Ztráta soukromí –ano či ne?

Ztráta soukromí – ano či ne?

29.05.2013 00:07

 

klíčová slova:  ochrana soukromí, pasivní čipy, RIFD, bezpečnostní kamery, monitoring zdravotního stavu, špionský sw

anotace

Ochrana proti teroristům a zločincům ale i proti přistěhovalcům, Židům, pravičákům, levičákům. Počítačové vyhodnocení charakteristik lidského těla nelze oklamat. Stačí k tomu  cestovní pasy vybavené biometrickou identifikací, naplnit databáze.

Zdánlivě  nevinné RFID aktivní čipy, racionalizující logistiku a obchod, dokáží sbírat data ze svého okolí, shromažďovat je a poté předat na poměrně velkou vzdálenost. Tyto soubory dat jsou snadno zneužitelné např policií, tajnými službami, detektivy, mafií.... Mohou tak sloužit jako nástroj stavu, kterému se začíná říkat čipová totalita.

Válka s teroristy vytváří teroristy rychleji, než je likviduje.  Místo abychom řešili děsivou sociální nerovnováhu světa, která je kořenem jejich běsnění, vedeme proti nim válku  v níž nemají  sebevražedným bojem co ztratit. Tato řešení neobstojí morálně a nebudou fungovat. Demokracie nesmí vycházet z předpokladu, že každý je potenciální zločinec, protože pak už to žádná demokracie není!

Sami si rychle likvidujeme své soukromí, žádáme bezpečnost v absurdně vysoké míře. Jedna z vizí dalšího vývoje západní společnosti je bezpečnostní stát. Hrozí monitorování telekomunikací, fyzické kontroly, sledování finančních transakcí..

Práv, jichž se vzdáme nyní,  se vzdáme trvale. Kamery neodstraní zločinost, nanejspíše ji přesunou o pár ulic dále. Skuteční gauneři budou vědět vždy a jak si poradit. Nová řešení ale zkomplikují život normálním lidem. Analogový obraz je neškodný, nikdo nemá čas prohlížet hodiny zrnitého záznamu. Ale biometrické a počítačové vyhodnocování vše úžasně zeefektivňuje. Podobně jako digitální telefony . Najednou je principiálně možné sledovat každého kdekoliv a kdykoliv.  

Opačné argumenty zpravidla zní: slušný člověk nemá co skrývat ani se čeho bát. Bezpečnostní systémy jsou zaměřeny proti zločincům a chrání  životy nevinných. Připustíme další Manhattan, Madrid, Beslan? Mohou tam být i vaše děti. Co je proti tomu pár obrázků v počítači? 29

 

 Historie, současné poznání a predikce blízké budoucnosti


Nedotknutelný prostor soukromé sféry se neustále zmenšuje

“Stále vás sledovaly ty oči a obklopoval ten hlas. Ať člověk spal nebo bděl, pracoval nebo jedl, uvnitř nebo venku, ve vaně či v posteli – nebylo úniku. Nic nepatřilo člověku osobně, kromě několika kubických centimetrů uvnitř jeho lebky.” 1984, George Orwell

Kdyby George Orwell procitl z věčného spánku, zděsil by se, na kolik se jeho fantazie stala součástí každodenního života. Antiutopický román “1984” autora  popisuje svět, v němž vládne totalitní režim, kde je cokoli, co je proti kolektivnímu myšlení Strany, krutě trestáno.

Zasahování státních institucí do soukromí je dle International Privacy stále větším problémem všude na světě. Dnes vedou jen v ČR státní instituce ke stovce databází, obsahujících osobní data. Náš pohyb dokumentují tisíce kamer a údaje o každém z nás mohou být zneužity. Pak se může lehce stát, jako  nedávno v Plzni, že bezpečnostní kamera místo provozu na křižovatce monitorovala, co se odehrává v nedalekém bytě. Záběry přitom byly on-line ke stažení na internetu. Server IHNED.CZ 07.02.2008

Celosvětová paranoia zesílila po teroristickém ataku na newyorská dvojčata v září 2001. Vláda USA podrobně lustruje nejen podezřelé, ale každého, kdo chce zemi navštívit. “Odposlech” webu lze, podle Wall Street Journalu, realizovat technologií zvanou „deep packet inspection“. Informace na internetu totiž proudí sem tam rozsekány v tzv. Paketech. To umožňuje první balíčky každé předávané informace zachytit, zjistit, co v nich je (což napoví, co je ve zbytku zprávy, internetové stránky nebo jakékoliv další informace) a kdo se na co díval nebo co kam posílal. Informaci pak lze číst dál celou, zadržet nebo změnit.

