klíčová slova: GPS,  Galileo, Glonass,  Geotagging,  Navsar, bezpečnost satelitní navigace

anotace

 

 Historie, současné poznání a predikce blízké budoucnosti

Pohled do historie navigace

Fráze „hledá zeměpisnou délku“ („finding the longitude“) se stala v 17. století v Británii synonymem pro bláznivé chování.

Aby se neztratili, museli naši předchůdci činit různá opatření, od vztyčování obrovských orientačních bodů v krajině až k pálení ohňů na kopcích. A námořníci ? Až do konce 17. stol., jakmile byla země z dohledu, museli zeměpisnou délku odhadovat na základě odhadu překonané vzdálenosti. Pomocí rovnice Rychlost x Čas = Vzdálenost vypočítávali vzdálenost, kterou loď urazila.

Základem GPS je stejná matematická rovnice. Jediným rozdílem je úroveň chybovosti. To je ale rozdíl  ohromný, protože GPS k měření času používá atomové hodiny, zatímco námořníci používali hodiny přesýpací; a zatímco GPS k vypočítání vzdálenosti využívá trilateraci a rádiové signály, staří námořníci si museli vystačit s pozorováním kusů mořských řas proplouvajících kolem trupu lodi, nebo počítáním uzlů na provazu, vypouštěným za  lodí!

S růstem poptávky po zámořském obchodu se navigátoři naučili vypočítávat zeměpisnou šířku podle slunce za dne a podle Polárky za noci. V 17. století to ale již nestačilo. Proto v r. 1714 nabídl britský parlament odměnu 20 000 liber tomu, kdo přijde na způsob, jak se plavit z Velké Británie do západní Indie, aniž by se odchýlil od zeměpisné délky více než půl stupně.

Jádrem problému byla přesnost hodin. Přestože přesné kyvadlové hodiny existovaly už v 17.století, pohyb lodi a změny vlhkosti a teploty způsobovaly, že hodiny neměřily čas přesně. Problém vyřešil tesař John Harrison – díky porozumění mechanice, svému talentu a odhodlání.

Následně kapitán Cook použil verzi Harrisonových hodin na třech svých cestách pokrývajících tropické oblasti i Antarktidu. Ty již nikdy nepřekročily denní průměrnou odchylku 8 vteřin (2 námořní míle).

Úsvit moderního věku

Jakmile se objevil systém GPS, pozemní systémy se staly zastaralými.

Od 17. stol. objevy, vynálezy a zdokonalené techniky přicházely v rychlém sledu a umožňovaly navigátorům zjišťovat polohu s čím dál větší přesností a spolehlivostí. Ale skutečně moderní navigace se datuje až od r. 1920, od zavedení pozemních rádiových systémů. Jednalo se o průlom, ale ne bez nedostatků. Byl omezen dosah  /okolo 800 km/ i přesnost /cca 250  m/. Nedala se měřit nadmořská výška.

Umělých družice počátkem 60. let min. stol. přineslo navigační rádiové signály v tzv. přímé viditelnosti. Původně byly družice využívány ve 2D systémech. Zkušenosti vydláždily cestu pro systém, který změnil navigaci jednou provždy: The Global Positioning System neboli GPS.

Vše z https://www.tomtom.com

Funkce satelitní navigace

GPS je tvořen třemi segmenty: kosmickým, řídícím a uživatelským.

Systém GPS, neboli česky, Globální polohový systém je pasivní dálkoměrný systém pro stanovení polohy a času na Zemi i v přilehlém prostoru. Někdy je také nazýván svým druhým názvem NAVSTAR.

Kosmický segment GPS  představují družice umístěné na šesti kruhových drahách 20 190 km od povrchu Země a pohybující se rychlostí 11 300 km/h. Za jeden den uskuteční každá družice dva oběhy kolem Země (jeden oběh trvá 11 h 58 min), proto je další den na stejném místě oběžné dráhy vždy o 4 miuty dříve. Každá ze šesti drah má pět pozic pro umístění družic. Pozice č. 5 je záložní, k plné operační způsobilosti postačuje 24 funkčních družic s životností 10 let, některé ji ale překonaly.

