikne pro rozbujelost a překonání myšlenky

Má internetové tlachání s přáteli smysl, nebo je to ztráta času, který by se dal využít jinak a lépe?

Nejpopulárnější sociální síť na světě Facebook, kterou nyní využívá půl miliardy lidí, bude stagnovat a časem zanikne. Důvodem nebudou ani tak obavy o ochranu osobních dat, ale spíš rozbujelost celého systému a překonání jeho myšlenky. Serveru rakouského deníku Die Presse to řekl v říjnu 2010 uznávaný odborník na média Geert Lovink.

Podle  něho je zánik a štěpení na internetu běžné. “Vzpomínáte si na Friendster, Orkut, MySpace? Člověk nepotřebuje scénáře o zániku světa, aby věřil na stagnaci či zmizení Facebooku,” uvedl expert. Podle něho nápad “přátel”, který je základem Facebooku, všechny už nudí.“Je to hluboce americký nápad. Prostě nejsme všichni přátelé. Jsme milenci, kolegové, členové rodin, nepřátelé, neznámí. Svět sociálních vztahů je složitý a nedá se na Facebooku zobrazit,” uvedl Lovink.

Sám svůj facebookový profil smazal nyní při akci “den bez Facebooku” (Quit Facebook Day). Neudělal to však z obavy o ochranu dat. “Facebook jsem využíval cynicky jako marketingový nástroj. Tak by se samozřejmě sociální sítě používat neměly. Každopádně jsem měl rychle přes 2000 “přátel” a Facebook se stal časově velmi náročný. Měl jsem pocit, že krmím stroj,” řekl expert. Podle něj může jedinec ještě tak zvládat síť max. 70 aktivních členů. Mnozí podle něj nemají dobrý pocit z toho, že sdílejí své informace na “gigantické stránce” s půlmiliardou lidí.

Bez ohledu na to byl Lovink prý už také zvědavý na přicházející facebookové alternativy jako Diaspora, GNUSocial, Appleseed a Cabgrass. Není podle něj důležité, zda Diaspora dokáže Facebook nahradit. Budoucnost ale odborník vidí v “decentralizovaných, autonomních sociálních sítích”. Míní, že další vlna přinese pravděpodobně “decentralizovaný Twitter”. ⁴⁴

A co bude dále?

Informace budete dostávat každou vteřinu života. Budou vaší přirozenou součástí. Nebude to něco co dostanete, ale co máte.

V nejbližší budoucnosti se bude patrně svět informací, podobně jako v nedávné minulosti, opět rychle měnit. Tradiční tištěné noviny se přestěhují na e-book, televize ve formě přednastavených kanálů nahradí jeden jediný, kde si určíte  sami, na co se chcete dívat.

Webové stránky budou mít mnohem menší roli, neboť budou sloužit jako centrum všech vašich činností. Internetové stránky a sociální sítě se sloučí do jednoho celku.

Sociální zprávy budou nejdůležitějším způsobem komunikace mezi lidmi. Tradiční novinářské zprávy budou nahrazeny informacemi přímo od zdroje. Tzv. “inteligentní informace” zkombinuje hlavní zprávu z mnoha různých zdrojů. Místo čtení pěti různých článků na stejné téma, se vám objeví jeden článek s důrazem na zásadní body vašich zájmů.

 Příběh

Moc sociálních sítí

Dojemné fotografie opic, které drží transparenty. Čokoládová tyčinka, z níž vytéká krev. Král nátlakových akcí Greenpeace vytáhl do boje proti nadnárodnímu koncernu Nestle a boj se rozhořel především na Facebooku. Krizové PR, manipulace s veřejným míněním, fakta i demagogie, to všechno bylo v internetové hře o budoucnost pralesů, zeleného hnutí nebo čokoládového impéria.

Nejdříve rekapitulujme fakta. Greenpeace se pustilo masivně do boje proti mýcení pralesů. Našlo si důstojného protivníka, firmu Nestle, jeden z největších potravinářských koncernů světa. Tak spustilo mediální kampaň na webu a pokračující v demonstracích ve vybraných městech a také rozesílání i rozdávání brožurek nazvaných “Přistižen při činu – jak Nestlé pěstováním palmového oleje ničí deštné pralesy a orangutany”. Palmový olej se totiž přidává do čokolády jako náhrada drahého kakaového másla.

Greenpeace poukazuje na to, že při pěstování palmového oleje dochází k obrovskému mýcení pralesů. A proč je v kampani orangutan? Mýcením pralesů má přicházet o své přirozené životní prostředí a ze všech zvířat, kterých se mýcení dotkne, je nejvíce sexy pro takovou kampaň.

Akce Greenpeace bývají tradičně slušnou mediální show, což platilo i v tomto případě. Na demonstracích, rozsahem tradičně spíše menších, se promenádovali orangutani s plakáty, kde žádali, aby jim Nestle poskytlo oddech, čímž samozřejmě “orangutani” naráželi na firemní slogany k tyčince Kitekat, kterou tak označovali za kořen zla a příčinu mýcení pralesů. Do toho solilo Greenpeace silnými slovy svá tisková prohlášení ve stylu Nestlé si nezaslouží pauzu, v nichž masírovali veřejné mínění na svou stranu. A všemu navrch přidalo klip, v němž z tyčinky Kitekat teče pro rozkousnutí krev.

Brožura má rozsah šestnácti stran, obsahuje 28301 znaků textu, z toho 2292 znaků textu se týká Nestlé. Celkem 2100 znaků se ovšem týká obecně Nestlé bez spojení s palmovým olejem, jen 192 znaků se věnuje Nestlé a jeho spojení s palmovým olejem, což významně kontrastuje s grafickým provedením přebalu i sloganů brožury. Brožura se žádným hitem nestala, byla především dobrým příkladem toho, jak málo za celou věc může Nestlé.

Využití samotných orangutanů a brožurka by nepomohly, aby se akce stala globálně úspěšnou. Událost by vyšuměla do ztracena, na což Nestlé zjevně spoléhalo, když reagovalo velmi opatrně a umírněně.

Firma vydala velmi nenápadné prohlášení nazvané Statement on palm oil už 18. března 2010. Kdyby se společnosti podařilo toto prohlášení dostat k uživatelům a demýtizovat kampaň vedenou Greenpeace, nemusela by se řada škod vůbec stát. Nestlé upozornilo, že světová produkce palmového oleje je 42 milionů tun, z toho Indonésie produkuje 19 milionů a Malajsie 18 milionů tun, tyto země byly středem kritiky za mýcení pralesů pro plantáže palem produkujících olej. Nestlé ale kupuje jen 320 000 tun, tedy 0,7 % světové produkce palmového oleje. Tato fakta, považovaná za relevantní a podstatná pro případ, Greeenpeace neposkytlo a nedodalo.

Jenže Greenpeace mělo více želízek v ohni, než jen nešťastné orangutany. V tomto případě zabralo video s krvácející tyčinkou, které bylo umístěno na Youtube. V tomto případě Nestlé zareagovalo velmi nešťastně a požádalo Youtube, aby video odstranilo, protože porušuje její práva. Youtube video skutečně stáhlo (později vrátilo). A tak začala obrovská bouře nevole, která se prohnala sociálními sítěmi napříč celým internetovým světem, které Greenpeace rádo a zdařile pomohlo. V prvé řadě tím, že video přesunulo na server Vimeo, jenž ho stahovat nehodlal. Zatímco původní video vidělo jen několik tisíc uživatelů, na Vimeo to za pouhou hodinu díky zvýšenému zájmu lidí bylo 78500 shlédnutí videa.

Nestlé má samozřejmě své “body přítomnosti” v sociálních sítích včetně Facebooku, kde jeho stránka měla přes 90 000 fanoušků. A Facebook smršť zasáhla prakticky ihned. Už v momentě, kdy bylo video umístěno na Youtube, jej několik lidí přidalo na facebookovou stránku Nestlé. PR pracovníci společnosti odkazy smazali s odůvodněním: “This page is for fans of Nestlé. Linkspamming, abuse etc will be removed, and repeat offenders will be excluded. Posts that have been recently removed have either been abusive or been linkspamming (or both).”

To už zprudilo více uživatelů, pro něž se událost přesunula z roviny “Nestlé a Greenpeace se o něco hádají, co je mi vcelku jedno” do polohy “Nestlé je cenzor a rozhoduje o tom, co se smí a nesmí publikovat”. A cenzorství Nestlé trápilo podstatně více uživatelů, než nepodložená a nejasná obvinění týkající se palmového oleje. V tomto momentě se obě události pro uživatele sociálních sítí spojily.

Někteří uživatelé Facebooku přišli s odpovědí na tuto reakci a změnili si profilové logo na nějakou z parodií log produktů Nestlé, nejčastěji jejich profilové foto nahradilo Greenpeacem vytvořené logo Killer parodující logo KitKat. Nestlé začalo mazat i tyto komentáře, které už neodkazovaly na video a byly vcelku korektní, a to s odůvodněním, že dotyční uživatelé porušují práva Nestlé na jejich logo. Firma to řekla jasně: “To repeat: we welcome your comments, but please don’t post using an altered version of any of our logos as your profile pic – they will be deleted.”

Uživatelé označili tento přístup za poněkud dogmatický a v sociálních sítích neakceptovaný a dávali najevo svou nespokojenost především s tímhle přístupem k pojetí sociálních sítí. Nato je PR oddělení Nestlé usadilo argumentem, že stránka Nestlé na Facebooku patří Nestlé a oni rozhodují o pravidlech. To ale udělali v nejméně vhodný čas.

Během jediného dne se z přeháňky palmového oleje stala PR krize, kterou citovala řada renomovaných a hlavně mainstreamových médií. Nestlé bylo označeno za firmu chovající se nevhodně v prostředí sociálních sítích, které nezáleží na mínění jejích zákazníků.

Greenpeace nelenil a zaplatil si reklamu v AdWords, v níž vyzýval lidi, aby sdíleli zakázané video na dalších videoserverech. Na Youtube se reklama objevila mnohokrát, takže firma nakonec ustoupila a přestala ji stahovat ze svých stránek. Komentátoř ikonstatují, že protest by mohl změnit průmysl palmového oleje i upozornit svět na sílu sociálních médií.

Událost měla i svou ekonomickou dohru. Akcie Nestlé se na jeden den propadly a kromě toho lidé zjistili, že koncernu Nestlé patří i další značky jako Vittel, ale i kosmetické firmy jako Body Basic, Garnier, Lancome, L’Oreal či Maybelline.

Slovo bojkot se ozvalo velmi rychle – uživatelé sociálních sítí vyzývají k bojkotu Nestlé i jeho ostatních značek. Nakonec nikoliv kvůli orangutanům nebo brožurkám o palmovém oleji, ale pro fatální chyby, jichž se Nestlé při komunikaci v sociálních sítích dopustilo. Celá událost napáchala škody hlavně na pověsti společnosti. A o to Greenpeace šlo, už je jedno, že původně měla firma vypadat jako tyran orangutanů. Ignorant lidí a cenzor Internetu, to je také dobrý výsledek.

To vše se stalo za pouhý týden.  Nakolik událost pomůže deštným pralesům, se uvidí. Greenpeace, často kritizovaný za demagogičnost svých akcí, postupuje způsobem, jemu dosažitelným, napadá nejslabší články řetězce, co na tom, že také většinou ty, které samy o sobě za to nemohou. Kritizovat totalitní režimy nebo místní firmy, jejichž dělníci zpravidla ani nemají Internet, aby se dozvěděly o kritice, nemá smysl a nic nezmění. Veřejná kritika značky, která se bojkotu bojí jak čert kříže je zřejmě jedinou dosažitelnou možností, jak se pokusit se situací pohnout. I když v tomto případě měla střelba značně vysoký rozptyl a Nestlé byla vybrána hlavně proto, že je známou firmou. Její skutečná spotřeba palmového oleje i vliv na situaci palmových plantáží je zanedbatelná. Greenpeace ovšem doufá, že bude ponaučením pro ostatní. ⁴⁶

 Úhly pohledu

Co mně může přinést Twitter?

Pokud hledáte prostor k sebevyjádření, tak Twitter je to správné místo.

Já např. sleduji i několik celebrit z nejrůznějších oblastí, sportovce, politiky, šéfy firem. Ti na Twitteru a nikde jinde občas utrousí zajímavé informace, které jsou exkluzivní. A celebritám můžete napsat, třeba vám odpoví zpátky, i to se stává. Samozřejmě nesleduji jenom celebrity, ale i standardní uživatele, kteří píší a sdílejí zajímavé informace.

Mám tam kamarády, které znám o mnoho déle, než Twitter funguje, ale i lidi, se kterými jsem se díky Twitteru seznámil. Z některých se stali opravdoví přátelé, s nimiž se vídám docela často.

Je fajn si občas zanadávat nebo postesknout. 140 znaků obvykle stačí a navíc se vám často stane, že vás někdo povzbudí. Nejste omezeni počtem znaků, můžete sdílet odkazy či fotky. Twitter je ideální místo pro získávání zpětné vazby. Můžete se ptát, dost možná dostanete odpověď, která vám pomůže. A naopak, pokud chcete blogovat, ale nemáte čas či energii na tisíce znaků, uvítáte stručnost.

Sdílení je bezva, když se někomu líbí váš text či fotka, pošle to dál. I když vás sleduje jen pár desítek lidí, můžete oslovit desetitisíce. Stačí být kreativní a mít trochu štěstí (někdo na Twitteru opravdu důležitý a hodně sledovaný si vašeho obsahu všimne a předá svým následovníkům). Twitter slouží i k sebepropagačním účelům a rodí mikrocelebrity. ⁴⁷

Facebook se stal pro mnohé průvodcem dne

Facebook se ve své  nabídce služeb a aplikací stává klíčovým vstupem do internetu.

Všechny lidské vynálezy nás k něčemu uschopňují a v něčem omezují. Sociální sítě na internetu mohou hrát omezující roli v tom, že zploští naší představu o lidské identitě. Z povahy tohoto média je identita osoby reprezentována převážně jen seznamy oblíbených značek, filmů, celebrit, činností, přátel...

Z vyjádření mnoha uživatelů je Facebook téměř nezbytností v současném životě. Je prostorem, procházející bouřlivým rozvojem. Je otázkou, jestli právě v okamžiku, kdy všichni “budou na Facebooku”, neztratí svůj smysl.

Síť nás jistým způsobem sleduje. Uživatelé jsou si této skutečnosti vědomi, a přesto jsou ochotni své osobní údaje zveřejnit. Mají pocit, že se nejedná o nic podstatného, že se nemůže nic stát.

Běžný člověk nemá v sobě pro „on-line svět“ zakořeněné určité normy. Zatímco každé malé dítě ví, že se má před tím, než přejde ulici rozhlédnout, jinak ho může přejet auto, běžný uživatel internetu nemyslí na to, že než někam zadá citlivé osobní údaje, měl by si to dvakrát rozmyslet. Když se nerozhlédnete, určitě to neznamená, že vás nutně přejede auto. Jde o nový druh rizika, na který se musíme naučit reagovat.

Pro mnohé se stal Facebook průvodcem dne - celý den jsou schopni průběžně komunikovat, sdělovat své názory a pocity. V podstatě na veřejnosti, tak trochu jako v digitální výkladní skříni, jsou schopni nabízet a rozebírat své osobní a někdy až intimní záležitosti. Nejde o závislost, nekřiví se tak jistým způsobem osobnost člověka?

Typickou skupinou, která sdílí své soukromí, jsou dospívající mladí lidé. To souvisí s několika jevy: Jednak tento věk je dobou, kdy mladí lidé vymezují vlastní identitu. K tomu potřebují sdílet s ostatními své myšlenky a pocity, aby si je mohli utřídit. Za druhé jde o módu. Za třetí je komunikace přes počítač mnohem jednodušší, stírá se ostych a některé normy. Daleko snadněji tak sdělujeme věci, které bychom v běžném kontaktu asi neřekli. Za čtvrté: síla okamžiku. Stačí kliknout a příspěvek je odeslán. Což často vede k přehmatům, které by pravděpodobně nenastaly, ale které nejde vrátit zpět. Výčet není rozhodně úplný. ⁴⁸

Třetina Američanek je závislá na Facebooku. Účet kontrolují i v noci

1 z 8 párů, které se loni vzaly v USA, se potkal přes sociální média.

Více než 1/3 mladých Američanek přiznává, že je závislá na komunikaci via Facebook. Velká část z nich se běžně připojuje uprostřed noci nebo ještě před ranní návštěvou toalety.

Většina amerických dívek a žen ve věku 18-34 let podle studie přiznala, že tráví více času komunikací po internetu než konverzací tváří v tvář. Pětina dotázaných se budí během noci, aby zkontrolovala svůj účet na Facebooku. 37% respondentek usíná s mobilem nebo přenosným počítačem v rukou. ⁴⁹

Sociální sítě – komunita tlachalů?

Při zmínce o Facebooku si nemohu odpustit poznámku, že se  mezi ty tlachaly nikdy nepřipojím. Lidé, kteří na této síti žijí, mají s každodenní realitou společného jen to, že dýchají s námi stejný vzduch.. Možná.. Ostatně, ze sedmi a půl tisíc faceebookářů, kteří se nedávno připojili virtuálně k demonstraci za rozumné využití  bývalého továrního objektu v Liberci, jich na místo samotné přišli tři. ⁵⁰

Přestane soukromí na sociálních sítích postupně ztrácet svou hodnotu?

Má-li soukromí přežít, musí se jeho ochrana přizpůsobit změnám ve společnosti. Kanadská komisařka pro ochranu dat

Mark Zuckerberg, zakladatel Facebooku, nedávno prohlásil, že ochrana soukromí přestává být  sociální normou, že se společenský úzus v této záležitosti mění. Opravdu je možné sledovat celosvětový trend v dobrovolném zpřístupňování většího a většího množství informací. Ty jsou navíc díky snadno zpracovatelné podobě bezprecedentně vytěžitelné.

Vaše informace si zpřístupňujete půl miliardě lidí

Raději bych si nechal vyšetřit prostatu v televizním přenosu, než bych si zřídil stránku na Facebooku. George Clooneyho

Z historie brouzdání je pro Facebook snadné určit vaše nejlepší přátele. Důkazem o uchovávání informací je, že ve vyhledávacím políčku se neobjevuje abecedně řazený seznam přátel, ale seznam nejlepších přátel podle nejčastější interakce. Přes zprávy, odkazy a fotky Facebook posuzuje, jak dobrými přáteli s kým jste. A má o tom dokonalý přehled.

Veškeré informace jsou uchovávány na několika tisících serverech ve čtyřech datových centrech, rozmístěných po světě. Zde jsou dostupné informace o více než půlmiliardě lidí. A to už je pořádná porce osobních údajů, které mohou být zneužity ke komerčním účelům, v horším případě i ke kriminálním činům.

E-mail z běžné komunikace rychle zmizí. Nahradí ho sociální sítě.

Elektronická pošta prý do 10 let uvolní rychlejší komunikace přes sociální sítě a nejrůznější komunikační a chatovací programy. Změnu má přinést generace dnešních náctiletých. Je logické, že např. v obchodní sféře zůstane e-mail i nadále. 

Výzkum britského poskytovatele internetu a sociálních antropologů Univerzity v Kentu ukázal, že jen 51%   dotázaných ve věku do 20 let používá e-mail.  Zbytek si přáteli komunikuje přes sociální sítě, internetové kecálky a SMS. Z výsledků také vyplývá, že generace lidí ve věku 45-64 let dává z 96 % přednost e-mailové komunikaci. Pro mladé uživatele je mnohem jednodušší napsat rychle zprávu a poslat ji jedním  klikem všem přátelům, než si v e-mailovém programu takovou skupinu vytvořit nebo pokaždé přidávat jména do položky příjemce, ⁵¹

Mladé už nebaví blogy. Jsou pro ně moc zdlouhavé

Pro dnešní teenagery a lidi okolo dvaceti let je psaní blogů příliš zdlouhavou a nudnou formou sdílení postřehů. Tak zní závěry americké studie o chování mladých na internetu, o níž informoval server BBC. Mládež raději sděluje své pocity heslovitě, prostřednictvím jednoduchých krátkých vět či zkratek na sociálních sítích typu Twitter či Facebook.

Používané zkratky nemají mnohdy s běžnou řečí nic společného a ne vždy je možné jejich smysl odvodit. Obvykle pocházejí z angličtiny. Zde jsou některé:

AFK – nepřítomnost u počítače

BAK – zpět u klávesnice (typické pro chat)

BTW – mimochodem

EOL – konec delšího vysvětlování, delšího textu

FYI – pro vaši informaci (často v reklamních a PR agenturách)

IMHO; IMCO – podle mého názoru

IAC; IAE – určitě, v každém případě

OIC – chápu, rozumím

TIA – předem děkuji

(Uvedený slovníček není úplný, má pouze informativní charakter.)

Jak se zkracují příspěvky mladých, zmenšují se i přístroje, které k jejich sdílení  využívají. Příspěvky, které spíše připomínají výkřiky do tmy, se posílají nejlépe přes mobilní zařízení připojené k internetu. ⁵²

Internetový počítač

Už první experimenty na univerzitě  Notre Dame ukázaly, že lze zotročit počítače vzdálené stovky km  a přinutit je k provádění výpočtů za nás. Tato základní zranitelnost internetu vyvolala záplavu otázek z výpočetní, etické i právní oblasti. Což když někdo  tuto metodu vylepší, zefektivní a začne s ní podnikat ve velkém. Mohlo by to značit zrod internetového počítače? To skrývá i potenciální hrozby.

Např. veškerý elektronický obchod spočívá na tom, že jednotlivý počítač  nedokáže běžné algoritmy kódů  dešifrovat v rozumném čase. Kdyby někdo uměl spojit přes internet tisíce běžných PC, běžné “zabezpečené” připojení by dokázal odposlouchávat. ⁵³

Na druhé straně se již dnes  využívají nevyužité kapacity k řešení problémů, na něž nestačí jediný počítač či výzkumná skupina. Např. na základě dobrovolné spolupráce lze shromaždit nevyužitý čas milionů osobních počítačů zapojených v síti Internetu k hledání mimozemské civilizace.

Domácí síť není synonymem jednoduchosti

Jakkoli se zdá, že domácí sítě jsou malé, není tomu tak. Neomezují se pouze na propojování výpočetní techniky pro sdílení souborů a periferií, ale jsou určeny také k připojení spotřební elektroniky (videa, HiFi souprav, herních konzolí apod.).

Stále častěji slouží k propojení inteligentních domácích přístrojů, spotřebičů a elektronických systémů inteligentní domácnosti (bezpečnostního systému, klimatizace, vytápění, péče o závislé osoby atd.) pro vzdálené řízení a monitorování přes internet. V běžné domácnosti se najdou zhruba dvě desítky zařízení a přístrojů, které mají zabudovaný čip, ale využitelnost je malá, protože dosud nepoužívají společný „jazyk“, který by jim umožňoval vzájemně komunikovat.

 Zvažte následující doporučení

Základní pravidla pro bezpečný pohyb na sociálních sítích

Naučte se mlčet! Internet poslouchá.

Pokud možno je nevyužívejte. Využíváním sociálních sítí, ale i dalšími aktivitami na internetu, po sobě zanecháváme nesmazatelnou elektronickou stopu. Chceme-li zabránit tomu, aby naše osobní údaje nezískal někdo nepovolaný, raději je vůbec nikam nezadávejme.

Sdílejte co nejméně osobních a citlivých údajů. Pokud se rozhodneme využívat služeb sociálních sítí, měli bychom uvádět pouze ty nejnutnější osobní údaje. Údaje jako datum narození, adresa, telefonní číslo nebo stav by měly zůstat skryty. Především děti by neměli uvádět věk ani pohlaví, aby se zbytečně nevystavovaly nebezpečí kontaktu ze strany osob snažících se zneužít jejich důvěry.

Uvažujte nad tím, jaké informace křičíte do světa. Jednoduché používání a zdánlivá intimita přátelského prostředí sociálních sítí nás často vede k impulzivnímu jednání. Prostřednictví nápisu na zdech nebo tzv. osobních statusů prezentujeme věci, které nás později mrzí. Např. jistá Daniela napsala do svého statusu na Facebook: „Dorazila jsem do práce o tři hodiny později“. Za pár dnů přišla díky tomu o práci. Stejně můžete litovat oznámení, že „opouštíte dům a vyrážíte za zábavou”, když vám jej následně nějaký “kamarád” za sociální sítě vykrade, atd.

Dobře zvažte, komu zpřístupňujete informace o sobě. Většina sociálních sítí umožňuje různá nastavení soukromí a viditelnosti údajů. Např. na Facebooku mohou ve standardním nastavení základní informace z profilu vidět všichni, kteří zadají jméno uživatele do běžného vyhledavače. Dozví se, jaké má koníčky, kdo jsou jeho přátelé a další info. Lidé, zařazení do kategorie se zavádějícím názvem „přátelé“ mohou vidět veškerou vaši aktivitu na serveru včetně historie. Nastavení profilu je třeba věnovat pozornost a skrýt vše, co má zůstat soukromé. Stále větší počet škol a zaměstnavatelů totiž používá internet jako nástroj k hodnocení potenciálních studentů nebo zaměstnanců. Sociální sítě jsou k tomu jedinečnou příležitostí.

Navíc další informace o nás mohou zveřejňovat naši “přátelé”, nejčastěji  - fotky a videa. Na internetu se tak mohou objevit věci, které nás kompromitují a mohou se stát prostředkem vydírání či kyberšikany. 

Falešné a podvodné profily. Vytvářejí internetovou identitu ve skutečnosti neexistující osoby nebo se jedná o profil známé osobnosti vytvořený jinou osobou bez vědomí nositele jména. V mnoha případech to může být pokus o vtip, i když dost nepovedený. Často ale může být podvodný profil vytvořen se záměrem způsobit jiné osobě škodu nebo jí zneužít. Profily bývají mnohdy velmi důvěryhodné a prokouknout podvodníka je velmi těžké. ⁵⁴

Slabé vazby

Slabé vazby mají klíčovou úlohu tehdy, potřebujeme-li komunikovat s vnějším světem. Granovetter

Naši známí jsou pro nás často mostem k vnějšímu světu, protože tím že se vyskytují  na jiných místech získávají informace z jiných zdrojů  než naši bezprostřední kamarádi. Ale např. při hledání zaměstnání se často stává, že naši blízcí přátelé  nám těžko mohou pomoci . Pohybují se ve stejných kruzích a vědí zhruba totéž co my. Nicméně známí známých nám již patrně pomoci mohou.. Abyste získali nové informace, musíte tedy aktivovate své slabé vazby. ⁵⁵

 Zamyslete se nad otázkami

☼ Sítě nám pomohou pochopit vzájemné závislosti ve všech sférách života. Např. sítě “starých kamarádů”, korporativní elity, soustřeďují neuvěřitelnou moc v ekonomické a politické sféře. Máte při formování vašich názorů tuto skutečnost vždy na mysli? ⁵⁶

klíčová slova: socialismus, kapitalismus, ekonomika, privatizace, kuponová privatizace, tunelování, korupce, mafie, čeští oligarchové, zločin

anotace

 Historie, současné poznání a predikce blízké budoucnosti

 Mesiášové volného trhu

Lidé si nepřáli návrat do husákovské doby. Jenže to cinkání na náměstích pro většinu národa mělo být jen pokračováním Pražského jara 1968, v němž by se sdružilo to dobré, co bylo v obou tzv. "antagonistických" systémech, šlo snad v prvopočátku o onen "socialismus s lidskou tváří". Vše se otočilo úplně jinam.  František Mlejnek

 „Po listopadové revoluci jsem byl, jako první místopředseda Čalfovy vlády přesvědčen, že naším úkolem je převést ten obrovský průmysl, který Československo mělo, z kolabujících východních trhů na trhy západní. Tady byly desítky velkých závodů, které si dnes už lidi ani nepamatují. Proto jsem považoval za rozumné využít tehdejší centrální řízení k postupné decentralizaci, vzpomíná místopředseda první  polistopadové vlády Valtr Komárek

Byl jsem ale zaskočen svými spolupracovníky z někdejšího Prognostického ústavu, protože oni podle neoliberalistických učebnic začali dělat jakýsi tržní model za každou cenu. Tím hlavním nebylo udržet ekonomiku, ale předělat ji. Ono to jejich: Když bude mít podnik vlastníka, okamžitě bude prosperovat, veškerá bída je v tom, že je to státní podnik. Je dokonce lepší, aby se podnik rozkradl, než aby byl státní, bylo strašně atraktivní. Vystupovali jako mesiášové, kteří nepotřebují právo, nemohou nic zkazit, a z toho se stal politický program. S tím jsem absolutně nemohl souhlasit. A největší dluh listopadové politiky je v tom, že nebyla schopná vygenerovat politiky, kteří by viděli trochu dál, a nežili jen momentální euforií“.

Připomeňme si, že za bolševika bylo velmi obtížné krást. Tehdejší zákony, které trestaly rozkrádání socialistického, tedy státního majetku, ve své tvrdosti, byť s drobnou úpravou, spočívající v pouhém vyškrtnutí slova socialistický, nový režim nepřevzal. Naopak byly nahrazeny právními pojmy, které k rozkrádání vybízely.

Do zákonů byla totiž včleněna podmínka, že každému musí být prokázán úmysl, což je, pokud o touze krást nevyhotovil písemný zápis, nemožné, neboť do hlavy bližnímu svému ještě nikdo nikdy neviděl. Nejdůležitější však bylo splněno - netrestat co nejvíce Klausem vysněných Kožených.

 Klausovu demagogii je nutno uvést na pravou míru

Že bude privatizace strašně skřípat, jsme věděli. Šlo o unikátní, v té míře nikdy nepodstoupený proces. Bylo jasné, že bude řada vítězů a poražených, spokojených a nespokojených. Že však nastane taková míra nenávisti, v důsledku živené úspěšnou propagandou Miloše Zemana, to jsme skutečně nečekali. Václav Klaus 8. 11. 2000

Nekrachují u nás banky, stát je nemusí zachraňovat za peníze nás všech tvrdil Václav Klaus. To už se u nás ovšem stalo a celou společnost to stálo obrovské peníze. Měli jsme k tomu tzv. Konsolidační banku přejmenovanou později na Konsolidační agenturu, která byla zrušena v r. 2007. Citace Tomáše Ježka:

„Dobrá myšlenka založit Konsolidační banku však v sobě měla, jak to často bývá, čertovo kopýtko. Stávala se  totiž neodolatelným svodem k tomu, aby do ní banky převedly nejen staré úvěry z doby socialismu, ale začaly se do ní převádět  i nové špatné úvěry, které už neměly s dobou centrálního plánování nic společného. Škodlivost takto fungující instituce je dána tím, co je v ekonomické teorii známé jako morální hazard. Je to jednání někoho, kdo kalkuluje, že neponese náklady svého jednání, že dostane příležitost přenést tyto náklady na jiného. Tak jedná hazardníh hráč, který bez zábran vsadí do rulety všechny svoje peníze, protože může počítat s tím, že když vsazené číslo nevyjde, někdo mu peníze vrátí nebo dá nové….

Pohledávky bank, resp. špatně poskytnuté úvěry, převedené na Konsolidační banku (Konsolidační agenturu), se pak prodávaly zhruba za 30 až 10 % původní ceny. Sekundární zlou sestrou té primární pak bylo, že dlužník banky, která usoudila, že je nedobytný a proto jeho dluh převedla na Konsolidační banku, dostal příležitost koupit si svůj vlastní dluh za desetinu dlužné částky. Stát za něj tedy 90 % dluhu velkoryse zaplatil sám. Který dlužník měl takovéto štěstí a jak velké to štěstí bylo, to samozřejmě záleželo na známostech ve vedení agentury, blahovůli poslanců, kteří byli v dozorčí radě nebo představenstvu a ochotě dlužníka odvádět desátky.

„Náš úspěch či neúspěch stojí a padá především s výkonem každého z nás, a také s fungováním či nefungováním našeho politického, ekonomického a sociálního systému jako celku. Ten vyžaduje další reformy“,  tvrdil Václav Klaus.

S výkonem každého z nás? On je výkon a výkon… někdo může být velmi výkonný v dělání špatných zákonů, v krytí korupcí a defraudací, v podpoře růstu společenské nerovnosti, v populismu a lhaní lidem. Jistě potřebujeme reformy, které takovým výkonům zamezí.

„Pokud se nechceme dočkat opravdu bolestivých následků, musí se tyto změny provést co nejrychleji. Prozrazuje to velmi názorně náš státní dluh. Před deseti lety činil 345 mld. korun, dnes je topětinásobek. Uvědomujeme si to vůbec?“

Položil si někdo vůbec otázku, proč máme tak vysoký dluh, když se jen podle Národní ekonomické rady vlády ročně rozkrade nejméně 100 miliard z veřejných peněz? O tom, že společnost je prorostlá korupcí a že ji korupce dusí a brání jí v efektivním ekonomickém fungování, pochybuje asi málokdo.

„Nejen v Evropě, ale i u nás, je  samozřejmostí, že se nároky lidí zvyšují bez souvislosti s tím, jak se vyvíjí ekonomika a zda na mzdové a sociální nároky máme. I když to lidé slyší neradi, politici musí občany o nezbytnosti opustit tento pohodlný, ale ničivý typ myšlení co nejrychleji přesvědčit. Všechno další se od toho odvíjí.“

Nároky jakých lidí? Nároky těch superbohatých mít stále více? Pohodlný a ničivý typ myšlení je charakteristický pro ty, kteří kradou z cizí práce, tedy pro korupčníky a defraudanty. Nemyslím, že by pohodlný typ myšlení měl běžný pracující, který vstává brzy ráno do práce každý pracovní den.

„Není fráze říci, že v naší zemi žije spousta pilných, pracovitých a nadaných lidí.“

Ano, a tito lidé jsou neustále okrádáni a nakonec budou tlačeni i do bídy, protože tu nefunguje spravedlivé přerozdělování veřejných peněz a obrovské peníze se rozkradou. Společnost je prorostlá korupcí jako rakovinou. Komu korupce svědčí nejvíce? Lidem s politickou mocí a s kontrolou nad veřejnými penězi, tedy politikům. Klaus jako dlouhodobý český politik, je zodpovědný za česká specifika, totiž kuponovou privatizaci i opoziční smlouvu, ostatně jako předseda ODS kdysi odmítl vrátit peníze, které se do financování této strany dostaly nelegální cestou.

 Tunelování

Světově uznávaný ekonom působící ve Světové bance, David Ellerman v souvislosti s jeho metodami privatizací označil Václava Klause za "tržního bolševika" a architekta "finančního pirátství". Čtenářům zajímajícím se o ekonomii lze doporučit článek Dr. Ellermana z roku 2001 pod názvem "Lessons from Eastern Europe´s Voucher Privatization". 

Ve V.B. Thatcherová privatizovala velké státní podniky. V ČSFR ministr financí Klaus privatizoval velké státní podniky. Rozdíly: Ve V.B. provedli nezávislý audit a prodali za tržní cenu. Tedy tomu, kdo dal nejvíc. A platilo se hned.

U nás se státní podnik prodal za účetní hodnotu předem určenému zájemci. A s odkladem platby. Postup byl tento: Privatizační komise zjistila účetní hodnotu subjektu a vybrala zájemce. Tomu předala podklady.

• Zájemce si nechal subjekt ocenit znalcem. Tato částka, několikanásobně převyšovala částku prodejní.
• S odhadem tržní ceny šel zájemce do banky a úvěr bez problémů dostal. Za úvěr ručil majetkem, který stále ještě nebyl jeho! Z úvěru, poskytnutého takto bankou, zaplatil tu účetní hodnotu a ještě mu zbyla pěkná sumička do začátků.
• Podnikatel "zlatokop" si po převzetí subjektu založil další firmu, na kterou převedl aktiva původního subjektu. Pak přestal splácet úvěr. Banka byla nucena převzít zástavu, tedy spíše torzo, které z původního subjektu zbylo. Pan podnikatel byl z obliga, prostě mu "nevyšel podnikatelský záměr!"
• Na státu pak bylo, aby mu prokázal úmysl. Pan podnikatel to navíc jistil převedením majetku na osoby blízké. Takto tedy vznikl pojem "tunelování." A takto se nám tady "narodili" noví kapitalisté.
• A nyní to nejdůležitější: Všechny tyto transakce národního majetku nepodléhají právnímu přezkumu. Na to byl dokonce vytvořen zvláštní zákon!

Při takzvaném očišťování bank od takto vzniklých nedobytných úvěrů bylo zapotřebí tato pasiva někde skrýt. Dva staří přátelé z "Prognosťáku"to vyřešili tím, že založili Konsolidační banku. Vznikl tak světový unikát - banka, která spravovala jen samá pasiva. Když už to bylo příliš nápadné, byla tato banka přejmenována na Českou konsolidační agenturu. Současně s tím bylo vedení ČKA povoleno prodávat tam uložené dluhy způsobem,  který popsal Tomáš Ježek. Tak se běžně  stávalo, že původní dlužník si koupil svůj dluh (přes třetí osobu, samozřejmě) za částku, která nepokryla ani úroky z tohoto dluhu. Tento dříve dlužník byl po této transakci samozřejmě už opět vážený podnikatel. Nicméně je známo, že  i z takto získaných zbytků  aktiv byly z ČKA vyváděny peníze na soukromé zahraniční účty.

A ještě po zaniklé ČKA zbyl dluh ve výši 236 miliard korun, který každým rokem narůstá o úroky. Tyto světově unikátní krádeže jsou dnes ze státního rozpočtu umořován všemi plátci daní, i těmi nejchudšími..  

Lze dodat, že tento stát v žádném případě nerozkrádaly nějaké "socky." Z těch někdejších privatizátorů, jejichž dluhy platíme (a budeme platit i nadále) všichni bez rozdílu, jsou dnes milionáři, multimilionáři a někteří dokonce miliardáři. A jsou to také ti, kteří nám tady skutečně vládnou. Politici jsou ve skutečnosti jen dobře placené loutky, vykonavatelé jejich vůle.. ⁰¹ spam

 Vývoj státního dluhu  a  mizení státního majetku ČR

Suchá statistická data:

Státní dluh ČR v r. 2011 činil 1,499 bilionu korun. Na každého Čecha, včetně kojenců tak připadá dluh 142 tis. Kč. Za posledních  6 let se dluh zdvojnásobil, za deset let stoupl 4x. Vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladničními poukázkami, státními dluhopisy, a např. půjčkami od EB.

V proklamacích při nástupu koaliční pravicové vlády vedené Nečasem se předpokládal nárůst  státního dluhu v r. 2012 na 1,602 bilionu Kč, r.2013 na 1,714 bilionu a v r. 2014 na 1,791 bilionu Kč.  Toho jsme dosáhli už v dubnu 2013 a zadlužení na obyvatele  je již 170 tis. Kč!

Připomeňme že v r.1989, tedy v době “neekonomiky” hospodařil stát s přebytkem 123 miliard Kčs. Při přepočtu poklesu hodnoty koruny, tedy indexem  inflace cen,  a odečtení vyrovnání se Slovenskem, by dnes jeho srovnatelná výše měla dosahovat nejméně 280 miliard Kč. Místo toho se však už od r.1993,  podle L. Štrougala, stala naše ekonomika celkově ztrátovou. A dle zesnulého min. financí úřednické vlády Janoty se od r. 1993 nezaplatila,  i přes masivní “rozprodej” státního  majetku ani 1 Kč z dluhu. A sledujte závratný  průběh nárůstu státního zadlužení:

• v r.    1989:  + 280 miliard korun

• v r.    1993:  - 158,8

•          1998:  - 194,7

•          2003:  -  493,2

•          2004:  -  592,9

•          2007:  -  892,3  

•          2009:  -  1178,2

•          2010:  -  1344,1

•          2011:  -  1499,4

•          2013:  -  1800 /duben/  zdroj: ČNB

Polistopadové vlády   tak zadlužili stát o více  než 2 biliony  Kč!!

A výdaje na dluhovou službu: v r. 2001 - 17 miliard, 2006 - 31 miliard  v r. 2011 - 72 miliard, v r. 2012 82 miliard  a v r. 2014 již překročí 100 miliard.

ČR tak sotva stačí ročně platit jen úroky z veřejnoprávních dluhů /okolo 50 miliard/ a na splátky jistiny si jen bere nové a nové úvěry. 

I pokud se podaří  snížit růst zadlužení pod kýžené 3%  HDP, zadlužování státu se bude nadále zvyšovat tempem  min. 150  miliard ročně. To ale jen v případě, že růst HDP bude přes 3%.   Prognoza na r.  2013 ale  už nepředpokládá vůbec růst,  ale pokles. Zadlužování poroste ještě mnohem rychlejším tempem. Omezovat výdaje státu už nebude z čeho. A porostou  opět i úroky.  A domácnosti? Ty dluží bankám více než 1,1 bilionu korun.

To ale není zdaleka vše. K zadlužení státu  je třeba připočítat i výši přímých a portfoliových zahramičních investic, které  nejsou ničím jiným,  než specifickým vnějším dluhem krytým věcným majetkem /podniků, bank/, patřícím na našem území cizím  vlastníkům. Tato specifická zadluženost vzrostla  na téměř 2,4 bilionů  Kč. V r. 2012 jde již o celkový dluh  převyšující 4 biliony Kč. Na jednoho obyvatele, včetně kojenců, tak připadá budoucí závazek odpovídající téměř 400 tisícům Kč! A dopad dalšího zadlužení v hodnotě 250 – 300 miliard, ke kterému nezadržitelně směřujeme , je v této chvíli neodhadnutelný.

Ani výše celkového zadlužení státu ještě zdaleka nedokumentuje celkový úpadek státního majetku. Vraťme se opět do historie. V r.1947 bylo v ČSR zhruba 400 miliard Kčs základních prostředků. Ty koncem r.1989 měly v ČSSR již hodnotu 5178 miliard Kčs. Majetek ČSSR ve státním a komunálním vlastnictví.vzrostl v letech 1947-89 o 720%! Porovnejme: HDP za 22 let nastolování kapitalismu se zvýšil o pouhých 38%. Lži,  lži

Na konci r.1989 ČSSR předávala restaurovanému kapitalismu rozsáhlý hodnotný a dluhy  nezatížený majetek /jeho výčet je uváděn na jiném místě/.  Byl to  majetek rentabilní, vynášel okolo 10% vloženého kapitálu. Kdo toho dnes ve světě dosahuje? Dnes by jeho hodnota vztažená k ČR odpovídala ocenění  kolem 4 bilionů  Kč. Ve skutečnosti nám však z tohoto  majetku skoro nic nezůstalo. 

80% těchto hodnot bylo “zprivatizováno“, zašantročeno,  nebo zničeno. To lze prokázat např. na faktu, že v 90. letech  se hodnota majetku USA  měřená burzovním indexem Dow Jones zvýšila o 500% u nás naopak  poklesla   na 40%.  Je známé,  že akcie srovnatelného majetku byly u nás pro “západní investory” levnější než v těch nejchudších zemích světa. Výše zmizelého národní  jmění, včetně přímého i nepřímého zadlužení, tak činí ke konci r. 2012 téměř 8 bilionů Kč. To je srovnatelné se zadlužením Řecka, kterým jsme neustále strašeni.

Hospodářské škody vzniklé celé ČSR ve 2. světové válce byly vyčísleny v dnešní hodnotě na 1 bilion 351 miliard Kč. Jednoduchým porovnáním dospějeme k ohromujícímu faktu, že zmizelé národní  jmění započaté Klausovou “divokou privatizací státního majetku” dnes převyšuje více než 5x hospodářské zráty ČSR vzniklé ve 2. světové válce(!!)  Morální ztráty vyčíslit  nelze.  Kde,  že ty peníze jsou?

https://www.asocr.cz/addons/files/stare/110906priloha2.pdf   (tab. Vývoje všech mandatorních výdajů rozpočtu. a data z knihy L.Štrougala,  Paměti a úvahy, rozhovor Valtr Komárek 12/16/2011

 Stručný pohled na to co naše, převážně pravicové vlády za 22 let postsocialistického chaosu stihly. A my ostatní můžeme  jen sčítat škody:

Co vlády stihly: Rozprodat hluboko pod cenou naše přírodní bohatství a většinu strategických podniků jako jsou naše nerostná ložiska, zdroje pitné a minerální vody, náš půdní fond a naše lesy, dráhy a stavební pozemky, vodovody a kanalizace, průmyslové závody a zemědělství, školy a nemocnice, elektrárny, plynovody, plynové podzemní zásobníky, rozvody el. energie, telekomunikační sítě, stavby ve městech a na venkově a vše, co náš národ pro veřejnou potřebu měl nebo vytvořil.

Důsledek: Připravit tak např. obce o dotace EU do vodárenského odvětví. Dnes 180 miliard Kč ročně odtéká z Česka do zahraničí z vyplácených dividend. Odliv peněz zvyšuje i přesouvání mateřských společnosti do daňových rájů nebo zemí s příznivějšími zákony pro podnikání. Za hranicemi tak končí značná část zisku podniků, které vlastní miliardáři z Penty, Kellner, Junek, Chrenek, Tykač, Komárek a a mnoho další. LN 2.8.2008

Co vlády stihly: Měli jsme zemědělství na úrovni, kterou nám svět záviděl. Vyváželi jsme téměř do celého světa, stavěli v zahraničí elektrárny, rozsáhlé strojírenské celky jsme byli schopni i úvěrovat. Značka Made in Czechoslovakia měla zvuk. Vyráběli jsme spoustu zboží a byli jsme velkou  konkurencí západního trhu. Např. tramvaje T3 se staly nejrozšířenějšími na světě. Jezdily v 54 města světa. Pražská Škoda už neexistuje. Podobně Zetor. ČSR byla jednou z prvních zemí , která začala vyrábět transistory. Tesla Rožnov už neexistuje ……textilní stroje, sklářství, likvidace světoznámých strojírenských firem. Rozsáhlý zbrojní průmysl, který byl zrušen díky Havlovi, aby naši pozici öbratem převzali naši západní spojenci, především USA…

Cílem neoliberálního šoku bylo zrušit podniky, které něco vyvážely, stát se odběrateli jejich zboží a podnikat jen ve službách a zprostředkovatelské činnosti.

Pomocí aktivit komunistických šéfů bývalých podniků zahraničního obchodu, byla rozprodána hluboko pod cenou většina největších výrobních kapacit převážně do rukou zahraničních “investorů”. Ti zpravidla po uplynutí “daňových prázdnin”  výrobu zastavili, jako konkurenci jejich firem. Příslušné licence, patenty a know-how nechat zmizet v zahraničí. Poté zařízení odvezli a továrny nechat zchátrat.

Důsledek: Nenávratně byla zlikvidována, či do cizích rukou prodána celá tradiční česká odvětví, mnohá se staletou historií jako: ocelárny, doly,  automobilový, letecký, elektronický a zbrojní průmysl, /pivovary,  sklárny,  textilky, hutě, strojírny, cukrovary, výroba obuvi, motocyklů, tramvají, cukru, a řada dalších ve světě respektovaných českých výrob a oborů. Dnes je náš export degradován na málo lukrativní  subdodávky pro zahraniční firmy. 

Kdo tady jednou bude platit daně, z čeho ten stát bude žít a kde lidi seženou práci, když se všechna výroba přesune pryč, táže se dnes prezident Potravinářské komory ČR Miroslav Toman. Z čl. Děsné zjištění Hospodářských novin21.6.2011

Stát byl ožebračen o majetek a duševní vlastnictví jeho občanů, vytvářený pílí a invencí  celých generací v řádu bilionů korun. Ze státu s vysokým rozvinutým průmyslem a zemědělstvím byla vytvořena obludná montovna. Byl degradován um a znalostí českých techniků a dělníků a jejich zlaté ruce poslány na pracovní úřady. Lidem byla vzata práce a vytvořili půlmilionovou armádu nezaměstnaných, osočovaných, že žijí na úkor jiných a nucených poslouchat demagogii našich nejvyšších politických představitelů, že už jsme všechno „prožrali”. .

Co vlády stihly: Kvalitní zemědělskou půdu zlikvidovat a na ní stavět satelitní městečka /zcela bez občanského vybavení/ a především sklady a montážní haly.

Důsledek: Zemědělská půda, a zejména orná, stále ustupuje novým stavbám, především novým obchodním střediskům a skladům. Fenomén přísné ochrany zemědělského půdního fondu důsledně prosazované všemi předlistopadovými vládami se vytratil. Nynější stav zemědělské půdy je žalostný, 1 750 000 ha je ohroženo vodní a zhruba 600 000 ha větrnou erozí.

Co vlády stihly: Nekoncepční, nesmyslnou zemědělskou politikou  zdecimovat stáda skotu, chovy prasat, a drůbeže, pěstování ovoce, zeleniny a tradičních lurativních plodin, jako chmel a cukrovka a nahradit je řepkou pro výrobu bionafty.

Důsledek: Celkový stav českého zemědělství je tristní. To dostává ČR k prahu potravinové bezpečnosti a v některých komoditách za její práh, např. v oblasti osevních postupů, produkce masa. Ruku v ruce s tím jde hnojení organickou hmotou. Zde jsme se dokonce již dostali za únosný práh spolu s produkcí masa a vajec. A to je prý, podle jednoho z celé řady nekompetentních ministrů zemědělství, důsledkem toho, že předlistopadové vlády rozoraly meze!

Za zmínku stojí např. i pokles stavu chovu skotu v ČR za léta 1990-4 o 1,4 milionů kusů! Prý kvůli nadprodukci. Takovéto selhání státu nemá ve světě obdoby!

Co vlády stihly: Domácí produkty nahradit dovozem ze států, kde je výroba dotována.  Tím zlikvidovat soběstačnost státu v zásobování obyvatel potravinami.

Důsledek: Trvale upadá hrubá zemědělská produkce, až k podílu na HDP 2%. Deficit agrárního zahraničního obchodu byl v r.2010 minus 34 miliardy Kč!  Jeho skladba v r. 2010: dovoz masa –12,631 miliardy, ovoce –9,343 a zeleniny –8,501 miliardy Kč, většinou v tom, co jsme si vždy sami dovedli vypěstovat.

Stali jsme se tak odbytištěm potravin ze světa a zprostředkovaně pomáháme tamní zaměstnanosti, kterou hradíme v daních. V r. 1989 jsme přitom v zemědělské výrobě dosahovali evropské špičky. Ještě v r. 1992 se vyvezlo z bývalé ČSFR 80000t potravinářské pšenice, 120000t masa, 800 mil.l mléka, 80000t cukru apod.

Produkce potravin narozdíl od ČR zásadně roste např. v Polsku, Maďarsku, Rakousku i Německu. V našem zemědělství je nyní jen 20% z původních pracovních sil a ubývá i počet lidí, kteří vůbec umějí hospodařit. Nedomyšlená agrární politika má totiž destruktivní dopad na venkovské obyvatelstvo. Koncepce a harmonie se z venkova odstěhovala a volná ruka trhu je to poslední, co to může změnit. Další ránu zemědělství zasadí církevní restituce a následné kšeftování s “restituovanou” půdou a lesy, na což se netrpělivě připravuje řada politiků. Fr. Jonáš

Co vlády stihly: Umožnit, aby se ČR stala “smetištěm” rozvinutých krajin – dovoz odpadů, podřadných či znehodnocených potravin, zkaženého masa, zeleniny, ovoce.

Důsledek: Neustále probíhá a bude probíhat výrazné zdražování potravin. Ve světě již řada komodit zdražila až o 70%. Dnes máme v řadě případů dražší a méně kvalitní potraviny, než mají třeba v Německu, kde jsou navíc mnohonásobné platy.

Co vlády stihly: Neuvěřitelným způsobem, nekompetentně a tajně rozprodat a prošustrovat náš zlatý poklad, který byl uložen ve státní bance.

Důsledek: Zmizelo zlato, které bylo stejným symbolem jako třeba státní hymna či státní vlajka. Naši bankéři prodali také část zlatých mincí, jakými byly třeba svatováclavské tolary, jejichž cenu nelze ani vyčíslit. Dnes už tohle zřejmě nikoho nezajímá. Ani to, že ve jménu tohoto zlata umírali naši vojáci na všech frontách -- zapomenutí hrdinové, za jejichž hrdinství jsme museli po letech tvrdě zaplatit.

ČR se tak v zásobách zlata přiřadila k nejchudším rozvojovým zemím.  Tyto zásoby jsou ve světě i významným ukazatelem prestiže země.

Co vlády stihly: Nechat zmizet 87 miliard korun ze sociálního a zdravotního zabezpečení, jinými slovy peněz na důchody a penze, převzaté do kompetence nové vlády po listopadové revoluci v r. 1989. Ty se rozplynuly neznámo pro jaké účely, což dnes krutě pociťujeme v „potřebě důchodové reformy“, neboť fond je mínusový.

Důsledek: České důchodové reformy jsou i podle Miloše Zemana „poslední neohlodaná kost a třetí největší tunel v dějinách české ekonomiky. První bylo tunelování podniků. Pak přišly na řadu banky, tedy stávající a přítomné úspory. Teď chce vláda tunelovat i peníze budoucí." České reformy obecně jsou pokusem dát lidem méně než jim poskytovali ekonomicky nevzdělaní komunisté. O co víc peněz zůstane v rozpočtu, o to víc bude možné rozkrást. Tato jednoduchá závislost platí ať jde o penzijní pojištění, zdravotnictví, školství a nebo jakoukoli jinou reformu.

Co vlády stihly: Pomocí zločiného spolčení konkurzní mafie a soudců vytvořit platební neschopnosti a následně likvidovat zdravé firmy tunelováním. Pomocí mafie řízené z policejních složek zastrašovat a vydírat podnikatele. Policejní útvary,  odkud hrozilo  nebezpečí, že něco vyšetří  zrušit nebo “reorganizovat”. Nejschopnější  policisté vyšetřující ty nejrozsáhlejší podvody šikanovat a přinutit k odchodu. A co již nešlo udělat jinak  na to posloužila zločinná amnestie.

Důsledek: Prorůstáním organizovaného zločinu do nejvyšší politiky vede k odchodu nejschopnějších vyšetřovatelů. Typický je případ Petra Vincenze, vedoucího odboru protikorupční policie. "Odcházím zarmoucen," řekl. Výpověď dávám po svém vyhodnocení stavu policie a jejími výhledy do budoucna. Hlavní důvody: "Nedostatečné materiální i personálním zajištění, netransparentní kariérní pravila, neexistující systém. S korupcí bojují jen nahodilé skupinky policistů. Ale rozhodně nepatřím  mezi ty, kteří odcházejí k firmě, kterou v minulosti vyšetřovali”. 

Protikorupční policie zažívá dramatický odliv kádrů  již po několikáté. Odešli mj. i detektivové kteří se zabývali případy korupce při armádních zakázkách,  nebo např. kauzou soudců podezřelých z korupce... A ataky na vyšetřovatele pokračují nadále. 3. dubna 2012 rozhovor proserver Lidovky.cz

Co vlády stihly: Vytunelovat a následně levně prodat převážně do zahraničních rukou množství bank, kampeliček a investičních fondů. Rozkrást majetek, který byl staletí budován a shromažďován našimi předky. Ztráty v bankách sanovat ze státního rozpočtu ve výši mnohaset miliard Kč.

Důsledek: Zkrachovalé banky: Coop banka, AB banka, Agrobanka, Banka Bohemia, Baska, Ekoagrobanka, Evrobanka, Č. Banka, Banka Morávia, Kreditní a Průmyslová banka, Realitbanka, První slezká banka, Velkomoravská banka, Kreditní banka Plzeň. Pragobanka, Universal banka, IPB, o kampeličkách ani nemluvě.

Banky zlikvidované, ale bez krachu: Poštovní banka, Hypo banka, Westdeutche Landesbank cz, Austria bank, Foresbank...  zdroj Kuska@Canada.com

A dnes jsou naše úspory vč.důchodových fondů z 99% v rukách dcer zahraničních  bank. Je zřejmé, že se jejich problémy mimo ČR se přelijí a projeví i u nás.

Dnes na jakémkoliv vašem podnikovém úvěru dnes profitijí zahraniční banky. To podobně platí ve značné míře i u pojišťoven. A jsou-li dnes domácnosti zadlužené více než bilionem korun je to také u zahraničních bank. Podle agenturní zprávy ze srpna 2012 české dcery těchto bank, díky  nestandardním poplatkům vyrovnávají ztráty svých zahraničních matek.

Co vlády stihly: Gigantickými daňovými úniky a nesmyslnými výdaji zadlužit stát na generace částkou 1,8 bilionu Kč. A zadlužování nezadržitelně pokračuje každou vteřinu o více než 6000 Kč. K nejvyššímu nárůstu zadlužení došlo díky soustavné likvidaci ekonomiky pravicovými vládami, počínaje tou M. Topolánka.

Důsledek: Podívejte se jak narůstalo zadlužení za vlády pravice. Čísla hovoří za vše:

2007       schodek veřejných rozpočtů pouhých 0,6% HDP.

2008       Zavedení rovné daně – výpadek příjmů státního rozpočtu 20 mld.

Snížení daně z příjmu právnických osob z 24% na 21% - výpadek 24 mld.

Zaveden strop odvodů zdravotního a sociálního pojištění – výpadek 17 mld.

2009      Snížení daně z příjmu právnických osob z 21% na 20% - výpadek 8 mld.

Snížení sociálního pojištění zaměstnancům z 8% na 6,5% - výpadek 27 mld.

Snížení soc. pojištění zaměstnavatelům z 26% na 25% - výpadek 18 mld.

Zvýšení slev na sociálním pojištění – výpadek - 18 mld.

2010      Snížení soc. pojištění a zvýšení odpočtů pro živnostníky – výpadek 22 mld.

2011     To vše mělo snížit cenu práce, nastartovat rychlejší ekonomický rozvoj

země a snížit nezaměstnanost. Nestalo se. Právě naopak, státní kasa tak zchudla o celých 154 miliard korun !! zdroj: iDNES)

Co vlády stihly: Po zadlužení státu dopustit více než bilionové zadlužení jednotlivých občanů lživými reklamami a nabídkami půjček. Vytvořit tak situaci, kdy je ročně prováděno téměř milion exekucí!!

Důsledek: Státem posvěcená lichva s podporou justiční  mafie vyhání lidi z domovů. Pokud jde o exekutory, dnešní stav je naprosto šílený. V praxi je to tak, že dům či byt třeba v hodnotě 500 000 Kč jde do dražby pro dluh 150 Kč plus příslušenství. V dražbě je za vyvolávací cenu cca 200 000 Kč a za ni se také obvykle prodá (nejlépe spřízněné realitní firmě nebo známému, nebo dokonce kamarádovi exekutorovi). Dluhy se platit musí. Jenže jaký smysl má, když věřitel dostane 150 korun a dlužník je zruinovaný? Tomio Okamura

Co vlády stihli: Množstvím záměrně zpackaných a neprůhledných zákonů, vyhlášek a novel docílit legislativní džungle. Z ústavy státu udělat účelový pamflet. Dosáhnout stavu, že občané nevěří v dovolání svého práva. Soudy, pokud nejsou ještě zkorumpované vedou desetitisíce sporů do ztracena.

Důsledek: Ústavní soud otevřel cestu k očištění největších tunelářů a ekonomických zločinců uplynulých let. Znemožnil tak policistům a státním zástupcům, aby u soudu použili klíčové důkazy zabavené při prohlídkách zejména kanceláří a firemních sídel, které v uplynulých letech nařídili žalobci (!!!). Podle soudu musí totiž o prohlídkách tzv. nebytových prostor rozhodovat výlučně soudce. Jenže většina ekonomických kauz stojí na prohlídkách povolených pouze žalobcem.

“Už jsem v tomto smyslu podal stížnost. Důkazy proti klientovi byly podle judikátu Ústavního soudu obstarány protiústavně," říká advokát mafiána Krejčíře Tomáš Sokol. Stížnost připravili např. i advokáti v obří armádní kauze zločinného spolčení, kde státní zastupitelství v tuto chvíli vede přes 50 obviněných. Aktuálně.cz

Co vlády stihly: Úřady přestaly trestat krádeže ve státních firmách, které tak přicházejí o stovky milionů korun. Kauzy mizí obvykle s tím, že nešlo o trestný čin.

Důsledek: Zamést tak všechny velké kauzy např. LTO, rumová aféra, ODS ve Švýcarsku, padáky, Pandury, Gripeny v resortu min. obrany atd... Dosažení práva a rychlého soudu a potrestání těchto kauz je sci-fi /např. katarský princ, kauza Kožený, Mostecká uhelná.../ Také vyšetřování stovek milionů rozkradených ve Státních hmotných rezervách. Nepadly ani tresty  za  půlmiliardovou krádež v konsolidační agentuře. Šéf NKÚ Dohnal už v kauze Státních hmotných rezerv rozzlobeně konstatoval, že policie přestala státní zaměstnance trestat za to, když neplní své povinnosti.  Dnes už je ze své funkce odvolán.

Co vlády stihly: Dojit státní pokladnu předraženými státními zakázkami firem, které vlastní bývalí i současní politici či jejich rodinní příslušníci.

Důsledek: Příklad: Pavel Bém nebyl zdaleka jediný vysoko postavený politik, s nímž lobbista Roman Janoušek udržoval úzký kontakt. Výpisy hovorů pražského kmotra odhalily, že si čile telefonoval s exministrem dopravy  za ODS Řebíčkem který dnes vlastní fotbalovou Slavii a který po svém odchodu z funkce a zázračném zbohatnutí hostil Janouška ve své vile  a na jachtě v Toskánsku.

Janoušek si tehdy také volal se současnými ministry Nečasovy vlády: středočeským exhejtmanem Petrem Bendlem (ODS, či s tehdejším starostou Ph6 Chalupou (ODS). Lobbista v rozhovorech řekl, že se scházel i s premiérem Topolánkem, jeho ministrem zemědělství Gandalovičem i bývalým šéfem pražské ČSSD Hulinským a s dalšími lidmi z významných městských, státních či polostátních firem. Měl kontakt i v BIS. přinesl deník Insider2. dubna 2012

Co vlády stihly: Do lukrativních správních rad /ještě státních firem/ najmennovat řadu nezvolených politiků, svých příbuzných, chráněnců a lidí, které bylo nutno nějak odměnit, nebo lidí schopných zisky „odklánět“ do stranických.pokladen.

Důsledek: Např.: ČEZ v r. 2009 dosáhl největší historický zisk 51,9 miliard korun. Kdo se zajímá o ekonomiku ví, že to bylo zdražením elektřiny. Ty obrovské peníze, které si vedení ČEZu přiděluje či přerozděluje do různých „nadací“ pocházejí právě z toho čistého zisku - čili ze zdražení. A třeba zisky z Lesů ČR vůbec nejdou do příjmu státního rozpočtu!

Co vlády stihly: Zlikvidovat armádu pro obranu země a zrušením záchranných praporů rezignovat na úlohu armády, která účinně pomáhala za krizových situací a hrála významnou roli v systému ochrany obyvatel. Ze společenství Varšavské smlouvy se rychle schovat pod křídla NATO a “bránit” naši vlast v Iráku, Afganistánu a jiných pro ČR “důležitých “ zemích.

Důsledek: V období reálného socialismu jsme byli schopni ufinancovat moderní a dokonale funkční 200 000 armádu vyzbrojenou v podstatě všemi druhy zbraní. K dispozici měla např. 450 moderních letadel, převážně nadzvukových a 200 helikoptér.. K tomu patřil vlastní rozsáhlý obranný průmysl.

Dnes jsme sotva z poloviny schopni plnit závazek, který jsme si se vstupem do NATO na sebe vzali, spočívající ve 2% finančním podílu na HDP – a z původní armády máme sice profesionální sbor v počtu 30 000, ale jen s omezeným zbraňovým arsenálem. Mluví se i o likvidaci nadzvukového letectva. Dokonce se uvažuje, o vojácích-dobrovolnících, kteří  absolovují 3-4krát ročně krátkodý výcvik. Ještě nikdy nebyla republika Československá ani Česká republika tak bezbranná.  Lze pochybovat, zda bychom se za takového stavu byli vůbec schopni bránit nějakému vnějšímu nepříteli.

Co vlády stihly: Před 22 lety dosahovala kriminalita ¼ té současné, nebyli bezdomovci , nezaměstnaní, lidé bez výplat, narkomani nebyli početní. Dnes je naše země v zahraničí hodnocena jako země mafiánů, zlodějských taxikářů, kapsářů a zlodějů mostů a v žebříčku korupce zaujímáme nejhorší místa.

Důsledek: V naší zemi jsou činné mafie z celého světa, včetně těch našich.  Schopní a všehoschopní advokáti zneužívají své znalosti získané z činnosti ve vysokých státních funkcích a to často proti zájmům státu. Bylo umožněno propojení soudců, advokátů, státních zástupců a exekutorů na nejvyšší politiky a mafie. /Mrázek, Pitr, Krejčíř, konkurzní, soudcovská i policejní mafie atd/.

Co vlády stihly: Jediným cílem zvolených vyvolených udržet se co nejdéle ve vrcholných funkcích a rychle zbohatnout. Permanentně hrát hru “Škatulata hejbejte se “, při které se stále stejní lidé  mění posty  na různých ministerstvech, aniž by měli šanci alespoň pochopit problematiku resortu, který mají řídit.

Tak se podařilo zdegradovat zdraví lidí na byznys vysoce prosperujících farmaceutických firem s osobním podílem politiků. Omezit výdaje na sport, kulturu, školství, vědu a výzkum, zlikvidovat učňovské školství, potlačit nápaditost a tvořivý potenciál našich lidí. Zlikvidovat řadu tratí a  zásadně snížit dopravní obslužnost venkova, důslednou ochranu půdního fondu, zákaz bilbordů u dálnic, funkci podniků zahraničního obchodu. Zesměšňovat předlistopadovou státní plánovací komisi, pětiletky  a zejména nekompromisní tresty za rozkrádání majetku ve státním /tehdy socialistickém/ vlastnictví.

Důsledek: Krach tří pravicových vlád vedených postupně Václavem Klausem,  Mirkem Topolánkem a  Petrem  Nečasem. A “Opoziční smlouva” – to je výsměch demokracii...

Naprostá bezkoncepčnost, absence odbornosti a morálky polistopadových vlád, je důsledkem naprosté beztresnosti za jejich katostrofální a zločinná rozhodnutí poškozující stát. Tím aktuálním příkladem takového „vládnutí“ byla Nečasova „koaliční“ vláda kde dokonce i nezvolené politické pidistrany rozhodovaly o důležitých rezortech ve státě, cestou neustále se měnících diletantských ministrů /jen za poslední 2,5 roku již 15 výměn/, řízených tlupou poradců a “lobistů”.

