Klíčová slova: mozek, paměť, synapse, IQ, inteligence emocionální, inteligence morální, inteligence existenciální

 

anotace

V lidském mozku  je přibližně 100 miliard nervových buněk. Na jejich povrchu může být až několik tisíc spojení  /synapsí/  s jinými nervovými buňkami. Takže těch  může být až 100 bilionů. Mnohé synapse a dokonce i nervové buňky vznikají až během našeho života jako výsledek učení a to i ve stáří.

 

 Historie, současné poznání a predikce blízké budoucnosti

 

Lidský mozek – neprobádaný objekt
Nejdokonalejším a nejvyšším výtvorem přírody je člověk a především jeho mozek.

Lidský mozek je orgán, který odobně jako daleký vesmír, hluboké dno oceánů nebo nitro země, není zatím zcela probádaným objektem. Co o lidském mozku víme naprosto jasně, je to, že jeho vývoj až k dnešnímu stavu prošel genetickou evolucí, která trvala miliony let. Přesto však dodnes nevíme přesně, jak vlastně lidský mozek pracuje.

Jedním z nejmarkantnějších dokladů a nevysvětlených projevů mozku je autismus. Připomeňme si Dustina Hoffmana v roli autisty ve filmu Rain Man slovy jeho filmového bratra: „Je to génius, měl by pracovat pro NASA. Paradoxně dokáže geniálně řešit nejsložitější matematické úlohy, vyniká fenomenální pamětí, avšak nezvládá řadu nejzákladnějších životních situací a problémů“. Jaká nová a netypická spojení v mozku mají tyto stavy „na svědomí“? ²⁶

Například výzkum mozku prokázal, že zlé nebo dobré slovo, rána nebo pomazlení mohou změnit celé neuronální systémy v dětském mozku,  zničit navždy jejich architekturu  nebo vytvořit novou. Podle neurologa Wolfa Singera je prý výchova nejúčinějším mikrochirurgickým zákrokem, který lze vymyslet. To platí i ve vyšším věku. I  když mozek dospělého nedisponuje takovou plasticitou jako mozek dítěte, dají se také zde prokázat na základě učení, autosugescí, procvičováním paměti a neustálým používáním aparátu myšlení očividně pozitivní změny.

Naskýtá se otázka obrovské diference v úrovni inteligence a emocí různých jedinců. Z historie známe mnoho příkladů fenomenálních schopností významných vojevůdců diktátorů, politiků, vědců, spisovatelů, hudebníků ale i mezi duševně nemocnými. Bohužel lidský mozek nelze dosud jako standard definovat. Ignatěnko vyslovil názor, že fenomenální schopnosti nejsou nadpřirozené. Přebývají v každém z nás. Fenoméni nejsou supermani – každý má šanci se jim v budoucnu přiblížit.

 

Synapse

Váš mozek je složitější než všechny počítače světa a internet dohromady.

To, že lidský mozek obsahuje mnoho spojovacích drah (synapsí), se vědělo už v 80. letech 19. století, kdy se mozková tkáň dostala pod mikroskopy vědců. Jenže kvůli nepatrné velikosti synapsí (tisícina milimetru v průměru) je i dnes obtížné pozorovat je v jejich celistvosti.

Synapse je prostor mezi dvěma neurony, kde dochází k výměně informací elektrickou nebo chemickou cestou. Synapse tvoří křižovatky nervové sítě, jejich pomocí si neurony předávají vzruchy. Misc.createSwitch("zoom", [["azoom-1", "zoom1"], ["azoom-2", "zoom2"], ["azoom-3", "zoom3"]], [Storage.data, "zoom"]); Mozek obsahuje podle studie z r.2010 přes 125 bilionů synapsí, každá z nich pak je samostatným „mikroprocesorem“. Zjistili to výzkumníci ze Stanfordu s použitím nové snímací a zobrazovací techniky. 

„Jediná synapse, sama o sobě, je spíše takovým mikroprocesorem než obyčejným přepínačem, umí informace ukládat i zpracovávat. Pravda je, že jedna synapse obsahuje tisícovky přepínačů o velikosti molekul,“ říká Stehen Smith. „Jediný lidský mozek tak obsahuje více přepínačů než všechny počítače a routery a internetová spojení na Zemi“. ²⁷

 

Mozek, přeplněné skladiště

Požadovat, aby si někdo zapamatova1 vše, co četl, je jako žádat, aby v sobě nosil to, co kdy snědl.  A. Schopenhauer.

Problém vlastní paměti je velice různorodý. Někdo si pamatuje recepty, jiný statistické údaje. Někteří lidé mají fotografickou paměť, jiní paměť nesmírně selektivní; pamatují si telefonní čísla, anekdoty, nebo data narození, nevzpomenou si však, co měli k snídani. Náš mozek je doslova bombardován miliony informací. Musíme se snažit  jej stále intenzívněji trénovat učením a řešením mimořádných situací. Podle Atkinson-Shiffrinova modelu se paměť dá rozdělit následovně:

Krátkodobá paměť je vhodná pro uchovávání informací jen ve velmi krátkém časovém úseku – většinou sekund až minut. Řešíme pomocí ní aktuálně nastolené problémy, a proto se jí často říká pracovní paměť. Má velmi omezenou kapacitu – většinou 5–9 jednoduchých prvků, které se přepisují dalšími novějšími položkami, nebo se časem prostě z paměti ztratí. Kapacita nemůže být přímo rozšířena, ale pomocí správného užívání, můžeme její možnosti značně rozšířit – jednotlivé prvky mohou být vzájemně spojeny do jednoho a zapamatovány s pomocí záznamů v dlouhodobé paměti.

