klíčová slova: internet, www, pozitivni  a negativní aspekty,  IP adresa Ipv4, Ipv6, TCP/IP,  Tim Berners-Lee

 

anotace

 

 Historie, současné poznání a predikce blízké budoucnosti

Milníky komunikace

Dnes už je internet téměř takovou nezbytností jako voda z vodovodu, el. proud či jako radiový signál. Autor

Právě procházíme největší změnou od vynálezu novin. Jsme svědky zcela nového způsobu komunikace mezi lidmi. Jedna komunikace vždy nastoupí a tradiční způsoby jdou stranou. Podívejme podrobněji na časovou osu z posledních 200 let informací.

Na začátku 19. stol. bylo všechno ještě o komunikaci tváří v tvář. Chtěli-li jste něco prodat, museli jste jít na místní tržiště. Jediným způsobem jak získat nebo poskytnout informace je, být na správném místě ve správný čas.

Koncem 19. století jste již pomocí novin a časopisů mohli dostat informace z míst, kde jste nikdy nebyli. Mohli jste sdílet své myšlenky s lidmi, které jste nikdy neviděli. A taky jsme mohli prodávat vaše produkty v širším měřítku. Jednalo se o první skutečnou informační revoluci. Svět se otevřel všem.

Během dvacátých let 20. stol. Je zde nový zdroj informací - rádio. Najednou jste si mohli poslechnout jinou osobu vzdálenou stovky kilometrů daleko. Ale nejdůležitější je, že můžete dostávat živě nejnovější informace. To byl další průlom v historii  získávání informací. Do r. 1960 byli dominantním zdrojem informací živé zprávy z rozhlasu. A televize – ta rychle překonala noviny a časopisy a pomalu zahnala do ústraní rádio! Nyní si lidé mohli zprávy nejen vyslechnout, ale také vidět.

A už se rýsuje nový fenomén – internet. Revoluce začala v r.1995, ale r. 1998 byl úsvitem nové éry. Lidé si  již uvědomují, že internet je víc než jen informace. Mohli jste ostatním také něco dát. Můžete komunikovat. Můžete se stát součástí něčeho a nebýt jen pouhý divák. A můžete si zvolit, co chcete. Možnosti využití internetu jsou neomezené.

V r. 2004 je již svět definitivně on-line. Všichni tvoří webové stránky. Lidé zkoumají svět internetových aplikací a on-line způsob práce. Mohou dělat neuvěřitelné množství věcí. Objevuje se nový pojem – information overload aneb informační přetížení. A v r.2010 již sledují lidé televizi méně než internet¹⁹.

 

Historie vzniku Internetu 

Mnoho mladých se domnívá, že internet byl k dispozici “odjakživa”. Výzkum 2005 agentury Mark/BBDO

Internet, který známe dnes a který se stal naším přítelem a pomocníkem, se zrodil počátkem 90. let. První předchůdce Internetu byl ale vytvořen již v r. 1969 pod záštitou Ministerstva obrany USA. Síť byla nazvána ARPANET. Zpočátku byla tvořena pouhými čtyřmi počítači. V r. 1972 k ní bylo připojeno 50 výzkumných a vojenských center. Později se rozdělila na dvě sítě: Arpanet a Milnet (armádní síť). V r. 1981 přibyla síť Bitnet (k propojení vysokých  škol). Problémem byla komunikace na mnoha různých platformách, kterou sjednotil až protokol TCP/IP (Transmission Control Protocol / Internet Protocol), používáný dodnes.

“Předpokládejme, že veškerá informace uložená na kdekoliv umístěných počítačích je propojená. Veškeré kvalitní informace na všech počítačích na celé planetě by byly k dispozici pro mne i pro kohokoliv jiného. Existoval by jednotný globální informační prostor” Tak snil Tim Berners-Lee r.1980, když pracoval v  Evropském centru jaderného výzkumu /CERN/. Sen uskutečnil - napsal program, umožňující počítačům sdílet informaci v síti. Ani ne za 10 let z toho vyrostl WWW (World Wide Web, což se dá přeložit jako “síť okolo světa”). Je to virtuální síť, jejímiž uzly jsou webové stránky,  na nichž najdete všechno: zprávy, filmy, klepy, mapy, obrázky, recepty, životopisy a knihy..

