Klíčová slova: znalosti, znalostní společnost, moudrost, informační obzor, dobývání znalostí

 

anotace

 

 Historie, současnost a predikce blízké budoucnosti

Historie informační a znalostní společnosti dosud neexistuje

Znalostní společnost lze pokládat spíše za společností těch zkušenějších a těch méně zkušených, než společností šéfů a podřízených.

O historii vývoje informační a znalostní společnosti snad ještě ani mluvit nelze. Chybí zkušenosti. Určité vytříbení pojmů přinesl až Lisabonský summit v r. 2000. Přestává se mluvit o společnosti informací a začíná se hovořit o společnosti znalostní.

Neustále se zvyšuje počet lidí, kteří se stávají znalostními pracovníky. Např. špičkový lékař. Na svou profesi se dlouho připravuje, a vzdělávání pro něj získáním diplomu nekončí, právě naopak. Po celý profesní život je “odsouzen” k sledování novinek a doplňování svého vzdělání a to nejenom ve svém oboru, ale také v oborech souvisejících. ¹² Podle Ludmily Mládkové

Mnoho pracovníků – technologů, vykonává práci se znalostmi i práci manuální. Ti se pravděpodobě, stanou nástupci kvalifikovaných dělníka minulého století. Ale v rozporu s dělníky minulosti, většina znalostních pracovníků považuje svou práci za součást života.

 

Ke vztahu informace, znalost, moudrost

Napadl mne příklad rozdílu mezi informací a znalostí. Jako kluk jsem snil o tom, že se vrátím, řekněme do středověku a oslňuji předky svým věděním. Pak mi ale došlo, že bych vlastně mohl pouze popsat věci, třeba vysílačku, ale udělat něco z toho, co mám běžně kolem sebe, bych nedokázal. Tudíž bych pouze předal informace, za které by mne asi upálili, ale znalosti bych nepředal žádné. Neznámý bloger

Informace jsou, relevantí data  jimž uživatel přisoudil důležitost a význam, přičemž data jsou vše, co lze monitorovat smysly, objektivní fakta, posloupnosti znaků.  Informace má hodnotu která závisí na ceně za kterou jsme ji získali a na osobním vztahu. Jsou rozšiřovány pomocí  tvrdých /technologických/ a měkkých /lidských/ sítí.

Znalost nejsou informace. Znalosti nejsou vědět co, ale vědět jak. Rozlišujeme znalosti explicitní, které lze vyslovit, napsat, nakreslit či jinak znázornit a tacitní znalosti získané interakcí explicitních znalostí a zkušeností, dovedností, intuice, osobních představ a kreativity. Většina tacitních znalostí je skrytá v podvědomí lidí. Víme více než můžeme říci. Taková znalost může být křehká a nepodchytitelná na to aby mohla být skladována, transportována a vyjadřována pomocí technologií.

V rámci učení i práce se neustále mění jedna forma znalostí v druhou a tím vznikají znalosti nové. Znalosti lze kombinovat pomocí schůzek, dokumentů, telefonních hovorů a nápadů. Je jediným zdrojem, který se používáním nezmenšuje a neničí. Naopak – přibírá další znalost a zvětšuje se. Avšak ustupuje a odpadá, když se najde jiná, vyšší znalost. Udává se, že poločas rozpadu znalostí je 2,5 roku. Proto je nutné ji neustále doplňovat a zkvalitňovat, nebo se vytratí.  A to je investice do něčeho, co se bude zvětšovat, nabývat, růst.

Vyvrcholením a nejvyšší možnou kvalitou je moudrost. Moudrost jsou znalosti spojené s určitým postojem a vyjadřuje kompexní hodnocení /poznání okolního světa jednotlivcem/.

 

Kulturní rozdíly v chápání znalostí

Pravda může mít řadu podob.

V západním světě je za znalost považovaná pouze znalost verifikovaná /ověření podle důkazu/. To i v případě, že je nepřímo prokázána např. úspěšným využíváním. Podle asijských národů západní chápání nedokáže zachytit relativní, dynamickou a lidskou dimenzi znalosti. Podle jejich chápání může jedna a ta samá znalost být v závislosti na situaci a kontextu, pravdivá, zpola pravdivá i nepravdivá.

