Svět sítí

Svět sítí

19.05.2013 13:48

 

klíčová slova: sítě,  Social networking, ICQ, Facebook, Twitter, YouTube, Skype,  Wikipedie

 

anotace

Síťové myšlení zaplavuje všechny oblasti lidské aktivity  a většinu oborů lidského bádání. Sítě jsou svou podstatou tkanivem většiny komplexních systémů a uzly a vazby vnikají hluboko do všech strategií snažících se přiblížit nám náš provázaný vesmír.

Naše schopnost dostat se k lidem  stále méně závisí na fyzické vzdálenosti  mezi námi . Někdo na opačné straně planety je nám v sociální síti blíž než sousedé v našem domě. Pomáhá nám teprve nedávno získaná schopnost komunikovat na velké vzdálenosti.. Globální vesnice, v níž jsme si již zvykli žít, je pro lidi novou realitou. Předkové Američanů ztratili kontakt se svými blízkými ve své vlasti. Vše se změnilo ve 20 století, jak fungující pošta, telefon a pak letecká doprava  strhly překážky  a zkrátily fyzické vzdálenosti.

Nyní, když do každého kouta světa proniká internet, se tento svět opět smršťuje. Musíme si ale osvojit novou geometrii, abychom se vyznali v komplexním světě kolem nás.  A pochopit tak,  že produkty a myšlenky se šíří díky tomu, že si je přisvojí centra.

Díky sociálním sítím může být člověk v kontaktu s přáteli, bývalými spolužáky nebo rodinou, ať jsou třeba na druhém konci světa. Mohou být úzce profilované a zaměřovat se např. na milovníky vína, bývalé spolužáky, vyznavače golfu či hudebníky a jejich fanoušky. Ty největší jako např. v rámci systému Facebook nebo Twitter prostě jen propojují přátele a známé.

Jejich použití je velmi jednoduché. Navíc ruší sociální bariéry, které v běžné offline komunikaci přirozeně dodržujeme. Mimo jiné i díky tomu navozují atmosféru zdánlivého bezpečí a intimity. Proto sociálním sítím mnohdy sdělujeme více než je nutné a rozumné. Sociální sítě tak koncentrují obrovská množství osobních dat, které ale dáváme všanc nejen přátelům a známým.

 

Historie, současné poznání a pokus o predikci blízké budoucnosti

Šest kroků od sebe 

Články řetězu se všichni lidé na zeměkouli  dají spojit řetězcem pěti známých. F.Karinthy r. 1929

Existuje nepředstavitelné množství cest  s nesmírně rozdílnými délkami, které vedou od jednoho  člověka k druhému. Navzdory enormnímu rozsahu  naší společnosti  se v ní ale dá proplouvat tak , že sledujeme sociální vazby od jedné osoby k druhé  - v síti o šesti miliardách uzlů, v níž každou dvojici uzlů  dělí od sebe průměrně šest vazeb. Množství sociálních vazeb, které máme, smršťuje totiž i gigantické sítě na skutečně malinkaté světy – na několik podání rukou.

Kdybyste např. zatoužili seznámit se s prezidentem republiky, sháněli byste asi někoho, kdo zná prezidenta – třeba vášeho poslance. Protože většina  si se svým poslancem netyká, hledali byste některého z jeho přátel, který by byl ochoten zprostředkovat setkání s prezidentem.  To by by vyžadovalo nejméně trojí podání ruky. A možná nemáte ani tušení, že ten pán, který seděl vedle vás na banketu, chodil  s prezidentem do školy. A tak jste ve skutečnosti od prezidenta jen dva kroky. 36

Pojetí společnosti jako „nejširšího obzoru komunikací“ vypracoval německý sociolog Niklas Luhmann. Z těchto myšlenek, které zpopularizoval ve filmu „Šest kroků od sebe“ americký dramatik J. Guare, vycházel pak i projekt odolné komunikační sítě Arpanet, z níž se vyvinul Internet. 37

 

Struktury sítí

Sítě jsou tkanivem většiny komplexních systémů.

Pravidelná síť může mít buď hierarchickou strukturu s „hvězdou“ uprostřed nebo může být třeba každý bod spojený s každým či každý bod s dalšími dvěma „po obvodu“. Náhodná síť je prostě náhodná. Vlastnosti nejzajímavější vykazují tzv. „sítě malého světa“, jakési kombinace obou předešlých struktur, snad jakási analogie systémů na pomezí řádu a chaosu v chemii a fyzice.

Jaký typ vazeb v sítích malého světa převládá? V jeho základu stojí pravidelná síť ke které je přidáno velmi málo, třeba 1 % náhodných propojení. Tímto způsobem dramaticky klesne průměrná vzdálenost mezi jednotlivými body. „Fenomén malého světa“ nečekaným způsobem osvětlil povahu moderního světa jakožto obrovské sítě vztahů, kterou nikdo neplánuje a neřídí, a přitom jsou její komunikační možnosti velmi blízké teoretickému optimu. 38

 

Prostředníci

Prostředníci jsou pojivem společnosti.

Všude, kam nás život zanese jsou nemnozí lidé s vyjímečnými dovednostmi, jak si získat přátele a známé. Tito prostředníci jsou důležitou složkou naší sociální sítě vytvářejí trendy uzavírají dohody, pomahají zahájit provoz, pomáhají řídit, ale třeba i vládnout...  Z historie: prezident  Franklin Delano Roosevelt měl ve svém adresáři  22 000 jmen, takže byl ve své době  jedním z největších center.