Největší změny nově vypouštěných družic je: zlepšení odstínění před kosmickým zářením, zvětšení zásob paliva pro raketové motory a přeprogramovatelný počítač. Nejdůležitější je ale schopnost fungování družice bez zásahu z řídícího střediska a prodloužení životnosti na 15 let.

Srdcem družic jsou velmi přesné atomové hodiny. Starají se o dlouhodobou frekvenční stabilitu signálu. Pro modulaci nosné vlny 10,23 MHz se používá tzv. PRN kód. Ten je pro každou družici jedinečný. Horizontální přesnost určení polohy pomocí C/A kódu, který je opakován každou tisícinu sekundy, se pohybuje v řádech jednotek metrů.

Pro určení dvojrozměrné polohy (nejčastěji zeměpisná délka a šířka) postačí příjem signálu z min. tří družic, k určení trojrozměrné polohy (+ výška) minimálně ze čtyř družic. Příjem menšího počtu družic znemožňuje výpočet polohy, vyšší počet družic ji naopak zpřesňuje.

Řídící segment -  hlavním úkolem je sledování drah družic a stavu jejich hodin. Tvoří ho soustava pěti monitorovacích stanic, čtyř pozemních vysílačů a hlavního řídícího střediska. Monitorovací stanice jsou umístěny rovnoměrně po obvodu Země, většinou blízko rovníku.

Uživatelský segment – je složen z GPS přijímačů jednotlivých uživatelů, umožňujících přijímat signály z družic a získávat z nich informace o své poloze a čase. Kombinuje se s vazbou na elektronické mapy. Uživatelský segment tvoří pasivní přijímače schopné přijímat a dekódovat signály z družic. Jejich provoz není spojen s žádnými poplatky za využívání služby. Díky tomu, že přijímače nemusí komunikovat s družicemi, může GPS obsloužit neomezený počet uživatelů.

Některé příklady použití  satelitní navigace

Vojenské účely – Zařízení pro satelitní  navigaci jsou integrovány do letadel, tankerů, lodí i ponorek, tanků i pozemní vojenské techniky. Kromě navigačních aktivit jsou využívány k označování cílů a navádění raket, jsou součástí vzdušné podpory a montují se i do „chytrých” zbraní.

Zemědělství – Navigace pomáhá zemědělcům k vyšší produktivitě a účinnosti metod obdělávání půdy. Mnoha uživatelům slouží k řízení speciálních postupů, zejména při aplikací chemických a průmyslových hnojiv. Také poskytuje data o pozemcích a je možné z ní vyčíst např. zamoření polí plevelem nebo onemocnění pěstovaných kultur.

Letectví – Navigační systémy letadel pomáhají při řízení téměř všech manévrů, která letadla provádějí. Jedná se o pomoc při vzletu i přistávání, stroje jsou pod neustálou kontrolou i během svého pobytu ve vzduchu, trasy letadel jsou předem pevně naplánovány a jejich dodržování je neustále kontrolováno. Výhodou je využití systému v jakýchkoliv povětrnostních podmínkách, ve dne i v noci.. Výrazně se zvyšuje i ekonomika provozu.

Životní prostředí – Satelitní navigace umožňuje vyhodnocovat přesné informace o přírodních jevech, které probíhají na velkých plochách. Tak je možné předpovídat rychlost postupu lesních požárů, vzdušných vírů a jiných nebezpečných jevů a chránit tak životy i majetek na dotčených územích.

Námořní doprava – Satelitní navigace má velký potenciál v námořní dopravě. Za zmínku stojí nejen využití pro navigaci při cestách oceány, ale také zmapování a označení nebezpečných míst, mělčin, a podobně. Rybářské flotily ji využívají k navedení do oblastí s optimálním výskytem ryb. Informace o pozici, rychlosti a kurzu šetří čas i palivo.

