Anotace knihy
Není oboru, který by tak intenzívně ovlivňoval život jako informace. Jsme na prahu informační a znalostní společnosti, mnozí se domnívají, že v ní již žijeme. Otázkou je, jaké cíle má taková společnost plnit, čeho se vyvarovat a jak se bude měnit. A jak ovlivní naše myšlení, chování a náš světonázor.
V minulosti to měli lidé s vytvářením vlastního světonázoru snadné. Filozofovat se nevyplácelo – uniformní názor byl předepsán příslušnou církví, nebo vládnoucím – ismem. Úchylky se tvrdě trestaly, nepohodlné se zakazovalo a ničilo. Stačilo být konformní, nebo lépe – horlit pro aktuální ideologii. To bylo odměňováno. Nač tedy přemýšlet? Bohužel v řadě režimů to dnes stále platí.
Ve funkčních demokraciích se dnes filozofům daří. Myslitelů je tu najednou nepřeberně. Jednak počet obyvatel planety se zmnohonásobil – a téměř všichni mohou své názory, via internet, okamžitě prezentovat světu. Tak vznikají neotřelé filozofické pohledy na historii, současnost i na budoucnost globalizovaného světa. Těch pohledů je rázem o mnoho řádů více, než těch osvědčených z minulosti. Problémem doby je, že všechny dohromady je pak velmi obtížné přebrat, dát do souvislostí a vytvořit si vlastní názor.
Klíčovým faktorem moci se tak, v období informační hojnosti, stává umění svá sdělení jednoduše a pokud možno úderně komunikovat široké veřejnosti. V souvislosti s životním tempem ale hrozí, že mnohdy u veřejnosti zvítězí ty nejhlasitěji, často i primitivně vyslovené názory.
Artur Schopenhauser řekl: “Každý považuje hranice vlastního zorného pole za hranice světa“. Tato kniha je pokusem osvětlit současnou šíři tohoto zorného pole a nabídnout určitou strukturu k tvorbě vlastního světonázoru v nejdynamičtější době historie. Je zároveň objevováním myšlenek a konfrontacemi často nesmiřitelných názorů, při nichž však hrozí i ztráta mnohých iluzí. Je také o filozofii života s informacemi a znalostmi, o jejich kvalitě. Je o nekonečném hledání moudrosti. Mnohé lze poznat i na řadě příběhů...
K tomu všemu jsem se pokusil soustředit ty nejvýznamější myšlenky zejména moudrých lidí do souborů, umožňující do určité míry ohraničenou diskusi a systematické doplňování nových poznatků. Názory sepsat, ale nevnucovat, evokovat přemýšlení a nechat je nějakou dobu zrát. A potom, po několika letech, se na ně ve stejné, nebo podobné struktuře, podívat znovu. V časosběrném pohledu tak zjistit co zaniklo, kde se chybovalo, co je platné, co nového vzniklo a co se očekává.
Úvod
Známe okřídlenou nadsázku “za vším hledej ženu”. To ale absolutně platí o informacích.
Kniha není o technologii informací je o filozofii života s informacemi a jejich přeměně v osobní znalosti a moudrost, i když k tomu jsou encyklopedické znalosti současných technologií a dalších oblastí lidské činnosti důležité. Populární literatury, konfrontujících pokud možno srozumitelně a uměřenou vahou rozdílné názory na nejrůznější oblasti života, není mnoho. To přesto, že není oboru, který by tak intenzívně ovlivňoval život jako informace. Ty totiž stále více řídí každé naše rozhodnutí, každý náš krok.
Praktická doporučení pro potřebu běžného člověka nebyla dosud zřetelně a komplexně formulována. Příčinou je patrně skutečnost, že filozofie bývají modelovány především hlubokými životními zkušenostmi a tudíž i časem. Není tedy divu, že daleko zaostávají za technikou.
Již Kant dospěl k přesvědčení, že moderní svět působí v mnohém ohledu jako prvek ohrožující identitu. Domnívá se, že filozofie nám zde má poskytnout orientaci a nové jistoty. Předmětem jeho úvah je rozsah, kvalita, spolehlivost, stupeň jistoty poznání a poznávacích metod.