Opravdu i přes mrtvoly

Opravdové zločince žádná technická opatření nezastaví, nanejvýš je donutí „přezbrojit“, posílit svoje diverzní dovednosti. Zato zkomplikují život většině normálních lidí. Petr Koubský

Pasívními čipy jsou už běžně vybavováni také psi. Mohou být ale využity i při hlídání zboží, v půjčovnách a knihovnách, coby náhrada čárových kódů v samoobsluhách nebo jako identifikační prvek pasů apod. V Dubaji už čipy zabudované v automobilech nejdřív řidiče upozorní na překročení rychlosti – a když nezpomalí, vzápětí jej udají policii.

Mexická společnost Attorney nechala čipy implantovat osmnácti vysoce postaveným zaměstnancům, kterým otevírají přístup k důvěrným datům. Experti ale varují, že tyto postupy naopak bezpečnostní rizika zvyšují. Zločinci totiž půjdou za novou identitou doslova přes mrtvoly. A je-li v mrtvole nějaký čip otevírající tajné kódy, tím lépe.

Blíží se čipová totalita?

Identifikační čipy umějí i věci, které sice dělají radost sběratelům privátních informací, méně už ale běžným občanům. Z většiny zboží totiž RFID nepůjde fyzicky odstranit ani ho vypnout. M.j. i proto, že by se tím ztratily některé jeho výhody – např. ochrana supermarketů před zloději, nebo možnost konstruovat spotřebiče, identifikující vložené potraviny.

Jenže pokud si koupíte  např. kabát, který má pod podšívkou zašitý čip, tak zůstává aktivní, i když si oděv přinesete domů a chodíte v něm. Kdykoliv se přiblížíte k nějaké čtečce, sbírá o vás údaje, aniž o tom víte.

Pokud ještě platíte kartou nebo se jinak identifikujete, získá obchodník údaje o tom, kdo zboží nosí. Více než 40 světových organizací zabývajících se lidskými právy proto žádá moratorium na čipy ve zboží, které umožňují sledovat lidi bez jejich vědomí.

Ne všechny čtečky mají dosah řádu centimetrů nebo decimetrů. V případě použití speciální výkonné antény to mohou být i desítky a stovky metrů. O takové detekci se už nemáte šanci dozvědět. Nezapomínejme také, že nepůjde o jeden kabát, ale prakticky o všechny výrobky na trhu...


Slídilové se těší

Na špehovací schopnosti RFID už netrpělivě čeká několik kategorií slídilů. Těm komerčním stačí, zjistí třeba  jen nákupní návyky zákazníků. Ale je tu ještě policie, tajné služby, detektivní kanceláře... A mafie!

Zastánci nové technologie však věří, že obrana existuje. Byla vyvinuta stříhací etiketa RFID, která je opatřena perforací a zákazník po zakoupení zboží prostě odtrhne její anténní část. Čip tedy bude sloužit dál, jenže s tak malým dosahem, že jej nelze přečíst bez vědomí majitele.

Možnosti chránit soukromí tedy existují. Třeba zavádět metody deaktivace.. Přednosti RFID technologie jsou takové, že se jejímu masovému nástupu nevyhneme. Je proto věcí legislativy, aby se tak nestalo na úkor lidských práv.

Technika obrazového záznamu 

Dosud se používal převážně analogový obrazový záznam. Ten nelze zpracovat počítačem. Avšak současné digitální systémy umožňují, díky biometrice, vyhodnocovat výstup z bezpečnostních kamer na počítačích během vteřin. Stejné je to i s odposlechy telefonů.