Kyberprostor ztělesňuje dokonalou svobodu slova . Někoho to může urážet, někdo může být nadšen, ale obsah webové stránky lze těžko cenzurovat. Jakmile je zveřejněna, je k dispozici milionům lidí, kokoli má stejnou šanci aby byl slyšen.. Ale všimne si toho někdo? Tak jako ve společnosti zná několik málo prostředníků  neobyčejné množství lidí, architekturou www vládne  několik málo vysoce propojenýmch uzlů. Tato centra, jako např. Google, jsou extrémně viditelná- kamkoliv se obrátíte vidíte že na ně směřuje nějaký odkaz.. Ve srovnání s těmito centry  je zbytek webu prakticky neviditelný. Stránky na které odkazují jeden či dva dokumenty prakticky neexistují.

Centra ovládají strukturu všech sítí, v nichž se vyskytnou a dělají z nich malé světy. Jelikož mají vazby  k neobyčejně vysokému počtu uzlů, budují mosty mezi kterýmikoli dvěma místy v systému. Z toho plyne, že ačkoliv průměrná odlehlost dvou náhodně vybraných lidí  na  Zemi je šest, vzdálenost kohokoli od nějakého prostředníka je často jen jeden či dva kroky. Podobně i na webu: zatímco dvě libovolné stránky  jsou 19 kliknutí od sebe ke gigantickým centrům typu Google  se dostanete z většiny www stránek dvěma či třemi kliknutími.

Takový Google dnes můžeme pokládat za téměř univerzální katalog všeho, na co na webu vede zvenku nějaký odkaz. Máme tedy před sebou kromě naší „hyperlinkové“ sítě malého světa navíc pravidelnou síť s jediným centrem, které je propojeno strašlivě hustou pavučinou s téměř všemi dalšími body. (Což je vlastně přímo opak původních záměrů, když byl Internet za studené války záměrně navržen jako distribuovaná síť, kterou by nešlo vyřadit jediným úderem proti jejímu centru). 39

 

Social networking

Internetové technologie jsou zde pro lidi a ne naopak. Musí být všudypřítomné, přívětivé a osobní. A dostupné jako kyslík, spolehlivé jako slunce, neviditelné jako radiové vlny. Carly Fionirová, HP

Fenoménem, se stává “social networking”, který má co do činění s aktivitou samotných uživatelů, stavící na tom, co pro ně připravili (jako nástroj) poskytovatelé a provideři, a sami vytváří nový obsah, dotváří a rozšiřují ten stávající, či jen různě agregují jinde dostupný obsah – a to způsobem, který má pro jiné uživatele svou hodnotu a motivuje je tento obsah konzumovat. Na internetu se často užívá i pojem “Web 2.0.

Otázkou  je, čím vlastně bude onen mobilní internet ve kterém by se měl odehrávat celý (mobilní) social networking? Autor World Wide Webu, sir Tim Berners Lee rozděluje internetové technologie na základové (foundation technologies) a “stropní” (ceiling technologies). Ty první vytváří základy, na kterých lze dále stavět – a přitom není nijak principiálně omezeno ani omezováno to, co se nad nimi vybuduje.

Takovou “základovou” technologií jsou protokoly TCP/IP, na kterých vyrostl dnešní internet, z nich následně World Wide Web, a i ten se později sám stal “základovou technologií”, na které se zrodily věci jako blogy, různé wiki (wikipedie apod.) a další služby Webu 2.0.

Ty druhé nemají za úkol podporovat rozvoj a inovace, ani nemají umožňovat budování dalších nadstaveb. Před těmito “stropními” technologiemi Tim Berners Lee varuje, přičemž zdůrazňuje aspekt otevřenosti, přístupnosti pro kohokoli a pro cokoli. 40

Je dobré si uvědomit skutečnost, že internetových sociálních sítí, které si vydobyly velkou popularitu a mají své uživatele po celém světě, existuje mnoho. Jmenujme například MySpace, Orkut, Bebo, Twitter, Classmates, Blackplanet, Lidé.cz, Spolužáci.cz – většinou se zaměřují na sdílení nejrůznějších multimédií, diskuse, hledání známých a spolužáků.

Jiné jsou různě specificky orientované např. na hledání pracovních míst, získávání referencí, budování vlastní kariéry, výměnu profesních zkušeností a jiné aktivity. Připomeňme si ty nejznámější. 41

 

ICQ

ICQ se stalo předobrazem řady dnešních sociálních sítí.

ICQ je fonetická zkratka z anglického I SEEK YOU, které by se dalo přeložit jako ‘HLEDÁM TĚ’. Program ICQ vytvořila v r.1996 malá izraelská firma Mirabilis. Do té doby lidé postrádali možnost posílat rychlé vzkazy, které by putovaly mezi počítači na tzv. Peer to peer bázi, tedy zásadě rovného s rovným. Šikovného sw si všiml AmericaOnLine, poté program odkoupil a bezplatně věnoval svým uživatelům.

ICQ se tak stal průkopníkem Instant messagingu, který obvykle umožňuje chatování mezi dvěma nebo více lidmi, poslat soubor nebo SMS, umožní zjistit, kdo z vašich přátel je či není on-line. Dále  umožňuje s těmito přáteli snadněji komunikovat - zasílat zprávy, soubory, pohlednice, internetové odkazy, provozovat chat (rozhovor), hrát hry, společně surfovat sítí apod.či telefonovat po internetu. Konkurenční řešení, jako např., MSN či Skype postupně nabídly více.

Však také poslední modernizace ICQ a všeobecně i instant messagingu mají vyzrát na sociální sítě tím, že zahrnují jejich podporu.