 Příběh

 Zpráva o rozkrádání národního majetku v 90.letech 20.století  27.4.2005

Nechceme být jako oni. Ano, byla to právě tato věta, která rozhodla – a obávám se, že definitivně – o tom, že se bolševik přestrojil, odhodil balast partajních znaků, zapojil se do budování kapitalismu a vládne společnosti dál. Jako ostatně každá mafie – bez vyjímky. Ó jak tragicky se mýlí ti, kdo se obávají zmrtvýchvstání bolševika s hvězdou na čepici! Bolševik už dávno nelpí na partajní knížce. Povětšinou nejenže není ve své rodné straně: nebude dokonce tuto stranu ani volit! Pravý bolševik sedí dnes ve správní radě nebo na jiné klíčové pozici. A nesedí-li ve vládě, nebo v parlamentu, je nepochybně zaměstnán uplácením poslanců. Mzda za neodhlasování zákonů, potřebných k vyčištění Augiášových chlévů: vždyť právě v kalné vodě se dravcům nejlépe loví...“ Karel Kryl v r.1992

„Bratrstvo“ z prognosťáku

Neudržitelnost komunistického režimu na konci 80.let 20.století přinutila tehdejší establishment jednat. Vyškoleným "revolucionářům" z Prognostického ústavu a Ekonomickém ústavu se podařilo splnit svůj úkol, změnit režim a ponechat komunisty fakticky u moci. V institucích plné vysokých komunistů a agentů StB působily jména jako Komárek, Klaus /několik let spolupracující s elitním komunistickým špionem Karlem Kocherem/,  Češka, Dyba, předseda stranické buňky ústavu Dlouhý, Ransdorf, Salzmann, Ježek, Klausová /ta spolu s Dušenem Třískou v Ekonomickém ústavu/, a jak uvidíme, mnoho dalších. Představovaly jak kádrovou rezervu pro nový režim, tak kádrový nomenklaturní rezervoár režimu starého. Je nespornou skutečností, že většina důležitých osob, které později obsadily vysoké státní funkce či tunelovaly banky, se rekrutovala právě odtud.

Komunisté z tohoto ústavu po listopadu 1989 manifestačně vystoupili z KSČ, následně pronikli do Občanského fóra a jeho prostřednictvím získali i politické a vládní funkce, později se infiltrovali do různých politických stran např. (Klaus – ODS, Dlouhý – ODA, jen Ransdorf zůstal v KSČ, nyní v KSČM)

Zatímco Valtr Komárek a později i skupina osmašedesátníků se v průběhu r. 1990 neúspěšně pokusila prosadit pozvolný přechod k tržní ekonomice, Václav Klaus a Vladimír Dlouhý získali podporu pro přímý šokový transformační model známý jako „česká cesta“, který měl pro republiku katastrofální dopady.

Je ale zřejmé, že ani v budoucnu se toto „bratrstvo z prognosťáku“ nehodlá vzdát vlivu a v r. 2012 uvažovali o prezidenské kandidatuře postupně Klausová,  Dlouhý a  Zeman,  přičemž nejnověji posledně jmenovanému vyjádřil /patřičně na  půdě Ruské ambasádě/, podporu exprezident Klaus. To patrně jako určitou satisfakci či závazek z „oposmlouvy“.  Navíc i za podpory ruského státního ropného  koncernu Lukoil,  jmenovitě ředitele Vagita Alekperova /který se s Klausem v temné noci sešel na Hradě/ přispívajícího na prezidentskou kampaň Zemana /který to vehementně popírá/, podobně jako na antiekologický exibicionismus Klause. S využitím tvrzení z článku  Lukoil na Hrad!  Jiřího Leschtiny komentátora HN

 Kupónová privatizace

Za architekty kupónové privatizace lze považovat Dušana Třísku, Václava Klause a Tomáše Ježka /ten se od způsobu jejího provádění později do jisté míry distancoval/.

Nutno přiznat, že nápad kupónové privatizace byl geniální.  Dát lidem pocit, že něco získávají, vybrat za to od nich ještě peníze a následně se legálně zmocnit majetku, který zůstal po komunistech. Vzhledem k přímé participaci Aleše Třísky, bratra Dušana Třísky na největších finančních zpronevěrách a krádežích a s ohledem na blízký vztah Václava Klause k dalším podvodníkům lze důvodně předpokládat, že projekt kupónové privatizace byl účelově připraven a nastaven.

Kupónová privatizace se uskutečnila v letech 1992 – 4. Vlivem silné mediální masáže bylo dosaženo nevídané odezvy od občanů, především v zrcadle toho, že za své peníze dostávali bezcenné papírové knížky. Účast byla 76 % všech oprávněných občanů. Akce se účastnilo 353 investičních fondů, kterým občané svěřili téměř 70 % investičních bodů a tím ztratili nad svými kupony jakoukoli kontrolu. A DIKové z hodnoty privatizovaného majetku  v rámci kuponové  privatizace inkasovali  nejvýše 2,5%. Lubomír Štrougal

Na majetek zprivatizovaný kupónovou privatizací čekal dvojí osud. V prvním případě byl ihned zpronevěřen a rozkraden. Princip jednoduchý a recept všude stejný. Nevýhodné obchody, zadlužování, systematické vyvádění aktiv a vytváření pasiv, tj. proslulé české "tunelování", vše vesměs v režii sehraného týmu agentů StB. Ve druhém případě byl majetek dále spravován a do vedení "zprivatizovaných" podniků byli dosazeni, popř. se vrátili exponenti komunistického režimu. V těchto případech byly podniky "tunelovány" postupně.

Ač se to zdá neuvěřitelné, celá kupónovka byla spuštěna bez jakékoli právní regulace privatizačních fondů. Kontrolní mechanismy nad fondy nebyly pro vytrvalý odpor Klause, Třísky, Kočárníka a spol. nikdy skutečně legislativně nastaveny.           

Tomáš Ježek jeden z otců kuponové privatizace konkrétně uvádí, co podle něj vedlo k rozsáhlému rozkrádání veřejného majetku za dob kuponové privatizace: "Zákon o investičních společnostech a fondech, který připravovalo tehdejší federální ministerstvo financí, nakonec neobsahoval klíčové ustanovení o tom, že v momentě, kdy se do těch už založených investičních a privatizačních fondů pošlou akcie účastníků kuponové privatizace tzv. DIKů (držitel investičních kuponů), tak oni – ti zakladatelé fondů – odejdou z toho fondu a zůstanou tam jen akcionáří. To se nestalo. Vypuštění tohoto bodu ze zákona bylo příčinou rozsáhlého tunelování.

Vemte si takového Michaela Kocába. Vždyť on prodával majetek DIKů. Zbavil se toho, co měl pouze spravovat. Prodal majetek, který nebyl jeho.

Vývojová stopa českého kapitálového trhu je plná korupčních zauzlenin. Na přelomu r.1995-6 jsem připravoval s prof. Dědičem novelu OZ, která obsahovala standardní ustanovení chránící minoritní akcionáře, inspirovaná pravidly na londýnském trhu. Vláda dala k tomuto mému poslaneckému návrhu zamítavé stanovisko. Já jsem obdržel dokonce  i nechutně výhrůžný dopis, kritizující, že se o to na Komisi pro cenné papíry starám.  Dle tehdejšího premiéra Václava Klause  je totiž ochrana minoritních akcionářů stejná blbost jako ochrana opozičních poslanců. Potěšilo mě, že sněmovna všemi hlasy novelu schválila.

O připravě zákona, se ale vědělo. Nastal úprk od investičních privatizačních fondů jako instituce kolektivního investování k holdingům, které nepodléhaly dozoru. I když se tehdy čekalo na zápis do obchodního rejstříku týdny, korupčníci to stihli i na počkání. Nejvyšší soud vydala judikát, že transformace fondů na holdingy je nezákonná. Transformace ale pokračovaly dál.

Další korupční zauzleninou ve vývoji českého kapitálového trhu je úprk společností od zaknihovaných akcií k listinným – ty totiž nabízejí dokonalou anonymitu korupčníkům, kteří chtějí přihrávat státní zakázky své vlastní akciové společnosti. S listinnými akciemi se na burze nedá obchodovat, ty mohou putovat jen z ruky do ruky někde ve skrytu.

Tohle stojí v základech moderní české demokracie: rozsáhlé rozkrádání veřejného majetku bez postihu. Ježek se aspoň snaží o reflexi a poučení, naopak Klaus vždy kuponovou privatizaci bohorovně hájil a zastával se principu volného trhu "bez přívlastků", tedy bez pravidel, tedy džungle.

Následuje velmi stručný přehled některých významných příkladů proslulého tzv. "tunelování":

Motoinvest

Byl založen r.1991 s absolutně neprůhlednou vlastnickou strukturou fyzických osob, které spojovaly obchodní aktivity spojené s kupónovou privatizací. Mezi jeho hlavní aktéry, tedy alespoň známé a veřejně činné, lze zařadit Pavla Tykače a Jana Dienstla, mezi šedé eminence a mozky potom zejména Aleše Třísku (zde vyvstává otázka, nakolik byl jen zástupcem svého bratra Dušana Třísky) a především Svatopluka Potáče. Zastavme se nejdříve u těchto velmi zajímavých osob.

Pavel Tykač byl a je velmi vlivnou osobností české ekonomiky /dnes vlastník MUS/. Svůj reklamní slogan "drobní akcionáři plačte“ skutečně splnil, a lidé, kteří mu svěřili své peníze, popř. pracovali v podnicích vytunelovaných jeho skupinou, skutečně plakali. Jeho jméno se pojí s desítkami firem, mj. i v dozorčí radě ZVZ  Milevsko,  kde působila i Live Klausová. Vynikající politické kontakty ilustruje např. i účast na narozeninách V. Klause a pozvání od něj do Komise pro dohled nad kapitálovým trhem ( jak udělat kozla zahradníkem) či post poradce ministra financí Ivo Svobody (ČSSD) v r. 1999, později odsouzeného za podvod.

Aleš Tříska, agent StB, bratr architekta kupónové privatizace a agenta StB Dušana Třísky. Byl patrně jen prodlouženou rukou svého bratra.

Svatopluk Potáč, bývalý člen ÚV KSČ a mnoholetý předseda Státní banky, člen Štrougalovy vlády a předseda Státní plánovací komise, působil v Motoinvestu jako poradce. Jeho kontakty a znalost komunistického i nekomunistického prostředí zakládají důvodnou presumpci, že byl jedním z hlavních "mozků" Motoinvestu.

Je velmi obtížné obsáhnout celý rozsah činnosti Motoinvestu. Při svých operacích se aktéři snažili vše maximálně zneprůhlednit a zamést stopy. Soustřeďme se tedy alespoň na největší podvody a zpronevěry uskutečněné skupinou kolem Pavla Tykače. Ve svém zenitu spravoval Motoinvest prostřednictvím majetkových podílů v různých společnostech jmění ve výši asi 80 miliard korun. Klíčovými operacemi finanční skupiny Motoinvest byly zejména:

CS Fondy

Zde akcionáři přišli o 1,3 miliardy korun. Peníze zmizely v r.1997 těsně poté, co Motoinvest fondy prodal a jejich akcionáře vůbec neinformoval. Následovaly rychlé změny majitelů ve snaze zahladit stopy. Celá transakce, naplňovala jasně skutkovou podstatu trestného činu, přičemž pikantní je, že vyvedení 1,3 miliardy korun do zahraničí schválil tehdejší šéf Analytického odboru ministerstva financí, bývalý vysoký činitel KSČ a ministr financí Ivan Kočárník. Tunel byl zrealizován přes Plzeňskou banku, kterou Motoinvest vzápětí řádně přeúvěroval a opustil.

Ovládnutí a vytunelování Agrobanky

Banka vznikla v r. 1990.  V r.1995 odkoupil Motoinvest balík akcií od IPB včetně podílu v Agrobance, kterou tímto ovládla. V září 1996 na ni uvalila ČNB nucenou správu. Stát ji garancemi a odkoupením špatných aktiv sanoval 50 miliardami Kč. Oddluženou část (tj. provedená sanace ČNB ve výši 19,7 mld + garance za špatné úvěry do až r. 2008) v r. 1998 odprodal za pouhé půl miliardy Kč (!) firmě GE Capital. Druhá část skončila v likvidaci. Za prodejem zdravé části za směšnou cenu stál její nucený správce Jiří Klumpar, který se stal členem představenstva právě v GE Capital bance.

Plzeňská banka

 V r. 1996 v ní získala skupina Motoinvest 90% podíl. Tak mohla své operace uskutečňovat ve vlastní bance. Banku získal Motoinvest nákupem akcií na základě smluv uzavřených mezi Motoinvestem a později vytunelovanou Agrobankou. Po provedení operací za účelem vyvedení aktiv převedl Motoinvest akcie zpět na Agrobanku Praha, v té době již v určené k likvidaci. Zadlužený tak vlastnil předluženého. Z dostupných informací se hovoří o sumě 10-20 miliard..

Skupina Motoinvest oficiálně ukončila své aktivity po pádu Agrobanky. Střízlivé odhady výše aktiv ukradených Motoinvestem se pohybují okolo 200 miliard korun. Motoinvest a osoby okolo něj, byl jednou z nejefektivnějších a nejziskovějších tunelářských skupin v ČR 90. let.

Harvardské fondy

Představovaly marketingový motor kupónové privatizace, který nahnal k registračním místům pod dojmem slibu "zisku desetinásobku" miliony lidí, způsobily jedny z největších škod a tunelování národního majetku a jsou symbolem podvodu kupónové privatizace. V jejich čele po celou dobu stál Viktor Kožený, avšak vzhledem k obsáhlosti operací je nepravděpodobné, že byl jediným řídícím mozkem. Jeho umístění do čela byl spíše jen marketingový tah, neboť na osobu bezúhonného podnikatele západního střihu a vzdělání se nachytá nejvíce lidí. Pravděpodobnější se jeví teorie, kterou vyslovil mj. i Karel Staňek, představitel Ochranného sdružení malých akcionářů Harvardských fondů, že Kožený byl jen "bílým koněm agentů StB a KGB". Personální obsazení okolo Koženého to potvrzuje.

Viktor Kožený v r. 1979 emigroval spolu s rodiči do Mnichova, a poté odchází do USA. Zde začíná studovat na Harvardu, kde neuniká pozornosti zde tehdy působícímu agentu StB a KGB Karlu Köcherovi, pozdějšímu kolegovi Klause a Zemana z Prognosťáku, spoluzakladatele OF a jedné z klíčových šedých eminencí tzv. sametové revoluce. V r. 1989 má Kožený v Bostonu problémy (zneužívání kradených kreditních karet) a odchází do Anglie, odkud putuje do Československa. Pohyboval se velmi blízko významných osobností jako Čermák, Klaus, Čalfa aj.

Mezi jeho nejbližší spolupracovníky patřil a stále patří Boris Vostrý, bývalý vysoký důstojník StB. Jeho svazek byl však, stejně jako ostatní svazky vysokých důstojníků StB, včas skartován. Z dostupných informací, mj. i z jeho životopisu lze zjistit, že od r. 1971 pracoval postupně ve funkcích zástupce náčelníka technické správy federálního MV, poté zástupce náčelníka VI. správy SNB. Je nepochybné, že byl špičkovým komunistickým kádrem. Je otázkou, nakolik Harvardské operace přímo řídil, popř. řídil i Koženého, se kterým působil v řadě firem již od r. 1990.

Harvardské fondy zakládal spolu s Koženým jeho děd František Stehlík, dvojnásobný agent StB po krycím jménem "Franta", č. svazku 2242. Významnou roli hraje i Juraj Široký, agent StB s krycím jménem "Bellan", č. svazku 196592, který působil přímo na hlavní správě rozvědky StB, mající na starost zahraniční operace. Figuroval v šesti společnostech napojených na harvardské fondy. Velmi aktivní je zejména na Slovensku, kde dnes figuruje asi ve 20 společnostech.

Tato nejznámější česká tunelářská kauza je extrémně složitá, neboť pachatelé založili desítky nejrůznějších právnických osob, přes které aktiva převáděli, a proto by seriózní pokus o rozkrytí této struktury zabral tisíce stran textu. Pod slibem tzv. "zisku desetinásobku” získala harvardská skupina kontrolu nad majetkem min. 60 miliard Kč. Tato účetní hodnota ale neodpovídá hodnotě tržní, která se pohybovala ve stovkách miliard. V r.1994 kontrolovala harvardská skupina asi 50 nejlukrativnějších českých podniků. Klaus tehdy na adresu Koženého směřoval svůj další ze svých nesmrtelných výroků: "Jen více takových podnikatelů!" V témže roce začíná systematický tunel do kyperských společností.

Po útěku Koženého do Irska, tunel dále úspěšně probíhá v režii Vostrého. V r. 1996 jsou již téměř dotunelované harvardské fondy, resp. jejich mateřská společnost rychle transformována na Harvardský průmyslový holding a.s., která vzápětí zbylé jmění vkládá do Daventree Ltd., za to obdrží bezcenné akcie. Harvardský holding a.s. jde vzápětí do likvidace. Vostrý je jmenován likvidátorem a začínají se mazat stopy. Vyvádění majetku v řádech desítek miliard nemůže uniknout ministerstvu financí, BIS ani vládě. Neděje se však vůbec nic. Zřejmě pro získání času a navození naděje pro akcionáře k získání alespoň nějakých peněz je Harvardský holding v r. 1998 (4 roky po jeho vykradení!) prodán jedné z Koženého firem. Kožený platí směnkami v hodnotě 10 miliard korun, které nikdy neuhradí.

 Teprve v r. 1999 vydává soud na návrh akcionářů rozhodnutí, kde Vostrého odvolává z funkce likvidátora společnosti Harvardského holdingu. Ten se odvolává a obstrukcemi se dočasně udrží ve funkci. Stihne ještě svolat valnou hromadu a jmenovat nového likvidátora Michala Pacovského. Následuje definitivní bezradnost a bezmocnost všech, kteří vložili do harvardských fondů peníze. Teprve v r. 2003 byli Kožený s Vostrým oficiálně obviněni z podvodu, aby měli dostatek času na útěk, Kožený na Bahamské ostrovy a Vostrý do Belize. Tunel se uzavřel. Celkové škody jdou  podle střízlivého odhadu nad 100 miliard korun.

 Banky

V první polovině 90. let vzniklo přes 50 bank, z toho 18 jich skončilo v konkurzu či v likvidaci. Z dalších pěti zůstaly jen a.s. bez bankovní licence.

Použití termínu "tunelování" pro cílené a organizované vyvádění financí z bank s úmyslem je nevrátit není přesné, neboť vystihuje jen jeden používaný způsob. Banky byly totiž doslova pumpovány, řada z nich až k bankrotu. Sloužily jako pumpa peněz, kam si vyvolení mohli kdykoli přijít. Základem bylo ztrátové úvěrovaní a cílené tunelování managementem, obojí umožněné slabou legislativou a nečinností policie a orgánů moci výkonné. Ztrátové úvěrování bylo navíc velmi podporováno tehdejší vládou, která držela u moci tehdejší "kapitány průmyslu".

K vypumpovaným bankám vláda přistupovala dvěma způsoby. Nechala je padnout (Banka Bohemia, Plzeňská banka, Kreditní banka Plzeň aj.) nebo je nákladně sanovala v řádech až stovek miliard (IPB, Česká spořitelna, Komerční banka). Státní pomoc - odkup klasifikovaných úvěrů, garance, navýšení základního kapitálu, či typicky převedení nedobytných pohledávek na Konsolidační agenturu. Mezi osoby poskytující státní krytí u rozkrádání patří především:

Ivan Kočárník, v osmdesátých letech jako vysoce postavený člen KSČ ředitel odboru tehdejšího MF, v letech 1992 - 1997 místopředseda vlády a min. financí.

Jan Klak, náměstek MF, po skončení funkce se jako statutární orgán přímo podílel na pumpování Komerční banky.

Tomáš Ježek, předseda Výkonného výboru FNM, člen KSČ od 18 let.

Roman Češka, náměstek ministra pro správu národního majetku a jeho privatizaci, předseda výkonného výboru FNM 1994 - 1998

Jiří Skalický, nar. 26.04.1956, předseda Prezidia FNM a ministr pro správu národního majetku a jeho privatizaci 1992 - 1996,

Josef Tošovský, během nejtvrdší normalizace v r. 1973 vstoupil do KSČ, osobní přítel Svatopluka Potáče a dalších komunistických kádrů. Z nejvyšších funkcí ve SBČ jmenován v r. 1988 ředitelem Živnobanky v Londýně. V r. 1989 konsensem komunistů a Havla jmenován předsedou tehdejší SBČS, od r.1993 guvernérem ČNB. V letech 1997/1998 krátce předsedou vlády ČR, poté až do r.2000 znovu guvernér ČNB. Je klíčovou postavu, kryjící z titulu své funkce nerušené pumpování bank.

Celková suma, kterou bylo třeba naplnit vypumpované a rozkradené banky, se odhaduje na bilion Kč. Sanaci bank a legalizaci jejich pumpování vždy tvrdě prosazoval Klaus, který za dobu své vlády zabránil jakémukoli pokusu o zpřísnění podmínek pro poskytování úvěrů ze strany polostátních bank. Typickou operací při pumpování byl úvěr od banky, jeho nesplácení, převedení úvěru na státní konsolidační banku a následně jeho prodej jako nevymahatelné pohledávky za zlomek výše jistiny úvěru. Dlužník si tedy půjčil např. miliardu, nic nesplatil a následně si přes spřátelenou společnost koupil od Konsolidační banky pohledávku vůči sobě za několik desítek milionů.

 Podívejme se na největší vypumpované banky

Agrobanka a  Plzeňská banka

Jejch  kauzy byla zmíněny již výše, v souvislosti s MOTOINVESTEM.

Česká spořitelna

Začneme zajímavou a trefnou citací detektiva Úřadu finanční kriminality a ochrany státu, který se v r. 2003 nechal slyšet v novinách, že "Vyšetřovat třeba tunelování České spořitelny je o hubu. Dotýká se příbuzných nejvyšších politických špiček. Litujeme každého, kdo to dostane na stůl." Hovořil zde o Livii Klausové. 

Česká spořitelna začala být pumpována již od svého vzniku v r. 1991. První hloubkový audit banky v r. 1995 objevuje obrovské díry v hospodaření - a ministr financí Ivan Kočárník podepisuje urychleně státní garanci pro spořitelnu ve výši 4,1 miliardy korun. Zároveň jsou ztrátové úvěry převáděné na Konsolidační banku.

Další krize přichází v r.1998, kdy se spořitelna jako držitel největšího objemu primárních vkladů v zemi ve výši cca 300 miliard korun ocitla na okraji propasti. Do spořitelny jsou doslova pumpovány desítky miliard, čímž je částečně stabilizována a ze strachu, že další vypumpování by již nebylo finančně únosné, je hledán strategický partner. Ten je nakonec nalezen v rakouské Erste bank.

Ztrátové úvěry přivedly banku do stavu, kdy bylo nutno státní pomoci ve výši 60 miliard korun (zpráva ČTK ze dne 17.12. 1998). Politicky motivované úvěry krachujícím podnikům zcela zdevastovaly její portfolio a hrozil krach. Miloš Zeman nazval kupodivu výstižně ve svém projevu před PSP ČR dne 8.3. 2000 Českou spořitelnu "finančním ústavem, zevnitř rozežraném červotočem jako staré dřevo". 

Z vedení banky jsou stíháni od září 2002 mj. bývalý gen. ředitel Jaroslav Klapal a členové představenstva Josef Kotrba, Rudolf Hanus a Kamil Ziegler. Jsou obvinění z porušovaní povinností při správě cizího majetku a zkreslování údajů o hospodaření, který měli spáchat tím, že poskytli úvěr 970 milionů v r. 1997 zjevně krachující leasingové společnosti Corfin. Poté byla tato pohledávka klasifikována jako nevymahatelná a prodána za 1 Kč soukromé firmě spřízněné s obviněnými !! Klasická "pumpařská" transakce. Vyšetřování případu se však vleče a zřejmě nebude nikdy dotažen do konce, neboť v případě jeho skutečného vyšetřování by hrozil trestní postih Livii Klausové a Josefu Kotrbovi.

Důležité osoby:

Livia Klausová. Členka dozorčí rady banky, která schvalovala všechny významné "pumpařské" operace, v letech 1993 - 2000.

Úzké provázání banky s ODS dokazuje i angažmá Evžena Tošenovského v dozorčí radě banky v období největšího pumpování, tj. v letech 1996 - 1999, nebo poslance ODS Martina Kocourka jako člena dozorčí rady banky v r. 1996-8.

Josef Kotrba, bývalý člen KSČ a poslanec ODA, manžel Petry Buzkové, ministryně vlády za ČSSD. Člen představenstva v letech 1997 - 1999, tedy v době, kdy se pumpovalo nejvíce.

Kamil Ziegler před r. 1989 působil v SBČ, člen KSČ. V r. 1999 se poté, co odešel z vypumpované České spořitelny, stal generálním ředitelem státní Konsolidační banky, kam byly ztrátové úvěry vyváděny. Cíl - zajistit, že úvěry nebudou od dlužníků vymáhány a pohledávky budou jako "nevymahatelné" odprodány za zlomek původní hodnoty, typicky subjektům spřízněným s dlužníky.

IPB

Vznikla v r. 1993 sloučením Investiční banky a Poštovní banky. Brzo se dostala mezi nejsilnější banky v ČR. Postupně docházelo k navyšování základního kapitálu, tzv. "nafukování bubliny", pumpování ve formě úvěrů a vyvádění aktiv na dceřinné společnosti. Významnou destinací peněz pumpovaných z IPB byly firmy Václava Junka, agenta StB a člena posledního předlistopadového ÚV KSČ, zejména. Chemapolu a společnosti, ve kterých figuroval jako statutární orgán či většinový vlastník Antonín Charouz. Miliardy končily také i impériu Lubomíra Soudka, agenta StB, evidenční číslo 24939, krycí jméno GORDON ovládajícího mj. Škodu Plzeň.

Prostřednictvím IPB byla financována i ODS, první půjčku ve výši 55 milionů v r.1992 brzo následovaly další, bezpočet večírků, konferencí a "Žofínů" ani nepočítaje. IPB financovala i knihu V. Klause "Dopočítávání do jedné". 

První ohrožení nerušeného pumpování znamenal r.1995, kdy se do IPB vypravili kontroloři NKÚ, aby prověřili, proč banka naplatí daně ve výši 173 mil. Kč.. Kontroloři byli z banky vyhozeni a premiér Klaus osobně a v doprovodu vicepremiéra Kalvody navštívili NKÚ, a jeho vedení náležitě "umravnili" a odkázali do patřičných mezí. Dluh IPB ministerstvo financí v čele s Kočárníkem odpustilo. 

Problém nastal i v r.1997, kdy auditorská společnost Coopers & Lybrand odmítla vydat pozitivní auditorskou zprávu s odkazem na neprůhledné účetnictví a nestabilitu banky. Pumpování proto kryla nějakou dobu auditorská společnost Ernst & Young. Na jaře 1997 odmítlo vedení IPB poskytnout úvěry zjevně krachujícím firmám, zřejmě s ohledem na blížící se politické změny (pád Klausovy vlády v r. 1997) a hrozící odpovědnost. 30.4. 1997 jsou šéfové Tesař s Procházkou zatčeni.  Brzo zřejmě dostanou rozum, jsou propuštěni a zůstávají ve funkcích.

V r.1998 se v IPB objevuje strategický partner Nomura, zřejmě na objednávku, aby maskoval skutečnost, že banka je na pokraji pádu.

Stomiliardové manko už nešlo krýt a banka byla poslána do nucené správy. Stalo se tak v červnu 2000 a pro mediální efekt "zakročujeme tvrdě a nikdo neunikne potrestání" obsadilo centrálu IPB po zuby ozbrojená zásahová jednotka URNA. Banku během dvou dnů koupila ČSOB a stát jí zaručil veškeré ztráty. 

Ještě před uvalením nucené správy se podařilo managementu banky vyvést veškerá likvidní aktiva do tzv. off-shore fondů na Kajmanské ostrovy (přičemž společným portfoliem byly fondy Triton), na který se nucený správce ani český stát "nedostane". Celkovou výši aktiv vyvedených na Kajmany lze odvodit z rozhodnutí vlády ČR, která rozhodla, že Konsolidační agentura zaplatí ČSOB v rámci státních garancí 49  miliard korun jako náhradu za majetky ukradené do fondů Triton. 

Podle státních odhadů by krize IPB a související státní záruky měly přijít daňové poplatníky až na 160 miliard korun!

Personální pozadí vypumpování IPB

Miroslav Tuček, agent StB, č. 1864001, krycí jméno "Král". Komunistický ekonom a prorektor VŠE Praha, v 70. letech poradce prezidenta Husáka. Před r.1989 zakotvil v Prognostickém ústavu, líhni kádrů, které připravovaly předání moci. V r. 1992 - 2000, tj. až do pádu banky působil ve funkci člena dozorčí rady banky. Měl zásadní vliv na všechny "pumpařské operace". Jeden z mozků vykrádání IPB. 

Jiří Weigl, prodloužená ruka Klause, který dohlížel, aby bylo pumpováno správným směrem a výhradně se souhlasem mocných. Člen dozorčí rady banky 1993 – 1998, později jako vedoucí Kanceláře prezidenta. 

Libuše Benešová, místopředsedkyně ODS a předsedkyně Senátu zastávala v letech 1996 - 1998 funkci člena dozorčí rady. Jejím úkolem bylo hájit zájmy ODS v bance, zejména úvěrování společností spojených s ODS. 

Libor Procházka, několikrát trestně stíhán, vždy bylo však trestní stíhání zastaveno. V představenstvu banky působil v letech 1992 - 2000. 

Aladár Blaas, pravá ruka Libora Procházky a náměstek v IPB. Trestně stíhán, na intervenci ministra vnitra obvinění staženo. 

Jan Klacek, místopředseda stínové vlády ČSSD 1996 - 8, ve stejném období i člen představenstva IPB. Od r. 1998 až do pádu banky generálním ředitelem IPB. 

Jiří Tesař, autor ekonomického programu tehdejší ČSSD, gen. ředitel, předseda představenstva IPB 1992 - 1998 a člen dozorčí rady 1997 - 2000.

Výše ukradených peněz se může pohybovat v řádech okolo 300 - 400 miliard korun, Konsolidační agentura odkoupila nejhůře klasifikované dluhy za 170 miliard, záruky státu vůči ČSOB jsou neomezené (odhady státu se zatím pohybují okolo 100 miliard), takže konečný účet může být ještě vyšší.

Komerční banka

Vznikla vyčleněním z bývalé státní SBČS a v r. 1992 se transformovala v a.s. V té době se zde objevuje klíčová osoba vykrádání, Richard Salzmann.

Kam peníze z KB nejvíce mizely? Mezi největší společnosti, kam byly pumpovány finance z Komerční banky, patří firmy okolo agenta StB, svazek č. 25447, Františka Chvalovského. Suma se pohybuje kolem tří miliard. Více než jednu miliardu vypumpoval  Petr Smetka přes svou společnost H-SYSTEM.

Jedno z největších rozkrádání banky bylo realizováno přes izraelce Alona Baraca, a jeho holding B.C.L. Trading. Vykrádání banky zahájené v r.1996 nebylo však Baracovou první operací v KB počátkem 90.let ji připravil přes svou firmu Tessos Praha o asi 2 miliardy korun. V průběhu let 1996 - 1999 poskytla KB Baracovi úvěry ve výši přes 8 miliard korun. I přes trestní oznámení z r, 1999 nebyl Barac nikdy stíhán a státní zastupitelství si na něj netrouflo vydat ani zatykač.

16. února 2000 schválila Zemanova vláda pomoc KB pohybující se na pokraji krachu. V rámci sanace stát převzal její špatné úvěry ve výši asi 65 miliard Kč, které byly později podle zaběhnutého scénáře převedeny do Konsolidační agentury. Komerční banku poté převzala francouzská Societé Generale. Potom Miloš Zeman, tehdejší premiér ČR publikoval článek, ve kterém uvedl "Myslím si, že privatizací KB končí tunelování velkých bank v Čechách"

Personální pozadí

Richard Salzmann, gen. ředitele banky v r. 1992-8. Do r. 2000 senátor za ODS. Osobní přítel Klause, Kočárníka, Ježka, Třísky atd. Je ironíí, že celá 90.léta byl prezentován jako vzor bankéře a byl o něm natočen  i díl cyklu Galerie Elity Národa. Osobně schvaloval největší pumpařské operace.

Jan Klak, člen dozorčí rady banky 1995-7

Karel Dyba, člen dozorčí rady banky 1997 - 1998, tj. v době největšího pumpování do Alonovy BCL Trading. Bývalý ministr hospodářství za ODS. Člen KSČ od 22 let, za komunismu kariéra v ČSAV, zakotvil v Prognostickém ústavu.

Josef Kotrba, člen dozorčí rady 1995-7, více o něm v kauze Č. spořitelny

Jan Stráský, v dozorčí radě 1998-9, jeho úkolem bylo krýt předchozí velké vykrádání banky, bývalý předseda federální vlády v r. 1992, pozdější ministr zdravotnictví a dopravy (ODS). Bývalý vysoký funkcionář KSČ.

Banka Bohemia

Je typovým příkladem, jak si nomenklaturní kádři bolševického režimu založili banku, kterou vykradli a jejich dluhy uhradil stát. Byla založena v r, 1991 a již za 3 roky, v r. 1994 na ní byla uvalena nucená správa a skončila v likvidaci. Ztrátu ve výši 17 miliard korun zaplatil stát. Banka byla vypumpována dosti primitivně a bez jakýchkoli krycích operací, miliardy tekly přímo na konta Adamcových a Čadkových firem a končily v zahraničí. Management si byl tak jistý i konexemi na vládu a orgány činné v trestním řízení, že se krycí operace při vykrádání jevily jako nadbytečné. Po uvalení nucené správy na banku a prohlášení konkursu se stal jejím správcem bývalý komunistický ministr financí, Jiří Nikodým, který dohlédl na to, aby pád banky vyšuměl do ztracena a ztratily se důležité dokumenty, mj. řada úvěrových smluv. Zbylá aktiva banky v řádech stovek milionů korun potom Nikodým pod cenou prodával firmám spřízněným s bývalým komunistickým předsedou vlády Adamcem.

Hlavní postavy vykradení banky Bohemia

Jiří Čadek, podplukovník StB působící v rozvědce a poté v odboru ochrany stranických a vládních činitelů. Vzhledem k nepokrytému vykrádání banky do jeho firem byl formálně stíhán, policie mu však dala dostatek času, aby po zahájení stíhání odjel na Floridu. Kriminalista, který měl přístup k jeho spisu na policii, řekl k jeho nerušenému odjezdu do zahraničí: "Vyšetřovatelé dokonce ani nenahlásili na hranice blokaci jeho jména, což se běžně dělá." Během jeho pobytu na Floridě zrušil parlament paragraf trestního zákona, podle kterého byl stíhán, a mohl se bezstarostně vrátit z floridské dovolené. Dnes Čadek dále podniká a vlastní několik firem. O pádu banky řekl pro tisk 7.7. 2004 s příslovečnou drzostí: "Neudělal jsem nic nezákonného. Úřady proti Bance postupovaly nesprávně a tím zavinily její pád."

Ladislav Adamec, syn posledního bolševického premiéra Ladislava Adamce. Bývalý člen dozorčí rady banky Bohemia, dnes nerušeně podniká a vlastní desítky firem. Jeden z neznámých českých miliardářů.

Článek je v silně  zkrácené verzi přebrán z webové stránky Prefer Statement. Autor neznámý.

 Úhly pohledu

 Iluze o demokracii ze sametové revoluce je mrtva

Ti, kteří nám slibovali prosperitu dnes tvrdí: Doba prosperity  skončila. Rozlučte   se s představou, že se vaše děti budou mít lépe než vy. 

Lidé byli po  sametové revoluci nadšení, ale ne pro kapitalismus. Změny nebyly vnímány jako od socialismu ke kapitalismu, ale od socialismu k jinému uspořádání, které bude zajišťovat blahobyt, svobodu slova volnost při cestování.

Málokdo ale věděl, jak by to mělo vypadat. Jen mizivé % lidí se vyjádřilo pro privatizaci velkých podniků. Přesvědčení o výhodách kolektivního vlastnictví a vysokého přerozdělování tehdy bylo drtivě převažující. Výzkum Jamese Krapfla ukazuje, že základními ideály revoluce byly férovost, slušnost a socialismus.

Thatcherismus prosadila ODS Václava Klause, a o sociálně spravedlivé společnosti se nám dnes může jen zdát. Nejhorší je nízká úroveň politické kultury ochromené fungování demokracie, hrátky justiční mafie a málo funkční právní stát. který není schopen zajistit občanům práci a důstojné životní podmínky.

Díky 20 letům života v Anglii, z toho 10 let pod vládou železné lady, píše Jan Kavan, jsem v listopadu 89 netrpěl iluzemi o schopnosti volného trhu bez přívlastků či demokracie vyléčit neduhy společnosti. To, co se stalo u nás jsem ale nečekal. Polistopadové elity prosazovaly neoliberalismus a demontovaly sociální stát. Své sobecké cíle praktikovaly autoritářskými prostředky za pomoci korupce, zmanipulovatelných médií apod.

Dnes pohřbíváme iluze, které po svém zvolení prezidentem, hlásal Havel. Slíbil, že podpoří vše, „co povede k lepšímu postavení dětí, starých lidí, žen, nemocných, těžce pracujících, příslušníků národních menšin a všech občanů, kteří jsou na tom z jakýchkoli důvodů hůře než ostatní. Lepší potraviny či nemocnice nesmí být výsadou mocných, ale musí být nabídnuty těm, kteří je nejvíce potřebují“.  A slíbil reformu, která nepovede „k velkým otřesům,  nezaměstnanosti nebo dokonce ke ztrátě základních sociálních jistot“.Jan Kavan s použitím čl. "Banky a virtuální peníze" s přednáškou ekonoma A.Clausse, zkráceno

 Cíle privatizace

Mluví se stále o utahování opasků. Ale nikdo přece nemá nárok na jiné příjmy, než které si sám vydělá. Stát vám nemá zajišťovat žádné příjmy. Starostí státu není, abyste měli co jíst a kde spát. Jak si to vlastně představujete, to ostatní mají na vás pracovat, abyste vy byli spokojení? diskutér Ivan Nový

Cílem privatizace nebylo, aby stát získal peníze a ty pak prožrali státní zaměstnanci ve mzdách a voliči v sociálních dávkách, ale aby se stát zbavil zodpovědnosti za ekonomické výsledky státních firem. Mohl je stejně dobře rozdat za korunu náhodně vybraným lidem na ulici. To ale nejsou náklady transformace, to jsou náklady pomalé privatizace. U nás by to dopadlo tak, že stát by uměle při životě držel mnohem více podniků, než které držel provozními úvěry ze státních bank. Dopadli bychom jako Němci, nebýt rychlé privatizace Ivan Nový, diskutér

 A bezostyšně se krade,  kde to ještě  jde

"Funguje to tak všude. Jen pitomec Bárta to napsal, zatímco ostatní si to myslí. Měl by uznat, že šlápl s odpuštěním do hovna." Karel Schwarzenberg

Podle předsedy Sdružení nájemníků R. Macháčka je zřejmé, že při 46% privatizaci státního podílu v OKD byl majetek státu prodán hluboko pod skutečnou hodnotou a že pro účely privatizace byla hodnota majetku OKD hrubě zkreslena.

Důkazem je znalecký posudek společnosti Ernst & Young z r. 2006, podle něhož byla tržní hodnota 46% státního podílu v OKD 24 miliard Kč, přičemž stát, v době vlády Stanislava Grosse, v r. 2004 akcie prodal bez výběrového řízení “bílému koni” společnosti Karbon Invest za 4,1 miliardy korun! Součástí prodeje dolů byl i “přívažek” 43000 bytů !! které, nyní vlastní společnost RPG Byty finančníka Bakaly. Ten je získal koupí Karbon Investu. Bakala už v r. 2005 veřejně slíbil nájemníkům těchto bytů, že jim je prodá za výhodných podmínek daných privatizační smlouvou, ale po 3 letech svůj domnělý slib odvolal a byty si nechal. Tvrdí, že žádný slib nikdy učiněn nebyl a že je to účelová dezinformace.

Místopředseda Poslanecké sněmovny Zaorálek ho v této souvislosti nazval gaunerem. Bakala po politikovi vymáhal soudně 300 tis. Kč a omluvu. Soud ve dvou instancích Bakalovu žalobu zamítl. Tento oligarcha je štědrým volebním sponzorem /pro jistotu/, všech současných vládních stran a financuje i Havlovu knihovnu a další bohulibé činnosti /podobně jako Kellner pro změnu vznik Klausovy knihovny/.

Kauza je nápadně podobná té ze severních Čech, kde rovněž vláda prodala svůj podíl hodně pod cenou. Za 46% akcií Mostecké uhelné společnosti v r. 1999 získala 650 milionů korun, přestože tržní hodnotu experti odhadovali na několik miliard korun. A také tento byznys realizoval zprostředkovatel. 

Případem se rovněž zabývala policie a prokuratura, ale na nic nepřišla a jako obvykle věc odložila. Ke kauze se vrátila až švýcarská prokuratura, která kvůli podezřelým finančním transakcím prodeji MUS obvinila sedm lidí, z toho šest Čechů. Jde nejméně o 12 miliard. I přes evidentní důkazy, vše na české straně opět mizí doztracena. Ke všemu, jako obvykle chybí svědci,  důkazy, případně budou kauzy promlčeny,  nebo soudy dokonce zjistí,  že nebylo porušeno české právo.  Je jisté, že se neobjasní ani zázračné zbohatnutí Stanislava Grosse. Celé https://darny.blog.cz

 Je pravda, že (u nás) „lépe“ už bylo?

Fascinuje mne, jak rychle se česká společnost  po listopadu rozvrstvila. Jak rychle se malá skupina lidí, která se nezasloužila o nic, zmocnila miliardových majetků. A jak veliká část společnosti, celý život tvrdě pracující za mzdu, se propadá.  Jiří Hanák

Jak skutečnosti ukazují, česká společnost je na tom podstatně hůře, než bylo za totality. Republika se dnes nachází ve stavu absolutního rozkladu morálních hodnot. Z toho ovšem nelze vinit veškerou populaci národa, ale je tím míněna vládní, politická, bezpečnostní, justiční, podnikatelská, potažmo kulturní a masmediální garnitura společnosti, která se zcela zásadně odklonila a zpronevěřila tendencím a vizím demokracie. Zůstal-li zde někdo mravně únosný jsou to občané. Jejich mravnost je natolik pokorná, že dosud, nesou břímě devastované společnosti oddaně a bez (zatím) výrazně velkých projevů nespokojenosti. Z občanů se stali tzv. „ovčané“, bez radikálního odporu se přizpůsobují nastaveným trendům politických managerů přesto, že uvnitř občanské společnosti to vře.

Pilířem zla, jehož podstata spočívá ve ztrátě mravních hodnot, je propadající se ekonomika. Do r. 1989 byla Česká (a Slovenská) republika v ekonomicko-hospodářské pozici, která na tu dobu byla poměrně až neočekávaně konstantní. Je to samozřejmě otázka ideologického pohledu nicméně ekonomické a hospodářské ukazatele jasně mluví řečí čísel.

Funkce státu se po listopadu 1989 zaměřila k především uspokojování osobních cílů jednotlivců (včetně politických stran). Ve většině případech byl národní majetek nejen cílevědomě privatizován, ale mnohdy účelově znehodnocen a vytunelován, aby jejich cena byla pro kupující co nejvýhodnější. To pak pak vedlo až k totální demontáži mnoha velkých a významných národních podniků, které byly za výhodných podmínek prodány cizím majitelům. To významně ochromilo ekonomiku, která byla a je stále více závislá na dovozu komodit, které jsme byli schopni sami vyprodukovat. V horším případě pak výroba mnohých komodit zanikla úplně. Hodnota národního majetku po listopadu 1989 byla nevyčíslitelná, peníze po zprivatizovaném majetku se však místo do státní kasy, dostaly na soukromé účty. Konta některých lidí tak bezpracně vyrostly do šesti a vícemístných čísel.

Jakkoliv byl za vlády komunistů zesměšňován princip řízení národního hospodářství systémem plánování (SPK= státní plánovací komise) v průmyslu, zemědělství, dopravě, bezpečnosti, školství, vědě, kultuře atd., mělo to své pozitivní výsledky. Ano, byla řada nedostatkového zboží a existovala řada negativních jevů, Nicméně i přesto byly národní hospodářství a ekonomika státu stabilizovány tak, že stát vykazoval rozpočtový přebytek. Stabilizovány a finančně byly zajištěny a kryty především ty rozhodující resorty, které zabezpečovaly na tu dobu přiměřenou a relativně vyváženou životní úroveň občanů, hlavně ve zdravotnictví, důchodovém zabezpečení, jejich bezpečnosti, školství, kultuře, tělovýchově atd.

Ze zákona existovala pracovní povinnost, zabezpečující nejen práci každému, trvalý příjem do státní pokladny, ale i životní jistoty. V příměru se současností, byly výdělky malé, ale měli je všichni pracující. Neexistovala nezaměstnanost, úřady práce, podpory v nezaměstnanosti, vztahy pracujících a zaměstnavatelů byly, v konfrontaci se současným režimem, relativně vyvážené. Neexistovaly případy, že z důvodů nedostatku peněz se nedostávalo na dopravu, dostavbu silnic a mostů, na zdravotnictví, důchody, školství atd. Neskutečné, ale pravdivé. A smutné současně. To není obhajoba komunistického režimu, to je prosté konstatování skutečností.

Dnešní politická garnitura přivzala ke svým způsobům vládnutí mafiánské praktiky, lobbyisty, kmotry a přijala formu, jak snadno a bezprecedentně přicházet k penězům, praní špinavých peněz a korupci. Hlavním nositelem tohoto stavu naší ekonomiky byla (a je) naprostá neodpovědnost za činy vládních činitelů, politiků, jejich naprostá beztrestnost, nekorektnost, nepoctivost, ovlivňování policejních a soudních orgánů a. zametání různých podezřelých činů a kauz pod koberec.

Amorálnost, zvláště v případech mimořádného, rychlého a podezřelého, (ale evidentního) „zbohatnutí“ je považována za úspěšnost, osudy občanů se politikům staly nedůležité, jejich důvěru, získanou při volbách zradili a zneužili. Převládl boj o koryta, postavení a moc, upřednostňují se politické i osobní zájmy na úkor sociální nerovnosti a podporuje se chamtivost velkých firem a bank. V podstatě se jedná o mnohem horší morální poklesky, než měli kritizovaní komunističtí funkcionáři. Dnešní politici se ohání vydobytou demokracií, což je ovšem stejně nemravné, jako když se komunisté v totalitě oháněli Marxem.  Jiří Baťa 18.10.2011  BL, výňatek

 Kapitalismus si rozvracet nedáme!

Jestliže existovala v r. 1989 alternativa k transformaci v standardní tržní ekonomiku, pak to určitě nebyla ta, kterou jsme si zvolili, resp. která nám byla rádoby znalci vnucena. Dnes již lze konstratovat, že jsme se stali obětí děsivého experimentu.

Za bolševika byla nesvoboda. Byli jsme nadšeni, když jsme zvonili klíči. Bolševik nás 40 let strašil kapitalismem. Dnes vidíme, že měl pravdu. Jsou lidé, kteří jsou u vytržení z toho, jak jsme to natřeli nedemokratickému systému, jak jsme se konečně vymanili z totality.

Víme, že za komunistů byla totalita, z pohledu ekonomického ale existovaly i velice schopné podniky, které uměly vyrábět světové výrobky např. Škodovka Plzeň, Tatra, Poldi Kladno, která uměla takové materiály, že jsme vyráběli vlastní endoprotézy, Plzeňský pivovar, křišťálové sklo, byl tu Svit, ale i OKD, hutě, železárny, dostatečná zemědělská výroba, měli jsme vlastní mořskou flotilu a další.

Ale také víme, že byly fronty na banány, že nebyl dostatek toaletního papíru, že nebyly plné krámy (ne)potřebného zboží, že se jen těžko mohlo cestovat za hranice (když tak jen do zemí RVHP), že existovaly tuzexové poukázky, ale také, že nebyli nezaměstnaní, lidé bez domova či střechy nad hlavou, že se u lékaře a v nemocnicích neplatily poplatky, běžně se jezdilo do lázní, lidé se nedomáhali vyšších mezd, sociálních a jiných dávek a jistot, že se lidé cítili bezpečněji, že důchodci neměli obavy z krácení důchodu, že pojišťovny pojišťovaly, spořitelny spořily, školy vyučovaly, učitelé neskuhrali o vyšší platy stejně jako lékaři atd., atd.

Bulvární tisk zjistil, jak žijí bývalí prominenti. Např., že Jakeš žije v domku, který spoluvlastní s bratrem, žije z nijak zvlášť velkého důchodu a že jeho sousedé jej vídají nakupovat nejlevnější druhy masa. On, bývalý nejmocnější ve státě!   Dnes? Žužla. Tak dlouho byl ve funkci a takto mizerně se zabezpečil. Jiný prominent té doby Čuba, je rovněž v důchodu. Žije v rodinném domku, který má na dnešní poměry hodnotu kolem 3 milionů korun! Žije si poněkud lépe než Jakeš, ale to proto, že po revoluci nesložil ruce v klín a pracoval.

Podívejme se na současnost.V r.1989 jsme si to vyřídili s bolševiky, konečně jsme si všichni svobodně vydechli. A co se stalo? Novodobý, demokratický a kapitalistický stát za 22 let všechen tento (výše uvedený i neuvedený) státní majetek, majetek nás občanů, rozprodal! Ba dokonce lze otevřeně říci, rozkradl! Stát rozprodal i školky, kulturní domy, hřiště, která si občané de facto zadarmo stavěli v akci „Z“. Stát rozprodal byty, které si lidé 60 i více let vlastními náklady zvelebovali v domnění, že tak činí pro sebe a pro své děti. Stát prodal i úspory lidí, když prodal banky. Za to všechno by měl získat, mj. i v kuponové privatizaci, stamiliardy – a kromě toho po celou dobu vybíral daně, sociální a zdravotní pojištění, jako každý jiný kapitalistický stát, pro který jsou daně jediným příjmem.

Odpovězme si na otázku: „Kde všechny ty miliardy jsou  a v jakých daňových rájích.?“ Notabene při vědomí, že státní rozpočet v době pádu totality nebyl v minusových číslech, že i na důchodovém pojištění bylo 80 miliard korun! Po 20 letech vytoužené svobody máme rozpočet v hlubokém deficitu a že musíme omezovat výdaje a utahovat si opasky. Abychom si na tuto otázku  mohli odpovědět, musíme si připomenout několik faktů a jmen. V této souvislosti si třeba zjistit jak bydlí, jaké mají majetky např. Stanislav Gross, Aleš Řebíček, Mirek Topolánek, Marek Dalík, ale také Václav Havel, Václav Klaus a další, mimo politické osobnosti Kožený, Pitr, Krejčíř, Bakala, Tykač, Kellner a řada jiných oligarchů, kmotrů a bossů, včetně současných politiků (Kocourek) a vládnoucích struktur.

V současných podmínkách jsou rovněž nepřehlédnutelné příjmy šéfů ČD, ČEZ, ČSA, ČT, NKÚ, členů dozorčích a správních rad, odměny na ministerstvech, platy poslanců a senátorů, soudců atd. Faktů je celá řada, o nich při řešení domácí ekonomické krize ale politici nehovoří. Když, tak např. formou peněžní poukázky  občanům, že každý z nich, včetně  nemluvňat rodících se s dědičným dluhem, dluží státu v řádu 180 tisíc Kč sumárum 1,8 bilionu korun, které chybí ve státní pokladně.

Abychom tomu rozuměli - chybí ne proto že je, jak  zdůvodňuje Kalousek, „prožrali občané“, ale chybí proto, že byly výše uvedenými lidmi rozkradeny. Dříve se tomu říkalo „defraudace“, tedy zneužití v osobní prospěch, dnes to má být odměna za úspěchy současných politiků a podobných individuí, které takto „úspěšně“ budovali a budují náš novodobý kapitalistický a demokratický stát!

Máme-li vzít alespoň částečně vážně ono strašení kapitalismem ze strany bývalých komunistů z dob totality, musíme dnes přiznat, že měli pravdu. Svoboda, kterou jsme pádem totality získali, je sice moc pěkná, jenže není pro každého. Stejně tak je tomu s demokracií. Ta je platná jen pro několik vyvolených, ten zbytek je s demokracií spojován jen tím, že oni mohou, protože mají právo a moc, ostatním občanům už zbývá jen se před „jejich právem a mocí“ ohýbat. Z nevyžádaného mailu

 Česko není tygr, dnes do světa prodává hlavně polotovary

Socialismus nám zanechal rozsáhlý trh RVHP se 400 miliony obyvatel. V jeho rámci jsme zabezpečovali cca 64% exportu. Těch zbývajících 36% byl export  do zemí, kam bychom nyní znovu rádi pronikli. Ale už nemáme s čím. Konkurenční (západní) firmy neničily své ČS-konkurenty technologickou převahou ale fyzickou likvidací strojů a leckdy i objektů, které za tím účelem nakoupily. Tím vznikla těžko dohnatelná ztráta odborníků na daný obor - zanikla určitá tradice a škoda pro naší zemi je v pravdě obrovská. Vítězslav Štoček

ČR je malá, otevřená ekonomika, pro kterou je export nutnou podmínkou dlouhodobé a udržitelné prosperity a hospodářského růstu. 83% českého exportu dnes proudí do zemí EU. Z toho 63% do států eurozóny, kde prim v objemu importovaného zboží z ČR hraje s velkým náskokem Německo. Statisticky sice do EU více exportujeme, než dovážíme, ale výrobky či služby mají minimální přidanou hodnotu.. Staronová strategie exportu vymezuje trhy mimo Unii, které jsme za posledních 20 let již opustili. Patří mezi ně Čína, Indie, Vietnam,  Turecko Brazílie, jihoamerické a africké země země

Přímý export do třetích zemí by výrazně zvýšil marži tuzemským firmám, jejichž velká část zisků a přidané hodnoty se v současnosti ztrácí v transitních státech. Dnes je běžnou praxí exportovat nehotové výrobky do Německa nebo jiných zemí EU. Tam jsou dokončeny, a exportovány s podstatně větší přidanou hodnotou.

Působí komicky až trapně, když ministerský předseda Nečas a šéf politické strany, která je hlavním viníkem tohoto zmaru musí letět do Polska aby se mu dostalo 20 minutové přijetí u čínského prezidenta. Pak u něho lobovat pro rozšiřování čínsko-českých hosopdářských vztahů a ve své naivitě se odkazovat na bohaté tradice před více jak 24 lety. Naše pozice tam totiž dávno už obsadili naši západní spojenci. Navíc tam už nemáme ani co nabídnout. Čína je totiž ve vědecko- technickém rozvoji už zcela v jiné kategorii než Česko.

Dnes sloužíme skoro výhradně jako překladiště čínského zboží pro Evropu. A nově již Čína ivestuje do Česka – považte - kvůli levné pracovní síle! Jak by ne, když naše produktivita, resp. HDP na obyvatele je na úrovni 66% evropské patnáctky, přitom naše  platy jsou jen na 36%. Do podobné pozice  se dostáváme i ve vztahu k řadě dalších a dnes rychle expandujících, kdysi rozvojových zemí.

Zbyněk Frolík, český majitel Linetu, vyvážejícího do více než 100 států tvrdí: Růst Česka musí být založen na investicích do inovací, aplikovaného výzkumu, vzdělávání, podpoře exportních aktivit a vytváření co nejvýhodnějších podmínek pro to. Přitom zahraniční investice by neměly plnit jen sociální cíl (zaměstnanost), jak je tomu dnes, ale výstupem by měla být především následná a prokazatelná daňová výnosnost z produktů z této investice (DPH, DPPO apod.).

Budoucnost s návodem k použití ?

Česká ekonomika má daleko ke stabilitě. Zdroje pro akumulaci odtékají stále rrychleji, než přitékají, a pro kvalitativní změnu s  náročnějšími technologiemi a vyšší přidanou hodnotou nemáme technickou základnu.

V r. 2003-7 jsme zvýšili HDP o 1,7 bil. Kč, a veřejný dluh vzrostl jen o 0,8 bilionu. Z přírůstků HDP šlo klidně dluh splatit. Převládla úvaha, že bude lepší podpořit růst, platy, spotřebu obyvatelstva a investice, a až se růst víc upevní, vyrovnáme dluhy.

O dluzích se hodně mluví, ale z ekonomiky odtéká nejen 82 mld. ročně. Podstatně větší jsou dividendy zahraničních vlastníků českých podniků, které v r.2011 činily 180 mld Kč. K tomu platy zahraničních pracovníků. Shrnuto: odliv je kolem 270 miliard, a bude se zvyšovat.

U nás byl a ještě je tahounem automobilový průmysl, ale trhy jsou přesyceny. V Evropě se vyrábělo 17 mil. aut ročně, spotřeba byla 3 miliony. Tady se nedá čekat velká konjunktura.

Na finský vzor s inovacemi a výzkumem nemáme připraveny lidské zdroje. Počty vysokoškoláků jsou zavádějící, když techniku nebo přírodní vědy studuje jen každý dvacátý. Je nedostatek kvalitních inženýrů, chybí ústavy aplikovaného výzkumu, omezujeme výdaje na výzkum a vývoj.

A česká mzdová úroveň nevyhovuje ani Čechům, těm se zdá nízká, ani zahraničním zaměstnavatelům, ti vědí o levnější. Ve škodovce mají dělníci na hodinu 9 eur, v portugalském Volkswagenu 13 a v německém 49.

Zatím zůstáváme spíš Evropou východní a v korupci jsme se přesunuli k Balkánu. Průměrné platy v Německu jsou 3700 eur, u nás asi 800 eur, v přepočtu na naši nižší cenovou hladinu dejme tomu 1100 eur. Jsme tak na 30% platové úrovně Německa a v důchodech je to ještě slabší. Navíc jsme naprosto nesoběstační prakticky ve všem!

Klíčovou podmínkou růstu je exportní expanze. Ve srovnání s jinými malými západoevropskými státy je ale náš export na obyvatele stále jen poloviční až třetinový. Především musíme změnit ekonomickou diplomacii státu. Naši podnikatelé se bojí jít na ruské a východní trhy bez pomoci státu, protože tam je stát pořád velkým hráčem. Takže z trosky CzechTrade - kde mají jen asi 60 lidí a na celou Čínu snad dva zástupce - bychom měli přejít na daleko silnější vývozní společnosti s vysokou účastí státu. V bývalých PZO bylo 21 tisíc lidí!

Hlavně musíme udělat vše pro obnovu exportu na východní trhy a rychle rostoucí země Asie a Latinské Ameriky, kde pořád zůstává v paměti něco z dobrého jména předlistopadových českých značek. 11. březen 2010 Zbyněk Fiala

 Boj proti korupce v pojetí Václava Klause

Žijeme ve státě kde organizovaný zločin a korupce prorostly do nejvyšší politiky. Už i velcí byznysmeni odmítají realitu českého "Palerma" akceptovat. "Pro čím dál víc lidí je nepřijatelné platit daně státu, který je rozkrádán".

Václav Klaus se ke korupci zásadně nevyjadřuje. Když už prolomí mlčení, poznamená pouze, že „odposlechy jsou strašně nešťastná věc, která ničí demokracii.“ Dodává, že odposlechy rozhovorů mezi primátorem Bémem a lobbistou Janouškem nečetl a ani je číst nehodlá. K jejich vztahu prý nemá, co by řekl. Moc lobbistů údajně lze omezit snad jen tak, že bychom zrušili stát nebo omezili jeho pravomoci.

Nesmyslnost argumentů bývalého prezidenta dobře vystihl Jan Macháček ve svém blogu, když napsal, že toto vyjádření člověku přijde snad ani ne na úrovni základní školy. A dodává: „Má cenu s takovou hloupostí vůbec polemizovat? I minimální stát má armádu a policii a ty zase veřejné zakázky. Tady většinou ale vůbec nešlo o stát, ale o město. A město např. musí mít fungující dopravní podnik, kanalizaci, vodárny apod. Chce prezident žít na smetišti? Kdo uklízí Pražský hrad? Kdo tam vaří? Jak se ty firmy vybírají? Prezident opravdu nikdy neslyšel o etických kodexech, transparentnosti, morálce apod.? Malý stát je odpověď na všechno?“

 Padnout na kolena zhasnout a privatizovat

Tak to vidí symbol chamtivosti Dušan Tříska, jeden z autorů a realizátorů kuponové privatizace v Česku a nejbližší spolupracovník Václava Klause

Po r. 1989 celá střední a východní Evropa zažila bankrot. A to, co se musí v takový okamžik udělat, je kleknout na kolena a jíst hlínu. Jinými slovy prodat všechno, co máte. Každá rodina by se tak chovala. Československo proto formou privatizace vyprodalo, co mohlo. Pokud nejdete až na dno, tak se od něj neodrazíte.

Dnes by "ekonom" Tříska nejraději zákonem odmítl příjem dotací z EU a zrušil i všechny mandatorní výdaje vlády. Platby na důchody, zdravotnictví či třeba policii by pak vždy z roku na rok přizpůsoboval daňovým příjmům.

Řecké ostrovy bych prodal v kuponóvce, podobně jako v ČR, navrhuje její duchovní otec Tříska. Kdybych byl řecký předseda vlády, snažil bych se EU vycucat. Dokud je politická vůle a zájem, tak bych to "dojil". Ale kdybych byl zodpovědný předseda vlády, nedoprošoval bych se, brutálně bych devalvoval, což předpokládá vlastní měnu, a masivně privatizoval. Střední a východní Evropa své problémy vyřešila bez zadlužení, nikdo nikoho neobtěžoval, neorganizovaly se fondy, nekonaly se summity. Ale vyřešili jsme to vše u piva, prostě, ale razantně..

Tvrdí také: V r. 1991 jsem publikoval článek nazvaný “O vítězích a poražených”. V té době každý mohl mít naději, že bude vítězem, ale já jsem psal: vítězů je vždy řádově méně než poražených. A teď tu jsou vítězové, ať se jmenují jakkoli. U ostatních pak vzniká pocit porážky. Já se Viktora Koženého zastávám. On v r. 1997, při kuponovce v Ázerbájdžánu, narazil na mnohem ostřejší  americké hochy, než je sám. Ale kdyby se mu to bývalo povedlo, a že měl k tomu silné spojence, tak z něho byl nejvýznamnější český podnikatel všech dob. A pokud jde o kuponovou privatizaci v ČR, nikdo lidi nenutil, aby mu své kupony svěřovali. Z rozhovoru pro týdeník Ekonom 7. 4. 2012

Pro osvěžení paměti: Před r. 1989 působil Dušan Tříska v Ústavu veřejné správy Praha a v Ekonomickém ústavu ČSAV. Byl evidován jako agent StB, ev. č. 7704. Přesto se v r. 1990 se stal nám. min. financí ČSFR, později ředitelem odboru kuponové privatizace MF. Podílel se na zřízení Centra kuponové privatizace a Střediska cenných papírů. V 90. letech působil jako expert Světové banky v Kazachstánu, Lotyšsku, Bulharsku, Bělorusku a v Číně.

Byl také, jedním z hlavních propagátorů "privatizace pod zhasnutým světlem". Zejména poté, co se stal duchovním otcem RM Systému, byl jedním z těch, kteří legislativní přítmí velmi energicky obhajovali". Tolik citát Tomáše Ježka, spolurealizátora “kupónovky”.. V r.2012 působí opět na ministerstvu financí jako poradce.

 Zvažte následující doporučení

 Jsme svědky rozpadu politiky

Musím si položit otázku, jestli v této zemi nějaká politická kultura existuje. V okamžiku, kdy si myslíme, že jsme dosáhli určitého dna, tak v tom bahně ještě klesáme hlouběji. Jiří Přibáň,  právník 

Opakující se vládní krize naznačují totální rozpad demokratické kultury. Stojíme na rozcestí, zda politika zcela sklouzne ke sledování osobních zájmů, či si zachováme ústavní stát pro občany této země. Politici hovoří v podivných metaforách a jejich vyjadřování naznačuje úpadek politické kultury. To může být symptom něčeho mnohem závažnějšího – totálního rozpadu demokratické kultury

Na střední Evropu se v zahraničí pohlíží jako na poměrně politicky nestabilní a zkorumpovaný region, který začíná mít stále větší problémy,. Česká republika se ale stále drží v kolejích ústavní demokracie.  Nepochybně se ale v těchto měsících rozhoduje o tom, jaká bude budoucnost této země, jestli skutečně sklouzneme k populismu, kterým budou řídit byznys manažeři ve stranách, nebo si zachováme ústavní stát pro občany této země," podotýká.

Politici by si měli uvědomit, že politika není byznys a ani se nedá privatizovat. Je potřeba obnovit politiku jak na levici, tak na pravici a také důvěru občanů v politiky. To mohou udělat pouze velké strany. Je třeba vytvořit prostředí, ve kterém se budou politici považovat za zástupce lidu, nikoliv za zástupce soukromých zájmů. uzavřel Jiří Přibáň právník a profesor na Cardiff Law School.     na ČT1 19.4.2012, výňatek

 Zkuste si odpovědět na otázky

☼ Když se vrátíme zpátky do devadesátých let a uvědomíme si, z jakého   podhoubí zde vyrostla ta nová podnikatelská elita, přirozeně se vybavují  následující otázky, konstatuje na internetu jeden z našich spoluobčanů. https://www.podivinsky.cz/

*Kde asi skončily všechny ty spisy, které ve  Fondu „Z“ spravoval tehdejší ministr vnitra a bývalý agent StB JUDr. Richard Sacher?

*Co je pravdy na tom, že Václav Klaus umožnil bývalým nomenklaturním kádrům, estébákům, vekslákům a dalším pochybným existencím rozkrást majetek nás všech výměnou za to, že jeho jméno bude vymazáno ze všech záznamů Státní bezpečnosti? Byl v tzv. Fondu „Z“ také spis Václava Klause?

*O čem si asi povídali, před 2.volbou Klause za prezidenta, na tajné schůzce v hotely Savoy, jeho kancléř Weigl, bývalý komunista se všehoschopným,  také bývalým vrcholovým komunistou a lobbistou Miroslavem Šloufem?

☼ Myslíte si, že by v kterékoliv skutečně demokratické zemi bylo možné, aby ministr financí zajišťující prodej významné státní společnosti /České pojišťovny/,  v ní byl po jejim prodeji zaměstnán? Nemyslíte, že je to exemplární případ korupce, který by se měl trestně stíhat?

☼ Otázka z diskuse v BL: „Může být v tomto státě plném závisti člověk bohatý?“. Mnozí, včetně prezidenta Klause, nerozlišují nebo nechtějí rozlišovat, rozdíl mezi poctivě a nepoctivě získaným majetkem. Nepřipomíná vám tato otázka privatizaci státního majetku po r. 1989: zhasne se světlo, obrovské veřejné majetky se rozkradou a všichni se budeme tvářit, že nabyté vlastnictví je legální a úctyhodné?

Klíčová slova: stáří, důchod, demografie, moudrost, aktivní život

anotace

 Historie, současné poznání a predikce blízké budoucnosti

Válka  generací

Staří se často cítí vinni i jen tím, že vůbec existují.