Dříve, díky menší technologické vyspělosti, bylo neproveditelné masovější sledování. Dnes už to není problém. Technologické překážky jsou překonány a ochráncem důvěrnosti našich hovorů je už jen zákon.

To znamená, že budou-li bezpečnostní kamery napojené na počítač, nebude problém sledovat každého obyvatel velkoměsta a vědět tak přesně, kde se pohyboval a kdy. Do určité míry již fungují záznamy telefonních hovorů, kdy hovory zůstávají zakomprimované po nějakou dobu u operátora, hovor je možné kdykoliv najít a dekomprimovat.

Špionský sw, vezme oběti veškeré soukromí

Podezříváte partnera z nevěry? Chcete mít absolutní kontrolu nad svými dětmi? Nebo toužíte odhalit tajemství vašich obchodních partnerů?

Po nainstalování špionského sw na vybraný telefon můžete pomocí svého mobilu sledovat veškerou komunikaci jeho držitele. Program vám přeposílá veškerou SMS komunikaci i  upozorněni, s kým sledovaný hovoří. Kdykoli tak můžete odposlouchávat probíhající rozhovor, dění v místnosti, či získat informace o momentální poloze telefonu. Pomocí SMS lze sw dálkově odinstalovat a zamést stopy. Je to vše děsivě snadné!

Oběť tak po celou dobu vůbec nemusí tušit, že je sledována. Podezření může přijít až s vyúčtováním více než dvojnásobného nárůstu odeslaných SMS. Pokud ale někdo sleduje třeba rodinné příslušníky nebo zaměstnance a účty chodí jemu, postižený se o sledování nedozví.

Instalace a používání takového sw bez vědomí uživatele telefonu je samozřejmě protiprávní a kontroverzní je i použití k sledování svých dětí. Dokazování  je však vždy velmi problematické.

Nastává tak možná doba, kdy již na mobilní telefon nebudeme pohlížet jako na hezký dárek. Může totiž zrovna tak jít o pokus nabourat se do našeho soukromí. Rovněž bezstarostné půjčování telefonů prakticky komukoli se vám nemusí vyplatit. 30

Tajná superzbraň

Policie jen velmi nerada připouští použití systému pro odposlech telefoní komunikace. Většinou ho totiž používá v boji proti vrahům, násilníkům, vyděračům, lupičům nebo korupčníkům.

Legální odposlechy telefonů pak už nejsou vůbec technicky náročné. Nikde se neinstalují žádné štěnice a nenapichují se centrály mobilních operátorů nebo pevných sítí. Vše je tak dokonale domyšlené a připravené, že k samotnému odposlouchávání stačí vlastně jen počítače.

Když  policie v r.2004 zveřejnila, že zatkla a obvinila první podezřelé v kauze fotbalové korupce, vypadalo to na velkou blamáž. Nikdo zpočátku nechtěl věřit, že se policii podaří z korupce někoho usvědčit. Až teprve poté, co vyšlo najevo, že má nezvratné důkazy v podobě odposlechů, spadla  klec.

Odposlechy jsou  řízeny přísnou legislativou

Legislativa odposlechů se v různých zemích liší. V ČR žádost o odposlech předkládá, na základě povolení soudu,  vyšetřující závažného trestného činu. Kompetentní úřad se pak obrátí na specializované pracoviště mobilního operátora a doloží mu soudně povolený odposlech.

Hovory pak “spadnou” do obřího počítače, který data zaznamená a zkopíruje. Odposlechy obdrží vyšetřovatel do ruky až poté, co hovor sledovaného skončí. Operátor  odposlechy  na svém počítači nenávratně vymaže. Jen výjimečně, kdy je podezření z plánování mimořádně závažného trestného činu, se poslouchá probíhající hovor.

Povolí-li soudce odposlech, vyšetřovatel uslyší  i ty hovory, které nemají s trestným činem nic společného. Často jde i o intimní nebo rodinné záležitosti. Ty je nutno ze spisu vyčlenit a úředně zlikvidovat, protože neslouží k dokázání trestného činu sledovaného. V praxi se stává, že odposlech je nasazen např. na zloděje aut, ale policista se současně dozví i o jeho obchodu s drogami. Informace o překupnictví pak u soudu nesmí  použít, protože na to nebyl odposlech schválen. Lze je využít jen jako tip a později jít po této stopě.