 

Skype

Skype je peer-to-peer program, který umožňuje provozovat internetovou telefonii (VoIP) a Instant messaging. Vznikl v Estonsku v r. 2003. O 7 let později měl již půl miliardy uživatelů. Proti konkurencí má několik výhod. Přenos dat je šifrovaný a nemusíte se tedy bát, že se vaše zprávy či hovor dostane do nesprávných rukou. Skype projde přes většinu firewallů, proxy apod. (nástroje pro ochranu sítě před útokem hackerů). Uživatelské prostředí je velice přehledné a práce s ním jednoduchá.

 

Twitter

Twitter je služba, umožňující sdílení textu o 140 znacích, jde o takzvané mikroblogování. Tyto texty se nazývají „tweety“, mohou obsahovat i linky s odkazem na jakýkoliv obsah, například fotografii nebo článek. Twitter je jedním z nejpopulárnějších mikroblogovacích systémů na světě a z původního záměru sledovat stav uživatele (odpověď na otázku „What are you doing?) se stal nový komunikační fenomén, který slouží k povídání mezi přáteli.

 

Facebook

Společným jmenovatelem sociálních sítí, je snaha vymanit se z područí informačního vlivu velkých médií a nabídnout osobní pohled na události.

Konkurent Twitteru - Facebook oznámil překročení hranice půl miliardy aktivních uživatelských účtů v červenci 2010. Firma Marka Zuckerberga, který Facebook založil v průběhu studií na Harvardu si hned dal nový cíl - dosažení jedné miliardy uživatelů. Lze předpokádat,  že v době,  kdy čtete tuto knihu bylo již této hranice  dosaženo.

Tím by se Facebook svým pokrytím dostal na úroveň největší internetové firmy, Googlu. Ještě v r.2009 měl Facebook 250 milionů uživatelů, jejich počet za rok se tedy zdvojnásobil.

 

YouTube

YouTube je populární WWW stránka pro sdílení videí zdarma. Je druhým největším vyhledávačem na světě.

Jste v něčem naprosto dokonalí a mrzí vás, že o tom skoro nikdo neví? Potom je stránka You Tube.com přesně tím, co potřebujete. Nabízí se tu totiž zdarma cosi jako INSTANTNÍ SLÁVA. Nahrávky jsou max. 10 min. Starší generace dobře nechápe, jak se mohli mladí nadchnout proněco tak ubohého. Vysvětlení: Na prvním místě nestojí kvalita, kterou jsou poválečné generace posedlé, ale možnost výběru. Jde o to přehrát kdykoliv a cokoliv ve chvíli, kdy máte chuť. To je ta správná definice

Stránka YouTube byla založena v únoru 2005 třemi zaměstnanci PayPalu a využívá technologie Adobe Flash. V říjnu r. 2006 byla dohodnuta akvizice společností Google.

Princip služby je jednoduchý: kdokoliv může na server nahrát jakýkoliv videoklip. Rozličná nabídka stránky obsahuje filmové, televizní a hudební klipy, ale také amaterský obsah jako např. videoblogování. Vzniká tak velká videoknihovna, v níž mohou ostatní hledat a vybrané klipy sledovat. Denně je tak na této adrese zhlédnuto  přes sto milionů  klipů a jejich počet, stejně jako počet nových videí raketově roste /dnes až 100000 za 24 hodin/. To díky jednoduchosti nahrávání i přehrávání pomocí mobilních zařízení,  kam je YouTube stále častěji integrován. 42

 

Wikipedie

Wikipedie – významný nástroj osobní informatiky.

Wikipedie  je jedním z projektů Nadace Wikimedia, s nimiž je vzájemně provázána. Název vznikl ze slov wiki a encyclopedia. Mnohojazyčná webová encyklopedie s otevřeným obsahem, na jejíž tvorbě spolupracují dobrovolní přispěvatelé z celého světa.

Vzala tak myšlenku recenzovaného vědeckého časopisu a spojila ji s dobrovolníky po celém světě. Existuje ve více než 250 jazykových verzích různého rozsahu. V součastnosti se stala i nejdůležitějším anglicky psaným zdrojem. Zahrnuje 100 milionů hodin lidské práce...

Cílem Wikipedie je tvorba a celosvětové šíření volně přístupných encyklopedických informací. Pracuje se standardy, s nimiž většina wikipedistů v principu souhlasí a  dodržuje.

Funguje na principu tzv. wiki, což znamená, že nový článek může vložit a libovolný článek může změnit takřka kdokoli s přístupem na web. Tato otevřenost s sebou nese i riziko nepřesností či tzv. vandalismu. Nicméně studie ukazují, že je přesnější než Encyclopedia Britannica.

Jedním ze základních pravidel prosazovaných uživateli je tzv. nezaujatý úhel pohledu – články musí nezaujatě prezentovat všechny podstatné názory na příslušné téma, aniž by některý vydávaly za jedinou objektivní pravdu. Požadavek na ověřitelnost údajů v článcích je uplatňován zejména u kontroverzních údajů a témat.

Wikipedie má tři základní pravidla, které nelze změnit.

1/ Články by měly obsahovat pouze informace, které byly publikovány důvěryhodným, respektovaným nebo jinak společensky významným zdrojem ve vztahu k tématu.

2/  Editoři by měli u každé nové informace uvést důvěryhodný zdroj. Tvrzení, které nelze věrohodně ověřit, může kdokoliv odstranit.

3/  Povinnost uveřejnit důvěryhodný zdroj leží na editorovi, který informaci přidal, nikoliv na tom, kdo se ji rozhodl odstranit.