                Vždy šlo o to, že staří stojí mladým v cestě . Mladí stále očerňují staré, myslí na dědictví, nebo ještě lépe na připsání majetku ještě za jejich života. Téměř vždycky se válka mládí a stáří popisuje jako peklo na zemi; mladí nadávají, naříkají, terorizují, posmívají se, pohrdají, proklínají staré. “Častují je nenávistnými slovy” jak čteme již před 2700 lety u Hesioda “a odpírají svým stařeckým zploditelům vděk za to že je vychovali⁶⁴. Stárnoucí lidé tak často trpí pocitem viny.

Mládí -  synonymum rychlého úspěchu

Současní zaměstnavatelé se stále více zaměřují na mládež, protože poprávu oceňují jejich vysokou přizpůsobivost a schopnost ovládnout nové technologie. Jelikož se méně než starší lidé, zatížení nejrůznějšími zkušenostmi, obávají rizika, povedlo se některým hodně mladým lidem založit obrovsky úspěšné firmy. A tak se stalo, že se mládí začalo brát jako synonymum úspěchu. A mladí začali pronikat dokonce i na místa, kde není možné obejít se bez dlouhodobých zkušeností, například do pozic analytiků. ⁶⁵

Současní  lidé budou žít podstatně déle  než předchozí generace

Sedmdesátileté děti se budou starat o stoleté rodiče. Šokující? Snad pro toho, kdo se nikdy nezajímal o demografické tendence. F. Schirrmacher

Nikdy  nebyly nalezeny kostry pravěkých lidí starších 50 let. Naděje dožití činila po 99,9% doby, po kterou lidé obývají planetu, sotva 30 let. Nyní musíme překonat během jediné generace sto tisíc let starou podobu našeho těla a naší kultury.

Většina dnešních dospělých i dětí bude totiž žít mnohem déle než předchozí generace. Každá druhá dívka, kterou dnes potkáváte, se dožije  více než sta let, každý druhý chlapec má vyhlídku dožít se se 95 let. Odborníci vyčítají vládám, že stále věří ve fixovanou, limitovanou délku života, čímž se dopouštějí  dramatického omylu. Délka života u Evropanů  a Američanů roste o tři měsíce ročně. Nastane revoluce s přesně stanoveným datumem nástupu,  který v nás budí obavy ze svých důsledků a který neumíme odvrátit, protože se vymyká naší představivosti. ⁶⁶

Přesto vyspělý svět, včetně naší země, vymírá. Rodí se stále méně dětí. Na důchody nejsou peníze. Vzniká obrovský schodek v úsporách na penze. Co vymyslet? Tento problém probereme v kapitole „Sociální stát“ Nyní se budeme věnovat problematice aktivního stáří.

Nově stárnout

Mládí není období života, ale stav mysli. Nikdo nezestárne tím, že prožije řadu let. Lidé stárnou tím, jak opouštějí své ideály. Neznámý autor

Jak stárnete, musíte investovat stále větší mozkovou kapacitu do fungování pěti smyslů. Musíte vyrovnávat deficit horšícího se zraku a sluchu; proto také připadají starší lidé mladším tak pomalí a neobratní.

Nicméně vliv pozitivního vnímání sama sebe a pozitivního obrazu stárnutí je pro průměrnou délku života větší, než vliv krevního tlaku. Studie prokázují, že ti, kteří pohlíželi na stáří jako na naplněné období svého života a smýšleli pozitivně, žili v průměru  o 7 roků déle než ti, kteří od života ve stáří již nic nečekali. Existuje prostý recept - chuť žít.

Biometrie prodlouží aktivní stáří

Kdokoliv z nás,  bude v dalších letech paralelně se svým stárnutím stále pevněji svazován s digitálním nervovým systémem okolního světa.

Už v blízké budoucnosti budeme mít prostředky, které nám pomohou prodloužit aktivní  stáří monitorováním těch  nejintimnějším informacím. Protože my nebudeme jen sedět u počítače, ale sami se staneme souborem dat. Již dnešní systémy v řadě nemocnic a domovech důchodců, sledující stav klientů, poskytují určitou představu  napojení našeho těla na síť. Přístroje umožní měření krve, tlaku a pravděpodobně i mnoha údajů přímo v reálném čase..

Člověk nebude nešťastný, že předal svou autonomii komunálnímu nebo kolektivnímu systému, který bude pomocí různých sítí analyzovat jeho pohyby. Pokud nastane problém, rodina a pohotovostní lékař  o tom dostanou zprávu. Napojení  na tuto síť vám poskytne svobodu i závislost a umožní, abyste mohli pracovat ještě dlouho poté, co překročíte 65 let. ⁶⁷

Přesouvání stáří do kompetencí medicíny

Mladá generace si i dnes váží stáří. Ovšem jen pokud jde o víno, whisky a nábytek.

Problémem dneška je, že nikdy v minulosti nepředstavovali senioři tak velkou část společnosti, aby se přitom těšili tak malé vážnosti. Byl-li v historicky nedávné době počet seniorů výrazně nižší, a ti představovali pro společnost cenný zdroj unformací, dnes se stávají balastem, v éře převratných vynálezů v podstatě nepoužitelným. Tendence odkládat je do starobinců, domovů s pečovatelskou službou či léčeben dlouhodobě nemocných je toho přesvědčivým důkazem. Společnost, která seniory o jejich prestiž připravila, nyní naléhavě hledá způsob, jak se tohoto problému snadno zbavit – přesunout je do kompetence medicíny. ⁶⁸

 Příběh

Peter Ferdinand Drucker

Za předobraz  aktivního a  plodného člověka 21.století může být považován i v této knize mnohokráte citovaný Peter Ferdinand Drucker. Narodil se nedaleko Vídně v r.1909 do rodiny vysoce postaveného úředníka. Po porážce Rakouska-Uherska v 1. světové válce se přestěhoval do Německa, kde pracoval v bankovnictví a později jako žurnalista. Vystudoval ve Frankfurtu mezinárodní právo.

Vzestup nacismu jej však donutil v r. 1933 opustit zemi. Po čtyřech letech v Londýně, kde pracoval pro  Financial Times, odešel r. 1937 natrvalo do USA, kde se z něj stal univerzitní profesor a spisovatel na volné noze a zejména vážený odborník přes management a podnikání. Peter Drucker měl vždy pronikavý pohled do budoucnosti. O jeho schopnostech může svědčit i to, že jej George Orwell označil za jednoho ze spisovatelů, kteří předpověděli Německo-ruský pakt z r. 1939.  Jako jeden z prvních už v 50. letech předvídal dalekosáhlé účinky počítačových technologií na podnikání. Předpověděl i několik dalších významných událostí, mimo jiné např. propad newyorské burzy r. 1987.

Od r. 1950 vyučoval management na NY univerzitě, přičemž pracoval na mnoha odborných publikacích, pravidelně přispíval do Wall Street Journal a dělal také poradce mnoha nadnárodním koncernům. Od r. 1971 až do své smrti byl profesorem sociálních věd a managementu na Claremont Graduate University.  Během svého života získal množství ocenění a čestných doktorátů.  Měl dar vystihnout problémy praxe a reagovat na ně dříve než se o nich začalo jen teoreticky diskutovat. Vo velkém množství prací podává pozoruhodné sociální a politické analýzy.

Je to muž, který formoval tvář amerického průmyslu a měnil svět. Je autorem 39 knih, které byly přeloženy do více než 30 jazyků. Dvě z jeho knih jsou romány, jeden autobiografický. Je spoluautorem knihy zabývají se japonskými malbami a vytvořil také 4 série vzdělávacích filmů na téma management. Jeho první kniha byla napsána r. 1939 a poslední v r.2002! Po dlouhá léta  byl přispívatelem mnoha významných ekonomických  časopisů.  V práci konzultanta pokračoval až do konce svého života, tedy téměř do 96 let! Zemřel 11. listopadu 2005 po sedmi desetiletích  mimořádně plodné objevitelské a myšlenkové práce.

Čím byl Drucker tak mimořádný? Příliš nesnášel nezaujaté teorie či odtažité plány. „Plány jsou jen dobré úmysly, pokud se ihned nepromění v usilovnou práci,“ napsal. Byl zastáncem strategických myšlenek a jasných rozhodnutí. Říkával: „Z tichého  rozmýšlení vzejde účinnější jednání.“ Příčinou toho, že jeho postřehy jsou tak praktické a zároveň tak nepomíjivé, je právě jeho schopnost vyvažovat jednání a myšlení.

Jeho charakteristickým rysem bylo umění  zjednodušovat složité. Považoval se za „sociálního ekologa“, neboť čerpal z historie, výtvarného umění, literatury, hudby, ekonomie, antropologie, sociologie i psychologie. Z mnoha těchto zdrojů inspirace se napájely Druckerovy jasné otázky a jednoduché postřehy, které osvětlovaly cestu k jednání: „Řízení znamená dělat věci správně; vedení znamená dělat správné věci.“ „Jedinou možností, jak můžete řídit změnu, je být jejím tvůrcem.

Jeho nejtrvalejším odkazem budoucím generacím je to, že tak velké množství jiných lidí učil umění klást správné otázky. Kladl i mimořádný důraz na  odpovědnost vůdčích osobností.

Prosazoval teorii, že pro úspěch každé firmy jsou klíčoví její zaměstnanci. Požadoval, aby manažeři kladli důraz na vzdělání zaměstnanců a jednali s nimi jako s inteligentními lidmi, jelikož právě jejich znalosti se stanou nejdůležitějším zdrojem pro společnost. Drucker neviděl budoucí manažery jako velitele v původním slova smyslu, viděl je jako vizionáře. Usiloval o propojení řízení s etikou.

Peter Drucker se úspěšně pokusil identifikovať klíčové jevy a události, ktoré už neodvolatelně nastaly a ktoré budou mít předvídatelné následky v nejbližších desítkách let. Za dominantní faktor už nepovažuje ekonomiku a technologie, ale demografický vývoj. Za klíčovou hrozbu nepovažuje populační explozi, ale stárnutí obyvatelů vyspělých zemí.

Patrně nejdůležitějším z mnoha jeho charakteristických znaků byla  jeho lidskost. S každým jednal s úctou. Lidskostí bylo prodchnuto vše, co psal a říkal. Byl silou působící ve prospěch dobra ve světě.

Vytrvale se soustřeďoval na příslib budoucnosti a na potenciál jednotlivců. Stal se prototypem moudrého, vtipného a skromného učitele, jenž dokáže pronikat k podstatě věcí pomáhal uvidět to, co vždy popisoval jako „viditelné, avšak dosud neviděné“. Podle A. G. Lafleye bude Peter Drucker svým příkladem a prostřednictvím svých myšlenek silou působící ve prospěch dobra na světě i pro budoucí generace.

Drucker pozoruje realitu okolo sebe. Pozoruje, co se skutečne děje v ekonomice v časech historických a politických období, a potom tomu dáva smysl. Jeho dílo má široký záběr. Nemluví ani zdaleka jen o manažmentu a produkci bohatství. Je o procesu, v rámci kterého vedou lidé produktivní a užitečné životy a produkují pro sebe a pro ostatní víc možností a víc zdrojů.  Některé z jeho myšlienek jsou nadčasové. Pokud zvážíme počet lidí, kteří změnili svoje chování na základě Druckerových principů, můžeme ho zařadit k nejvlivnějším autorům dvacátého století⁶⁹.

 Úhly pohledu

Staří se nedokáží přizpůsobit nárokům moderní ekonomiky

Vzdělání je nejlepší cestovné pro stáří. Aristoteles

Na mnohých pracovištích je už v 35 letech řada zaměstnanců považována za neperspektivní. Některé výzkumy dospěly k názoru, že lidé nad 40 let nestačí tlaku nových technologií a nechtějí si doplňovat vzdělání a že více než polovina lidí nad 50 let by žádný náročnější kurz ani nezvládla. Např. mezi “patologicky” nezaměstnanými jsou v Česku podle OECD starší lidé, kteří si nedokázali přizpůsobit kvalifikaci nárokům moderní ekonomiky postavené na znalostech. Pokud starší nároky v práci nezvládají utíkají do nemoci. A mnozí lékaři potvrdí pravidlo – každá nemoc je ze 70% psychického původu.

Jsi starý, jsi směšný

Česká společnost je vůči seniorům nastavena většinově negativně.

Čtvrtmiliónu fanoušků má jednu z největších skupin české verze Facebooku. Zaměřuje se proti starým lidem. “Jejich revírem je Kaufland, jejich tempo je vražedné – DŮCHODCI!” tak v záhlaví definuje, proti komu je namířená. “Jejich protivníci jsou mládež, vysoké ceny a schody. Důchodci v ČR buzerují, hledají slevy a sedí v autobusech ve dne v noci,” píše se na facebookovské stránce. ⁷¹

„ Přiznám se, že když se dvě babičky (já jsem dědek!) zavěsí na vozík v marketu vedle sebe a krok sun krok ucpou uličku, taky mi často tečou nervy. Ale vím, že není daleko doba, kdy se za vozík zavěsím já. Naši školáci, naše dosti zlatá mládež, naši čerství dospěláci budou strkat i do mě. Teď bych jim ještě dal pár facek. Za pár let budu mít kliku, když to neudělají oni mně. ” ⁷²

Zde vládnou stereotypy. Staří lidé jsou považováni za homogenní skupinu, která má množství negativních vlastností... Myslím, že na tom mají svou roli i média, která o seniorech mluví hlavně jako o břemenech státního rozpočtu, znemožňující rozvoj. Stále vidíme titulky ‘Neuživíme důchodce’ a podobně.

Za posledních padesát let se střední délka života prodloužila o 20 let a my se s tím neumíme vyrovnat. Stát sice dělá kroky na podporu zaměstnávání mladých, ale zatím se neudělal nic na podporu zaměstnanců po šedesátce, kteří jsou zdraví, aktivní a stojí o práci. Příkladem mohou být německé firmy, kde často fungují mix-teamy složené ze zaměstnanců všech generací. Jsou prý výkonné a přitom stabilní.⁷³

Kult mládí se nemůže odvolávat na zpomalení rychlosti

Jistě povzbuzující je poznatek Wolfa Singera z  Institutu Maxe Plancka, zaměřeného na výzkum mozkové činnosti, který zjistil na základě měření, že se mozkové proudy ve stáří zpomalují. To je však kompenzováno znalostí “triků” a “zkratek”, které napomáhají vyrovnávat rychlostní handicap až do vysokého věku.

Zpomalit mizení v důchodu

Špatná zpráva je ta, že čas letí. Dobrá zpráva je ta, že Vy jste pilot. Michal Althsuler

Důchodový věk je jen poslední viditelná informace, svévolně stanovená hranice, kterou překračuje stárnoucí člověk  v soudobé společnosti. Je to poslední okamžik, kdy je pro společnost viditelný; pak za ženou či mužem zapadne závora, ještě chvíli je vidíme  jak mizejí, jsou stále menší a menší, v nekonečné rovině, až zmizí úplně. Stále více starých lidí bude mít také stále méně příbuzných..

Náhrada rodiny internetem, ať již s webcamem nebo bez něj, je jedním z velmi pravděpodobných scénářů. Starší lidé budou moci až do vysokého věku ovlivňovat a měnit trhy i názory.  Budeme prvními starými lidmi  v komunikační a informační společnosti. Mladší lidé, které kteří přijdou po nás, si díky internetu osvojí poznatek, že existuje pouze ten, kdo komunikuje.

Rodí se nová generace “nastávajících důchodců“

Neodporuj pokušení! Všechno vyzkoušej a dělej to, co ti nejvíce vyhovuje. G.B.Shaw

Lze se domnívat, že současné problémy s přizpůsobením současných starších lidí jsou způsobeny především překvapivě rychlou změnou epoch a že se začíná vytvářet zcela nová generace nastávajících důchodců, kteří budou aktivní a zvídaví, nebudou se bát změn ani technických novinek, kteří si budou chtít užívat. Tito lidé totiž přišli do aktivního věku v bouřlivých 60.letech, která byla v podstatě jedním velkým experimentem a změnou. Jako první také masově vyrůstali u televize a později i u počítačů a internetu a jsou zvyklí na informovanost o veškerém dění.

Nástup těchto „baby boomers“ netrpělivě očekávají obchodníci. Jako zákazníci jsou totiž nesmírně atraktivní. Navíc už se většinou nemusí starat o děti a budou mít víc volného času.

Vetchost

Každý chce žít dlouho, ale nikdo nechce být starý. Jonathan Swift:

Osmdesátka, dvaosmdesátka je zlomová. Tam se dělí dlouhověká populace. A jak ukazují některé studie, i zdraví lidé po této hranici začínají chátrat jak fyzicky tak i psychycky.

Snižuje se obratnost, pohyblivost, schopnost udržet moč a roste počet lidí, kteří ztratili soběstačnost..Existuje na to termín – vetchost.. Vetchost znamená, že se orgány dostávají do do kaskády. Mírně do některého strčíte a tělo se začíná bortit.. Souvisí to s imunitním systémem. Čili můžete leccos nahradit, ale pak stačí  jediný pád a ten je osudný. Jisté je jedno: že z té kaskády od jisté chvíle není návratu.. Co nestihnete na těle opečovat v mládí, již nedohoníte.. Hraje tu mj. velkou roli výživa v průběhu celého života.⁷³  Jak ale ukazuje příběh Petera Druckera, není to pravidlem.

 Zvažte následující doporučení

Vést aktivní život

Nemůžeme si vybrat, kolika let se dožijeme, ale můžeme si sami zvolit, kolik života našim létům dokážeme dát. John C. Maxwell

O způsobech jak jak rozvíjet duševní výbavu dětí bylo napsáno stovky knih.. Že je třeba začít včas ví  kdekdo. S prodlužujícím věkem začíná být stejně důležité umění udržet si duševní schopnosti co nejdéle. V nejlepší kondici je je člověk odhadem mezi 16 až 40 rokem života, pak jeho inteligence ochabuje. Zhruba v následujícím desetiletí  mu její úbytek nahrazují životní zkušenosti, ale není dobré spoléhat se jen na ně.

Stárnoucí člověk by měl číst, vzdělávat se, nebránit se novým zkušenostem, dovednostem a informacím, udržovat podnětné debaty  s přáteli, dopřát si pohyb, relaxaci, zdravé jídlo, i  nenávykové preparáty podněcují mozkovou činnost, zlepšující paměť, snižující únavu. ⁷⁴

Jak bez otřesů proplout do zralého věku

Moderní člověk už nemůže zemřít  „starý a syt životem“ jako Abrahám, protože v jeho životě je stále něco nového, co by ještě chtěl poznat. Už si nemůžeme vykrokovat okruh poznatelného, tak jak dospělí uplynulých epoch. Max Weber

Důležité je, aby si člověk neudělal ze stárnutí a chátrání náplň života. Samozřejmě, že tělo nefunguje jako dřív. Ano mám pleš, hůř vidím,  bolí  mne kloub, ale tyto potíže nevytvořili barieru mezi mou prací a radostí ze života. A to považuji za podstatné.  Mít radost ze života, prožívat naplno všechno co nám život přinese – to je důležité.

Chodím do  lesa pěstuji cyklistiku,  bojová umění, veřejně žiji a držím se starého lidového doporučení -  jez do polosyta, pij do polopita. Nejsem ale asketa. V této souvislosti mě však napadá velmi zajímavý a pro nás Evropany vtipný Buddhův výrok o tom,  že lidé nemají žít asketickým způsobem, klidně si mohou dopřát jednu misku rýže za dva dny. Člověk na sobě musí pracovat v podstatě celý život  a snažit se přiblížit k jakémusi ideálu. Buddha říká: “Není důležitý cíl, ale cesta k němu”  A na té své kráčím neúnavně dál. ⁷⁵

Vaše stárnutí naplňujte psaním

Dělte se o svou zkušenost. Je to cesta jak dosáhnout nesmrtelnosti. Dalai Lama

Navštívíte-li dnes knihkupectví, zjistíte, že regály  jsou plné biografií,  líčících  životní příběhy významných i méně významných osob různých generací. Někteří autoři píší o tajemství vlastního úspěchu, jiní o kvalitách druhých. Po takovýchto příbězích je stále velká poptávka. Zvažte, nemáte-li i vy co sdělit ze svých životních zkušeností, z historie, ze své odbornosti. A nemusí to být jen knihy. Ideálním se zde jeví internet. Určitě se najdou zájemci o vaše poznatky, patrně vyvoláte i diskusi. Navíc podpoříte své sebevědomí. Tvořte s vědomím, že až odejdete, něco trvalého zde po vás zůstane, někdo využije vaše znalosti.

Svým vyprávěním mohou totiž starší lidé enormě obohatit společnost. Jazyk patří ke kulturním technikám,  které člověk ovládá a vylepšuje až do vysokého věku, kdy lze cvikem dokonce ještě talent vyprávění rozvíjet.  Proto mohou starší lidé vytvořit stylové varianty, které si dnes neumíme vůbec představit. Také mají čas vše mnohem hlouběji vše promýšlet.  Frank Schirrmacher se dokonce domnívá, že právě tady by mohl začít nový rozkvět umění. Již dnes existuje dost příkladů skvělých uměleckých děl vytvořených až ve vysokém věku.

Něco pro mladší

Stáří dřímá uvnitř každého z nás.

Pro společnost nejsou již staří lidé sjednocovateli rodů a nositeli moudrosti, kterou předávají generacím. V případě Afriky bývají obviňováni z čarodějnictví a někdy i upalováni a to nejen kvůli tomu, že byli pro vášnivý dav „divní“. Problém je mnohem hlubší. Staří lidé byli např. u předkřesťanských Slovanů běžně zabíjeni. 

Předsudky západní civilizace jsou dnes více skryté, sofistikovanější, ale přesto přítomné. Díky zdokonalování medicíny toužíme dosáhnout co nejdelšího života, ale být starý, toho se člověk bojí. Staří lidé jsou dnes běžně z různých důvodů opouštěni. Je známa řada případů   kdy je děti odvezly do domova důchodců, aby získaly jejich byt – a to nejen kvůli vlastní potřebě, ale i k výhodnému pronájmu. Domov důchodců v převážné většině případů není jejich volba. Tyto nespravedlnosti si staří nesou hluboko ve svém srdci. Citové zranění je uzavírá do sebe.

Lékem na samotu stáří je přátelství a upřímný zájem o jejich život. Zajímat se o konkrétního starého člověka znamená začít se zajímat o moudrost předků, o smysl jejich života, o historii, ve které žili. Velikou roli pro zlepšení kvality života seniorů bude hrát rozvoj asistenční služby přímo v domech starých lidí. Zejména by mělo být respektováno přání zůstat doma, v místě, kde prožili celý svůj život.

Mohou-li staří lidé otevřít své srdce druhém člověku, jsou najednou šťastní, že existují lidé, pro které mohou být potřební, na které mohou myslet, s nimiž mohou sdílet své životy, darovat to nejcennější: svůj životní příběh. Jak se chováme ke starým lidem, tak se jednou naše děti budou chovat k nám, až zestárneme. Jsou-li staří lidé součástí našeho života, naše osobnost je více scelena a připravena přijmout vlastní podzim života, který může být krásný, plný radosti a vitality.⁷⁰

 Zamyslete se nad otázkami

☼ Vy mladí staří, středně staří, noví staří či velmi staří! Zvážili jste, nemáte-li ještě co sdělit ze svých životních zkušeností, z historie, ze své odbornosti? Vždyť máte čas vše mnohem hlouběji promýšlet  než dnešní mladí žijící v poklusu. Zvážili jste též co trvalého po vás zůstane, a co činit, aby někdo využil vaše znalosti?

☼ Vy dnes ještě mladší, uvědomujete si, že se stanete prvními starými lidmi v komunikační a informační společnosti a že budete její nejpočetnější vrstvou? A nemyslíte si, že jak se vy dnes chováte ke starým lidem, tak se vaše děti budou chovat k vám, až zestárnete?

klíčová slova: efektivní komunikace, balast, kultura textu, vize, naslouchání, informační schema, prezentace, řízení projektů

anotace

G.V. Hegel snil o tom, že když se sejdou dva opačné názory /říkal jim teze a antiteze/, nemusí nutně vyhrát v lítém boji jeden z nich.. Mohou se střetnout v diskuzi a počít spolu syntézu, tedy názor, který, který obsahuje vše dobré  z teze a antiteze  a opouští vše z původních názorů, co bylo v diskusi shledáno  neudržitelným.. Takový vývoj  je stabilnější, než když poražený názor sbírá sbírá někde v ústraní sílu, aby se pomstil za své ponížení.

   Historie, současné poznání a pokus o predikci blízké budoucnosti

Kreativní práce dneška si vyžaduje nové dovednosti

Otevřete se změnám, ale neztrácejte své vlastní hodnoty. Dalai Lama

V r.1900 vykonávalo kreativní práci méně než 10% amerických pracovníků. V r.1980 to bylo 15%.. A dnes, již znalostní práce přesahuje 40 % globální ekonomiky.  Mezi  klíčové dovednosti dnešních pracovníků tak  patří zvládat přebytek informací /ještě před necelými 20 lety tomu bylo naopak/. Nadbytek informací a nové technologie také soustavně pozměňují i styl komunikace a metody řízení pracovních i vlastních projektů. Od překotných změn  je ale dobré si zachovat určitý odstup -  mohou rychle pominout.

Překážky přijetí vašeho projektu

Mějte na paměti, že ti kteří jsou proti vašim myšlenkám jsou nejvíce ti, kterým vaše myšlenky naruší jejich klid. Anthony D´Angelo

Každý se setkal s tím, že měl skvělou myšlenku či projekt o němž předpokládal, že ho ostatní /šéfové, kolegové, partner/ bez problémů přijmou. Ti se však bez vážného důvodu postavili a bojkotovali ji. Je to tím, že lidé mají odlišné názory, mentální modely, zkušenosti, předsudky, což velmi komplikuje spolupráci.

Lidé na rozhodovacích pozicích jsou také často zavaleni operativou, neznají metodiku a teoretické pozadí a náročnost implementace jim kazí (i když jen dočasně) operativní výsledky, neboť s každou změnou je spojen krátkodobý chaos. Díky nedostatku času, který jim znemožňuje vzdělávat se, nedokáží rozpoznat podstatné manažerské filozofie od nefunkčních nástrojů.⁵¹

Snažíme se přesvědčovat pomocí argumentů. Ty jsou ve formě informací, které jsou limitovány 3 faktory:

1 – Informace útočí na každého. Přidáme-li svému protějšku ještě  své informace, příliš nezískáme.

2 – Na podrobné vysvětlování a vyjasňování stanovisek v praxi není nikdy dost času.

3 – Je velmi těžké udržet pozornost posluchače.

Argumenty, postavené na informacích, staví posluchače, který má jiný názor do obranné pozice a ten se jim brání /často intuitivně/. Nevěnuje prostě pozornost tomu co říkáme. Obranné mechanizmy filtrují informace přicházející k člověku na ty které přijme a které odmítne. Mohou tak zabránit vzniku informace z dat, špatně přiřadit prioritu a ve výsledku zabránit vzniku znalosti z informace.

Předpoklady efektivní komunikace

V dosavadní historii byli vynikajícími lídry obyčejní lidé s neobyčejnou vizí – a s dovedností tuto vizi komunikovat. Peter Urs Bender

Nezbytným předpokladem osobního úspěchu je efektivní komunikace. Komunikace znamená navazovat vztah (tedy nejen „hovořit“, ale i „naslouchat“...), také ovlivňování, motivování, přesvědčování, získávání  cenných informací. Komunikujeme nejen řečí, písmem či uměleckým projevem, ale i svými gesty, tónem hlasu, chováním. Hovorem totiž nekomunikujete jen slova, smysl a význam, ale i svou energii, postoje, pocity emoce a zkušenosti. ⁵²

*Dosáhnout nejlepších výsledků s nejmenším úsilím. Pravidlo 80/20

Nejčastější příčinou toho, že nedosáhneme svých cílů, je skutečnost, že děláme nejdříve druhořadé věci.  Robert J. Mckain

Pod různými převleky popisuje pravidlo 80/20 zkušenost, že ve většině případů jsou 4/5 našeho usilí do značné míry bezpředmětné. Také 80% odkazů na webu míří na 15% stránek. R.Koch se domnívá, že je v lidské přirozenosti předpokládat, že všechny příčiny jsou zhruba stejně důležité, takže by se jim měla přikládat zhruba stejná váha. Blud, že 50 % vstupů bude reprezentováno 50% výstupů, je podle Kocha jednou z nejškodlivějších pověr, která je v pozadí většiny podnikatelských, ekonomických či osobních nezdarů.

 Příběh

Kauza „Cisco-Fatty“

Oč v téhle kauze jde? V kalifornském San José ventilovala jistá kandidátka svoje pocity z úspěšného přijímacího pohovoru do společnosti Cisco na portálu Twitter („mikro-blogovací“ server, umožňující zveřejňovat pod vlastním profilem krátké zprávy do 160 znaků a na zprávy druhých lidí reagovat).

Záhy po pohovoru napsala na svou stránku na Twitteru:“Cisco mi právě nabídlo práci! Teď musím zvážit, zda se mi za tučný šek vyplatí dojíždět do San José a dělat práci, kterou budu nenávidět.“ Co čert nechtěl; zpráva na Twitteru se dostala k oku jistého zaměstnance společnosti Cisco, který rychle odpověděl: “Který manager Vás přijal? Myslím, že ocení informaci, že nabídnutou práci budete nenávidět. Tady v Ciscu se na webu pohybujeme celkem obratně“. Tahle konverzace spustila bouři v podobě mnoha příspěvků, zesměšňujících údajnou naivitu a nízkou inteligenci kandidátky, která se vlastním webovým exhibicionismem připravila o pracovní nabídku.

Ona dáma se rychle stala obětí internetových „supů“, kteří vystopovali a zveřejnili její osobní údaje a vytvořili stránku www.ciscofatty.com. Když zadáte „Cisco Fatty“ do googlu, uvidíte přes 100.000 odkazů, včetně (celkem vtipného) videa na Youtube s názvem „Hitler a Cisco Fatty“. Za pozornost stojí i skutečnost, že celá událost se přihodila 17.3.2009 a tak všechny tyto příspěvky vznikly do 2 týdnů!

Diskuse pokračovala a přidalo se Cisco s oficiálním vyjádřením, které vedle vysvětlení, že Cisco nekomentuje osobní otázky, obsahovalo i následující text: “V PR vždy platilo „neříkej nic, z čeho bude problém, když se to zítra objeví na titulních stranách novin“. Nyní v době Twitteru musíme pochopit něco nového, začíná totiž platit spíše: „neříkej nic, z čeho bude problém, až z toho druzí na síti udělají „mem“ a ten dá vzniknout webovým stránkám a videím a písničkám...“.

Dnes má ona dáma potíž. Nejen že přišla o práci, ale během pěti minut od chvíle, kdy jsem se o celé kauze dověděl, jsem na webu zjistil, jak se dotyčná jmenuje, co vystudovala za univerzitu a jak vypadá. Totéž se mohou dovědět i další potenciální zaměstnavatelé. Zdá se mi to jako velký trest za malou upřímnost, ale nejsem tu od toho, abych soudil.  Tomáš Prajzler

 Úhly pohledu

Dokonalost je často plýtváním času

Důležité řešte nejdříve – další úkoly už půjdou jako po másle.. N.V Peale

Nestojí za to snažit se o dokonalost nedůležitých prací. Dokončit úkol a přejít k dalšímu.. Někdo se neustále k provedené práci vrací a vylepšuje ji . Nedokáže přestat a pak nemá čas na ostatní. ⁵³

Poznejte a využívejte své silné stránky

Neexistují chyby, jen ponaučení.  Chérie Carter-Scottová

Nejlepší způsob jak zjistit své silné a slabé stránky je analýza zpětné vazby. Z ní vyplývá několik závěrů. Nejdůležitější zní: Soustřeďte se na své přednosti. Za druhé: Pracujte na jejich zdokonalování. Až příliš mnoho lidí, zejména s hlubokými znalostmi v jedné oblasti, pohlíží na znalosti z jiných oblastí přezíravě. Tedy za třetí: Identifikujte oblasti, v nichž intelektuální arogance vede k ochromující neznalosti.

Stejně důležitým závěrem z analýzy je požadavek nápravy vlastních zlozvyků. Zpětná vazba nám také říká, co nedělat, do čeho se vůbec nepouštět, protože k tomu nemáme předpoklady. A posledním závěrem je promarnit co možná nejméně úsilí na zdokonalování oblastí, v nichž jsou naše schopnosti jen malé. ⁵⁴

Splývání pracovních a osobních cílů, výběr priorit

Svět je nádherná kniha, ale nemá cenu pro toho, kdo neumí číst. Carlo Goldoni

Pracuje se stále více, je stále méně času. Především je třeba si uvědomit, že člověk dnes již nestihne všechno, Je třeba jak v práci tak v soukromí si správně vybírat priority. Tato dovednost nebyla v lidské historii nikdy tak důležitá! ⁷⁶

Pracovní a osobní cíle se budou překrývat. Je však nutné je integrovat do jednotné hierarchie. Starat se o ně odděleně je receptem k neúspěchu nejen v jedné oblasti, ale pravděpodobně v obou. Pracovní cíle mohou být v konfliktu s nepracovními závazky a umění být pánem veškerého svého času se týká všech oblastí vašeho života. Abyste byli efektivní, vaše krátkodobé i dlouhodobé cíle musí být ve shodě s pracovními, sociálními, rodinnými a osobními zájmy.

Týmová práce

Nikdo z nás není tak chytrý jako my všichni společně. Japonské přísloví

Odborníci tvrdí, že budoucnost patří malým týmům vysoce kvalifikovaných pracovníků. Skupinová práce má tu výhodu, že odstraňuje snahu přijímat stejné myšlenkové vzorce, vylučuje duplicity, šetří čas. Týmem z pohledu osobní informatiky rozumíme rodinu a jakákoliv zájmová, studijní a pracovní seskupení.

 Zvažte následující doporučení

Předkládejte své návrhy v písemné formě

Ozdobou hlubokých myšlenek je jasnost. Vauvenarques Luc de Clapiers

Když to co chcete sdělit napíšete, musíte o tom přemýšlet a nějak to uspořádat.. Přitom automaticky eliminujete nadbytečné informace a zjednodušujete návrh.. Každý má málo času. Předkládejte  návrhy stručné a promyšlené. ⁵⁵

Kultura textu

Základní pravidla kultury textu: logická stavba, vyhýbá se opakování již řečeného, postupuje přímo k závěru.

Mezi spisovateli se traduje: Problémy s formulací věty vždy vypovídají o neujasněném myšlení. Nikoliv větu, ale myšlenku která je jejím základem je třeba nejprve uspořádat a projasnit. Nejasná věta se vymyká naší schopnosti porozumět. Práce s formulací věty  nemůže problém vyřešit. Proto si musíme nejprve propracovat vlastní pojmy, abychom byli schopni rozumět tomu, co se pokoušíme vyslovit – teprve potom můžeme větu napsat.⁵⁶

Umění předat svá sdělení světu stručně a bez balastu

Není nic těžšího než vyjádřit významnou myšlenku tak, aby jí každý rozuměl. Schopenhauer Arthur

Komunikace je umění, jak přenést porozumění z mysli jednoho člověka do mysli druhého. Je při tom třeba pochopit informační okolí prostředí, kam svá sdělení směřujeme. Vyjádřit se srozumitelně je schopnost aplikovat získanou slovní zásobu.

Mnozí žijí v domnění, že jednoduchý styl odráží jednoduché myšlení. Ve skutečnosti je ovšem prostý styl výsledkem tvrdé práce a náročného myšlení; rozplizlý sloh jen odráží obdobný stav mysli pisatele nebo jeho lenost správně si uspořádat myšlenky. Preferujte stručnost, dlouhá sdělení žádný dojem nedělají, jen čtenáře znechucují. Současný svět si žádá styl krátkých zpráv.

Typická zpráva nebo informace dneška je sestavena na jedné stránce. Někteří autoři mluví o minutové bázi znalostí. Je to jednostránkový, jasně vyznačený znalostní blok, neboli to, co si prostudujete za jednu, dvě, tři minuty. Vychází se z toho, že je jen velice málo věcí, které se nedají stručně popsat dokumentem vytvořeným na jedné stránce formátu A4. Nestačí-li to, hypertextový odkaz zajistí spojení k  informacím vyčerpávajícím.

Zvažujte proto každé slovo s ohledem na čtenářův čas a dobu, po kterou je schopen se soustředit. Lidé se chtějí dozvědět jádro věci a chtějí to rychle. Informace chtějí nalézat ihned, bez dlouhého pročítání. Pokud máte nějaký nápad, oznamte to v nadpisu, nebo hned v první větě, případně v klíčových slovech charakterizujících dokument. To je užitečné zejména při práci s internetem.

Informační schema

Příležitosti mají mnoho převleků. Říká se, že problémy jsou pouze převlečené příležitosti.  Albert Mensah

Nastoupíte-li na novém pracovišti vytvořte si informační schema. To platí jednodušeji či složitěji u malé či velké organizace, filozofie je stejná. Je známo, že více než polovina znalostí organizací je nevyslovených a neformalizovaných. Sídlí v myslích pracovníků. Zde je důležité umět klást moudré otázky -  tázání předchází poznání a nalezení informací.  A vězte, že dobře položená otázka je základem budoucího úspěchu i když ještě neznáme odpověď.

Vědomosti leží v mnoha organizacích jaksi ladem, často to jsou jen nespojité ostrůvky dat, osamocená jezírka informací uložených v roztroušených dokumentech, nezávislých informačních systémech či v hlavách zkušených zaměstnanců. Zjistěte si, ke kterým informacím máte přístup, jakým způsobem je získávat /manuály, osoby/, pokuste se zjistit hodnotu jednotlivých zdrojů. Petr Vavruška

Zmapujte si organizační kapitál, pro vás nové organizace, který zahrnující intelektuální vlastnictví, databáze, informační technologie, předpisy, organizační schémata, byrokratické postupy, kulturu organizace. Možná to bude první krok k vaší nové kariéře.

Eliminujte informační prostředníky

Tichá pošta mnění obsah sdělení

Informace se v organizacích nejčastěji zadrhne na středním managerském článku, který si ji ponechá u sebe a nedoručí ji klíčovému zaměstnanci. Zkracujícími nástroji mohou být firemní časopis, intranet, meetingy, setkání s top managementem. Eliminujme proto prostředníky. Každý další zprostředkovatel totiž může obsah původního sdělení posunout. Sdělení musí být jednoznačné, srozumitelné a obsahovat návod, jak postupovat, aby nevznikaly mylné doměnky.⁵⁷

Kariéře napomáhají kontakty

Pokud chcete, aby byly známy vaše dobré vlastnosti, vyzdvihujte přednosti jiných lidí. Orientální přísloví

Vytoužená kariéra, komunikování a prosazování vlastních myšlenek je snadnější za pomoci přátel a vlivných kontaktů. Kontakty jsou pro kariéru i běžný život naprosto klíčové. Ty jsou vedle schopností dalším předpokladem pracovního úspěchu. Znamenají, že se včas dostanete k potřebným informacím a že vás uznávaná osoba doporučí na žádané místo, podpoří váš projekt.. Pracovní vztahy stojí jako všechny ostatní na důvěře. A každý více věří tomu, koho zná.

Člověk si kontakty začíná spontánně budovat už na škole a pak pokračuje celý život. Do budování vztahů je třeba investovat čas. Kde ho trávit? Na pracovních schůzkách s kolegy a jejich známými nebo s klienty, při společných zálibách. Např. debatní kroužek u společných akcí,  automat na kávu či kuřácký koutek jsou líhní neformálních diskusí. Druzí k vám budou vstřícnější, budete-li se o ně upřímně zajímat a naslouchat jim. Tak se nejsnáze naladíte na společnou notu.

Nakloňte si lidi, kteří vám mohou pomoci

Empatie je ochota naladit se na pocity ostatních lidí, všímat si jejich nevyslovených přání a rozumět jejich potřebám. T.Jacobs-Stewartová

O lidi, kteří vám mohou pomoci projevujte zájem, ten by měl být ale upřímný. Mluvte před nimi otevřeně o tom, čeho chcete dosáhnout, jaké informace potřebujete získat pro váš projekt. Zmiňte se, co pro ně můžete udělat vy.  Hovořte o svých úspěších a kontaktech, ale s mírou! A nestyďte se požádat je o pomoc.

Uvědomte si,  že upřímností lze získat kontakty mnohem hodnotnější, hlubší, postavené na rovnosti názorů hned od začátku. O mnoho kontaktů však takovým přístupem také asi přijdete. Každý si musí vybrat, jaká cesta mu vyhoví.⁵⁸

K monopolu na znalosti

Co slyším, to zapomenu – co vidím, si pamatuji – co si vyzkouším, tomu rozumím. Čínský filozof Kung Fu Tzu

Vyhlášení odborníci ve svém oboru mohou mít tendenci předávat své znalosti zdarma, aniž by očekávali nějaké protislužby. Z hlediska organizace je altruismus výhodný, ale není mnoho lidí, kteří se tuto zásadou řídí. Monopol je totiž součástí moci. Umožňuje exluzivní kontrolu znalostí. Jeho nositelé zadržují informace které potřebují jiní.

V případě, že znalost potřebuje jiný člověk  vyřeší za něj nositel znalosti jeho problém raději sám, znalost mu ale nepředá. Vytváří si tak gloriolu nepostradatelnosti. Snažte se proto své úkoly řešit samostatně, získáte novou znalost. A vyjasníte si postoje původního nositele znalosti.

Prezentace

Důkazem vysoké odbornosti je schopnost mluvit o největších věcech co nejjednoduššeji. Emerson R. Waldo

Snažte se ovládnout umění diskuze a přednášení. I když máte ze svého oboru spoustu znalostí, tak pokud je nedokážete vhodně podat, máte smůlu.

Důraz věnujte přípravě své prezentace, jinak hrajete ruskou ruletu. Dobrá příprava vyváží i nedostatek talentu. Vaši posluchači Vám musí rozumět předtím než s Vámi budou moci souhlasit! Abyste zdvojnásobili účinek své prezentace, použijte polovinu slov. Ještě nikdo si nestěžoval, že byla prezentace moc krátká. ⁵⁹

Vyprávění příběhů

Nejdůležitější dílčí předpoklad úspěchu je vědět, jak působit na lidi. Teddy Rosevelt

Vyprávějte příběhy. Jejich úkolem není posluchače vtáhnout do děje, ale uvést ho do světa vypravěče. Navodit atmosféru, překonat obranné mechanizmy a nenásilnou formou synchronizovat postoje obou stran, nenápadně přimět posluchače, aby nahlížel na věc ze stejného úhlu.

Správný čas a know-how

Nikdy nedostanete druhou šanci udělat dobrý první dojem.

Dnes je důležité znát hodně informací, ale musíte je umět také ve správný čas a dobře použít. Pokud začnete přednášet o speciální teorii relativity na večírku vaší firmu, neuděláte asi ten správný dojem. Důležité je také nenutit své znalosti všem – dejte je jen těm,  kteří o to stojí.⁶⁰

Maska

Pamatujte, že mlčení je někdy tou nejlepší reakcí. Dalai Lama

Pokud se vaši kolegové právě o něčem baví a vy nemáte ani páru, o co se jedná, měli byste zvážit moudré mlčení. Sice nevíte, o co se jedná, ale budete tak alespoň vypadat a později si danou tématiku prostudujete. Záleží ale na situaci, zda není lepší přiznat, že ve skutečnosti nevíte – vyhnete se tak pozdějším trapným momentům. Inteligence je totiž také o sebeprezentaci. ⁶¹

Poodstupte od problému a zamyslete se dříve, než promluvíte

Život je umění kreslit bez možnosti gumovat. J.W. Gardner

Prvotní závěry bývají obvykle chybné. Důležitá je disciplína při filtrování informací. Čím důležitější je informace, čím naléhavější situace, tím větší význam pravidlo má.. Tato nenápadná moudrost má v životě velký dopad – schopnost použít disciplínu jako jako filtr   pro  pochopení velkých událostí nebo informací,  neboť věci bývají jiné, než jak se jeví na první pohled.  Proč první úsudky  nebývají správné?. Zde hraje roli více faktorů jako citová angažovanost  nebo podjatost člověka přinášející informace, schopnost správně vyhodnotit událost nebo údaje,  znalost pouze části většího celku informací, přehánění skutečnosti kvůli nadšení.

                Schopnost projevit disciplínu v době vysokého emocionálního vypětí nebo  tváří v tvář dalekosáhlé události a zachovat chladnou hlavu, zamyslet se dřív než promluvíte,  je nesmírně významná  a mnohokrát ji oceníte.  Je to schopnost poodstoupit od problému a položit si otázky: “Mám dostatek informací? Jaké klíčové otázky bych měl položit? Jak spolehlivý je zdroj informací.. Položte si otázku: “Jde o fakt,  názor,  nebo jen o tušení.” Odpovědi nejenže zvýší kvalitu vašeho rozhodnutí, ale vyšlou jasný signál o vaší stabilitě a intelektuální pevnosti.⁶³

 Zamyslete se nad otázkami

☼ Domníváte se, že jste dostatečně přístupni jiným názorům? Umíte vést diskusi a počít spolu s oponenty syntézu, tedy názor, který obsahuje vše dobré  z teze a antiteze  a opouští vše z původních názorů, co bylo v diskusi shledáno  neudržitelným?

☼ Dokážete poodstoupit od problému a zamyslet se dříve, než vyslovíte svůj vlastní názor na věc? Otázat se: Jde o fakt,  názor,  nebo jen o tušení - Jak spolehlivý je zdroj informací? - Mám dostatek informací a jaké klíčové otázky potřebuji doplnit?

Klíčová slova: tvořivost, změna, kreativita, vize, serendipita, inkubace myšlenek

anotace

Historie, současnost a predikce blízké budoucnosti

Tvořiví lidé ovlivňují svět

Rozumný člověk se přizpůsobí ostatním. Nerozumný trvá na tom, aby se svět přizpůsobil jemu. Proto veškerá změna závisí na těch nerozumných. George Bernard 

Kreativitu můžeme vnímat jako schopnost vytvářet něco nového.⁴³ Kreativní lidé bývají úspěšnější než většina jiných lidí ve vytváření produktů a výstupů, které jsou zvláště originální, neobvyklé, nové, chytré a důmyslné. Vzpomeňme  ve zkratce některých  kreativců, kteří pohlíželi na svět z jiných perspektiv než jiní a posunuli tak lidské poznávání vždy o notný kus dále.

Konfucius /551-479 př.n.l./  Jeho nauka je souborem zásad a principů lidského chování a žití. Neuznával dědičné nároky na šlechtické stavy, tvrdil, že prostřednictvím zdokonalování se člověk do tohoto stavu dostává sám. V návaznosti na Konfuciovo učení se rozvíjí konfucianismus, který výrazně zasáhl do dějin východní Asie.

Leonardo da Vinci /1452 – 1519/   Všestranná renesanční osobnost. Významný malíř, sochař, architekt, přírodovědec, hudebník a spisovatel. Jeho dílo je obrovské a ovlivnilo umění i vědu na celém světě.

Jan Amos Komenský (1592-1670) Spisovatel a myslitel.  Zakladatele moderní pedagogiky, která výrazně ovlivnila tempo vzdělávání a výměny znalostí lidské populace.

Albert Einstein (1879–1955) teoretický fyzik, jeden z nejvýznamnějších vědců všech dob. Nositel Nobelovy ceny. Mezi jeho příspěvky fyzice patří myšlenka kvantování elektromagnetického pole, vysvětlení fotoefektu,  Brownova pohybu  a snad nejvíce obecná teorie relativity, která doposud nejlépe popisuje vesmír ve velkých měřítkách. Stal se synonymem pro člověka-génia.

Tim Berners-Lee  /náš současník/  Duchovní otec World Wide Web a tedy i současného Internetu.  Nebýt něho, zůstal by internet nejspíš jen záležitostí specialistů. První návrh na systém vzájemně provázaných hypertextových dokumentů, v němž k procházení mezi stránkami stačí pouze “klikat” na odkazy, spatřil světlo světa r. 1989.  To od té doby změnilo svět jako nic jiného v historii.

Abyste mohli dělat věci jinak, musíte je jinak i vidět

Nemá smysl jezdit tam, kde puk je teď, ale tam, kde teprve bude. Wayne Gretzky.

Kreativní lidé nejsou příliš vázaní na sociální ocenění nebo kritiku. Svoji vlastní práci posuzují podle svých vnitřních standardů.

Např. Einstein´tvrdil, že lidské vědomosti o světě jsou zprostředkovány lidskými smysly, ale ty jsou bohužel pouze zkreslujícími brýlemi a klamou, nebo nedovedou určité jevy vnímat. A také nikdy netoužil po majetku ani slávě, vždycky zdůrazňoval, že „problém lidí je pouze v jejich srdcích a v jejich vlastním konání“.

 A jiný nositel Nobelovy ceny za fyziku  J.Georg Bednorz říká “Pro mě bylo vždy přitažlivější těšit se ze své každodenní práce než kdovíjak hledět na její finanční aspekty. Samozřejmě k pouze k jistému minimu”

Informační  a znalostní éra je živnou půdou pro tvořivé osobnosti

Pouze ti, kteří se odváží jít příliš daleko, přijdou na to, jak daleko se dá jít. T. S. Eliot

V dnešní době být kreativní znamená, mít schopnost spontánně si hrát s myšlenkami, barvami, tvary a vztahy, kombinovat elementy do nemožných vztahů a vytvářet divoké hypotézy, zpochybňovat dané, přetvářet do téměř nemožných ekvivalentů.⁴⁴  K tomu čerpat inspirace z jiných zdrojů, dále  je přetvářet v nová řešení  a získávat tak konkurenční výhody. Být kreativní znamená využít své kapacity maximálním způsobem a naplnit je.

 Příběh

Příběh  Blanky  Matragi

Invence má základ v informacích a fantazii

Návrhářskou ikonu Blanku Matragi není třeba dlouze představovat. Je osobností, která je ztělesněním temperamentu a téměř doslova tryskajícím pramenem nápadů a nadšení pro svou práci.  Narodila se r. 1953 ve Světlé nad Sázavou a stala se symbolem ušlechtilé elegantní módy. Patří mezi několik nejvyhledávanějších světových návrhářů.

Podívejme se nejdřív, jak to všechno začalo. Svůj vyjímečný talent zdědila Blanka po tatínkovi, který byl uměleckým sklářem. Také ona se zpočátku vydala v otcových šlépejích a vyučila se brusičkou skla. Později našla svoji vlastní cestu a na řadu přišlo oděvní výtvarnictví. Během studií na Vysoké škole umělecko-průmyslové v Praze se seznámila s Makramem Matragi, za kterým po svatbě odchází do exotického Libanonu. Již před odchodem na Blízký východ Blanka Matragi úspěšně navrhovala kostýmy pro hvězdy československé populární hudební scény a není tedy divu, že  se i studio v Libanonu velmi rychle prosadilo. Dva roky na to zřídila v srdci Bejrůtu módní salon „Blanka Haute Couture“a od této klíčové události stále upevňuje svoji pověst špičkové návrhářky.

Její šaty se nejprve dostaly k dcerám ministrů, manželkám vážených diplomatů a našly zalíbení i u arabských princezen. Dnes 90% tvorby Blanky Matragi končí v královských palácích Perského zálivu. Mezi další klienty patří manželky ropných magnátů, státníků, diplomatů, podnikatelů, architektů a lékařů. Její zákaznice žijí ale také v Evropě – v Londýně, Paříži, Cannes, Monaku či Švýcarsku. Jak je cítit z těchto řádků, nosit její šaty znamená dopřát si jistou exklusivitu.

Blanka je maximálně soustředěna na každý jednotlivý model. Ostatně to dokazuje i skutečnost, že v řadách modelek, které představují Blančiny modely, jen stěží naleznete modelky světových jmen. Dává přednost neznámým tvářím před topmodelkami, a tím chce zaručit, že středem pozornosti není topmodelka, ale představovaný model.

Pro Blanku je zásadní profesionalita, důvtip, vynalézavost a dokonalé řemeslné zpracování šatů, z nichž každý kus je originál. Jsou to modely ušité z nákladných a kvalitních materiálů francouzského a italského designu. Vytvořeny jsou technikou lavírování za použití vlastnoručně namíchaných barev, vyšívány zlatými a stříbrnými nitěmi. Na jednom modelu pracuje deset lidí více než týden. Její šaty lze charakterizovali jako „složitou jednoduchost“. Při bližším pohledu pečlivě propracované, ručně šité motivy, nádherné vzory, souhra barev, všité kamínky, nepřeberné množství drobných detailů. Odstoupíte na metr či dva a spatříte dokonalou harmonii, vše do sebe precizně zapadá.

V každém modelu se kombinuje téměř nekombinovatelné. Jednou zaujme hra barev, jindy krajky nebo prostřihy, kterými je tento salón vyhlášený. Zdá se pak těžko uvěřitelné, že šaty vznikly tak rychle. Na každých šatech pracuje v týmu i samotná Blanka, aby se vše ubíralo správným směrem. Šaty musí být stoprocentně provedené a musí mít fantastickou kvalitu. „Mým krédem je, že za každé šaty ručím“, říká Matragi. Emblém Blanky je zárukou vysokého standardu.

Blanka Matragi je pověstná nejen tím, že obléká princezny, ale také že dokáže z každé ženy, která po tom skutečně touží, princeznu nebo dokonce královnu vykouzlit pomocí svých šatů. Vědí to v Paříži, ve Vídni i ve Švýcarsku i v Praze. 

Zajímavé je i složení zaměstnankyň jejího salónu a atmosféra, která tam panuje. Právě v dnešní těžké mezinárodní situaci, kdy se někteří lidé snažili prezentovat boj proti terorismu jako válku křesťanství proti islámu. Tady spolupracují křesťanky, katoličky i pravoslavné, muslimky sunitského i šíitského směru. A národnostní složení je neméně pestré. Jsou tu samozřejmě Libanonky, pracuje tu návrhářka Helena z České republiky, Arménky, Turkyně, Filipínka a dokonce i paní Mary ze Seychelských ostrovů. Všechny ženy označují Blanku Matragi za génia.

Z rukou Blanky Matragi však nevycházejí jen exkluzívne modely šatů. Věnuje se i dizajnu nábytku, neváha se na dva-tři týdny zatvřít do sklárny v rodném městě. Tady studovala sklářství a tak pod značkou Blanka dozoruje na výrobu „svého“ porcelánu, navrhla nádherný sklený lustr, tvoří také sochy a reliéfy. A v hlave má další nové nápady.

Je nositelkou řady národních a mezinárodních ocenění. Mj. i Evropské ceny umění, Ceny Salvátora Dalího.

 Úhly pohledu

Kreativita

Žádný problém není tak velký, aby ho nebylo možno překonat kreativním myšlením. Ray Kurzveill

Zde je na místě citovat Mihály Csikszentmihélyiho: Každý zvuk, pohled, informace, pocit nebo nápad, které v nějakém časovém intervalu vstoupí do vědomí, posunou mé pocity a myšlenkové pochody zcela novým a nepředvídatelným směrem. Tato neurčitost se nejzřetelněji projevuje u kreativních činností. Jedno slovo může vyvolat myšlenky a asociace, které nelze předvídat a které roztočí  spirálu nových významů.

Podpořit inkubaci myšlenek

Bacon hovoří  „O zralých hroznech“, které musíme trpělivě sbírat a z nichž se pak lisuje čisté víno poznání.

Inkubace myšlenek je pasivní období, kdy věci jsou mimo kontrolu vaší vědomé mysli. Nastává tehdy, kdy spíme na problému“. Harry Alder se domnívá, že narozdíl od stádia analýzy, které si můžete časově rozvrhnout, naplánovat a zanést do diáře, toto myšlenkové stadium nelze načasovat a řídit. Má totiž svá vlastní pravidla, ale neprozrazuje je. Nelze požadovat záblesk inspirace, který má přijít v pět hodin, nebo vlnu osvícení v termínu, který vám zadal šéf. Období inkubace může trvat od několika okamžiků až po několik let. Lidé hovoří o tom, jak je napadne skvělá myšlenka, která během okamžiku rozřeší problém, s nímž bojovali po celá léta. Ve skutečnosti proces inkubace probíhal v podvědomí.

Podle mého názoru můžeme délku tohoto období, probíhajícího někde hluboko v našem podvědomí, ovlivňovat a kultivovat sběrem nových informací, usměrňovat opakovaným úsilím, silou motivace a tužeb. Nové myšlenky totiž vzniknou na základě mnoha podnětů.

Vztah k práci a k životu

Pokud jsme v něčem úspěšní, není to práce, je to životní styl.  Granatelli

Štěstí významně souvisí se vztahem k práci, k rodině a přátelům, s výskytem chorob a relevantních způsobů chování – stručně řečeno, lidé, kteří jsou podle vlastního úsudku šťastní, vypadají a jednají tak, jak se od šťastných lidí očekává. Mají sklon k extroverzi, udržují trvalé vztahy, vedou zdravé a produktivní životy.

Ale tu a tam se může objevit i zajímavý háček. Například jedna z nejuznávanějších definic štěstí zní, že je to stav, kdy člověk již po ničem jiném netouží. Šťastní lidé se příliš nestarají o hmotné statky, jsou méně ovlivnitelní reklamou a propagandou, neženou se tolik za vidinou moci a úspěchu. A proč by také měli? Vždyť už přece šťastní jsou, ne? Naší výrobní sféře by měl běhat mráz po zádech už při samém pomyšlení na společnost šťastných lidí, neboť ta dnešní je postavena na neustále se stupňující spotřebě, na nikdy neukojené touze.⁴⁵

 Zvažte následující doporučení

Kouzlo spočívá v dosažení mistrovství a dokonalosti

Recept na úspěch: Najděte něco, za co jsou lidé ochotní zaplatit a dělejte to extrémně dobře.  Neznámý autor

Když houslový virtuóz zahraje při koncertě dokonalé sólo, když tři tenoristi – Pavarotti, Domingo a Carreras – zazpívají nádhernou árii, nebo sportovec dosáhne špičkového výsledku, nikdo jejich výkon nepřipisuje štěstí. Když řemeslník vytvoří krásný kus nábytku, při kterém je očividné, že jde o excelentní práci, či když se setkáte s osobností realizující svoji skvělou myšlenku až do úspěšného konce, nikoho ani nenapadne to vysvětlovat nebo zlehčovat štěstím. Vždy když vidíte člověka, který něco dělá vynikajícím způsobem, dokážete rozeznat a ocenit jeho práci, invenci a dokonalost. Uvědomte si, že skvělému výkonu předcházely  týdny, měsíce a dokonce roky tvrdé práce a detailní přípravy.” ⁴⁶

Poznejte své silné i slabé stránky

Já sám jsem ten jediný, kdo může změnit můj život. Nikdo jiný to za mě neudělá. Carol Burnett

Proveďte sebediagnozu a určete si, co je pro vás skutečně důležité, co vás motivuje, poznejte své silné i slabé stránky. Identifikujte oblasti, v nichž potřebujete přispění druhých – a také tyto lidi, na něž se můžete obrátit s žádostí o pomoc, nalézt. Na základě sebediagnózy formulujte svou vizi vlastního života a běžte  “do toho”.

Největší riziko pak spočívá v nečinnosti. V osobním i pracovním životě se proto nebojte neznámých území, nových věcí a změn, nebojte se, že ztratíte něco ze zdání vlastní dokonalosti.

Stále analýzujte své výsledky a kontrolujte svůj pokrok. Jde o to, vědět co funguje a co nikoliv. Pokud něco nejde, jak by mělo, přijměte nápravná opatření. Dobrým vodítkem vám bude pocit, jaký z vlastního života máte. Ptejte se, které z vašich postojů a způsobů chování přispívají nebo brání vašemu osobnímu pokroku, které máte proto změnit, nebo naopak které si osvojit. Pamatujte na nepřetržité zdokonalování.

Osvojení uvedené strategie vám pomůže lépe se orientovat v každodenním životě, lépe se rozhodovat, snadněji předvídat běh událostí a „nepropást“ životní či profesní příležitosti. ⁴⁷

Analýza a syntéza informací

Shromažďování vědomostí nese úroky a přináší dodatečná procenta zisku.

Bez stanovení cíle se jakékoliv chování stává marným. Hlavní je vytýčit si směr, kterým chcete jít – sbíráte informace, mluvíte s lidmi, žádáte komentář od hlavních uživatelů, získáváte hodnocení, kontrolujete dění v oboru ...

Čtete články, které se zabývají něčím z toho, co již máte za sebou, a z nich čerpáte nové myšlenky. Potom jednoho dne můžete vše analyzovat a spojit to, co jste si zaznamenali. V této mozaice nápadů bude jistě nějaká nápomocná informace, která vás dovede blíže k vytýčenému cíli. K zásadnějšímu pochopení věci může vést věta, kterou si přečtete, poznámka vašeho kolegy, něco, co jste viděli v jiné organizaci, nebo pocit, který jste měli při probuzení následujícího rána a který naznačil určitý směr. Je zřejmé, že čím širší bude informační síť, kterou rozhodíte při vašem pátrání, tím potenciálně bohatší bude vaše vlastní porozumění daným možnostem.

S velkou pravděpodobností se vaše první myšlenky budou měnit téměř k nepoznání, ale to je součástí procesu, kdy se věci realizují při snaze dosáhnout určitého cíle.

Se sestavováním informační mozaiky mají asi největší praxi kriminalisté. Širokou  škálu stále novějších metod dnes vídáme v četných kriminalistických seriálech. Staňte se i vy analytikem svého oboru! Vytvářejte si vlastní expertní systémy, vlastní poznatkové báze.

Vize

Opatrujte svá přání, přestože se vám zdají zatím neuskutečnitelná.

Vize udávají směr, energii – motivaci vašim myšlenkám, činnostem, způsobům využívání vlastního času... Jde tedy o uvědomění, co od života chcete – pro sebe, pro rodinu, pro firmu a celou společnost. Jsou vyšším stupněm invence. Podstata tvořivosti je stejná, informační základna je však ještě více zaměřena k budoucnosti.

Důležité je nebát se vize vyslovovat. Ty jsou doslova raketovým motorem vývoje. Dosud totiž skoro všechny vyslovené našly naplnění. Některé dokonce o mnoho dříve, než kdo očekával. Vize jsou nezbytnou vlastností leadera, jenž má jejich vytváření přímo v popisu práce.

Hloubka znalostí

Mysl je jako padák. Funguje jenom, když je otevřená. Zig Ziglar

Nezapomínejme, že znalost získaná bez vynaložení značné námahy a snahy je hodně pomíjivá.. Je to vlastně jen informace, která projde myslí  a zase zmizí.. Dnes v důsledku snažšího přístupu k informacím mizí pýcha z toho, že jste je získal. Lidé mají menší motivaci oddávat se hlubšímu studiu.. Měli by se svým tématům věnovat více. Jen tak se mohou dostat k podstatě věci. ⁴⁸

Podchycení prožitých zkušeností

Zkušenost není to, co člověk potká, ale co člověk udělá s tím, co ho potkalo.  Aldous Huxley

V práci i soukromém životě se vyskytne mnoho problémů, které naruší jejich obvyklý běh.. Většinou se zmobilizuji síly v k vyjímečné akci a jede se dál. Problém se za čas opět vynoří,  zmatky se opakují. Nezvykli jsme si zastavit se, ohlédnout se, zpracovat jednou prožité vlastní i cizí zkušenosti ve znalosti. Tak se připravujeme o náskok. Omyl nebo i tzv. Prohra“ je pouze cesta k vyniknutí. Je jen součástí procesu učení. Vytrvalí lidé začínají své úspěchy tam, kde končí nezdar ostatních.

Dělejte si proto pravidelnou bilanci svých i cizích omylů a zkušeností. Dejte získaným znalostem tvar, neustále je kultivujte. Zařazujte je do souvislostí – objevíte nové. Jen tak využijte jejich potenciální sílu.

Chyťte své štěstí

Náhoda přeje připraveným. Louis Pasteur

Bez štěstí v mnoha případech nedokážete nic. Musíte však mít základ, třeba v podobě připraveného modelu, který použijete v případě, když štěstí zaklepe na vaše dveře. Je dobře nezavírat oči před podněty, mysl před odpovídajícími idejemi. Nebát se je použít. V posledku se nebát riskovat a být připraven i na práci, která neodpovídá obecně přijatým nárokům ostatních lidí. ⁴⁹.

Serendipita, náhoda, příležitost

Jestliže, jste během dne neobjevili nic zvláštního, pak jste z toho dne moc neměli. John Wheeler

Slovo serendipita označuje schopnost, díky níž šťastnou náhodou učiníme velký objev. Tuto vlastnost měli hrdinové perské pohádky “O třech princích ze Serendipu”, jak se dříve označovala Srí Lanka. Serendipita funguje tehdy, když vědomě či povědomě něco hledáte a víte o tom dost na to, abyste mohli okamžitě jednat ve chvíli, když to cosi najdete. Pepper de Callier doporučuje vytvořit si jakýsi interní detektor, který vám signalizuje příležitosti. Nejdříve si ale musíte co nejkonkretněji popsat co vlastně chcete a co hledáte.

V této fázi sbíráte informace, získáváte znalosti. V duchu si vytváříte pomyslný obrázek toho co chcete. A pak už musíte být ve střehu. Během dne, při setkání s lidmi, při poslechu rozhlasu a televize, četbě novin, v dopravních prostředcích, při nákupech – tam všude musí být váš detektor zapnutý.

Ten, kdo pochopí moudrost a sílu této jednoduché metody a aplikuje ji v životě i kariéře, bude překvapen její účinností a nepochybně se potká se řadou skvělých příležitostí. ⁵⁰

 Zamyslete se nad otázkami

☼ Po tvořivých osobnostech je a bude mimořádná poptávka ve všech oborech lidské  činnosti. A jen tak na okraj: zkuste si jen představit co by mohli géniové minulosti vytvořit, kdyby měli takový přístup k informacím a znalostem jako my!

Klíčová slova: správa informací, druhá gramotnost, Time management, informační balast

anotace

 Historie, současné poznání a predikce blízké budoucnosti

Minulost

Již v r.1652 “učitel národů” Jan Amos Komenský své žáky nabádal: „Chtít svěřovat věci pouhé paměti znamená je zapisovat do větru, protože naše paměť je prchavá, přijímá mnoho věcí, ale hned je zase pouští a ztrácí, není-li podporována zábradlím písma. Zapisuj si všechno co je pro tebe nové, o čem soudíš, že je krásné a že se ti může někdy hodit“.

Seskupování a využívání informací je životní filozofií úspěšných

Informace, kterou nedokážeme nalézt, neexistuje! Základní pravidlo informatiky

Zdá se, že mozek musí umět i zapomínat, aby mohl dobře pracovat. Lidé totiž mají schopnost udržet v paměti určitý počet úkolů. Když jejich počet přesáhne určitou mez, nemohou podávat potřebný výkon. Člověk má velkou výhodu: může získávát místo pro tvůrčí psychickou činnost tím, že ukládá spoustu informací do „externí pamětí“ zápisníků, časopisů, knih a počítačových databází.⁴⁰

Cílevědomí a tvořiví lidé, ať jsou to manageři, politici a vůbec všichni duševní pracovníci /tedy i studenti/, se odjakživa snažili vytvářet vlastní systémy seskupování vědomostí. Šité „přímo na tělo“, které se stávají odrazem jejich individuality, odlišující je od ostatních. Bez takovýchto inspirativních systémů, které vám nabídnou podklady pro řadu variant, nelze efektivně rozhodovat, řídit a realizovat rozsáhlejší osobní ani pracovní projekty. Navíc – nadbytek znalostí pomáhá vytvářet nové znalosti, problémy pak lze zkoumat z více pohledů.