 

Problém informačního obzoru

Šíře informačního obzoru je úměrná životním šancím.

Rozvoj IT šířících laviny informací zasahuje každého. Ať jste intelektuály zabývajícími se slovy a idejemi, manažery řídícími lidi a práci, nebo třeba dělníky. Někdo je zasažen postupně, někdo okamžitě. Řada dosud úspěšných metod pro práci s informacemi se přežívá. Doba si vyžaduje rychlé a výrazné inovace v myšlení, změny ve filozofii práce s informacemi. Kdo se rychle nepřizpůsobí, zaostane.

Informace, jsou všude kde jsou lidé. Člověk je potkává, nebo se s nimi střetává, ale není cesty, po které by se jim mohl vyhnout. Jsou zdrojem našeho poznávání světa, podmínkou našeho rozvoje. Kultura, věda i technologie jsou bez nich nemyslitelné. Jsou motivačním faktorem pro tvořivou činnost i zdrojem radosti z hledání a nalézání. Přitom se ale nemůžeme vyhnout jejich nežádoucím vlivům.

Problémem dneška není nedostatek informací, jak tomu bylo ještě před 20 lety, ale jejich neuspořádanost a obtížná orientace v jejich změti. Nedostatek přehledu způsobuje únavu a stres. Proto je mimořádně důležité správně si definovat svůj informační obzor. Co zařadíte do vašeho zorného pole je osobní a profesní záležitostí. Orientace v informacích, jejich zdrojích a kvalitě si však vyžádá značné úsilí. Zkusme si nyní tyto zdroje a jejich formy alespoň zhruba rozčlenit.

 

Zdroje privátních informací

Práce s informacemi  je velká, vzrušující hra, s kombinacemi, jejichž počet nemá v našem životě obdobu.

Osobní informace se získávají převážně z rozhovorů s blízkými lidmi a spolupracovníky, z korespondence, z neformálních diskusí. Do systému soukromých informací patří i přehled pojištění, plateb rodiny, telefonní a kontaktní seznam uvádějící kromě čísla spousty dalších údajů, přehled sledovaných tiskovin a dalších pro nás dostupných informačních zdrojů, zakódovaný soupis nejrůznějších PINů, popis složitých administrativních či technických úkonů, čas od času se opakujících. A také osobní plánovací systém a vlastní archiv, máme-li jaký.

 

Veřejně dostupné zdroje osobních informací

Pokročilé znalosti jsou všeobecné, bezmezně užitečné, široce přístupné.

K veřejně dostupným zdrojům mohou patřit: periodický tisk, knihy, učebnice, manuály, normy, technické, veřejné, patentové a podnikové knihovny, výstavy, informační střediska institucí, států, správních orgánů, telefonní informační služby, dnes již stovky rozhlasových a televizních kanálů /s teletextem/, počítač, internet a další on-line databáze. Dále výzkumné zprávy, sborníky z kongresů, informace o nových knihách, reklamní letáky, ceníky a další firemní literatura, báze o firmách, výrobcích, ekonomické a právní informace, encyklopedie...

 

Různorodost nosičů informací

Žádný institucializovaný informační systém vám není ušit na míru.

Médium, nesoucí informaci, může být např. papír, časopis, kniha, diskety, audio či videokazety, multimedia, on-line databáze, internet. Informace může být ve formě ručně psaného, či tištěného textu, obrázku, zvukového či obrazového záznamu, stále častěji kombinací všech forem. Tyto zdroje mohou mít navíc rozdílnou informační hodnotu tj. kvalitu, rozsah, aktuálnost, ale i časovou a cenovou dostupnost. A pro každého může mít každé z těchto informačních kritérií jiný význam.

 

Informace – strategická „surovina“

Úspěch v podnikání může mít jen ten, kdo ví co ostatní nevědí. A. Onasis

Podle obsahu lze zhruba dělit informace na běžně dostupné a strategické. Ty běžně dostupné se musíme naučit využívat proto, abychom se bezproblémově a s co nejmenšími časovými ztrátami dokázali pohybovat v chaosu dnešního života.