Záchranný systém – Satelitní navigace se stala standartem jednotek záchranného systému. Možnost rychlého určení místa nehody, požáru nebo ztroskotání lodi nebo letadla a následná schopnost být na toto místo rychle naveden, zlepšuje a zefektivňuje práce výše uvedených složek.

Železniční doprava – Většina železničích soustav je provozována na jednokolejných tratích. Precizní znalost polohy vlaků předchází nehodám, zachovává plynulost dopravy a minimalizuje zpoždění. Satelitní navigace také poskytuje zvukové signály a informace o důležitých uzlech nebo přejezdech. Monitoruje tak pohyb vozidel, zajišťuje bezpečnost provozu a umožňuje automatizovat provoz vlaků.

Volný čas – Přenosné přijímače umožňují cesty v neznámých oblastech bez ztráty orientace. Jsou využívány k určování polohy, směru, rychlosti, vzdáleností a času. V prodeji  jsou aplikace, umožňující určit svou aktuální polohu, i předem podrobně naplánovat trasu cesty včetně začlenění různých zájmových bodů. Stále se také zvyšuje počet uživatelů her, speciálně založených na satelitní navigaci.

Vesmírné projekty – Satelitní navigace posiluje vesmírný výzkum a operace ve vesmíru. Pomáhá řídit a kontrolovat polohu satelitů na oběžné dráze. Využitím speciálních algoritmů budou již brzy satelity schopny navádět se automaticky čímž se usnadní provoz pozemních řídících středisek. Rakety a kosmické lodě budoucnosti budou schopny startovat, pracovat na oběžné dráze a poté se vrátit na Zemi pod neustálým řízením a kontrolou satelitním navigačním systémem.

Pozemní doprava – Schopnosti satelitní navigace, umocněné informačními technologiemi a moderními systémy řízení pomáhají při řešení všech činností, týkajících se plánování dopravy. Jsou využívány ke sledování pohybu a polohy vozidel, k plánování nejefektivnějších tras a mohou se stát zdrojem výnosů, plynoucích z asistence při provozování integrovaného systému dopravy.

Body zájmu – Navigační zařízení kromě vedení po zvolené trase obsahuje také řadu databází (tzv. bodů zájmu- point of Interest Information) v desítkách kategorií. Jsou to např. informace o letištích, autoservisech, zastávkách a železničních stanicích, nemocnicích, hotelech, kinech, ulicích, parkovištích, čerpacích stanicích, školách, obchodech, sportovních komplexech, turistických informacích atd.

Zeměměřičství, mapování – Satelitní navigace je využívána jak k zodpovězení otázek týkajících se plánování, tak k přesnému zakládání staveb, stanovování linií  produktovodů, silnic, železnic, nebo při výstavbě infrastruktury v urbanistických centrech. To vše vede k významným úsporám času a peněz.

Čas – Díky přesnosti atomových hodin, používaných v družicích, jejichž odchylky dosahují hodnot nanosekund, je satelitní navigační systém využíván k synchronizaci hodin a mnoha událostí po celém světě. Např. světové investiční a bankovní společnosti se denně spoléhají na přesnost systému z důvodu celosvětově simultánního provádění transakcí. Je těžké říci, co je při využívání GPS nejdůležitější. Ve světě, který se mění každým dnem ale přetrvává jedna univerzální pravda – totiž čas.

Nicméně satelitní navigace má také své nevýhody a to především nemožnost měřit v podzemí, v budovách je třeba počítat se zhoršením v husté zástavbě či porostu a to z prostého důvodu nutnosti přímé viditelnosti mezi přijímačem a satelity. ¹⁹

Galileo opět změní naše životy

A na obzoru jsou další systémy, které po počítačích, internetu  a   mobilech znovu počnou  ovlivňovat naše životy. Evropa se díky projektu Galileo stane nezávislá na americké navigační síti GPS a její ruské obdobě GLONASS. S oběma systémy bude Galileo kompatibilní, ale bude přesnější. Slibuje velké komerční využití i další technologickou revoluci. Na rozdíl od vojenských systémůGPS a GLONASSu,  které lze  lokálně vypnout, rušit či snižovat přesnost je Galileo ryze civilní projekt.