Seskupování informací a jejich organizace bylo vždy a stále je součástí životní filozofie a hodnotového systému úspěšných lidí. Snad každému imponuje člověk, který otevře své poznámky a podá přesvědčivou informaci, sáhne do registratury, knihovny a bez váhání vytáhne potřebné materiály. Z počítače nebo z internetu obratem získá hledané informace. Tito lidé se dokáží efektivně pohybovat v chaosu současného života, protože jejich práce je bez nervozity a pocitu nespokojenosti, který prožívají ti, kteří takovýto pořádek v informacích nemají, neustále něco marně hledají a v důsledku toho stále něco nestíhají. Dosažení takového stavu uspokojení je a bude ale čím dále tím obtížnější, neboť tempo života se neustále zrychluje.

Současnost

Tvůrčí schopnosti mozku se mohou velmi snadno zahltit přemírou vjemů – zbytečných informací.

Naši současníci to mají mnohem komplikovanější než za dob Komenského. Informační exploze,  kterou prožíváme, se netýká jenom odborných a specializovaných znalostí. Promítá se stále více do nejběžnějších oblastí našeho života. Digitální technika se doslova valí i do domácností. Již dnes je třeba umět naprogramovat kuchyňský robot, pračku, šicí stroj, telefon, komunikátor či PDA, radio, fotoaparát, navigaci, televizi, satelitní přijímač, video, nemluvě o domácím počítači.

K tomu, abyste dokázali využít všechny vlastnosti moderní domácí techniky musíte prostudovat a archivovat řadu tlustých a nepřehledných manuálů a zapamatovat si obsluhu. S nákupem nových, modernějšího přístrojů se vše opakuje. Paradoxně, lidé nemají většinou čas na dokonalé zvládnutí složitých a drahých výrobků a jejich možností využívají obvykle jen z malé části. Totéž lze říci i o lavině nových služeb. Evidovat všechny potřebné informace v paměti je často nemožné, a k evidování všech osobních poznatků chybějí uživatelům efektivní systémy pro správu a ukládání osobních informací. Navíc nemají ani čas k záznamu.

Na úsilí, jehož je často třeba ke studiu návodů současných technologických zařízení si stěžuje mnoho lidí, mezi jinými  i Václav Havel. Domnívá se, že ačkoliv jsou stroje určeny k tomu, aby usnadňovali život a šetřily čas, ve skutečnosti nám čas ubírají a téměř znemožňují věnovat se vážnějším věcem.

Práce s informacemi je už patrně vaší časově nejnáročnější činností

Je již nesporné, že lidstvu nezbývá, než stále více ukládat své vědění mimo mozek.

Klíčem k úspěchu nastupující generace bude komplex znalostí, jak informace a znalosti efektivně zaznamenávat, kde a jak je racionálně získávat a využívat ke svém prospěchu. Racionalitu zdůrazňuji záměrně, neboť v dnešní společnosti věnují lidé přímé a zejména nepřímé práci s informacemi, podle odborných průzkumů, kolem 50% veškerého svého času. V manažerské sféře, jejíž prioritou je přeměna informací na produktivní znalosti, to činí, až 80%. Nevěříte-li, připomeňme si co se skrývá za pojmem nepřímá práce s informacemi.

Sem patří např. výběr vhodné techniky, výuka jejího ovládání, řešení omylů a nečekaných problémů s funkcí a praktickým využíváním této techniky, čas strávený pochůzkami za informacemi, porady, prohledávání databází, internetu, tisku, vyhledávání služeb, speciálních výrobků, idejí a inspirací. A též neproduktivní a únavná práce s eliminací informačního šumu a balastu. Nepochybuji, že výčet takovýchto činností dovedete rozšířit.

Osobní informatika jako samostatný obor prakticky neexistuje

Stále více lidí si uvědomuje neustále se prohlubující propast mezi IT a osobní efektivitou. Osobní informatika jako samostatný, komplexně pojímaný a zřetelně filozoficky vymezený obor však dosud prakticky neexistuje. A to přesto, že má řadu specifik. Je to ke škodě vývoje všech informačních technologií.. Existující literatura se zabývá pouze dílčími problémy.

Druhá gramotnost

Efektivní je rychlý a přesný odkaz na zdroj dostupné informace.

Rodí se nové pojetí informatiky v němž se hledí na člověka jako na bytost, nadanou určitými předpoklady vývoje, disponující schopnostmi, které stojí za to rozvíjet, zatímco poznatky které není nezbytné paměťově registrovat, lze získávat využitím dostupné techniky a příslušných informačních zařízení a institucí. Preferuje se efektivní, rychlý a přesný odkaz na zdroj dostupné informace. V této souvislosti se často  mluví o druhé gramotnosti.

 Příběh

Shromažďovat a analyzovat informace

Ve svých zaměstnáních jsem vždy pracoval se značným množstvím informací. Proto jsem problematiku správy osobních informací pociťoval velice silně a zabývám jí více než 35 let. Za tu dobu jsem vyzkoušel mnoho systémů. Od nejrůznějších pořadačů, Time Managerů, až  po různé typy počítačových programů. Bohužel, žádný nevyhovoval mým požadavkům na rychlost záznamu a rešerší.

Poroto jsem si začal vytvářet systémy vlastní. Nejprve to byl papírový manager, jehož uspořádání  využívá pro třídění a vyhledávání informací podobných principů jako počítač – tj. vícehlediskový přístup pomocí klíčových slov. Je založen na principu lingvisticky modifikovaného sloupcového rejstříku, kompatibilní s počítačem a byl vhodný pro vytváření osobních informačních systémů v rozsahu mnohaset záznamů. K jeho sériové výrobě však nedošlo.

Pak ale vývoj informačních technologií a nástup internetu vše rychle posunul jinam. Získané zkušenosti mi však umožnily aplikovat podobný princip v tabulkovém procesoru s nesrovnatelně vyšším efektem. Tuto aplikaci využívám, s určitými obměnami, dodnes.

Od r.1998 se mi s jeho pomocí podařilo shromáždil tisíce soukromých i odborných informací v textové, obrazové či zvukové formě. Přesto, že k ideálu systému pro správu osobních informací má ještě daleko, jeho hlavní předností stále zůstávají bleskové rešerše, které umožní informace analyzovat i syntetizovat podle kombinace nejrůznějších kritérií. Mohu prohlásit, že bez tohoto nástroje bych nebyl schopen tuto knihu vůbec napsat.

 Úhly pohledu

Dnešní místo papírových diářů a záznamníků

Technika ručního záznamu je řízená spíše podvědomím, a neodvádí příliš pozornost od problému.

Mnoho lidí stále ještě upřednostňuje pro evidenci a tudíž i správu osobních informací papírové záznamníky či diáře. To často i manageři, disponující nejmodernější výpočetní a síťovou technikou. Pořád je ještě pro ně  jednodušší a rychlejší čmárat krátké poznámky rukou do diáře, či studijní poznámky do notesu, než se zlobit s miniaturními tlačítky, nebo se sw rozpoznávání písma. Papírový záznamník nebo diář je vlastně tím nejlevnějším a stále ještě nejpohotovějším systémem pro záznam a správu osobních informací. Odlehčuje paměť a uvolňuje ji pro tvořivou práci. Obsahuje informace, které není racionální vést v počítačích.

 Zvažte následující doporučení

Zvykněte si zaznamenat hned nové poznatky

Hledám moudrost, znalosti a inspirace od všech možných lidí a situací.

Kdykoliv se objeví nová záležitost, odolejte pokušení zapamatovat si ji, místo abyste si ji zaznamenali. Téměř každý si totiž namlouvá, že mu chybí čas a že si důležité věci určitě zapamatuje. Ono je to vlastně nejpohodlnější, není třeba nic zapisovat či jinak si zaznamenávat. To je však ten největší omyl! Časem mnoho informací zapomenete, většina vám jich zmizí někde v podvědomí, takže buď ani nevíte, že je znáte, nebo tušíte, že byste je měli znát, že jste je někde viděli, slyšeli nebo četli, ale ne a ne si na ně vzpomenout. Paměť selhává i jinak – propojuje různá fakta, časové roviny a vytváří tak nepřesné, až zavádějící informace.

Zaznamenáte-li si nové poznatky ihned odlehčíte své podvědomí a nepřipravíte se do budoucna o zdroje invencí. To je velmi důležité pro řadu lidí, neboť „vynikající paměť nemusí být vždy totožná s tvořivostí“. Informace navíc doplňujte vlastními nápady.

Jakmile pochopíte výhodu, kterou vám informační příprava přináší, nepochybuji, že si osvojíte práci s informacemi na úrovni podvědomé zručnosti tak, jako i v jiných oblastech života /např. při řízení auta/.

Vytvořte si systém evidování užitečných informací z tištěných médií

V časovém tlaku, ve vlaku, na pláži pročítáte noviny časopisy a zatržením si označíte články, které vás zaujaly. Čísla stránek, na kterých se články vyskytují zapíšete na titulní stranu. Přitom není nutné je v tento moment ještě pročítat celé. Ve chvílích volna, si informace dočtete a čísla zapsaných stránek na titulním listu si přeškrtnete. To vám signalizuje, že informace z tohoto pramene máte již prostudovány, případně ve svém informačním systému zaznamenány formou stručného výpisu, odkazu na archivovaný časopis nebo na jeho webovou kopii. Máte-li indexovány všechny články, které vás v časopise zaujaly označte si přední stránku svojí značkou v kroužku. To proto, že podobnou indexaci, třeba z pohledu jiných zájmů, si může provádět jiná osoba, např. někdo z rodiny.

Vytvořte si vlastní slovník zkratek

V elektronické komunikaci se zrodil dost komplikovaný a často nesrozumitelný jazyk anglických zkratek. Mnohé se již staly běžnými, ovšem existují stovky dalších, jejichž význam a původ můžeme jenom odhadovat. Současné encyklopedie ví skoro vše a dost z toho správně. Pokud vás význam některé zkratky zajímá, třeba jej tam naleznetre.

To je ale jen malá část problému. Ještě více zkratek existuje i v každé organizaci, v běžném životě, v byrokracii, v nejrůznějších profesích, jejichž význam nezjistíte ani na internetu. Vytvořte si proto svůj vlastní slovník zkratek, který budete mít vždy pohotově k dispozici jenž vám napomůže rychlejšímu porozumění a orientaci v novém zaměstnání či jiných specifických prostředích.

Time management - nedopustit, aby urgentní vytěsnilo důležité

Neříkejte, že nemáte dost času. Máte k dispozici úplně stejně hodin denně, kolik měl Michaelangelo, Kryštof Kolumbus, T.A.Edison, Albert Einstein nebo Winston Churchill. Brown H. Jackson

Schopnost stanovit si správné cíle, priority a dosáhnout jich je pravděpodobně nejdůležitější dovednost, kterou pro úspěšný život potřebujete.

Řízení času nemusí vůbec být o kvantitě. Celá řada lidí vám řekne, že důležité je všechno. Jejich perfekcionismus tak často vyúsťuje v tyranii okolí. Již výše citovaný poznatek říká, že jen pětina toho, čemu se věnujeme, přináší 80 % všech výsledků. V pojetí Time managementu jde o nalezení klíčových prvků a úkolů, které přinesou největší efekt a teprve pak, je-li to potřeba, pracujte na detailech.

Pokud z dvaceti činností uděláte asi pětinu, která vytvoří největší přínos, tak se budete přibližovat k cílům, odstraníte stres a budete prožívat úspěch mnohem zřetelněji, než člověk, který udělá desítky nevhodně zvolených činnosti. ⁴²

Organizace vlastního času

Plánování času je smysluplné pouze tehdy, je-li praktickým naplněním zodpovědné, ale i přiměřené informační přípravy! Petr Vavruška

Na téma času již bylo napsáno množství skvělých, filozoficky i prakticky koncipovaných knih. Jejich původ je však datován maximálně „raně internetovým věkem“. Předkládám proto v úvahu vlastní poznatek z oblasti plánování času:

Téměř vše, co v životě plánujeme, je ovlivňováno informacemi. Sebelepší metody organizace času jsou málo účinné, je-li práce s informacemi nekontrolovaná a zabírá-li více času, než vlastní tvořivá práce. Dokážeme-li tento poměr významně změnit, dokážeme pak i jednodušeji a účinněji využívat metod pro promyšlené řízení vlastního času, jaké nám předkládá obor time managementu.

 Zamyslete se nad otázkami

☼ Domníváte se, že jste dostatečně přístupni jiným názorům? Umíte vést diskusi a počít spolu s oponenty syntézu, tedy názor, který obsahu vše dobré  z teze a antiteze a opouští vše z původních názorů, co bylo v diskusi shledáno  neudržitelným?

☼ Dokážete poodstoupit od problému a zamyslet se dříve, než vyslovíte svůj vlastní názor na věc? Otázat se: Jde o fakt,  názor,  nebo jen o tušení - Jak spolehlivý je zdroj informací? - Mám dostatek informací a jaké klíčové otázky potřebuji doplnit?

Klíčová slova: mozek, paměť, synapse, IQ, inteligence emocionální, inteligence morální, inteligence existenciální

anotace

V lidském mozku  je přibližně 100 miliard nervových buněk. Na jejich povrchu může být až několik tisíc spojení  /synapsí/  s jinými nervovými buňkami. Takže těch  může být až 100 bilionů. Mnohé synapse a dokonce i nervové buňky vznikají až během našeho života jako výsledek učení a to i ve stáří.

 Historie, současné poznání a predikce blízké budoucnosti

Lidský mozek – neprobádaný objekt
Nejdokonalejším a nejvyšším výtvorem přírody je člověk a především jeho mozek.

Lidský mozek je orgán, který odobně jako daleký vesmír, hluboké dno oceánů nebo nitro země, není zatím zcela probádaným objektem. Co o lidském mozku víme naprosto jasně, je to, že jeho vývoj až k dnešnímu stavu prošel genetickou evolucí, která trvala miliony let. Přesto však dodnes nevíme přesně, jak vlastně lidský mozek pracuje.

Jedním z nejmarkantnějších dokladů a nevysvětlených projevů mozku je autismus. Připomeňme si Dustina Hoffmana v roli autisty ve filmu Rain Man slovy jeho filmového bratra: „Je to génius, měl by pracovat pro NASA. Paradoxně dokáže geniálně řešit nejsložitější matematické úlohy, vyniká fenomenální pamětí, avšak nezvládá řadu nejzákladnějších životních situací a problémů“. Jaká nová a netypická spojení v mozku mají tyto stavy „na svědomí“? ²⁶

Například výzkum mozku prokázal, že zlé nebo dobré slovo, rána nebo pomazlení mohou změnit celé neuronální systémy v dětském mozku,  zničit navždy jejich architekturu  nebo vytvořit novou. Podle neurologa Wolfa Singera je prý výchova nejúčinějším mikrochirurgickým zákrokem, který lze vymyslet. To platí i ve vyšším věku. I  když mozek dospělého nedisponuje takovou plasticitou jako mozek dítěte, dají se také zde prokázat na základě učení, autosugescí, procvičováním paměti a neustálým používáním aparátu myšlení očividně pozitivní změny.

Naskýtá se otázka obrovské diference v úrovni inteligence a emocí různých jedinců. Z historie známe mnoho příkladů fenomenálních schopností významných vojevůdců diktátorů, politiků, vědců, spisovatelů, hudebníků ale i mezi duševně nemocnými. Bohužel lidský mozek nelze dosud jako standard definovat. Ignatěnko vyslovil názor, že fenomenální schopnosti nejsou nadpřirozené. Přebývají v každém z nás. Fenoméni nejsou supermani – každý má šanci se jim v budoucnu přiblížit.

Synapse

Váš mozek je složitější než všechny počítače světa a internet dohromady.

To, že lidský mozek obsahuje mnoho spojovacích drah (synapsí), se vědělo už v 80. letech 19. století, kdy se mozková tkáň dostala pod mikroskopy vědců. Jenže kvůli nepatrné velikosti synapsí (tisícina milimetru v průměru) je i dnes obtížné pozorovat je v jejich celistvosti.

Synapse je prostor mezi dvěma neurony, kde dochází k výměně informací elektrickou nebo chemickou cestou. Synapse tvoří křižovatky nervové sítě, jejich pomocí si neurony předávají vzruchy. Misc.createSwitch("zoom", [["azoom-1", "zoom1"], ["azoom-2", "zoom2"], ["azoom-3", "zoom3"]], [Storage.data, "zoom"]); Mozek obsahuje podle studie z r.2010 přes 125 bilionů synapsí, každá z nich pak je samostatným „mikroprocesorem“. Zjistili to výzkumníci ze Stanfordu s použitím nové snímací a zobrazovací techniky. 

„Jediná synapse, sama o sobě, je spíše takovým mikroprocesorem než obyčejným přepínačem, umí informace ukládat i zpracovávat. Pravda je, že jedna synapse obsahuje tisícovky přepínačů o velikosti molekul,“ říká Stehen Smith. „Jediný lidský mozek tak obsahuje více přepínačů než všechny počítače a routery a internetová spojení na Zemi“. ²⁷

Mozek, přeplněné skladiště

Požadovat, aby si někdo zapamatova1 vše, co četl, je jako žádat, aby v sobě nosil to, co kdy snědl.  A. Schopenhauer.

Problém vlastní paměti je velice různorodý. Někdo si pamatuje recepty, jiný statistické údaje. Někteří lidé mají fotografickou paměť, jiní paměť nesmírně selektivní; pamatují si telefonní čísla, anekdoty, nebo data narození, nevzpomenou si však, co měli k snídani. Náš mozek je doslova bombardován miliony informací. Musíme se snažit  jej stále intenzívněji trénovat učením a řešením mimořádných situací. Podle Atkinson-Shiffrinova modelu se paměť dá rozdělit následovně:

Krátkodobá paměť je vhodná pro uchovávání informací jen ve velmi krátkém časovém úseku – většinou sekund až minut. Řešíme pomocí ní aktuálně nastolené problémy, a proto se jí často říká pracovní paměť. Má velmi omezenou kapacitu – většinou 5–9 jednoduchých prvků, které se přepisují dalšími novějšími položkami, nebo se časem prostě z paměti ztratí. Kapacita nemůže být přímo rozšířena, ale pomocí správného užívání, můžeme její možnosti značně rozšířit – jednotlivé prvky mohou být vzájemně spojeny do jednoho a zapamatovány s pomocí záznamů v dlouhodobé paměti.

Senzorická paměť je zvláštní typ krátkodobé paměti – jedná se o zásobníky informací získaných našimi smysly. Záznamy v rámci senzorické paměti přetrvávají zlomky sekund. Např. obrazový vjem zde zůstane po dobu jedné desetiny sekundy. Tuto setrvačnost zrakového vjemu si můžete vyzkoušet – pokud v tmě začnete pohybovat bodovým zdrojem světa, tak se vám bude zdát, že nevidíte jen momentální polohu onoho světlého bodu, ale také i část dráhy, po které se pohyboval. Sluch je na tom v senzorické paměti o dost lépe. 

Dlouhodobá paměť uchovává důležité informace získané během života – mohou být potřebné pro nějakou činnost nebo prostě z nějakého jiného důvodu byly označeny jako důležité. Dlouhodobá paměť se podílí na fungování podvědomí a samotné tvorbě osobnosti. E. Tulving navrhl dále rozdělovat dlouhodobou paměť na sémantickou a epizodickou. Sémantická paměť obsahuje informace o světě okolo nás (fakta, významy apod.), epizodická je zaplněna událostmi, které jste prožili, takže víte, co jste dělali včera či před týdnem. ²⁸

Knihovníkem s kartotékou, umožňující rychlé vyhledání uložené informace, je hipokampus, což je část mozku, jejíž dobrý stav snad nejvíc rozhoduje o úrovni naší inteligence a našich poznávacích schopností. Je citlivý na stres  a je-li jedinec vystaven po dlouhou dobu stresové situaci, ze které nemůže uniknout, zmenší se. Mluvíme pak o distresu. ²⁹

Zapomínání – u návodů na správné učení je často zmiňována tzv. Ebbinghausova křivka zapomínání. Německý psycholog Ebbinghaus totiž zjistil, že nejvíce zapomínáme několik hodin po naučení

Inteligence, IQ

Vysoký IQ je předností, není ale důležitější než život samotný.  Peter Salovey

Chceme-li chápat nové technologie i novou společnost, musíme se učit celý život“. Ostatně právě díky přívalu nových informací, které odstartovala vědecko technická revoluce se v posledních dvou stech letech průměrné  IQ lidské populace zvýšilo. Testy IQ /intelligence quotient/ se staly oblíbeným nástrojem psychologů a personalistů. Ukázalo se však, že IQ zdaleka nevyjadřuje lidské schopnosti obstát kromě studia i v reálném životě. ³⁰

Počítačové hry, vizuální podněty, příval informací podporují vizuální a prostorově abstrakní složku inteligence. A podle odborníků zvyšují výsledky  měření IQ u dětí ve srovnání s jejich rodiči. Naopak, pokles odborníci zaznamenávají v oblasti slovně logické  inteligence,  takže co do všeobecných znalostí, schopnosti poruzumět textu  či počít zpaměti by asi rodiče asi z přehledem  strčili do  kapsy své potomky vybavené počítači. ³¹

Emoční inteligence

Emoční inteligence může znamenat více než IQ. To zejména tam,  kde je důležité vystupování a práce s lidmi. Pro obchod a manažerskou práci jsou nutné často úplně jiné schopnosti, než „klasická“ inteligence.  Daniel Goleman Emoční inteligence 1995 

Již před 2 000 lety Platon napsal: „Každé učení má emoční základ.“ Od té doby se vědci a filozofové pokoušeli potvrdit nebo vyvrátit toto tvrzení o významnosti citů. Bohužel se po celou dobu obyčejně myslelo, že emoce jsou nepřítelem člověka. Dnes již lidé chápou jejich hodnotu.

Emoční inteligence /EQ/, podle Saloveye, zahrnuje schopnost sledovat vlastní i cizí pocity a emoce, rozlišovat je a využívat těchto informací ve svém myšlení, jednání a pro svůj intelektuální růst.

 Podle Steve Heina se každé narozené dítě rodí s  potenciálem jistých schopností emoční citlivosti, emoční paměti, dovednostmi emočního jednání a emočního učení.Vrozená emoční inteligence může být dále rozvíjena nebo poškozována životní zkušeností, zvláště lekcemi emočního učení od rodičů, učitelů, rodinou během dětství, adolescence nebo v průběhu kariéry.

Praxe ukazuje, že osobnost s vyváženým poměrem IQ a EQ může být například dobrým manažerem, obchodníkem, psychologem. Cvikem a zkušenostmi se navíc může stát ještě lepším, když EQ přesáhne IQ. Naopak ten kdo má nadprůměrné IQ a pouze průměrné EQ mívá problémy v zaměstnání i ve společnosti.

Velkou výhodou i příležitostí pro osobní rozvoj i kariéru, je skutečnost, že emoční inteligence se dá na rozdíl od IQ zkvalitňovat a rozvíjet výrazně snadněji. ³²

Morální inteligence

Péče o morální inteligenci má kromě vlivu na rozvoj jednotlivce přímý dopad na zdraví společnosti jako celku.

Už samotný termín morální inteligence napovídá, že musíme užívat morální složku své bytosti inteligentním způsobem. Naše morální já nesmí být postrkováno sem a tam chvilkovými impulsy, ani kontrolováno uměle živenými frázemi. Morální jednání vyžaduje analýzu, porozumění a emocionální empatii. Správné jednání může zabránit neuváženému emočnímu projevu či malicherné pomstě, přinášející nanejvýš chvilkové uspokojení.

Morální jedinec představuje ideál, který lidstvo hledá odnepaměti. Každý má o tom nějakou vlastní představu. Nicméně výzkumy různých kultur prokázaly, že některá kritéria jsou všeobecně platná. Jsou to:

Spravedlnost = nečiňme jiným, co nechceme, aby jiní činili nám (staré křivdy, lakota, bohatství, dobrota, sliby, rozumné očekávání, zásluhy, náhoda a štěstí)

Povinnost = je naší povinností podat bližnímu pomocnou ruku a rozdělit se s ním, když se na mě usmálo štěstí (starost o druhé, nezištné dávání, věčné nářky, sobectví)

Důstojnost = je naší povinností pomáhat lidem k dobrému životnímu pocitu (lítost, lichocení, kritika, soudy o druhých, pocit důležitosti, pomluva, omluva, odpuštění, žádost o pomoc, rada)

Sebeovládání = nedělejme vždy to, na co máme právě chuť (nebezpečné city, láska, životní příležitost, myšlenky pro sebe, kdy promluvit, hromosvod problémů, pokušení, stereotyp). . ³³

Působení osobnosti na komuninkační proces

Nejčastější příčinou komunikačních šumů je osobnost člověka s jeho vědomými i nevědomými záměry, cíli a vlastnostmi.

V procesu přijímání informace nehraje příjemce pouze pasivní roli, ale sám údaje zpracovává, čímž dochází k celé řadě zkreslení. Informace jsou neadekvátně vybírány, organizovány a interpretovány. ³⁴

Při získávání informací z okolí provádíme selekci vjemů. Většinou totiž nejsme schopni absorbovat veškeré relevantní informace. Dochází tak k bezděčnému výběrovému procesu, který je ovlivněnému našimi očekáváními, potřebami a přáními. Proto také, pokud první dojem o člověku je negativní, máme sklon zachytit z dalších informací pouze ty, které jsou rovněž negativní, klady jsou potlačeny na nevědomé úrovni. Pozorování ukázala, že při personálním rozhovoru si posuzovatel vytváří obrázek o člověku již v prvních třech nebo čtyřech minutách. Další informace, které do tohoto rámce nezapadnou, pomíjí.

Protože získané informace jsou neúplné, dochází k jejich spojování a doplňování. Ne vždy však spoje mezi informacemi odpovídají realitě. Zaplňujeme chybějící místa a to většinou negativními představami. Tak vznikají falešné souvislosti – při troše fantazie jedna skutečnost úžasně zapadá do druhé. Není obtížné vybavit si další věrohodné „důkazy“ a zkonstruovat ve svých představách např. spiknutí proti vlastní osobě.

Nejasná situace vede k hledání takového vysvětlení, které nejlépe vyhovuje našim představám. Optimisté mají sklon vysvětlovat situaci jako projev pozitivních změn, zatímco pesimisté jí podsouvají spíše negativní aspekt. Podle skupiny, ke které patříme vyhodnocujeme informace. Levicově orientovaný občan bude vysvětlovat růst cen ziskuchtivostí pravicové vlády.³⁵

 Příběh

Leonhard Euler

Příkladem fenomenální  paměti, která byla navíc maximálně využita ve prospěch vědy  je Leonhard Euler, Narodil se r. 1707 v Basileji. Otec byl duchovním, jeho koníčkem byla matematika a brzy si všiml synova nadání. Už v 13-ti letech začal Leonhard studovat na basilejské univerzitě. Pustil se do studia teologie a klasických jazyků – řečtiny, latiny a hebrejštiny. Učení mu šlo lehce, a tak se zapsal ještě na fyziku, astronomii, medicínu a také na matematiku. V r. 1723 ve věku pouhých 16-ti let získal titul magistra. Již o čtyři roky později zamířil do Ruska. Pozval ho tam r. 1727 jiný velký matematik, přítel z dětství Daniel Bernoulli.

Zde si brzy si získal uznání a r. 1733 byl jmenován profesorem a vedoucím matematického oddělení petrohradské Akademie. Byl 2x ženatý a měl 13 dětí. Věnoval se různým oblastem čisté i aplikované matematiky. I když v r. 1735 ztratil jedno a v r. 1766 i druhé oko, pracoval stále, neboť měl fenomenální paměť. Svoje objevy pak diktoval. Během svého života vydal 530 knih a různých článků. Spolu s rukopisy z jeho pozůstalosti se počet jeho prací zvýšil na 886. V řadě oblastí matematiky je jeho podání téměř konečné, např. trigonometrie. Velká Eulerova autorita ustálila symboliku algebry a infinitezimálního počtu, neboť např. Lagrange, Laplace i Gauss znali jeho práce a přebírali jeho symboliku. Téměř všechny oblasti matematiky překypují Eulerovými funkcemi, integrály, konstantami a důkazy. Je autorem řady matematických značek, které používáme dodnes. Známý fyzik a matematik Laplace o Eulerovi jednou prohlásil: „čtěte Eulera, je učitelem nás všech“. I sám velký Gauss mluví o Eulerovi s obdivem: „Studium Eulerova díla zůstane nejlepší školou pro nejrůznější oblasti matematiky a nemůže je nic nahradit.“

Euler se však nevěnoval jen čisté abstraktní matematice. Jeho hlavní zásluha spočívá ve vytvoření matematického aparátu tehdejší fyziky. V 18. stol. se základem fyziky stala Newtonova mechanika a Euler byl jedním z prvních, kdo ji dokázal významným způsobem rozvinout. R. 1741 Euler z Ruska odešel a přijal pozvání pruského krále Fridricha II. Velikého do Berlína. Strávil pak v Pruské akademii celých 25 let. Z tohoto období pochází jeho nejvýznamnější objev – vlnová rovnice. Záhy se vlnová rovnice začala objevovat ve všech možných oblastech fyziky: v hydrodynamice popisuje formování a pohyb vodních vln, v akustice popisuje šíření zvukových vln ve vzduchu. A v 19. století se objevila v teorii elektromagnetických vln a změnila celou naši kulturu. Podle názoru některých odborníků vlnová rovnice byla možná nejdůležitější jednotlivou matematickou formulí v celých dějinách vědy.

Zbytek života Euler strávil opět v Rusku, kam přijel r. 1766 na pozvání Kateřiny Veliké. Stal se ředitelem Akademie a významné postavení v Petrohradě vymohl i pro své tři syny. Do vědeckého časopisu Akademie poslal balík článků tak velký, že je redaktoři tiskli ještě plných 43 let po jeho smrti.

Je možné lidský mozek v jeho složitosti a dokonalosti napodobit?

Ray Kurzweil tvrdí, že biologie  nebude stačit tomu, co budeme schopni zkonstruovat my, jakmile jednou plně pochopíme principy fungování paměti. Vychází z poznatku, že spoje neuronů v našem mozku jsou schopny provést pouze pouze 200 přenosů za sekundu, což je  milionkrát pomaleji, než dokáží dnešní elektronické obvody. A také z netušených možností  nanotechnologií, které umožní přeprogramovat a přebudovat molekulu po molekule naše těla a mozky.

 Zvažte následující doporučení

Paměťové strategie k efektivnějšímu učení a zlepšování paměti

Motivace – určëte si důvod, proč se chcete učit. Podmínka „musím“ je nedostačující. Zodpovězte si otázku „Proč?“ a mějte ji stále na paměti.

Způsob zapamatování  – stanovte si způsob zapamatování (potřebujete znát vše přesně nebo vám stačí význam oné informace?)

Soustředit se na střed učeného – statisticky si totiž lidé mnohem lépe pamatují to, co bylo na začátku a na konci toho, co se měli naučit.

Opakujte – ale rozumně. Omíláním jedné věci se příliš nenaučíte. Mnohem ekonomičtější je pro vás opakovat si trochu a ve větších časových intervalech.

Odpočívejte – mozek si prostě potřebuje vždy aspoň chvíli odpočinout, jinak ztrácíte výkonnost. Studium prokládejte krátkými přestávkami spojenými třeba s fyzickou aktivitou.

Rozumějte – neporozumíte-li látce a nespojíte si ji do souvislostí s ostatními vašimi znalostmi, tak je vám její nabiflováni vcelku k ničemu.

Krátkodobé tipy

Respektujte svůj biorytmus - zjistěte si, kdy a kde se vám během dne nejlépe učí a dodržujte to. .

Chladné prostředí – zajistěte si čerstvý vzduch a chladnější prostředí. Pro ženy by to mělo být mezi 19–22°C, pro muže 17–20°C.

Relaxační techniky - v dnešní době je velmi snadné podlehnout stresu. Relaxačnimi technikami se dokážete odprostit od všech každodenních starostí a problémů a dokonale si odpočinete.

Mírný stres  rozhodně neuškodí – dokážete tak ze sebe dostat to nejlepší. A navíc většina zkoušejících na vysokých školách nemá ráda sebevědomé frajírky a s oblibou je potápí.

Povzbuzující doplňky -  čokoláda vás povzbudí. Zároveň se díky požitku z ní v těle uvolňuje betaendorfin, který vyvolává příjemné pocity a spraví vám náladu. Povzbudivě působí káva, kakao i tzv.  chytré drogy které jsou volně dostupné v lékárnách.

Koncentrace  - učme se soustředění. Odstranit nežádoucí vliv patří k nejdůležitějším dovednostem současnosti.

.

Dlouhodobé tipy

Správná příprava – připravujte se průběžně a nenechávejte věci na poslední chvíli. Pečlivě si zpracujte informační podklady. Budete tak výkonnější a ušetříte i čas.

Fyzická aktivita – výzkumy potvrdily, že pravidelná fyzická aktivita zlepšuje mentální funkce a to velmi významně. Pohyb je ideální hlavně pro řešení kreativních problémů.

Četba knih – častou četbou dokážete zpracovávat informace rychleji, ale výhodou je také všeobecný rozhled a široká slovní zásoba.

Hry a kvízy – pravidelným namáháním mozku ho udržujete ve formě. Rozvíjejte tak své logické i paměťové schopnosti.

Sledování TV – možná si myslíte, že televize otupuje. Ano, je tomu tak. Ale pokud budete sami sobě a zvlášť svému dítěti ordinovat správný program vzdělávacích prgramů, je vše v pořádku. Zvlášť v útlém věku je potřeba velkého množství podnětů z vnějška, jinak může dítě za ostatními později zaostávat. Umožňuje poznat život ostatních sociálních skupin a ulehčí začlenění do společnosti. Nic se však nesmí přehánět.

Vzdělávání – pokud chcete stále chápat to, co se děje kolem vás, moderní technologie a nové životní situace, musíte se neustále učit.

Rozvíjejte funkční gramotnost – je balík schopností, umožňující nám začlenit se do společnosti, rozumět jí a domluvit se se svým okolím.

Životní zkušenosti – nevyhýbejte se výzvám. Díky životním zkušenostem budete schopni řešit mnohé náročné úkoly. ³⁷

Tichá znalost

Je vždycky spojena s konkrétním užitím ve specifických situacích. Jde o znalost informací, které nejsou okamžitě přístupné každému. Nejde zde tedy o kvantitu ale o kvalitu informací. Úspěšně inteligentní lidé vždy dokáží vyvážit svou analytickou, kreativní i praktickou inteligenci.

Nemůžete ale věnovat pozornost všem podnětům, na které nás smysly upozorní, neboť byste byli těmito informacemi přímo zahlceni. ³⁸

Zvažte následující doporučení pro psychické aktivity

Mozku prospívá psychická aktivita, a to dokonce poměrně náročná, která je spojena s učením se novému. U rutině vykonávaném duševní činnosti, i když náročné, moc nervových buněk nepřibude. Cvičme mozek tím že bude přicházet do nových a nových situací. Důležité je sportovat – fyzická námaha zvyšuje aktivitu mozku až neuvěřitelně. Velký vliv může mít i cestování. Čím radikálnější je je změna prostředí, tím větší námahu musí mozek vynaložit, aby se přizpůsobil. ³⁹

Klíčová slova: celoživotní vzdělávání, funkční gramotnost, znalostní společnost,   umělá inteligence

anotace

 Historie, současnost a predikce blízké budoucnosti

Celoživotní vzdělání v minulosti

Vzdělání není pouhým nashromážděním jednotlivých vědomostí, jako není těstem mouka, voda, sůl, kvasnice atd. dohromady naházené. T.G. Masaryk

Celoživotní vzdělávání je dnes rozsáhlým a akcentovaným oborem. Konečně se naplnila Komenského pedagogická soustava čtyřstupňového systému vzdělání – od škol mateřských, přes základní a střední až po vysoké. A připomeňme si i stupeň pátý, kterým je apodemie, tj. cestování za poznáním. Ta je podle jeho učení konceptem celoživotního vzdělávání, neboť člověk by se měl sebezdokonalovat i ve věku mužnosti a stáří.

Přesto vzdělání bylo, ještě v nedávnu pro mnohé pouhým shromažďováním informací. Inteligence, podle obecné představy, často znamenala jen o málo více než schopnost stavět na odiv to, co ten či onen již nashromáždil.

Přeměna informací na znalosti

Vzdělání je jako mléko, které má  na krabici vytisknutou dobu spotřeby. Třeba akademický titul ve strojírenství  vám dnes vydrží tak na tři roky. Jaké je datum na vašem kartonu? Louis Ross, ředitel automobilky Ford

Mnozí lidé, dříve než začnou něco dělat, potřebují znát. Tím, že znáte něco lépe než ostatní, získáte pravděpodobně k věcem lepší vztah. Pracovní schopnost lidí závisí stále více na jejich kvalifikaci a znalostech. Mnozí si uvědomují, chybějící znalosti v rozsáhlých oblastech, mající spojitost s jejich prací, koníčky a zájmy. Vědomí  nedostatečnosti je motivuje k nepřetržitému, celoživotnímu studiu, k získávání  nových znalostí a zkoušení nových dovedností.

Vzdělávání na počátku 21.století – funkční gramotnost

Informační gramotnost je přesahem tradičního pojetí gramotnosti a je odezvou na revoluční dobu, ve které žijeme“ Shirley J.Behrens, 1994

Tradiční učení stavělo na encyklopedických informacích. Nyní směřuje vývoj k tomu, jak informace vyhledat, transformovat a využít při rozhodování v pracovním i soukromém životě. Mluvíme o funkční, či informační gramotnosti. Je to také schopnost informace produkovat a zacházet s nimi za použití IT.

Informačně gramotní lidé vědí, jak se učit. Vědí, jak jsou znalosti pořádány, jak je vyhledat a využít. Management osobních znalostí je nová výzva – jak řešit nové problémy, hledat dosud neprobádané cesty.

Škola 21. století musí žákům předat nejen soubor faktů a dat, ale naučit je komunikovat, pracovat v týmu, poznávat vlastní možnosti, být tolerantní k práci druhých a diskutovat o problémech.

Instituce zabývající se celoživotním vzděláváním

Kořenem zla je nedostatek poznání.  Konfucius

UNESCO – Organizace spojených národů pro vzdělávání, vědu a kulturu,  OECD – Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj,  Evropská komise,  CEDEFOP – Evropské středisko pro rozvoj odborné přípravy. EURYDICE - Evropské informační sítě pro vzdělávání,

Tyto instituce zkoumají např. strategie celoživotního učení dané země, systém poradenství, nabídky vzdělávacích aktivit, výsledky v testech čtení a psaní, matematice nebo v dovednostech dále se učit.. Hodnotí se také investice do celoživotního učení, využívání komunikační a informační technologie v učení a přístup a účast v celoživotním učení.

Vstup umělé inteligence do každodenního života všechno změní

Je lepší položit otázku a vypadat pět minut hloupě, než se neptat a být hloupý celý život.  Konfucius

Stále ještě žijeme ve společnosti založené na odpovědích – viz. TV soutěže Riskuj, Chcete být milionářem...a hlavně ve školách, kde odpovědi kralují. Ve školách se stále více učíme, jak odpovídat, místo abychom se učili jak se ptát.

S tím jak stroje budou schopny odpovídat na všechny naše otázky, bude se klást stále menší důraz na schopnost člověka být studnicí encyklopedických údajů. Hodnotné budou naopak dobré otázky. Vzdělání bude znamenat, že děti od dvou let začnou podnikat výlety  do zajímavých a podnětných světů pod vedením inteligentních průvodců, kteří budou odpovídat na jejich otázky  a klást jim nové..

Lidé nebudou vzdělaní méně, ale jinak. Dřívější představu, že nejchytřejší studenti jsou ti, kteří mají nejlepší známky z testů, kde se zjišťuje, kdo si nejvíce zapamatoval, nahradí koncept, že nejchytřejší jsou ti, kdo kladou počítači otázky, na něž mohou odpovědět pouze lidé.. Inteligence bude znamenat schopnost dosáhnout hranic báze znalostí. Rozhodujícím měřítkem inteligence  a základním projevem svobody  bude schopnost rozšiřovat a aplikovat dosažené zkušenosti. Všichni budeme mnohem chytřejší v tom smyslu, že se nebudeme bát nových zkušeností. Budeme vědět jak je vyhledat a jak se z nich učit. ²²

 Příběh

Obtížný návrat k oboru

Léta jsem platil za dobrého specialistu v oboru analogových telekomunikací, kde jsem získal jako autor či spoluautor i řadu patentů. V telekomunikacích jsem pracoval do r. 1990, kdy „sametová revoluce“ otevřela, v tehdejším Československu, do té doby dosud netušené možnosti v podnikání. Změnil jsem obor, využil tehdejší poptávky a začal podnikat v oboru monitoringu životního prostředí. Z počátku velice úspěšně. Poptávka se však v důsledku ekonomické reality a nedokonalé legislativy postupně utlumila a já jsem se v r. 1997 vrátil zpět do telekomunikací. Zde jsem však narazil na tvrdou realitu.

Stačilo 7 let a obor se zcela změnil. Analogové systémy prakticky zmizely a celá moje dosavadní kvalifikace a znalosti byly téměř k ničemu. To platilo i pro většinu mých patentů v oboru. Prudce nastoupily digitální a optické telekomunikace a začaly revolučně měnit svět. Po svém návratu jsem se z počátku paradoxně zabýval likvidací systémů, které jsem před lety sám budoval. Vyvstal pro mne závažný úkol – v padesáti letech rychle upravit svůj systémový pohled na obor a dohonit ztrátu sedmi let. Návrat do oboru se mi podařil. Vyžádalo si to však značné úsilí. Myslím, že moje zkušenost může být typická pro možná miliony lidí kdekoliv ve světě. autor

 Úhly pohledu

Učení může být zábava a zábava může propagovat učení

Kdyby Komenský žil v 21.století, byl by asi velmi ceněný odborník a to nejen v Evropě.. Jednou z věcí, která může pomoci nejen rozvojovým zemím jsou informace. A důležitý je způsob jejich předání. Stejně jako jinde na světě, i ti nejchudší se při získávání znalostí chtějí bavit. Zábava je často jediný způsob, jak vědění k nim dostat. Učení může být zábava a zábava může propagovat učení.

Ve světě je tento model stále populárnější a říká se mu edutainment. Patří sem nejen filmy, ale různé počítačové programy.. Leckoho možná překvapí, že vzdělávací informace jsou i v některých telenovelách. Např. díky populárním soap operám se v Jižní Americe začala zlepšovat hygiena, zvětšovat touha po vzdělání a více prosazovat plánované rodičovství.  Podobně, když někdo brouzdá po internetu tak se vlastně také učí i když to není samo o sobě cílem. ²³

Vzdělávání včeobecné kontra odborné

Vzdělání je to jediné, co v nás zůstane poté, co zapomeneme vše, co jsme se naučili ve škole. Albert Einstein

Globalizace je stále silnější a studenti těžko mohou vědět, co budou v budoucnu dělat. Globalizuje se trh práce. Do přípravy lidí vstupuje také nový prvek – schopnost přizpůsobit se a reagovat na  odlišné kultury. Z toho důvodu je všeobecné vzdělání užitečnější a méně diskriminační. Dokáže totiž naučit, jak se přizpůsobit novému prostředí a reagovat na rychle se měnící nové nové technologie. Ćistě odborně zaměřený vzdělávací systém k tomu nevede.²⁴

Potřeba změn ve výuce informatiky

Nestačí vědět, vědění se musí použít. Johann Wolfgang Goethe

Práce s informacemi je bariérou, přes kterou mnozí nepřejdou a zůstanou tak stát před zavřenou branou problému. Mít dobrý systém správy informací, který vás dovede k věcem, které potřebujete a o něž máte zájem, je klíčem k této bráně. Kde však tyto znalosti získat?

Školní i mimoškolní výuka informatiky často opomíjí účel, k němž byly tyto technologie vymyšleny. Tím účelem je obsah, který tato zařízení dokáží číst, přenášet a zpracovávat. Výuka se orientuje převážně na manipulaci s výpočetní technikou. Žáci neví, jakým způsobem si  fakta uspořádat do souvislostí, jak oddělit podstatné informace od nepodstatných, jak je použít při řešení svých odborných i osobních problémů. O znalosti použití klasických infozdrojů ani nemluvě.

 Zvažte následující doporučení

Čtení, vzdělávání

Ponoříš-li se do studií, nepoznáš omrzelost životem, nebudeš si přát, aby už byla noc, protože ti je světlo denní protivné, sám sobě nebudeš na obtíž a ostatním lidem nebudeš překážet. Seneca

Někteří z nás čtou raději než jiní. Ve svém okolí často slyšíme: „Na čtení vážně nemám čas!“ Ale právě to je rozdíl mezi profesionálem a amatérem. Buď chcete být na špici v oboru a čtete, anebo se spokojíte se šedí průměru a maximálně prolistujete noviny nebo časopis. Špičkoví lídři přitom přečtou 70-100 knih ročně  /prostudujte si metody rychlého čtení/. Ruku na srdce, jak jste na tom Vy? Neotálejte. Život je krátký a knih, od kterých se nebudete chtít odtrhnout, je mnoho!

Identifikujte si zdroje celoživotního vzdělání

Doufám, že budu studentem až do konce života. A.P. Čechov

Určitě nechcete plýtvat časem na studium toho co již umíte. Hledejte vzdělávací příležitosti, které budou přizpůsobeny okolnostem, vašemu časovému rozvrhu a tempu učení. Nejdůležitější součástí celoživotního vzdělávání pro vás potom bude patrně samostudium.

Jak lze snadno zjistit na vysokých školách je řada kvalitních programů celoživotního vzdělávání, existuje mnoho soukromých jazykových kursů. Co asi chybí, jsou pravidelné televizní kursy např. přírodních věd. Takové kursy jsou běžné třeba v Anglii, Francii a v USA. K tomuto účelu existují i specializované vzdělávací tv kanály.  Řadu odborných kursů naleznete i na internetu, či na multimediálních nosičích. Identifikujte si tyto zdroje a vyberte si ty pro vás nejvhodnější.

Možnost uznávání kvalifikací získaných mimo formální vzdělávání

Vzdělání je rozhlednou po současném lidském obzoru odkud problematiku jen zahlédneme a poznáme kterým směrem se za zevrubnými znalostmi vypravit.

Kdo se dnes naučí něco doma, příp. v krátkodobém kurzu, pravděpodobně nedostane žádnou listinu, která by jeho schopnosti dokumentovala a umožnila je prodat na pracovním trhu. Uznávání kvalifikací získaných mimo formální vzdělávání je v řadě zemí již běžné. Zde kvalifikaci uznávají kvalifikační centra, která také zajišťují, aby požadavky nebo standardy na určitou kvalifikaci byly veřejně dostupné. Zdá se, že se tato praxe brzy sjednotí v celé EU.

Přesto je třeba mít na paměti, že získaný certifikát bude mít pravděpodobně platnost pouze na omezenou dobu. To, že jste před 20 lety získali titul inženýra v oboru telekomunikace, nebude znamenat téměř nic. A za každé formální potvrzení dosaženého vzdělání samozřejmě zaplatíte. To však není takový problém - průzkumy totiž ukázaly ochotu za vzdělávání platit, pokud usoudí, že z něj budou mít převážně osobní prospěch, ať v soukromém, nebo v pracovním životě. Při plánování kurzů či samostudia vezměte tyto skutečnosti v úvahu. ²⁵

Klíčová slova: znalosti, znalostní společnost, moudrost, informační obzor, dobývání znalostí

anotace

 Historie, současnost a predikce blízké budoucnosti

Historie informační a znalostní společnosti dosud neexistuje

Znalostní společnost lze pokládat spíše za společností těch zkušenějších a těch méně zkušených, než společností šéfů a podřízených.

O historii vývoje informační a znalostní společnosti snad ještě ani mluvit nelze. Chybí zkušenosti. Určité vytříbení pojmů přinesl až Lisabonský summit v r. 2000. Přestává se mluvit o společnosti informací a začíná se hovořit o společnosti znalostní.

Neustále se zvyšuje počet lidí, kteří se stávají znalostními pracovníky. Např. špičkový lékař. Na svou profesi se dlouho připravuje, a vzdělávání pro něj získáním diplomu nekončí, právě naopak. Po celý profesní život je “odsouzen” k sledování novinek a doplňování svého vzdělání a to nejenom ve svém oboru, ale také v oborech souvisejících. ¹² Podle Ludmily Mládkové

Mnoho pracovníků – technologů, vykonává práci se znalostmi i práci manuální. Ti se pravděpodobě, stanou nástupci kvalifikovaných dělníka minulého století. Ale v rozporu s dělníky minulosti, většina znalostních pracovníků považuje svou práci za součást života.

Ke vztahu informace, znalost, moudrost

Napadl mne příklad rozdílu mezi informací a znalostí. Jako kluk jsem snil o tom, že se vrátím, řekněme do středověku a oslňuji předky svým věděním. Pak mi ale došlo, že bych vlastně mohl pouze popsat věci, třeba vysílačku, ale udělat něco z toho, co mám běžně kolem sebe, bych nedokázal. Tudíž bych pouze předal informace, za které by mne asi upálili, ale znalosti bych nepředal žádné. Neznámý bloger

Informace jsou, relevantí data  jimž uživatel přisoudil důležitost a význam, přičemž data jsou vše, co lze monitorovat smysly, objektivní fakta, posloupnosti znaků.  Informace má hodnotu která závisí na ceně za kterou jsme ji získali a na osobním vztahu. Jsou rozšiřovány pomocí  tvrdých /technologických/ a měkkých /lidských/ sítí.

Znalost nejsou informace. Znalosti nejsou vědět co, ale vědět jak. Rozlišujeme znalosti explicitní, které lze vyslovit, napsat, nakreslit či jinak znázornit a tacitní znalosti získané interakcí explicitních znalostí a zkušeností, dovedností, intuice, osobních představ a kreativity. Většina tacitních znalostí je skrytá v podvědomí lidí. Víme více než můžeme říci. Taková znalost může být křehká a nepodchytitelná na to aby mohla být skladována, transportována a vyjadřována pomocí technologií.

V rámci učení i práce se neustále mění jedna forma znalostí v druhou a tím vznikají znalosti nové. Znalosti lze kombinovat pomocí schůzek, dokumentů, telefonních hovorů a nápadů. Je jediným zdrojem, který se používáním nezmenšuje a neničí. Naopak – přibírá další znalost a zvětšuje se. Avšak ustupuje a odpadá, když se najde jiná, vyšší znalost. Udává se, že poločas rozpadu znalostí je 2,5 roku. Proto je nutné ji neustále doplňovat a zkvalitňovat, nebo se vytratí.  A to je investice do něčeho, co se bude zvětšovat, nabývat, růst.

Vyvrcholením a nejvyšší možnou kvalitou je moudrost. Moudrost jsou znalosti spojené s určitým postojem a vyjadřuje kompexní hodnocení /poznání okolního světa jednotlivcem/.

Kulturní rozdíly v chápání znalostí

Pravda může mít řadu podob.

V západním světě je za znalost považovaná pouze znalost verifikovaná /ověření podle důkazu/. To i v případě, že je nepřímo prokázána např. úspěšným využíváním. Podle asijských národů západní chápání nedokáže zachytit relativní, dynamickou a lidskou dimenzi znalosti. Podle jejich chápání může jedna a ta samá znalost být v závislosti na situaci a kontextu, pravdivá, zpola pravdivá i nepravdivá.

Problém informačního obzoru

Šíře informačního obzoru je úměrná životním šancím.

Rozvoj IT šířících laviny informací zasahuje každého. Ať jste intelektuály zabývajícími se slovy a idejemi, manažery řídícími lidi a práci, nebo třeba dělníky. Někdo je zasažen postupně, někdo okamžitě. Řada dosud úspěšných metod pro práci s informacemi se přežívá. Doba si vyžaduje rychlé a výrazné inovace v myšlení, změny ve filozofii práce s informacemi. Kdo se rychle nepřizpůsobí, zaostane.

Informace, jsou všude kde jsou lidé. Člověk je potkává, nebo se s nimi střetává, ale není cesty, po které by se jim mohl vyhnout. Jsou zdrojem našeho poznávání světa, podmínkou našeho rozvoje. Kultura, věda i technologie jsou bez nich nemyslitelné. Jsou motivačním faktorem pro tvořivou činnost i zdrojem radosti z hledání a nalézání. Přitom se ale nemůžeme vyhnout jejich nežádoucím vlivům.

Problémem dneška není nedostatek informací, jak tomu bylo ještě před 20 lety, ale jejich neuspořádanost a obtížná orientace v jejich změti. Nedostatek přehledu způsobuje únavu a stres. Proto je mimořádně důležité správně si definovat svůj informační obzor. Co zařadíte do vašeho zorného pole je osobní a profesní záležitostí. Orientace v informacích, jejich zdrojích a kvalitě si však vyžádá značné úsilí. Zkusme si nyní tyto zdroje a jejich formy alespoň zhruba rozčlenit.

Zdroje privátních informací

Práce s informacemi  je velká, vzrušující hra, s kombinacemi, jejichž počet nemá v našem životě obdobu.

Osobní informace se získávají převážně z rozhovorů s blízkými lidmi a spolupracovníky, z korespondence, z neformálních diskusí. Do systému soukromých informací patří i přehled pojištění, plateb rodiny, telefonní a kontaktní seznam uvádějící kromě čísla spousty dalších údajů, přehled sledovaných tiskovin a dalších pro nás dostupných informačních zdrojů, zakódovaný soupis nejrůznějších PINů, popis složitých administrativních či technických úkonů, čas od času se opakujících. A také osobní plánovací systém a vlastní archiv, máme-li jaký.

Veřejně dostupné zdroje osobních informací

Pokročilé znalosti jsou všeobecné, bezmezně užitečné, široce přístupné.

K veřejně dostupným zdrojům mohou patřit: periodický tisk, knihy, učebnice, manuály, normy, technické, veřejné, patentové a podnikové knihovny, výstavy, informační střediska institucí, států, správních orgánů, telefonní informační služby, dnes již stovky rozhlasových a televizních kanálů /s teletextem/, počítač, internet a další on-line databáze. Dále výzkumné zprávy, sborníky z kongresů, informace o nových knihách, reklamní letáky, ceníky a další firemní literatura, báze o firmách, výrobcích, ekonomické a právní informace, encyklopedie...

Různorodost nosičů informací

Žádný institucializovaný informační systém vám není ušit na míru.

Médium, nesoucí informaci, může být např. papír, časopis, kniha, diskety, audio či videokazety, multimedia, on-line databáze, internet. Informace může být ve formě ručně psaného, či tištěného textu, obrázku, zvukového či obrazového záznamu, stále častěji kombinací všech forem. Tyto zdroje mohou mít navíc rozdílnou informační hodnotu tj. kvalitu, rozsah, aktuálnost, ale i časovou a cenovou dostupnost. A pro každého může mít každé z těchto informačních kritérií jiný význam.

Informace – strategická „surovina“

Úspěch v podnikání může mít jen ten, kdo ví co ostatní nevědí. A. Onasis

Podle obsahu lze zhruba dělit informace na běžně dostupné a strategické. Ty běžně dostupné se musíme naučit využívat proto, abychom se bezproblémově a s co nejmenšími časovými ztrátami dokázali pohybovat v chaosu dnešního života.

Jsou-li informace „energií doby“, znamenají-li úspěch, moc a peníze /tak tom bylo vždy/, nelze očekávat, že je všechny budou lidé ochotně sdílet. Hodnota informací se snižuje úměrně tomu, kolik lidí je má. Existuje-li něco, co víte pouze vy, může být hodnota takové strategické informace prakticky neomezená. Ale i běžně dostupné syntetizované informace získané z více nezávislých zdrojů se mohou stát informacemi nanejvýše strategickými. To je umění těch nejschopnějších.

Zažíváme zlom epochální rozměrů

Propojení všech IT vede k dramatickému snižování prostorového i časového omezení a k ohromnému nárůstu možností pro každého.

Většina informací o zboží, službách, vzdělávání, využívání volného času, či o věcech denního života se přesouvá na web. Banky nás nutí ovládat konta z domova a úřady a firmy nás směrují na internet. Hrozí, že kdo nebude mít přístup na internet či nebude schopen ho používat, se ocitne v ekonomické i společenské izolaci.

Rozdíl mezi TV a monitorem počítače se stává snad jen otázkou rozměrů a někdejší hromadné sdělovací prostředky se mění v personalizovaná, obousměrná multimediální média. Každý se může stát i aktivním producentem informací.

A s počítači začínáme také hovořit, ovládáme je dotykem, pohyby pohledem či dokonce myslí, nosíme je na sobě, budeme s nimi tapetovat stěny místností. Všechny tyto změny zásadně mění i to, jak se učíme, pracujeme, jak se bavíme – zkrátka celý náš život. ¹³

Připravme  se  na vysoce konkurenční společnost

Očekává nás zcela bezpříkladný vývoj společnosti. Ray Kurzweil

Nastupující společnost bude naprosto odlišná od společnosti druhé poloviny 20. stol. A také od očekávání většiny lidí. Politici “snad” vědí, že v dalších 25 letech budou lidé muset pokračovat ve svých pracovních aktivitách až do poloviny osmého desetiletí svého věku, pokud to ovšem jejich zdravotní stav dovolí. Starší lidé budou muset pracovat na částečný úvazek, jako poradci, na řešení jednorázových úkolů. Kolem r. 2030 bude polovina lidí ve vyspělých státech starších 65 let.

Mladší budou hledat stálý příjem k zajištění rodiny, starší musí rozšířit svůj záběr  a kombinovat své hlavní zaměstnání s jinými úvazky a s oddechovými aktivitami. 55 roků pracovního života, které nemají v lidské historii obdoby, bude doba příliš dlouhá na to, aby člověk vykonával jen jeden druh práce. Navíc je jen málo společností, vládních organizací a programů, které se dožívají více než 30 let. A dlouhověkost je jednou z příčin rozštěpení pracovního trhu.

Studie IPTS /Institut for Prospective Technology Studies/ uvádí, že v nejblížším desetiletí bude až 80% růstu založeno na nových znalostech. Je tedy přirozené že národy, organizace i jednotlivci budou mezi sebou tvrdě soutěžit. Je známo, že dnes se manuální prací živí ve vyspělých částech světa jen kolem 25% lidí. Země, které žijí z prodeje znalostí a objevů jsou a budou výrazně bohatší než země v kterých stále dominuje montáž nápadů, které vymysleli jinde.¹⁴

Znalostní společnost bude společností bez hranic, protože znalosti se pohybují ještě snadněji než peníze. Bude to společnost s potenciálem jak úspěchu, tak neúspěchu. Každý může získat “výrobní prostředky”, tzn. znalosti nezbytné pro práci, ale úspěch všem zaručen není.

Udržím krok s dynamikou vývoje? – stále aktuálnější otázka

Znalosti jsou nesmírně dynamické. Je nezbytné soustavně je přehodnocovat s použitím nejrůznějších zdrojů.  Ray Kurzweil

Nejenom politici a ekonomové, ale i jednotlivci si kladou čím dále aktuálnější otázky: „Lze udržet krok se současným vývojem? Nedostanu se profesně a ekonomicky v  prostředí neustále se zostřující konkurence na vedlejší kolej ?“

Jste-li kvalifikovaný specialista neznamená to, že vám specializace vydrží celý život. Vězte, že mnohé obory mohou ze dne na den ztratit na významu. Stále důmyslnější  technologie a překotné změny ve všech oblastech vám však nabídnou řadu specializací nových. Bude tak stále důležitější naučit se tyto nabídky využívat.

 Příběh

Informace nejsou znalosti  Epizoda,  Milana Zeleného 25.05.2008 ze serveru “aktualne.centrum.cz”

Informace jsou pouhými vstupy do znalostního procesu koordinace činností. Dosažení vytčeného účelu skrze akci (tedy ne jen na papíře) je jediným důkazem praktické, použitelné znalosti. Vše ostatní je informace.

To jsem pocítil jako student, když jsem z pražské VŠE odešel na University of Rochester. Byl jsem na VŠE nejlepší ve statistice, tak jsem jel do USA s notnou dávkou sebevědomí. Rozhodl jsem se absolvovat kvalifikační zkoušku ve statistice, abych se vyhnul drahému kursu. Statistika je statistika všude na světě, říkal jsem si – než jsem zjistil, že jsem byl poctivě vzdělán jako “ukecaný chytrolín”: samá informace, žádné znalosti. Propadl jsem hned u první zkoušky.

Věděl jsem všechno o statistice. Znal jsem regresní koeficienty, uměl je definovat, interpretovat i matematicky odvozovat. Jen jsem je neuměl použít. V USA se mě při zkoušce nikdo na informace neptal. Byl tam příklad o prodeji zelí, spousta dat z prodejů a tržeb, a já měl doporučit zásoby pro příštích 6 měsíců. Já ani nevěděl, že se tam má regresní koeficient použít, počítal jsem jako blbec nějaké “klouzavé průměry”. Pak už to šlo rychle, nebyl čas. Uvědomil jsem si, že na VŠE jsme byli jako chodící encyklopedie, že mám sice spoustu informací (asi až příliš), ale žádné znalosti. Styděl jsem se sám před sebou.

Měl jsem tedy hodně dohánět, vlastně všechno. “Američtí hoši” sice neměli moc informací, ale uměli klást otázky, formulovat problém, dát dohromady tým, navrhnout projekt a skončit s tržně žádoucím produktem nebo službou. To jsem já neuměl. Také jsem pochopil proč zkoušky byly s “otevřenou knihou” – zpočátku jsem myslel, že se zbláznili. Pak jsem začal mít z “open book exams” posvátný strach: testovaly se znalosti, ne informace.

Píši tuto osobní anekdotu proto, abych podtrhl rozdíl mezi informacemi a znalostmi. Informace jsou nutné, ale ne postačující - účelem znalosti. Dnes jsou informace “komoditou” – jsou všude, v jakémkoliv množství a často zdarma. Neposkytují ale žádnou konkurenční výhodu. Čeho není dost, jsou znalosti. Naopak, těch je stále méně, protože jsou jediným zdrojem konkurenční výhody, jediným opravdovým kapitálem v ekonomice. (Peníze bez znalostí nejsou kapitál.)

Také jsem se naučil, že umět klást otázky je ve vzdělávání mnohem důležitější než umět na otázky odpovídat. Vědět Co nebo To (informace) je méně podstatné než vědět Jak (znalosti) a to ještě méně důležité než vědět Proč (moudrost). Od dat a informací, které jsou všude, se globální společnost přesunula ke znalostem a moudrosti, které jsou jen někde. I vzdělávací instituce se liší, některé předávají pouze informace (navíc zastaralé) a jiné učí znalosti pro budoucí akce.

Pochopit, že informace nejsou znalosti je jedním z nejdůležitějších poznání, které můžete sobě, ale hlavně svým dětem, poskytnout. Jde o výjimečně důležité rozlišení pro dnešní dobu globálních informací a komunikací. Na tomto rozlišení závisí naše postoje ke vzdělání a kultuře, řízení podniku, chápání ekonomiky, individuálního rozvoje, hodnocení výkonu a úspěchu, rozhodování, atp.

 Úhly pohledu

Trh znalostí

Práce se znalostmi rozvíjí schopnosti a kvalitu myšlení lidí.

Někteří lidé sice požadovanou znalost mají, ale nemusí ji chtít sdílet, protože pro ně znamená moc. Postavení nezávisí ale jen na znalostech, ale na kontaktech, soc. dovednostech a na politických hrách v organizaci.

K teorii růstu

Stovky let se schopnost vyrábět a distribuovat zboží nezvyšovala. Až využivání znalostí při práci bylo příčinou výbušného růstu produktivity.  R.Drucker

Teorie růstu dokazovala, že větší výroba potřebuje víc kapitálu a víc práce. To už neplatí. Výroba roste, protože jak kapitál, tak práce jsou umocněny znalostí. Znalost je třeba započíst. Pracovníci v ekonomické vědě a její výuce mají před sebou úlohu předělávat svůj obor v duchu znalosti a začít se zabývat celkovým přepracováním ekonomické teorie. Ceny ve zpracovatelské výrobě očištěné o inflaci totiž neustále klesají, zatímco ceny předních znalostních produktů, jako jsou služby vývojové, vědecké, učitelské, lékařské, exekutivní, politické, se znásobily.¹⁵

Ve znalostní ekonomice jsou zásadními faktory úspěchu schopnosti řídit složitá systémy, zvládání komplikovaných technologických procesů /navrhnout systémy/, zabezpečení trvalého rozvoje a ekologického žití, ovládání logistiky, umění prodávat – to vše při vysoké flexibilitě. ¹⁶

Svět se rychle mění

Člověk není dosud adaptován na změny, kterými v posledních letech procházíme. 

Informační revoluce je asi to nejhodnotnější, co nás v posledních letech potkalo, nepřipraveným ale přináší nečekané problémy. Vlivem nových poznatků, či změnou společenských a ekonomických podmínek, dochází totiž ke změnám významu, či přežívání tradičních, v minulosti úspěšných názorů a doporučení..

Svět je stále více odlišnější od toho v kterém jsme do nedávna žili. Používané nástroje a technologie a na ně navázané pracovní postupy a metody se mění tak rychle, že nevystačíme s tím, co jsme se jednou naučili. Své znalosti musíme neustále doplňovat. Než se nám podaří ovládnout jedno zařízení a s ním spjatý postup, už přicházejí nové modely a přístroje. Život s elektronikou a s počítači je nejen věčné dohánění znalostí překotně se rozvíjejícího oboru, ale také závod mezi technickým rozvojem a vašimi financemi.

Negativa zrychlujícího se života

O mnoha věcech už nepřemýšlíme s dostatečným odstupem a hloubkou.

Naše životy se neustále zrychlují. Stále se zjednodušují pokud jde o přijímání myšlenkových podnětů.. Soukáme do sebe informace tak rychle, že nám z nich zbývají  jen poloinformace. /zkracují se i zprávy, scény v kvalitních filmech/. Současný svět a jeho vnímání si také vyžadují razantnější postoje /jinak nepřežijeme/, jednoznačnější stanoviska /jinak nebudeme na dobrém pracovním místě/, občasné přehánění /jinak si toho nikdo nevšimne/.¹⁷

Problémy s nepřetržitými inovacemi informačních technologií.

IT jsou podle mnoha názorů, stále uživate1sky málo přívětivé.

Vyvíjí se stále dokonalejší hw i sw, jehož stovky a tisíce možností nemůže uživatel vyzkoušet, natož použít. Navíc, než je něco dovedeno do konce, už je to nahrazeno novou verzí, novým záznamovým médiem. S tím ztratíte obvykle i technickou podporu, musíte začínat znovu.

Většina výrobců informačních zařízení zdůrazňuje především technické parametry, místo toho, aby se uživateli ukázalo, k čemu všemu se to dá vlastně použít. Pomíjí se právě často jejich filozofie. Pro mnoho lidí je také ještě obsluha elektronických zařízení příliš komplikovaná.