Jsou-li informace „energií doby“, znamenají-li úspěch, moc a peníze /tak tom bylo vždy/, nelze očekávat, že je všechny budou lidé ochotně sdílet. Hodnota informací se snižuje úměrně tomu, kolik lidí je má. Existuje-li něco, co víte pouze vy, může být hodnota takové strategické informace prakticky neomezená. Ale i běžně dostupné syntetizované informace získané z více nezávislých zdrojů se mohou stát informacemi nanejvýše strategickými. To je umění těch nejschopnějších.

 

Zažíváme zlom epochální rozměrů

Propojení všech IT vede k dramatickému snižování prostorového i časového omezení a k ohromnému nárůstu možností pro každého.

Většina informací o zboží, službách, vzdělávání, využívání volného času, či o věcech denního života se přesouvá na web. Banky nás nutí ovládat konta z domova a úřady a firmy nás směrují na internet. Hrozí, že kdo nebude mít přístup na internet či nebude schopen ho používat, se ocitne v ekonomické i společenské izolaci.

Rozdíl mezi TV a monitorem počítače se stává snad jen otázkou rozměrů a někdejší hromadné sdělovací prostředky se mění v personalizovaná, obousměrná multimediální média. Každý se může stát i aktivním producentem informací.

A s počítači začínáme také hovořit, ovládáme je dotykem, pohyby pohledem či dokonce myslí, nosíme je na sobě, budeme s nimi tapetovat stěny místností. Všechny tyto změny zásadně mění i to, jak se učíme, pracujeme, jak se bavíme – zkrátka celý náš život. ¹³

 

Připravme  se  na vysoce konkurenční společnost

Očekává nás zcela bezpříkladný vývoj společnosti. Ray Kurzweil

Nastupující společnost bude naprosto odlišná od společnosti druhé poloviny 20. stol. A také od očekávání většiny lidí. Politici “snad” vědí, že v dalších 25 letech budou lidé muset pokračovat ve svých pracovních aktivitách až do poloviny osmého desetiletí svého věku, pokud to ovšem jejich zdravotní stav dovolí. Starší lidé budou muset pracovat na částečný úvazek, jako poradci, na řešení jednorázových úkolů. Kolem r. 2030 bude polovina lidí ve vyspělých státech starších 65 let.

Mladší budou hledat stálý příjem k zajištění rodiny, starší musí rozšířit svůj záběr  a kombinovat své hlavní zaměstnání s jinými úvazky a s oddechovými aktivitami. 55 roků pracovního života, které nemají v lidské historii obdoby, bude doba příliš dlouhá na to, aby člověk vykonával jen jeden druh práce. Navíc je jen málo společností, vládních organizací a programů, které se dožívají více než 30 let. A dlouhověkost je jednou z příčin rozštěpení pracovního trhu.

Studie IPTS /Institut for Prospective Technology Studies/ uvádí, že v nejblížším desetiletí bude až 80% růstu založeno na nových znalostech. Je tedy přirozené že národy, organizace i jednotlivci budou mezi sebou tvrdě soutěžit. Je známo, že dnes se manuální prací živí ve vyspělých částech světa jen kolem 25% lidí. Země, které žijí z prodeje znalostí a objevů jsou a budou výrazně bohatší než země v kterých stále dominuje montáž nápadů, které vymysleli jinde.¹⁴

Znalostní společnost bude společností bez hranic, protože znalosti se pohybují ještě snadněji než peníze. Bude to společnost s potenciálem jak úspěchu, tak neúspěchu. Každý může získat “výrobní prostředky”, tzn. znalosti nezbytné pro práci, ale úspěch všem zaručen není.

 

Udržím krok s dynamikou vývoje? – stále aktuálnější otázka

Znalosti jsou nesmírně dynamické. Je nezbytné soustavně je přehodnocovat s použitím nejrůznějších zdrojů.  Ray Kurzweil

Nejenom politici a ekonomové, ale i jednotlivci si kladou čím dále aktuálnější otázky: „Lze udržet krok se současným vývojem? Nedostanu se profesně a ekonomicky v  prostředí neustále se zostřující konkurence na vedlejší kolej ?“

Jste-li kvalifikovaný specialista neznamená to, že vám specializace vydrží celý život. Vězte, že mnohé obory mohou ze dne na den ztratit na významu. Stále důmyslnější  technologie a překotné změny ve všech oblastech vám však nabídnou řadu specializací nových. Bude tak stále důležitější naučit se tyto nabídky využívat.