Otevírá trh v hodnotě téměř tří set miliard eur a bude nás provázet na každém kroku. Nalezne uplatnění např při řízení záchranných akcí, zlepšení osobní bezpečnosti, stejně jako při výběru poplatků na dálnicích. Zabrání vzniku dopravních zácp, pomůže sledovat přepravu nebezpečných materiálů.  Lodi a letadla budou navigovány s přesností jeden metr. Dálkoví řidiči už nezfalšují údaje o ujetých kilometrech, zemědělci nebudou moci spekulovat s výměrou osetých ploch.

Mobil  uživatele upozorní, že nablízku je přítel, a navede ho k němu. Nakupující upozorní na nedaleké obchody a na ty, které prodávají se slevou,  poskytne předpověď počasí se zaměřením na určité místo. Příbuzní budou moci přesně sledovat pohyb starých a nemocných lidí nebo malých dětí i mezi výškovými domy. To je jen malý výčet služeb, kterých se můžeme dočkat.

Technologie projektu nezmění pouze mobily, ale i automobily. Pro případně uživatele by navíc mnoho výhod, které budou se systémem spojeny, mělo být bezplatné. Tvůrci projektu jsou totiž přesvědčeni, že značná část nákladů se vrátí z poplatků, které uhradí společnosti a vládní úřady. Jenže vládní úřady jsou kromě jiného financovány z daní občanů, takže i ti si vlastně za služby zaplatí. ²⁰

Trojrozměrná GPS  navigace bude ještě realističtější

Vývoj elektronických map směřuje k názornému zobrazování, které se bude čím dál tím víc blížit skutečnosti. Nová trojrozměrná perspektiva umožňuje totiž řidiči lépe a rychleji pochopit instrukce na displeji navigace, než je tomu u klasického pojetí mapy.

Zobrazení ulic, křižovatek a silnic bude velmi věrné, neboť bude propojeno na digitalizované satelitní snímky. Ze všech těchto dat systém vygeneruje obrysy i tvary budov a další trojrozměrné pohledy na projíždějící města, ale i na  objekty vzdálenější od projížděné silniční sítě. Digitální mapy budou obsahovat podrobné údaje o  městech, včetně nejzajímavějších pamětihodností a jejich 3D zobrazení, informace o otevírací době, cenách, muzeích, divadlech atd. ²¹

Nové funkce fotografie

Učitelé, přinejmenším od Komenského, a také novináři, od první chvíle, kdy noviny začaly tisknout ilustrace, věděli, že obrazy jsou více než slova. Text nese informaci, ale až obraz v moderním věku fotofrafie a záběry televizí ji činí realitou. Dnes již má většina mobilních telefonů ve světě zabudovaný fotoaparát. A z mobilů již proudí obrazy i videonahrávky. Třeba přímo z bojišť se všemi následky. ²².

Geotagging

Běžné se již staly aplikace, které slouží k přiřazování zeměpisných souřadnic k fotografiím. Ty dokáží  m.j načíst fotografie, hromadně k nim ze souboru s GPS záznamem trasy přiřadit polohu, zobrazit ji na internetové mapě, seřadit snímky do trasy. Program podle uložené polohy dokáže ke snímku přiřadit také textové informace, kde byl pořízen: stát, město, třeba i ulici. Umístění lze také manuálně změnit, a přidávat lze také hromadu dalších parametrů do hlavičky.