Ačkoliv je internet dílem člověka, nemá centrální plán. Všechny počítače zde komunikují tak, že zprávy se rozdělí na malé pakety. Každý paket, stejně jako dopis, obsahuje informaci o svém adresátovi. Pakety patřící k téže zprávě  často putují jinými cestami, protože existuje několik alternativních cest spojujících každého odesílatele a adresáta.. Když dorazí všechny pakety, příjemce je znovu sestaví  a vytvoří zprávu nebo webovou stránku  zobrazenou na vašem monitoru. ²⁰

 

Soumrak Ipv4 adres se nezadržitelně blíží

4,3 miliardy adres nestačí.

IP adresa je číslo, které jednoznačně identifikuje síťové rozhraní v počítačové síti používající IP (internetový protokol). V současné době je ještě nejrozšířenější verze Ipv4  /koncipována pro “pouhých” 4,3 miliardy adres/, používající 32bitové adresy, např. 192.168.0.1. Kvůli nedostatku IP adres je nahrazována protokolem Ipv6, který používá 128bitové  adresy. Adresa Ipv6 se zapisuje jako osm skupin po čtyřech číslicích.

Pro různé spotřebiče, naše mobily, kterých už je několikanásobně víc než připojených PC, bude výhodné mít také svoji IP adresu. I z tohoto důvodu je třeba nasadit nový protokol, který nám poskytuje oněch 2¹²⁸ adres. To jsou miliardy adres pro každého z nás - to se vyčerpat nedá.

Na nový systém Ipv6 se ale bude přecházet dlouho. Systémy budou existovat paralelně vedle sebe určitě 5 - 10 let. “IP adresy se týkají čistě techniky. Lidé se dorozumívají skrz domény. Ipv6 protokol je navržený tak, aby se konfiguroval sám. ²¹

 

World Wide Web

Poprvé v historii jsou lidé vystaveni většímu množství informací, než mohou zkonzumovat.

Cokoliv se dá napsat, nakreslit, změřit, nebo vyfotografovat, je už pravděpodobně v nějaké podobě umístěno na některém webovém uzlu. Nicméně mnohé z těchto informací se velice těžko hledají. Roboti 21. století jsou neviditelní  a nehmotní . Usadily se ve virtuálním světě, které jim umožní přeskakovat z jednoho kontinentu na druhý. Neúnavě se pachtí pročítáním a indexováním milionů webových stránek.

 Síla webu spočívá v odkazech URL/Uniform Resource Locator/. Ty umožňují na kliknutí procházet od jedné stránky ke druhé. Dovolují brouzdat internetem, hledat a skládat dohromady informace. Tyto odkazy dělají ze sbírky jednotlivých dokumentů obrovskou síť protkanou klikáním myši.. Jsou to stehy, držící předivo naší moderní informační společnosti pohromadě. Smažte odkazy a zbudou obrovské nedostupné databáze, moderní ruiny světa komunikací.

V současnosti obsahuje web stovky miliard dokumentů. Problémem není velikost webu, ale vzdálenost mezi libovolnými dvěma dokumenty. Kolikrát musíte kliknout, abyste se dostali ze své domovské stránky na hledaný dokument. To není lhostejné nikomu, kdo surfuje internetem.

Po vláknech webu se můžete pohybovat během okamžiku. Jeho sw stáhne kterýkoliv dokument, najde v něm všechny odkazy, pak přeskočí na dokumenty, na něž odkazují, a stáhne je, a tak pokračuje, dokud nedostane všechny stránky, které jsou na webu dostupné. Ale ani největší vyhledavače o tisících neúnavných počích, ho  zdaleka nepokryjí.