Všichni lidé, kteří jsou součástí tohoto systému – ať už u policie nebo u operátorů – musí mít bezpečnostní prověrku spolehlivosti. Pokud by se ukázalo, že někdo z telekomu vynesl informace z odposlechů ven, byl  by trestně stíhán. A operátorovi by hrozilo odejmutí licence. V současnosti je již známo  několik případů zneužití odposlechů /ne ale od operátorů/ a legislativa je předmětem ostré diskuse v parlamentu. 31

 Příběh

Velký bratr se zbláznil: 435.000 lidí v “teroristické” databázi

Každý den z celého světa přicházejí tisíce střípků zpravodajských informací – zprávy z různých oblastí, ukořistěné dokumenty, novinky od zahraničních spojenců a někdy také pouhé drby – do počítači přecpaného střediska v Mcleanu, kde je vládní analytici převádějí do centrálního seznamu teroristů a podezřelých z terorismu.

TIDE, “Databázové prostředí pro teroristické identity”, je úložištěm pro osobní údaje o jednotlivcích, o kterých si výzvědné služby myslí, že ohrožují zájmy USA. Je to pramen informací o podezřelých z terorismu, rozdávaný aerolinkám, policii, pohraničníkům a americkým velvyslanectvím, vytvořený po 11. září 2001.

TIDE měl vyřešit určitý problém, ale místo toho zplodil celou řadu dalších problémů. Z původních 100.000 jmen v r. 2003 se nafoukl do objemu 435.000 jmen a rostoucí databáze hrozí zcela pohltit lidi, kteří na ní pracují. “Nejvíce se obávám kontroly kvality informací v dlouhodobém měřítku”, uvádí Russ Travers. “Kde budu já nebo můj nástupce za 5 let?”

TIDE rovněž vyvolává mnoho starostí ohledně utajení, chyb a soukromí. Seznam zařazuje do jediné databáze cizince i rodilé americké občany. Práh pro zařazení je velice nízký a jakmile se jednou octnete na seznamu, je téměř nemožné z něj být vyřazen. Zaměstnanci přiznávají, že seznam již způsobil řadu “hororových situací” pomocí záměny jmen a používání nepotvrzených informací.

Pohraniční seznamy, určené pro kontrolu všech, kteří vstupují do země, jsou odvozeny od TIDE, ale mají mírně vyšší nároky na zařazení osoby. Již se ale staly omyly. V r. 2004 a 2005 chybná identifikace způsobila podle Accountability Office desítky tis. problémů pro cestující.

“Kolik lidí je na seznamu, jak je vytvářen, jak jsou informace používány a ověřovány?”, ptá se Lilie Convey z washingtonského Centra pro elektronické soukromí? Podobné údaje jsou ale utajovány a pokud je někomu zakázán vstup do USA, důvod není sdělen.

Republikánský senátor Ted Stevens vloni řekl, že jeho manželce bylo opakovaně odmítnuto nastoupit na běžný pasažérský let, protože její jméno Catherine Stevens bylo zaměněno za “Cat Stevens” ze seznamu. Toto jméno patří britské popové zpěvačce, která konvertovala k islámu a změnila si jméno na Yusuf Islam. Proč je islámské vyznání důvodem k odepření vstupu do USA, zůstává tajemstvím.

Stejný případ prožil M. Arar, Kanaďan narozený v Sýrii, který také zůstává na seznamu. V r. 2002 byl v NY zadržen na cestě do Montrealu a odeslán USA do Sýrie k výkonu trestu odnětí svobody na  rok. Kanada, zdroj informací o Ararovi, jej oficiálně zprostila všech údajných obvinění z terorismu v r.2006 a vyplatila mu odškodné 9 mil. dolarů.

