Harmonogram a metodika realizace projektu MÚVO
Právo a instituce musejí jít ruku v ruce s rozvojem lidské mysli. Jak se mysl stává více rozvinutá a osvícená, jak jsou vytvářeny nové objevy, objevovány nové skutečnosti, jak se změnou okolností mění lidé a názory, tak musejí instituce v předstihu držet krok s dobou. V opačném případě by to bylo podobné, jako bychom nutili člověka, aby nosil kabát z dětství, tak bychom nutili civilizovanou společnost, aby zůstávala pod režimem svých barbarských předků. Thomas Jefferson, 1816
Výchozí stav:
Je nutno konstatovat, že všechny diskutované občanské iniciativy společně, své příležitosti v nadcházejícím 4letém volebním období zcela propásly a na předčasné volby zůstaly naprosto nepřipravené. Také to, že volební systém zůstane bez změny a nebude ani zrušen nebo upraven. Tím bude opět znemožněna kandidatura malých stran a hnutí pohybující se těsně pod hranicí limitu 5%. A ty nové strany a hnutí řeší nedostatek aktivních lidí a nemají dost financí na publicitu /možná s výjimkou hnutí ANO 2011/ a ani čas na přípravu svých kandidátů.. Volby tak ovládnou strany dlouhodobě z 5% limitu profitující a tuto výhodu si pečlivě chránící. Tento limit jim totiž umožní snadné zisky hlasů disciplinovaných voličů, které by při širším spektru menších volitelných stran mikdy nezískaly. Jejich volba je pak výběrem jen menšího zla.
Přitom ani jedna z minulých stran se v minulosti nevyhnula množství korupčních skandálů (snad s výjimkou KSČM). Bylo by bláhové se domnívat, že impulsy ke kontrole politiků přijdou od vítězných politických stran, které budou mít to své na 4 roky jisté. To i když se jako obvykle ukáže, že porušují řešení která občanům slibovaly.
Zadání projektu „Menu ústavních a voličských očekávání“, aplikovatelného prakticky na všechny typy voleb je prvním podnětem k tomu, aby se kýžené změny daly do pohybu a nabízí odpovědi na dosud nikde nezodpovězené otázky „Jak, kdy a s kým?“
Níže uvedený harmonogram byl sestaven téměř před rokem v očekávání řádných voleb v květnu 2014. Vychází z toho, že ústava, volební systém i obecné referendum jsou spojené nádoby a musí být řešeny koordinovaně. Řešení jednoho bez druhého a bez třetího je krok do neznáma. Obsahuje výčet logických kroků a návrh reálných termínů k realizaci systému aplikujícího postupně navržené prvky přímé resp. polopřímé demokracie.
1/ Jediným řešením nápravy jsou opět volby, ale na jiných principech než dosud. Lze předpokládat, že i přes volby 2013 realizované pomocí stávajícího systému, k určitému byť jen dočasnému zlepšení dojde. Alespoň do doby než vše znovu ovládnou kmotři. Pokud se to ještě nepodaří klasickou parlamentní cestou, je nezbytné, bezodkladně, prostřednictvím petic předkládaných Parlamentnímu petičnímu výboru, vytvořit silný tlak veřejnosti na nový parlament a požadovat konání referenda obsahujícího následující změny:
Kodifikace nové Ústavy a její schválení celonárodním plebiscitem
Úprava diskriminujícího limitu pro kandidaturu do parlamentu
Prosazení odvolatelnosti poslanců a politiků obecně
V minulých vládách bylo, a pro mnohé je dodnes, prosazování zásadních změn touto formou nepředstavitelné. Nicméně předvolební období umožňuje vytvoření tlaku veřejnosti na všechny kandidáty do parlamentu. V něm je třeba se prostřednictvím médií ptát, každé politické strany i každého z kandidátů do parlamentu, na jejich jasný postoj ke konání výše uvedeného referenda. Lze předpokládat že to může významným způsobem ovlivnit jejich zvolení.
Předkládaný návrh není žádným komplotem proti stávajícím politickým stranám. Nicméně jejich reakce v předvolebním období se může stát pro voliče lakmusovým papírkem detekující jejich nejen deklarované, ale skutečné postoje k demokracii. Především jde o to, vystavit je mnohem větší konkurenci. A lze doufat, že v proudu nových názorů budou donuceny začít bojovat o svůj vliv ve férové soutěži.
Přesto je dost pravděpodobné, že požadované změny se stanou v nastalé situaci neprůchodné. To pak odsouvá možnost jejich realizace o jedno volební období.
2/ Podaří-li se v nově zvoleném parlamentu prosadit požadované návrhy, neprodleně se zahájí celonárodní diskuse k návrhu nové Ústavy ČR, s důrazem na změnu volebního zákona. K moderování této diskuse budou přizváni renomovaní specialisté. Veřejná diskuse bude ukončena v 11/2014
3/ Výsledky celonárodní diskuse o nové Ústavě ČR, včetně změny volebního zákona, budou předloženy ke zvážení Ústavodárné radě, jmenované nejlépe Senátem, která vypracuje její finální znění do 05/2015. Za úspěšné dopracování nové Ústavy bude v plném rozsahu zodpovídat parlament, který ji nakonec svým usnesením přijme. Pokud bude v plebiscitu, konaném ještě formou klasických papírových voleb, návrh nové ústavy přijat, bude nová Ústava ČR slavnostně vyhlášena 28.října 2015. Silným tlakem na kvalitu a termíny zpracování Ústavy, bude hrozba rozpuštění Parlamentu ČR a vyhlášení nových voleb v případě jejího nepřijetí.
4/ Vydání druhé Ústavy ČR by mělo obsahovat možnost e-voleb, a podobně jako v Ústavě současné, obsahovat podmínku pro celostátní všeobecné referendum ve znění: „ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo“. To proto, že teprve nová Ústava ČR a volební systém plně respektující přímou, resp. polopřímou demokracii, zaručující výběr poslanců bez podmínek 5% limitu, i smysluplný systém kontroly a odvolávání poslanců, by byl určující pro formu všeobecného referenda.
Lze oprávněně předpokládat, že teprve systém e-volby může zajistit dostatečný počet petičních hlasů, nezbytných pro platnost jednotlivých lidových hlasování. V té době by měl být dořešen i bezpečný systém identifikace voličů. Lze se domnívat, že v tomto směru by referendum mohlo sloužil pouze jako záchranný mechanismus a také jako pojistka proti svévolnému zneužití moci ve věci zahraniční orientace země (vzpomeňme podněcování k válce v Iráku a Jugoslávii, uznání mafiánského státu Kosovo, neuznání Palestíny, paralelní politiku Hradu a vlády apod). K projednání zásad aplikace celostátního všeobecného referenda by mohlo dojít v průběhu r. 2016.
5/ Sw MÚVO bude rozpracován pro všechny typy voleb do konce r. 2015 a po řádném otestování, může být třeba nabídnut státu jako dar občanů k oficíálnímu využívání. První elektronické parlamentní volby, podle nového volebního zákona, umožňující přímou volbu poslanců, jejich kontrolu a odvolávání, proběhnou v r. 2018. V případě předčasných parlamentních voleb je bude možné aplikovat již od r. 2016.
—————