Odhaduje se, že šest z deseti stránek týkajících se vašeho dotazu  vám neukáže žádný vyhledávač. A v budoucnu uvidí patrně ještě menší část webu.. Ten totiž roste rychleji  než vyhledávače. Když hledáte nějaké info, které je těžké nalézt je nejlepší vsadit na vyhledávač s největším množstvím dokumentů. Větší index však nemusí dávat lepší výsledky. Budete zahlceni  tisíci stránkami, které vyhledávač vrací na jednoduché dotazy.. Mít jich o milon více, to nikdo nechce. Vyplatí se vylepšit algoritmus tak, abychom vybrali tu nejlepší stránku. V r.2010 je ověřenou skutečností, že při surfování získáte jen asi 24% hledaných dokumentů. ²²

 

Demokracie na webu

Být viděn – to je to hlavní.

Obrovská většina dokumentů je stěží viditelná, protože všechny vazby shrábla vysoce oblíbená  menšina. Na webu máme svobodu slova, je ale pravděpodobné, že naše hlasy budou příliš slabé, aby je bylo slyšet. Pravděpodobnost, že nějaký dokument bude indexován vyhledávačem, je totiž silně závislá  na počtu příchozích odkazů.. Dokumenty s jednou příchozí vazbou mají šanci méně než 10%, že je nějaký vyhledávač nalezne.. Zato roboti najdou a idexují téměř 90% stránek, které mají jedenadvacet až sto příchozích vazeb.

 

Rozpínající se digitální vesmír

Špatná zpráva je, že většina digitálního vesmíru je tvořena nestrukturovanými daty.

Podle odhadu Forester Research bylo v r. 2010 k internetu připojeno 14 miliard různých přístrojů. Takové množství tvoří různá domácí i firemní zařízení, která jsou díky internetu schopna komunikovat s dalšími. Tím ovšem vzniká silný tlak na propracované webové služby, ale především na na bezpečnost celosvětového komplexu.

Zatímco v r. 2006 měl digitální vesmír velikost 161 miliard gigabajtů (161 exabajtů), v r. 2010 to bylo již 988 miliard gigabajtů. Digitální vesmír je přitom tvořen zejména obrázky. Podle odhadu zachytili digitální fotoaparáty běžných uživatelů v r. 2010 více než 500 miliard fotografií. ²³

 

Zranitelnost webu

Masivní výpadek internetu by svými důsledky překonal rozsáhlou přírodní katastrofu.

Jeden z nejvytíženějších uzlů v USA patřící společnosti ATT, je přísně hlídané podzemní zařízení na předměstí Chicaga.. Tento a několik podobně silně střežených klíčových uzlů poskytuje falešné pocity bezpečnosti, že internet nelze narušit cílenými útoky. Jak si však čím dál více uvědomujeme souhru mezi architekturou sítě a jejími protokoly, nabízí se nám jiný obrázek. Několik dobře vycvičených crackerů by dokázalo zlikvidovat síť během 30ti minut.

Existuje mnoho způsobů jak toho dosáhnout, od proniknutí do počítačů, na nichž běží několik klíčových směrovačů, po útoku typu odepření služby proti nejvytíženějším uzlům. Vyřazení několika velkých uzlů z činnosti by sice ještšě síť nerozložilo, ale kaskádové selhání, které by bylo důsledkem přesměrování provozu na menší uzly, by zkázu dovršilo. Většina hackerů či crackerů, kteří vědí jak na to, by neměla zájem zlikvidovat celý internet. Úspěšný útok by jím přece sebral oblíbenou hračku. To se ale může stát cílem teroristických útoků.

 

Hrozba  kyberválky

Internet má  podobné vlastnosti jako oheň nebo voda, je to skvělý sluha, ale špatný pán. Bruce Sterling

Paralyzování obchodu, médií, vlády či veřejných služeb. Vyvolání dopravních zácp. Agenti nepřátelského státu spolu s organizovaným zločinem mohou ochromit život celého státu. S tím vším krizové scénáře zvláštních služeb počítají. Obavy vyvolává možnost masového narušení veřejné internetové sítě.. Moderní život si bez ní nelze vůbec představit a přitom je otevřena všem, tedy i nepřátelům a nepřátelským   útokům.

