klíčová slova: technologická singularita

anotace

Historie, současnost a predikce blízké budoucnosti

Kdy nás překonají počítače?

Elektronika se časem stane integrovanou součástí osobnosti.

Technické vynálezy se rodí bez “návodu k použití”, proto nikdo neumíme nahlédnout s jistotou do budoucnosti. Jedním z příkladů je parní stroj, který byl zpočátku využíván jako stacionární pohon, pouhý nástupce pohonů vodních či větrných. Až když se ocitl na podvozku, vznikla nová kvalita – dopravní prostředek.

Zdá se, že již několikrát zmíněný Mooreův zákon neplatí pouze pro kybernetiku, ale funguje i v jiných oborech výzkumné činnosti. Podle Ray Kurzweila vzniknou do 25 let technologie, které již překonají lidskou inteligenci. To otevře cestu k propojení strojů s biologickou podstatou člověka. Lidský mozek zpracovává informace pomocí elektrochemických signálů, které jsou ovšem až milionkrát pomalejší než elektronické obvody. A když si nebiologická inteligence získá své pevné místo v našich mozcích, bude exponenciálně růst a stane se superinteligencí.

Nicméně ke vzniku superinteligence může, podle vizionářů, dojít čtyřmi způsoby. Buď k ní, postupně dospějí počítačové sítě, nebo mohou být vyvinuty počítače  s vlastním vědomím a nadlidskou inteligenci. Třetí možností se zdá být těsné propojení člověka s počítačem. Již dnes existuje patent řešící vysílání vjemů do mozku. Zatím neodzkoušená technologie by mohla transformovat zážitky pro všechny smysly, především v lékařství a u postižených /hluchota , slepota/. I pro videohry /iluze pachů, vjemů a dotyků/. Poslední možností je to, že sama biologie dokáže zvednout kapacitu lidského mozku. ³⁶

Aby stroje člověka doslova nepřeválcovaly, je propojení strojů s biologickou podstatou člověka nezbytné. Podobné postupy jsou nutné i podle experta na robotiku Kevina Warwicka, jinak hrozí, že stroje si lidskou civilizaci zcela podmaní. Také žijící legenda mezi fyziky Stephen Hawking varuje před takovou apokalypsou. Ten však spíše preferuje řízené genetické změny. Pokud takto uvažují už i světové vědecké kapacity, rozhodně se už nejedná o science fiction.

Systémy lidské sítě

Dočkáme se bezdrátových mikrosítí, ve kterých budou běžná, denně užívaná zařízení sloužit k přeposílání a směrování zpráv, které s nimi samotnými nebudou mít nic společného. Vernon Vinge

Sítě HAN (Human Area Networks)  řeší již několik technologií, které využívají slabého /a zcela neškodného/ elektrického pole na povrchu našeho těla. Toho lze využít např. k přenosu signálu z mobilu do náušnic, promítání obrazu do brýlí či v digitálním oblečení, ale i k napojení na fyzickou počítačovou síť, či přenos dat mezi jednotlivými osobami. Je možný i přenos slabého napájecího el.napětí. z jedné baterie, umístěné někde na kůži, či pod ní. Technologie si údajně poradí i s takovou překážkou, jakou představují ponožky, rukavice, podrážky bot či zpocená nebo umaštěná pokožka.

Slabé elektrické pole na svém povrchu mají i kovy, plasty, sklo i některé kapaliny. Malé počítačové sítě /např. v domácnostech/ by se tak obešly bez kabelového propojení. Stačilo by, že stojí na jedné podlaze. Přijímací a vysílací čip lze vložit do jakéhokoliv přístroje a možná i do každého člověka. Potom jdete kolem reklamy a ta vás zaujme, stačí na ni ťuknout. Potřesením ruky si vyměnite dokumenty, fotografie, vizitky..

Poněkud scifisticky laděný způsob využívání vlastního těla ke komunikaci s elektronikou není jen snem daleké budoucnosti. Takové systémy  byly již úspěšně otestovány.  Blíží se prý nový věk lidských sítí.