Spojení s digitálním světem

Mobilní telefon s fotoparátem se brzy stane hlavním prostředníkem mezi reálným a digitálním světem. Po nejrůznějších aplikacích jako je čárový či QR kód se objevuje technologie umožnící získat z vytištěných materiálů krátkou informaci, např. www adresu. Z obrázků totiž dokáže mobil  vyluštit data pro oko neviditelná. Technologie využívá 2500 let starých poznatků vědy nazývané steganografie. Obrázek vyfotografovaný z novin sdělí mobilu odkaz, a pomocí web prohlížeče je zobrazí. ²³

GPS a fotografie

Představte si, že jste ztraceni v cizím městě, nemluvíte místním jazykem a máte zpoždění. Co uděláte? Vezmete svůj mobilní telefon, vyfotíte nejbližší budovu a odešlete. Za chvíli se dozvíte, kde jste a jak se dostanete na místo schůzky.

Pomůže vám služba, která umí porovnat fotografii budovy s databází snímků. Za malý poplatek vám rozpoznávací sw na vzdáleném serveru přesně určí polohu a pošle pokyny, jak dorazit k cíli. Db obsahuje trojrozměrné modely skutečných ulic, takže sw umí vyhodnotit pozici uživatele s přesností jednoho metru. ²⁴

 

 Příběh

GPS a rozum

Asi nejznámějším případem použití GPS je příběh amerického pilota v Bosně O´Gradyho, jehož stíhačka F-16 byla sestřelena Srby v červnu 1995. Pilot byl vybaven přijímačem GPS a tak, když se po čtyřech dnech odvážil vyslat nouzový signál, mohl sdělit svoji přesnou polohu. A pak už následovala chirurgicky přesná operace jeho záchrany. Ještě dříve používaly americké jednotky dosud nekompletní systém GPS při operaci Pouštní bouře v Perském zálivu v r. 1991. Zde jim systém pomohl při rychlé a přesné navigaci v pouštích i při navádění letadel a raket.

Dnes je již GPS naprosto běžná, zejména v automobilech.  Zapnout GPS ale neznamená vypnout mozek – mapy mohou totiž někdy osudově zradit.  Své by o tom mohli vyprávět obyvatelé jedné osady nedaleko Halmstadu, jimž pochybení výrobců elektronických map udělalo z ospalých místních uliček kamionovou magistrálu.

Jistá řidička v hornaté oblasti Sälenfjällen zase svému GPS v autě věřila natolik, že když jí obrazovka ukazovala běžnou meziměstskou komunikaci, nedbala na to, co vidí v okolí, a plných 11 kilometrů jela po stezce určené sněžným skútrům. V oblasti Dalsland navigací vedený řidič 22 metrů dlouhého kamionu zajel po lesní stezce do lesa tak daleko a hluboko, že vyproštění jeho vozidla trvalo plných pět hodin.

Řidič polského minibusu ve Švédsku dokonce spadl se svým autem přímo do přehrady, protože zastaralá elektronická mapa mu ukazovala běžnou cestu a on se od miniobrazovky nad přístrojovou deskou zapomněl včas odpoutat.

Padesátiletý Němec, jemuž navigace přikázala „Teď odbočte doprava!“, prudce stočil volant a narazil do pouliční toalety, 30  m před křižovatkou, jíž se pokyn týkal. Škoda dělala 2000 eur.

Na jihu Anglie zase devětadvacetiletá řidička špatně pochopila, co jí navigační systém radí, a v téměř stodvacetikilometrové rychlosti se řítila v protisměru po dálnici u Portsmouthu. Zastavila až po 22 km.

Ne vždy jsou na vině lidé za volantem. Jedna americká hudební skupina prošvihla koncert v jihoanglickém Cheltenhamu, protože navigace ji navedla do Chelmsfordu, který leží o 200 km dál na východ. „Někdo to spletl, když město, kam jsme měli dorazit, zadával do systému,“ postěžoval si manažer skupiny.