Bezpečnostní složky států  válku po internetu  zatím nezvládají. V případě Estonska poprvé v historii nějaký stát čelil frontálnímu anonymnímu útoku, který vymazal webové stránky bank, ministerstev, novin  a rozhlasů.   Byl to první útok takového rozsahu. Jeho taktika byla promyšlená a pružná. Odborníci tvrdí, že to přesahuje možnosti jednotlivců i organizovaného zločinu. Vyžaduje to spolupráci státu a velkých počítačových firem.  Existují podezření, ale nikdo nic nedokázal.

Jediný způsob, jak se před kybernetickou válkou chránit je, podle Hamadoun Touré, generálního tajemníka pro telekomunikace OSN, sepsání mírové smlouvy. „OSN má povinnost zabezpečit, aby žádná kybernetická válka vůbec nemohla začít. Velmoci se musí semknout a vytvořit něco jako smlouvu o bezpečnosti na internetu,“ vysvětlil.

Paradoxem podle něj je, že nejvíce může kybernetická válka ohrozit země, které se cítí nezranitelné. Především tedy západní mocnosti a rychle se rozvíjející země, jako je Čína. ²⁴

 

Co lze také očekávat?

Vývoj internetu nelze dohlédnout.

Představte si, že se ztratíte v neznámém městě. Máte telefon? Namíříte jeho objektiv na roh ulice a pošlete obrazovou zprávu do databázového centra. Za okamžik přijde odpověď s mapou a přesným označením stanoviště. Nebo vás zajímá knížka, jejíž obálku vidíte u recenze v novinách. Tak si ji vyfotíte mobilem a na displeji vám vyjede objednávka knihy. Zarazili jste se u plakátu koncertu? Vyfoťe si to, a dostanete zprávu o umělcích, jejich nahrávkách apod.

Rozpoznávání složek obrazu a jejich porovnávání s nějakou databází představuje jeden směr výzkumu. Je výsledkem dramatického pokroku v několika směrech. Algoritmy rozpoznávání už dnes zvládají i zařazení určitého pohybu a rozlišení nejrůznějších stavů objektů. Opírají se o postupy umělé inteligence, systémy se samy učí na základě příkladů a opakované zkušenosti. Rozsah databází, ve kterých je zásoba znalostí, je o několik řádů vyšší než před pár lety. Pokročila také vybavenost mobilního telefonu, který stále častěji přebírá roli počítače.

Dolování dat z obrovských pamětí je dalším směrem výzkumu. Rozsah toho, co je dnes možné uložit, demonstroval viceprezident Microsoftu pro výzkum Rick Rashid na příkladu pevného disku s kapacitou jednoho terabytu, tedy tisíce gigabytů, jaký se dá dnes běžně koupit za 500 dolarů. Dá se na něj uložit např. veškeré mluvené slovo určitého člověka od narození až do smrti. Nebo fotografie snímané po celou tuto dobu, každou minutu jedna.

Digitální nebe již vítězí nad standardním pozorováním oblohy. Vývoj teleskopů je pomalý, k zdvojnásobení průměru zrcadel je třeba až 25 let, přesto stejná zařízení sdělují stále víc, snímače obrazu CCD totiž zdvojnásobují hustotu dat každé 2 roky. Dříve nemyslitelné objemy dat lze nepochybně posbírat - a prohlížet po webu i na Zemi. HDView, obraz velké hustoty, umožňuje celkový a mikroskopický pohled v jednom snímku, který má hustotu 2,5 gigapixelu a polkne 500 MB paměti.

Kontextové vyhledávání s podporou umělé inteligence je zvláště uživatelsky přívětivé v projektu rozpoznávání a zjednoznačnění textu.  Lze je demonstrovat na článku z tisku, ve kterém se vyskytuje příjmení Bush, jemuž někteří říkají také “prezident”. Kdo to je? Jaké má křestní jméno? Je to samozřejmě past, článek je o americkém fotbalu a hráč s tímto jménem dostal logickou přezdívku. Vyhledávač však přijde na past sám, protože se chytí fotbalového kontextu.

Jeden digitální prostorový soubor lze vytvořit s pomocí aplikace která shrne záplavu fotografií určitého objektu od různých lidí z různých úhlů, kterou si lidé umisťují na webu.