Připomeňme si jakou rychlostí byla  celosvětově zavedena jiná technologie na krátké vzdálenosti – bluetooth. Nicméně v případě povrchového elektrického napětí se jedná o mnohonásobně vyšší rychlosti.  Petra Soukupová (Připojte si tělo k počítači 20. 01. 2006) -  zkráceno a doplněno.

V této  souvislosti musím zmínit i historku,  kterou jsem slyšel již někdy  kolem r. 1960.  V městečku poblíž Prahy si jeden muž stěžoval, že neustále slyší vysílání tehdejšího Československého rozhlasu. Po delším zkoumání se podařilo zjistit příčinu – nerv dotýkající se kovové zubní plomby působil jako detoktor radiového signálu z nedalekého středovlnného vysílače a přenášel signál do ucha. Po opravě plomby problém zmizel.   

Hardware výkonem ekvivalentní lidskému mozku

Umělá inteligence se stane generátorem nových objevů a vynálezů – a to včetně jejího sebezdokonalování.

Extrapolací údajů o růstu našich výpočetních kapacit  a v kombinací s trendovými křivkami lze dojít, podle Kurzweila, k závěru, že výkonu jednoho lidského mozku za cenu 1 000 dolarů dosáhneme kolem roku 2023. Spekuluje se  i o dalším pokračování těchto křivek, tedy např. o dosažení výkonu lidského mozku za cenu 1 dolaru, eventuálně o cenách strojů odpovídajících svým výpočetním výkonem celému lidstvu. Dá se ale namítnout, že od určitého bodu je budoucnost nepředpověditelná.³⁷

Nezbytnost zásadnějších změn v softwarovém inženýrství

Samotná ekvivalence výkonu lidského mozku ale ještě neznamená, že dosáhneme i ekvivalentu jeho funkčnosti. Zdá se, že umělá inteligence spadá spolu s termojadernou fúzí do kategorie technologických problémů, jejichž vyřešení se pokaždé předpokládá v průběhu příštích 20 let, splnění prognózy je však pokaždé třeba odložit. Skeptici se tedy domnívají, že pokud nenastane zásadní změna v oblasti sw, tak nám milionkrát výkonnější počítače mnoho nepomohou..

Na druhou stranu lze oponovat, že již existuje spousta efektivních metod a algoritmů, které dosahují určité “inteligence” ve své vymezené oblasti. Všedně dnes působí zprávy o porážkách šachových velmistrů počítači, což někteří odborníci pokládali ještě  nedávno za nemožné. Turbíny tryskových motorů se doslova šlechtí pomocí genetických algoritmů, bankovní systémy se samy učí, rozpoznat defraudace. ³⁸

Hranice a důsledky vývoje umělé inteligence nelze vůbec domyslet

Technologický vývoj je pokračováním biologické evoluce jinými prostředky jejíž rychlost se zvyšuje. Ray Kurzweil

“Až se nadlidská inteligence stane hybnou silou, bude další rozvoj ještě mnohem rychlejší. Není vlastně žádný důvod, proč by tento rozvoj nevedl v ještě kratší době k vytvoření ještě inteligentnějších bytostí.

Nejlepší analogie, která mě napadá, je evoluce v minulosti: Zvířata se mohou přizpůsobit problémům, ale inovace pracuje jen tak rychle jako přirozený výběr – zde je svět svým vlastním simulátorem. My lidé jsme schopni obsáhnout svět a ve své hlavě analyzovat “co se stane, když...”; a mnoho problémů jsme schopni vyřešit efektivněji. Vytvoříme-li počítačové prostředky, které budou takové simulace provádět ještě mnohem rychleji, dostáváme se do režimu, který se od naší lidské minulosti bude lišit stejně jako my od zvířat.” ³⁹

 

 Příběh

Propojení lidského těla s počítačem

Obrovské možnosti nabízí podle Kevina Warwicka, známého popularizátora vědy a robotiky z univerzity v Reedingu, výhled rozšíření lidské paměti pomocí mozkových implantátů. Vzpomínky se potom stanou odolnými vůči výpadkům i zkreslování a budou mít k dispozici takřka neomezenou kapacitu (svoji představu velikosti lidské paměti však Warwick nijak nedefinoval). Také možnost přímého připojení lidského mozku k internetu by mohla značně ulehčit transfer informací v podobě “zobrazování stránek před očima.”