Jak ale vysvětlit, že řidič sanitky si, byť s vadnou navigací, zajel přes 600 km, než převezl pacienta z jedné londýnské nemocnice do druhé? Omyl si prý uvědomil až u Manchesteru. Proč mu nedošlo dřív, že měl absolvovat jen třináctikilometrovou trasu? Jako by se potvrzovalo, že zatímco auta jsou čím dál „chytřejší“, lidé stále více hloupnou.

 

 Úhly pohledu

Silné erupce na Slunci mohou satelitní navigaci zmást, na čas i odstavit

Sluneční erupce šíří záření  v celé oblasti elektromagnet. spektra, od nízkoenergetických rádiových vln až po vysokoenergetické gama záření.

Vědci tvrdí, že se Slunce probouzí po období nízké aktivity. To může být pohroma pro slabé signály satelitní navigace. Naposledy Slunce dosáhlo vrcholu své aktivity v čase, kdy satelitní navigace nebyla ještě spotřebním zbožím. Nyní je situace úplně jiná, satelitní navigace se postupně stávají nutností pro celou moderní infrastrukturu.

Záření přicházejíci od Slunce může způsobit,  že přijímače satelitní navigace nebudou schopny odlišit slabý signál z družice od následků sluneční erupce, takže satelitní navigace budou pravděpodobně několikrát do roka mimo provoz.

Problém způsobí i ionosféra. Signály procházejí ionosférou, se zpomalují o dobu, která je velmi variabilní. Ionizace se liší na Sluncem osvětlené a neosvětlené straně Země, je také různá v létě a v zimě. Pokaždé dochází k drobným chybám satelitní navigace. Ale poruchy vyvolané slunečními erupcemi způsobí mnohem vyšší hodnoty ionizace. Účinkyje jen těžké předvídat. ²⁵

Blíží se doba, kdy satelitní navigace začnou rušit hackeři  i zločinci

V budoucnu by se  mohly objevit  výpadky systému, které by mohly vést až  k poskytnutí nesprávných informací milionům lidí na celém světě.

Achillovou patou satelitní navigace jsou velmi slabé signály, které přicházejí k přijímači. Každý ze satelitů systému posílá totiž na Zemi méně energie než automobilový reflektor, který by svítil na více než třetinu povrchu Země ze vzdálenosti 25 tisíc km. Je tedy jasné, že signály mohou být snadno rušeny zařízeními na Zemi. Ohrožena jsou uživatelská zařízení navigace, ale i široká infrastruktura. Je známo novoroční selhání jednoho ze satelitů GPS v roce 2004 a to, jaké zmatky to způsobilo.

Možností rušení je celá řada. Signály lze rušit neúmyslně, např. pirátským televizním vysíláním, ale také záměrně. Vojenské systémy používají rušení - pokrytí určitého území signálem se stejnou frekvencí, jakou má např. GPS ve snaze zmařit navigační systémy nepřítele.

Malé rušičky jsou ale stále dostupnější i v obchodech a  mohou mást přijímače satelitní navigace na desítky km. Ty výkonější dovedou rušit satelitní navigaci i komunikaci prostřednictvím mobilních telefonů.

A co je ještě horší, přijímače mohou být ošáleny. Nejsou tedy pouze primitivně vyřazeny z provozu silným rušivým signálem. Díky vysílání podvodných signálů satelitní navigace  pak dávají falešné údaje o místě nebo čase. Také takové přístroje lze už zakoupit  a  mohou krýt zločin.

Rušení a matení zařízení satelitní navigace  je i výzvou pro hackery, kteří to budou dělat jen tak pro zábavu. Zařízení satelitní navigace jsou v podobné situaci jako počítače před tím, než se objevil první počítačový virus - zeptali byste se tehdy: ‘proč by je někdo napadal? ²⁵

Ve spojení s telefonem je GPS ďábelským vynálezem

Inteligentní populační aplikace, jsou budoucností. Odpor proti nim tak může nevyhutelné jen prodloužit.