TIDE je vysavač na potvrzené i nepotvrzené informace a jeho ředitel odmítá nést odpovědnost za to, jak jiné vládní agentury používají jeho data. Každý den jsou “tisíce zpráv”, jak řekl Travers, zpracovávány pouhými 80 analytiky. Podle něho je většina údajů stejně “útržkovitá”, “nesoudržná” a “mnohdy naprosto chybná”... často nedostanete žádné potvrzující informace, musíme tedy pracovat s nějakým standardem přiměřeného podezření”.

Každý člověk na seznamu TIDE dostane číslo a vytvářejí se statistiky např. podle národnosti, etnika nebo náboženství. Některé soubory jsou založeny pouze podle přezdívky nebo aliasu, zatímco jiné podle plného či jen částečného jména, doplněného stručným životopisem.

Každý večer TIDE ukládá denní sklizeň jmen, datumů narození, zemí původu a čísla pasu, do db, patřící Prověřovacímu teroristickému centru FBI. To doplňuje další data o amerických podezřelých bez mezinárodních kontaktů, denně o cca 1.500 jmen.  Ranní směna složená z 24 analytiků z agentur, které dále používají seznam, zahajuje proces, který má určit, jaká jména z TIDE přejdou dále pod Prověřovací teroristické centrum. Na jeho seznamu je “pouze” 235.000 jmen.

Existuje asi 30.000 osob z této databáze, kteří jsou zařazeni do “no-fly” seznamu a je jim v USA zakázáno nastoupit na jakékoli pasažérské letadlo. Aerolinky často zjišťují, že existují náhodné shody jmen. Proces odepření vstupu do letadla se provádí de facto online. Bezpečnostní správa leteckého provozu dostává ročně tisíce stížností kvůli zpožďování nástupu do letadla nebo odepření letu. Ze seznamu TIDE se ale nedostanete jen proto, že vaše jméno je shodné nebo velice podobné se jménem podezřelého z terorismu. V r. 2005 bylo z tisíců stížností ze seznamu odstraněno jen 31 jmen. A jaká je situace v r.2013 ? 32

 

 Úhly pohledu

Čipy RFID mohou být dobrým sluhou, ale špatným pánem

Nejspíš zanedlouho budeme nosit řadu čipů RFID s osobními údaji neustále u sebe. Člověk se tak za pár let stane věšákem na visačky, které budou stále vysílat, co má na sobě a kde si to koupil. Už nyní je najdeme v nových cestovních pasech s biometrickými údaji, i v jiných dokladech.  Nevládní organizace zabývající se ochranou osobních údajů varují, že toho mohou zneužít teroristé nebo jiní zločinci. Prostřednictvím vlastních zařízení by prý mohli z pasů a řidičských průkazů získat data na dálku. Také do nových značek automobilů se budou zabudovávat čipy pro snímání na velkou vzdálenost. Kritici tohoto systému také varují, že lidé by se mohli dostat pod nechtěnou kontrolu.

Riziko technologie spočívá také v možnosti napadnout čip počítačovým virem, případně ho “hacknout” a pozměnit uloženou informaci. Nadměrná závislost naší civilizace na těchto miniaturních zařízeních by ji tedy mohla učinit zase o trochu víc zranitelnou. 33  

Odposlechy ano či ne?

I přes všechna přísná legislativní opatření se dostanou některé odposlechy k veřejnosti. Je to obzvláště v případech podezření na propojení organizovaného zločinu s politikou, kdy “zapůsobí” novináři nebo opozice. Mnozí si tak kladou otázku, na kterou si neumějí jednoznačně odpovědět. Je to dobře nebo špatně? Vždyť mnohé zcela zásadní korupční a jiné kauzy, sahající až do nejvyšších politických pater, by tak zůstaly veřejnosti navždy utajeny. A to je patrně i jeden z hlavních důvodů vzniku tzv. “náhubkového zákona” schváleného českým Parlamentem v r.2009.

Na sledování  jsme si zvykli velmi rychle

Kolik je bezpečnostních kamer všude kolem nás? Před několika lety se řešil problém zda kamery ano či ne a dnes? Dnes je už nevnímáme. Kamerové systémy jsou všude: na ulicích, v nákupních centrech, na úřadech, v nemocnicích, hlídají celá městská centra.