Už v r. 1998 si Warwick nechal do levé ruky implantovat čip o velikosti jednoho centimetru s vývody na připojení k počítači. Čip měl sto pinů, které bylo nutné napojit na nervy ve Warwickově zápěstí tak, aby spolehlivě snímaly impulsy nervové soustavy.

Výsledky experimentu byly podle Warwicka ohromující. Warwickův tým vybavil jeho dům a laboratoř snímači identifikačního kódů, který vysílal čip v jeho ruce;  snímače pak propojili s počítači. Warwickovi se tak doma otevíraly dveře bez klíčů, rozsvěcovalo se světlo a spouštěly elektrické spotřebiče. V laboratoři jej počítače vítaly lidským hlasem, kdykoliv je míjel a získával vstup do chráněných oblastí.

 

 Úhly pohledu

Budeme  implantovat čipy?

Boj proti terorismu nás může zavést do orwellovského světa. Bude se k tomu zřejmě používat především analýza vzorků DNA.  Další možností je čipování lidí v takové podobě, jaké se již dnes běžně používá u psů. Již probíhají pokusy, kdy vybraným osobám bylo takové zařízení implantováno. Čipy vysílají informace, z nichž v lze odečíst identifikační a zdravotnické údaje sledovaných osob.

Lze je využít např. i pro zabezpečení speciálního přístupu do objektů jako jsou trezory bank, atomové elektrárny i luxusní kluby.

Ovšem takové zařízení je i lehce zneužitelné. Představa, že by se v zemi, kde by byl tento princip využíván, dostal k vládě nějaký šílený tyran typu Hitlera nebo Stalina není příliš příjemná. Koneckonců, už takhle si tajné služby mohou přijít na své, protože mnohá taková zařízení jsou k dispozici již v současnosti. ⁴⁰

Nebude důvod nechávat si implantovat čipy

Výjimkou budou zdravotní účely: přístroje podporující naši srdeční činnost, zabraňující epileptickým záchvatům či monitorující náš zdravotní stav. Druhou výjimkou, a přiznejme, že dost futuristickou, mohou být specializovaná komunikační zařízení typu mobilního telefonu v zubní plombě, která umožní permanentní konektivitu a diskrétní komunikaci.

V žádném případě však nepůjde o čipy identifikační, které budou nabízet paměťový prostor pro uložení informací o nás či o našem zdraví. Tuto informaci totiž s sebou už nosíme: jsou jí například otisky našich prstů, snímky naší rohovky, podoba naší tváře, či třeba DNA. Pro identifikaci proto bude možné použít biometrické metody, bez nutnosti vpravovat do těla elektroniku. A pokud by třeba záchranné službě chyběla zdravotní knížka, najde informace o našem zdravotním stavu na příslušném serveru, hned po naší biometrické identifikaci. ⁴¹

Biologická vylepšení člověka se stanou realitou během dvaceti  let

Rozmanitost lidského zvěřince expanduje do takových rozměrů, jaké si dnes neumíme představit.  Rodney Brooks

Budou genetičtí inženýři vytvářet „děti na objednávku“ či dokonce geneticky vylepšovat lidstvo? A je to všechno dobrý nápad?  Na to odpovídá Rodney Brooks, ředitel Ústavu pro výzkum umělé inteligence. Podle něj již budeme schopni přidávat k dospělému mozku dodatečnou vrstvu neuronů, což povede k zvýšení IQ a obnovení paměťových schopností na úroveň z mládí. Vylepšení, která se vymknou kontrole, podle něj zřejmě povedou i k omylům a hororovým situacím, ale tato technologie se bude nezadržitelně rozvíjet. ⁴²

Každá technologie je zneužitelná

Otázkou je, jakým způsobem zde lze chápat lidský mozek. Zmiňované teorie totiž vycházejí z představ, že mozek funguje jako bioelektrický digitální počítač. Jenže řada vědců se domnívá, že naše nervová soustava v sobě skrývá i prvky analogových počítačů. A co teprve, kdyby mozek pracoval podobně jako počítač kvantový. To by znamenalo, že výkon mozku je o hodně vyšší. Vždyť již dnes víme, že člověk v praktickém životě využívá svůj mozek nanejvýš na 20% 