 

Podobnost cílů Wikipedie s ideály Jana Amose Komenského 

Všeobecné moudrosti založené na lidské přirozenosti tak, že pomocí všech obecných znalostí, touze po dobru a správném poznání mohou lidé dobra dosáhnout, budou-li je sledovat po neklamných cestách. J.A.Komenský

Je známo, že J. A. Komenský byl ještě během svých studií zpočátku oslněn spoustou poznání, které objevoval v encyklopedických souborech svého herbornského učitele J. H. Alsteda, avšak brzo objevil jejich zásadní nedostatek, stejně jako v dalších dobových encyklopediích, které postrádaly pevný vnitřní řád a jednotnou metodu. Později napsal, že mu připadaly jako hromady dříví, zatímco on si představoval svět jako strom poznání i jako strom mající pevný základ v kořenech – tedy v tom, co je podstatné a z čeho roste kmen a košatí se větve – jednotlivé poznatky. To byl popud, nad kterým přemýšlel celý život, a který konečně vyvrcholil v Pansofii, třetí knize díla “Obecná porada o nápravě věcí lidských”. 43

 

Facebook prý časem zanikne pro rozbujelost a překonání myšlenky

Má internetové tlachání s přáteli smysl, nebo je to ztráta času, který by se dal využít jinak a lépe?

Nejpopulárnější sociální síť na světě Facebook, kterou nyní využívá půl miliardy lidí, bude stagnovat a časem zanikne. Důvodem nebudou ani tak obavy o ochranu osobních dat, ale spíš rozbujelost celého systému a překonání jeho myšlenky. Serveru rakouského deníku Die Presse to řekl v říjnu 2010 uznávaný odborník na média Geert Lovink.

Podle  něho je zánik a štěpení na internetu běžné. “Vzpomínáte si na Friendster, Orkut, MySpace? Člověk nepotřebuje scénáře o zániku světa, aby věřil na stagnaci či zmizení Facebooku,” uvedl expert. Podle něho nápad “přátel”, který je základem Facebooku, všechny už nudí.“Je to hluboce americký nápad. Prostě nejsme všichni přátelé. Jsme milenci, kolegové, členové rodin, nepřátelé, neznámí. Svět sociálních vztahů je složitý a nedá se na Facebooku zobrazit,” uvedl Lovink.

Sám svůj facebookový profil smazal nyní při akci “den bez Facebooku” (Quit Facebook Day). Neudělal to však z obavy o ochranu dat. “Facebook jsem využíval cynicky jako marketingový nástroj. Tak by se samozřejmě sociální sítě používat neměly. Každopádně jsem měl rychle přes 2000 “přátel” a Facebook se stal časově velmi náročný. Měl jsem pocit, že krmím stroj,” řekl expert. Podle něj může jedinec ještě tak zvládat síť max. 70 aktivních členů. Mnozí podle něj nemají dobrý pocit z toho, že sdílejí své informace na “gigantické stránce” s půlmiliardou lidí.

Bez ohledu na to byl Lovink prý už také zvědavý na přicházející facebookové alternativy jako Diaspora, GNUSocial, Appleseed a Cabgrass. Není podle něj důležité, zda Diaspora dokáže Facebook nahradit. Budoucnost ale odborník vidí v “decentralizovaných, autonomních sociálních sítích”. Míní, že další vlna přinese pravděpodobně “decentralizovaný Twitter”. 44

 

A co bude dále?

Informace budete dostávat každou vteřinu života. Budou vaší přirozenou součástí. Nebude to něco co dostanete, ale co máte.

V nejbližší budoucnosti se bude patrně svět informací, podobně jako v nedávné minulosti, opět rychle měnit. Tradiční tištěné noviny se přestěhují na e-book, televize ve formě přednastavených kanálů nahradí jeden jediný, kde si určíte  sami, na co se chcete dívat.

Webové stránky budou mít mnohem menší roli, neboť budou sloužit jako centrum všech vašich činností. Internetové stránky a sociální sítě se sloučí do jednoho celku.

Sociální zprávy budou nejdůležitějším způsobem komunikace mezi lidmi. Tradiční novinářské zprávy budou nahrazeny informacemi přímo od zdroje. Tzv. “inteligentní informace” zkombinuje hlavní zprávu z mnoha různých zdrojů. Místo čtení pěti různých článků na stejné téma, se vám objeví jeden článek s důrazem na zásadní body vašich zájmů.

 

 Příběh

Moc sociálních sítí

Dojemné fotografie opic, které drží transparenty. Čokoládová tyčinka, z níž vytéká krev. Král nátlakových akcí Greenpeace vytáhl do boje proti nadnárodnímu koncernu Nestle a boj se rozhořel především na Facebooku. Krizové PR, manipulace s veřejným míněním, fakta i demagogie, to všechno bylo v internetové hře o budoucnost pralesů, zeleného hnutí nebo čokoládového impéria.

Nejdříve rekapitulujme fakta. Greenpeace se pustilo masivně do boje proti mýcení pralesů. Našlo si důstojného protivníka, firmu Nestle, jeden z největších potravinářských koncernů světa. Tak spustilo mediální kampaň na webu a pokračující v demonstracích ve vybraných městech a také rozesílání i rozdávání brožurek nazvaných “Přistižen při činu – jak Nestlé pěstováním palmového oleje ničí deštné pralesy a orangutany”. Palmový olej se totiž přidává do čokolády jako náhrada drahého kakaového másla.

Greenpeace poukazuje na to, že při pěstování palmového oleje dochází k obrovskému mýcení pralesů. A proč je v kampani orangutan? Mýcením pralesů má přicházet o své přirozené životní prostředí a ze všech zvířat, kterých se mýcení dotkne, je nejvíce sexy pro takovou kampaň.