Pro řadu běžných uživatelů a laiků se jejich ovládání stává obtížně překročitelnou bariérou. Nestaly se dosud integrovanou součástí jejich psychiky a osobnosti. Dnešní lékař, právník, stavař, chemik, dělník, novinář, nebo třeba politik, musí rozvíjet především svoji odbornost, aby obstál ve stále se rozšiřující konkurenci. K tomu se bez IT neobejde. Většině těchto specialistů nechybí chuť ani schopnost uživatelsky moderní techniku ovládat. Chybí jim čas, orientace a často i prostředky k obměně neustále se měnících technologií!

Přínosy informační společnosti pro připravené

Informační společnost přináší vyšší produktivitu práce a výrazné zdokonalení služeb.

Začíná  dlouhodobá konjunktura pro kvalitní, vzdělané odborníky všech odvětví. Měřítkem této kvality se stává individuální schopnost široce pojímané práce s informacemi. Takováto společnost se stává zákonitě i zdrojem informačního chaosu. Zkušenost ukazuje, že ten je ideálním prostředím pro připravené a tvořivé a že je  živnou půdou inovačního rozvoje výrobků, služeb a idejí.

Znalostika ??

Mnoho lidí sdílí stejnou znalost, může ji spojit se svou vlastní, jedinečnou znalostí. Znalost tak neustále nabývá, roste, přechází do vyšší znalosti.

Využívání znalostí je stále zahrnováno pod všeobjímající pojem informatika. To je nepřesné. Informatika se zabývá převážně informačnímin technologiemi /pozn.: Výraz technologie kombinuje slovo techné, tj. řemeslnou dovednost se slovem logos – označujícím organizované a systematické  poznávání/. Ve vztahu ke znalostem se více méně používá pojem management znalostí.  Ani to však plně nevystihuje současnou potřebu filozofického nazírání na jejich funkci.

Vědci se stále více začínají zabývat tématy jako je moudrost, životní cíle, vnitřní pohnutky, spiritualita, udatnost, vytrvalost a poctivost. Dalším krokem je shromažďování informací o tom, jak tyto přednosti pěstovat a rozvíjet. Takovou vědu budeme stále více potřebovat.. Mihaly Csikszentmihalyi

V této souvislosti se mne napadá zda by pro tento účel nebylo vhodné používat pojem “znalostika”.

 Zvažte následující doporučení

Rozpoznat přínosné

Nejdůležitější je schopnost správného vyhodnocování informací.

Prvním předpokladem je poznat informace  - nejen ty se kterými se denně setkáváme, ale i ty které jsou tak závažné, že zasahují do našeho života, že nás nutí, abychom se s nimi vyrovnali, abychom zhodnotili a využívali ty, které jsou pro nás přínosné a naopak eliminovali ty, které nás mohou dezorientovat a omezovat”.¹⁸

Práce se znalostmi a jejich inovace

Znalosti se stávají často hodnotnější komoditou, než suroviny či energie.

Ke znalosti počítáme “zdravý rozum”, rozjímavé hodnocení vlastní zkušenosti, odborný přehled a profesionalitu, skládání znalostí ze střípků informací na internetu, výzkum a vývoj, experimentování, testování, standardizování, vědecké bádání, strategické koncepce. Nehmatná znalost (intangible) v hlavách lidí anebo vtělená do věcí a dějů (prostory, stroje, organizace, kvalifikace, součinnost atd.) může mít mnohem větší hodnotu než mohutné zděné a mechanické struktury.

Občas pomůže i šťastná náhoda. Dějiny znalosti znají příběhy typu jak Newton přišel na gravitaci, když mu spadlo jablko na hlavu, nebo jak Einstein hrál na housle a přitom přišel na převratnou formuli relativity.

Znalost sama o sobě je zajímavá, ale teprve  přeměnou v inovaci, v něco nového – odlišujícího nebo levnějšího, stává se argumentem.  Ale hlavně se neustále musí prověřovat její zásoba. Zejména z hlediska obsahu nejnovějších poznání, snažit se ocenit dobu  jejího trvání a přitom připravovat pokročilejší znalost. Z čeho by vaše znalost měla mít strach? Z jiné vyšší znalosti, která vyřadí starší znalost a postoupí na její místo. ¹⁹

Uživatelský přístup

Výsledky, které počítače poskytují, jsou vždy výsledkem celých řetězců usilovné lidské práce.

Mj. i díky způsobu, jakým jsou počítače prezentovány ve filmech, lze získat pocit, že stačí něco naťukat a hned se všechno dozvíte, všechno vyřešíte, případně se dostanete alespoň do databáze všech obyvatel naší planety. Tak to ale zdaleka není.

Jste-li běžnými uživateli počítačů máte patrně jinou odbornost a nemusíte rozumět tomu, jak tyto fungují. Co ale musíte znát je způsob, jak se dostat k žádaným výstupům, tedy jak pracovat s e-maily, webovými stránkami, multimédii, s texty, s tabulkami.. A to vše nejlépe nezávisle na jedné aplikaci.

Dobývání znalostí z databází

Výzva doby - naučit se rozvíjet znalostně posílenou práci.

Proces “dobývání znalostí z databází” má za cíl nalezení nových netušených vztahů v analyzovaných datech a ty následně využívat v práci. Informace jsou roztroušeny po nejrůznějších zdrojích – je třeba dát je dohromady. Ty potom filtrovat, destilovat, analyzovat, uvést do vzájemných souvislostí. To zlepšuje schopnost předvídat změny, předcházet krizím, mapovat příležitosti.

Tyto metody jsou dnes již využívány zejména v obchodní sféře, bankovnictví, v bezpečnostních systémech nejrůznějšího zaměření.  Je jen otázkou času, než se plně adaptují i pro nejširší veřejnost. Průkopníky těchto nových služeb jsou již dnes některé významné portály. ²⁰

Kam se zařadíte vy ?

Trend pro udržení konkurenceschopnosti zní – pracuj chytřeji, ne více.

Je zřejmé že fyzická práce je stále více nahrazována prací hlavou. Ze spolupracovníků v podniku se stávají de facto „spolumyslitelé“. Znalosti se od všech výrobních prostředků liší tím, že je nelze zdědit ani odkázat. Každý jedinec začíná nanovo a často od naprosté nevědomosti. Přirozeně, mimořádného úspěchu může může dosáhnout jen malý počet lidí, ale od velkého počtu lidí se očekává, že dosáhnou úspěchu, který odpovídá jejich schopnostem.²¹ Drucker

Uvažujte systémově

Spoléhej se jen na to, že si budeš zvyšovat kvalifikaci v nových a nových oblastech.

Stanete-li se vyhraněným specialistou, můžete ztratit přehled souvislostí. Vaše rozhodnutí, činěná pod zorným úhlem vlastní specializace, tak mohou být nesprávná. Ale čím se stává život složitější, tím závažnější rozhodnutí musíte činit.

Úspěšný člověk dneška je vzdělaný a permanentně se učící specialista, se systémovým myšlením. K tom se stále snažte udržovat si co nejširší, encyklopedický přehled o jiných oborech. To vám pomůže lépe vyhodnotit diskusní poznatky. Je totiž nezbytná pružná konfrontace s dalšími názory, rozvíjení a vytváření si názorů nových. Svůj pohled na svět si soustavně upravujte podle své profese, postavení, funkce a hodnotové orientace i v souladu s dalším rozvojem jednotlivých disciplín.

Nebojte se nových specializací

Stálá, zajištěná a dobře placená práce pro všechny skončila. Věz, že dnes pracuješ, ale zítra se ocitneš na ulicí.. Pouze úroveň tvých znalostí a schopností rozhodne o tvé budoucnosti. Jeremy Ricin „Konec práce“

Vědecká revoluce a rychlá industrializace vytvořila individualistu v moderním smyslu. Ernest Gellner jej nazval modulární člověk: prvek schopný pružně se přesouvat na nová místa v ekonomické a sociální struktuře. Prostředky, které potřebujete k efektivní orientaci v novém oboru, na rozdíl od minulých generací, máte všude kolem sebe.

Jde hlavně o to si tyto vědomosti utřídit a získat systémový pohled na novou profesi. Při změně povolání potom dejte jasně najevo, jak umíte získávat a vyhodnocovat informace a přeměňovat je na znalosti. Nastala doba, kdy kvalitní firmy zkoumají, jak to pracovníci dokáží.

 Zamyslete se nad otázkami

☼ Svět vstávající ze změn hodnot, přesvědčení, společenských a ekonomických struktur, politických koncepcí, systémů a světonázorů, bude s velkou jstotou úplně jiný, než si kdokoliv z nás dokáže představit. Sdílíte názor, že prvotním zdrojem chápání tohoto světa se již dnes stala schopnost kritického výběru a posuzování moře informací a znalosti?

Klíčová slova: informační technologie, historie, telekomunikace, monitoring, knihy, informace, znalosti

anotace

Lidstvo není nikdy hotovo se svým dílem. Rodí se stále noví lidé, problémy i cíle. V historii nastávají, v dramaticky se zrychlujících intervalech, transformace, které revolučně mění společenské hodnoty. Významné historické  děje  mají jen zřídka jedinou příčinu a vysvětlení. Obvykle vyplývají z konvergence na sobě nezávislých dějů. Hybným prvkem transformací je vždy změna v dynamice vědění. Právě tím nejdynamičtějším obdobím procházíme. Vytváří se informační, postindustriální, a znalostní společnost. Vznikají nové vazby mezi poznatky všech disciplín, řetězově se generují nové nápady, ideje a technologie. Radikálně se mění pohled na možnosti věd, technologií a využití jejich „průniků“ či mezí platnosti.

Během několika desetiletí společnost mění své uspořádání podobu. Mění se světový názor, základní hodnoty, sociální a politická struktura, umění a instituce. Najednou se vynořuje zcela nový svět. A lidé v něm narození  si již ani nedovedou představit svět, v němž  žili jejich prarodiče a do něhož se narodili jejich rodiče.

Tempo rozvoje lidstva bylo, je a bude podmíněno způsoby zaznamenávání a šíření informací a metodami jejich přeměny na znalosti. Špičkový vědec 18.stol. znal asi 200 knih a mohl vybírat jen z docela málo odborných časopisů.. V r.1985 světové knihovny evidovaly miliardu titulů. Dnešní „digitální vesmír“ má již velikost bilionů gigabajtů a to je už stomilionkrát více, než ve všech kdy napsaných knihách.

Cesta napříč historií informatiky nás dovede k důležitému poznatku: tempo lidského poznání se závratně zrychluje. Výsledkem toho všeho jsou a budou hluboké změny v každém aspektu našeho života, od zdraví a dlouhověkost až po ekonomiku a společnost, dokonce naše pojetí toho, kdo jsme a co znamená být člověkem.

   Historie, současné poznání a predikce blízké budoucnosti

Vývoj písma

Vynález písma umožnil vnímat prchavé slovo zrakem opakovaně a kdykoliv, a předávat nabyté znalosti a zkušenosti  budoucím generacím.

Základem vědění byla vždy schopnost uchovávat znalosti. Ty se po dlouhé věky vývoje homo sapiens  předávaly posunky. Mluvený jazyk s gramatickou strukturou se vyvinul asi před 2 miliony z kopírování zvuků, které nejpřesněji vyjadřovaly znalosti.  Nositelem těchto znalostí však byla dlouho jen paměť. Proto také zůstávala kamenná industrie stále stejná po statisíce let.

Mezníkem v dějinách lidí byl vynález písma. Jeho vývoj trval přes více než 5000 let. Zásadní obrat nastal zhruba před 3200 lety, kdy se zrodilo 22 znakové písmo Féničanů. Z něho vytvořili Řekové přidáním samohlásek abecedu. Nesmírný význam mělo zjištění, že lidská řeč je je variací omezeného počtu hlásek, z nichž se skládají slova. Vždyť ve starém Egyptě a Mezopotámii si lidé museli osvojovat stovky hieroglifů či klínových znaků, aby se mohli písemně vyjádřit.

Japonci se musí ještě i dnes naučit přes 2000 znaků. Průměrný čínský vzdělanec 3000. Chce-li si ale přečíst noviny počet  znaků přesahuje 60000! Kdo dnes ovládá 1500 znaků, už se nepokládá za negramotného.

Výroba papíru byla po staletí tajemstvím jeho vynálezců - Číňanů. Zásluhou Arabů, se toto tajemství dostalo za hranice čínské říše a výroba a užívání papíru   se rozšířily civilizovaným světem. Teprve to výrazně zrychlilo rozvoj lidského myšlení.

Podle mediálního teoretika McLuhana lze vyspělost civilizace měřit na základě média, používaného k záznamu informace. Ono to totiž, než něco vytesáte do mramoru, chvíli trvá a obtížně se přepravuje. A tak si pořádně rozmyslíte, co (a jestli vůbec) chcete napsat. S papyrem /vynalezeným ve starém Egyptě/, či papírem  je méně práce, ale opisovat text ve stovkách byl problém. V antickém Římě to řešili tak, že armády písařů - otroků přepisovaly a opisovaly texty nejrůznějšího charakteru /tehdy na kůru stromů – liber, z čehož vzniklo později i označení knihy/.

 Tak se i stala bohatá a vyspělá řecká kultura pro Římany vzorem. Vše řecké se v Římě stalo módním a obdivovaným. Římská říše tak nevědomky zachránila a umožnila i pozdějším věkům poznat nesmírné kulturní hodnoty. ⁰¹

Je zřejmé, že již ve starověku umožňovalo  písmo sestavované do textů  reorganizovat vědění jako uspořádaný systém, v němž je možné kdykoliv vyhledat uložené znalosti, přehledně je skládat k sobě, analyzovat. “Písmo a texty tak nejsou  jen vnějšími pomůckami, ale způsobují proměnu lidského vědomí, a osvojování světa. Jedním z důsledků technologie psaní byl i vznik moderní vědy, která spojuje přesná pozorování s přesným popisem složitých procesů a předmětů”. ⁰²

Knihtisk  - počátek novodobých dějin a informační revoluce

Vynález knihtisku natrvalo změnil ráz civilizace. Paradoxně ale letadla brázdící oblohu nad kontinenty, létají denně nad hlavami stamilionů analfabetů.

Knihtisk a běžná dostupností papíru, patří k nejvýznamnějším objevům minulého tisíciletí. Už v 7. stol. po Kristu vynalezli v Číně deskový tisk. Vytištěná stránka byla vlastně kopií ručně vyřezaného obrazu. To vyhovovalo asijským národům, které nepoužívají abecedu, ale systém stovek  znaků. Také první evropské knihy byly vytvořeny kolem r.1300  touto technologií. Vyrytí takovéto stránky do dřeva, hlíny či mědi bylo ale velmi obtížné a nepřesné.

Tisk pomocí jednotlivých znaků složených do slov je samostatný objev učiněný jak v Německu Gutenbergem kolem r. 1450, tak v Číně Bi Shengem o 400 let dříve. V Asii se tato metoda neujala. Zato evropské jazyky s hláskovými sadami z technologie pohyblivého typu vytěžily maximum. R. 1453 byla vytištěna první Bible. Tisk se stal žhavou novinkou a už na konci století bylo po Evropě 250 tiskáren a 40 tisíc výtisků. Po Evropě a pak stejně rychle rozšířil do celého světa.  Vynález knihtisku otevřel cestu masovému rozšíření knih, následně i periodického tisku, a tím i gramotnosti a vzdělanosti. ⁰³

Telegraf a analogové telefonie – první krok ke globalizaci světa

Nemůžeme změnit minulost, ale můžeme vnímat její stopy. T. Stewartová

Přenos zpráv byl po věky vázán na fyzický přenos jejich nosičů. Někdy stačilo, když si je rychlý posel zapamatoval. Nicméně již od dávných časů existovaly telegrafy využívající kouřových či světelných signálů. Semaforová síť bratří Chappérů mezi Paříží a Lille /od r. 1792/ umožnila přenos zpráv na 230 km v  řádu minut.  Měla operátory a věže každých 30 km, byla však závislá na počasí. Přesto Napoleonovi pomohla tak, že byla imitována v Evropě a USA. Ale nejpodstatnější bylo zjištění, že na včasných informacích doručených na správné místo se dá pořádně vydělat.

Elektrický telegraf, patentovaný v r. 1837, výrazně zrychlil přenos a snížil cenu za přenos zpráv. Pracoval s morseovým kódem a rychlost  s jakou ovládl svět, byla impozantní. Tomu napomohl i rozmach železnic, které měly optimální podmínky pro budování telegrafních tras podél kolejí. Přenosová rychlost jednotek bitů/sec umožnila přenosy na stovky až tisíce km. První transatlantický kabel byl dokončen v r.1858, a po založení telegrafní unie odstartovala éra telekomunikací.

O rozvoj radiotelegrafie se zasloužil zejména A.S. Popov, Nikola Tesla a Guglielmo Marconi, který propojil Evropu s Amerikou v r.1902. Faksimile již umožnilo pomalý přenos novinových obrázků. S objevem dálnopisu využívajícím 5-bitový kód, se přenos automatizoval. Stálým cílem telegrafie bylo zvyšování přenosových rychlostí, což se u analogových přenosů, příliš nedařilo.

Vynález telefonu je výsledekem vylepšování mnoha lidí. Ti si ho ale, na rozdíl od A.G.Bella, nepatentovali /1876/ a nerozšířili. O 2r. později  si patentoval T. A. Edison  uhlíkový mikrofon, který výrazně prodloužil přenosovou vzdálenost. První dálkový hovor se uskutečnil v r. 1884 mezi  Bostonem a N.Y., ale transatlantický až  r. 1915. Telekomunikační propojení měst, zemí a kontinentů, byť tehdy ještě velmi pomalé a drahé, považujeme za  vykročení ke globalizaci světa..

Rozhlas a televize

Dalším významným krokem byl masový rozvoj rozhlasu a televize  Pravidelné rádiové vysílání bylo zahájeno v USA v r.1919, v Československu pak o 3.r. později. Rozhlas se rychle stal nástrojem masové propagandy, často fanatizující i celé národy. Vzpomeňme přímo nábožné naslouchání veřejnosti Stalinovým, či na opačné straně Hitlerovým rozhlasovým projevům. V protikladu napomohl rozhlas šíření demokracie /připomeňme ještě nedávné rušení zahraničního vysílání v totalitních režimech/, rozvoji kultury, znalostí a porozumění mezi národy.

Nástup skutečně použitelné televizní techniky přišel koncem 20.let min. stol., ve světě se TV vysílání zavádělo nejčastěji začátkem 40.let. Dnes nabízejí satelity stovky kanálů v nejrůznějších jazycích všude po světě. Televize je stále, i přes silnou konkurenci internetu, nejsilnějším nástrojem bezprostředního šíření informací, názorů znalostí, jakož i reklamy ovlivňujícím a unifikujícím kulturu a životní styl. Ohromný vliv má zejména v rozvojovém světě.

A lidé jsou stále náročnější. Zatímco kdysi sledovali TV vysílání  na malé obrazovce s hrubým rozlišením, dnes již vyžadují ultrajemné HDTV přenosy  o vysokém rozlišení. A další zlom přišel s  v trojrozměrným zobrazením.

Nástup digitálních a optických technologií

Nic nepřetvořilo svět  rychleji  a tak zásadně jako počítač a následně digitální telekomunikace. George Friedman

Kde by byl dnešní telefon, přijímač, televizor či počítač, kdyby nebylo integrovaných obvodů a dalších zázraků moderní elektroniky? Bod zlomů - zejména r. 1947, kdy tým W. Shockleye předvedl první transistor a r.1971, kdy M.Hoff sestrojil mikroprocesor, jehož funkce se přizpůsobuje požadavkům dodatečně, prostřednictvím programu. S tím nastal bouřlivý rozvoj počítačových technologií.

Jak si kdysi povšiml zakladatel společnosti Intel Gordon Moore, rychlost počítačů a počet tranzistorů na křemíkovém čipu o dané ploše se cca za každých 18 měsíců zdvojnásobuje. Tak na každého z nás už dnes pracují miliardy miniaturních tranzistorů, aniž bychom si to uvědomovali.

Ještě rychlejší vývoj odstartovaly optické komunikace. Pro představivost: v 60. letech přenášely nejvýkonnější kabely najednou 1920 tel. hovorů s opakovači signálu po 2 km. Dnes přesahuje kapacita jediného optického vlákna /a těch bývájí v kabelu stovky/ až  miliony současně přenášených hovorů a tisíce tv signálů.

Počítače

Počítací stroj se lidé pokoušeli vytvořit již dávno. Asi před 5000 lety se v oblasti Řecka a Říma, objevil Abakus. Hliněná destička s otvory do niž se vkládaly kamínky. V starověkém Římě mu říkali „calculli“ odtud je tedy název kalkulačka.

Éru počítacích strojů odstartoval v r. 1623 W. Schickard s mechanickým počítacím strojem využívajícím hodinová kolečka. Sloužil k sčítání a odčítání šesticiferných čísel a měl být použit Keplerem při astronomických výpočtech.  

Názory na první počítač se různí. Co je jasné, že už v r. 1801 řídí Francouz Jacquard tkalcovský stav pomocí děrné pásky a Angličan Babage objevil tajemství děrných štítků a “strkal” je do tzv.”Analytical Engine”. Po éře logaritmického pravítka sestavuje v r. 1938 německý inženýr Zuse první mechanický počítač Z1.

V r.1944 byl ve Filadelfii zprovozněn první elektronický  počítač ENIAC. Vážil 30t, měl 1740 elektronek  a  příkon 174 kW! Obsluha byla velice složitá a programoval se přepínači. R. 1945 von Neumann publikuje vizi principu řízení počítače programem. Jeho počítač MANIAC se podílí na vývoji vodíkové bomby.

První polovodičový počítač IAS z r.1952 se stal vzorem pro velkosériový IBM 701. První PC sestavuje v r. 1967 Angličan Kitz. Využil novinku – integrovaný obvod a  otevřel cestu ke stavbě malých a výkonných počítačů jak je známe dnes.

V r. 1981 uvádí na trh společnost IBM první PC s procesorem Intel 8088 a s operačním systémem MS-DOS. O 2.r později se již používá jako paměťové médium disketa /místo magnetické pásky/ a objevují se i laserové tiskárny. V r. 1985 vyvíjí Microsoft PC Windows a zahajuje nástup operačních systémů Windows.

Počítače, kterých je již na světě přes 3 milardy jsou dnes všude a spousta lidí si život bez nich nedokáže ani představit. Zasáhly všechna odvětví od armády, bankovnictví, školství, vědu, zdravotnictví, po zábavní průmysl a mnoho dalších. Iniciovaly vývoj disků CD, DVD, MP3 přehrávačů, navigačních systémů a internetu.

A prognóza? Tony Hoare, významný vědec, předpovídá, že v r. 2020 bude na světě stokrát víc počítačů než dnes, stokrát výkonnějších se stokrát větší pamětí – a všechny budou navzájem propojené. Nelze o nich přemýšlet jako o oddělených zařízeních, ale jako o globálním všudypřítomném počítači využívající paralelní operace široce distribuované v prostoru a čase a s trvalou interakci s okolím.

Vznik nového oboru – programování

Rychlost technologického pokroku nezávisí na nových čipových sadách, nýbrž  na nových sw architekturách. Ray Kurzeweil

Princip řízení počítače programem a rozvoj mikroprocesorů odstartoval nový obor – programování. Teprve sw totiž vdechne počítači život. Všechny vědomosti a dovednosti počítače, to jsou programy a data, které jsme si koupili od specializovaných výrobců nebo sami vytvořili.

První počítače přijímaly výhradně strojový kód, později jazyk symbolických adres - assembler. Již zde se projevil rozpor mezi narůstající výkonností počítačů a nízkou produktivitou programátorské práce. Až strukturované programování však přineslo zásadní zvýšení produktivity práce.

Fenomén dneška je umělá inteligence. Všedně dnes působí zprávy o porážkách šachových velmistrů počítači, ačkoliv to není tak dávno, co to odborníci pokládali za nemožné. Tryskových motory se doslova šlechtí pomocí genetických algoritmů, bankovní systémy se samy učí, jak rozpoznat defraudace. Řada problémů ale čeká na vyřešení jako čtení genomů, vylepšení člověka, prognózy změn klimatu. 

Znovu se mluví o stagnaci ve vývoje sw.  Dnes se z 80% zajímáme o formu informace, z 20% o obsah. Samotná ekvivalence výkonu lidského mozku ještě neznamená, že dosáhneme i ekvivalentu jeho funkčnosti. To se ale již obrací. ⁰⁴

Objev hypertextu a internetu

Tim Berners-Lee se stal jedním z nejvýznamnějších inovátorů historie.

V r. 1989 představil anglická fyzik Tim Berners-Lee způsob jak efektivně sdílet informace nacházející se na různých počítačích. Využil myšlenky hypertextu. Lineární texty rozdělil na menší celky a vzájemně je provázal odkazy. Vymyslel i jednoduchý způsob tvorby takových textů /HTML – Hyper text Mark-up Language/, adresného umístění na síti /HTTP- HyperText Transfer Protokol/ a současně vyvinul první prohlížeč /browser/. Tato koncepce v příštím desetíletí ovládla internet.

Všechny technologie spojené s HTML byly dány volně k dpispozici. Internet dneška tak shromažďuje obrovskou sumu informací, přístupných komukoliv a kdykoliv. V ní neexistuje žádný jízdní řád, katalogizace, třídění či hierarchie. Je to prostě oceán informací bez hranic, ve kterém se se každý musí naučit plavat sám. Dobrým plavcům nabízí netušené obzory, špatným hrozí utopení.

Mobilní svět

Úplná telefonizace bude dokončena tehdy, když zavolám kohokoliv kdekoliv na světě a pokud se mi neozve získám jistotu, že již nežije.  Věštba šéfa ITT z r.1972.

První radiotelefonní sítě se objevily v 80.letech min. století. O 10 let později byl již trh zaplaven levnými telefony. Dnes, když má mobil skoro každý, lze tvrdit, že se nám život podstatně změnil. Všichni jsou neustále na přijmu. Je to skvělé pro práci a kontakt s rodinou a přáteli. Když něco potřebujete rychle zjistit nebo zařídit, stačí zavolat, nebo vyřídit záležitost přes SMS, e-mail či internet.

Na druhou stranu nemáte chvilku klidu. Neodpočinete si ani na dovolené v zahraničí. Mobil nám dává neuvěřitelné možnosti a zároveň nás svazuje. Je to totální ztráta soukromí. Myslím, že výše uvedená věštba se již prakticky naplnila.  

Dnes však jdeme ještě dále. Fenoménem doby jsou fotomobily, rychlý mobilní internet, videotelefon, mobilní navigace, stahování hudby, videa, tv v mobilu a spousta dalších služeb. Kdykoli můžete cokoli vyfotografovat a snímek někomu poslat, orientovat se v krajině ve městech, přehrát si libovolný tv pořad.  Úžasné možnosti, které jistě zapříčiní i mnoho nepříjemností. Můžete být totiž zdokumentováni při činnosti, se kterou se zrovna nechlubíte.

Každý dostává do rukou technologie, o které se před pár roky nezdálo ani privilegovaným tajným službám. Kdo si myslí, že se bez mobilu obejde, má jistě pravdu. Sám se však odstaví na vedlejší kolej. A to si dnes dovolí málokdo. ⁰⁵

Monitoring

Již dnes připadají na jednoho obyvatele  planety  tisíce telemetrických zařízení.. 

Monitoring je dalším novým fenoménem informatiky. Přináší spoustu dnes již nepostradatelných funkcí, zároveň i mnoho problémů. Počty měřících přístrojů, kamer, mikrofonů, termostatů a měřičů teploty, světelných a pohybových senzorů a detektorů závratně rostou a krmí stále dokonalejší počítače informacemi..

Domnívám se, že vzhledem k explozi monitorovacích systémů, které se navíc propojují i se systémy dálkového řízení lze již mluvit o “monitoringu světa”, který se rychle stává jednou z nejvýznamějších součástí současné civilizace přispívájící k proměně světa. Podrobněji o této problematice v samostatné kapitole.

Predikce nejbližší budoucnosti

Současný exponenciální růst informací a znalostí směřuje k zásadní proměně světa v průběhu několika let. Ray Kurzeweil

Předpovídat jak bude svět za 10 - 20 let vypadat je velmi ošidné. Jisté je, že svět který povstane z probíhajících změn hodnot, přesvědčení, společenských a ekonomických struktur, politických koncepcí, systémů a světonázorů, bude úplně jiný, než si kdokoliv z nás dokáže představit. V některých oblastech již k základním změnám došlo. Jisté je, že prvotním zdrojem rozvoje budou informace a znalosti. ⁰⁶

Zatím nejpokročilejší křemíkové tranzistory mají velikost asi 50 mikronů (pro srovnání, virus je velký asi 100 nanometrů, tedy 500krát menší). Vědci věří, že čipy budou ještě menší než viry. V takových obvodech už neponesou informaci elektrické náboje, ale patrně fotony, či spin elektronů. Vzniká nové odvětví -  spintronika. Mnozí věří, že přinese stejnou revoluci jako kdysi elektronika.

Jako velmi perspektivní se pro výrobu elektronických prvků budoucnosti jeví zejména uhlíková nanovlákna – trubicovité struktury s průměrem nanometrů. Začleňováním jiných atomů do jejich struktury lze měnit jejich elektrické vlastnosti včetně dosažení supravodivosti. Takové prvky by mohly být zárodkem technologií vedoucích k supervýkonným čipům velikosti molekul. Badatelé už chtějí jako logické prvky využít jednotlivé atomy. Již dnes se daří pomocí tunelovacího mikroskopu experimentálně sestavovat elektronické prvky z několika atomů. ⁰⁷

Dvacáté století nebylo stoletím pokroku, který se ubíral dnešním tempem, ale spíš se rovnalo 20 letům při  při dnešní rychlosti změny. Dalších dvaceti let pokroku, při dnešním tempu rovnajímu se celému 20.století, dosáhneme v příštích 14 letech.. A pak už za sedm let.. Díky tomuto exponenciálnímu růstu  se bude 21.století rovnat 20 000 letům pokroku  při dnešním tempu – což je tisíckrát více než pokrok, jehož jsme byli svědky ve 20.století , které určitě nebylo stoletím líným..

Na to můžeme logicky navázat i vize Davida Celerntera o budoucnosti informací: “Připojíte-li se, navážete spojení s jakoukoliv externalizovanou myslí – svou vlastní, nebo nějaké organizace či instituce. Informace které budete pokládat za důležité budou tam, kde jste vy, a půjdou vám neustále v patách. Ty nebudete musit nosit s sebou, budou se sami pohybovat Kyberprostorem”. A je  možné, že zařízení k bezdrátovému připojení na internet, budeme nosit přímo v mozku. ⁰⁸

Ray Kurzwveil se dívá ještě dále do 21. století a vyslovuje názor, že nanotechnologie nám umožní přestavět či rozvinout tělo i mozek a vytvořit prakticky cokoli na základě pouhé informace. Vyvineme prostředky, které nám dovolí nekonečně rozšiřovat fyzické i duševní schopnosti tím, že naše biologické systémy budou přímo propojeny s technologií vytvořenou člověkem.

S tím  vším ale vyvstává mnoho znepokojivých otázek.. Co znamená být naživu? Co a proč je “lidské”? Jaké změny svého lidství jsme schopni akceptovat?

 Příběh

Proč oslavujeme Gutenberga jako vynálezce knihtisku?

Kolem r. 1445 přišel Johannes Gutenberg se zásadním vylepšením tisku. Tiskařský lis, koncepčně vycházející z vinařského lisu, doplnil o rozebíratelnou předlohu. Na mřížku vedle sebe sázel kovové litery. Spekuluje se, že myšlenku nosil v hlavě již delší dobu, ještě než odešel ze Strasburgu. O začátcích jeho podnikání vůbec víme docela málo. Jisté je, že v r. 1448 si od švagra v Meinzu půjčil větší obnos peněz, na vybudování tiskařské dílny.

Lis se rozběhl nejspíše r. 1450. K pořádnému provozu ale bylo potřeba více z písmoviny odlitých liter. Gutenberg si tedy půjčil 800 guldenů od mecenáše Fusta. Gutenberg byl vyučen ve zpracování kovů a zlatnictví, proto po prvních pokusech se dřevem se zabývá výrobou matric písmen z kovu. Do formy matrice s příslušným písmenem byla vlita roztavená slitina cínu, olova a antimonu. Odlité litery byly zrcadlovým obrazem písmena na čtverhranné základně, která sloužila nejen jako podložka pro písmeno, ale svými rozměry určovala i rozestupy mezi písmeny v řádku. Každá strana byla sestavována do dřevěné sazebnice, která určovala přesné řádkování i místa pro mezery a ilustrace. Na matrici s vysázenými slovy se nanesla tiskařská čerň. Pomocí upraveného lisu na víno byly pak jednotlivé stránky tištěny.

Životním snem Gutenberga byl tisk Bible, která by byla lacinější než v té době jediné dostupné – ručně přepisované. V r. 1454 byla první tištěná kniha na světě. “Gutenbergova Bible” – latinská, 42řádková, bohatě zdobená ilustracemi. Má se za to, že v dílně na dvoře Humbrecht vytiskli asi 180 exemplářů (140 na papír, 40 na pergamen). Dodnes se zachovalo jen asi 59 svazků, více či méně úplných. Byla ve dvou svazcích o 320 listech. Bible byla goticky stylizována a ručně zdobena. Ve své době měla velikou odezvu. Silvio Piccolomini, budoucí papež Pius II., k tomu tehdy poznamenal: “Neuvěřitelně schopný muž  začal prodávat tištěné Bible. Ještě nikdy jsem neviděl tak čisté, velké, snadno čitelné litery.” Majitele si našla každá z kopií této první knihy. Bohužel, namísto toho, aby si Gutenberg užíval uznání, čekaly ho tvrdé bitvy u soudu. Jeho mecenáš Fust jej obvinil, že špatně hospodařil s jeho penězi a stal se tak majitelem dílny s tiskařským lisem, včetně šablon. Gutenberg zkrachoval a patrně odešel do některé z nových tiskařských dílen.

McLuhan nazval mediální prostředí Gutenbergovou galaxií. Chtěl tím vyjádřit význam knihtisku pro vývoj společnosti. Přestože dnešní knihy už nějaký ten rok netisknou v lisech, Gutenbergův vynález byl v činnosti 500 let! Knihy, které vytiskl, jsou dodnes uloženy v knihovnách. Kde bude asi za 500 let uložená třeba taková Wikipedie, složená z jedniček a nul?  ⁰⁹

 Úhly pohledu

Bezradnost

Naprostá většina našich předků se mohla spolehnout, že zítřek bude v zásadě stejný jako dnešek.. Technologický pokrok byl pozvolný a jen čas od času se vyskytla zásadní změna (zemědělství, kov, knihtisk, železnice, elektřina...), která celou civilizaci posunula na vyšší úroveň. Naproti tomu dnes nestačíme žasnout, jak rychle se samozřejmosti zcela nedávné minulosti stávají nepochopitelnými.

Stále se hlásíme ke světovému názoru minulých století a stále mu vyučujeme, ale ve skutečnosti již neodpovídají našemu novému vidění. Nemáme pro ně ještě názvy, metody ani nástroje, nemáme ještě novou terminologii. Ale světový názor tvoří především zkušenosti a znalosti. Ty jsou základem umělecké představy, filozofické analýzy a slovníku techniky. A s tímto novým pohledem, který jsme získalí náhle – v průběhu posledních 15-20 let si často nevíme rady. ¹⁰

Měřítko pokroku

Nejpodivuhodnější na budoucnosti je představa, že naši dobu budou nazývat staré zlaté časy. Ernest Hemingway

K porovnání nelineárního tempa rozvoje potřebujeme měřítko. V hrubém měřítku nám může posloužit způsob klasifikace úrovně znalostí společnosti, který navrhl Carl Sagan. Jeho stupnice v rozsahu A – Z je založena na množství informací, jež příslušné civilizace obsahují. Například civilizace typu A je schopna uchovávat a zpracovávat řádově 10⁶ bitů informací. To odpovídá primitivní společnosti bez psaného jazyka, dorozumívající se mluvenou řečí. Když společnost objeví písmo, její informační obsah nesmírně vzroste. Fyzik Phillip Morrison z MIT odhaduje, že veškeré psané dědictví antického Řecka má velikost 10⁹ bitů, což v Saganově klasifikaci odpovídá civilizaci typu C.

Sagan odhadl informační obsah naší společnosti na přelomu tisíciletí. Stanovil počet titulů knih ve všech knihovnách světa na desítky milionů a počet stránek v každé z nich, a tím dospěl ke zhruba 10¹³  bitům informace, což odpovídá v jeho stupnici civilizaci typu G. Ale již v r.2008 jsme na hodnotě 10¹⁵  bitů,  kde tento rychlý posun ovlivňuje zejména rozvoj fotografie a videa. To už z nás činí civilizaci typu H. Stupnice sahá mnohem dál, a odhaduje míru informací, které je potřeba získat až pro zvládnutí problematiky mezihvězdných letů a definici vesmírných civilizací. To už ale daleko přesahuje rámec této publikace. ¹¹

 Zvažte následující doporučení

Studujme historii, učme se z ní

Tradice je průvodce, ne vězení. W.S..Maugham

Vězte, že rychlost změn se dramaticky zvyšuje. To znamená, že lineární pohled na minulost není spolehlivým vodítkem pro budoucnost. Do svých osobních plánů a projektů  zakomponujte vždy i predikci budoucnosti z pohledu jejich trvání. V mnoha případech je to velmi obtížné, protože k tomu  dosud neexistuje žádná  metodika. Je to poučení pro podnikatele, vědce, ekonomy, politiky a samozřejmě pro každého z nás bez ohledu na profesi.

 Zamyslete se nad otázkami

☼ Dovedete si představit ten svět, v němž  žili vaši prarodiče a do něhož se narodili jejich rodiče? Nebo svět v němž žijí miliardy lidí s příjmem menším než jeden dolar denně? Zkuste se vcítit do jejích postojů, myšlení a činů. Nemyslíte si, že jste měli velké štěstí, že jste se narodili právě zde a v tomto čase?

Klíčová slova: správa informací, druhá gramotnost, Time management, informační balast

anotace

 Historie, současné poznání a predikce blízké budoucnosti

Minulost

Již v r.1652 “učitel národů” Jan Amos Komenský své žáky nabádal: „Chtít svěřovat věci pouhé paměti znamená je zapisovat do větru, protože naše paměť je prchavá, přijímá mnoho věcí, ale hned je zase pouští a ztrácí, není-li podporována zábradlím písma. Zapisuj si všechno co je pro tebe nové, o čem soudíš, že je krásné a že se ti může někdy hodit“.

Seskupování a využívání informací je životní filozofií úspěšných

Informace, kterou nedokážeme nalézt, neexistuje! Základní pravidlo informatiky

Zdá se, že mozek musí umět i zapomínat, aby mohl dobře pracovat. Lidé totiž mají schopnost udržet v paměti určitý počet úkolů. Když jejich počet přesáhne určitou mez, nemohou podávat potřebný výkon. Člověk má velkou výhodu: může získávát místo pro tvůrčí psychickou činnost tím, že ukládá spoustu informací do „externí pamětí“ zápisníků, časopisů, knih a počítačových databází.⁴⁰

Cílevědomí a tvořiví lidé, ať jsou to manageři, politici a vůbec všichni duševní pracovníci /tedy i studenti/, se odjakživa snažili vytvářet vlastní systémy seskupování vědomostí. Šité „přímo na tělo“, které se stávají odrazem jejich individuality, odlišující je od ostatních. Bez takovýchto inspirativních systémů, které vám nabídnou podklady pro řadu variant, nelze efektivně rozhodovat, řídit a realizovat rozsáhlejší osobní ani pracovní projekty. Navíc – nadbytek znalostí pomáhá vytvářet nové znalosti, problémy pak lze zkoumat z více pohledů.

Seskupování informací a jejich organizace bylo vždy a stále je součástí životní filozofie a hodnotového systému úspěšných lidí. Snad každému imponuje člověk, který otevře své poznámky a podá přesvědčivou informaci, sáhne do registratury, knihovny a bez váhání vytáhne potřebné materiály. Z počítače nebo z internetu obratem získá hledané informace. Tito lidé se dokáží efektivně pohybovat v chaosu současného života, protože jejich práce je bez nervozity a pocitu nespokojenosti, který prožívají ti, kteří takovýto pořádek v informacích nemají, neustále něco marně hledají a v důsledku toho stále něco nestíhají. Dosažení takového stavu uspokojení je a bude ale čím dále tím obtížnější, neboť tempo života se neustále zrychluje.

Současnost

Tvůrčí schopnosti mozku se mohou velmi snadno zahltit přemírou vjemů – zbytečných informací.

Naši současníci to mají mnohem komplikovanější než za dob Komenského. Informační exploze,  kterou prožíváme, se netýká jenom odborných a specializovaných znalostí. Promítá se stále více do nejběžnějších oblastí našeho života. Digitální technika se doslova valí i do domácností. Již dnes je třeba umět naprogramovat kuchyňský robot, pračku, šicí stroj, telefon, komunikátor či PDA, radio, fotoaparát, navigaci, televizi, satelitní přijímač, video, nemluvě o domácím počítači.

K tomu, abyste dokázali využít všechny vlastnosti moderní domácí techniky musíte prostudovat a archivovat řadu tlustých a nepřehledných manuálů a zapamatovat si obsluhu. S nákupem nových, modernějšího přístrojů se vše opakuje. Paradoxně, lidé nemají většinou čas na dokonalé zvládnutí složitých a drahých výrobků a jejich možností využívají obvykle jen z malé části. Totéž lze říci i o lavině nových služeb. Evidovat všechny potřebné informace v paměti je často nemožné, a k evidování všech osobních poznatků chybějí uživatelům efektivní systémy pro správu a ukládání osobních informací. Navíc nemají ani čas k záznamu.

Na úsilí, jehož je často třeba ke studiu návodů současných technologických zařízení si stěžuje mnoho lidí, mezi jinými  i Václav Havel. Domnívá se, že ačkoliv jsou stroje určeny k tomu, aby usnadňovali život a šetřily čas, ve skutečnosti nám čas ubírají a téměř znemožňují věnovat se vážnějším věcem.

Práce s informacemi je už patrně vaší časově nejnáročnější činností

Je již nesporné, že lidstvu nezbývá, než stále více ukládat své vědění mimo mozek.

Klíčem k úspěchu nastupující generace bude komplex znalostí, jak informace a znalosti efektivně zaznamenávat, kde a jak je racionálně získávat a využívat ke svém prospěchu. Racionalitu zdůrazňuji záměrně, neboť v dnešní společnosti věnují lidé přímé a zejména nepřímé práci s informacemi, podle odborných průzkumů, kolem 50% veškerého svého času. V manažerské sféře, jejíž prioritou je přeměna informací na produktivní znalosti, to činí, až 80%. Nevěříte-li, připomeňme si co se skrývá za pojmem nepřímá práce s informacemi.

Sem patří např. výběr vhodné techniky, výuka jejího ovládání, řešení omylů a nečekaných problémů s funkcí a praktickým využíváním této techniky, čas strávený pochůzkami za informacemi, porady, prohledávání databází, internetu, tisku, vyhledávání služeb, speciálních výrobků, idejí a inspirací. A též neproduktivní a únavná práce s eliminací informačního šumu a balastu. Nepochybuji, že výčet takovýchto činností dovedete rozšířit.

Osobní informatika jako samostatný obor prakticky neexistuje

Stále více lidí si uvědomuje neustále se prohlubující propast mezi IT a osobní efektivitou. Osobní informatika jako samostatný, komplexně pojímaný a zřetelně filozoficky vymezený obor však dosud prakticky neexistuje. A to přesto, že má řadu specifik. Je to ke škodě vývoje všech informačních technologií.. Existující literatura se zabývá pouze dílčími problémy.

Druhá gramotnost

Efektivní je rychlý a přesný odkaz na zdroj dostupné informace.

Rodí se nové pojetí informatiky v němž se hledí na člověka jako na bytost, nadanou určitými předpoklady vývoje, disponující schopnostmi, které stojí za to rozvíjet, zatímco poznatky které není nezbytné paměťově registrovat, lze získávat využitím dostupné techniky a příslušných informačních zařízení a institucí. Preferuje se efektivní, rychlý a přesný odkaz na zdroj dostupné informace. V této souvislosti se často  mluví o druhé gramotnosti.

 Příběh

*Shromažďovat a analyzovat informace

Ve svých zaměstnáních jsem vždy pracoval se značným množstvím informací. Proto jsem problematiku správy osobních informací pociťoval velice silně a zabývám jí více než 35 let. Za tu dobu jsem vyzkoušel mnoho systémů. Od nejrůznějších pořadačů, Time Managerů, až  po různé typy počítačových programů. Bohužel, žádný nevyhovoval mým požadavkům na rychlost záznamu a rešerší.

Poroto jsem si začal vytvářet systémy vlastní. Nejprve to byl papírový manager, jehož uspořádání  využívá pro třídění a vyhledávání informací podobných principů jako počítač – tj. vícehlediskový přístup pomocí klíčových slov. Je založen na principu lingvisticky modifikovaného sloupcového rejstříku, kompatibilní s počítačem a byl vhodný pro vytváření osobních informačních systémů v rozsahu mnohaset záznamů. K jeho sériové výrobě však nedošlo.

Pak ale vývoj informačních technologií a nástup internetu vše rychle posunul jinam. Získané zkušenosti mi však umožnily aplikovat podobný princip v tabulkovém procesoru s nesrovnatelně vyšším efektem. Tuto aplikaci využívám, s určitými obměnami, dodnes.

Od r.19980 se mi s jeho pomocí podařilo shromáždil tisíce soukromých i odborných informací v textové, obrazové či zvukové formě. Přesto, že k ideálu systému pro správu osobních informací má ještě daleko, jeho hlavní předností stále zůstávají bleskové rešerše, které umožní informace analyzovat i syntetizovat podle kombinace nejrůznějších kritérií. Mohu prohlásit, že bez tohoto nástroje bych nebyl schopen tuto knihu vůbec napsat.

 Úhly pohledu

*Dnešní místo papírových diářů a záznamníků

Technika ručního záznamu je řízená spíše podvědomím, a neodvádí příliš pozornost od problému.

Mnoho lidí stále ještě upřednostňuje pro evidenci a tudíž i správu osobních informací papírové záznamníky či diáře. To často i manageři, disponující nejmodernější výpočetní a síťovou technikou. Pořád je ještě pro ně  jednodušší a rychlejší čmárat krátké poznámky rukou do diáře, či studijní poznámky do notesu, než se zlobit s miniaturními tlačítky, nebo se sw rozpoznávání písma. Papírový záznamník nebo diář je vlastně tím nejlevnějším a stále ještě nejpohotovějším systémem pro záznam a správu osobních informací. Odlehčuje paměť a uvolňuje ji pro tvořivou práci. Obsahuje informace, které není racionální vést v počítačích.

 Zvažte následující doporučení

Zvykněte si zaznamenat hned nové poznatky

Hledám moudrost, znalosti a inspirace od všech možných lidí a situací.

Kdykoliv se objeví nová záležitost, odolejte pokušení zapamatovat si ji, místo abyste si ji zaznamenali. Téměř každý si totiž namlouvá, že mu chybí čas a že si důležité věci určitě zapamatuje. Ono je to vlastně nejpohodlnější, není třeba nic zapisovat či jinak si zaznamenávat. To je však ten největší omyl! Časem mnoho informací zapomenete, většina vám jich zmizí někde v podvědomí, takže buď ani nevíte, že je znáte, nebo tušíte, že byste je měli znát, že jste je někde viděli, slyšeli nebo četli, ale ne a ne si na ně vzpomenout. Paměť selhává i jinak – propojuje různá fakta, časové roviny a vytváří tak nepřesné, až zavádějící informace.

Zaznamenáte-li si nové poznatky ihned odlehčíte své podvědomí a nepřipravíte se do budoucna o zdroje invencí. To je velmi důležité pro řadu lidí, neboť „vynikající paměť nemusí být vždy totožná s tvořivostí“. Informace navíc doplňujte vlastními nápady.

Jakmile pochopíte výhodu, kterou vám informační příprava přináší, nepochybuji, že si osvojíte práci s informacemi na úrovni podvědomé zručnosti tak, jako i v jiných oblastech života /např. při řízení auta/.

Vytvořte si systém evidování užitečných informací z tištěných médií

V časovém tlaku, ve vlaku, na pláži pročítáte noviny časopisy a zatržením si označíte články, které vás zaujaly. Čísla stránek, na kterých se články vyskytují zapíšete na titulní stranu. Přitom není nutné je v tento moment ještě pročítat celé. Ve chvílích volna, si informace dočtete a čísla zapsaných stránek na titulním listu si přeškrtnete. To vám signalizuje, že informace z tohoto pramene máte již prostudovány, případně ve svém informačním systému zaznamenány formou stručného výpisu, odkazu na archivovaný časopis nebo na jeho webovou kopii. Máte-li indexovány všechny články, které vás v časopise zaujaly označte si přední stránku svojí značkou v kroužku. To proto, že podobnou indexaci, třeba z pohledu jiných zájmů, si může provádět jiná osoba, např. někdo z rodiny.

Vytvořte si vlastní slovník zkratek

V elektronické komunikaci se zrodil dost komplikovaný a často nesrozumitelný jazyk anglických zkratek. Mnohé se již staly běžnými, ovšem existují stovky dalších, jejichž význam a původ můžeme jenom odhadovat. Současné encyklopedie ví skoro vše a dost z toho správně. Pokud vás význam některé zkratky zajímá, třeba jej tam naleznetre.

To je ale jen malá část problému. Ještě více zkratek existuje i v každé organizaci, v běžném životě, v byrokracii, v nejrůznějších profesích, jejichž význam nezjistíte ani na internetu. Vytvořte si proto svůj vlastní slovník zkratek, který budete mít vždy pohotově k dispozici jenž vám napomůže rychlejšímu porozumění a orientaci v novém zaměstnání či jiných specifických prostředích.

Time management - nedopustit, aby urgentní vytěsnilo důležité

Neříkejte, že nemáte dost času. Máte k dispozici úplně stejně hodin denně, kolik měl Michaelangelo, Kryštof Kolumbus, T.A.Edison, Albert Einstein nebo Winston Churchill. Brown H. Jackson

Schopnost stanovit si správné cíle, priority a dosáhnout jich je pravděpodobně nejdůležitější dovednost, kterou pro úspěšný život potřebujete.

Řízení času nemusí vůbec být o kvantitě. Celá řada lidí vám řekne, že důležité je všechno. Jejich perfekcionismus tak často vyúsťuje v tyranii okolí. Již výše citovaný poznatek říká, že jen pětina toho, čemu se věnujeme, přináší 80 % všech výsledků. V pojetí Time managementu jde o nalezení klíčových prvků a úkolů, které přinesou největší efekt a teprve pak, je-li to potřeba, pracujte na detailech.

Pokud z dvaceti činností uděláte asi pětinu, která vytvoří největší přínos, tak se budete přibližovat k cílům, odstraníte stres a budete prožívat úspěch mnohem zřetelněji, než člověk, který udělá desítky nevhodně zvolených činnosti. ⁴²

Organizace vlastního času

Plánování času je smysluplné pouze tehdy, je-li praktickým naplněním zodpovědné, ale i přiměřené informační přípravy! Petr Vavruška

Na téma času již bylo napsáno množství skvělých, filozoficky i prakticky koncipovaných knih. Jejich původ je však datován maximálně „raně internetovým věkem“. Předkládám proto v úvahu vlastní poznatek z oblasti plánování času:

Téměř vše, co v životě plánujeme, je ovlivňováno informacemi. Sebelepší metody organizace času jsou málo účinné, je-li práce s informacemi nekontrolovaná a zabírá-li více času, než vlastní tvořivá práce. Dokážeme-li tento poměr významně změnit, dokážeme pak i jednodušeji a účinněji využívat metod pro promyšlené řízení vlastního času, jaké nám předkládá obor time managementu.

 Zamyslete se nad otázkami

☼ Domníváte se, že jste dostatečně přístupni jiným názorům? Umíte vést diskusi a počít spolu s oponenty syntézu, tedy názor, který obsahu vše dobré  z teze a antiteze a opouští vše z původních názorů, co bylo v diskusi shledáno  neudržitelným?

☼ Dokážete poodstoupit od problému a zamyslet se dříve, než vyslovíte svůj vlastní názor na věc? Otázat se: Jde o fakt,  názor,  nebo jen o tušení - Jak spolehlivý je zdroj informací? - Mám dostatek informací a jaké klíčové otázky potřebuji doplnit?

Vlastní paměť IQ, EQ

Klíčová slova: mozek, paměť, synapse, IQ, inteligence emocionální, inteligence morální, inteligence existenciální

anotace

V lidském mozku je přibližně 10 miliard  nervových buněk. Na jejich povrchu může být až několik tisíc spojení  /synapsí/  s   jinými nervovými buňkami. Takže těch  může být až 100 bilionů. Mnohé synapse a dokonce i nervové buňky vznikají až během našeho života jako výsledek učení a to i ve stáří.

 Historie, současné poznání a predikce blízké budoucnosti

Lidský mozek – neprobádaný objekt

Nejdokonalejším a nejvyšším výtvorem přírody je člověk a především jeho mozek.

Lidský mozek je orgán, který, odobně jako daleký vesmír, hluboké dno oceánů nebo nitro země, není zatím zcela probádaným objektem. Co o lidském mozku víme naprosto jasně, je to, že jeho vývoj až k dnešnímu stavu prošel genetickou evolucí, která trvala miliony let. Přesto však dodnes nevíme přesně, jak vlastně lidský mozek pracuje.

Jedním z nejmarkantnějších dokladů a nevysvětlených projevů mozku je autismus. Připomeňme si Dustina Hoffmana v roli autisty ve filmu Rain Man slovy jeho filmového bratra: „Je to génius, měl by pracovat pro NASA. Paradoxně dokáže geniálně řešit nejsložitější matematické úlohy, vyniká fenomenální pamětí, avšak nezvládá řadu nejzákladnějších životních situací a problémů“. Jaká nová a netypická spojení v mozku mají tyto stavy „na svědomí“? ²⁶

Například výzkum mozku prokázal, že zlé nebo dobré slovo, rána nebo pomazlení mohou změnit celé neuronální systémy v dětském mozku,  zničit navždy jejich architekturu  nebo vytvořit novou. Podle neurologa Wolfa Singera je prý výchova nejúčinějším mikrochirurgickým zákrokem, který lze vymyslet. To platí i ve vyšším věku. I  když mozek dospělého nedisponuje takovou plasticitou jako mozek dítěte, dají se také zde prokázat na základě učení, autosugescí, procvičováním paměti a neustálým používáním aparátu myšlení očividně pozitivní změny.

Naskýtá se otázka obrovské diference v úrovni inteligence a emocí různých jedinců. Z historie známe mnoho příkladů fenomenálních schopností významných vojevůdců diktátorů, politiků, vědců, spisovatelů, hudebníků ale i mezi duševně nemocnými. Bohužel lidský mozek nelze dosud jako standard definovat. Ignatěnko vyslovil názor, že fenomenální schopnosti nejsou nadpřirozené. Přebývají v každém z nás. Fenoméni nejsou supermani – každý má šanci se jim v budoucnu přiblížit.

Synapse

Váš mozek je složitější   než všechny počítače světa a  internet dohromady

To, že lidský mozek obsahuje mnoho   spojovacích drah (synapsí) se vědělo  už v 80.  letech minulého  století, kdy se mozková tkáň dostala  pod  mikroskopy vědců. Jenže kvůli nepatrné velikosti synapsí (tisícina milimetru v průměru) je i dnes obtížné pozorovat je v jejich celistvosti.

Synapse je prostor mezi dvěma neurony, kde dochází k výměně informací elektrickou nebo chemickou cestou. Synapse tvoří křižovatky nervové sítě, jejich pomocí si neurony předávají vzruchy. Misc.createSwitch("zoom", [["azoom-1", "zoom1"], ["azoom-2", "zoom2"], ["azoom-3", "zoom3"]], [Storage.data, "zoom"]); Mozek obsahuje podle studie z r.2010 přes 125 bilionů synapsí, každá z nich pak je samostatným „mikroprocesorem“. Zjistili to výzkumníci ze Stanfordu s použitím nové snímací a zobrazovací techniky. 

„Jediná synapse, sama o sobě, je spíše takovým mikroprocesorem než obyčejným přepínačem, umí informace ukládat i zpracovávat. Pravda je, že jedna synapse obsahuje tisícovky přepínačů o velikosti molekul,“ říká Stehen Smith. „Jediný lidský mozek tak obsahuje více přepínačů než všechny počítače a routery a internetová spojení na Zemi“. ²⁷

Mozek, přeplněné skladiště

Požadovat, aby si někdo zapamatova1 vše, co četl, je jako žádat, aby v sobě nosil to, co kdy snědl.  A. Schopenhauer.

Problém vlastní paměti je velice různorodý. Někdo si pamatuje recepty, jiný statistické údaje. Někteří lidé mají fotografickou paměť, jiní paměť nesmírně selektivní; pamatují si telefonní čísla, anekdoty, nebo data narození, nevzpomenou si však, co měli k snídani. Náš mozek je doslova bombardován miliony informací. Musíme se snažit  jej stále intenzívněji trénovat učením a řešením mimořádných situací. Podle Atkinson-Shiffrinova modelu se paměť dá rozdělit následovně:

Krátkodobá paměť je vhodná pro uchovávání informací jen ve velmi krátkém časovém úseku – většinou sekund až minut. Řešíme pomocí ní aktuálně nastolené problémy, a proto se jí často říká pracovní paměť. Má velmi omezenou kapacitu – většinou 5–9 jednoduchých prvků, které se přepisují dalšími novějšími položkami, nebo se časem prostě z paměti ztratí. Kapacita nemůže být přímo rozšířena, ale pomocí správného užívání, můžeme její možnosti značně rozšířit – jednotlivé prvky mohou být vzájemně spojeny do jednoho a zapamatovány s pomocí záznamů v dlouhodobé paměti.

Senzorická paměť je zvláštní typ krátkodobé paměti – jedná se o zásobníky informací získaných našimi smysly. Záznamy v rámci senzorické paměti přetrvávají zlomky sekund. Např. obrazový vjem zde zůstane po dobu jedné desetiny sekundy. Tuto setrvačnost zrakového vjemu si můžete vyzkoušet – pokud v tmě začnete pohybovat bodovým zdrojem světa, tak se vám bude zdát, že nevidíte jen momentální polohu onoho světlého bodu, ale také i část dráhy, po které se pohyboval. Sluch je na tom v senzorické paměti o dost lépe. 

Dlouhodobá paměť uchovává důležité informace získané během života – mohou být potřebné pro nějakou činnost nebo prostě z nějakého jiného důvodu byly označeny jako důležité. Dlouhodobá paměť se podílí na fungování podvědomí a samotné tvorbě osobnosti. E. Tulving navrhl dále rozdělovat dlouhodobou paměť na sémantickou a epizodickou. Sémantická paměť obsahuje informace o světě okolo nás (fakta, významy apod.), epizodická je zaplněna událostmi, které jste prožili, takže víte, co jste dělali včera či před týdnem. ²⁸

Knihovníkem s kartotékou, umožňující rychlé vyhledání uložené informace, je hipokampus, což je část mozku, jejíž dobrý stav snad nejvíc rozhoduje o úrovni naší inteligence a našich poznávacích schopností. Je citlivý na stres  a je-li jedinec vystaven po dlouhou dobu stresové situaci, ze které nemůže uniknout, zmenší se. Mluvíme pak o distresu. ²⁹

Zapomínání – u návodů na správné učení je často zmiňována tzv. Ebbinghausova křivka zapomínání. Německý psycholog Ebbinghaus totiž zjistil, že nejvíce zapomínáme několik hodin po naučení

Inteligence, IQ

Vysoký IQ je předností, není ale důležitější než život samotný.  Peter Salovey

Chceme-li chápat nové technologie i novou společnost, musíme se učit celý život“. Ostatně právě díky přívalu nových informací, které odstartovala vědecko technická revoluce se v posledních dvou stech letech průměrné  IQ lidské populace zvýšilo. Testy IQ /intelligence quotient/ se staly oblíbeným nástrojem psychologů a personalistů. Ukázalo se však, že IQ zdaleka nevyjadřuje lidské schopnosti obstát kromě studia i v reálném životě. ³⁰

Počítačové hry, vizuální podněty, příval informací podporují vizuální a prostorově abstrakní složku inteligence. A podle odborníků zvyšují výsledky  měření IQ u dětí ve srovnání s jejich rodiči. Naopak, pokles odborníci zaznamenávají v oblasti slovně logické  inteligence,  takže co do všeobecných znalostí, schopnosti poruzumět textu  či počít zpaměti by asi rodiče asi z přehledem  strčili do  kapsy své potomky vybavené počítači. ³¹

Emoční inteligence

Emoční inteligence může znamenat více než IQ. To zejména tam,  kde je důležité vystupování a práce s lidmi. Pro obchod a manažerskou práci jsou nutné často úplně jiné schopnosti, než „klasická“ inteligence.  /Daniel Goleman Emoční inteligence 1995/. 

Již před 2 000 lety Platon napsal: „Každé učení má emoční základ.“ Od té doby se vědci a filozofové pokoušeli potvrdit nebo vyvrátit toto tvrzení o významnosti citů. Bohužel se po celou dobu obyčejně myslelo, že emoce jsou nepřítelem člověka. Dnes již lidé chápou jejich hodnotu.

Emoční inteligence /EQ/, podle Saloveye, zahrnuje schopnost sledovat vlastní i cizí pocity a emoce, rozlišovat je a využívat těchto informací ve svém myšlení, jednání a pro svůj intelektuální růst.

 Podle Steve Heina se každé narozené dítě rodí s  potenciálem jistých schopností emoční citlivosti, emoční paměti, dovednostmi emočního jednání a emočního učení.Vrozená emoční inteligence může být dále rozvíjena nebo poškozována životní zkušeností, zvláště lekcemi emočního učení od rodičů, učitelů, rodinou během dětství, adolescence nebo v průběhu kariéry.

Praxe ukazuje, že osobnost s vyváženým poměrem IQ a EQ může být například dobrým manažerem, obchodníkem, psychologem. Cvikem a zkušenostmi se navíc může stát ještě lepším, když EQ přesáhne IQ. Naopak ten kdo má nadprůměrné IQ a pouze průměrné EQ mívá problémy v zaměstnání i ve společnosti.

Velkou výhodou i příležitostí pro osobní rozvoj i kariéru, je skutečnost, že emoční inteligence se dá na rozdíl od IQ zkvalitňovat a rozvíjet výrazně snadněji. ³²

Morální inteligence

Péče o morální inteligenci má kromě vlivu na rozvoj jednotlivce přímý dopad na zdraví společnosti jako celku.

Už samotný termín morální inteligence napovídá, že musíme užívat morální složku své bytosti inteligentním způsobem. Naše morální já nesmí být postrkováno sem a tam chvilkovými impulsy, ani kontrolováno uměle živenými frázemi. Morální jednání vyžaduje analýzu, porozumění a emocionální empatii. Správné jednání může zabránit neuváženému emočnímu projevu či malicherné pomstě, přinášející nanejvýš chvilkové uspokojení.

Morální jedinec představuje ideál, který lidstvo hledá odnepaměti. Každý má o tom nějakou vlastní představu. Nicméně výzkumy různých kultur prokázaly, že některá kritéria jsou všeobecně platná. Jsou to:

Spravedlnost = nečiňme jiným, co nechceme, aby jiní činili nám (staré křivdy, lakota, bohatství, dobrota, sliby, rozumné očekávání, zásluhy, náhoda a štěstí)

Povinnost = je naší povinností podat bližnímu pomocnou ruku a rozdělit se s ním, když se na mě usmálo štěstí (starost o druhé, nezištné dávání, věčné nářky, sobectví)

Důstojnost = je naší povinností pomáhat lidem k dobrému životnímu pocitu (lítost, lichocení, kritika, soudy o druhých, pocit důležitosti, pomluva, omluva, odpuštění, žádost o pomoc, rada)

Sebeovládání = nedělejme vždy to, na co máme právě chuť (nebezpečné city, láska, životní příležitost, myšlenky pro sebe, kdy promluvit, hromosvod problémů, pokušení, stereotyp). . ³³

Působení osobnosti na komuninkační proces

Nejčastější příčinou komunikačních šumů je osobnost člověka s jeho vědomými i nevědomými záměry, cíli a vlastnostmi.

V procesu přijímání informace nehraje příjemce pouze pasivní roli, ale sám údaje zpracovává, čímž dochází k celé řadě zkreslení. Informace jsou neadekvátně vybírány, organizovány a interpretovány. ³⁴

Při získávání informací z okolí provádíme selekci vjemů. Většinou totiž nejsme schopni absorbovat veškeré relevantní informace. Dochází tak k bezděčnému výběrovému procesu, který je ovlivněnému našimi očekáváními, potřebami a přáními. Proto také, pokud první dojem o člověku je negativní, máme sklon zachytit z dalších informací pouze ty, které jsou rovněž negativní, klady jsou potlačeny na nevědomé úrovni. Pozorování ukázala, že při personálním rozhovoru si posuzovatel vytváří obrázek o člověku již v prvních třech nebo čtyřech minutách. Další informace, které do tohoto rámce nezapadnou, pomíjí.

Protože získané informace jsou neúplné, dochází k jejich spojování a doplňování. Ne vždy však spoje mezi informacemi odpovídají realitě. Zaplňujeme chybějící místa a to většinou negativními představami. Tak vznikají falešné souvislosti – při troše fantazie jedna skutečnost úžasně zapadá do druhé. Není obtížné vybavit si další věrohodné „důkazy“ a zkonstruovat ve svých představách např. spiknutí proti vlastní osobě.

Nejasná situace vede k hledání takového vysvětlení, které nejlépe vyhovuje našim představám. Optimisté mají sklon vysvětlovat situaci jako projev pozitivních změn, zatímco pesimisté jí podsouvají spíše negativní aspekt. Podle skupiny, ke které patříme vyhodnocujeme informace. Levicově orientovaný občan bude vysvětlovat růst cen ziskuchtivostí pravicové vlády.³⁵

 Příběh

Leonhard Euler

Příkladem fenomenální  paměti, která byla navíc maximálně využita ve prospěch vědy  je Leonhard Euler, Narodil se r. 1707 v Basileji. Otec byl duchovním, jeho koníčkem byla matematika a brzy si všiml synova nadání. Už v 13-ti letech začal Leonhard studovat na basilejské univerzitě. Pustil se do studia teologie a klasických jazyků – řečtiny, latiny a hebrejštiny. Učení mu šlo lehce, a tak se zapsal ještě na fyziku, astronomii, medicínu a také na matematiku. V r. 1723 ve věku pouhých 16-ti let získal titul magistra. Již o čtyři roky později zamířil do Ruska. Pozval ho tam r. 1727 jiný velký matematik, přítel z dětství Daniel Bernoulli.