Kdy se z toho  stanou produkty? Těžko říci, z některých možná nikdy. Hlavní role výzkumu je samozřejmě v posouvání hranic poznání. Praktické nápady vznikají cestou a musejí se jich nejprve ujmout vývojáři. Ti však potřebují zakázku z produktového oddělení, kde ovšem zvažují kompatibilitu s jiným programem, načasování inovací, marketingovou stránku věci a další přízemní stránky podnikání.²⁵

 

 Příběh

Šíření myšlenek a virů na internetu

Amatérský karikaturista nakreslil v listopadu 2000 výstižnou karikaturu k americkým volbám a rozeslal ji ke 30 přátelům. Po 24 hodinách měl na svých webových stránkách 17000 nových návštěv a několikset e-mailů. Každý kdo karikaturu zhlédl ji chtěl mít. Noviny a web servery jej bombardovaly žádostmi o povolení k otištění.  Během několika dalších hodin oběhla planetu a z “Mikea “ se stala rázem hvězda. To by před několika málo lety nebylo možné. Normálně tyto změny přisuzujeme internetu a je určitě pravda, že toto médium živí a šíří věhlas. Ale vysvětlení, založené jen na technice nestačí Jsme svědky  čehosi, co dovoluje myšlenkám a módním vlnám dostat se ke komukoliv rychlostí světla.

Virus Love Bug, původem z Filipín, nejškodlivější počítačový virus vůbec zasáhl v několika hodinách každý počítačem vybavený kout světa. 8. května 2000. Vlivem globálního dominového efektu se počítače se hroutily po tisících.. Virus likvidoval digi fotografie, ochromoval bankomaty, až 70% počítačů ve Švédsku, Holandsku a Německu, 80% vládních počítačů v USA. Love Bug, který celosvětově způsobil škody za 10 miliard na 45 milionech zlikvidovaných počítačích, byl velmi dobře vymyšlenou psychologickou nástrahou., kterou těžko mohl někdo odolat. Copak byste dokázali okamžitě neotevřít zprávu s nadpisem “Milostný  dopis  pro vás?” Virus postupně vymazával  řadu dokumentů, zejména soubory JPEG a mp3. Následně rozeslal  nové kopie dopisu všem firmám, přátelům a známým, jejichž e-mailové adresy u vás nalezl. ²⁶

 

 Úhly pohledu

Říkám ano pro internet !!!

Na internetu najdeme vše pro život.

Internet nám vlezl pod kůži, bere hodně času, ale je to i velký pomocník, dnes nepotřebujeme ani mapu, když se chceme někam vydat, nepotřebujeme encyklopedie, ani slovníky, nemusíme kupovat denní tisk, ani bychom nemusili vlastnit, CD ani DVD, skvěle se nakupuje, s možností vybrat si to nejlepší zboží a ceny. A také spoustu ostatních věcí o kterých je zbytečné psát, všichni se s nimi denně setkáváme. Ano sebere nám spoustu času, ale i hodně času ušetří, nemusíme obíhat ani cestovní kanceláře, obchody, banky, ani shánět lístky na koncerty, do divadel, tohle vše nám internet přinese až pod nos. ²⁷

 

Nová éra lidstva?

Nečtu-li si doma celá desetiletí v encyklopediích, nebudu asi příliš často využívat ani Internet. Václav Klaus 

Václav Klaus   říká:  “Nemohu se připojit k těm, kdo vidí v internetu, v satelitních televizích, v teletextech, v celulárních telefonech a v dalších podobných vynálezech novou éru lidstva, nový lepší svět.  Spíše souhlasím s těmi sociology, kteří říkají, že televize (a počítače všeho druhu) náš život a volný čas privatizuje, že přispívá k atomizaci lidské společnosti a že se díky tomu náš sociální kapitál zmenšuje, a ne zvětšuje.