Na všechny tyto problémy musíme hledat odpovědi i dnes. Jenom je vše mnohem aktuálnější a vyžadují se mnohem konkrétnější odpovědi. To je také cílem této knihy – přiřazení těchto základních a ještě nově formulovaných filozofických problémů k jednotlivým proudům laviny informačních technologií. Ty rychle přicházejí, odcházejí, víceméně nás zasahují, ale chceme-li v životě obstát musíme se naučit k nim kriticky přistupovat, s nimi žít a efektivně je využívat.
Myšlenka napsat tuto knihu ve mne zrála více než 10 let. Po celou tu dobu jsem sbíral a třídil tisíce informací a především promýšlel konání, názory a rady moudrých /ale i nemoudrých/ napříč celou historií i současností. V malé míře jsem si je dovolil doplnit vlastními poznatky. A také jsem několikrát neúspěšně začínal. To proto, že vždy, když jsem jmenoval určité technologie, se tyto staly po krátkém čase překonané a neaktuální. Toho jsem se, pokud to bylo možné, dále vyvaroval.
Byl bych rád, kdyby kniha alespoň vyznačila cestu, možná k novému oboru “Filozofie pro osobní informatiku”, který je třeba, podle mého názoru soustavně rozvíjet tak, aby držel krok s tempem rozvoje informačních technologií. K tomu jsem se snažil vymezit klíčové pojmy a rozčlenit strukturu díla na samostatné oblasti, jejichž kapitoly umožňují do určité míry ohraničenou diskusi, zpřesňování a systematické doplňování nových poznatků.
Každá z probíraných oblastí lidského obzoru”, by si zasluhovala obsáhlou knihu. Pak by to ale četlo v dnešní době jen málo lidí. Čelil jsem problému, jak v jednotlivých kapitolách předložit co nejstručněji a nejsrozumitelněji nejširší názorovou změť. Nezbylo, než radikálně vypustit vše méně podstatné a to podstatnější výrazně zestručnit a vypustit i všechna “ozdobná” slova.
Zkušenost mne také naučila, že to co jsem si předsevzal, lze doplňovat denně a donekonečna, a že je nutno udělat čáru, kde každá etapa skončí. A po čase se na vše podívat znovu pod jiným prizmatem.
I přes značný rozsah díla, který je daní hektické ale vzrušující době v níž žijeme, je kniha jen rozhlednou po nekonečném lidském obzoru, odkud problematiku jen zahlédneme a poznáme kterým směrem se za zevrubnými znalostmi vypravit. Nápomocnými zde může být cca 100 anotací, podle mého názoru, závažných knih. A podobně i curiculum vitae mnoha desítek moudrých osobností napříč věkem. Z těchto zdrojů toto dílo v mnohém čerpalo.
Každá kapitola obsahuje následující části:
*Klíčová slova
*Anotace či abstrakt, metadata – definuje se diskutovaná oblast, klíčové pojmy, a případné průniky problématiky do jiných oblastí.
*Motto či citát – pokud je to účelné, jednoduchou formou vyjadřuje ty nejsilnější myšlenky /často přesněji než dlouhosáhlé prezentace/.
*Historie, současné poznání a predikce blízké budoucnosti – vymezuje problematiku /technologické mimimum/, shrnuje historický a současný vývoj a z toho se v omezené míře, s pomocí moudrých, pokouší extrapolovat nejbližší budoucnost.
*Příběh – uvádí jeden či více příkladů důsledků úspěšného či neúspěšného konání, které byly významným způsobem ovlivněny informacemi a znalostmi.
*Úhly pohledu – shrnuje nejrůznější pozitivní i negativní úhly pohledu. A konfrontuje je.
*Zvažte následující doporučení – předkládá se k uvážení jedno nebo více již praxí ověřených doporučení.
*Stať “Zkuste se zamyslet nad otázkami” v níž je čtenáři přenechán prostor pro vytříbení vlastního názoru. Může být také započetím polemiky v širším okruhu diskutujících.
Závěr celé knihy je doplněn:
*o soubor “Citace”
*o “Doporučenou literaturu” – sloužící jako rozcestník pro vážnější zájemce o některou z diskutovaných problematik.
*o “Curiculum vite” obsahující stručné informace o význaných osobnostech historie i současnosti, z jejichž prací kniha čerpala
—————