Zde si brzy si získal uznání a r. 1733 byl jmenován profesorem a vedoucím matematického oddělení petrohradské Akademie. Byl 2x ženatý a měl 13 dětí. Věnoval se různým oblastem čisté i aplikované matematiky. I když v r. 1735 ztratil jedno a v r. 1766 i druhé oko, pracoval stále, neboť měl fenomenální paměť. Svoje objevy pak diktoval. Během svého života vydal 530 knih a různých článků. Spolu s rukopisy z jeho pozůstalosti se počet jeho prací zvýšil na 886. V řadě oblastí matematiky je jeho podání téměř konečné, např. trigonometrie. Velká Eulerova autorita ustálila symboliku algebry a infinitezimálního počtu, neboť např. Lagrange, Laplace i Gauss znali jeho práce a přebírali jeho symboliku. Téměř všechny oblasti matematiky překypují Eulerovými funkcemi, integrály, konstantami a důkazy. Je autorem řady matematických značek, které používáme dodnes. Známý fyzik a matematik Laplace o Eulerovi jednou prohlásil: „čtěte Eulera, je učitelem nás všech“. I sám velký Gauss mluví o Eulerovi s obdivem: „Studium Eulerova díla zůstane nejlepší školou pro nejrůznější oblasti matematiky a nemůže je nic nahradit.“

Euler se však nevěnoval jen čisté abstraktní matematice. Jeho hlavní zásluha spočívá ve vytvoření matematického aparátu tehdejší fyziky. V 18. stol. se základem fyziky stala Newtonova mechanika a Euler byl jedním z prvních, kdo ji dokázal významným způsobem rozvinout. R. 1741 Euler z Ruska odešel a přijal pozvání pruského krále Fridricha II. Velikého do Berlína. Strávil pak v Pruské akademii celých 25 let. Z tohoto období pochází jeho nejvýznamnější objev – vlnová rovnice. Záhy se vlnová rovnice začala objevovat ve všech možných oblastech fyziky: v hydrodynamice popisuje formování a pohyb vodních vln, v akustice popisuje šíření zvukových vln ve vzduchu. A v 19. století se objevila v teorii elektromagnetických vln a změnila celou naši kulturu. Podle názoru některých odborníků vlnová rovnice byla možná nejdůležitější jednotlivou matematickou formulí v celých dějinách vědy.

Zbytek života Euler strávil opět v Rusku, kam přijel r. 1766 na pozvání Kateřiny Veliké. Stal se ředitelem Akademie a významné postavení v Petrohradě vymohl i pro své tři syny. Do vědeckého časopisu Akademie poslal balík článků tak velký, že je redaktoři tiskli ještě plných 43 let po jeho smrti.

Je možné lidský mozek v jeho složitosti a dokonalosti napodobit?

Ray Kurzweil tvrdí, že biologie  nebude stačit tomu, co budeme schopni zkonstruovat my, jakmile jednou plně pochopíme principy fungování paměti. Vychází z poznatku, že spoje neuronů v našem mozku jsou schopny provést pouze pouze 200 přenosů za sekundu, což je  milionkrát pomaleji, než dokáží dnešní elektronické obvody. A také z netušených možností  nanotechnologií, které umožní přeprogramovat a přebudovat molekulu po molekule naše těla a mozky.

 Zvažte následující doporučení

Paměťové strategie k efektivnějšímu učení a zlepšování paměti

Motivace – určëte si důvod, proč se chcete učit. Podmínka „musím“ je nedostačující. Zodpovězte si otázku „Proč?“ a mějte ji stále na paměti.

Způsob zapamatování  – stanovte si způsob zapamatování (potřebujete znát vše přesně nebo vám stačí význam oné informace?)

Soustředit se na střed učeného – statisticky si totiž lidé mnohem lépe pamatují to, co bylo na začátku a na konci toho, co se měli naučit.

Opakujte – ale rozumně. Omíláním jedné věci se příliš nenaučíte. Mnohem ekonomičtější je pro vás opakovat si trochu a ve větších časových intervalech.

Odpočívejte – mozek si prostě potřebuje vždy aspoň chvíli odpočinout, jinak ztrácíte výkonnost. Studium prokládejte krátkými přestávkami spojenými třeba s fyzickou aktivitou.

Rozumějte – neporozumíte-li látce a nespojíte si ji do souvislostí s ostatními vašimi znalostmi, tak je vám její nabiflováni vcelku k ničemu.

Krátkodobé tipy

Respektujte svůj biorytmus - zjistěte si, kdy a kde se vám během dne nejlépe učí a dodržujte to. .

Chladné prostředí – zajistěte si čerstvý vzduch a chladnější prostředí. Pro ženy by to mělo být mezi 19–22°C, pro muže 17–20°C.

Relaxační techniky - v dnešní době je velmi snadné podlehnout stresu. Relaxačnimi technikami se dokážete odprostit od všech každodenních starostí a problémů a dokonale si odpočinete.

Mírný stres  rozhodně neuškodí – dokážete tak ze sebe dostat to nejlepší. A navíc většina zkoušejících na vysokých školách nemá ráda sebevědomé frajírky a s oblibou je potápí.

Povzbuzující doplňky -  čokoláda vás povzbudí. Zároveň se díky požitku z ní v těle uvolňuje betaendorfin, který vyvolává příjemné pocity a spraví vám náladu. Povzbudivě působí káva, kakao i tzv.  chytré drogy které jsou volně dostupné v lékárnách.

Koncentrace  - učme se soustředění. Odstranit nežádoucí vliv patří k nejdůležitějším dovednostem současnosti.

.

Dlouhodobé tipy

Správná příprava – připravujte se průběžně a nenechávejte věci na poslední chvíli. Pečlivě si zpracujte informační podklady. Budete tak výkonnější a ušetříte i čas.

Fyzická aktivita – výzkumy potvrdily, že pravidelná fyzická aktivita zlepšuje mentální funkce a to velmi významně. Pohyb je ideální hlavně pro řešení kreativních problémů.

Četba knih – častou četbou dokážete zpracovávat informace rychleji, ale výhodou je také všeobecný rozhled a široká slovní zásoba.

Hry a kvízy – pravidelným namáháním mozku ho udržujete ve formě. Rozvíjejte tak své logické i paměťové schopnosti.

Sledování TV – možná si myslíte, že televize otupuje. Ano, je tomu tak. Ale pokud budete sami sobě a zvlášť svému dítěti ordinovat správný program vzdělávacích prgramů, je vše v pořádku. Zvlášť v útlém věku je potřeba velkého množství podnětů z vnějška, jinak může dítě za ostatními později zaostávat. Umožňuje poznat život ostatních sociálních skupin a ulehčí začlenění do společnosti. Nic se však nesmí přehánět.

Vzdělávání – pokud chcete stále chápat to, co se děje kolem vás, moderní technologie a nové životní situace, musíte se neustále učit.

Rozvíjejte funkční gramotnost – je balík schopností, umožňující nám začlenit se do společnosti, rozumět jí a domluvit se se svým okolím.

Životní zkušenosti – nevyhýbejte se výzvám. Díky životním zkušenostem budete schopni řešit mnohé náročné úkoly. ³⁷

Tichá znalost

Je vždycky spojena s konkrétním užitím ve specifických situacích. Jde o znalost informací, které nejsou okamžitě přístupné každému. Nejde zde tedy o kvantitu ale o kvalitu informací. Úspěšně inteligentní lidé vždy dokáží vyvážit svou analytickou, kreativní i praktickou inteligenci.

Nemůžete ale věnovat pozornost všem podnětům, na které nás smysly upozorní, neboť byste byli těmito informacemi přímo zahlceni. ³⁸

Zvažte následující doporučení pro psychické aktivity

Mozku prospívá psychická aktivita, a to dokonce poměrně náročná, která je spojena s učením se novému. U rutině vykonávaném duševní činnosti, i když náročné, moc nervových buněk nepřibude. Cvičme mozek tím že bude přicházet do nových a nových situací. Důležité je sportovat – fyzická námaha zvyšuje aktivitu mozku až neuvěřitelně. Velký vliv může mít i cestování. Čím radikálnější je je změna prostředí, tím větší námahu musí mozek vynaložit, aby se přizpůsobil. ³⁹

Lži za války a v míru  - Farkas Viktor

Kniha nahlíží do zákulisí tvorby veřejného mínění a především do zákulisí mediální a politické manipulace. Na desítkách konkrétních příkladů nás autor nechává nahlédnout do karet nejrůznějších manipulátorů a dezinformátorů, jejichž jediným cílem je, bychom si mysleli přesně to, co si přejí jejich klienti z řad politiků a byznysmenů. S touto knihou se dostává čtenáři do rukou prostředek, jak nebýt v těchto kampaních pouhou loutkou, ale rovnocenným protihráčem těm, kteří se snaží manipulovat jeho smýšlením. Pokud tedy máte spolu s Viktorem Farkasem nejasný pocit, že je většina informací selektována a účelově měněna, neváhejte a zjistěte, jak se lže za války a v míru.

V pavučině sítí - Barabási Albert-László

Tato pozoruhodná kniha představuje širokému okruhu čtenářů novou vědu - vědu o sítích. Nejde však o další titul zabývající se nejrůznějšími více či méně praktickými aspekty počítačových sítí. Hledá obecné principy společné většině reálných sítí. Ukazuje, jak je všechno v našem životě navzájem propojeno a co to znamená pro vědu, podnikání i každodenní život. A nemusí jít jen o počítače, spojené optickými kabely do počítačové sítě, a webové stránky, navzájem hustě propojené svými odkazy, ale i o lidské jedince svázané sítí vazeb nejrůznějšího typu, od spolupráce na nějakém z hollywoodských filmů přes sdílenou kancelář v úřadě až po síť sexuálních vztahů, či síť neuronů.

Vladař - Niccolo Machiavelli

Kniha je aktuální i po 500 letech. Machiavelli ji adresuje Lorenzovi Medicejskému a uděluje mu zde rady, jak dosáhnout ideálního vladařství. Politika nebo umění vládnout se nerozvíjí v ideálním světě morálky, ale v reálném světě, což znamená, že  vládnutí vyžaduje především poznání a zvládnutí sil, které hýbou světem. Umění politika spočívá v tom, že přesně vymezí cíl a zvolí prostředky. Vládce nemusí nutně mít všechny kladné vlastnosti, ale měl by umět vzbudit zdání, že je nepostrádá.

Rozumět životu - Ferry Luc

Francouzský filozof Ferry si ve své světoznámé knize předsevzal zasvětit čtenáře do základních myšlenek filozofie a seznámit je s hlavními otázkami a mezníky dějin evropského filozofického myšlení.

Ačkoli je kniha určena především laickému publiku, autor se ve svém výkladu neuchyluje k zjednodušování, které by mohlo vést ke zkreslenému pochopení velkých filozofických témat. Motto knihy: plně pochopit skutečnosti světa, v němž žijeme, je bez filozofie takřka nemožné.

Nepříjemná pravda – Al Gore

Málokterá kniha s tematikou ŽP se stane bestsellerem. Bývalý americký viceprezident a nositel Nobelovy ceny Al Gore to dokázal už podruhé. Po Zemi na misce vah z r. 1992, mimořádně kvalifikované a ucelené analýze celosvětové ekologické krize, vydal v r. 2006 další pozoruhodné dílo – Nepříjemnou pravdu.

Na bohatém materiálu zde dokládá, že globální oteplování skutečně probíhá. Fakta ilustruje pečlivě vybranými fotografiemi, názornými grafy, četnými mapami i jedinečnými osobními zkušenostmi. Svou knihu překládá jako výzvu ke změně přístupu k naší vlastní planetě.
Na základě knihy vznikl také úspěšný stejnojmenný dokumentární film, který získal Oskara za nejlepší dokument.

Zachraňme klima, ještě není pozdě - Staud Toralg, Reimer Nick

Dva němečtí autoři píší v knize se sugestivním názvem “Zachraňme klima, ještě není pozdě”, jak může k záchraně klimatu přispět každý z nás. Kniha nabízí jedenáct konkrétních projektů, s jejichž pomocí by se současné emise oxidu uhličitého daly do r. 2020 snížit na polovinu.

Detailně, na základě mnoha dat a praktických výstupů navrhují: Opatřit uhlík cenovkou, přejít na obnovitelné zdroje, zakázat uhelné elektrárny, decentralizovat zásobování energií, energii využívat chytřeji, jezdit auty s nízkou spotřebou, stavět města s nižší spotřebou energie,  méně masa, více bio, sázet stromy, nasadit páky diplomacie, méně létat.

Hlavní problém je však v politice, resp. v ekonomice. Kniha je zajímavá i co se týče čísel a statistik.

Zchlaďte hlavy! – Bjørn Lomborg

Druhá kniha dánského statistika a  ředitele Centra Kodaňského konsenzu Bjørna Lomborga, autora známého bestselleru Skeptický ekolog, který v r. 1998 a rozpoutala celosvětovou debatu o životním prostředí. nás provádí po problematice globálního oteplování úplně jinak než ostatní práce. Lomborg není „klimatický skeptik“ v tom smyslu, že by odmítal převládající názory na oteplování v důsledku lidské aktivity. Nezpochybňuje ani to, že globální oteplování bude mít ve svém souhrnu nakonec pro lidi, životní prostředí i ekonomiku negativní následky.

Skepsi však projevuje vůči řešením v čele s Kjótským protokolem. Ukazuje, že doložitelným škodám oteplování lze zabránit cílenými, rychlými a relativně levnými zásahy. Praktické kroky by již za krátkou dobu pomohly nepoměrně více lidem a přinesly by světu daleko větší prospěch než drahé omezování emisí skleníkových plynů, které navíc ničemu nepomůže. Lomborg je ředitelem Centra Kodaňského konsenzu. V r. 2004 ho časopis Time zařadil mezi sto nejvlivnějších lidí světa.

Existuje názor, že kniha "Zchlaďte hlavy!"  je tak přelomová, že by se mělo mluvit o klimatické debatě před Lomborgem a po něm. 

Zelená svatozář - Erazim Kohák 

Filosof, vysokoškolský učitel a ekologický aktivista, nás provádí diskusí o ekologické etice, dnešními představami o přírodě a její hodnotě.

Vychází z předpokladu, že sebelepší technická řešení ekologických problémů jsou marná, pokud nevznikne občanská vůle k udržitelnosti. Budoucnost lidstva záleží především na tom, zda se lidé naučí přistupovat k přírodě s úctou a budou chtít žít na Zemi s menšími nároky.

Dozvíte se o problémových oblastech a o různých přístupech k nim. Který je správný, tedy "správné odpovědi", Kohák neříká; klade otázky a dává informace. Svůj postoj si musí ujasnit každý sám.

Podmaněná planeta - Bedřich Moldan

V prosinci 1952 za “velkého londýnského smogu” zemřely kvůli špinavému ovzduší tisíce lidí. Na konci 70. let začaly kvůli kyselým dešťům masově umírat evropské lesy. V r.1985 vědci objevili ozonovou díru nad Antarktidou. A teď je tu hrozba globálního oteplování.

Podle Moldana jsou si všechny jevy podobné. Např. v tom, že někteří politici zpochybňovali vědecké poznatky. “Lze pozorovat mnoho znaků podobných minulým krizím: první stránky novin, nedůvěra k vědcům, obavy z finanční náročnosti zmírňujících opatření“..

Moldan se věnuje též energetice, fungováním atmosféry, příčinám globálního oteplování, znečištění ovzduší, ekologicky příznivým technologiím, odpady a recyklaci, ale i pěstování potravin či kvalitou lidského života. Na zhruba 400 stránkách využívá stovek grafů, schémat, tabulek a dalších “tvrdých” dat o tom, jak lidstvo ovlivňuje Zemi.

Ropa a krev. Americko-irácké války 1990 – 2003 - Martin Novák

Blízký východ, kde je pod zemí více než 1/2 známých zásob ropy, není na ozbrojené konflikty chudý. Do dvou z nich přímo vstoupila velmoc. Do obou válek vedl USA prezident Bush. V r. 1991 George, o 12 let později jeho syn George. První válka v r. 1991 po iráckém vpádu do Kuvajtu skončila iráckou porážkou, ale ne pádem Husajna. V r. 2003 se historie neopakovala a iráckého vládce o 3 roky později popravili.

Autor (1969) ve své knize mapuje situaci na bojištích obou konfliktů a věnuje se i zákulisním jednáním politiků a diplomatů. Autor navštívil Irák jak za vlády Saddáma Husajna, tak v době, kdy zemi už kontrolovala americká armáda, cestoval po severním i jižním Iráku. Navštívil také Kuvajt a Saúdskou Arábii, které hrály ve válkách důležitou roli,. Kniha obsahuje nejen historická fakta, ale i pohled zblízka, na "místech činu". Vydáno 2010, 352 stran

Jak to vidí Václav Cílek – moderátoři ČR2

Geolog, klimatolog, překladatel a filozof Václav Cílek je oblíbeným popularizátorem vědy, známým i z televizní obrazovky. Čtenáři jej znají také jako originálního myslitele, který spojuje poznatky z různých oborů a dochází tak k překvapivým závěrům. Nejnovější Cílkova publikace je autorsky upraveným přepisem jeho rozhovorů s moderátory Českého rozhlasu 2 v pořadu Jak to vidí... Čtenář zde nalezne vysvětlení řady jevů, jako jsou např. časté povodně střídané nezvyklými vedry, důsledky těžby hnědého uhlí na severu Čech, stoupající ceny energií, ale také třeba ekonomická krize.

Příštích padesát let - Edge John Brockman

Jaké nás budou trápit nemoci, co budeme vědět o vesmíru, kam pokročí počítačová technika a lidské vzdělávání? Odpovědi na zásadní společenské otázky ve sborníku Edge, vydávaném stejnojmennou „myslitelskou“ nadací. Ten shrnuje představy 25 vědeckých es jako je evoluční biolog Richard Dawkins, kosmolog Martin Rees, psycholog Mihály Csikszentmihalyi, neurolog Robert M. Sapolsky či teoretický fyzik Paul Davies. Upořádal zakladatel nadace Edge John Brockman.

5000 let písma - Kéki Béla a kolektiv a 20 spolupracovníků

Čtivě podaná historie a vývoje písma, jednoho z největších vynálezů v dějinách lidstva. Kniha nás provede od pravěku (nástěnných maleb) až po dnešek historií všech nejdůležitějších a zajímavých písemných systémech z celého světa.

Šoková doktrína -  Naomi Kleinová

Novinářka, spisovatelka, a aktivistka Naomi Kleinová je dnes již světoznámou autorkou. V knize „Šoková doktrína podtitul Vzestup kalamitního kapitalismu“ se jí podařilo skvěle popsat zhoubné mechanismy kapitalistické společnosti.

Teror v Chile, válka v Iráku, tsunami na Cejlonu, zátopy v New Orleans a další neštěstí umí dobře využít podnikání jistého typu, jež Kleinová nazývá kalamitním kapitalismem. Postižení se vzpamatovávají z otřesu, nadnárodní kapitál už se usídluje na zpustošeném území. Stejně jako ve své předchozí knize Bez loga dokládá autorka alarmující skutečnosti množstvím statistických dat, faktů, rozhovorů s účastníky událostí i vlastních výzkumů.

Kniha, která byla přeložena do 30 jazyků a prodalo se jí přes milion kusů, je až neskutečně obsažná. Dokumentuje skutečnosti, o kterých jsme v Česku neměli ani ponětí a bez které by naše vidění současného světa zůstávalo značně zkreslené! Odvolává se na 1240 odkazů a jmenuje na 200 spolupracovníků, kteří se na knize podíleli.

Primitivní osočování autorky za nepřítelkyni pokroku, extremistku, teroristku či komunistku ji zjevně nevzrušují a současnou podobu kapitalismu označuje rovnou za brutální útok na svobodu jednotlivců i suverénních států v zájmu úzké elity nadnárodních korporací, fundamentalistických ekonomů a politiků.

Střet civilizací - Samuel Huntington

Kniha předního amerického politologa je pronikavou anylýzou stavu světové politiky po skončení studené války, kdy hnacími silami již nejsou národní státy a ideologie, nýbrž civilizace vymezené náboženskými, právními a kulturními tradicemi. Globální politika bude formována především kulturními rozdíly a propuknou-li války, budou se týkat celých civilizací. Právě na rozhraní těchto kultur se nacházejí možná ohniska konfliktů, jež mohou přerůst v mezicivilizační střety.

Huntington varuje před rozšířením a vystupňováním těchto střetů a zevrubně analyzuje důvody, které k nim vedou: změny mocenské rovnováhy mezi Západem a někdejšími koloniálními oblastmi třetího světa, ekonomický, vojenský i politický růst asijských civilizací, kulturní obrat nezápadních společností k domácím tradicím, demografická exploze a konflikty vyvolané militantností islámu a vzestupem Číny. (boj kultur a proměna světového řádu)

Konec dějin a poslední člověk - Francis Fukuyama

Dílo je považované za protiklad neokonzervativního díla, též amerického spisovatele Samuela P. Huntingtona. Zatímco Huntigton předpovídá neustálý spor základních civilizačních celků (např. západního, pravoslavného, islámského či buddhistického), Fukuyama tvrdí, že pádem Železné opony dějiny v podstatě skončily, neboť sice stále budou „probíhat události a vycházet noviny, které o nich budou psát“, ale demokratický a ekonomicky liberální světařád se ukázal jako jediný možný. Státy jako Kuba či Bělorusko jsou pouze anachronismem a je otázkou času, kdy i v nich zvítězí západní model fungování společnosti. Kniha má 220 citací

Kritika depolitizovaného rozumu -  Autoři: Václav Bělohradský, Pavel Barša, Michael Hauser, Václav Magid, Petr Schnur, Ondřej Slačálek, Tereza Stöckelová, Martin Škabraha, Mirek Vodrážka

Poněkd akademická kniha se zabývá jednou z klíčových otázek současné západní demokracie – vládnutím, které je vykonáváno prostřednictvím moci  ve formě nepolitické danosti, ekonomické nutnosti či expertní autority. Tato depolitizace znamená vymanění mocenských vztahů z prostoru politična, kde se vzájemné chování lidí a kolektivů neopírá o nadřazené vědění – zjevené Bohem či odvozené z řádu přírody nebo lidské podstaty – ale vychází z existence a vytváření alternativ, mezi nimiž se rozhodujeme.

Autoři sdílejí přesvědčení, že tuto politickou dimenzi je dnes třeba obnovit. Přistupují k problému z mnoha perspektiv, od filosofické analýzy pojmů jako politika, moc a konsenzus, přes politologické a sociologické rozbory kauz až po návrhy nové radikální politiky. Jejich pozice se překrývají i různí; sdílejí však přesvědčení, že člověk má být aktivním tvůrcem světa, a že úsilí o změnu k lepšímu je smysluplné.

Demokracie bez demokratů – Jiří Pehe

Soubor esejů, které politolog a spisovatel Jiří Pehe publikoval v r. 2003-2010 v různých periodikách. Volně je spojuje společné téma - stav demokracie u nás dvě desetiletí po pádu komunistického režimu a obecně dnešní stav a vyhlídky demokracie ve světě. Při hodnocení demokracie u nás vidí autor diametrální rozpor mezi institucemi a kulturou.

Mění se ovšem i samotné paradigma demokracie ve světě. A to nejen v důsledku komunikační revoluce, ale i sílícího vlivu expertního rozumu na úkor klasické demokratické politiky. Pehe si všímá i dalších obecných jevů, jako je růst nejrůznějších nadnárodních sítí a snahy o hledání různých forem globálního vládnutí. Krom toho autor tematizuje další konkrétní skutečnosti, např. evropskou integraci, vývoj v USA, antiamerikanismus či feminismus.

Cityboy - Geraint Anderson

Spisovatel a bývalý makléř rozkrývá některá špinavá tajemství finančního světa, jehož byl sám po dlouhá léta součástí.  V šokující knize se zabývá zejména podvody bezohledných, prolhaných a zfetovaných makléřů z londýnské bankovní City, finančním centru Evropy. O sobě říká: Já jsem tam vlastně ztratil duši, byl jsem koupen. Stal jsem se bezohledným a sobeckým člověkem".

Digitální svět -  Nicholas Negroponte

Autor patří mezi tzv. digerati. To označuje digitální elitu, úzkou skupinu osob s max. možným vlivem v oblasti počítačů, internetu a digitálních médií. Také hned v úvodu knihy poznamenává, že ve výpočetní technice již nejde o počítače, ale o způsob života. Základním paradigmatem rodícího se digitálního světa je, že se mění orientace lidí z “atomů na bity”.

Negroponte stál u zrodu prestižního časopisu Wired. Sloupky, které zde publikoval, se staly základem pro knihu Digitální svět, která se v celém světě setkala s nadšenými ohlasy. Je považována za jakýsi manifest postinformačního věku. Byla přeložena do více než 40 jazyků.

Paralelní světy - Michio Kaku

Známý fyzik a zkušený popularizátor vědy Michio Kaku vykresluje ve své nejnovější knize fascinující a pozoruhodný obraz vesmíru, jak jej předkládá moderní fyzika na počátku 21. století. Ukazuje, že žijeme ve zlaté éře kosmologie: astronomické observatoře a družice poskytují záplavu unikátních dat, zatímco teoretikové čím dál odvážněji spekulují o zrození našeho světa, existenci paralelních světů, cestování v čase i o konečném osudu vesmíru.

Utajená zákulisí - Miroslav Polreich

Kniha je ojedinělým a unikátním svědectvím o mezinárodně politických událostech poslední doby. Rozkrývá pozadí diplomatických postupů. Poskytuje rozbor současných politických podmínek USA, Ruska, Číny a jejich vzájemné závislosti. Na příkladech charakterizuje v podstatě pozitivní, ale i kontraverzní roli české účasti na těchto událostech, ke kterým poskytuje nové, dosud málo známé informace.

Poukazuje otevřeně na odpovědnost zainteresovaných osob a organizací. Zachovává teoreticko-analytický přístup z pohledu mezinárodních vztahů, práva a organizací (OSN, EU, NATO), které nejen charakterizuje, ale hodnotí je z hlediska možného perspektivního vývoje.

Autor vychází z aktivního působení v diplomatické a zpravodajské službě. Sugestivně jsou svědectví o pozadí jeho napojení na zpravodajské služby SSSR a USA při řešení globálních konfliktů a krizových situací. Kniha je určená všem vnímavým čtenářům, studentům vysokých škol a učitelům mezinárodních vztahů a dějepisu.

Judaismus - křesťanství – islám -  Pavlincová, Horyna

Sborník shrunje probelmatiku tří světových monoteistických náboženství vzniklých na Předním východě, jež od svého vzniku až po současnot vtiskují nesmazatelnou pečeť našim dějinám a kultuře.

Přehled křesťanské etiky - Skoblík Jiří 2005

Obsahem publikace jsou tradiční a moderní náměty, o kterých se diskutuje v morální teologii: jak hodnotit chování, jak vzniká, kudy jde a čím vrcholí mravní čin ap. Kniha je průvodcem pro křesťany a informací pro ateisty. 320 stran.

Islám - Reeber Michel

Muslimské náboženství si s více než  2 miliardami věřících snaží proklestit cestu v prostředí mnoha různých náboženství, které ho obklopuje. Nechce však polemizovat o své hluboké identitě ani předstírat, že nevidí své extremistické odchylky, které mu přinášejí jen předsudky. Totot dílo se snaží ukázat, že islám je svou vírou, kultem, duchovností, morálními hodnotami a institucemi stále živým náboženstvím.

Atomové zbraně pro al-Káidu - Egmont R. Koch (2006).

Kniha mapuje činnost proslulého Abdulkárima Chána a jeho privátní sítě ilegálně rozšiřující jaderné technologie a materiály. V Pákistánu ho uctívají jako národního hrdinu.

Když v polovině osmdesátých let vyrobil první jaderné zbraně, varoval americký analytik Barlow svou vládu. Bezúspěšně, protože Pákistán byl považován za důležitého spojence ve válce proti sovětům v Afghánistánu. Po letech se ukázalo se, že měl pravdu: Chán v 90. letech objížděl radikální islámské státy, s cílem zpeněžit své znalosti. A také navázal kontakty se Severní Korejí i s teroristickou sítí al-Káidy.

Obecné dějiny antiseminismu - Messadié Gérald

Už dva tisíce let jsou Židé pronásledováni a nikdo neví proč. Ani křesťané, kteří po 17 stoletích opustili záminku ‚bohovražedného národa‘, zprostili Židy obvinění z vraždy a tím se zpětně sami obvinili ze statisíců zbytečných vražd: teď se domnívají, že se několika paragrafy zbaví viny.

Není jednoduché číst tuto knihu. Místy propadáte pocitu, že držíte spis sadisticky vyšinutého jedince. Messadié však na 317 stranách popisuje a hodnotí skutečné události. Jde o ojedinělé dílo. Toto svědectví o masových vraždách Židů, totiž kromě mrazení v zádech a depresí vzbuzuje i naději, že se podobné hrůzy už nikdy nebudou opakovat.

Jak katolická církev budovala západní civilizaci - Thomas Woods

Autor, britský konzervativní historik, odhaluje plastický a v mnohém překvapující pohled na období, v nichž se pokládaly základy toho, co chápeme pod pojmem vyspělá civilizace. Výsledkem Woodsovy práce je čtivě zpracovaný soubor poznatků, který přináší nejen pozapomenuté skutečnosti, ale především nově nahlíží mnohé dějinné souvislosti. Doplněna rozsáhlým poznámkovým aparátem s odkazy na odbornou literaturu a bohatým rejstříkem odkazů se tato publikace může stát zajímavým zdrojem informací pro zájemce o studium historie.

Divadlo pro anděly - Halík Tomáš /2010/

V souboru 15 esejů autor rozvíjí svou filozofii dialogu víry a nevíry. Jednou z inspirací jeho úvah byla výzva současného papeže Benedikta, aby ti, kteří nemohou přijmout Boha, se přesto snažili žít „jako kdyby Bůh byl“. Tomáš Halík se ptá, co vlastně rozlišuje život věřících a nevěřících a zda i věřící nemohou chápat víru jako hypotézu, kterou musí neustále ověřovat vlastním životem. Kniha vychází v roce, kdy autor získal významné evropské ocenění za „vynikající zásluhy o interpretaci našeho světa“, cenu Romano Guardiniho. 256 stran.

Kam zmizel zlatý poklad republiky – Stanislav Motl

Pozoruhodná kniha, která ve svém podtitulu má napsáno: O tom, jak jsme museli spojencům platit zlatem za to, že naši vojáci mohli po jejich boku umírat ve válce proti Hitlerovi. Kniha byla.

A závěr knihy z r. 2003 je šokující, když se dočtete, že převážná část zlatého pokladu v historických mincích i zlatých cihlách byla již v době demokracie po r. 1989 zcela bezostyšně prodána, aniž by o tom veřejnost věděla. Čtenářům lze zaručit, že budou překvapováni v každé kapitole a na mnoho věcí si udělají možná jiný názor, než měli dosud.

Nežádoucí účinek: smrt - John Virapen

Pravdivý příběh o korupci, podplácení a podvodech. Dr. John Virapen, významná osobnost z farmaceutické branže, která praktiky a dění ve farmaceutických gigantech zná zevnitř. Za 35 let mezinárodního působení (povětšinou v postavení  ředitele Eli Lilly & Company ve Švédsku) odpovídal za marketing několika léčiv. Všechna měla nežádoucí účinky. Virapen vyšel s pravdou ven a předložil knihu plnou šokujících tajemství, o kterých jste se vlastně nikdy neměli dozvědět.

(Ne)mocná země – Roman Chlupatý

Známý ekonomický novinář (pracoval mj. v Týdnu, Lidových novinách) soustředil do své knihy čtrnáct rozhovorů s lidmi, kteří „vidí za kulisy“ současných změn ve světové politice. Přední světoví ekonomové, analytici a politici mluví o tom, co se děje kolem nás, bez obvyklých frází a banalit, s překvapující otevřeností a věcností. Kde jsou příčiny hospodářské krize? Může se v dohledné době opakovat? Bude 21. století ve znamení Číny? Co čeká unavenou a stárnoucí Evropu? Jak se projeví klimatické změny na naší životní úrovni? To je jen vzorek otázek, které se bezprostředně dotýkají i našich životů.

Jednou jako tragedie, podruhé jako fraška – Slavoj Žižek

Kniha, která si za své východisko bere současnou krizi, je trefnou diagnózou našeho nynějšího údělu. Objasňuje myšlenkové kořeny všech dominantních ideologických proudů a jejich variací - liberalismu, konzervativismu, socialismu, populismu, fundamentalismu, pravicového extremismu a ekologismu. Po zevrubné analýze současné situace si opětovně klade zásadní otázku: Socialismus selhal, kapitalismus krachuje - důkazem toho je probíhající ekonomická krize, která zdaleka ještě neskončila a už možná nikdy neskončí. Co bude následovat? Jeho radikálně formulovaná odpověď bude pro mnohé překvapivá, mnohé šokuje a pobouří; ty kdož se nebojí myslet, inspiruje.

Paměti a úvahy – Lubomír Štrougal

Kniha bývalého předsedy vlády Lubomíra Štrougala Paměti a úvahy vzbudila mimořádnou pozornost veřejnosti. Autor se v ní vyslovil k mnoha významným historickým událostem z doby svého působení ve vrcholných funkcích socialistického Československa. Obsahuje i rozsáhlé zamyšlení nad souvislostmi a pozadím převratných událostí roku 1989. Kniha vrcholí velmi aktuální úvahou nad současným stavem České republiky a závěrečná pointa jistě překvapí svou nevšední otázkou, kterou Štrougal nepokládá zdaleka jen sám za sebe.

Ještě pár odpovědí – Lubomír Štrougal

Memoárová kniha Lubomíra Štrougala Paměti a úvahy, zaznamenala velký úspěch. Ohlasy autora přiměly, aby se za svou politickou dráhou ohlédl ještě jednou a zodpověděl otázky týkající se práce vlády ČSSR zejména v době tzv. normalizace, klíčových událostí té doby a osobností, s nimiž se setkával a spolupracoval, a aby se zamyslel nad výsledky i nezdary při budování socialismu.

Názory bývalého předsedy vlády zaznamenal publicista dr. Zdeněk Jirků a doplnil je vzpomínkami v nichž se k politickému, a hospodářskému dění za „Štrougalovy éry“ vyjadřují členové „jeho vlády“ L. Gerle, F. Langer, V. Ehrenberger, M. Toman, i představitel nepolitické sféry – F. Čuba, předseda proslulého Agrokombinátu Slušovice.

1984 – George Orwell

Autor umřel, sotva svou knihu dopsal, a kdoví, zda mu měl někdo čas sdělit, že napsal jednu z nejdůležitějších knih na světě. Možná umřel s pocitem, že napsal jen jednu z tisíců, které se na světě píšou každý den. Už k němu nedolehl ohlas údivu, který s lety sílil a který dnes zasáhne každého, kdo se ponoří do četby nadčasového díla „1984“.

Čtete-li si o 2 minutách nenávisti, o týdnu nenávisti a podobných kampaních, říkáte si, že to snad Orwell ani neměl napsat. V těch řádcích je skryt tak jednoduchý návod, jak strhnout k nenávisti libovolný dav lidí,  že hrozí nebezpečí, že si je přečtou podprůměrní státníci, angažují podprůměrné techniky a zorganizují takovou nenávist, která roztrhne vnitřek Země a vyvalí se láva na celou civilizaci. Budete se ale bát, že už je dávno všechno prozrazeno, že už každý ví, jak se to dělá.

Černá kniha globalizace – Moíses Naím

V třinácti kapitolách o globální kriminalitě od obchodů se zbraněmi a drogami přes otroctví po kšefty s lidskými orgány popisuje jeden z nejrenomovanějších mozků současné planety – šéfredaktor časopisu Foreign Policy, dříve mj. výkonný ředitel Světové banky či ministr průmyslu a obchodu ve Venezuele – kam vede prorůstání legální a zločinecké ekonomiky. Narozdíl od současného českého prezidenta považuje rozlišení špinavých peněz od čistých jako zřejmě nejdůležitější úkol – a bere to zostra: …pro některé země zavedení účinného celosvětového režimu potírání špinavých peněz nemusí být v jejich národním zájmu. Může to být příliš drahé; může to být na překážku jejich mezinárodní finanční konkurenceschopnosti; může to vyvolat odliv kapitálu; ohrozit mocné politické voliče – a v některých zemích to může být proti osobním zájmům politiků…

Závoj a džíny, podtitul Ženy v islámském světě – M. Frouzová

Sférou, v níž se západní životní styl výrazně odlišuje od způsobu života islámských společenství, je postavení žen. V čem tato odlišnost spočívá, ukazuje soubor 14 příběhů, sestavený publicistkou M. Frouzovou. Kromě reportáží tu nacházíme obecnější zamyšlení i osobní vzpomínky. Mezi autorkami jsou vedle žen pocházejících přímo z islámských zemí také Češky, např. známé novinářky P. Procházková a P. Jazairiová. Editorka se snažila čtenáři zprostředkovat charakteristiku života žen jak v nejrůznějších islámských státech, tak i v těch, kde muslimové představují menšinu (Francie, Indie, Česká republika). Předmluva Jiřina Šiklová.

Africkou divočinou – Jiří Baum

Kniha cestovatele /procestoval téměř celý svět/, plodného vědce, zoologa Jiřího Bauma vydaná až v r.1957 popisuje  osmiměsíční cestu, kterou podnikl malou dvouválcovou Tatřičkou z Kahiry až do Kapského Města, prakticky bez problémů, bez konfliktů, s mnoha kontakty se všude přátelskými domorodci ochotnými všude k nezištně pomoci. Na tomto místě ji uvádím jako fascinující konfrontaci s dnešní nebezpečnou  a hladovou Afrikou.

Jiří Baum napsal řadu cestopisů a vědeckýc děl a jeho život skončil  v nejplodnějších letech. Pro odbojovou práci byl v r.1943 zatčen a zemřel v koncentračním táboře.

Prosím stručně – Václav Havel, Karel Hvížďala

Literární koláž, ve které se střídají tři žánry: rozhovor, původní výňatky z instrukcí nejbližším spolupracovníkům na Hradě a deníkové zápisy z doby práce na tomto textu. V knize se střídají nejen žánry, ale i čas a místa. Václav Havel staví knihu jako drama a se všemi materiály zachází jen jako s podklady, jejichž konečnou formu si diktuje "divadelní" struktura. I z partnera rozhovoru Karla Hvížďaly se postupně stane postava tohoto zvláštního literárního útvaru. Díky zvolené metodě má kniha trvalé napětí, které čtenáře doprovází až do poslední stránky. Autor nechává v knize nahlédnout do způsobu svého komplikovaného myšlení, prezentuje své názory na politiku a politiky, soukromí a zároveň odpovídá na nejčastější výtky vznášené po léta proti jeho osobě.

Ekonomie dobra a zla – Tomáš Sedláček

Kniha ukazuje, jak naši předkové dokázali přemýšlet o majetku, vlastním užitku, společenském blahu a všem ostatním, co s ekonomií souvisí. Autor v první části bere čtenáře na pouť k počátkům civilizace a na příkladech starých Sumerů, Židů či antických myslitelů dokládá, jak inspirativní je sledovat proměny lidského tázání očima ekonoma.

V Sedláčkově podání je ekonomie krásná věda, jejíž kořeny jdou mnohem hlouběji, než si moderní či postmoderní člověk dokáže představit. Autor pod heslem “vše se hodí” podniká zajímavé výlety do hájemství filosofie, etiky, politologie a religionistiky a ukazuje, kolik čerstvých a překvapivě relevantních myšlenek lze v dědictví starých civilizací najít.

Díky vytříbené argumentaci, živému jazyku a schopnosti vybrat poutavý detail, Sedláček přesvědčivě vykračuje proti proudu a nabourává stereotypy, s nimiž denně pracují ekonomové, i běžní lidé. Kniha končí analýzou současné finanční krize jako příležitosti pro to, aby člověk znovu objevil sám sebe i svůj vztah k věcem hmotným i duchovním.

Fungující společnost - Petr F. Drucker

Reprezentativní průřez dílem významného světového autora a myslitele na téma společenství, společnosti a politické struktury (nástup totalitarismu, nový pluralismus, podniková organizace jako společenská instituce, společnost znalostí atd.). Výbor přináší Druckerovy starší i poprvé uveřejňované práce a studie a je jak jedinečným průvodcem Druckerovým sociologickým a politologickým dílem, tak i vhodným úvodem do jeho studia. Originalita autorova myšlení a jeho důvěrná a hluboká znalost světových politických, kulturních a duchovních dějin budou mimořádným překvapením pro čtenáře, kteří jej znají především jako autora knih o managementu a podnikání.

Další z knih, které určitě stojí za pozornost: Drucker na každý den 366 zamyšlení a podnětů, jak dělat správné věci, To nejdůležitější z Druckera v jednom svazku.

Rozkládání (rozkrádání) státu - Vladimíra Dvořáková

Známá česká politoložka hledá odpověď na řadu otázek, které si veřejnost klade - co se v této zemi děje, proč se tomu tak děje a zda existuje nějaké východisko. V sérii krátkých textů pojmenovává nešvary bující ve společnosti, hledá jejich kořeny a podstatu. Podrobně se zabývá politickou kulturou a fungováním státu, do hloubky analyzuje kauzu plzeňských práv a ukazuje možná řešení. Text oživují četné příklady z poslední doby. Knížka je určena širšímu publiku a měla by přispět k posílení kritického myšlení a zvýšení zájmu o věci veřejné.

Konfucius

Źakladatel první filozofické školy v Číně a patrně nejvlivnější ze všech filozofů, kteří kdy žili (učení jeho školy ovlivňuje zcela zásadním způsobem až do 20. století život v Číně, Japonsku a Koreji). * v r. 551 př. n.l. ve státě Lu v  čínské šantungské provincii ve šlechtické rodině Kchung.

Rysem Konfuciovy filozofie je příklon k člověku a k praktickému - na 1.místě je u něho stojí vždy blaho lidu. - Jeho nauka je v podstatě souborem zásad chování a mravních zásad člověka, přičemž jedinec není izolovaným individuem, nýbrž je vždy nahlížen jako součást společnosti.

Jeho dílo je shrnuto do 9 knih. Žáky, kteří se kolem něj shromažďují, vyučuje dějinám, básnictví a formám slušného chování – během 10 let jeho školou projdou na 3000 mladých mužů.

Siskind Barry

Předních severoamerický poradce. Soustřeďuje se především na rozvíjení schopností potřebných pro úspěšné prezentace na veřejnosti – na předváděcích akcích, výstavách a veletrzích.

Žižek Slavoj

Slovinský filozof, psychoanalytik a kulturní kritik, jeden z nejpronikavějších myslitelů současnosti, je vedoucí vědecký pracovník Sociologického ústavu AV ČR, University of Ljubljana, a jako hostující profesor na řadě amerických univerzit (Columbia, Princeton, New School for Social Research, New York University, University Michigan).

Není větší chybou než přistupovat k dílu slovinského provokatéra skrze stereotypy, kterými ho opatřují média. Elvis světové filozofie, nebezpečný myslitel, komunista, a další marketingové nálepky přehlížejí podstatu toho, v čem je Žižkovo myšlení skutečně subverzivní. Skrze zkostnatělé ideologické termíny vyzývá na souboj, říká si o čtenářskou pozornost, kterou však nezneužívá k laciným demagogickým redukcím.

McGovern Gerry

Je mezinárodně uznávaný autor a poradce v otázkách správy webového obsahu. Nabízí sérii workshopů o správě obsahu, informační architektuře a psaní pro Web.

Schirrmacher Frank

Autor knihy Spiknutí metuzalémů Narodil se v r. 1959, vystudoval univerzitu v Heidelbergu a Cambridgi. Od r. 1994 je vydavatelem Frankfurter Allgemeine Zeitung. Napsal řadu sociologických studií.

Peterka Jiří

Autor je nezávislým konzultantem a publicistou. Věnuje se také pedagogické činnosti na MFF UK, kde přednáší problematiku počítačových sítí a komunikací. Archiv jeho článků, přednášek a tutoriálů se nachází na adrese https://www.earchiv.cz.

Tesla Nikola

 Geniální vynálezce srbského původu. Byl průkopníkem na poli fyziky, především v té době začínající elektrotechniky. Mimo jiné vynalezl indukční motor a objevil vícefázový střídavý proud, který přispěl k všeobecnému rozšíření elektřiny. Je po něm pojmenována jednotka magnetické indukce tesla. Díky svým znalostem dokázal předpovědět existenci mobilních telefonů již v roce 1909.

Frank Fenner

Přední vědec a mikrobiolog z Australské univerzity (nar. 1914) zasvětil život virologii. Výraznou měrou se zasadil o vymýcení viru pravých neštovic. Podílel se na 290 vědeckých studiích, je autorem 22 knih a držitelem řady prestižních ocenění. K problémům přistupuje komplexně.  I na lidský druh je podle něj třeba pohlížet z různých úhlů a v širokých souvislostech - biologických, geologických, ekologických, sociologických. Sdílí názor, že po průmyslové revoluci v 18. stol. začal člověk ovlivňovat podnebí tak zásadním způsobem, že se to vyrovná důsledkům srážky Země s kometou nebo střídání dob ledových.

Cílek Václav

RNDr. Václav Cílek, CSc. je český geolog, klimatolog, spisovatel, filosof, překladatel taoistických a zenových textů a popularizátor vědy. Od r. 2004 je ředitelem Geologického ústavu AV ČR. Spolupracoval na zhruba 30 knižních titulech, publikuje v řadě časopisů. Spolupracuje též s Českým rozhlasem a s Českou televizí

Přestože se ve své práci zabývá především popularizací vědy, změnami klimatu a prostředí, vývojem české krajiny a interakcemi mezi přírodou a civilizací, najdeme v jeho knihách přesahy směrem k literatuře, religionistice, filozofii, teologii, výtvarnému umění nebo hudbě všech žánrů..Za svou činnost obdržel Získal řadu významných ocenění.

Cooper Martin

*1928 v Chicagu. Proslavil se jako duchovní otec myšlenky na vývoj mobilního telefonu. Jako první si se svým týmem z americké Motoroly zavolal v r. 1973 z prototypu mobilu z ulic New Yorku. Vývoj prvního mobilu vedl jako viceprezident a šéf divize vývoje americké Motoroly, později se stal korporátním ředitelem této společnosti pro výzkum a vývoj.

Výsledek jeho usilovné práce komerčně Motorola uvedla až v roce 1983. Dnes působí jako ředitel frimy ArrayComm, která se zabývá vývojem tzv. Chytrých antén a vylepšováním bezdrátových sítí. Je jejím zakladatelem a vlastníkem.

Sláma František

Velmi fundovaný překladatel a mj. I glosátor knihy “V pavučině sítí” od Albert-Lásló Barabasi.

Barabasi Albert-Lásló

Autor po studiu v Budapesti a na Bostonské univerzitě působí jako profesor fyziky na Univerzitě Notre Dame.. Předmětem jeho zájmu jsou sítě. Je autorem monografie Fractal Concepts in Surface Growth.

Hoare Tony 

Objevitel třídicího algoritmu Quicksort, který umí rychle seřadit posloupnost prostřednictvím jejího dělení na menší posloupnosti (1962). Hoare se podílel na vzniku Programming Research Group na univerzitě v Oxfordu, kde také po mnoho let pracoval jako profesor počítačových věd. Právě za zásluhy o jejich rozvoj obdržel v roce 2000 šlechtický titul. Po odchodu do důchodu pracuje jako výzkumník pro Microsoft Research.

Houser Pavel  

Redaktor Scienceworldu a Securityworldu

Lovink Geert

Vědec a počítačový aktivista. Přednáší na univerzitě v Amsterodamu obor nová média a patří k zakladatelům ústavu pro síťové kultury (Institut of Network Cultures), který se věnuje fenoménu virtuálních sítí. Je  aktivní v projektu twenty-twenty, jenž se zaměřuje na budoucnost do r. 2020.

Brobst Stephen

Je světově uznávanou autoritou v oblasti návrhu a budování datových skladů. Vyniká schopností identifikovat a rozvíjet příležitosti, které využijí technologie k získání strategických výhod na konkurenčních trzích.

Cox Pat

Předseda iniciativy pro finanční udržitelnost zdravotnických systémů (Initiative for Sustainable Healthcare Financing in Europe) a bývalý předseda Evropského parlamentu.

Negroponte Nicholas

Zakladatel a vedoucí Media Laboratory na univerzitě MIT a Media Lab Europe v Dublinu. Autor bestselleru Being Digital, který byl přeložen do více než 40 jazyků a v češtině vyšel pod názvem Digitální svět. Založil internetový magazín Wired a finančně podpořil desítky technologických startupů. Je členem dozorčí rady společnosti Motorola.

Kurzweil Ray

*1948 Queens v New Yorku. Svůj první počítač si postavil, již v 16 letech. Pomohl objevit první optickou technologii čtení znaků, první syntetizér, který přeměňoval text na hlas, počítačové hudební nástroje a první velký slovníkový systém pro rozeznávání řeči.

Už v r. 1980 sepsal futurologickou knížku Věk inteligentních strojů. V ní předpověděl během příštích 20 letech bouřlivý rozvoj internetu a počítačových technologií. Desítky let modeloval technologické trendy a jejich vliv na společnost..Nyní se zabývá propojením počítačů a lidského mozku. Patří  k nejznámějším propagátorům technologické singularity. Vychází přitom z předpokladů, že technologický vývoj je pokračováním biologické evoluce jinými prostředky a jeho rychlost se zvyšuje.

Woods Thomas E.  

Americký historik (*1972), autor děl popularizujících historii. Katolík a konzervativec, což nad jeho díly nepřehlédnete.. Jeho nejpopulárnějším dílem je The Politically Incorrect Guide to American History (Politicky nekorektní průvodce americkou historií) z r. 2004, patřící ke špici nejúspěšnějších knih v USA a dodnes budící velké emoce.

Polreich Miroslav

Absolvoval Fakultu mezinár.vztahů UK (děkanem prof. Jiří Hájek). Pracoval ve zpravodajské službě (1955-69), kam přešli všichni absolventi fakulty, na ambasádě ve Washingtonu (1957-61) a misi při OSN (1964-69). Aktivně se účastnil vyjednávání v případě šestidenní války v r. 1967 a vietnamské války 1967-8. V v r. 1968 byl aktivní v RB OSN. V samizdatu vydal „Životopis Brzezinského“a studii o americko-čínských vztazích.

V r. 1991-92 čs. velvyslanec pro kontrolu odzbrojení při OBSE ve Vídni. V r. 1992 člen mise OBSE v Kosovu. Byl požádán kosovským představitelem Rugovou a Srby o tajná zprostředkování dohody k předejití konfliktu. Jednání nebylo úspěšné pro negativní postoj prezidenta Havla, stejně jako další snahy o jednání v letech 1995–8.

Po odchodu Dienstbiera odešel též z MZV, věnoval se přednáškové činnosti (většinou v USA) m.j. i na National Defence University ve Washingtonu. Dnes působí jako nezávislý zahraničně politický analytik, přednáší na VŠ. Publikuje rozbory s bezpečnostní problematikou.

Hubsch Hadayatullah

Německý muslim činný jako imám, spisovatel a novinář, odkrývá motivy a pozadí islámského fanatismu. Odhaluje teroristy, interpretující korán jako násilí, a staví se proti jejich nenávisti pravého ducha islámu. Kniha Fanatičtí bojovníci ve jménu Alláha. Kořeny islámského teroru.

Pergl Jiří - Nadační fond One More Day For Children

Vlastní stavební firmu na opravu komunikací. Rád cestuje a leze po horách. Na svém kontě má dvě šestitisícovky. Aktivně boxuje. Jeho hlavní aktivitou je však v současnosti nadační fond One More Day For Children, jehož posláním je postavit dětský domov pro opuštěné sirotky, zneužívané děti a děti nemocné AIDS v keňské provincii Laikipia.

 Jiří Pergl z vlastní zkušenosti říká: "Obyčejní lidé, babičky nebo děti vědí, co je soucit a solidarita. Od byznysmenů nic nečekejte. Nechají si pro korunu vrtat koleno."

Novák Martin

*1969 v Praze. Jako reportér a komentátor pracoval postupně v Lidových novinách, ČT a Hospodářských novinách. Člen redakce on-line deníku Aktuálně.cz. Spolupracoval i s časopisy Týden a Mezinárodní politika. Zaměřuje se hlavně na islámský svět a východní Evropu. Kromě Iráku pracoval jako reportér i v Saúdské Arábii,  Afghánistánu,  Libanonu, Rusku, na Ukrajině nebo v Číně. Je autorem knihy Džihád proti Kremlu: Sovětská válka v Afghánistánu a zrod Al-Káidy. V r. 2009 za ni obdržel cenu M. Ivanova pro nejlepší českou knihu literatury faktu.

Zelený Milan 

Významný český  ekonom, akademický proděkan a profesor na Xidian University v Xi’an, který zároveň učí v MBA programu na Peking University v Pekingu a který spolupracuje s čínskou Akademií věd v oblastech řízení znalostí. Trvalou profesuru managementu má na Fordham University v New Yorku. Hostuje též na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Mezi nedávné jeho knihy patří Information Technology in Business (Thomson), Human Systems Management (World Scientific) a připravované Cesty k úspěchu (Čintámani).

Buchanan Patrick Joseph

*1938, americký konzervativní spisovatel, politik, publicista a televizní komentátor. V minulosti se dvakrát pokoušel získat nominaci republikánské strany pro prezidentské volby v USA, Je jedním ze zakladatelů a hlavních přispěvatelů magazínu The American Conservative (TAC) a komentátor zpravodajské televize MSNBC. Mimo to napsal několik knih prezentující jeho politické, náboženské a sociální názory. Řadí se k tradičnímu (tzv. skalnímu) konzervatismu.

Schweitzer Albert

1875 - 1965, německý protestantský teolog, misionář, filosof, etik, varhanní virtuóz a lékař, původem z Alsaska - z prostoru, na který si od nepaměti dělali nárok Francie i Německo. R. 1913 do Afriky a z vlastních prostředků založil v Lambaréné nemocnici, kterou financoval jednak z darů, jednak z prostředků, které vydělával jako varhanní virtuóz prostřednictvím koncertů, na nichž interpretoval varhanní skladby Johanna Sebastiana Bacha.. Je nositelem Nobelovy ceny za mír z r. 1952.

Činčera Jan Ph.Dr

Zaměření: environmentální výchova, prožitková pedagogika, informatika. V současnosti působí na Katedře pedagogiky a psychologie Technické univerzity Liberec ve funkci vedoucího programu Pedagogika volného času. Dále učí na Vyšší odborné škole informačních služeb v Praze. Spolupracuje s občanskými sdruženími, zejména Brontosaurus Zelený klub, Sdružení středisek ekologické výchovy Pavučina.

Fischer Jan (59)  

Od dubna 2009 do července 2010 působil jako premiér úřednické vlády, kde si mezi veřejností získal vysoké renomé. Předtím byl šéfem Českého statistického úřadu. Vydal knihu pamětí "Ano, pane premiére aneb Rozhašená země". Nyní je viceprezidentem banky EBRD. Má v ní na starosti mimo jiné vztahy s největším akcionářem, Evropskou komisí.

Höschl Cyril Prof. MUDr., DrSc., FRCPsych., (56)

Psychiatr a vědecký pracovník ve VÚ psychiatrickém a jako učitel na Univerzitě Karlově, kde byl v r. 1990-1997 děkanem. V současnosti je ředitelem Psychiatrického centra Praha a Centra neuropsychiatrických studií. Přednášel na univerzitách v Kanadě a USA, působí ve vzdělávacích institucích v Dánsku a v Rakousku. Je členem britské Royal College of Psychiatrists, Učené společnosti ČR a mnoha mezinárodních i domácích odborných společností.

V r. 2004 byl zvolen předsedou České lékařské akademie a v r.2005 President-elect Asociace evropských psychiatrů. Publikoval stovku odborných prací z oblasti psychoneuroendokrinologie, psychiatrie a psychofarmakologie. Je šéfredaktorem časopisu Psychiatrie a členem edičních rad dalších časopisů, i zahraničních.

Halík Tomáš

Mons. prof. PhDr. Tomáš Halík, Th.D., je český katolický teolog, psycholog a sociolog náboženství. Vystudoval sociologii a filosofii na Karlově Univerzitě, byl žákem Jana Patočky. V 80. letech patřil ke spolupracovníkům kardinála Tomáška. Do r.1989 byl jednou z předních osobností české podzemní církve

Od r. 1990 je prezidentem České křesťanské akademie. Ve stejném roce papež Jan Pavel II. jmenoval Halíka konzultorem Papežské rady pro dialog s nevěřícími. Působil i jako hostující profesor na univerzitách v Cambridge a Oxfordu, a též jako externí poradce prezidenta Havla.

V r. 2008 mu papež Benedikt XVI. udělil titul kaplana Jeho Svatosti (neformálně papežského preláta). Je znám angažovaností v občanském životě, vyjadřuje se k rasismu, politické a náboženské nesnášenlivosti, procesu sekularizace a evropské integrace. Populární jsou jeho úvahově založené monografie a společné modlitby s buddhisty, muslimy nebo židy.

Grygar Jiří

Astrofyzik. *1936 v polské Dziwietlici, v Brně vystudoval na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity fyziku a na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy astronomii. V laické veřejnosti je znám především jako publicista. Za desítky let dokázal laické veřejnosti vysvětlit množství složitých fyzikálních a astronomických jevů. Je vnímán též jako věřící vědec.

Schirrmacher Frank

Autor knihy Spiknutí metuzalémů a řady sociologických studií. Narodil se v r. 1959, vystudoval univerzitu v Heidelbergu a Cambridgi. Od r. 1994 je vydavatelem Frankfurter Allgemeine Zeitung.

Jiří Peterka

Je nezávislým konzultantem a publicistou. Věnuje se ipedagogické činnosti na MFF UK, kde přednáší problematiku počítačových sítí a komunikací. Archiv jeho článků, přednášek a tutoriálů se nachází na adrese https://www.earchiv.cz.

Negroponte Nicholas

Je spoluzakladatelem a současným ředitelem Media Laboratory při MIT (Massachusetts Institute of Technology). Na této špičkové americké (a světové) vzdělávací a vědecké instituci působí od r. 1966. Vedl průkopnické výzkumy digitálního videa a multimédií, převratné byly jeho vlastní práce v oblasti konstruování s využitím počítače.

Angažoval se mj. při startu magazínu Wired, v němž uveřejňoval znamenité sloupky, jež se staly i základem knihy“Digitální svět” která již byla přeložena do 40 jazyků.  V ní jasně a srozumitelně, se stylistickou virtuozitou a osobitým vtipem, popisuje technologické předpoklady nastupující a probíhající digitální revoluce a ukazuje její vliv na proměnu životního stylu, její důsledky pro všechny oblasti lidského života.

Bělohradský Václav. Filozof a publicista

Narodil se v r. 1944. Vystudoval Karlovu Univerzitu v Praze, v r. 1970 emigroval do Itálie, přednášel politickou sociologii v Janově, Terstu a po sametové revoluci i v Praze, kde v současnosti i žije. Dlouhodobě se zabývá problémy globalizace a postmoderní filosofie.

Michio Kaku

Jeden z nejvýznamnějších a nejuznávanějších vědců současnosti, je profesorem teoretické fyziky na newyorské univerzitě. Je považován za průkopníka nových směrů ve svém oboru. Kromě četných vědeckých publikací a učebnic a je autorem populárně naučných knih, Einsteinův vesmír, Vize či Paralelní světy.

Novák Martin

Reportér a komentátor pracoval postupně v Lidových novinách, ČT a Hospodářských novinách. Člen redakce on-line deníku Aktuálně.cz. Spolupracoval i s časopisy Týden a Mezinárodní politika. Zaměřuje se hlavně na islámský svět a východní Evropu. Kromě Iráku pracoval jako reportér také v Afghánistánu, Saúdské Arábii, Libanonu, , na Ukrajině v Rusku, v Číně. Je autorem knihy Džihád proti Kremlu: Sovětská válka v Afghánistánu a zrod Al-Káidy. V r. 2009 za ni obdržel cenu M. Ivanova za nejlepší českou literaturu faktu.

Huntington Samuel

Samuel P. Huntington, americký politolog, profesor na Harvardu, autor řady knih.. Pracoval v Carterově administrativě jako poradce pro bezpečnost při Národní radě bezpečnosti. Zakladatel časopisu Foreign Policy. Mezi hlavní témata, kterými se zabývá, patří vojenská politika, americká a komparativní politika a politický vývoj méně rozvinutých zemí. Známé jsou jeho studie vztahů mezi vojenskými a civilními vládami nebo analýzy politických převratů. Největší věhlas mu však přinesla jeho kniha Střet civilizací..“ Kniha se odkazuje na 640 citací

Fukuyama Francis

* 27. října 1952 Chicago. Je americký spisovatel a filosof japonského původu. Proslavil se především dílem Konec dějin a poslední člověk, které je považováno za protiklad neokonzervativního díla též amerického spisovatele Samuela P. Huntingtona. Fukuyama bývá tedy považován za liberála a neohumanistu. Fukuyama se sám přirovnává k Marxovi, s tím rozdílem, že ten považoval dějiny za spění ke komunismu, Fukuyama za jejich konec považuje právě dosažení liberální společnosti.

Sedláček Tomáš

Lektor Karlovy univerzity, publicisty, někdejšího poradce ex-prezidenta Havla, nyní ekonom ČSOB a člena vládní rady NERV. Toto dílo dobře ilustruje, proč je Sedláček (*1977) jedním z nejznámějších a nejcitovanějších českých ekonomů současnosti. Stejně jako ve svých novinových článcích i televizních vystoupeních, i ve svém knižním debutu Ekonomie dobra a zla dokázal poutavě, čtivě a přitom navýsost erudovaně podat téma, které má nyní v souvislosti se světovou finanční krizí šanci zaujmout široké publikum. V r.2012 byl jediným pozvaným a diskutujícím za ČR na Světovém ekonomickém fóru v Davosu.

Gore Albert

Bývalý americký viceprezident a neúspěšný kandidát prezidentských voleb. Autor bestselleru Země na misce vah, popisující současné globální problémy lidstva a úlohu Spojených států v jejich řešení. Propagátor myšlenek udržitelného rozvoje a informační společnosti, které jsou podle něj v souladu, jedna podporuje druhou: "Telekomunikace a vytváření globální informační infrastruktury je vstupním předpokladem pro udržitelný rozvoj, ekonomický růst bez poškozování životního prostředí a pro podporu demokracie ve světě."

Luc Ferry

Francouzský filozof. *1951. Studoval na univerzitách v Paříži a v Heildelbergu. Jako univerzitní profesor působil v Lyonu, v Caen a v Paříži. V letech 2002 až 2004 byl ministrem školství ve vládě Pierra Raffarina.

Drucker Peter F.

Narodil se r. 1909 ve Vídni, zemřel r. 2005 v Kalifornii. Je faktickým zakladatelem moderního managementu. Jeho knihy se staly světovými bestsellery. Je také autorem významných ekonomických, politologických a sociologických studií, poutavé autobiografie, dvou románů a několika svazků esejů. Byl dlouholetým přispívatelem mnoha prestižních magazínů a odborných časopisů.

Spolupracoval s mnoha velkými firmami z celého světa, s vládními agenturami v USA, Kanadě a Japonsku stejně jako s mnoha dalšími institucemi neziskového sektoru. Znamenitá byla i pedagogická kariéra.

Byl členem řady národních i mezinárodních odborných a učených společností, jeho dílo bylo oceněno mnoha čestnými doktoráty, držitelem rakouských a japonských státních vyznamenání a i nejvyššího občanského vyznamenání USA – medaile Svobody. 

Machiavelli Niccolo

Jedna z nejznámějších, nejobdivovanějších a nejzatracovanějších osobností evropské politiky, diplomacie a literatury 15. a 16. stol. *1469 ve Florencii. Patricijský původ ho předurčil k diplomatické kariéře. Působil jako vyslanec florentského knížectví v Itálii, Francii a Tyrolsku, krátce byl florentským kancléřem. Tam byl obviněn ze spiknutí proti vládnoucímu rodu Medicejských, uvězněn, mučen a později vyhoštěn. Ve vyhnanství se věnoval studiu a psaní. Jeho nejznámější dílo Vladař poskytlo argumenty mnoha demagogickým vládcům, politikům a vojevůdcům. Podstatou jeho teorie politické moci byla teze, že účel světí prostředky. Medicejští ho vzali později opět na milost a stal se dějepiscem jejich rodu. Jeho kariéra skončila s jejich pádem. Zemřel jako chudý a nevýznamný člověk v r.1527.

Orwell George

George Orwell se narodil v r.1903 v Bengálsku v rodině koloniálního úředníka. Dětství strávil s matkou a sestrou v Anglii, kde získat stipendium na elitní Eton College,. V r. 1922 vstoupil do služeb imperiální britské policie v Barmě. Po 5letech se vrátil do Evropy rozhodnut stát se spisovatelem. Nejprve z  touhy po zkušenostech, později z čiré nezbytnosti strávil několik let mezi chudinou v Londýně a Paříži, a pokoušel se psát. Své zkušenosti popsal v knize Trosečníkem v Paříži a Londýně se kterou prorazil.

Na popud nakladatele se vydal v r. 1935 na průmyslový sever, kde se v něm probudilo sociální cítění a levicové politické smýšlení. V r.1936 bojoval ve Španělsku na straně republikánů a zažil zde, jak španělští komunisté, řízeni z Moskvy, prakticky bojkotují protifašistický odpor z obavy, aby nepřerostl v revoluční všelidové povstání.

Kniha Hold Katalánsku (Homage to Catalonia, 1938) popisuje jeho myšlenkový přerod v bytostného odpůrce lži a totality. Orwellovo jméno začalo být známé hlavně po vydání Farmy zvířat (1945) a románu 1984 (1949), kde popisuje totalitní utopii. Zemřel v r. 1950.

Miloš Pick

                *1926.  Vystudoval statisticko-ekonomické inženýrství a je kandidátem ekonomických věd. Odbornou dráhu zahájil v ekonomickém výzkumu a nadále se k němu vracel (mj. Ekonomický ústav ČSAV, Prognostický ústav ČSAV, Vídeňský ústav pro mezinárodní ekonomické komparace). V ústředních orgánech státu se v dobách reforem v 60. letech zabýval hlavně mezinárodními komparacemi produktivity a zaváděním pětidenního pracovního týdne. Po r. 1989 působil jako ekonomický poradce některých ekonomických představitelů československých a českých vlád a později jako poradce odborové centrály. Publikoval přes 200 odborných statí u nás i v zahraničí.

Jiřina Šiklová

*1935 v Praze. Vystudovala historii a filozofii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V r. 1965 se podílela na založení katedry sociologie FF UK. Kvůli své angažovanosti byla po 21. srpnu 1968 z fakulty vyloučena a později vězněna za šíření zahraniční literatury. Po r. 1989 se vrátila k výuce sociologie a podílela se na založení Katedry sociální

práci FF UK či pražského Centra pro Gender Studies.