 

Nechme internet, ať zestárne a najde sám sebe

Internet je v tuhle chvíli taková nevyrovnaná dvacetiletá holka. Sterling

Bruce Sterling významný autor sci-fi v rozhovoru pro HN vyjadřuje  přesvědčení, že nás v tomhle století čeká naprostá globalizace a nástup umělé inteligence, což bude mít obrovský dopad na lidský charakter. Začnou se rodit jiní lidé, mezi nimiž a námi bude asi taková propast, jako mezi lidmi z 20. a 10. století. Jejich vnímání světa bude zcela odvislé od počítačů a životním prostorem jim bude internet.

Málokdo tušil, v jak divokou věc se tato komunikační síť jednou vyvine, nikdo nemohl předvídat nástup společnosti Google, která je dneska faktickým vládcem internetu. Většina jeho uživatelů má jako svou domovskou stránku nastavený právě Google, který je navíc i v mobilech. Používáme mapy Googlu a čteme přes něj knihy, telefonujeme i posíláme e-maily. V podstatě naše životy ovládá jedna jediná firma.

Samozřejmě, že internet je trojským koněm pro terorismus, drogy, obchod s bílým masem, prostituci a pornografii! Je přece nemyslitelné, aby takhle mocné médium, jakým internet je, zůstalo nepovšimnuto organizovaným zločinem! Podle mého je  internet v tuhle chvíli taková nevyrovnaná dvacetiletá holka. Takže nechme internet, ať zestárne a najde sám sebe. Jsem přesvědčen, že se mu to jednou podaří.

 

Úkoly současné filozofie

S informační explozí nabývá na dynamičnosti i rytmus životních změn celého lidského společenství.

Web ovládá naše životy čím dál tím více.. Právě proto se duchové dnes tříbí na kritickém a nekritickém používání internetu. Je nezbytné stále intenzívně diskutovat o dopadu internetu na všechno možné: od demokracie, přes  ekonomii, fyziku, práva, chemii, informatiku, školství a prakticky na všechny další obory lidské činnosti. To je podle názoru autora této knihy jedním z hlavních úkolů současné filozofie.

 

Z Webu se stává seriózní věda

Web je v zásadě pavučinou lidí. Je nutné zkoumat způsob jak lidé sociálně interreagují. Tim Berners-Lee

MIT a Southamptonská universita založili Web Science Research Intiative. Jeho cílem je studium sociálních a technologických implikací neustále stoupajícího vlivu Webu v kombinaci s řadou disciplín, včetně sociálních věd či psychologie s technologiemi.

Technologie s Webem spjaté výrazně ovlivňují každodenní život milionů lidí a podle WSRI je potřeba zjišťovat důvody změn a také předvídat jak se tyto technologie budou projevovat v budoucnosti. Jedním ze zajímavým předmětů studií může být i vývoj elektronické pošty. Ta podle Bernerse-Lee fungovala bezproblémově pouze v samých počátcích. Poté co začala být masově používána, objevila se řada netušených problémů, z nichž ten nejtypičtější, spam, znepříjemňuje život milionům uživatelů celosvětové sítě. ²⁸

 

 Zvažte následující doporučení

Řídit se svým zdravým rozumem

Mnohé novodobé technologie s sebou přinášejí také invazivní prvky, negativně zasahující do našeho života.

Smyslem zdokonalování technologií by měl být pokrok lidstva a kvalitativní přínos pro život jedince. Technologie se však hekticky vyvíjejí. Téměř vždy jsou minimálně o krok dopředu před právními, či jinými společensky stanovovanými pravidly a normami. Většinou nás svou sofistikovaností a efektivností přesahují a „pohlcují“. Na expanzi nových technologií a jejich pozitivního, ale i negativního efektu je potřeba se připravit – neodmítat je, naučit se s nimi nejen zacházet, ale v rámci svých možností jim také porozumět. V „ horkých“ chvílích nejen na „sítích“, ale i při užívání jiných internetových aplikací, bychom se vždy měli řídit svým zdravým rozumem. ²⁹

 

Řekněte dětem pravdu i o internetu

Internet není přátelská vrba.

Internet není anonymní. Je otevřený všem bez rozdílu, zda jsou dobří nebo ne. Neposkytujte zbytečně svá důvěrná data podvodníkům, úchylům a třeba pedofilům, kteří na druhé straně mohou poslouchat.