Statistiiky dokazují trend postupného přesunu navigačních funkcí ze specializovaných zařízení do mobilních telefonů. A zdaleka už nejde jen o to dát majiteli komfort dobré orientace. Ohromné možnosti má především sběr dat a jejich vyhodnocování. Existují aplikace, které data zpracovávají v reálném čase a za pomocí matematických modelů nabízejí překvapivé výsledky. Jedna taková  je určena návštěvníkům i obyvatelům velkých měst.  Do mobilního telefonu si z webu mohou stáhnout aplikaci, která jim v kterémkoliv čase dá vědět, kolik je teď  v centru lidí. Které ulice či konkrétní podniky jsou nejvíce zaplněny a jaké jsou trendy.

Jaký to má háček? Stažením aplikace souhlasíte s tím, že se váš telefon stává součástí zkoumaného vzorku dat. I vy  tak poskytujete informaci o tom, kde zrovna jste a co děláte. Provozovatelé samozřejmě ujišťují, že sběr dat je anonymní. Používání aplikace ale není podmíněno žádnou registrací. Na druhou stranu je pro většinu lidí telefonní číslo bezpečným identifikátorem. Paranoikům se vlasy ježí hrůzou.

 

 Zvažte následující doporučení

Zamyslete se nad novými aplikacemi systému Galileo

Zatím  každoročně probíhá mezinárodní soutěž European Satellite Navigation Competition, ESNC, dříve známé pod názvem Galileo Masters. Soutěž je určena nejen pro společnosti a podnikatele, ale také pro výzkumné ústavy, univerzity a dokonce i jednotlivce starší osmnácti let. Do soutěže můžete přihlásit jakýkoli nápad, systémové řešení nebo prototyp v různé fázi vývoje – jedinou podmínkou je, že Vaše idea musí, alespoň v minimální míře, využívat družicové navigační systémy. ²⁷

Staňte se spolutvůrci geografického informačního systému

Majitelé mobilů vybavených fotoaparátem a GPS modulem mohou již dnes posílat na příslušný server zajímavé snímky zachycené někde ve městě spolu s údajem o přesné poloze místa, kde tento obrázek pořídili.

Vzniká tak galerie obrázků, která je přímo situovaná do velké mapy města nebo krajiny. Každý si tak může kliknout na příslušné zmapované místo a prohlédnout si, jaké jeho okolí. Nemáte i vy chuť pomoci vytvářet takovéto informační systémy? Nalezněte si příslušný server a  zapojte se. Přidejte k tomu své rady a poznatky, event. Mnozí vám budou vděční.

Podobně můžete pomoci při zpřesňování a aktualizování silničních navigačních systémů..

*Používejte navigaci s rozumem

Přílišná svázanost s elektronikou a nedostatečný kontakt s okolím jsou význačným faktorem nehodovosti. Průzkum švédské pojišťovny If

Reálný život s navigací nám může přinést do jisté míry  zklamáni: když přístroj jinak naplánuje cestu, když najdu chyby na mapách, když budu muset deset minut čekat, než GPS přijímač poprvé uloví signál.

Proto se  Marek Lutonský z webu navigovat.cz  pokusil vyvrátit některé mýty o používání satelitní navigace:

S GPS se nikdy neztratím.  Raději říkejme, že s GPS budete vždycky vědět, kde jste. Přístroj určený do auta vás dokáže po silnicích dovést do zadaného cíle.  Turistická navigace vám ukáže šipku k cílovému místu, případně zobrazí čáru na mapě. Protože ale žádný přístroj není neomylný, mohou nastat problémy. Zapomenete nabít akumulátor, smažete nahrané body, zařízení přestane fungovat atd.

Už budu moci jen řídit, naviguje za mě přístroj.  Navigace je pouze pomůcka, nikoli autopilot, umožňující vypnout mozek a soustředit se jen na ovládání auta. I když se skutečně budete moci více věnovat řízení, nad povely od navigačního přístroje je potřeba přemýšlet, porovnávat je s realitou a vyhodnocovat, co je v jednotlivých situacích nejlepší. Nelze čekat, že navigátor za řidiče vyřeší všechny dopravní problémy.