Boris Cvek

*1976. Badatel působící na Katedře buněčné biologie a genetiky na olomoucké univerzitě. Od září 2003 do konce r. 2008 vydával literární časopis Téma, dostupný volně na internetu a zaměřený na klasickou světovou literaturu. Publicistické články Borise Cveka uveřejňují Britské listy, Hospodářské noviny, Respekt, Přítomnost, Mladá fronta, Lidové noviny, Literární noviny či Kulturní magazín A2. Ve své dramatické a básnické tvorbě se inspiruje antikou. Je členem American Association for the Advancement of Science a také American Chemical Society.

Lenka Procházková

 *1951. Prozaička, signatářka Charty 77. Absoloventka  Filozofické  fakulty  UK.  Její prózy vycházely nejprve v edici Petlice a v zahraničí (román Růžová dáma, který dostal Cenu Egona Hostovského). Životním partnerem a otcem mladší dcery Cecílie a syna Josefa se stal na mnoho let spisovatel Ludvík Vaculík.

V zahraničí vyšly také knihy Přijeď ochutnat, Hlídač holubů, Oční kapky a Smolná kniha. Po r. 1989 již autorka publikovala oficiálně a vydala novelu o Janu Masarykovi Pan Ministr, romaneto Šťastné úmrtí Petra Zacha, sbírku povídek Zvrhlé dny, sbírky fejetonů Dopisy z Bamberka a Jak si stojej nebožtíci, dále předlohy k televizním hrám: O babě hladové, Milá slečno! a Narkóza a rozhlasové hry: Čtyři ženy Alexandra Makedonského, Exitus a Milostiplná,historický román Beránek. Posledním dílem Procházkové je román Slunce v úplňku - popisující Invazi do Československa v r. 1968 pohledem hlavního hrdiny Jana Palacha.

Je členkou Českého Pen-Clubu, Obce spisovatelů, Syndikátu novinářů, zakládající členkou spolku Šalamoun (do r. 1999) a do roku 2004 byla též členkou Rady Českého rozhlasu a předsedkyní Společnosti Národní knihovny.

V minulém režimu byla nucená se živit jako uklízečka, po r. 1989 působila jistou dobu v diplomatických službách. Nyní je na volné noze. Podílela se  i na vítězství státu ve sporu s katolickou církví o katedrálu sv. Víta na Pražském hradě. Zdůrazňuje, že není ateistka, za kterou ji mnozí (hlavně) kritici považují. Potvrzením jejích slov může být i to, že je autorkou obsáhlé knihy o životě Ježíše Krista.

Jana Lorencová

Novinářka, reportérka a redaktorka ČT. Pochází ze Znojma, ale už léta žije v Ostravě. Po pauze, vynucené normalizací se vrátila k tomu, co považuje za hlavní náplň svého života. K novinařině, především investigativní, neboli pátrací. Takže v reportážích pátrá po tom, co zavání korupcí, tunelováním a vším, s čím se většina občanů nechce smířit. Vadí jí bezmoc a pohrdání právy občanů. Vadí jí arogance politiků i to, jak rychle zapomínají na sliby, které svým voličům dávali, když se ucházeli o jejich přízeň.

Vladimíra Dvořáková, Prof. PhDr. CSc. (nar. 1957)

Politoložka, vedoucí katedry politologie na Fakultě mezinárodních vztahů VŠ ekonomické v Praze a předsedkyně Akreditační komise ČR. Je známa z mnoha tv a rozhlasových pořadů. V r. 1981 absolvovala Filozofickou fakultu UK. V r. 1987 získala vědeckou hodnost kandidátky věd.

 V letech 1981-90 pracovala v Orientálním ústavu ČSAV. Tehdy byla členkou KSČ.  Habilitovala se v oboru politologie v r. 1994. Profesorkou politologie se stala v r. 2003 jako vůbec první žena v ČR. Patří mezi zakladatelské osobnosti české politologie po r. 1989. Věnuje se srovnávací politice, přechodům režimů k demokracii a revolucemi. V 90. letech byla členkou výkonného výboru České společnosti pro politické vědy, v r. 2003–2006 její předsedkyní.

Členka řady odborných grémií a vědeckých rad, autorkou a spoluautorkou několika monografií a učebních textů, vědeckých článků, z nichž mnohé byly publikovány v zahraničí v prestižních nakladatelstvích a recenzovaných či impaktovaných časopisech. Podílela se na řešení zahraničních grantů a projektů, od r. 1997 se účastnila všech světových politologických kongresů. V r. 2000–2006 byla členkou výkonného výboru Mezinárodní politologické asociace (IPSA), v r. 2003 se stala její viceprezidentkou. V r. 2009 ji redakce Listy udělila cenu Pelikán za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Autorka knihy  Rozkl(r)ádání státu.

Michael Sandel *1951.

Vyučuje politickou filozofii na Harvardu déle než třicet let.  Jeho kurs o sprqavedlnosti je prý zřejmě nejpopulárnějším univerzitním kurzem na celé planetě Zemi. Studovalo v něm už 15 000 studentů a existuje v televizní verzi pro celosvětové publikum, shlédly ho miliony.  Jeho  přednášky jsou pozoruhodně diskursivním přístupem kdy  vybízí studenty aby přemýšleli nahlas.  Jeho kniha z r. 2009 Justice (Spravedlnost) se stala globálním bestellerem. Vyvolala v Číně obrovský zájem o morální filozofii a Sandel byl jmenován časopisem China Newsweek "nejvlivnějším cizincem".

Lubomír Štrougal

Po Husákovi asi nejznámější tváří normalizace. Po sovětské okupaci hvězda jihočeského právníka rychle stoupala. Nejprve se tvářil jako odpůrce okupace, pak si ho ale Husák získal funkcemi. Během 70. a 80. let stál v čele šesti komunistických vlád, v r. 1988 po prohře s ultrakonzervativci odešel z politiky. A razantně změnil i svůj život. Rozvedl se, koupil traktor a odjel hospodařit do obce Jizerka. Paradoxně tak v malebné obci Jizerských hor nyní chalupaří vedle sebe komunistický pohlavár Štrougal a symbol nynějšího kapitalismu miliardář Petr Kellner. V r. 1989 se Štrougal vyslovil proti zbytečným represím, neúspěšně kandidoval na post šéfa KSČ a pak se opět stáhl z politiky. Nebyl nikdy pravomocně odsouzen a nyní píše fundované memoáry. 

Filozofie pro osobní informatiku – pilíř rozvoje  osobnosti

⁰¹ Béla Kéki a kolektiv a 20 spolupracovníků 1971. Základní informace

   O vzniku písma a o nejvýznamějších písemných  systémech světa.

⁰² Walter Ong

⁰³ Wikipedia

⁰⁴ Ray Kurzeweil

⁰⁵ Jan Handl, internetový publicista www.lupa.cz

⁰⁶ Peter Drucker – Od kapitalismu ke společnosti znalostí 

⁰⁷ Jan A. Novák www.matrix-2012.cz 19.6.2007

⁰⁸ Rodney Brooks, ředitel ústavu pro výzkum umělé inteligence

⁰⁹ S použitím Wikipedie

¹⁰ Peter  Drucker  - Od kapitalismu ke společnosti znalostí/ 

¹¹ Michio Kaku, výňatek z knihy Paralelní světy

¹² Podle Ludmily Mládkové

¹³ Negroponte

¹⁴ Lenka Zlámalová www.ihned.cz 

¹⁵ Jaroslav A. Jirásek člen Akademické rady VŠ finanční a správní

¹⁶ Jan Přikryl z Nár. vzdělávacího fondu a programu Leonardo da Vinci.

¹⁷ Viliam Buchert publicista MF Dnes

¹⁸ Diktatura info. 2004 Emil Mleziva

¹⁹ Jaroslav A. Jirásek

²⁰ Jan Truneček

²¹ Peter Drucker

²² Roger C. Schank, odborník na umělou inteligenci

²³ Markéta Kutilová, agentura Pozitivum.

²⁴ Eric Hanushek, slovinský profesor ekonomie na  Standford univerzitě.

²⁵ Podle podkladů Markéty Růžičkové a Miroslava Procházky

   z Nár.  ústavu odborného vzdělávání ČR.

²⁶ Karel Knop

²⁷ technet.idnes.cz

²⁸ Server  Zpaměti.cz

²⁹ Pavel Houser

³⁰ Václav Fořtík, předseda české  Mensy

³¹ Eva Bobůrková ze zdroje Psychologie dnes

³² Goleman, americký psycholog. Zpracováno s použitím materiálů

    na https://ei.czechian.net a https://www.abcentrum.com

³³ Zpracováno s použitím materiálů na https://ei.czechian.net

    a https://www.abcentrum.com ARON HASS: Morální inteligence

³⁴ Robbins, 1992

³⁵ Bělohlávek

³⁶ Marek Lutonský

³⁷ podle serveru  Zpaměti.cz

³⁸ MUDr. František Koukolík  v  knize Mozek a jeho duše.

³⁹ Psychiatr Oldřich Vinař /HN 29.5.2007/

⁴⁰ Doc. MUDr. Oldřich Vinař, DrSc.(Vesmír a MF dnes z 2.2005).

⁴¹ Zdroj: Projekt „Knowledge scanner“, autor: Petr Vavruška

⁴² Libor Činka odborník pro oblasti komunikace

⁴³ Barron, 1969.

⁴⁴ Rogers, 1976

⁴⁵ Mihaly Csikszentmihalyi

⁴⁶ Brian Tracy

⁴⁷ Peter Urs Bender

⁴⁸ Roger Scruton. Britský konzervativní filozof

⁴⁹ J:Georg Bednorz, nositel Nobelovy ceny za fyziku v Praze 1996

⁵⁰ Bubeník  Partners

⁵¹ Barry Siskind

⁵² Peter Urs Bender

⁵³ R.D. Ramsey

⁵⁴ Peter F. Drucker

⁵⁵ Raymond Dreyfack

⁵⁶ Peter F. Drucker

⁵⁷ Martin Petříček ČD

⁵⁸ Tomáš Vyskočil ze společnosti Alive & ID Cards Division

⁵⁹ Peter Urs Bender

⁶⁰ Server  Zpaměti.cz

⁶¹ Server  Zpaměti.cz

⁶² Vlach Míra

⁶³ Pepperde Callier z knihy Common Sense Wisdom for Career Success.

⁶⁴ Spiknutí metuzalémů

⁶⁵ HN Naďa Klevisová

⁶⁶ Spiknutí metuzalémů

⁶⁷ Frank Schirrmacher

⁶⁸ Jan Hnízdil, lékař.

⁶⁹ Zpracováno s použitím podkladů A. G. Lafleye, a Wikipedie

⁷⁰ Karel Sládek| 26. květen 2008, zkráceno

⁷¹ Suchá Veronika Idnes 

⁷² Spisovatel Jan Krůta ve svém blogu

⁷³ Jan Lorman ze seniorského sdružení Život 90

⁷³ Eva Topinková – lékařka.

⁷⁴ Marie Homolová 

⁷⁵ Ondřej Neff, spisovatel a novinář

⁷⁶ Tomáš Hajzler, PeopleComm

Život s informačními technologiemi

⁰¹ Tisková zpráva

^02. vývoj - K. Brandenburg a jeho vědecký tým ústavu pro mediální  komunikaci v Ilmenau,.

⁰³  Robert Blanda

^{04, 05.}Jiří Batěk, senior manažer pro TMT spol. Deloitte za ČR a SR.

     Celá studie TMT Trends – Media Predictions 2008 je uložena na: www.deloitte.com/cz

⁰⁶  Daniel Dočekal  www.pooh.cz  5.5.2010

⁰⁷  www.mobil.cz 18.5.2010

⁰⁸  Jiří Peterka, doplněno

⁰⁹  Mobil.cz – David Novák  /zkráceno/

^10. https://mam.ihned.cz /zkráceno/

¹¹ Josef Lukeš, Mobil cz, doplněno

¹²  Článek vyšel v MFD  Jan Urban  www.clovekvtisni.cz  19.3. 2009, zkráceno

¹³ Stan Sigman, ředitel Cingular Wireless

¹⁴ Tisková zpráva

¹⁵ Petr Tomáš Vocelka

¹⁶ Zpracováno podle: McAfee Mobile Security Report 2008 a Ondřej Bitto, čas. Computer

^{17,  18.} Adam Pospíšil, zkráceno  Adam Pospíšil, Mobil.cz

^{19 .}iam.kryspin.net/historie

²⁰  iReferaty.cz

²¹ Libor Nováček, internetový odborník.

^{22,  23,  24} zpracováno s využitím podkladů: Daniel Dočekal, DigiWeb

²⁵ Zbyněk Fiala ekonom TechFest Redmont 12/07

²⁶  Barabási

²⁷  Věra Fleischmannová blogerka

²⁸  DigiWeb.cz  5. 11.

²⁹ Zdroj: www.lupa.cz, www.technet.cz , www.DigiWeb

³⁰  Neznámá blogerka

³¹ Jan Horyna,  03/2006

³²  Miloš Čermák,  publicista

³³ Jan Šindelář

³⁴ Jiří Cejpek  ÚISK FFUK zkráceno

³⁵Jiří Hlavenka 20. 9. 2004,

³⁶  Pavel Houser

³⁷ Wikipedia

³⁸ A. Markoš a L. Hajnal. Kniha s názvem Staré pověsti (po)zemské.

³⁹ Pavel Houser

⁴⁰ Jiří Peterka

⁴¹  www.uoou.cz

⁴²  Lubomír Heger,  MF 2007

⁴³  Zpracováno s použitím názoru zveřejněném v české Wikimedii

⁴⁴  www..novinky.cz

⁴⁵  Iam.kryspin.net

⁴⁶  Patrick Zandl, Lupa,   zkráceno – 26. 3. 2010

⁴⁷  Jan Handl internetový publicista

⁴⁸  Igor Němec – Konference evropských komisařů ochrany dat a soukromí

⁴⁹  Lidovky.cz červenec 2010  

⁵⁰  Jan Šebelka , redaktor MF DNES

^.51 Průzkum  z ledna 2010

⁵²  Autor:  Přemysl Souček

⁵³  obavy překladatele Barbasiho F. Slaniny

⁵⁴  www.e-bezpeci.cz

⁵⁵  Pavel Houser

⁵⁶  A.-L. Barabási

⁵⁷  Zpracováno s využitím podkladů Stephena Brobsta, Data Management Guru

⁵⁸  Copyright 2006 Massachusetts Institute of Technology.

⁵⁹  Zpracováno s využitím podkladů Davida Klimeše z  ihned.cz  5.2.2008

^60. Gary Anthes.

^61. Daniel Anýž MF/působí v BBC/:

⁶²  Barabási

⁶³ Luděk Zdražil. HN, 17.8.2004 https://SvetVeci.iHNed.cz

⁶⁴ S použitím  informací čl. Jana  A.  Nováka  Civilizační skleróza Magazín Víkend HN 10.2.2012

Monitoring světa

⁰¹ Jan Novák, Hospodářské noviny, 5.10. 2006

^.02 Jakub Holý iHNed

⁰³  agenturní zpráva

⁰⁴  Julia Kingová

^{05, 06}  Milan Koukal

^.07 Martin Janda

⁰⁸ Lucie Ondřichová

⁰⁹  https://www.genograf.cz

¹⁰  Milan Bauman

¹¹ www.muzes.cz,  říjen 2009

¹²  Memetická teorie Susan Blackmoreové

¹³  Mobil.cz -,  Josef Lukeš, Jan Beránek

¹⁴ Terry Grossman – Fantastická cesta.

¹⁵ Pat Cox

¹⁶  www.azi.cz

¹⁷ Lenka Petrášová MF Dnes 9.9.2010. – zkráceno.

 ¹⁸ Frank Schirrmacher – Spiknutí metuzalémů

¹⁹  https://www.ce4you.cz/  informace pro všechny – zkráceno

²⁰ Zdroj: Česká kosmická kancelář

²¹ Domaci.iHNed.cz  11. 12. 2009 (aktualizováno: 14. 12. 2009 )

²² Daniel Anýž

²³ Jiří Donát

²⁴ Jan Handl 2004

²⁵  Cathryn Mitchellová  Universita of Bath.

²⁶ Profesor Last. Z referátu konference Národní fyzikální laboratoři

    v anglickém Teddingtonu v lednu 2010 DigiWeb.iHNed.cz  10. 2. 2010  

²⁷ https://www.czechspace.cz/cs/galileo !!!

²⁸  Marek Lutonský

²⁹ Zpracováno s využitím podkladů Petra Koubského

³⁰  Luděk Vokáč 28.2.2008 

³¹ Odposlech a bezpečnost mobilů, 31.7.2004 – MF

³² Karen DeYoung (Washington Post, 25. 3. 2007)

³³ DigiWeb.cz: Milan Bauman

³⁴ Petr Koubský

³⁵  www.brouzdej.cz

^{36, 39} Vernon Vinge americký matematik

^{37, 38, 40, 43, 44}  Martin Janda, 2006– zkráceno a doplněno

⁴¹ Jiří Donát

⁴² Příštích padesát let.

Jak se nestát obětí mediální hojnosti

⁰¹ S využitím podkladů R.M.Sapolského,  Billa  Gatese a Michala Hory

⁰² Petr Kočí, Týden.12/2008 25.3. s využitím knihy Proč se věci mstí

⁰³ Michal Hora, kancléř Nár. Knihovny Praha

⁰⁴ Petr Vavruška

⁰⁵ Eva Hauserová – bioložka /LN/

⁰⁶ Miroslav Petříček, filosof,  Ihned.cz, výňatek z úvahy

⁰⁷ Pavel Kasík, Technet cz, výňatek z rozsáhlé studie

⁰⁸ Petr Kočí Týden.12/2008

⁰⁹ Zdroj Ivanka Pabiánová , Ústav informačních studií FF UK, Mark Hust: Bit

     Literaci, TimothyFerris: The 4-hour Workweek, D. Allen: GetingThings Done

¹⁰ Zdeňka Žídková, psycholožka

¹¹ Cyril Höschl

¹² S využitím čl. Martin Janda, Jan Lukšík (21. 10. 2005)

¹³ Jan Činčera

¹⁴ Jitka Brandejsová z vývojového týmu Masarykovy univerzity.

¹⁵ Použité zdroje:. PhDr. Ludmila Čírtková, CSc., Policejní akademie ČR,

    Praha – Psychologické poznatky k nebezpečnosti stalkingu, Tomáš Přibyl

¹⁶ www.saferinternet.cz   3.8.2009

¹⁷ BL 18.12.2010

¹⁸ Miloš Cihelka LN 12. května 2008 

¹⁹ Papežská rada pro hromadné sdělovací prostředky

²⁰ Michal Černý,  publicista – 12. 7. 2007 server Lupa

²¹ Použité zdroje: Doc. PhDr. Ludmila Čírtková, CSc., Policejní akademie ČR,

     Psychologické poznatky k nebezpečnosti stalkingu

²² Michal Hron, Mobil.cz

²³ Jan Rylich 4.1.2010

²⁴ Tomáš Přibyl 26.9.2009

²⁵ Zpracováno podle: Jan Ambrož  Lupě.cz, 

     Miloslav Fišer  Novinky cz a www.saferinternet.cz

²⁶ https://oko.yin.cz/11/historie-reklamy

²⁷ Stať “Historie reklamy” Zpracována s pomocí podkladů Lucie Janouškové

     a https://oko.yin.cz/11/historie-reklamy/

²⁸ Tomáš Jindříšek, ředitel  OgilvyInteractive, internetové divize jedné

     z největších komunikačních agentur na světě. Expert na nová média.

²⁹ Vojta Bednář, publicista

^{30, 31, 32} Lucie Janoušková

³³  Naďa Klevisová, HN

³⁴ Pavel Bludník

³⁵ Zpracováno s využitím podkladů Daniela Anýze, Jana Urbana

     a psychologa Tomáše Vašáka  

³⁶ Petr Sak psáno pro Revue Prostor, publikovano v č. 79, 18.9.2008, zkráceno.

³⁷ Jan Čulík šéfredaktor Britských listů

^{38,  39} Jan Činčera, Sylabus k bakalářskému studiu informační vědy, zkráceno

⁴⁰ Mojmír Babáček

⁴¹ Daniel Anýž, novinář – čl. Paradoxy mediální hojnosti.  

⁴² Popp Tomáš. Hromadné sdělovací prostředky – vliv na podobu globalizace,

     květen 2008. www.e-polis.cz

⁴³ Karel Hvížďala, kniha “Jak myslet média”

⁴⁴ Jitka Hurych, Northern Illinois University, článek Etika v informační společnosti

⁴⁵ Zpracováno s využitím podkladů www.indymedia.org  a ekonom.ihned.cz

⁴⁶ Jan A. Novák HN

⁴⁷ Jan Urban

⁴⁸ Gerry McGovern, New Thinking aktualizováno: 19.08.2003 Překlad: Marek Prokop

⁴⁹ www.albion.com/netiquette/corerules.html..

⁵⁰ Zdroj: Senjuk Václav

⁵¹ Michal Černík, spisovatel.

⁵² Václav Bělohradský

⁵³ Názor  bohužel neznámého anglisty a překladatele, zkráceno 

⁵⁴ Naďa Klevisová HN 27/03,  zkráceno

⁵⁵ Zdeněk Vácha

⁵⁶ Ivo Bártík – celá stať

⁵⁷ OK! Magazine

⁵⁸ Michal Černík

⁵⁹ Neznámý blogger  ke článku

⁶⁰ Naďa Klevisová HN

⁶¹ Karel Hvízdala

⁶² Agenturní zpráva

⁶³ Tereza Spencerová Prosinec 2010

⁶⁴ M. Plocová,  z čl. Na špičce ledovce

⁶⁵ S použitím podkladů Jana Činčery

⁶⁶ Podle zprávy ČTK
⁶⁷ Zuzana Merunková

⁶⁸ DigiWeb.cz  leden 2008

⁶⁹ John H.Holland. 50 let

⁷⁰ Neznámý autor

⁷¹ Waldo Šarý, psycholog, spisovatel sci-fi a scénárista počítačových her, Praha.

⁷² Neznámý blogger

⁷³ Cyril Höschl

⁷⁴ Časopis 21. století

⁷⁵ Zdroje:  www.mediafax.cz, https://www.poradenskecentrum.cz

⁷⁵ Jan Činčera

⁷⁶ David Klimeš, komentátor E15 a HN

⁷⁷ ČTK 6. ledna 2011

⁷⁸ Karel Černý, sociolog, Centrum základního výzkumu školního vzdělávání, PedF UK

⁷⁹ Varování vydala čelná britská neurovědkyně, Lady Greenfieldová, profesorka

     synaptické farmakologie v Lincoln College v Oxfordu. AL 25.2.2009

⁸⁰ Radka Kvačková, Lidové noviny

⁸¹ Miroslav Sova, sdružení internet pro všechny

^{82, 83} Petr Merta

⁸⁴ Toscanii 1996

Soužití na jedné planetě

⁰¹  z rozhovoru Václava Cílka pro HN

⁰²  rezident PRB William P. Butz

⁰³  ze zprávy americké Národní zpravodajské rady (National Intelligence

      Council, NIC)

⁰⁴ Javier Solana, generální tajemník NATO

⁰⁵ Zuzana Kleknerová s využitím zpráv agentur BBC, Reuters 23.3.2009

⁰⁶ Studie v britském časopisu Lancet 11.8.2009

⁰⁷ Petr Tuček 5.8.2011  s využitím zdrojů:

     https://www.cia.gov/library/the-world-factbook/geos/ho.ht

     Agrární komora ČR: Informace zástupce AK.ČR v Bruselu, 10.7.2011

     https://www.eea.europa.eu//higlights/land-cover-country-analyses

⁰⁸ Jacques Diouf, šéf organizace OSN pro potraviny a zemědělství.

⁰⁹ Jan Keller, Tři sociální světy

¹⁰ Agenturní zpráva z 4.7.2011

¹¹ Z interviewu geologa a esejisty Václava Cílka z 3.6. 2008. Zkráceno  

¹² Pavel Baroch15.6.2008

¹³ Petr Tuček 5.8.2011  s využitím:

    https://www.agris.cz, 27.6.2011

    https://www.cia.gov/library/the-world-factbook/geos/ho.ht

    https://www.agronavigator.cz/, 30.3.2011

   Agrární komora ČR : Informace zástupce AK ČR v Bruselu, 10.4.2011

    Agrární komora ČR: Informace zástupce AK.ČR v Bruselu, 10.7.2011

    https://www.eea.europa.eu//higlights/land-cover-country-analyses

   Usnesení 8. zasedání Zemědělského svazu ČR, 8.3.2011

¹⁴ Neznámý blogger

¹⁵ Václav Cílek, klimatolog Literární noviny 2008

¹⁶ Karel Dolejší Britské listy 11.7.2011

¹⁷ Dirk Sauer  VŠT v Cáchách

¹⁸ Toralf Staud, Nick Reimer – výňatek z knihy “Zachraňme klima”

¹⁹ Baer, R.: Sleeping with the Devil. How Washington Sold Our Soul for  

    Saudi Crude. New York, Crown 2003.(Autor pracoval 23 let jako

    analytik  CIA pro oblast Středního Východu.)

²⁰ z tajných dokumentů, zveřejněných deníkem Independent  19.4.2011.

²¹ Gail E. Tverberg. The Oil Drum 2008. Přeložil Jindřich Kalous pro   

    Britské  listy, zkráceno

²² Josef Tuček, informace Britské listy 22.11.2009,  zkráceno

²³  Miroslav Stranak  https://dolezite.sk

²⁴ Journal of Offshore Mechanics and Arctic Engineering. 2008

²⁵ Britské listy, informace z 24.8.2011

²⁶ Zamyšlení Petra Formana, 2008

²⁷ Věda a Příroda, informace z 16.6.2009 

²⁸ Vladimír Wagner, vědecký pracovník - fyzik, Řež u Prahy 24.03.2011

²⁹  Cilek Václav

³⁰  ČT24 18. 2. 2010 rozhovor s Václavem Cílkem

³¹ s využitím podkladů National geografic, 12/2009

³² Agenturní zpráva 1.9.2010

³³ Agenturní zpráva 12.9.2010

³⁴ Toralf Staud, Nick Reimer – výňatek z knihy “Zachraňme klima”

³⁵ Jiří Sládek www.ihned.cz/sladek

³⁶ Detailní představu tohoto systému popisuje  kniha Zachraňme klima.

³⁷ gaztisknidiskutujpošlisdílej 20.3.2009

³⁸ Erazim Kohák

³⁹ Čínský deník Hubei Daily.

⁴⁰ Agenturní zpráva

⁴¹ Zpráva www.novinky.cz19.03.2010  

⁴² /* */ Petr Kotek, Právo, zkráceno

⁴³ Karel Drábek, biolog, zkráceno

⁴⁴ Toralf Staud, Nick Reimer – výňatek z knihy “Zachraňme klima”

⁴⁵ Tomáš Hajzler https://blog.peoplecomm.cz/

⁴⁶  agenturní zpráva

⁴⁷  podrobně na https://www.omdc.cz ,  rozhodně doporučuji zhlédnout

⁴⁸  vyplývá to ze zprávy “Living Planet Report 2008”, kterou vydala   

      World Wide Fund (WWF)..

⁴⁹  iHNed.cz  29.10.2008

⁵⁰  převzato z www.karelpacner.cz

⁵¹  Coastal Cleanup Report 2007

⁵²  Magda Doležalová

⁵³ https://www.hraozemi.cz/

⁵⁴ Viktor Třebický, zabývající se indikátory udržitelného rozvoje.

⁵⁵ Václav Cílek

⁵⁶ Julian Simon profesor ekonomie Marylandské univerzity /Regis, 1997/

⁵⁷  komentář z dubna 2010

⁵⁸ Pavel Baroch tisknidiskutujpošlisdílej 7.3.2009

⁵⁹ Václav Klaus: Modrá, nikoli zelená planeta 2007

⁶⁰  Modrá planeta v ohrožení - teze  Václava Klaus

⁶¹ Neviditelný pes 22.10.2009

⁶² Ladislav Metelka klimatolog, Český hydrometeorologický ústav

⁶³ Částečně Antonín Hrbek, recenze - zkráceno 

⁶⁴ Ivan Brezina ekolog a publicista, zkráceno

⁶⁵ Bjorn Lomborg,  z knihy „Zchlaďte hlavy“

⁶⁶ Martin Konvička, Stanislav Mihulka Biologická fakulta JU ČB. Doslov

     ekologa   ke  knize  „Zchlaďte hlavy“

⁶⁷ Michael Crichton

⁶⁸ Pavel Baroch tisknidiskutujpošlisdílej zkráceno

⁶⁸ Doc.RNDr.Zdeněk Kukal, DrSc., Česká geologická služba 17. 02. 2006

⁶⁹ Zuzana Kleknerová podle Blacksmith Institute

⁷⁰ list Independent 07/2011

⁷¹ Logika nuly z Foreign Affairs.

⁷² Agenturní zptáva 2. 7. 2011

⁷³ Idnes.cz, květen 2008

⁷⁴ David Klain podle Časopis SCIENCE č. 7/2006

⁷⁵ Jiří Silný, duchovní Církve husitské, publicista, pedagog a  překladatel.

      Aktivní účastník několika kampaní a mezinárodních sítích zaměřených

      na problémy rozvoje a udržitelné budoucnosti.

⁷⁶ Cílek pro HN

⁷⁷ Recenze Jana Kellera ke knize Skeptický ekolog  /zkráceno/

⁷⁸ Frank Fenner

Střet civilizací

⁰¹ Zpracováno s použitím “Memetická teorie” Susan Blackmoreové

⁰² Aleš Opatrný, katolický páter, zkráceno

⁰³ Radek Mrázek| 20. prosinec 2008, zkráceno

⁰⁴ Václav Hořejší,profesor imunologie ředitel  Ústavu molekulární

   genetiky Akademie věd ČR.  Zkráceno 

⁰⁵ Tomáš Sedláček, ekonom, zkráceno 23. 07. 2010

⁰⁶ Autor

⁰⁷ Kamil Wichterle

⁰⁸ Lubomír Ptáček

⁰⁹ Tomáš Halík

¹⁰ Agenturní zpráva

¹¹ Zpracováno s použitím reportáže  Jany Vrábelové v LN 15.1.2011

¹² Miroslav Polreich, diplomat

¹³ Josef Bartoň2004/3 (Recenze)

¹⁴ Zpracováno s využitím Wikipedie

¹⁵ Zpracováno s využitím Bible, ekumenického překladu, podkladů z

   Wikipedie a Daniela D. Novotného, filozofa.

¹⁶ Zpracováno s využitím Wikipedie /odkazy na 41 zdrojů/

¹⁷ Zdroj čerpání Enigma 02/2008, Kladivo na čarodějnice – historický 

    román Václava Kaplického z r. 1963

¹⁸ sites.google.com/site/milann77/katolicizmus

¹⁹ (ARD-magazín Kontraste, 3.3.2005)  www.christus-oder-kirche.de

²⁰ www.frohlich.eu

²¹ Kompendium katechismu katolické církve.

²² Daniel Kummermann deník PRÁVO z 10.2.1999 - zkráceno

²³ https://vlada.bloguje.cz/750994-o-bibli.php  Aleš Vyhnal, zkráceno

²⁴ Neznámý blogger

²⁵ semin.blog.ihned.cz  10.7.2009  

²⁶ Neznámý blogger - diskuse ke článku. Protikatolické běsy.

²⁷ Ignác Pospíšil výňatek z recenze knihy Thomase E.Woodse Jr.  „Jak

   Katolická církev budovala západní civilizaci“.

²⁸ Zpracováno s vyžitím knihy Thomase E. Woodse, Jr. Jak katolická

   církev budovala západní civilizaci

²⁹ Béla Keki, 5000 let písma

³⁰ Zpracováno s využitím rozhovoru Tomáše Halíka pro revue křesťanů a

   Židů v prosinci 2010. a jeho řeči při přejímání ceny R. Guardiniho v září 2010

³¹ Podle serveru iHNed.cz

³² S použitím str. The Skeptic’s Annotated Quran https://pravdaoislamu.cz/

³³ Z knihy Magdalény Frouzové, Závoj a džíny - ženy v islámském světě.

³⁴ Miloslav Vlk, kardinál, s využitím čl. na Server Aktuálně .cz   6.1.2009 

³⁵ Zuzana Kleknerová,  zkráceno 

³⁶ Lukáš Sedláček /zkráceno/

³⁷ Petr Dimun

³⁸ Miroslav Polrreich

³⁹ Zpracováno s využitím článku Jan A. Nováka Hospodářské noviny

⁴⁰ Tomáš Pojar politolog, sborník Islám v Evropě

⁴¹  Milan Vodička MF dnes

⁴² Agenturní zpráva

⁴³ Hadayatullah Hubsch

⁴⁴ Zpracováno s využitím knihy Ropa a krev....

⁴⁵ Simon Jenkins guardian.co.uk, 16.7. 2011

⁴⁶ Zpracováno s využitím knihy Naomi Kleinové „Šoková terapie“.

⁴⁷ Daniel Veselý BL 19.9.2011

⁴⁸ Jaroslav Kuba. Pochyby právníka o válce proti terorismu. září 2007

⁴⁹ Kniha Krev a  ropa

⁵⁰ Jan Schneider 12/2008

⁵¹ Petr Tuček BL 19.11.2008

Česko z pohledu r.2013

Střet ideologií

Klíčová slova: stáří, důchod, demografie, moudrost, aktivní život

anotace

 Historie, současné poznání a predikce blízké budoucnosti

Válka  generací

Staří se často cítí vinni i jen tím, že vůbec existují.

                Vždy šlo o to, že staří stojí mladým v cestě . Mladí stále očerňují staré, myslí na dědictví, nebo ještě lépe na připsání majetku ještě za jejich života. Téměř vždycky se válka mládí a stáří popisuje jako peklo na zemi; mladí nadávají, naříkají, terorizují, posmívají se, pohrdají, proklínají staré. "Častují je nenávistnými slovy", jak čteme již před 2700 lety u Hesioda a odpírají svým stařeckým zploditelům vděk za to že je vychovali⁶⁴. Stárnoucí lidé tak často trpí pocitem viny.

Mládí -  synonymum rychlého úspěchu

Současní zaměstnavatelé se stále více zaměřují na mládež, protože poprávu oceňují jejich vysokou přizpůsobivost a schopnost ovládnout nové technologie. Jelikož se méně než starší lidé, zatížení nejrůznějšími zkušenostmi, obávají rizika, povedlo se některým hodně mladým lidem založit obrovsky úspěšné firmy. A tak se stalo, že se mládí začalo brát jako synonymum úspěchu. A mladí začali pronikat dokonce i na místa, kde není možné obejít se bez dlouhodobých zkušeností, například do pozic analytiků. ⁶⁵

Současní  lidé budou žít podstatně déle  než předchozí generace

Sedmdesátileté děti se budou starat o stoleté rodiče. Šokující? Snad pro toho, kdo se nikdy nezajímal o demografické tendence. F. Schirrmacher

Nikdy  nebyly nalezeny kostry pravěkých lidí starších 50 let. Naděje dožití činila po 99,9% doby, po kterou lidé obývají planetu, sotva 30 let. Nyní musíme překonat během jediné generace sto tisíc let starou podobu našeho těla a naší kultury

Většina dnešních dospělých i dětí bude totiž žít mnohem déle než předchozí generace. Každá druhá dívka, kterou dnes potkáváte, se dožije  více než sta let, každý druhý chlapec má vyhlídku dožít se se 95 let. Odborníci vyčítají vládám, že stále věří ve fixovanou, limitovanou délku života, čímž se dopouštějí  dramatického omylu. Délka života u Evropanů  a Američanů roste o tři měsíce ročně. Nastane revoluce s přesně stanoveným datumem nástupu,  který v nás budí obavy ze svých důsledků a který neumíme odvrátit, protože se vymyká naší představivosti. ⁶⁶

Přesto vyspělý svět, včetně naší země, vymírá. Rodí se stále méně dětí. Na důchody nejsou peníze. Vzniká obrovský schodek v úsporách na penze. Co vymyslet? Tento problém probereme v kapitole „Sociální stát“ Nyní se budeme věnovat problematice aktivního stáří.

Nově stárnout

Mládí není období života, ale stav mysli. Nikdo nezestárne tím, že prožije řadu let. Lidé stárnou tím, jak opouštějí své ideály. Neznámý autor

Jak stárnete, musíte investovat stále větší mozkovou kapacitu do fungování pěti smyslů. Musíte vyrovnávat deficit horšícího se zraku a sluchu; proto také připadají starší lidé mladším tak pomalí a neobratní.

Nicméně vliv pozitivního vnímání sama sebe a pozitivního obrazu stárnutí je pro průměrnou délku života větší, než vliv krevního tlaku. Studie prokázují, že ti, kteří pohlíželi na stáří jako na naplněné období svého života a smýšleli pozitivně, žili v průměru  o 7 roků déle než ti, kteří od života ve stáří již nic nečekali. Existuje prostý recept - chuť žít.

Biometrie prodlouží aktivní stáří

Kdokoliv z nás,  bude v dalších letech paralelně se svým stárnutím stále pevněji svazován s digitálním nervovým systémem okolního světa.

Už v blízké budoucnosti budeme mít prostředky, které nám pomohou prodloužit aktivní  stáří monitorováním těch  nejintimnějším informacím. Protože my nebudeme jen sedět u počítače, ale sami se staneme souborem dat. Již dnešní systémy v řadě nemocnic a domovech důchodců, sledující stav klientů, poskytují určitou představu  napojení našeho těla na síť. Přístroje umožní měření krve, tlaku a pravděpodobně i mnoha údajů přímo v reálném čase..

Člověk nebude nešťastný, že předal svou autonomii komunálnímu nebo kolektivnímu systému, který bude pomocí různých sítí analyzovat jeho pohyby. Pokud nastane problém, rodina a pohotovostní lékař  o tom dostanou zprávu. Napojení  na tuto síť vám poskytne svobodu i závislost a umožní, abyste mohli pracovat ještě dlouho poté, co překročíte 65 let. ⁶⁷

Přesouvání stáří do kompetencí medicíny

Mladá generace si i dnes váží stáří. Ovšem jen pokud jde o víno, whisky a nábytek.

Problémem dneška je, že nikdy v minulosti nepředstavovali senioři tak velkou část společnosti, aby se přitom těšili tak malé vážnosti. Byl-li v historicky nedávné době počet seniorů výrazně nižší, a ti představovali pro společnost cenný zdroj unformací, dnes se stávají balastem, v éře převratných vynálezů v podstatě nepoužitelným. Tendence odkládat je do starobinců, domovů s pečovatelskou službou či léčeben dlouhodobě nemocných je toho přesvědčivým důkazem. Společnost, která seniory o jejich prestiž připravila, nyní naléhavě hledá způsob, jak se tohoto problému snadno zbavit – přesunout je do kompetence medicíny. ⁶⁸

 Příběh

Peter Ferdinand Drucker

Za předobraz  aktivního a  plodného člověka 21.století může být považován i v této knize mnohokráte citovaný Peter Ferdinand Drucker. Narodil se nedaleko Vídně v r.1909 do rodiny vysoce postaveného úředníka. Po porážce Rakouska-Uherska v 1. světové válce se přestěhoval do Německa, kde pracoval v bankovnictví a později jako žurnalista. Vystudoval ve Frankfurtu mezinárodní právo.

Vzestup nacismu jej však donutil v r. 1933 opustit zemi. Po čtyřech letech v Londýně, kde pracoval pro  Financial Times, odešel r. 1937 natrvalo do USA, kde se z něj stal univerzitní profesor a spisovatel na volné noze a zejména vážený odborník přes management a podnikání. Peter Drucker měl vždy pronikavý pohled do budoucnosti. O jeho schopnostech může svědčit i to, že jej George Orwell označil za jednoho ze spisovatelů, kteří předpověděli Německo-ruský pakt z r. 1939.  Jako jeden z prvních už v 50. letech předvídal dalekosáhlé účinky počítačových technologií na podnikání. Předpověděl i několik dalších významných událostí, mimo jiné např. propad newyorské burzy r. 1987.

Od r. 1950 vyučoval management na NY univerzitě, přičemž pracoval na mnoha odborných publikacích, pravidelně přispíval do Wall Street Journal a dělal také poradce mnoha nadnárodním koncernům. Od r. 1971 až do své smrti byl profesorem sociálních věd a managementu na Claremont Graduate University.  Během svého života získal množství ocenění a čestných doktorátů.  Měl dar vystihnout problémy praxe a reagovat na ně dříve než se o nich začalo jen teoreticky diskutovat. Vo velkém množství prací podává pozoruhodné sociální a politické analýzy.

Je to muž, který formoval tvář amerického průmyslu a měnil svět. Je autorem 39 knih, které byly přeloženy do více než 30 jazyků. Dvě z jeho knih jsou romány, jeden autobiografický. Je spoluautorem knihy zabývají se japonskými malbami a vytvořil také 4 série vzdělávacích filmů na téma management. Jeho první kniha byla napsána r. 1939 a poslední v r.2002! Po dlouhá léta  byl přispívatelem mnoha významných ekonomických  časopisů.  V práci konzultanta pokračoval až do konce svého života, tedy téměř do 96 let! Zemřel 11. listopadu 2005 po sedmi desetiletích  mimořádně plodné objevitelské a myšlenkové práce.

Čím byl Drucker tak mimořádný? Příliš nesnášel nezaujaté teorie či odtažité plány. „Plány jsou jen dobré úmysly, pokud se ihned nepromění v usilovnou práci,“ napsal. Byl zastáncem strategických myšlenek a jasných rozhodnutí. Říkával: „Z tichého  rozmýšlení vzejde účinnější jednání.“ Příčinou toho, že jeho postřehy jsou tak praktické a zároveň tak nepomíjivé, je právě jeho schopnost vyvažovat jednání a myšlení.

Jeho charakteristickým rysem bylo umění  zjednodušovat složité. Považoval se za „sociálního ekologa“, neboť čerpal z historie, výtvarného umění, literatury, hudby, ekonomie, antropologie, sociologie i psychologie. Z mnoha těchto zdrojů inspirace se napájely Druckerovy jasné otázky a jednoduché postřehy, které osvětlovaly cestu k jednání: „Řízení znamená dělat věci správně; vedení znamená dělat správné věci.“ „Jedinou možností, jak můžete řídit změnu, je být jejím tvůrcem.

Jeho nejtrvalejším odkazem budoucím generacím je to, že tak velké množství jiných lidí učil umění klást správné otázky. Kladl i mimořádný důraz na  odpovědnost vůdčích osobností.

Prosazoval teorii, že pro úspěch každé firmy jsou klíčoví její zaměstnanci. Požadoval, aby manažeři kladli důraz na vzdělání zaměstnanců a jednali s nimi jako s inteligentními lidmi, jelikož právě jejich znalosti se stanou nejdůležitějším zdrojem pro společnost. Drucker neviděl budoucí manažery jako velitele v původním slova smyslu, viděl je jako vizionáře. Usiloval o propojení řízení s etikou.

Peter Drucker se úspěšně pokusil identifikovať klíčové jevy a události, ktoré už neodvolatelně nastaly a ktoré budou mít předvídatelné následky v nejbližších desítkách let. Za dominantní faktor už nepovažuje ekonomiku a technologie, ale demografický vývoj. Za klíčovou hrozbu nepovažuje populační explozi, ale stárnutí obyvatelů vyspělých zemí.

Patrně nejdůležitějším z mnoha jeho charakteristických znaků byla  jeho lidskost. S každým jednal s úctou. Lidskostí bylo prodchnuto vše, co psal a říkal. Byl silou působící ve prospěch dobra ve světě.

Vytrvale se soustřeďoval na příslib budoucnosti a na potenciál jednotlivců. Stal se prototypem moudrého, vtipného a skromného učitele, jenž dokáže pronikat k podstatě věcí pomáhal uvidět to, co vždy popisoval jako „viditelné, avšak dosud neviděné“. Podle A. G. Lafleye bude Peter Drucker svým příkladem a prostřednictvím svých myšlenek silou působící ve prospěch dobra na světě i pro budoucí generace.

Drucker pozoruje realitu okolo sebe. Pozoruje, co se skutečne děje v ekonomice v časech historických a politických období, a potom tomu dáva smysl. Jeho dílo má široký záběr. Nemluví ani zdaleka jen o manažmentu a produkci bohatství. Je o procesu, v rámci kterého vedou lidé produktivní a užitečné životy a produkují pro sebe a pro ostatní víc možností a víc zdrojů.  Některé z jeho myšlienek jsou nadčasové. Pokud zvážíme počet lidí, kteří změnili svoje chování na základě Druckerových principů, můžeme ho zařadit k nejvlivnějším autorům dvacátého století⁶⁹.

 Úhly pohledu

Staří se nedokáží přizpůsobit nárokům moderní ekonomiky

Vzdělání je nejlepší cestovné pro stáří.  Aristoteles

Na mnohých pracovištích je už v 35 letech řada zaměstnanců považována za neperspektivní. Některé výzkumy dospěly k názoru, že lidé nad 40 let nestačí tlaku nových technologií a nechtějí si doplňovat vzdělání a že více než polovina lidí nad 50 let by žádný náročnější kurz ani nezvládla. Např. mezi “patologicky” nezaměstnanými jsou v Česku podle OECD starší lidé, kteří si nedokázali přizpůsobit kvalifikaci nárokům moderní ekonomiky postavené na znalostech. Pokud starší nároky v práci nezvládají utíkají do nemoci. A mnozí lékaři potvrdí pravidlo – každá nemoc je ze 70% psychického původu.

Jsi starý, jsi směšný

Česká společnost je vůči seniorům nastavena většinově negativně.

Čtvrtmiliónu fanoušků má jednu z největších skupin české verze Facebooku. Zaměřuje se proti starým lidem. “Jejich revírem je Kaufland, jejich tempo je vražedné – DŮCHODCI!” tak v záhlaví definuje, proti komu je namířená. “Jejich protivníci jsou mládež, vysoké ceny a schody. Důchodci v ČR buzerují, hledají slevy a sedí v autobusech ve dne v noci,” píše se na facebookovské stránce. ⁷¹

„ Přiznám se, že když se dvě babičky (já jsem dědek!) zavěsí na vozík v marketu vedle sebe a krok sun krok ucpou uličku, taky mi často tečou nervy. Ale vím, že není daleko doba, kdy se za vozík zavěsím já. Naši školáci, naše dosti zlatá mládež, naši čerství dospěláci budou strkat i do mě. Teď bych jim ještě dal pár facek. Za pár let budu mít kliku, když to neudělají oni mně. ” ⁷²

Zde vládnou stereotypy. Staří lidé jsou považováni za homogenní skupinu, která má množství negativních vlastností... Myslím, že na tom mají svou roli i média, která o seniorech mluví hlavně jako o břemenech státního rozpočtu, znemožňující rozvoj. Stále vidíme titulky ‘Neuživíme důchodce’ a podobně.

Za posledních padesát let se střední délka života prodloužila o 20 let a my se s tím neumíme vyrovnat. Stát sice dělá kroky na podporu zaměstnávání mladých, ale zatím se neudělal nic na podporu zaměstnanců po šedesátce, kteří jsou zdraví, aktivní a stojí o práci. Příkladem mohou být německé firmy, kde často fungují mix-teamy složené ze zaměstnanců všech generací. Jsou prý výkonné a přitom stabilní.⁷³

Kult mládí se nemůže odvolávat na zpomalení rychlosti

Jistě povzbuzující je poznatek Wolfa Singera z  Institutu Maxe Plancka, zaměřeného na výzkum mozkové činnosti, který zjistil na základě měření, že se mozkové proudy ve stáří zpomalují. To je však kompenzováno znalostí “triků” a “zkratek”, které napomáhají vyrovnávat rychlostní handicap až do vysokého věku.

Zpomalit mizení v důchodu

Špatná zpráva je ta, že čas letí. Dobrá zpráva je ta, že Vy jste pilot. Michal Althsuler

Důchodový věk je jen poslední viditelná informace, svévolně stanovená hranice, kterou překračuje stárnoucí člověk  v soudobé společnosti. Je to poslední okamžik, kdy je pro společnost viditelný; pak za ženou či mužem zapadne závora, ještě chvíli je vidíme  jak mizejí, jsou stále menší a menší, v nekonečné rovině, až zmizí úplně. Stále více starých lidí bude mít také stále méně příbuzných..

Náhrada rodiny internetem, ať již s webcamem nebo bez něj, je jedním z velmi pravděpodobných scénářů. Starší lidé budou moci až do vysokého věku ovlivňovat a měnit trhy i názory.  Budeme prvními starými lidmi  v komunikační a informační společnosti. Mladší lidé, které kteří přijdou po nás, si díky internetu osvojí poznatek, že existuje pouze ten, kdo komunikuje.

Rodí se nová generace “nastávajících důchodců“

Neodporuj pokušení! Všechno vyzkoušej a dělej to, co ti nejvíce vyhovuje. G.B.Shaw

Lze se domnívat, že současné problémy s přizpůsobením současných starších lidí jsou způsobeny především překvapivě rychlou změnou epoch a že se začíná vytvářet zcela nová generace nastávajících důchodců, kteří budou aktivní a zvídaví, nebudou se bát změn ani technických novinek, kteří si budou chtít užívat. Tito lidé totiž přišli do aktivního věku v bouřlivých 60.letech, která byla v podstatě jedním velkým experimentem a změnou. Jako první také masově vyrůstali u televize a později i u počítačů a internetu a jsou zvyklí na informovanost o veškerém dění.

Nástup těchto „baby boomers“ netrpělivě očekávají obchodníci. Jako zákazníci jsou totiž nesmírně atraktivní. Navíc už se většinou nemusí starat o děti a budou mít víc volného času.

Vetchost

Každý chce žít dlouho, ale nikdo nechce být starý. Jonathan Swift:

Osmdesátka, dvaosmdesátka je zlomová. Tam se dělí dlouhověká populace. A jak ukazují některé studie, i zdraví lidé po této hranici začínají chátrat jak fyzicky tak i psychycky.

Snižuje se obratnost, pohyblivost, schopnost udržet moč a roste počet lidí, kteří ztratili soběstačnost..Existuje na to termín – vetchost.. Vetchost znamená, že se orgány dostávají do do kaskády. Mírně do některého strčíte a tělo se začíná bortit.. Souvisí to s imunitním systémem. Čili můžete leccos nahradit, ale pak stačí  jediný pád a ten je osudný. Jisté je jedno: že z té kaskády od jisté chvíle není návratu.. Co nestihnete na těle opečovat v mládí, již nedohoníte.. Hraje tu mj. velkou roli výživa v průběhu celého života.⁷³  Jak ale ukazuje příběh Petera Druckera, není to pravidlem.

 Zvažte následující doporučení

Vést aktivní život

Nemůžeme si vybrat, kolika let se dožijeme, ale můžeme si sami zvolit, kolik života našim létům dokážeme dát. John C. Maxwell

O způsobech jak jak rozvíjet duševní výbavu dětí bylo napsáno stovky knih.. Že je třeba začít včas ví  kdekdo. S prodlužujícím věkem začíná být stejně důležité umění udržet si duševní schopnosti co nejdéle. V nejlepší kondici je je člověk odhadem mezi 16 až 40 rokem života, pak jeho inteligence ochabuje. Zhruba v následujícím desetiletí  mu její úbytek nahrazují životní zkušenosti, ale není dobré spoléhat se jen na ně.

Stárnoucí člověk by měl číst, vzdělávat se, nebránit se novým zkušenostem, dovednostem a informacím, udržovat podnětné debaty  s přáteli, dopřát si pohyb, relaxaci, zdravé jídlo, i  nenávykové preparáty podněcují mozkovou činnost, zlepšující paměť, snižující únavu. ⁷⁴

Jak bez otřesů proplout do zralého věku

Moderní člověk už nemůže zemřít  „starý a syt životem“ jako Abrahám, protože v jeho životě je stále něco nového, co by ještě chtěl poznat. Už si nemůžeme vykrokovat okruh poznatelného, tak jak dospělí uplynulých epoch. Max Weber

Důležité je, aby si člověk neudělal ze stárnutí a chátrání náplň života. Samozřejmě, že tělo nefunguje jako dřív. Ano mám pleš, hůř vidím,  bolí  mne kloub, ale tyto potíže nevytvořili barieru mezi mou prací a radostí ze života. A to považuji za podstatné.  Mít radost ze života, prožívat naplno všechno co nám život přinese – to je důležité.

Chodím do  lesa pěstuji cyklistiku,  bojová umění, veřejně žiji a držím se starého lidového doporučení -  jez do polosyta, pij do polopita. Nejsem ale asketa. V této souvislosti mě však napadá velmi zajímavý a pro nás Evropany vtipný Buddhův výrok o tom,  že lidé nemají žít asketickým způsobem, klidně si mohou dopřát jednu misku rýže za dva dny. Člověk na sobě musí pracovat v podstatě celý život  a snažit se přiblížit k jakémusi ideálu. Buddha říká: “Není důležitý cíl, ale cesta k němu”  A na té své kráčím neúnavně dál. ⁷⁵

Vaše stárnutí naplňujte psaním

Dělte se o svou zkušenost. Je to cesta jak dosáhnout nesmrtelnosti. Dalai Lama

                Navštívíte-li dnes knihkupectví, zjistíte, že regály  jsou plné biografií,  líčících  životní příběhy významných i méně významných osob různých generací. Někteří autoři píší o tajemství vlastního úspěchu, jiní o kvalitách druhých. Po takovýchto příbězích je stále velká poptávka. Zvažte, nemáte-li i vy co sdělit ze svých životních zkušeností, z historie, ze své odbornosti. A nemusí to být jen knihy. Ideálním se zde jeví internet. Určitě se najdou zájemci o vaše poznatky, patrně vyvoláte i diskusi. Navíc podpoříte své sebevědomí. Tvořte s vědomím, že až odejdete, něco trvalého zde po vás zůstane, někdo využije vaše znalosti.

                Svým vyprávěním mohou totiž starší lidé enormě obohatit společnost. Jazyk patří ke kulturním technikám,  které člověk ovládá a vylepšuje až do vysokého věku, kdy lze cvikem dokonce ještě talent vyprávění rozvíjet.  Proto mohou starší lidé vytvořit stylové varianty, které si dnes neumíme vůbec představit. Také mají čas vše mnohem hlouběji vše promýšlet.  Frank Schirrmacher se dokonce domnívá, že právě tady by mohl začít nový rozkvět umění. Již dnes existuje dost příkladů skvělých uměleckých děl vytvořených až ve vysokém věku.

Něco pro mladší

Stáří dřímá uvnitř každého z nás.

Pro společnost nejsou již staří lidé sjednocovateli rodů a nositeli moudrosti, kterou předávají generacím. V případě Afriky bývají obviňováni z čarodějnictví a někdy i upalováni a to nejen kvůli tomu, že byli pro vášnivý dav „divní“. Problém je mnohem hlubší. Staří lidé byli např. u předkřesťanských Slovanů běžně zabíjeni. 

Předsudky západní civilizace jsou dnes více skryté, sofistikovanější, ale přesto přítomné. Díky zdokonalování medicíny toužíme dosáhnout co nejdelšího života, ale být starý, toho se člověk bojí. Staří lidé jsou dnes běžně z různých důvodů opouštěni. Je známa řada případů   kdy je děti odvezly do domova důchodců, aby získaly jejich byt – a to nejen kvůli vlastní potřebě, ale i k výhodnému pronájmu. Domov důchodců v převážné většině případů není jejich volba. Tyto nespravedlnosti si staří nesou hluboko ve svém srdci. Citové zranění je uzavírá do sebe.

Lékem na samotu stáří je přátelství a upřímný zájem o jejich život. Zajímat se o konkrétního starého člověka znamená začít se zajímat o moudrost předků, o smysl jejich života, o historii, ve které žili. Velikou roli pro zlepšení kvality života seniorů bude hrát rozvoj asistenční služby přímo v domech starých lidí. Zejména by mělo být respektováno přání zůstat doma, v místě, kde prožili celý svůj život.

Mohou-li staří lidé otevřít své srdce druhém člověku, jsou najednou šťastní, že existují lidé, pro které mohou být potřební, na které mohou myslet, s nimiž mohou sdílet své životy, darovat to nejcennější: svůj životní příběh. Jak se chováme ke starým lidem, tak se jednou naše děti budou chovat k nám, až zestárneme. Jsou-li staří lidé součástí našeho života, naše osobnost je více scelena a připravena přijmout vlastní podzim života, který může být krásný, plný radosti a vitality.⁷⁰

 Zamyslete se nad otázkami

☼ Vy mladí staří, středně staří, noví staří či velmi staří! Zvážili jste, nemáte-li ještě co sdělit ze svých životních zkušeností, z historie, ze své odbornosti? Vždyť máte čas vše mnohem hlouběji promýšlet  než dnešní mladí žijící v poklusu. Zvážili jste též co trvalého po vás zůstane, a co činit, aby někdo využil vaše znalosti?

☼ Vy dnes ještě mladší, uvědomujete si, že se stanete prvními starými lidmi v komunikační a informační společnosti a že budete její nejpočetnější vrstvou? A nemyslíte si, že jak se vy dnes chováte ke starým lidem, tak se vaše děti budou chovat k vám, až zestárnete?

klíčová slova: efektivní komunikace, balast, kultura textu, vize, naslouchání,  informační schema, prezentace, řízení projektů

anotace

W. Hegel   snil o tom, že když se sejdou dva opačné názory /říkal jim teze a antiteze/, nemusí nutně vyhrát v lítém boji jeden z nich.. Mohou se střetnout v diskuzi a počít spolu syntézu, tedy názor, který, který obsahuje vše dobré  z teze a antiteze  a opouští vše z původních názorů, co bylo v diskusi shledáno  neudržitelným.. Takový vývoj  je stabilnější, než když poražený názor sbírá sbírá někde v ústraní sílu, aby se pomstil za své ponížení.

   Historie, současné poznání a pokus o predikci blízké budoucnosti

Kreativní práce dneška si vyžaduje nové dovednosti

Otevřete se změnám, ale neztrácejte své vlastní hodnoty. Dalai Lama

V r.1900 vykonávalo kreativní práci méně než 10% amerických pracovníků. V r.1980 to bylo 15%.. A dnes, již znalostní práce přesahuje 40 % globální ekonomiky.  Mezi  klíčové dovednosti dnešních pracovníků tak  patří zvládat přebytek informací /ještě před necelými 20 lety tomu bylo naopak/. Nadbytek informací a nové technologie také soustavně pozměňují i styl komunikace a metody řízení pracovních i vlastních projektů. Od překotných změn  je ale dobré si zachovat určitý odstup -  mohou rychle pominout.

Překážky přijetí vašeho projektu

Mějte na paměti, že ti kteří jsou proti vašim myšlenkám jsou nejvíce ti, kterým vaše myšlenky naruší jejich klid. Anthony D´Angelo

Každý se setkal s tím, že měl skvělou myšlenku či projekt o němž předpokládal, že ho ostatní /šéfové, kolegové, partner/ bez problémů přijmou. Ti se však bez vážného důvodu postavili a bojkotovali ji. Je to tím, že lidé mají odlišné názory, mentální modely, zkušenosti, předsudky, což velmi komplikuje spolupráci.

Lidé na rozhodovacích pozicích jsou také často zavaleni operativou, neznají metodiku a teoretické pozadí a náročnost implementace jim kazí (i když jen dočasně) operativní výsledky, neboť s každou změnou je spojen krátkodobý chaos. Díky nedostatku času, který jim znemožňuje vzdělávat se, nedokáží rozpoznat podstatné manažerské filozofie od nefunkčních nástrojů.⁵¹

Snažíme se přesvědčovat pomocí argumentů. Ty jsou ve formě informací, které jsou limitovány 3 faktory:

1 – Informace útočí na každého. Přidáme-li protějšku ještě  své informace,  příliš nezískáme.

2 – Na podrobné vysvětlování a vyjasňování stanovisek v praxi není nikdy dost času.

3 – Je velmi těžké udržet pozornost posluchače.

Argumenty, postavené na informacích, staví posluchače, který má jiný názor do obranné pozice a ten se jim brání /často intuitivně/. Nevěnuje prostě pozornost tomu co říkáme. Obranné mechanizmy filtrují informace přicházející k člověku na ty které přijme a které odmítne. Mohou tak zabránit vzniku informace z dat, špatně přiřadit prioritu a ve výsledku zabránit vzniku znalosti z informace.

Předpoklady efektivní komunikace

V dosavadní historii byli vynikajícími lídry obyčejní lidé s neobyčejnou vizí – a s dovedností tuto vizi komunikovat. Peter Urs Bender

Nezbytným předpokladem osobního úspěchu je efektivní komunikace. Komunikace znamená navazovat vztah (tedy nejen „hovořit“, ale i „naslouchat“...), také ovlivňování, motivování, přesvědčování, získávání  cenných informací. Komunikujeme nejen řečí, písmem či uměleckým projevem, ale i svými gesty, tónem hlasu, chováním. Hovorem totiž nekomunikujete jen slova, smysl a význam, ale i svou energii, postoje, pocity emoce a zkušenosti. ⁵²

Dosáhnout nejlepších výsledků s nejmenším úsilím. Pravidlo 80/20

Nejčastější příčinou toho, že nedosáhneme svých cílů, je skutečnost, že děláme nejdříve druhořadé věci.  Robert J. Mckain

Pod různými převleky popisuje pravidlo 80/20 zkušenost, že ve většině případů jsou 4/5 našeho usilí do značné míry bezpředmětné. Také 80% odkazů na webu míří na 15% stránek. R.Koch se domnívá, že je v lidské přirozenosti předpokládat, že všechny příčiny jsou zhruba stejně důležité, takže by se jim měla přikládat zhruba stejná váha. Blud, že 50 % vstupů bude reprezentováno 50% výstupů, je podle Kocha jednou z nejškodlivějších pověr, která je v pozadí většiny podnikatelských, ekonomických či osobních nezdarů.

 Příběh

Kauza „Cisco-Fatty“

Oč v téhle kauze jde? V kalifornském San José ventilovala jistá kandidátka svoje pocity z úspěšného přijímacího pohovoru do společnosti Cisco na portálu Twitter („mikro-blogovací“ server, umožňující zveřejňovat pod vlastním profilem krátké zprávy do 160 znaků a na zprávy druhých lidí reagovat).

Záhy po pohovoru napsala na svou stránku na Twitteru:“Cisco mi právě nabídlo práci! Teď musím zvážit, zda se mi za tučný šek vyplatí dojíždět do San José a dělat práci, kterou budu nenávidět.“ Co čert nechtěl; zpráva na Twitteru se dostala k oku jistého zaměstnance společnosti Cisco, který rychle odpověděl: “Který manager Vás přijal? Myslím, že ocení informaci, že nabídnutou práci budete nenávidět. Tady v Ciscu se na webu pohybujeme celkem obratně“. Tahle konverzace spustila bouři v podobě mnoha příspěvků, zesměšňujících údajnou naivitu a nízkou inteligenci kandidátky, která se vlastním webovým exhibicionismem připravila o pracovní nabídku.

Ona dáma se rychle stala obětí internetových „supů“, kteří vystopovali a zveřejnili její osobní údaje a vytvořili stránku www.ciscofatty.com. Když zadáte „Cisco Fatty“ do googlu, uvidíte přes 100.000 odkazů, včetně (celkem vtipného) videa na Youtube s názvem „Hitler a Cisco Fatty“. Za pozornost stojí i skutečnost, že celá událost se přihodila 17.3.2009 a tak všechny tyto příspěvky vznikly do 2 týdnů!

Diskuse pokračovala a přidalo se Cisco s oficiálním vyjádřením, které vedle vysvětlení, že Cisco nekomentuje osobní otázky, obsahovalo i následující text: “V PR vždy platilo „neříkej nic, z čeho bude problém, když se to zítra objeví na titulních stranách novin“. Nyní v době Twitteru musíme pochopit něco nového, začíná totiž platit spíše: „neříkej nic, z čeho bude problém, až z toho druzí na síti udělají „mem“ a ten dá vzniknout webovým stránkám a videím a písničkám...“.

Dnes má ona dáma potíž. Nejen že přišla o práci, ale během pěti minut od chvíle, kdy jsem se o celé kauze dověděl, jsem na webu zjistil, jak se dotyčná jmenuje, co vystudovala za univerzitu a jak vypadá. Totéž se mohou dovědět i další potenciální zaměstnavatelé. Zdá se mi to jako velký trest za malou upřímnost, ale nejsem tu od toho, abych soudil.  Tomáš Prajzler

 Úhly pohledu

Dokonalost je často plýtváním času

Důležité řešte nejdříve – další úkoly už půjdou jako po másle.. N.V Peale

Nestojí za to snažit se o dokonalost nedůležitého. Dokončit úkol a přejít k dalšímu. Někdo se neustále k provedené práci vrací a vylepšuje ji. Nedokáže přestat a pak nemá čas na ostatní. ⁵³

Poznejte a využívejte své silné stránky

Neexistují chyby, jen ponaučení.  Chérie Carter-Scottová

Nejlepší způsob jak zjistit své silné a slabé stránky je analýza zpětné vazby. Z ní vyplývá několik závěrů. Nejdůležitější zní: Soustřeďte se na své přednosti. Za druhé: Pracujte na jejich zdokonalování. Až příliš mnoho lidí, zejména s hlubokými znalostmi v jedné oblasti, pohlíží na znalosti z jiných oblastí přezíravě. Tedy za třetí: Identifikujte oblasti, v nichž intelektuální arogance vede k ochromující neznalosti.

Stejně důležitým závěrem z analýzy je požadavek nápravy vlastních zlozvyků. Zpětná vazba nám také říká, co nedělat, do čeho se vůbec nepouštět, protože k tomu nemáme předpoklady. A posledním závěrem je promarnit co možná nejméně úsilí na zdokonalování oblastí, v nichž jsou naše schopnosti jen malé. ⁵⁴

Splývání pracovních a osobních cílů, výběr priorit

Svět je nádherná kniha, ale nemá cenu pro toho, kdo neumí číst. Carlo Goldoni

Pracuje se stále více, je stále méně času. Především je třeba si uvědomit, že člověk dnes již nestihne všechno, Je třeba jak v práci tak v soukromí si správně vybírat priority. Tato dovednost nebyla v lidské historii nikdy tak důležitá! ⁷⁶

Pracovní a osobní cíle se budou překrývat. Je však nutné je integrovat do jednotné hierarchie. Starat se o ně odděleně je receptem k neúspěchu nejen v jedné oblasti, ale pravděpodobně v obou. Pracovní cíle mohou být v konfliktu s nepracovními závazky a umění být pánem veškerého svého času se týká všech oblastí vašeho života. Abyste byli efektivní, vaše krátkodobé i dlouhodobé cíle musí být ve shodě s pracovními, sociálními, rodinnými a osobními zájmy.

Týmová práce

Nikdo z nás není tak chytrý jako my všichni společně. Japonské přísloví

Odborníci tvrdí, že budoucnost patří malým týmům vysoce kvalifikovaných pracovníků. Skupinová práce má tu výhodu, že odstraňuje snahu přijímat stejné myšlenkové vzorce, vylučuje duplicity, šetří čas. Týmem z pohledu osobní informatiky rozumíme rodinu a jakákoliv zájmová, studijní a pracovní seskupení.