Máte pocit, že vás straším?  Je však čas aby se dnešní mladá generace probudila. Není to však jen jejich chyba. Jde hlavně o výchovu. Takže pokud si to budou číst i nějací rodiče: Věřte, že děti je třeba do internetového věku přivést. Pokud tam doběhnou sami, možná je potkají bolestné kopance života, kterým se mohli vyhnout. Poučte své děti a nenechte je žít v nevědomosti. ³⁰

.

Internet sbližuje, ale i odděluje lidi na celém světě

Lidé žijí stále více virtuální životy ostatních, místo toho, aby žili ten svůj.

Internet pomáhá poznávat jiné kraje, jiné národy, zvyky, napomáhá řešit problémy. Spojuje lidí kteří by se za normálních okolností nikdy nesetkali. Umožňuje lidem dostat se k různým informacím, které lze jednoduše nalézt. Dává možnost lidem volného vzdělávání sebe sama.

Pro mnohé se stává internet jediným nositelem informací. Státní  i soukromé instituce publikují své informace pomocí internetu. Podobně prezentují své exponáty muzea, galerie i jiná kulturní střediska.

A pro mnohé postižené je Internet jediným možným pojítkem s okolním světem, umožní jim zapojit se do života zdravých lidí. Může je zaměstnat, dát jim práci, protože se počítače dají přizpůsobit postiženým lidem a tak jim umožnit využít svých schopností a možností.

Internet se neustále rozšiřuje, denně se připojují tisíce počítačů. Bourá hranice politické, náboženské i jazykové. Je to svobodná oblast, kde v podstatě neplatí žádné zákazy. Byly, jsou a budou snahy ho oklestit různými zákony či zákazy, avšak tyto pokusy se zatím příliš nedaří..

Internet ale přinesl i některé špatné věci. Lze zde šířit informace, které by měli být veřejně nepřístupné, jako např. dětské pornografie či jak si vyrobit bombu. Hackeři se snaží nabourat počítačové sítě důležitých středisek, důležitých státních institucí a ministerstev, aby získané informace mohli zneužít, či prodat skupinám lidí, kteří je dokáží zneužít.

Ale také lidi od sebe odděluje a způsobuje jejich osamění. Někteří necítí potřebu fyzického setkání s člověkem na druhé straně. Již nepotřebují znát jeho tvář, stačí jim jeho elektronická adresa.  Vznikají tzv. lásky na první řádek, kdy se lidé budou milovat elektronicky. Již vznikají společnosti lidí, kteří nejsou schopni se setkávat s jinými lidmi jinak než pomocí počítače. Ty totiž dokáží již plně simulovat umělé prostředí a vytvářet tak umělou realitu. Snažte se toho vyvarovat. ³¹

 

Je na  mne ,,složka”

Osobní údaje se již nebudou zpracovávat v rámci databází, které někdo vytvořil a spravuje, ale na základě chování a prosté existence každého jednotlivce a interakce každého s každým, věci s věcí. Igor Němec Úřad pro ochranu osobních ČR

Žijeme v době, kdy se drtivá většina informací stává součástí veřejného prostoru. A díky moderním technologiím jsou rychle a snadno dohledatelné. Určitě existují informace, které mají k dispozici pouze tajné služby či lidé jiných specializovaných profesí a které lze získat pouze  sledováním či odposlechy.

Ale to popravdě řečeno není  nějak zásadní. Když se podíváme na kauzy posledních let, zjistíme, že jejich hybateli byly prakticky vždy informace, které ,,ležely” na veřejně přístupném místě. Pouze si jich do té doby nikdo nevšiml, nebo si jejich důležitost neuvědomil.

Průměrně inteligentnímu člověku zkušenému v práci s informacemi stačí půlhodina, aby s počítačem připojeným k internetu vytvořil onu mytickou ,,složku”.

Chytrý člověk si dělá ,,složky” každý den. Jdete si koupit novou věc? Podíváte se na web, co se o ní píše. Budete přijímat nového zaměstnance? Jen hlupák by si takového člověka ,,neprogoogloval” a nesnažil se o něm zjistit všechno, co je k dispozici. ³²