Je jasné, že jakékoliv implantáty a zásahy do lidského organizmu přinášejí nejenom etická, ale i značná zdravotní rizika. A lze vůbec odhadnout, co se může stát s lidskou společností? Každá technologie je zneužitelná a tato může být pro zločince všeho druhu opravdu velmi lákavá. Navíc nová technologie jistě nebude ihned dostupná každému. ⁴³

Zkusme si domýšlet fungování suprinteligence ve světle bídy současného světa i světa blízké  budoucnosti

Staneme se opět po 100 letech svědky rozlišování na lidi a nadlidi? Historie se, jak víme, opakuje. Martin Janda

Národy nebo jedinci,  kteří využijí superinteligenčních technologií nejdříve ve svůj prospěch budou v ohromné výhodě. Patrně ještě  o několik řádů větší než mají dnešní monopolisté na  strategické informace. Je těžké s i představit že za nějakých 20 – 50 let se stanou uživateli těchto technologií  2 - 3 miliardy lidí,  nemajících dnes přístup k základním lidským potřebám, ke zdravému životnímu prostředí, k lékařské péči, vzdělávání a kteří dnes doslova přežívají za méně než 1 dolar  denně.

A lze si představit, že elita disponující superinteligencí, bude nezjištně  předávat své znalosti a své technologie tak ohromné mase těch nejchudších? To je ještě netušená výzva pro všechny filozofy, vědce, ekonomy, politiky ale i pro jednotlivce.

Značnou úlohu v procesu singularity sehrají nanotechnologie

Staneme se chodícími počítači? 

S pomocí nanotechnologií budou do lidského organismu vpraveny mikropřístroje o velikosti jedné krevní buňky, které se uhnízdí v mozku. Budou jich miliony! To by mělo lidskou inteligenci podstatně zvýšit. A představme si k tomu ještě propojení takovéhoto člověka na dálku s internetem a se zobrazováním rešerší na sítnici jeho oka, nebo dokonce jejich přímou transformaci do  mozku ve formě  znalosti!

Hrozí nadvláda strojů?

Když Karel Čapek psal ve 20. letech minulého století své drama “Věc Makropulos”, možná netušil, že jeho fikcemi se na prahu 21. stol. začnou vědci seriózně zabývat.

Co se týče technologických problémů, jak praví jeden z Murphyho zákonů,  „cokoliv, co se může rozbít, dozajista se rozbije“. Představa, že v našem těle funguje miliarda narušených stroječků jistě není příliš lákavá. Pokud Hawking hovoří o nadvládě strojů jako o apokalypse, odpůrci Singularity mluví o technokalypse.

Kurzweilova důvěra ve vědu a pokrok je možná až příliš jednostranná. Věda je jistě jedním z reprezentantů lidské kultury, ale jsou zde i jiné věci. Jistě existuje řada lidí, kteří by si do mozku nenechali vpravit sebemenšího robota. Svou úlohu tu hraje i zmiňovaná otázka etiky. Než se lidstvo do podobných projektů pustí, mělo by si důkladně promyslet následky takového jednání. Ovšem lavinu technologického pokroku už asi žádný filozof nezastaví. ⁴⁴

Kyborg?

Jeden směr překračování hranic mezi člověkem a počítačem znamená technicky komputerizovat člověka, druhý naopak usiluje o polidšťování počítačů. Cesta prvním směrem vede ke kyborgovi, člověku s implementovanými technickými součástmi. V širším významu je kyborgem každý jedinec třeba s kardiostimulátorem.

Druhý směr je cesta hledání umělé inteligence a lze očekávat, že obě cesty se jednou potkají a kyborg se protne s počítačem s umělou inteligencí. Jaká asi bude společnost tvořená těmito bytostmi? Realita jako obvykle zřejmě opět předstihne nejodvážnější vize futurologů. ⁴⁵