Cílem je odradit mírnější zločince, kteří si to raději rozmyslí a přesunou se do jiné ulice nebo do jiného města. Nejde o boj se zločinem, jde jen o jeho přesun. Navíc opravdoví zločinci si vždy nějak poradí, vždy to tak bylo a zůstane to tak i nadále. Zvýšila se snad bezpečnost? Krade se méně? Je méně vražd? 34

Představa, že odposlechy pomohou v boji proti terorismu,  je mylná

Je známo, že Islámští teroristé nedůvěřují moderní technice a mobilní telefon použijí nanejvýš k odpálení bomby. Pokud se jedná o předávání důležitých instrukcí ohledně místa a času útoku, provádí se to buď ústně nebo písemně. A teroristickou buňku připravující atentát, která pro běžnou komunikaci sice používá mobilu stejně nerozeznáte od studentského bytu.

Co se týče toku pěněz, tak Muslimové nejsou moc zvyklí používat banky a takovéto podniky jsou financovány tradičním způsobem. Na Blízkém východě je finanční obnos předán důvěryhodné osobě a takto po důvěryhodných osobách doputuje až k příjemci. A takovýto tok peněz se opravdu nedá vystopovat. A pokud jde o organizovaný zločin, tak ti si dávají také pozor. 35

Překonáme Orwellovské vize?

Prim v boji proti terorismu hrají Američané. Pracuje se na tom, aby kteréhokoliv člověka bylo možné sledovat, ať se nachází na libovolném místě. Elektronická čidla již dnes dokáží analyzovat, zda z člověka nevane zápach výbušniny, byť by byl sebenepatrnější, umí rozpoznat a analyzovat pot každého jedince.

Mnohokráte citovaný George Orwell ve své jedinečné próze 1984 popisuje, kterak obyvatele Londýna na každém kroku hlídaly kamery a odposlouchávaly mikrofony. Přitom  už dnes je v Londýně rozmístěno na půl milionu kamer. Londýnská radnice má pro to své důvody, hrozba útoků ze strany teroristů se již naplnila. Pravdou však je, že ani oněch 500 000 kamer teroristům v uskutečnění jejich záměru nezabránilo.

 

 Zvažte následující doporučení

Bluetooth – pozor  na  zneužití

Pomocí technologie Bluetooth je možné bezdrátově spojit dvě zařízení na vzdálenost okolo 10 metrů. Po spárování se dají přenášet po Bluetooth data i hlas. Standardně se při párování zadává čtyřmístné číslo, které se musí potvrdit i druhou stranou, aby se nemohly spojit libovolné dvě zařízení v dosahu Bluetooth. Tento proces je ovšem možné obejít.

V současnosti jsou zdokumentované tyto způsoby útoku: Útočník se snaží získat nebo poškodit citlivé informace z telefonu jako. telefonní seznam, záznamy v kalendáři nebo uložené zprávy se speciálním zařízením i na vzdálenost jednoho kilometru  a osobu sledovat. Nebo také na dálku vypnout nebo si z něj zavolat či ho odposlouchávat. A také využívat Bluetooth pro zasílání spamu.

 

 Zamyslete se nad otázkami

  Akceptujete v boji proti terorismu technologii porovnávající tváře lidí nasnímané rozsáhlými kamerovými systémy s databázemi hledaných osob, které okamžitě vyvolají v kontrolním centru poplach a hlásí stanoviště podezřelého? Nebo kontroly letištními celotělovými skenery vedoucími až k piercingu v prsní bradavce vytahovanému kleštěmi,  politím močí z umělého vývodu,  otřesu mozku, dětem podezíraným z terorismu či k sexuálnímu obtěžování /příklady z USA/.?

 

 Sdílíte názor bývalého policejního ředitele ČR Koláře i  mnoha dalších lidí?: “Mne myšlenka odposlechů mobilních telefonů vůbec netrápí. Já vedu rozhovory, a ať si je odposlouchává kdo chce. Když si je člověk jistý, že nic nespáchal, může mu to být jedno”.

—————