 

 Příběh

Informace nejsou znalosti  Epizoda,  Milana Zeleného 25.05.2008 ze serveru “aktualne.centrum.cz”

Informace jsou pouhými vstupy do znalostního procesu koordinace činností. Dosažení vytčeného účelu skrze akci (tedy ne jen na papíře) je jediným důkazem praktické, použitelné znalosti. Vše ostatní je informace.

To jsem pocítil jako student, když jsem z pražské VŠE odešel na University of Rochester. Byl jsem na VŠE nejlepší ve statistice, tak jsem jel do USA s notnou dávkou sebevědomí. Rozhodl jsem se absolvovat kvalifikační zkoušku ve statistice, abych se vyhnul drahému kursu. Statistika je statistika všude na světě, říkal jsem si – než jsem zjistil, že jsem byl poctivě vzdělán jako “ukecaný chytrolín”: samá informace, žádné znalosti. Propadl jsem hned u první zkoušky.

Věděl jsem všechno o statistice. Znal jsem regresní koeficienty, uměl je definovat, interpretovat i matematicky odvozovat. Jen jsem je neuměl použít. V USA se mě při zkoušce nikdo na informace neptal. Byl tam příklad o prodeji zelí, spousta dat z prodejů a tržeb, a já měl doporučit zásoby pro příštích 6 měsíců. Já ani nevěděl, že se tam má regresní koeficient použít, počítal jsem jako blbec nějaké “klouzavé průměry”. Pak už to šlo rychle, nebyl čas. Uvědomil jsem si, že na VŠE jsme byli jako chodící encyklopedie, že mám sice spoustu informací (asi až příliš), ale žádné znalosti. Styděl jsem se sám před sebou.

Měl jsem tedy hodně dohánět, vlastně všechno. “Američtí hoši” sice neměli moc informací, ale uměli klást otázky, formulovat problém, dát dohromady tým, navrhnout projekt a skončit s tržně žádoucím produktem nebo službou. To jsem já neuměl. Také jsem pochopil proč zkoušky byly s “otevřenou knihou” – zpočátku jsem myslel, že se zbláznili. Pak jsem začal mít z “open book exams” posvátný strach: testovaly se znalosti, ne informace.

Píši tuto osobní anekdotu proto, abych podtrhl rozdíl mezi informacemi a znalostmi. Informace jsou nutné, ale ne postačující - účelem znalosti. Dnes jsou informace “komoditou” – jsou všude, v jakémkoliv množství a často zdarma. Neposkytují ale žádnou konkurenční výhodu. Čeho není dost, jsou znalosti. Naopak, těch je stále méně, protože jsou jediným zdrojem konkurenční výhody, jediným opravdovým kapitálem v ekonomice. (Peníze bez znalostí nejsou kapitál.)

Také jsem se naučil, že umět klást otázky je ve vzdělávání mnohem důležitější než umět na otázky odpovídat. Vědět Co nebo To (informace) je méně podstatné než vědět Jak (znalosti) a to ještě méně důležité než vědět Proč (moudrost). Od dat a informací, které jsou všude, se globální společnost přesunula ke znalostem a moudrosti, které jsou jen někde. I vzdělávací instituce se liší, některé předávají pouze informace (navíc zastaralé) a jiné učí znalosti pro budoucí akce.

Pochopit, že informace nejsou znalosti je jedním z nejdůležitějších poznání, které můžete sobě, ale hlavně svým dětem, poskytnout. Jde o výjimečně důležité rozlišení pro dnešní dobu globálních informací a komunikací. Na tomto rozlišení závisí naše postoje ke vzdělání a kultuře, řízení podniku, chápání ekonomiky, individuálního rozvoje, hodnocení výkonu a úspěchu, rozhodování, atp.

 

 Úhly pohledu

Trh znalostí

Práce se znalostmi rozvíjí schopnosti a kvalitu myšlení lidí.

Někteří lidé sice požadovanou znalost mají, ale nemusí ji chtít sdílet, protože pro ně znamená moc. Postavení nezávisí ale jen na znalostech, ale na kontaktech, soc. dovednostech a na politických hrách v organizaci.