Akce Greenpeace bývají tradičně slušnou mediální show, což platilo i v tomto případě. Na demonstracích, rozsahem tradičně spíše menších, se promenádovali orangutani s plakáty, kde žádali, aby jim Nestle poskytlo oddech, čímž samozřejmě “orangutani” naráželi na firemní slogany k tyčince Kitekat, kterou tak označovali za kořen zla a příčinu mýcení pralesů. Do toho solilo Greenpeace silnými slovy svá tisková prohlášení ve stylu Nestlé si nezaslouží pauzu, v nichž masírovali veřejné mínění na svou stranu. A všemu navrch přidalo klip, v němž z tyčinky Kitekat teče pro rozkousnutí krev.

Brožura má rozsah šestnácti stran, obsahuje 28301 znaků textu, z toho 2292 znaků textu se týká Nestlé. Celkem 2100 znaků se ovšem týká obecně Nestlé bez spojení s palmovým olejem, jen 192 znaků se věnuje Nestlé a jeho spojení s palmovým olejem, což významně kontrastuje s grafickým provedením přebalu i sloganů brožury. Brožura se žádným hitem nestala, byla především dobrým příkladem toho, jak málo za celou věc může Nestlé.

Využití samotných orangutanů a brožurka by nepomohly, aby se akce stala globálně úspěšnou. Událost by vyšuměla do ztracena, na což Nestlé zjevně spoléhalo, když reagovalo velmi opatrně a umírněně.

Firma vydala velmi nenápadné prohlášení nazvané Statement on palm oil už 18. března 2010. Kdyby se společnosti podařilo toto prohlášení dostat k uživatelům a demýtizovat kampaň vedenou Greenpeace, nemusela by se řada škod vůbec stát. Nestlé upozornilo, že světová produkce palmového oleje je 42 milionů tun, z toho Indonésie produkuje 19 milionů a Malajsie 18 milionů tun, tyto země byly středem kritiky za mýcení pralesů pro plantáže palem produkujících olej. Nestlé ale kupuje jen 320 000 tun, tedy 0,7 % světové produkce palmového oleje. Tato fakta, považovaná za relevantní a podstatná pro případ, Greeenpeace neposkytlo a nedodalo.

Jenže Greenpeace mělo více želízek v ohni, než jen nešťastné orangutany. V tomto případě zabralo video s krvácející tyčinkou, které bylo umístěno na Youtube. V tomto případě Nestlé zareagovalo velmi nešťastně a požádalo Youtube, aby video odstranilo, protože porušuje její práva. Youtube video skutečně stáhlo (později vrátilo). A tak začala obrovská bouře nevole, která se prohnala sociálními sítěmi napříč celým internetovým světem, které Greenpeace rádo a zdařile pomohlo. V prvé řadě tím, že video přesunulo na server Vimeo, jenž ho stahovat nehodlal. Zatímco původní video vidělo jen několik tisíc uživatelů, na Vimeo to za pouhou hodinu díky zvýšenému zájmu lidí bylo 78500 shlédnutí videa.

Nestlé má samozřejmě své “body přítomnosti” v sociálních sítích včetně Facebooku, kde jeho stránka měla přes 90 000 fanoušků. A Facebook smršť zasáhla prakticky ihned. Už v momentě, kdy bylo video umístěno na Youtube, jej několik lidí přidalo na facebookovou stránku Nestlé. PR pracovníci společnosti odkazy smazali s odůvodněním: “This page is for fans of Nestlé. Linkspamming, abuse etc will be removed, and repeat offenders will be excluded. Posts that have been recently removed have either been abusive or been linkspamming (or both).”

To už zprudilo více uživatelů, pro něž se událost přesunula z roviny “Nestlé a Greenpeace se o něco hádají, co je mi vcelku jedno” do polohy “Nestlé je cenzor a rozhoduje o tom, co se smí a nesmí publikovat”. A cenzorství Nestlé trápilo podstatně více uživatelů, než nepodložená a nejasná obvinění týkající se palmového oleje. V tomto momentě se obě události pro uživatele sociálních sítí spojily.

Někteří uživatelé Facebooku přišli s odpovědí na tuto reakci a změnili si profilové logo na nějakou z parodií log produktů Nestlé, nejčastěji jejich profilové foto nahradilo Greenpeacem vytvořené logo Killer parodující logo KitKat. Nestlé začalo mazat i tyto komentáře, které už neodkazovaly na video a byly vcelku korektní, a to s odůvodněním, že dotyční uživatelé porušují práva Nestlé na jejich logo. Firma to řekla jasně: “To repeat: we welcome your comments, but please don’t post using an altered version of any of our logos as your profile pic – they will be deleted.”

Uživatelé označili tento přístup za poněkud dogmatický a v sociálních sítích neakceptovaný a dávali najevo svou nespokojenost především s tímhle přístupem k pojetí sociálních sítí. Nato je PR oddělení Nestlé usadilo argumentem, že stránka Nestlé na Facebooku patří Nestlé a oni rozhodují o pravidlech. To ale udělali v nejméně vhodný čas.

Během jediného dne se z přeháňky palmového oleje stala PR krize, kterou citovala řada renomovaných a hlavně mainstreamových médií. Nestlé bylo označeno za firmu chovající se nevhodně v prostředí sociálních sítích, které nezáleží na mínění jejích zákazníků.

Greenpeace nelenil a zaplatil si reklamu v AdWords, v níž vyzýval lidi, aby sdíleli zakázané video na dalších videoserverech. Na Youtube se reklama objevila mnohokrát, takže firma nakonec ustoupila a přestala ji stahovat ze svých stránek. Komentátoř ikonstatují, že protest by mohl změnit průmysl palmového oleje i upozornit svět na sílu sociálních médií.

Událost měla i svou ekonomickou dohru. Akcie Nestlé se na jeden den propadly a kromě toho lidé zjistili, že koncernu Nestlé patří i další značky jako Vittel, ale i kosmetické firmy jako Body Basic, Garnier, Lancome, L’Oreal či Maybelline.