Přes GPS mě někdo může sledovat.  Nemůže, protože každá navigace obsahuje pouze přijímač. Přístroj zachytává signály, které vysílají GPS satelity, a z nich sám počítá polohu. Nic nevysílá, takže nikdo nemůže ani tušit, kde se se svou navigací právě pohybujete. Sledovací systémy, které používají třeba dispečeři dopravních firem, používají pro přenos informací o poloze kamionů mobilní datové přenosy. Běžné uživatelské navigace ale nikomu neřeknou, kde jste.

Navigační přístroj bude mít plně aktuální mapy.  Nebude, na to se můžete spolehnout. Žádné mapy nejsou nikdy plně aktuální, vždy v nich najdete místa, kde něco chybí a kde je něco špatně.

Už nikdy nebudu potřebovat papírovou mapu.  Tištěné autoatlasy nezahynou, protože autonavigace nikdy nedokážou přehledně zobrazit větší území. Navigace sice detailně ukáže, kudy jet na příští křižovatce, ale orientace v mapě na malém displeji je obtížná.

Po zapnutí navigačního přístroje se dá okamžitě vyjet..   Pokud chcete navigaci používat, musíte počkat, až ze satelitů zjistí aktuální polohu. To trvá, desítky sekund až minuty – podle toho, jak dlouho před tím byl přístroj vypnutý. To platí zejména u úplně nového přístroje.

Navigací vyznačená trasa je nejlepší a nejrychlejší..  S navigací máte jistotu, že vás vždy dovede k cíli. Přístroj se snaží optimalizovat trasu podle složitých kritérií a postupů, nikdy ale nebude vědět, že „tady je mezi třetí a pátou špička, nevyplatí se tudy jezdit“. Hledání optimální trasy je ale subjektivní záležitost, každý má jiné požadavky na výsledek

Nejkratší trasa je lepší než nejrychlejší trasa.   Jistá je jediná věc: po kratší trase ujedete méně kilometrů než na trase optimalizované na rychlost. Nejkratší trasa vás ale často navede na místa, kterými byste dobrovolně nejeli, setkáte se i s nezpevněnými cestami. Místo toho, abyste obcí projeli po hlavní silnici, budete se proplétat uličkami. Ve výsledku tak zřejmě spálíte víc paliva, cesta bude trvat dlouho. Některé navigační přístroje nabízejí profil “ekonomická trasa”. Je to kompromis mezi optimalizací na rychlost a na čas, a vyplatí se používat.

Doba cesty vypočtená navigací je vždy správná a přesná.  Odhad doby příjezdu do cíle je u navigačních systémů poměrně spolehlivý. Přístroj ale neodhadne dopravní problémy na trase, neví, jak rychle jezdíte, vnitřní algoritmy se také někdy mohou mýlit. Na čas, který navigace ukáže na začátku, se tak nelze stoprocentně spoléhat.

Navigace v autě je zbytečná, trefím i bez ní.  Je to stejné jako s klimatizací. Jezdilo se bez ní mnoho desítek let, podobně jako se navigovalo podle papírových map a ukazatelů na silnicích, a řidič nakonec stejně do cíle trefil. Jenže v klimatizovaném autě je to v létě příjemnější a navigační přístroj sejme z řidiče část problémů, které při jízdě musí řešit. Navigace není nezbytná, je však užitečná a příjemná. ²⁸

 

 Zamyslete se nad otázkami

☼ V budoucnu by se  mohly objevit,  vlivem přírodních jevů, či válečných konfliktů, výpadky systémů vedoucí až  ke kolapsům života lidského společenství. Není těch závislostí na technice už nějak moc? Dovedete si představit vliv rozsáhlých výpadků el. proud, produktovodů, dopravních systémů, internetu, mobilní techniky, satelitní navigace...