 

K teorii růstu

Stovky let se schopnost vyrábět a distribuovat zboží nezvyšovala. Až využivání znalostí při práci bylo příčinou výbušného růstu produktivity.  R.Drucker

Teorie růstu dokazovala, že větší výroba potřebuje víc kapitálu a víc práce. To už neplatí. Výroba roste, protože jak kapitál, tak práce jsou umocněny znalostí. Znalost je třeba započíst. Pracovníci v ekonomické vědě a její výuce mají před sebou úlohu předělávat svůj obor v duchu znalosti a začít se zabývat celkovým přepracováním ekonomické teorie. Ceny ve zpracovatelské výrobě očištěné o inflaci totiž neustále klesají, zatímco ceny předních znalostních produktů, jako jsou služby vývojové, vědecké, učitelské, lékařské, exekutivní, politické, se znásobily.¹⁵

Ve znalostní ekonomice jsou zásadními faktory úspěchu schopnosti řídit složitá systémy, zvládání komplikovaných technologických procesů /navrhnout systémy/, zabezpečení trvalého rozvoje a ekologického žití, ovládání logistiky, umění prodávat – to vše při vysoké flexibilitě. ¹⁶

 

Svět se rychle mění

Člověk není dosud adaptován na změny, kterými v posledních letech procházíme. 

Informační revoluce je asi to nejhodnotnější, co nás v posledních letech potkalo, nepřipraveným ale přináší nečekané problémy. Vlivem nových poznatků, či změnou společenských a ekonomických podmínek, dochází totiž ke změnám významu, či přežívání tradičních, v minulosti úspěšných názorů a doporučení..

Svět je stále více odlišnější od toho v kterém jsme do nedávna žili. Používané nástroje a technologie a na ně navázané pracovní postupy a metody se mění tak rychle, že nevystačíme s tím, co jsme se jednou naučili. Své znalosti musíme neustále doplňovat. Než se nám podaří ovládnout jedno zařízení a s ním spjatý postup, už přicházejí nové modely a přístroje. Život s elektronikou a s počítači je nejen věčné dohánění znalostí překotně se rozvíjejícího oboru, ale také závod mezi technickým rozvojem a vašimi financemi.

 

Negativa zrychlujícího se života

O mnoha věcech už nepřemýšlíme s dostatečným odstupem a hloubkou.

Naše životy se neustále zrychlují. Stále se zjednodušují pokud jde o přijímání myšlenkových podnětů.. Soukáme do sebe informace tak rychle, že nám z nich zbývají  jen poloinformace. /zkracují se i zprávy, scény v kvalitních filmech/. Současný svět a jeho vnímání si také vyžadují razantnější postoje /jinak nepřežijeme/, jednoznačnější stanoviska /jinak nebudeme na dobrém pracovním místě/, občasné přehánění /jinak si toho nikdo nevšimne/.¹⁷

 

Problémy s nepřetržitými inovacemi informačních technologií.

IT jsou podle mnoha názorů, stále uživate1sky málo přívětivé.

Vyvíjí se stále dokonalejší hw i sw, jehož stovky a tisíce možností nemůže uživatel vyzkoušet, natož použít. Navíc, než je něco dovedeno do konce, už je to nahrazeno novou verzí, novým záznamovým médiem. S tím ztratíte obvykle i technickou podporu, musíte začínat znovu.

Většina výrobců informačních zařízení zdůrazňuje především technické parametry, místo toho, aby se uživateli ukázalo, k čemu všemu se to dá vlastně použít. Pomíjí se právě často jejich filozofie. Pro mnoho lidí je také ještě obsluha elektronických zařízení příliš komplikovaná.

Pro řadu běžných uživatelů a laiků se jejich ovládání stává obtížně překročitelnou bariérou. Nestaly se dosud integrovanou součástí jejich psychiky a osobnosti. Dnešní lékař, právník, stavař, chemik, dělník, novinář, nebo třeba politik, musí rozvíjet především svoji odbornost, aby obstál ve stále se rozšiřující konkurenci. K tomu se bez IT neobejde. Většině těchto specialistů nechybí chuť ani schopnost uživatelsky moderní techniku ovládat. Chybí jim čas, orientace a často i prostředky k obměně neustále se měnících technologií!