Slovo bojkot se ozvalo velmi rychle – uživatelé sociálních sítí vyzývají k bojkotu Nestlé i jeho ostatních značek. Nakonec nikoliv kvůli orangutanům nebo brožurkám o palmovém oleji, ale pro fatální chyby, jichž se Nestlé při komunikaci v sociálních sítích dopustilo. Celá událost napáchala škody hlavně na pověsti společnosti. A o to Greenpeace šlo, už je jedno, že původně měla firma vypadat jako tyran orangutanů. Ignorant lidí a cenzor Internetu, to je také dobrý výsledek.

To vše se stalo za pouhý týden.  Nakolik událost pomůže deštným pralesům, se uvidí. Greenpeace, často kritizovaný za demagogičnost svých akcí, postupuje způsobem, jemu dosažitelným, napadá nejslabší články řetězce, co na tom, že také většinou ty, které samy o sobě za to nemohou. Kritizovat totalitní režimy nebo místní firmy, jejichž dělníci zpravidla ani nemají Internet, aby se dozvěděly o kritice, nemá smysl a nic nezmění. Veřejná kritika značky, která se bojkotu bojí jak čert kříže je zřejmě jedinou dosažitelnou možností, jak se pokusit se situací pohnout. I když v tomto případě měla střelba značně vysoký rozptyl a Nestlé byla vybrána hlavně proto, že je známou firmou. Její skutečná spotřeba palmového oleje i vliv na situaci palmových plantáží je zanedbatelná. Greenpeace ovšem doufá, že bude ponaučením pro ostatní. 46

 

 Úhly pohledu

Co mně může přinést Twitter?

Pokud hledáte prostor k sebevyjádření, tak Twitter je to správné místo.

Já např. sleduji i několik celebrit z nejrůznějších oblastí, sportovce, politiky, šéfy firem. Ti na Twitteru a nikde jinde občas utrousí zajímavé informace, které jsou exkluzivní. A celebritám můžete napsat, třeba vám odpoví zpátky, i to se stává. Samozřejmě nesleduji jenom celebrity, ale i standardní uživatele, kteří píší a sdílejí zajímavé informace.

Mám tam kamarády, které znám o mnoho déle, než Twitter funguje, ale i lidi, se kterými jsem se díky Twitteru seznámil. Z některých se stali opravdoví přátelé, s nimiž se vídám docela často.

Je fajn si občas zanadávat nebo postesknout. 140 znaků obvykle stačí a navíc se vám často stane, že vás někdo povzbudí. Nejste omezeni počtem znaků, můžete sdílet odkazy či fotky. Twitter je ideální místo pro získávání zpětné vazby. Můžete se ptát, dost možná dostanete odpověď, která vám pomůže. A naopak, pokud chcete blogovat, ale nemáte čas či energii na tisíce znaků, uvítáte stručnost.

Sdílení je bezva, když se někomu líbí váš text či fotka, pošle to dál. I když vás sleduje jen pár desítek lidí, můžete oslovit desetitisíce. Stačí být kreativní a mít trochu štěstí (někdo na Twitteru opravdu důležitý a hodně sledovaný si vašeho obsahu všimne a předá svým následovníkům). Twitter slouží i k sebepropagačním účelům a rodí mikrocelebrity. 47

 

Facebook se stal pro mnohé průvodcem dne

Facebook se ve své  nabídce služeb a aplikací stává klíčovým vstupem do internetu.

Všechny lidské vynálezy nás k něčemu uschopňují a v něčem omezují. Sociální sítě na internetu mohou hrát omezující roli v tom, že zploští naší představu o lidské identitě. Z povahy tohoto média je identita osoby reprezentována převážně jen seznamy oblíbených značek, filmů, celebrit, činností, přátel...

Z vyjádření mnoha uživatelů je Facebook téměř nezbytností v současném životě. Je prostorem, procházející bouřlivým rozvojem. Je otázkou, jestli právě v okamžiku, kdy všichni “budou na Facebooku”, neztratí svůj smysl.

Síť nás jistým způsobem sleduje. Uživatelé jsou si této skutečnosti vědomi, a přesto jsou ochotni své osobní údaje zveřejnit. Mají pocit, že se nejedná o nic podstatného, že se nemůže nic stát.

Běžný člověk nemá v sobě pro „on-line svět“ zakořeněné určité normy. Zatímco každé malé dítě ví, že se má před tím, než přejde ulici rozhlédnout, jinak ho může přejet auto, běžný uživatel internetu nemyslí na to, že než někam zadá citlivé osobní údaje, měl by si to dvakrát rozmyslet. Když se nerozhlédnete, určitě to neznamená, že vás nutně přejede auto. Jde o nový druh rizika, na který se musíme naučit reagovat.

Pro mnohé se stal Facebook průvodcem dne - celý den jsou schopni průběžně komunikovat, sdělovat své názory a pocity. V podstatě na veřejnosti, tak trochu jako v digitální výkladní skříni, jsou schopni nabízet a rozebírat své osobní a někdy až intimní záležitosti. Nejde o závislost, nekřiví se tak jistým způsobem osobnost člověka?

Typickou skupinou, která sdílí své soukromí, jsou dospívající mladí lidé. To souvisí s několika jevy: Jednak tento věk je dobou, kdy mladí lidé vymezují vlastní identitu. K tomu potřebují sdílet s ostatními své myšlenky a pocity, aby si je mohli utřídit. Za druhé jde o módu. Za třetí je komunikace přes počítač mnohem jednodušší, stírá se ostych a některé normy. Daleko snadněji tak sdělujeme věci, které bychom v běžném kontaktu asi neřekli. Za čtvrté: síla okamžiku. Stačí kliknout a příspěvek je odeslán. Což často vede k přehmatům, které by pravděpodobně nenastaly, ale které nejde vrátit zpět. Výčet není rozhodně úplný. 48

 

Třetina Američanek je závislá na Facebooku. Účet kontrolují i v noci

1 z 8 párů, které se loni vzaly v USA, se potkal přes sociální média.