 Zvažte následující doporučení

Předkládejte své návrhy v písemné formě
Ozdobou hlubokých myšlenek je jasnost. Vaugenarques Luc de Clapiers

Když to co chcete sdělit napíšete, musíte o tom přemýšlet a nějak to uspořádat.. Přitom automaticky eliminujete nadbytečné informace a zjednodušujete návrh.. Každý má málo času. Předkládejte  návrhy stručné a promyšlené. ⁵⁵

Kultura textu

Základní pravidla kultury textu: logická stavba, vyhýbá se opakování již řečeného, postupuje přímo k závěru.

Mezi spisovateli se traduje: Problémy s formulací věty vždy vypovídají o neujasněném myšlení. Nikoliv větu, ale myšlenku která je jejím základem je třeba nejprve uspořádat a projasnit. Nejasná věta se vymyká naší schopnosti porozumět. Práce s formulací věty  nemůže problém vyřešit. Proto si musíme nejprve propracovat vlastní pojmy, abychom byli schopni rozumět tomu, co se pokoušíme vyslovit – teprve potom můžeme větu napsat.⁵⁶

Umění předat svá sdělení světu stručně a bez balastu

Není nic těžšího než vyjádřit významnou myšlenku tak, aby jí každý rozuměl. Schopenhauer Arthur

Komunikace je umění, jak přenést porozumění z mysli jednoho člověka do mysli druhého. Je při tom třeba pochopit informační okolí prostředí, kam svá sdělení směřujeme. Vyjádřit se srozumitelně je schopnost aplikovat získanou slovní zásobu.

Mnozí žijí v domnění, že jednoduchý styl odráží jednoduché myšlení. Ve skutečnosti je ovšem prostý styl výsledkem tvrdé práce a náročného myšlení; rozplizlý sloh jen odráží obdobný stav mysli pisatele nebo jeho lenost správně si uspořádat myšlenky. Preferujte stručnost, dlouhá sdělení žádný dojem nedělají, jen čtenáře znechucují. Současný svět si žádá styl krátkých zpráv.

Typická zpráva nebo informace dneška je sestavena na jedné stránce. Někteří autoři mluví o minutové bázi znalostí. Je to jednostránkový, jasně vyznačený znalostní blok, neboli to, co si prostudujete za jednu, dvě, tři minuty. Vychází se z toho, že je jen velice málo věcí, které se nedají stručně popsat dokumentem vytvořeným na jedné stránce formátu A4. Nestačí-li to, hypertextový odkaz zajistí spojení k  informacím vyčerpávajícím.

Zvažujte proto každé slovo s ohledem na čtenářův čas a dobu, po kterou je schopen se soustředit. Lidé se chtějí dozvědět jádro věci a chtějí to rychle. Informace chtějí nalézat ihned, bez dlouhého pročítání. Pokud máte nějaký nápad, oznamte to v nadpisu, nebo hned v první větě, případně v klíčových slovech charakterizujících dokument. To je užitečné zejména při práci s internetem.

Informační schema

Příležitosti mají mnoho převleků. Říká se, že problémy jsou pouze převlečené příležitosti.  Albert Mensah

Nastoupíte-li na novém pracovišti vytvořte si informační schema. To platí jednodušeji či složitěji u malé či velké organizace, filozofie je stejná. Je známo, že více než polovina znalostí organizací je nevyslovených a neformalizovaných. Sídlí v myslích pracovníků. Zde je důležité umět klást moudré otázky -  tázání předchází poznání a nalezení informací.  A vězte, že dobře položená otázka je základem budoucího úspěchu i když ještě neznáme odpověď.

Vědomosti leží v mnoha organizacích jaksi ladem, často to jsou jen nespojité ostrůvky dat, osamocená jezírka informací uložených v roztroušených dokumentech, nezávislých informačních systémech či v hlavách zkušených zaměstnanců. Zjistěte si, ke kterým informacím máte přístup, jakým způsobem je získávat /manuály, osoby/, pokuste se zjistit hodnotu jednotlivých zdrojů. PV

Zmapujte si organizační kapitál, pro vás nové organizace, který zahrnující intelektuální vlastnictví, databáze, informační technologie, předpisy, organizační schémata, byrokratické postupy, kulturu organizace. Možná to bude první krok k vaší nové kariéře.

Eliminujte  informační prostředníky

Tichá pošta mění obsah sdělení 

Informace se organizacích nejčastěji zadrhne na středním manažerském   článku,  který si je ponechá u sebe a nedoručí ji klíčovému zaměstnanci. Zkracujícími   nástroji mohou být firemní časopis,  intranet, meetingy,  setkání s top  managementem. Eliminujme proto  prostředníky. Každý další zprostředkovatel totiž může obsah původního sdělení posunout. Sdělení musí být jednoznačné, srozumitelné a musí obsahovat návod, jak postupovat, aby nevznikaly mylné doměnky ⁵⁷

*Kariéře napomáhají kontakty

Pokud chcete, aby byly známy vaše dobré vlastnosti, vyzdvihujte přednosti jiných lidí. Orientální přísloví

Vytoužená kariéra, komunikování a prosazování vlastních myšlenek je snadnější za pomoci přátel a vlivných kontaktů. Kontakty jsou pro kariéru i běžný život naprosto klíčové. Ty jsou vedle schopností dalším předpokladem pracovního úspěchu. Znamenají, že se včas dostanete k potřebným informacím a že vás uznávaná osoba doporučí na žádané místo, podpoří váš projekt.. Pracovní vztahy stojí jako všechny ostatní na důvěře. A každý více věří tomu, koho zná.

Člověk si kontakty začíná spontánně budovat už na škole a pak pokračuje celý život. Do budování vztahů je třeba investovat čas. Kde ho trávit? Na pracovních schůzkách s kolegy a jejich známými nebo s klienty, při společných zálibách. Např. debatní kroužek u společných akcí,  automat na kávu či kuřácký koutek jsou líhní neformálních diskusí. Druzí k vám budou vstřícnější, budete-li se o ně upřímně zajímat a naslouchat jim. Tak se nejsnáze naladíte na společnou notu.

Nakloňte si lidi, kteří vám mohou pomoci

Empatie je ochota naladit se na pocity ostatních lidí, všímat si jejich nevyslovených přání a rozumět jejich potřebám. T.Jacobs-Stewartová

O lidi, kteří vám mohou pomoci projevujte zájem, ten by měl být ale upřímný. Mluvte před nimi otevřeně o tom, čeho chcete dosáhnout, jaké informace potřebujete získat pro váš projekt. Zmiňte se, co pro ně můžete udělat vy.  Hovořte o svých úspěších a kontaktech, ale s mírou! A nestyďte se požádat je o pomoc.

Uvědomte si,  že upřímností lze získat kontakty mnohem hodnotnější, hlubší, postavené na rovnosti názorů hned od začátku. O mnoho kontaktů však takovým přístupem také asi přijdete. Každý si musí vybrat, jaká cesta mu vyhoví.⁵⁸

K monopolu na znalosti

Co slyším, to zapomenu – co vidím, si pamatuji – co si vyzkouším, tomu rozumím. Čínský filozof Kung Fu Tzu

Vyhlášení odborníci ve svém oboru mohou mít tendenci předávat své znalosti zdarma, aniž by očekávali nějaké protislužby. Z hlediska organizace je altruismus výhodný, ale není mnoho lidí, kteří se tuto zásadou řídí. Monopol je totiž součástí moci. Umožňuje exluzivní kontrolu znalostí. Jeho nositelé zadržují informace které potřebují jiní.

V případě, že znalost potřebuje jiný člověk  vyřeší za něj nositel znalosti jeho problém raději sám, znalost mu ale nepředá. Vytváří si tak gloriolu nepostradatelnosti. Snažte se proto své úkoly řešit samostatně, získáte novou znalost. A vyjasníte si postoje původního nositele znalosti.

Prezentace

Důkazem vysoké odbornosti je schopnost mluvit o největších věcech co nejjednoduššeji. Emerson R. Waldo

Snažte se ovládnout umění diskuze a přednášení. I když máte ze svého oboru spoustu znalostí, tak pokud je nedokážete vhodně podat, máte smůlu.

Důraz věnujte přípravě své prezentace, jinak hrajete ruskou ruletu. Dobrá příprava vyváží i nedostatek talentu. Vaši posluchači Vám musí rozumět předtím než s Vámi budou moci souhlasit! Abyste zdvojnásobili účinek své prezentace, použijte polovinu slov. Ještě nikdo si nestěžoval, že byla prezentace moc krátká. ⁵⁹

Vyprávění příběhů

Nejdůležitější dílčí předpoklad úspěchu je vědět, jak působit na lidi. Teddy Rosevelt

Vyprávějte příběhy. Jejich úkolem není posluchače vtáhnout do děje, ale uvést ho do světa vypravěče. Navodit atmosféru, překonat obranné mechanizmy a nenásilnou formou synchronizovat postoje obou stran, nenápadně přimět posluchače, aby nahlížel na věc ze stejného úhlu.

Správný čas a know-how

Nikdy nedostanete druhou šanci udělat dobrý první dojem.

Dnes je důležité znát hodně informací, ale musíte je umět také ve správný čas a dobře použít. Pokud začnete přednášet o speciální teorii relativity na večírku vaší firmu, neuděláte asi ten správný dojem. Důležité je také nenutit své znalosti všem – dejte je jen těm,  kteří o to stojí.⁶⁰

Maska

Pamatujte, že mlčení je někdy tou nejlepší reakcí. Dalai Lama

Pokud se vaši kolegové právě o něčem baví a vy nemáte ani páru, o co se jedná, měli byste zvážit moudré mlčení. Sice nevíte, o co se jedná, ale budete tak alespoň vypadat a později si danou tématiku prostudujete. Záleží ale na situaci, zda není lepší přiznat, že ve skutečnosti nevíte – vyhnete se tak pozdějším trapným momentům. Inteligence je totiž také o sebeprezentaci. ⁶¹

Poodstupte od problému a zamyslete se dříve, než promluvíte

Život je umění kreslit bez možnosti gumovat. J.W. Gardner

Prvotní závěry bývají obvykle chybné. Důležitá je disciplína při filtrování informací. Čím důležitější je informace, čím naléhavější situace, tím větší význam pravidlo má.. Tato nenápadná moudrost má v životě velký dopad – schopnost použít disciplínu jako jako filtr   pro  pochopení velkých událostí nebo informací,  neboť věci bývají jiné, než jak se jeví na první pohled.  Proč první úsudky  nebývají správné?. Zde hraje roli více faktorů jako citová angažovanost  nebo podjatost člověka přinášející informace, schopnost správně vyhodnotit událost nebo údaje,  znalost pouze části většího celku informací, přehánění skutečnosti kvůli nadšení.

                Schopnost projevit disciplínu v době vysokého emocionálního vypětí nebo  tváří v tvář dalekosáhlé události a zachovat chladnou hlavu, zamyslet se dřív než promluvíte,  je nesmírně významná  a mnohokrát ji oceníte.  Je to schopnost poodstoupit od problému a položit si otázky: “Mám dostatek informací? Jaké klíčové otázky bych měl položit? Jak spolehlivý je zdroj informací.. Položte si otázku: “Jde o fakt,  názor,  nebo jen o tušení.” Odpovědi nejenže zvýší kvalitu vašeho rozhodnutí, ale vyšlou jasný signál o vaší stabilitě a intelektuální pevnosti.⁶³

 Zamyslete se nad otázkami

☼ Domníváte se, že jste dostatečně přístupni jiným názorům? Umíte vést diskusi a počít spolu s oponenty syntézu, tedy názor, který obsahuje vše dobré  z teze a antiteze  a opouští vše z původních názorů, co bylo v diskusi shledáno  neudržitelným?

☼ Dokážete poodstoupit od problému a zamyslet se dříve, než vyslovíte svůj vlastní názor na věc? Otázat se: Jde o fakt,  názor,  nebo jen o tušení - Jak spolehlivý je zdroj informací? - Mám dostatek informací a jaké klíčové otázky potřebuji doplnit?

Klíčová slova: tvořivost, změna, kreativita, vize, serendipita, inkubace myšlenek

anotace

Historie, současnost a predikce blízké budoucnosti

Tvořiví lidé ovlivňují svět

Rozumný člověk se přizpůsobí ostatním. Nerozumný trvá na tom, aby se svět přizpůsobil jemu. Proto veškerá změna závisí na těch nerozumných. George Bernard 

Kreativitu můžeme vnímat jako schopnost vytvářet něco nového.⁴³ Kreativní lidé bývají úspěšnější než většina jiných lidí ve vytváření produktů a výstupů, které jsou zvláště originální, neobvyklé, nové, chytré a důmyslné. Vzpomeňme  ve zkratce některých  kreativců, kteří pohlíželi na svět z jiných perspektiv než jiní a posunuli tak lidské poznávání vždy o notný kus dále.

Konfucius /551-479 př.n.l./  Jeho nauka je souborem zásad a principů lidského chování a žití. Neuznával dědičné nároky na šlechtické stavy, tvrdil, že prostřednictvím zdokonalování se člověk do tohoto stavu dostává sám. V návaznosti na Konfuciovo učení se rozvíjí konfucianismus, který výrazně zasáhl do dějin východní Asie.

Leonardo da Vinci /1452 – 1519/   Všestranná renesanční osobnost. Významný malíř, sochař, architekt, přírodovědec, hudebník a spisovatel. Jeho dílo je obrovské a ovlivnilo umění i vědu na celém světě.

Jan Amos Komenský (1592-1670) Spisovatel a myslitel.  Zakladatele moderní pedagogiky, která výrazně ovlivnila tempo vzdělávání a výměny znalostí lidské populace.

Albert Einstein (1879–1955) teoretický fyzik, jeden z nejvýznamnějších vědců všech dob. Nositel Nobelovy ceny. Mezi jeho příspěvky fyzice patří myšlenka kvantování elektromagnetického pole, vysvětlení fotoefektu,  Brownova pohybu  a snad nejvíce obecná teorie relativity, která doposud nejlépe popisuje vesmír ve velkých měřítkách. Stal se synonymem pro člověka-génia.

Tim Berners-Lee  /náš současník/  Duchovní otec World Wide Web a tedy i současného Internetu.  Nebýt něho, zůstal by internet nejspíš jen záležitostí specialistů. První návrh na systém vzájemně provázaných hypertextových dokumentů, v němž k procházení mezi stránkami stačí pouze “klikat” na odkazy, spatřil světlo světa r. 1989.  To od té doby změnilo svět jako nic jiného v historii.

Abyste mohli dělat věci jinak, musíte je jinak i vidět

Nemá smysl jezdit tam, kde puk je teď, ale tam, kde teprve bude. Wayne Gretzky.

Kreativní lidé nejsou příliš vázaní na sociální ocenění nebo kritiku. Svoji vlastní práci posuzují podle svých vnitřních standardů.

Např. Einstein´tvrdil, že lidské vědomosti o světě jsou zprostředkovány lidskými smysly, ale ty jsou bohužel pouze zkreslujícími brýlemi a klamou, nebo nedovedou určité jevy vnímat. A také nikdy netoužil po majetku ani slávě, vždycky zdůrazňoval, že „problém lidí je pouze v jejich srdcích a v jejich vlastním konání“.

 A jiný nositel Nobelovy ceny za fyziku  J.Georg Bednorz říká “Pro mě bylo vždy přitažlivější těšit se ze své každodenní práce než kdovíjak hledět na její finanční aspekty. Samozřejmě k pouze k jistému minimu”

Informační  a znalostní éra je živnou půdou pro tvořivé osobnosti

Pouze ti, kteří se odváží jít příliš daleko, přijdou na to, jak daleko se dá jít. T. S. Eliot

                V dnešní době být kreativní znamená, mít schopnost spontánně si hrát s myšlenkami, barvami, tvary a vztahy, kombinovat elementy do nemožných vztahů a vytvářet divoké hypotézy, zpochybňovat dané, přetvářet do téměř nemožných ekvivalentů.⁴⁴  K tomu čerpat inspirace z jiných zdrojů, dále  je přetvářet v nová řešení  a získávat tak konkurenční výhody. Být kreativní znamená využít své kapacity maximálním způsobem a naplnit je.

 Příběh

Příběh  Blanky  Matragi

Invence má základ v informacích a fantazii.

Návrhářskou ikonu Blanku Matragi není třeba dlouze představovat. Je osobností, která je ztělesněním temperamentu a téměř doslova tryskajícím pramenem nápadů a nadšení pro svou práci.  Narodila se r. 1953 ve Světlé nad Sázavou a stala se symbolem ušlechtilé elegantní módy. Patří mezi několik nejvyhledávanějších světových návrhářů.

Podívejme se nejdřív, jak to všechno začalo. Svůj vyjímečný talent zdědila Blanka po tatínkovi, který byl uměleckým sklářem. Také ona se zpočátku vydala v otcových šlépejích a vyučila se brusičkou skla. Později našla svoji vlastní cestu a na řadu přišlo oděvní výtvarnictví. Během studií na Vysoké škole umělecko-průmyslové v Praze se seznámila s Makramem Matragi, za kterým po svatbě odchází do exotického Libanonu. Již před odchodem na Blízký východ Blanka Matragi úspěšně navrhovala kostýmy pro hvězdy československé populární hudební scény a není tedy divu, že  se i studio v Libanonu velmi rychle prosadilo. Dva roky na to zřídila v srdci Bejrůtu módní salon „Blanka Haute Couture“a od této klíčové události stále upevňuje svoji pověst špičkové návrhářky.

Její šaty se nejprve dostaly k dcerám ministrů, manželkám vážených diplomatů a našly zalíbení i u arabských princezen. Dnes 90% tvorby Blanky Matragi končí v královských palácích Perského zálivu. Mezi další klienty patří manželky ropných magnátů, státníků, diplomatů, podnikatelů, architektů a lékařů. Její zákaznice žijí ale také v Evropě – v Londýně, Paříži, Cannes, Monaku či Švýcarsku. Jak je cítit z těchto řádků, nosit její šaty znamená dopřát si jistou exklusivitu.

Blanka je maximálně soustředěna na každý jednotlivý model. Ostatně to dokazuje i skutečnost, že v řadách modelek, které představují Blančiny modely, jen stěží naleznete modelky světových jmen. Dává přednost neznámým tvářím před topmodelkami, a tím chce zaručit, že středem pozornosti není topmodelka, ale představovaný model.

Pro Blanku je zásadní profesionalita, důvtip, vynalézavost a dokonalé řemeslné zpracování šatů, z nichž každý kus je originál. Jsou to modely ušité z nákladných a kvalitních materiálů francouzského a italského designu. Vytvořeny jsou technikou lavírování za použití vlastnoručně namíchaných barev, vyšívány zlatými a stříbrnými nitěmi. Na jednom modelu pracuje deset lidí více než týden. Její šaty lze charakterizovali jako „složitou jednoduchost“. Při bližším pohledu pečlivě propracované, ručně šité motivy, nádherné vzory, souhra barev, všité kamínky, nepřeberné množství drobných detailů. Odstoupíte na metr či dva a spatříte dokonalou harmonii, vše do sebe precizně zapadá.

V každém modelu se kombinuje téměř nekombinovatelné. Jednou zaujme hra barev, jindy krajky nebo prostřihy, kterými je tento salón vyhlášený. Zdá se pak těžko uvěřitelné, že šaty vznikly tak rychle. Na každých šatech pracuje v týmu i samotná Blanka, aby se vše ubíralo správným směrem. Šaty musí být stoprocentně provedené a musí mít fantastickou kvalitu. „Mým krédem je, že za každé šaty ručím“, říká Matragi. Emblém Blanky je zárukou vysokého standardu.

Blanka Matragi je pověstná nejen tím, že obléká princezny, ale také že dokáže z každé ženy, která po tom skutečně touží, princeznu nebo dokonce královnu vykouzlit pomocí svých šatů. Vědí to v Paříži, ve Vídni i ve Švýcarsku i v Praze. 

Zajímavé je i složení zaměstnankyň jejího salónu a atmosféra, která tam panuje. Právě v dnešní těžké mezinárodní situaci, kdy se někteří lidé snažili prezentovat boj proti terorismu jako válku křesťanství proti islámu. Tady spolupracují křesťanky, katoličky i pravoslavné, muslimky sunitského i šíitského směru. A národnostní složení je neméně pestré. Jsou tu samozřejmě Libanonky, pracuje tu návrhářka Helena z České republiky, Arménky, Turkyně, Filipínka a dokonce i paní Mary ze Seychelských ostrovů. Všechny ženy označují Blanku Matragi za génia.

Z rukou Blanky Matragi však nevycházejí jen exkluzívne modely šatů. Věnuje se i dizajnu nábytku, neváha se na dva-tři týdny zatvřít do sklárny v rodném městě. Tady studovala sklářství a tak pod značkou Blanka dozoruje na výrobu „svého“ porcelánu, navrhla nádherný sklený lustr, tvoří také sochy a reliéfy. A v hlave má další nové nápady.

Je nositelkou řady národních a mezinárodních ocenění. Mj. i Evropské ceny umění, Ceny Salvátora Dalího.

 Úhly pohledu

Kreativita

Žádný problém není tak velký, aby ho nebylo možno překonat kreativním myšlením. Ray Kurzveill

Zde je na místě citovat Mihály Csikszentmihélyiho: Každý zvuk, pohled, informace, pocit nebo nápad, které v nějakém časovém intervalu vstoupí do vědomí, posunou mé pocity a myšlenkové pochody zcela novým a nepředvídatelným směrem. Tato neurčitost se nejzřetelněji projevuje u kreativních činností. Jedno slovo může vyvolat myšlenky a asociace, které nelze předvídat a které roztočí  spirálu nových významů.

Podpořit inkubaci myšlenek

Bacon hovoří  „O zralých hroznech“, které musíme trpělivě sbírat a z nichž se pak lisuje čisté víno poznání.

Inkubace myšlenek je pasivní období, kdy věci jsou mimo kontrolu vaší vědomé mysli. Nastává tehdy, kdy spíme na problému“. Harry Alder se domnívá, že narozdíl od stádia analýzy, které si můžete časově rozvrhnout, naplánovat a zanést do diáře, toto myšlenkové stadium nelze načasovat a řídit. Má totiž svá vlastní pravidla, ale neprozrazuje je. Nelze požadovat záblesk inspirace, který má přijít v pět hodin, nebo vlnu osvícení v termínu, který vám zadal šéf. Období inkubace může trvat od několika okamžiků až po několik let. Lidé hovoří o tom, jak je napadne skvělá myšlenka, která během okamžiku rozřeší problém, s nímž bojovali po celá léta. Ve skutečnosti proces inkubace probíhal v podvědomí.

Podle mého názoru můžeme délku tohoto období, probíhajícího někde hluboko v našem podvědomí, ovlivňovat a kultivovat sběrem nových informací, usměrňovat opakovaným úsilím, silou motivace a tužeb. Nové myšlenky totiž vzniknou na základě mnoha podnětů.

Vztah k práci a k životu

Pokud jsme v něčem úspěšní, není to práce, je to životní styl.  Granatelli

Štěstí významně souvisí se vztahem k práci, k rodině a přátelům, s výskytem chorob a relevantních způsobů chování – stručně řečeno, lidé, kteří jsou podle vlastního úsudku šťastní, vypadají a jednají tak, jak se od šťastných lidí očekává. Mají sklon k extroverzi, udržují trvalé vztahy, vedou zdravé a produktivní životy.

Ale tu a tam se může objevit i zajímavý háček. Například jedna z nejuznávanějších definic štěstí zní, že je to stav, kdy člověk již po ničem jiném netouží. Šťastní lidé se příliš nestarají o hmotné statky, jsou méně ovlivnitelní reklamou a propagandou, neženou se tolik za vidinou moci a úspěchu. A proč by také měli? Vždyť už přece šťastní jsou, ne? Naší výrobní sféře by měl běhat mráz po zádech už při samém pomyšlení na společnost šťastných lidí, neboť ta dnešní je postavena na neustále se stupňující spotřebě, na nikdy neukojené touze.⁴⁵

 Zvažte následující doporučení

Kouzlo spočívá v dosažení mistrovství a dokonalosti

Recept na úspěch: Najděte něco, za co jsou lidé ochotní zaplatit a dělejte to extrémně dobře.  Neznámý autor

Když houslový virtuóz zahraje při koncertě dokonalé sólo, když tři tenoristi – Pavarotti, Domingo a Carreras – zazpívají nádhernou árii, nebo sportovec dosáhne špičkového výsledku, nikdo jejich výkon nepřipisuje štěstí. Když řemeslník vytvoří krásný kus nábytku, při kterém je očividné, že jde o excelentní práci, či když se setkáte s osobností realizující svoji skvělou myšlenku až do úspěšného konce, nikoho ani nenapadne to vysvětlovat nebo zlehčovat štěstím. Vždy když vidíte člověka, který něco dělá vynikajícím způsobem, dokážete rozeznat a ocenit jeho práci, invenci a dokonalost. Uvědomte si, že skvělému výkonu předcházely  týdny, měsíce a dokonce roky tvrdé práce a detailní přípravy.” ⁴⁶

Poznejte své silné i slabé stránky

Já sám jsem ten jediný, kdo může změnit můj život. Nikdo jiný to za mě neudělá. Carol Burnett:

Proveďte sebediagnozu a určete si, co je pro vás skutečně důležité, co vás motivuje, poznejte své silné i slabé stránky. Identifikujte oblasti, v nichž potřebujete přispění druhých – a také tyto lidi, na něž se můžete obrátit s žádostí o pomoc, nalézt. Na základě sebediagnózy formulujte svou vizi vlastního života a běžte  “do toho”.

Největší riziko pak spočívá v nečinnosti. V osobním i pracovním životě se proto nebojte neznámých území, nových věcí a změn, nebojte se, že ztratíte něco ze zdání vlastní dokonalosti.

Stále analýzujte své výsledky a kontrolujte svůj pokrok. Jde o to, vědět co funguje a co nikoliv. Pokud něco nejde, jak by mělo, přijměte nápravná opatření. Dobrým vodítkem vám bude pocit, jaký z vlastního života máte. Ptejte se, které z vašich postojů a způsobů chování přispívají nebo brání vašemu osobnímu pokroku, které máte proto změnit, nebo naopak které si osvojit. Pamatujte na nepřetržité zdokonalování.

Osvojení uvedené strategie vám pomůže lépe se orientovat v každodenním životě, lépe se rozhodovat, snadněji předvídat běh událostí a „nepropást“ životní či profesní příležitosti. ⁴⁷

Analýza a syntéza informací

Shromažďování vědomostí nese úroky a přináší dodatečná procenta zisku.

Bez stanovení cíle se jakékoliv chování stává marným. Hlavní je vytýčit si směr, kterým chcete jít – sbíráte informace, mluvíte s lidmi, žádáte komentář od hlavních uživatelů, získáváte hodnocení, kontrolujete dění v oboru ...

Čtete články, které se zabývají něčím z toho, co již máte za sebou, a z nich čerpáte nové myšlenky. Potom jednoho dne můžete vše analyzovat a spojit to, co jste si zaznamenali. V této mozaice nápadů bude jistě nějaká nápomocná informace, která vás dovede blíže k vytýčenému cíli. K zásadnějšímu pochopení věci může vést věta, kterou si přečtete, poznámka vašeho kolegy, něco, co jste viděli v jiné organizaci, nebo pocit, který jste měli při probuzení následujícího rána a který naznačil určitý směr. Je zřejmé, že čím širší bude informační síť, kterou rozhodíte při vašem pátrání, tím potenciálně bohatší bude vaše vlastní porozumění daným možnostem.

S velkou pravděpodobností se vaše první myšlenky budou měnit téměř k nepoznání, ale to je součástí procesu, kdy se věci realizují při snaze dosáhnout určitého cíle.

Se sestavováním informační mozaiky mají asi největší praxi kriminalisté. Širokou  škálu stále novějších metod dnes vídáme v četných kriminalistických seriálech. Staňte se i vy analytikem svého oboru! Vytvářejte si vlastní expertní systémy, vlastní poznatkové báze.

Vize

Opatrujte svá přání, přestože se vám zdají zatím neuskutečnitelná.

Vize udávají směr, energii – motivaci vašim myšlenkám, činnostem, způsobům využívání vlastního času... Jde tedy o uvědomění, co od života chcete – pro sebe, pro rodinu, pro firmu a celou společnost. Jsou vyšším stupněm invence. Podstata tvořivosti je stejná, informační základna je však ještě více zaměřena k budoucnosti.

Důležité je nebát se vize vyslovovat. Ty jsou doslova raketovým motorem vývoje. Dosud totiž skoro všechny vyslovené našly naplnění. Některé dokonce o mnoho dříve, než kdo očekával. Vize jsou nezbytnou vlastností leadera, jenž má jejich vytváření přímo v popisu práce.

Hloubka znalostí

Mysl je jako padák. Funguje jenom, když je otevřená. Zig Ziglar

Nezapomínejme, že znalost získaná bez vynaložení značné námahy a snahy je hodně pomíjivá.. Je to vlastně jen informace, která projde myslí  a zase zmizí.. Dnes v důsledku snažšího přístupu k informacím mizí pýcha z toho, že jste je získal. Lidé mají menší motivaci oddávat se hlubšímu studiu.. Měli by se svým tématům věnovat více. Jen tak se mohou dostat k podstatě věci. ⁴⁸

Podchycení prožitých zkušeností

Zkušenost není to, co člověk potká, ale co člověk udělá s tím, co ho potkalo.  Aldous Huxley.

V práci i soukromém životě se vyskytne mnoho problémů, které naruší jejich obvyklý běh.. Většinou se zmobilizuji síly v k vyjímečné akci a jede se dál. Problém se za čas opět vynoří,  zmatky se opakují. Nezvykli jsme si zastavit se, ohlédnout se, zpracovat jednou prožité vlastní i cizí zkušenosti ve znalosti. Tak se připravujeme o náskok. Omyl nebo i tzv. Prohra“ je pouze cesta k vyniknutí. Je jen součástí procesu učení. Vytrvalí lidé začínají své úspěchy tam, kde končí nezdar ostatních.

Dělejte si proto pravidelnou bilanci svých i cizích omylů a zkušeností. Dejte získaným znalostem tvar, neustále je kultivujte. Zařazujte je do souvislostí – objevíte nové. Jen tak využijte jejich potenciální sílu.

*Chyťte své štěstí

Náhoda přeje připraveným. Louis Pasteur

Bez štěstí v mnoha případech nedokážete nic. Musíte však mít základ, třeba v podobě připraveného modelu, který použijete v případě, když štěstí zaklepe na vaše dveře. Je dobře nezavírat oči před podněty, mysl před odpovídajícími idejemi. Nebát se je použít. V posledku se nebát riskovat a být připraven i na práci, která neodpovídá obecně přijatým nárokům ostatních lidí. ⁴⁹.

*Serendipita, náhoda, příležitost

Jestliže, jste během dne neobjevili nic zvláštního, pak jste z toho dne moc neměli. John Wheeler

Slovo serendipita označuje schopnost, díky níž šťastnou náhodou učiníme velký objev. Tuto vlastnost měli hrdinové perské pohádky “O třech princích ze Serendipu”, jak se dříve označovala Srí Lanka. Serendipita funguje tehdy, když vědomě či povědomě něco hledáte a víte o tom dost na to, abyste mohli okamžitě jednat ve chvíli, když to cosi najdete. Pepper de Callier doporučuje vytvořit si jakýsi interní detektor, který vám signalizuje příležitosti. Nejdříve si ale musíte co nejkonkretněji popsat co vlastně chcete a co hledáte.

V této fázi sbíráte informace, získáváte znalosti. V duchu si vytváříte pomyslný obrázek toho co chcete. A pak už musíte být ve střehu. Během dne, při setkání s lidmi, při poslechu rozhlasu a televize, četbě novin, v dopravních prostředcích, při nákupech – tam všude musí být váš detektor zapnutý.

Ten, kdo pochopí moudrost a sílu této jednoduché metody a aplikuje ji v životě i kariéře, bude překvapen její účinností a nepochybně se potká se řadou skvělých příležitostí. ⁵⁰

 Zamyslete se nad otázkami

☼ Po tvořivých osobnostech je a bude mimořádná poptávka ve všech oborech lidské  činnosti. A jen tak na okraj: zkuste si jen představit co by mohli géniové minulosti vytvořit, kdyby měli takový přístup k informacím a znalostem jako my.

Klíčová slova: celoživotní vzdělávání, funkční gramotnost, znalostní společnost,   umělá inteligence

anotace

 Historie, současnost a predikce blízké budoucnosti

Celoživotní vzdělání v minulosti

Vzdělání není pouhým nashromážděním jednotlivých vědomostí, jako není těstem mouka, voda, sůl, kvasnice atd. dohromady naházené. Tomáš Masaryk

Celoživotní vzdělávání je dnes rozsáhlým a akcentovaným oborem. Konečně se naplnila Komenského pedagogická soustava čtyřstupňového systému vzdělání – od škol mateřských, přes základní a střední až po vysoké. A připomeňme si i stupeň pátý, kterým je apodemie, tj. cestování za poznáním. Ta je podle jeho učení konceptem celoživotního vzdělávání, neboť člověk by se měl sebezdokonalovat i ve věku mužnosti a stáří.

Přesto vzdělání bylo, ještě v nedávnu pro mnohé pouhým shromažďováním informací. Inteligence, podle obecné představy, často znamenala jen o málo více než schopnost stavět na odiv to, co ten či onen již nashromáždil.

Přeměna informací na znalosti

Vzdělání je jako mléko, které má  na krabici vytisknutou dobu spotřeby. Třeba akademický titul ve strojírenství  vám dnes vydrží tak na tři roky. Jaké je datum na vašem kartonu? Louis Ross, ředitel automobilky Ford

Mnozí lidé, dříve než začnou něco dělat, potřebují znát. Tím, že znáte něco lépe než ostatní, získáte pravděpodobně k věcem lepší vztah. Pracovní schopnost lidí závisí stále více na jejich kvalifikaci a znalostech. Mnozí si uvědomují, chybějící znalosti v rozsáhlých oblastech, mající spojitost s jejich prací, koníčky a zájmy. Vědomí  nedostatečnosti je motivuje k nepřetržitému, celoživotnímu studiu, k získávání  nových znalostí a zkoušení nových dovedností.

Vzdělávání na počátku 21.století – funkční gramotnost

Informační gramotnost je přesahem tradičního pojetí gramotnosti a je odezvou na revoluční dobu, ve které žijeme. Shirley J.Behrens, 1994

Tradiční učení stavělo na encyklopedických informacích. Nyní směřuje vývoj k tomu, jak informace vyhledat, transformovat a využít při rozhodování v pracovním i soukromém životě. Mluvíme o funkční, či informační gramotnosti. Je to také schopnost informace produkovat a zacházet s nimi za použití IT.

Informačně gramotní lidé vědí, jak se učit. Vědí, jak jsou znalosti pořádány, jak je vyhledat a využít. Management osobních znalostí je nová výzva – jak řešit nové problémy, hledat dosud neprobádané cesty.

Škola 21. století musí žákům předat nejen soubor faktů a dat, ale naučit je komunikovat, pracovat v týmu, poznávat vlastní možnosti, být tolerantní k práci druhých a diskutovat o problémech.

Instituce zabývající se celoživotním vzděláváním

Kořenem zla je nedostatek poznání.  Konfucius

UNESCO – Organizace spojených národů pro vzdělávání, vědu a kulturu,  OECD – Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj,  Evropská komise,  CEDEFOP – Evropské středisko pro rozvoj odborné přípravy. EURYDICE - Evropské informační sítě pro vzdělávání,

Tyto instituce zkoumají např. strategie celoživotního učení dané země, systém poradenství, nabídky vzdělávacích aktivit, výsledky v testech čtení a psaní, matematice nebo v dovednostech dále se učit.. Hodnotí se také investice do celoživotního učení, využívání komunikační a informační technologie v učení a přístup a účast v celoživotním učení.

Vstup umělé inteligence do každodenního života všechno změní

Je lepší položit otázku a vypadat pět minut hloupě, než se neptat a být hloupý celý život.  Konfucius

Stále ještě žijeme ve společnosti založené na odpovědích – viz. TV soutěže Riskuj, Chcete být milionářem...a hlavně ve školách, kde odpovědi kralují. Ve školách se stále více učíme, jak odpovídat, místo abychom se učili jak se ptát.

S tím jak stroje budou schopny odpovídat na všechny naše otázky, bude se klást stále menší důraz na schopnost člověka být studnicí encyklopedických údajů. Hodnotné budou naopak dobré otázky. Vzdělání bude znamenat, že děti od dvou let začnou podnikat výlety  do zajímavých a podnětných světů pod vedením inteligentních průvodců, kteří budou odpovídat na jejich otázky  a klást jim nové..

Lidé nebudou vzdělaní méně, ale jinak. Dřívější představu, že nejchytřejší studenti jsou ti, kteří mají nejlepší známky z testů, kde se zjišťuje, kdo si nejvíce zapamatoval, nahradí koncept, že nejchytřejší jsou ti, kdo kladou počítači otázky, na něž mohou odpovědět pouze lidé.. Inteligence bude znamenat schopnost dosáhnout hranic báze znalostí. Rozhodujícím měřítkem inteligence  a základním projevem svobody  bude schopnost rozšiřovat a aplikovat dosažené zkušenosti. Všichni budeme mnohem chytřejší v tom smyslu, že se nebudeme bát nových zkušeností. Budeme vědět jak je vyhledat a jak se z nich učit. ²²

 Příběh

Obtížný návrat k oboru

Léta jsem platil za dobrého specialistu v oboru analogových telekomunikací, kde jsem získal jako autor či spoluautor i řadu patentů. V telekomunikacích jsem pracoval do r. 1990, kdy „sametová revoluce“ otevřela, v tehdejším Československu, do té doby dosud netušené možnosti v podnikání. Změnil jsem obor, využil tehdejší poptávky a začal podnikat v oboru monitoringu životního prostředí. Z počátku velice úspěšně. Poptávka se však v důsledku ekonomické reality a nedokonalé legislativy postupně utlumila a já jsem se v r. 1997 vrátil zpět do telekomunikací. Zde jsem však narazil na tvrdou realitu.

Stačilo 7 let a obor se zcela změnil. Analogové systémy prakticky zmizely a celá moje dosavadní kvalifikace a znalosti byly téměř k ničemu. To platilo i pro většinu mých patentů v oboru. Prudce nastoupily digitální a optické telekomunikace a začaly revolučně měnit svět. Po svém návratu jsem se z počátku paradoxně zabýval likvidací systémů, které jsem před lety sám budoval. Vyvstal pro mne závažný úkol – v padesáti letech rychle upravit svůj systémový pohled na obor a dohonit ztrátu sedmi let. Návrat do oboru se mi podařil. Vyžádalo si to však značné úsilí. Myslím, že moje zkušenost může být typická pro možná miliony lidí kdekoliv ve světě. autor

 Úhly pohledu

Učení může být zábava a zábava může propagovat učení

Kdyby Komenský žil v 21.století, byl by asi velmi ceněný odborník a to nejen v Evropě.. Jednou z věcí, která může pomoci nejen rozvojovým zemím jsou informace. A důležitý je způsob jejich předání. Stejně jako jinde na světě, i ti nejchudší se při získávání znalostí chtějí bavit. Zábava je často jediný způsob, jak vědění k nim dostat. Učení může být zábava a zábava může propagovat učení.

Ve světě je tento model stále populárnější a říká se mu edutainment. Patří sem nejen filmy, ale různé počítačové programy.. Leckoho možná překvapí, že vzdělávací informace jsou i v některých telenovelách. Např. díky populárním soap operám se v Jižní Americe začala zlepšovat hygiena, zvětšovat touha po vzdělání a více prosazovat plánované rodičovství.  Podobně, když někdo brouzdá po internetu tak se vlastně také učí i když to není samo o sobě cílem. ²³

Vzdělávání včeobecné kontra odborné

Vzdělání je to jediné, co v nás zůstane poté, co zapomeneme vše, co jsme se naučili ve škole. Albert Einsten

Globalizace je stále silnější a studenti těžko mohou vědět, co budou v budoucnu dělat. Globalizuje se trh práce. Do přípravy lidí vstupuje také nový prvek – schopnost přizpůsobit se a reagovat na  odlišné kultury. Z toho důvodu je všeobecné vzdělání užitečnější a méně diskriminační. Dokáže totiž naučit, jak se přizpůsobit novému prostředí a reagovat na rychle se měnící nové nové technologie. Ćistě odborně zaměřený vzdělávací systém k tomu nevede.²⁴

Potřeba změn ve výuce informatiky

Nestačí vědět, vědění se musí použít. Johann Wolfgang Goethe

Práce s informacemi je bariérou, přes kterou mnozí nepřejdou a zůstanou tak stát před zavřenou branou problému. Mít dobrý systém správy informací, který vás dovede k věcem, které potřebujete a o něž máte zájem, je klíčem k této bráně. Kde však tyto znalosti získat?

Školní i mimoškolní výuka informatiky často opomíjí účel, k němž byly tyto technologie vymyšleny. Tím účelem je obsah, který tato zařízení dokáží číst, přenášet a zpracovávat. Výuka se orientuje převážně na manipulaci s výpočetní technikou. Žáci neví, jakým způsobem si  fakta uspořádat do souvislostí, jak oddělit podstatné informace od nepodstatných, jak je použít při řešení svých odborných i osobních problémů. O znalosti použití klasických infozdrojů ani nemluvě.

 Zvažte následující doporučení

Čtení, vzdělávání

Ponoříš-li se do studií, nepoznáš omrzelost životem, nebudeš si přát, aby už byla noc, protože ti je světlo denní protivné, sám sobě nebudeš na obtíž a ostatním lidem nebudeš překážet. Seneca

Někteří z nás čtou raději než jiní. Ve svém okolí často slyšíme: „Na čtení vážně nemám čas!“ Ale právě to je rozdíl mezi profesionálem a amatérem. Buď chcete být na špici v oboru a čtete, anebo se spokojíte se šedí průměru a maximálně prolistujete noviny nebo časopis. Špičkoví lídři přitom přečtou 70-100 knih ročně  /prostudujte si metody rychlého čtení/. Ruku na srdce, jak jste na tom Vy? Neotálejte. Život je krátký a knih, od kterých se nebudete chtít odtrhnout, je mnoho!

Identifikujte si zdroje celoživotního vzdělání

Doufám, že budu studentem až do konce života.  Anton Pavlovič Čechov

Určitě nechcete plýtvat časem na studium toho co již umíte. Hledejte vzdělávací příležitosti, které budou přizpůsobeny okolnostem, vašemu časovému rozvrhu a tempu učení. Nejdůležitější součástí celoživotního vzdělávání pro vás potom bude patrně samostudium.

Jak lze snadno zjistit na vysokých školách je řada kvalitních programů celoživotního vzdělávání, existuje mnoho soukromých jazykových kursů. Co asi chybí, jsou pravidelné televizní kursy např. přírodních věd. Takové kursy jsou běžné třeba v Anglii, Francii a v USA. K tomuto účelu existují i specializované vzdělávací tv kanály.  Řadu odborných kursů naleznete i na internetu, či na multimediálních nosičích. Identifikujte si tyto zdroje a vyberte si ty pro vás nejvhodnější.

Možnost uznávání kvalifikací získaných mimo formální vzdělávání

Vzdělání je rozhlednou po současném lidském obzoru odkud problematiku jen zahlédneme a poznáme kterým směrem se za zevrubnými znalostmi vypravit.

Kdo se dnes naučí něco doma, příp. v krátkodobém kurzu, pravděpodobně nedostane žádnou listinu, která by jeho schopnosti dokumentovala a umožnila je prodat na pracovním trhu. Uznávání kvalifikací získaných mimo formální vzdělávání je v řadě zemí již běžné. Zde kvalifikaci uznávají kvalifikační centra, která také zajišťují, aby požadavky nebo standardy na určitou kvalifikaci byly veřejně dostupné. Zdá se, že se tato praxe brzy sjednotí v celé EU.

Přesto je třeba mít na paměti, že získaný certifikát bude mít pravděpodobně platnost pouze na omezenou dobu. To, že jste před 20 lety získali titul inženýra v oboru telekomunikace, nebude znamenat téměř nic. A za každé formální potvrzení dosaženého vzdělání samozřejmě zaplatíte. To však není takový problém - průzkumy totiž ukázaly ochotu za vzdělávání platit, pokud usoudí, že z něj budou mít převážně osobní prospěch, ať v soukromém, nebo v pracovním životě. Při plánování kurzů či samostudia vezměte tyto skutečnosti v úvahu. ²⁵

Anotace knihy

Úvod

Známe okřídlenou nadsázku “za vším hledej ženu”. To ale absolutně platí o informacích.

Kniha není o technologii informací je o filozofii života s informacemi a jejich přeměně v osobní znalosti a moudrost, i když k tomu jsou encyklopedické znalosti současných technologií a dalších oblastí lidské činnosti důležité. Populární literatury, konfrontujících pokud možno srozumitelně a uměřenou vahou rozdílné názory na nejrůznější oblasti života, není mnoho. To přesto, že není oboru, který by tak intenzívně ovlivňoval život jako informace. Ty totiž stále více řídí každé naše rozhodnutí, každý náš krok.

Praktická doporučení pro potřebu běžného člověka nebyla dosud zřetelně a komplexně formulována. Příčinou je patrně skutečnost, že filozofie bývají modelovány především hlubokými životními zkušenostmi a tudíž i časem. Není tedy divu, že daleko zaostávají za technikou.

Již Kant dospěl k přesvědčení, že moderní svět působí v mnohém ohledu jako prvek ohrožující identitu. Domnívá se, že filozofie nám zde má poskytnout orientaci a nové jistoty. Předmětem jeho úvah je rozsah, kvalita, spolehlivost, stupeň jistoty poznání a poznávacích metod.

Na všechny tyto problémy musíme hledat odpovědi i dnes. Jenom je vše mnohem aktuálnější a vyžadují se mnohem konkrétnější odpovědi. To je také cílem této knihy – přiřazení těchto základních a ještě nově formulovaných filozofických problémů k jednotlivým proudům laviny informačních technologií. Ty rychle přicházejí, odcházejí, víceméně nás zasahují, ale chceme-li v životě obstát musíme se naučit k nim kriticky přistupovat, s nimi žít a efektivně je využívat.

Myšlenka napsat tuto knihu ve mne zrála více než 10 let. Po celou tu dobu jsem sbíral a třídil tisíce informací a především promýšlel  konání, názory a rady moudrých /ale i nemoudrých/ napříč celou historií i současností.  V malé míře jsem si je dovolil doplnit vlastními poznatky. A také jsem několikrát neúspěšně začínal. To proto, že vždy, když jsem jmenoval určité technologie, se tyto staly po krátkém čase překonané a neaktuální. Toho jsem se, pokud  to bylo možné, dále vyvaroval.

Byl bych rád, kdyby kniha alespoň vyznačila cestu, možná k novému oboru “Filozofie pro osobní informatiku”, který je třeba,  podle  mého názoru soustavně rozvíjet tak, aby držel krok s tempem rozvoje informačních technologií. K tomu  jsem se snažil vymezit klíčové pojmy a rozčlenit strukturu díla na samostatné oblasti, jejichž kapitoly umožňují do určité míry ohraničenou diskusi, zpřesňování a systematické doplňování nových poznatků.

Každá z probíraných oblastí lidského obzoru”, by si zasluhovala obsáhlou knihu. Pak by to ale četlo v dnešní době jen málo lidí. Čelil jsem problému, jak v jednotlivých kapitolách předložit co nejstručněji a nejsrozumitelněji nejširší názorovou změť. Nezbylo, než radikálně vypustit vše méně podstatné a to podstatnější výrazně zestručnit a vypustit i všechna “ozdobná” slova.

 Zkušenost mne také naučila, že to co jsem si předsevzal, lze doplňovat denně a donekonečna, a že je nutno udělat čáru, kde každá etapa skončí. A po čase se na vše podívat znovu pod jiným  prizmatem. 

I přes značný rozsah díla, který je daní hektické ale vzrušující době v níž žijeme, je kniha jen rozhlednou po nekonečném lidském obzoru, odkud problematiku jen zahlédneme a poznáme kterým směrem se za zevrubnými znalostmi vypravit. Nápomocnými zde může být cca 100 anotací, podle mého názoru, závažných  knih. A podobně i curiculum vitae mnoha desítek moudrých osobností napříč věkem. Z těchto zdrojů toto dílo v mnohém čerpalo.

Každá kapitola obsahuje následující části:

*Klíčová slova

*Anotace či abstrakt, metadata – definuje se diskutovaná oblast, klíčové pojmy, a případné průniky problématiky do jiných oblastí.

*Motto či citát – pokud je to účelné, jednoduchou formou vyjadřuje ty nejsilnější myšlenky /často přesněji než dlouhosáhlé prezentace/.

*Historie, současné poznání a predikce blízké budoucnosti – vymezuje problematiku /technologické mimimum/, shrnuje historický a současný vývoj  a z toho se v omezené míře, s pomocí moudrých, pokouší extrapolovat nejbližší budoucnost.

*Příběh – uvádí jeden či více příkladů důsledků úspěšného či neúspěšného konání, které byly významným způsobem ovlivněny informacemi a znalostmi.

*Úhly pohledu – shrnuje nejrůznější pozitivní i negativní úhly pohledu. A konfrontuje je.

*Zvažte následující doporučení – předkládá se k uvážení jedno nebo více již praxí ověřených doporučení.

*Stať “Zkuste se zamyslet nad otázkami” v níž je čtenáři přenechán prostor pro vytříbení vlastního názoru. Může být také započetím polemiky v širším okruhu diskutujících.

Závěr celé knihy je doplněn:   

*o soubor “Citace”

*o “Doporučenou literaturu” – sloužící jako rozcestník pro vážnější zájemce o některou z diskutovaných problematik.

*o “Curiculum vite” obsahující stručné informace o význaných osobnostech  historie i současnosti, z jejichž prací kniha čerpala

Klíčová slova: znalosti, znalostní společnost, moudrost, informační obzor, dobývání znalostí

anotace

 Historie, současnost a predikce blízké budoucnosti

Historie informační a znalostní společnosti dosud neexistuje

Znalostní společnost lze pokládat spíše za společností těch zkušenějších a těch méně zkušených, než společností šéfů a podřízených.

O historii vývoje informační a znalostní společnosti snad ještě ani mluvit nelze. Chybí zkušenosti. Určité vytříbení pojmů přinesl až Lisabonský summit v r. 2000. Přestává se mluvit o společnosti informací a začíná se hovořit o společnosti znalostní.

Neustále se zvyšuje počet lidí, kteří se stávají znalostními pracovníky. Např. špičkový lékař. Na svou profesi se dlouho připravuje, a vzdělávání pro něj získáním diplomu nekončí, právě naopak. Po celý profesní život je “odsouzen” k sledování novinek a doplňování svého vzdělání a to nejenom ve svém oboru, ale také v oborech souvisejících. ¹² Podle Ludmily Mládkové

Mnoho pracovníků – technologů, vykonává práci se znalostmi i práci manuální. Ti se pravděpodobě, stanou nástupci kvalifikovaných dělníka minulého století. Ale v rozporu s dělníky minulosti, většina znalostních pracovníků považuje svou práci za součást života.

Ke vztahu informace, znalost, moudrost

Napadl mne příklad rozdílu mezi informací a znalostí. Jako kluk jsem snil o tom, že se vrátím, řekněme do středověku a oslňuji předky svým věděním. Pak mi ale došlo, že bych vlastně mohl pouze popsat věci, třeba vysílačku, ale udělat něco z toho, co mám běžně kolem sebe, bych nedokázal. Tudíž bych pouze předal informace, za které by mne asi upálili, ale znalosti bych nepředal žádné. Neznámý bloger

Informace jsou, relevantí data  jimž uživatel přisoudil důležitost a význam, přičemž data jsou vše, co lze monitorovat smysly, objektivní fakta, posloupnosti znaků.  Informace má hodnotu která závisí na ceně za kterou jsme ji získali a na osobním vztahu. Jsou rozšiřovány pomocí  tvrdých /technologických/ a měkkých /lidských/ sítí.

Znalost nejsou informace. Znalosti nejsou vědět co, ale vědět jak. Rozlišujeme znalosti explicitní, které lze vyslovit, napsat, nakreslit či jinak znázornit a tacitní znalosti získané interakcí explicitních znalostí a zkušeností, dovedností, intuice, osobních představ a kreativity. Většina tacitních znalostí je skrytá v podvědomí lidí. Víme více než můžeme říci. Taková znalost může být křehká a nepodchytitelná na to aby mohla být skladována, transportována a vyjadřována pomocí technologií.

V rámci učení i práce se neustále mění jedna forma znalostí v druhou a tím vznikají znalosti nové. Znalosti lze kombinovat pomocí schůzek, dokumentů, telefonních hovorů a nápadů. Je jediným zdrojem, který se používáním nezmenšuje a neničí. Naopak – přibírá další znalost a zvětšuje se. Avšak ustupuje a odpadá, když se najde jiná, vyšší znalost. Udává se, že poločas rozpadu znalostí je 2,5 roku. Proto je nutné ji neustále doplňovat a zkvalitňovat, nebo se vytratí.  A to je investice do něčeho, co se bude zvětšovat, nabývat, růst.

Vyvrcholením a nejvyšší možnou kvalitou je moudrost. Moudrost jsou znalosti spojené s určitým postojem a vyjadřuje kompexní hodnocení /poznání okolního světa jednotlivcem/.

Kulturní rozdíly v chápání znalostí

Pravda může mít řadu podob.

V západním světě je za znalost považovaná pouze znalost verifikovaná /ověření podle důkazu/. To i v případě, že je nepřímo prokázána např. úspěšným využíváním. Podle asijských národů západní chápání nedokáže zachytit relativní, dynamickou a lidskou dimenzi znalosti. Podle jejich chápání může jedna a ta samá znalost být v závislosti na situaci a kontextu, pravdivá, zpola pravdivá i nepravdivá.

Problém informačního obzoru

Šíře informačního obzoru je úměrná životním šancím.

Rozvoj IT šířících laviny informací zasahuje každého. Ať jste intelektuály zabývajícími se slovy a idejemi, manažery řídícími lidi a práci, nebo třeba dělníky. Někdo je zasažen postupně, někdo okamžitě. Řada dosud úspěšných metod pro práci s informacemi se přežívá. Doba si vyžaduje rychlé a výrazné inovace v myšlení, změny ve filozofii práce s informacemi. Kdo se rychle nepřizpůsobí, zaostane.

Informace, jsou všude kde jsou lidé. Člověk je potkává, nebo se s nimi střetává, ale není cesty, po které by se jim mohl vyhnout. Jsou zdrojem našeho poznávání světa, podmínkou našeho rozvoje. Kultura, věda i technologie jsou bez nich nemyslitelné. Jsou motivačním faktorem pro tvořivou činnost i zdrojem radosti z hledání a nalézání. Přitom se ale nemůžeme vyhnout jejich nežádoucím vlivům.

Problémem dneška není nedostatek informací, jak tomu bylo ještě před 20 lety, ale jejich neuspořádanost a obtížná orientace v jejich změti. Nedostatek přehledu způsobuje únavu a stres. Proto je mimořádně důležité správně si definovat svůj informační obzor. Co zařadíte do vašeho zorného pole je osobní a profesní záležitostí. Orientace v informacích, jejich zdrojích a kvalitě si však vyžádá značné úsilí. Zkusme si nyní tyto zdroje a jejich formy alespoň zhruba rozčlenit.

Zdroje privátních informací

Práce s informacemi  je velká, vzrušující hra, s kombinacemi, jejichž počet nemá v našem životě obdobu.

Osobní informace se získávají převážně z rozhovorů s blízkými lidmi a spolupracovníky, z korespondence, z neformálních diskusí. Do systému soukromých informací patří i přehled pojištění, plateb rodiny, telefonní a kontaktní seznam uvádějící kromě čísla spousty dalších údajů, přehled sledovaných tiskovin a dalších pro nás dostupných informačních zdrojů, zakódovaný soupis nejrůznějších PINů, popis složitých administrativních či technických úkonů, čas od času se opakujících. A také osobní plánovací systém a vlastní archiv, máme-li jaký.

Veřejně dostupné zdroje osobních informací

Pokročilé znalosti jsou všeobecné, bezmezně užitečné, široce přístupné.

K veřejně dostupným zdrojům mohou patřit: periodický tisk, knihy, učebnice, manuály, normy, technické, veřejné, patentové a podnikové knihovny, výstavy, informační střediska institucí, států, správních orgánů, telefonní informační služby, dnes již stovky rozhlasových a televizních kanálů /s teletextem/, počítač, internet a další on-line databáze. Dále výzkumné zprávy, sborníky z kongresů, informace o nových knihách, reklamní letáky, ceníky a další firemní literatura, báze o firmách, výrobcích, ekonomické a právní informace, encyklopedie...

Různorodost nosičů informací

Žádný institucializovaný informační systém vám není ušit na míru.

Médium, nesoucí informaci, může být např. papír, časopis, kniha, diskety, audio či videokazety, multimedia, on-line databáze, internet. Informace může být ve formě ručně psaného, či tištěného textu, obrázku, zvukového či obrazového záznamu, stále častěji kombinací všech forem.

Tyto zdroje mohou mít navíc rozdílnou informační hodnotu tj. kvalitu, rozsah, aktuálnost, ale i časovou a cenovou dostupnost. A pro každého může mít každé z těchto informačních kritérií jiný význam.

Informace – strategická „surovina“

Úspěch v podnikání může mít jen ten, kdo ví co ostatní nevědí. A. Onasis

Podle obsahu lze zhruba dělit informace na běžně dostupné a strategické. Ty běžně dostupné se musíme naučit využívat proto, abychom se bezproblémově a s co nejmenšími časovými ztrátami dokázali pohybovat v chaosu dnešního života.

Jsou-li informace „energií doby“, znamenají-li úspěch, moc a peníze /tak tom bylo vždy/, nelze očekávat, že je všechny budou lidé ochotně sdílet. Hodnota informací se snižuje úměrně tomu, kolik lidí je má. Existuje-li něco, co víte pouze vy, může být hodnota takové strategické informace prakticky neomezená. Ale i běžně dostupné syntetizované informace získané z více nezávislých zdrojů se mohou stát informacemi nanejvýše strategickými. To je umění těch nejschopnějších.

Zažíváme zlom epochální rozměrů

Propojení všech IT vede k dramatickému snižování prostorového i časového omezení a k ohromnému nárůstu možností pro každého.

Většina informací o zboží, službách, vzdělávání, využívání volného času, či o věcech denního života se přesouvá na web. Banky nás nutí ovládat konta z domova a úřady a firmy nás směrují na internet. Hrozí, že kdo nebude mít přístup na internet či nebude schopen ho používat, se ocitne v ekonomické i společenské izolaci.

Rozdíl mezi TV a monitorem počítače se stává snad jen otázkou rozměrů a někdejší hromadné sdělovací prostředky se mění v personalizovaná, obousměrná multimediální média. Každý se může stát i aktivním producentem informací.

A s počítači začínáme také hovořit, ovládáme je dotykem, pohyby pohledem či dokonce myslí, nosíme je na sobě, budeme s nimi tapetovat stěny místností. Všechny tyto změny zásadně mění i to, jak se učíme, pracujeme, jak se bavíme – zkrátka celý náš život. ¹³

Připravme  se  na vysoce konkurenční společnost

Očekává nás zcela bezpříkladný vývoj společnosti. Ray Kurzweil

Nastupující společnost bude naprosto odlišná od společnosti druhé poloviny 20. stol. A také od očekávání většiny lidí. Politici “snad” vědí, že v dalších 25 letech budou lidé muset pokračovat ve svých pracovních aktivitách až do poloviny osmého desetiletí svého věku, pokud to ovšem jejich zdravotní stav dovolí. Starší lidé budou muset pracovat na částečný úvazek, jako poradci, na řešení jednorázových úkolů. Kolem r. 2030 bude polovina lidí ve vyspělých státech starších 65 let.

Mladší budou hledat stálý příjem k zajištění rodiny, starší musí rozšířit svůj záběr  a kombinovat své hlavní zaměstnání s jinými úvazky a s oddechovými aktivitami. 55 roků pracovního života, které nemají v lidské historii obdoby, bude doba příliš dlouhá na to, aby člověk vykonával jen jeden druh práce. Navíc je jen málo společností, vládních organizací a programů, které se dožívají více než 30 let. A dlouhověkost je jednou z příčin rozštěpení pracovního trhu.

Studie IPTS /Institut for Prospective Technology Studies/ uvádí, že v nejblížším desetiletí bude až 80% růstu založeno na nových znalostech. Je tedy přirozené že národy, organizace i jednotlivci budou mezi sebou tvrdě soutěžit. Je známo, že dnes se manuální prací živí ve vyspělých částech světa jen kolem 25% lidí. Země, které žijí z prodeje znalostí a objevů jsou a budou výrazně bohatší než země v kterých stále dominuje montáž nápadů, které vymysleli jinde.¹⁴

Znalostní společnost bude společností bez hranic, protože znalosti se pohybují ještě snadněji než peníze. Bude to společnost s potenciálem jak úspěchu, tak neúspěchu. Každý může získat “výrobní prostředky”, tzn. znalosti nezbytné pro práci, ale úspěch všem zaručen není.

Udržím krok s dynamikou vývoje? – stále aktuálnější otázka

Znalosti jsou nesmírně dynamické. Je nezbytné soustavně je přehodnocovat s použitím nejrůznějších zdrojů.  Ray Kurzweil

Nejenom politici a ekonomové, ale i jednotlivci si kladou čím dále aktuálnější otázky: „Lze udržet krok se současným vývojem? Nedostanu se profesně a ekonomicky v  prostředí neustále se zostřující konkurence na vedlejší kolej ?“

Jste-li kvalifikovaný specialista neznamená to, že vám specializace vydrží celý život. Vězte, že mnohé obory mohou ze dne na den ztratit na významu. Stále důmyslnější  technologie a překotné změny ve všech oblastech vám však nabídnou řadu specializací nových. Bude tak stále důležitější naučit se tyto nabídky využívat.

 Příběh

Informace nejsou znalosti  Epizoda,  Milana Zeleného 25.05.2008 ze serveru “aktualne.centrum.cz”

Informace jsou pouhými vstupy do znalostního procesu koordinace činností. Dosažení vytčeného účelu skrze akci (tedy ne jen na papíře) je jediným důkazem praktické, použitelné znalosti. Vše ostatní je informace.

To jsem pocítil jako student, když jsem z pražské VŠE odešel na University of Rochester. Byl jsem na VŠE nejlepší ve statistice, tak jsem jel do USA s notnou dávkou sebevědomí. Rozhodl jsem se absolvovat kvalifikační zkoušku ve statistice, abych se vyhnul drahému kursu. Statistika je statistika všude na světě, říkal jsem si – než jsem zjistil, že jsem byl poctivě vzdělán jako “ukecaný chytrolín”: samá informace, žádné znalosti. Propadl jsem hned u první zkoušky.

Věděl jsem všechno o statistice. Znal jsem regresní koeficienty, uměl je definovat, interpretovat i matematicky odvozovat. Jen jsem je neuměl použít. V USA se mě při zkoušce nikdo na informace neptal. Byl tam příklad o prodeji zelí, spousta dat z prodejů a tržeb, a já měl doporučit zásoby pro příštích 6 měsíců. Já ani nevěděl, že se tam má regresní koeficient použít, počítal jsem jako blbec nějaké “klouzavé průměry”. Pak už to šlo rychle, nebyl čas. Uvědomil jsem si, že na VŠE jsme byli jako chodící encyklopedie, že mám sice spoustu informací (asi až příliš), ale žádné znalosti. Styděl jsem se sám před sebou.

Měl jsem tedy hodně dohánět, vlastně všechno. “Američtí hoši” sice neměli moc informací, ale uměli klást otázky, formulovat problém, dát dohromady tým, navrhnout projekt a skončit s tržně žádoucím produktem nebo službou. To jsem já neuměl. Také jsem pochopil proč zkoušky byly s “otevřenou knihou” – zpočátku jsem myslel, že se zbláznili. Pak jsem začal mít z “open book exams” posvátný strach: testovaly se znalosti, ne informace.

Píši tuto osobní anekdotu proto, abych podtrhl rozdíl mezi informacemi a znalostmi. Informace jsou nutné, ale ne postačující - účelem znalosti. Dnes jsou informace “komoditou” – jsou všude, v jakémkoliv množství a často zdarma. Neposkytují ale žádnou konkurenční výhodu. Čeho není dost, jsou znalosti. Naopak, těch je stále méně, protože jsou jediným zdrojem konkurenční výhody, jediným opravdovým kapitálem v ekonomice. (Peníze bez znalostí nejsou kapitál.)

Také jsem se naučil, že umět klást otázky je ve vzdělávání mnohem důležitější než umět na otázky odpovídat. Vědět Co nebo To (informace) je méně podstatné než vědět Jak (znalosti) a to ještě méně důležité než vědět Proč (moudrost). Od dat a informací, které jsou všude, se globální společnost přesunula ke znalostem a moudrosti, které jsou jen někde. I vzdělávací instituce se liší, některé předávají pouze informace (navíc zastaralé) a jiné učí znalosti pro budoucí akce.

Pochopit, že informace nejsou znalosti je jedním z nejdůležitějších poznání, které můžete sobě, ale hlavně svým dětem, poskytnout. Jde o výjimečně důležité rozlišení pro dnešní dobu globálních informací a komunikací. Na tomto rozlišení závisí naše postoje ke vzdělání a kultuře, řízení podniku, chápání ekonomiky, individuálního rozvoje, hodnocení výkonu a úspěchu, rozhodování, atp.

 Úhly pohledu

Trh znalostí

Práce se znalostmi rozvíjí schopnosti a kvalitu myšlení lidí.

Někteří lidé sice požadovanou znalost mají, ale nemusí ji chtít sdílet, protože pro ně znamená moc. Postavení nezávisí ale jen na znalostech, ale na kontaktech, soc. dovednostech a na politických hrách v organizaci.

K teorii růstu

Stovky let se schopnost vyrábět a distribuovat zboží nezvyšovala. Až využivání znalostí při práci bylo příčinou výbušného růstu produktivity.  R.Drucker

Teorie růstu dokazovala, že větší výroba potřebuje víc kapitálu a víc práce. To už neplatí. Výroba roste, protože jak kapitál, tak práce jsou umocněny znalostí. Znalost je třeba započíst. Pracovníci v ekonomické vědě a její výuce mají před sebou úlohu předělávat svůj obor v duchu znalosti a začít se zabývat celkovým přepracováním ekonomické teorie. Ceny ve zpracovatelské výrobě očištěné o inflaci totiž neustále klesají, zatímco ceny předních znalostních produktů, jako jsou služby vývojové, vědecké, učitelské, lékařské, exekutivní, politické, se znásobily.¹⁵

Ve znalostní ekonomice jsou zásadními faktory úspěchu schopnosti řídit složitá systémy, zvládání komplikovaných technologických procesů /navrhnout systémy/, zabezpečení trvalého rozvoje a ekologického žití, ovládání logistiky, umění prodávat – to vše při vysoké flexibilitě. ¹⁶

Svět se rychle mění

Člověk není dosud adaptován na změny, kterými v posledních letech procházíme.