 

Přínosy informační společnosti pro připravené

Informační společnost přináší vyšší produktivitu práce a výrazné zdokonalení služeb.

Začíná  dlouhodobá konjunktura pro kvalitní, vzdělané odborníky všech odvětví. Měřítkem této kvality se stává individuální schopnost široce pojímané práce s informacemi. Takováto společnost se stává zákonitě i zdrojem informačního chaosu. Zkušenost ukazuje, že ten je ideálním prostředím pro připravené a tvořivé a že je  živnou půdou inovačního rozvoje výrobků, služeb a idejí.

 

Znalostika ??

Mnoho lidí sdílí stejnou znalost, může ji spojit se svou vlastní, jedinečnou znalostí. Znalost tak neustále nabývá, roste, přechází do vyšší znalosti.

Využívání znalostí je stále zahrnováno pod všeobjímající pojem informatika. To je nepřesné. Informatika se zabývá převážně informačnímin technologiemi /pozn.: Výraz technologie kombinuje slovo techné, tj. řemeslnou dovednost se slovem logos – označujícím organizované a systematické  poznávání/. Ve vztahu ke znalostem se více méně používá pojem management znalostí.  Ani to však plně nevystihuje současnou potřebu filozofického nazírání na jejich funkci.

Vědci se stále více začínají zabývat tématy jako je moudrost, životní cíle, vnitřní pohnutky, spiritualita, udatnost, vytrvalost a poctivost. Dalším krokem je shromažďování informací o tom, jak tyto přednosti pěstovat a rozvíjet. Takovou vědu budeme stále více potřebovat.. Mihaly Csikszentmihalyi

V této souvislosti se mne napadá zda by pro tento účel nebylo vhodné používat pojem “znalostika”.

 

 Zvažte následující doporučení

 

Rozpoznat přínosné

Nejdůležitější je schopnost správného vyhodnocování informací.

Prvním předpokladem je poznat informace  - nejen ty se kterými se denně setkáváme, ale i ty které jsou tak závažné, že zasahují do našeho života, že nás nutí, abychom se s nimi vyrovnali, abychom zhodnotili a využívali ty, které jsou pro nás přínosné a naopak eliminovali ty, které nás mohou dezorientovat a omezovat”.¹⁸

 

Práce se znalostmi a jejich inovace

Znalosti se stávají často hodnotnější komoditou, než suroviny či energie.

Ke znalosti počítáme “zdravý rozum”, rozjímavé hodnocení vlastní zkušenosti, odborný přehled a profesionalitu, skládání znalostí ze střípků informací na internetu, výzkum a vývoj, experimentování, testování, standardizování, vědecké bádání, strategické koncepce. Nehmatná znalost (intangible) v hlavách lidí anebo vtělená do věcí a dějů (prostory, stroje, organizace, kvalifikace, součinnost atd.) může mít mnohem větší hodnotu než mohutné zděné a mechanické struktury.

Občas pomůže i šťastná náhoda. Dějiny znalosti znají příběhy typu jak Newton přišel na gravitaci, když mu spadlo jablko na hlavu, nebo jak Einstein hrál na housle a přitom přišel na převratnou formuli relativity.

Znalost sama o sobě je zajímavá, ale teprve  přeměnou v inovaci, v něco nového – odlišujícího nebo levnějšího, stává se argumentem.  Ale hlavně se neustále musí prověřovat její zásoba. Zejména z hlediska obsahu nejnovějších poznání, snažit se ocenit dobu  jejího trvání a přitom připravovat pokročilejší znalost. Z čeho by vaše znalost měla mít strach? Z jiné vyšší znalosti, která vyřadí starší znalost a postoupí na její místo. ¹⁹

 

Uživatelský přístup

Výsledky, které počítače poskytují, jsou vždy výsledkem celých řetězců usilovné lidské práce.

Mj. i díky způsobu, jakým jsou počítače prezentovány ve filmech, lze získat pocit, že stačí něco naťukat a hned se všechno dozvíte, všechno vyřešíte, případně se dostanete alespoň do databáze všech obyvatel naší planety. Tak to ale zdaleka není.