Více než 1/3 mladých Američanek přiznává, že je závislá na komunikaci via Facebook. Velká část z nich se běžně připojuje uprostřed noci nebo ještě před ranní návštěvou toalety.

Většina amerických dívek a žen ve věku 18-34 let podle studie přiznala, že tráví více času komunikací po internetu než konverzací tváří v tvář. Pětina dotázaných se budí během noci, aby zkontrolovala svůj účet na Facebooku. 37% respondentek usíná s mobilem nebo přenosným počítačem v rukou. 49

 

Sociální sítě – komunita tlachalů?

Při zmínce o Facebooku si nemohu odpustit poznámku, že se  mezi ty tlachaly nikdy nepřipojím. Lidé, kteří na této síti žijí, mají s každodenní realitou společného jen to, že dýchají s námi stejný vzduch.. Možná.. Ostatně, ze sedmi a půl tisíc faceebookářů, kteří se nedávno připojili virtuálně k demonstraci za rozumné využití  bývalého továrního objektu v Liberci, jich na místo samotné přišli tři. 50

 

Přestane soukromí na sociálních sítích postupně ztrácet svou hodnotu?

Má-li soukromí přežít, musí se jeho ochrana přizpůsobit změnám ve společnosti. Kanadská komisařka pro ochranu dat

Mark Zuckerberg, zakladatel Facebooku, nedávno prohlásil, že ochrana soukromí přestává být  sociální normou, že se společenský úzus v této záležitosti mění. Opravdu je možné sledovat celosvětový trend v dobrovolném zpřístupňování většího a většího množství informací. Ty jsou navíc díky snadno zpracovatelné podobě bezprecedentně vytěžitelné.

 

Vaše informace si zpřístupňujete půl miliardě lidí

Raději bych si nechal vyšetřit prostatu v televizním přenosu, než bych si zřídil stránku na Facebooku. George Clooneyho

Z historie brouzdání je pro Facebook snadné určit vaše nejlepší přátele. Důkazem o uchovávání informací je, že ve vyhledávacím políčku se neobjevuje abecedně řazený seznam přátel, ale seznam nejlepších přátel podle nejčastější interakce. Přes zprávy, odkazy a fotky Facebook posuzuje, jak dobrými přáteli s kým jste. A má o tom dokonalý přehled.

Veškeré informace jsou uchovávány na několika tisících serverech ve čtyřech datových centrech, rozmístěných po světě. Zde jsou dostupné informace o více než půlmiliardě lidí. A to už je pořádná porce osobních údajů, které mohou být zneužity ke komerčním účelům, v horším případě i ke kriminálním činům.

 

E-mail z běžné komunikace rychle zmizí. Nahradí ho sociální sítě.

Elektronická pošta prý do 10 let uvolní rychlejší komunikace přes sociální sítě a nejrůznější komunikační a chatovací programy. Změnu má přinést generace dnešních náctiletých. Je logické, že např. v obchodní sféře zůstane e-mail i nadále. 

Výzkum britského poskytovatele internetu a sociálních antropologů Univerzity v Kentu ukázal, že jen 51%   dotázaných ve věku do 20 let používá e-mail.  Zbytek si přáteli komunikuje přes sociální sítě, internetové kecálky a SMS. Z výsledků také vyplývá, že generace lidí ve věku 45-64 let dává z 96 % přednost e-mailové komunikaci. Pro mladé uživatele je mnohem jednodušší napsat rychle zprávu a poslat ji jedním  klikem všem přátelům, než si v e-mailovém programu takovou skupinu vytvořit nebo pokaždé přidávat jména do položky příjemce, 51

 

Mladé už nebaví blogy. Jsou pro ně moc zdlouhavé

Pro dnešní teenagery a lidi okolo dvaceti let je psaní blogů příliš zdlouhavou a nudnou formou sdílení postřehů. Tak zní závěry americké studie o chování mladých na internetu, o níž informoval server BBC. Mládež raději sděluje své pocity heslovitě, prostřednictvím jednoduchých krátkých vět či zkratek na sociálních sítích typu Twitter či Facebook.

Používané zkratky nemají mnohdy s běžnou řečí nic společného a ne vždy je možné jejich smysl odvodit. Obvykle pocházejí z angličtiny. Zde jsou některé:

AFK – nepřítomnost u počítače

BAK – zpět u klávesnice (typické pro chat)

BTW – mimochodem

EOL – konec delšího vysvětlování, delšího textu

FYI – pro vaši informaci (často v reklamních a PR agenturách)

IMHO; IMCO – podle mého názoru

IAC; IAE – určitě, v každém případě

OIC – chápu, rozumím

TIA – předem děkuji

(Uvedený slovníček není úplný, má pouze informativní charakter.)

Jak se zkracují příspěvky mladých, zmenšují se i přístroje, které k jejich sdílení  využívají. Příspěvky, které spíše připomínají výkřiky do tmy, se posílají nejlépe přes mobilní zařízení připojené k internetu. 52

 

Internetový počítač

Už první experimenty na univerzitě  Notre Dame ukázaly, že lze zotročit počítače vzdálené stovky km  a přinutit je k provádění výpočtů za nás. Tato základní zranitelnost internetu vyvolala záplavu otázek z výpočetní, etické i právní oblasti. Což když někdo  tuto metodu vylepší, zefektivní a začne s ní podnikat ve velkém. Mohlo by to značit zrod internetového počítače? To skrývá i potenciální hrozby.