Jste-li běžnými uživateli počítačů máte patrně jinou odbornost a nemusíte rozumět tomu, jak tyto fungují. Co ale musíte znát je způsob, jak se dostat k žádaným výstupům, tedy jak pracovat s e-maily, webovými stránkami, multimédii, s texty, s tabulkami.. A to vše nejlépe nezávisle na jedné aplikaci.

 

Dobývání znalostí z databází

Výzva doby - naučit se rozvíjet znalostně posílenou práci.

Proces “dobývání znalostí z databází” má za cíl nalezení nových netušených vztahů v analyzovaných datech a ty následně využívat v práci. Informace jsou roztroušeny po nejrůznějších zdrojích – je třeba dát je dohromady. Ty potom filtrovat, destilovat, analyzovat, uvést do vzájemných souvislostí. To zlepšuje schopnost předvídat změny, předcházet krizím, mapovat příležitosti.

Tyto metody jsou dnes již využívány zejména v obchodní sféře, bankovnictví, v bezpečnostních systémech nejrůznějšího zaměření.  Je jen otázkou času, než se plně adaptují i pro nejširší veřejnost. Průkopníky těchto nových služeb jsou již dnes některé významné portály. ²⁰

 

Kam se zařadíte vy ?

Trend pro udržení konkurenceschopnosti zní – pracuj chytřeji, ne více.

Je zřejmé že fyzická práce je stále více nahrazována prací hlavou. Ze spolupracovníků v podniku se stávají de facto „spolumyslitelé“. Znalosti se od všech výrobních prostředků liší tím, že je nelze zdědit ani odkázat. Každý jedinec začíná nanovo a často od naprosté nevědomosti. Přirozeně, mimořádného úspěchu může může dosáhnout jen malý počet lidí, ale od velkého počtu lidí se očekává, že dosáhnou úspěchu, který odpovídá jejich schopnostem.²¹ Drucker

 

Uvažujte systémově

Spoléhej se jen na to, že si budeš zvyšovat kvalifikaci v nových a nových oblastech.

Stanete-li se vyhraněným specialistou, můžete ztratit přehled souvislostí. Vaše rozhodnutí, činěná pod zorným úhlem vlastní specializace, tak mohou být nesprávná. Ale čím se stává život složitější, tím závažnější rozhodnutí musíte činit.

Úspěšný člověk dneška je vzdělaný a permanentně se učící specialista, se systémovým myšlením. K tom se stále snažte udržovat si co nejširší, encyklopedický přehled o jiných oborech. To vám pomůže lépe vyhodnotit diskusní poznatky. Je totiž nezbytná pružná konfrontace s dalšími názory, rozvíjení a vytváření si názorů nových. Svůj pohled na svět si soustavně upravujte podle své profese, postavení, funkce a hodnotové orientace i v souladu s dalším rozvojem jednotlivých disciplín.

 

Nebojte se nových specializací

Stálá, zajištěná a dobře placená práce pro všechny skončila. Věz, že dnes pracuješ, ale zítra se ocitneš na ulicí.. Pouze úroveň tvých znalostí a schopností rozhodne o tvé budoucnosti. Jeremy Ricin „Konec práce“

Vědecká revoluce a rychlá industrializace vytvořila individualistu v moderním smyslu. Ernest Gellner jej nazval modulární člověk: prvek schopný pružně se přesouvat na nová místa v ekonomické a sociální struktuře. Prostředky, které potřebujete k efektivní orientaci v novém oboru, na rozdíl od minulých generací, máte všude kolem sebe.

Jde hlavně o to si tyto vědomosti utřídit a získat systémový pohled na novou profesi. Při změně povolání potom dejte jasně najevo, jak umíte získávat a vyhodnocovat informace a přeměňovat je na znalosti. Nastala doba, kdy kvalitní firmy zkoumají, jak to pracovníci dokáží.

 

 Zamyslete se nad otázkami

 

☼ Svět vstávající ze změn hodnot, přesvědčení, společenských a ekonomických struktur, politických koncepcí, systémů a světonázorů, bude s velkou jstotou úplně jiný, než si kdokoliv z nás dokáže představit. Sdílíte názor, že prvotním zdrojem chápání tohoto světa se již dnes stala schopnost kritického výběru a posuzování moře informací a znalosti?