Např. veškerý elektronický obchod spočívá na tom, že jednotlivý počítač  nedokáže běžné algoritmy kódů  dešifrovat v rozumném čase. Kdyby někdo uměl spojit přes internet tisíce běžných PC, běžné “zabezpečené” připojení by dokázal odposlouchávat. 53

Na druhé straně se již dnes  využívají nevyužité kapacity k řešení problémů, na něž nestačí jediný počítač či výzkumná skupina. Např. na základě dobrovolné spolupráce lze shromaždit nevyužitý čas milionů osobních počítačů zapojených v síti Internetu k hledání mimozemské civilizace.

 

Domácí síť není synonymem jednoduchosti

Jakkoli se zdá, že domácí sítě jsou malé, není tomu tak. Neomezují se pouze na propojování výpočetní techniky pro sdílení souborů a periferií, ale jsou určeny také k připojení spotřební elektroniky (videa, HiFi souprav, herních konzolí apod.).

Stále častěji slouží k propojení inteligentních domácích přístrojů, spotřebičů a elektronických systémů inteligentní domácnosti (bezpečnostního systému, klimatizace, vytápění, péče o závislé osoby atd.) pro vzdálené řízení a monitorování přes internet. V běžné domácnosti se najdou zhruba dvě desítky zařízení a přístrojů, které mají zabudovaný čip, ale využitelnost je malá, protože dosud nepoužívají společný „jazyk“, který by jim umožňoval vzájemně komunikovat.

 

 Zvažte následující doporučení

 

Základní pravidla pro bezpečný pohyb na sociálních sítích

Naučte se mlčet! Internet poslouchá.

Pokud možno je nevyužívejte. Využíváním sociálních sítí, ale i dalšími aktivitami na internetu, po sobě zanecháváme nesmazatelnou elektronickou stopu. Chceme-li zabránit tomu, aby naše osobní údaje nezískal někdo nepovolaný, raději je vůbec nikam nezadávejme.

Sdílejte co nejméně osobních a citlivých údajů. Pokud se rozhodneme využívat služeb sociálních sítí, měli bychom uvádět pouze ty nejnutnější osobní údaje. Údaje jako datum narození, adresa, telefonní číslo nebo stav by měly zůstat skryty. Především děti by neměli uvádět věk ani pohlaví, aby se zbytečně nevystavovaly nebezpečí kontaktu ze strany osob snažících se zneužít jejich důvěry.

Uvažujte nad tím, jaké informace křičíte do světa. Jednoduché používání a zdánlivá intimita přátelského prostředí sociálních sítí nás často vede k impulzivnímu jednání. Prostřednictví nápisu na zdech nebo tzv. osobních statusů prezentujeme věci, které nás později mrzí. Např. jistá Daniela napsala do svého statusu na Facebook: „Dorazila jsem do práce o tři hodiny později“. Za pár dnů přišla díky tomu o práci. Stejně můžete litovat oznámení, že „opouštíte dům a vyrážíte za zábavou”, když vám jej následně nějaký “kamarád” za sociální sítě vykrade, atd.

Dobře zvažte, komu zpřístupňujete informace o sobě. Většina sociálních sítí umožňuje různá nastavení soukromí a viditelnosti údajů. Např. na Facebooku mohou ve standardním nastavení základní informace z profilu vidět všichni, kteří zadají jméno uživatele do běžného vyhledavače. Dozví se, jaké má koníčky, kdo jsou jeho přátelé a další info. Lidé, zařazení do kategorie se zavádějícím názvem „přátelé“ mohou vidět veškerou vaši aktivitu na serveru včetně historie. Nastavení profilu je třeba věnovat pozornost a skrýt vše, co má zůstat soukromé. Stále větší počet škol a zaměstnavatelů totiž používá internet jako nástroj k hodnocení potenciálních studentů nebo zaměstnanců. Sociální sítě jsou k tomu jedinečnou příležitostí.

Navíc další informace o nás mohou zveřejňovat naši “přátelé”, nejčastěji  - fotky a videa. Na internetu se tak mohou objevit věci, které nás kompromitují a mohou se stát prostředkem vydírání či kyberšikany. 

Falešné a podvodné profily. Vytvářejí internetovou identitu ve skutečnosti neexistující osoby nebo se jedná o profil známé osobnosti vytvořený jinou osobou bez vědomí nositele jména. V mnoha případech to může být pokus o vtip, i když dost nepovedený. Často ale může být podvodný profil vytvořen se záměrem způsobit jiné osobě škodu nebo jí zneužít. Profily bývají mnohdy velmi důvěryhodné a prokouknout podvodníka je velmi těžké. 54

 

Slabé vazby

Slabé vazby mají klíčovou úlohu tehdy, potřebujeme-li komunikovat s vnějším světem. Granovetter

Naši známí jsou pro nás často mostem k vnějšímu světu, protože tím že se vyskytují  na jiných místech získávají informace z jiných zdrojů  než naši bezprostřední kamarádi. Ale např. při hledání zaměstnání se často stává, že naši blízcí přátelé  nám těžko mohou pomoci . Pohybují se ve stejných kruzích a vědí zhruba totéž co my. Nicméně známí známých nám již patrně pomoci mohou.. Abyste získali nové informace, musíte tedy aktivovate své slabé vazby. 55

 

 Zamyslete se nad otázkami

 

Sítě nám pomohou pochopit vzájemné závislosti ve všech sférách života. Např. sítě “starých kamarádů”, korporativní elity, soustřeďují neuvěřitelnou moc v ekonomické a politické sféře. Máte při formování vašich názorů tuto skutečnost vždy na mysli? 56

—————