Senzorická paměť je zvláštní typ krátkodobé paměti – jedná se o zásobníky informací získaných našimi smysly. Záznamy v rámci senzorické paměti přetrvávají zlomky sekund. Např. obrazový vjem zde zůstane po dobu jedné desetiny sekundy. Tuto setrvačnost zrakového vjemu si můžete vyzkoušet – pokud v tmě začnete pohybovat bodovým zdrojem světa, tak se vám bude zdát, že nevidíte jen momentální polohu onoho světlého bodu, ale také i část dráhy, po které se pohyboval. Sluch je na tom v senzorické paměti o dost lépe. 

Dlouhodobá paměť uchovává důležité informace získané během života – mohou být potřebné pro nějakou činnost nebo prostě z nějakého jiného důvodu byly označeny jako důležité. Dlouhodobá paměť se podílí na fungování podvědomí a samotné tvorbě osobnosti. E. Tulving navrhl dále rozdělovat dlouhodobou paměť na sémantickou a epizodickou. Sémantická paměť obsahuje informace o světě okolo nás (fakta, významy apod.), epizodická je zaplněna událostmi, které jste prožili, takže víte, co jste dělali včera či před týdnem. ²⁸

Knihovníkem s kartotékou, umožňující rychlé vyhledání uložené informace, je hipokampus, což je část mozku, jejíž dobrý stav snad nejvíc rozhoduje o úrovni naší inteligence a našich poznávacích schopností. Je citlivý na stres  a je-li jedinec vystaven po dlouhou dobu stresové situaci, ze které nemůže uniknout, zmenší se. Mluvíme pak o distresu. ²⁹

Zapomínání – u návodů na správné učení je často zmiňována tzv. Ebbinghausova křivka zapomínání. Německý psycholog Ebbinghaus totiž zjistil, že nejvíce zapomínáme několik hodin po naučení

 

Inteligence, IQ

Vysoký IQ je předností, není ale důležitější než život samotný.  Peter Salovey

Chceme-li chápat nové technologie i novou společnost, musíme se učit celý život“. Ostatně právě díky přívalu nových informací, které odstartovala vědecko technická revoluce se v posledních dvou stech letech průměrné  IQ lidské populace zvýšilo. Testy IQ /intelligence quotient/ se staly oblíbeným nástrojem psychologů a personalistů. Ukázalo se však, že IQ zdaleka nevyjadřuje lidské schopnosti obstát kromě studia i v reálném životě. ³⁰

Počítačové hry, vizuální podněty, příval informací podporují vizuální a prostorově abstrakní složku inteligence. A podle odborníků zvyšují výsledky  měření IQ u dětí ve srovnání s jejich rodiči. Naopak, pokles odborníci zaznamenávají v oblasti slovně logické  inteligence,  takže co do všeobecných znalostí, schopnosti poruzumět textu  či počít zpaměti by asi rodiče asi z přehledem  strčili do  kapsy své potomky vybavené počítači. ³¹

 

Emoční inteligence

Emoční inteligence může znamenat více než IQ. To zejména tam,  kde je důležité vystupování a práce s lidmi. Pro obchod a manažerskou práci jsou nutné často úplně jiné schopnosti, než „klasická“ inteligence.  Daniel Goleman Emoční inteligence 1995 

Již před 2 000 lety Platon napsal: „Každé učení má emoční základ.“ Od té doby se vědci a filozofové pokoušeli potvrdit nebo vyvrátit toto tvrzení o významnosti citů. Bohužel se po celou dobu obyčejně myslelo, že emoce jsou nepřítelem člověka. Dnes již lidé chápou jejich hodnotu.

Emoční inteligence /EQ/, podle Saloveye, zahrnuje schopnost sledovat vlastní i cizí pocity a emoce, rozlišovat je a využívat těchto informací ve svém myšlení, jednání a pro svůj intelektuální růst.

 Podle Steve Heina se každé narozené dítě rodí s  potenciálem jistých schopností emoční citlivosti, emoční paměti, dovednostmi emočního jednání a emočního učení.Vrozená emoční inteligence může být dále rozvíjena nebo poškozována životní zkušeností, zvláště lekcemi emočního učení od rodičů, učitelů, rodinou během dětství, adolescence nebo v průběhu kariéry.

Praxe ukazuje, že osobnost s vyváženým poměrem IQ a EQ může být například dobrým manažerem, obchodníkem, psychologem. Cvikem a zkušenostmi se navíc může stát ještě lepším, když EQ přesáhne IQ. Naopak ten kdo má nadprůměrné IQ a pouze průměrné EQ mívá problémy v zaměstnání i ve společnosti.

Velkou výhodou i příležitostí pro osobní rozvoj i kariéru, je skutečnost, že emoční inteligence se dá na rozdíl od IQ zkvalitňovat a rozvíjet výrazně snadněji. ³²

 

Morální inteligence

Péče o morální inteligenci má kromě vlivu na rozvoj jednotlivce přímý dopad na zdraví společnosti jako celku.

Už samotný termín morální inteligence napovídá, že musíme užívat morální složku své bytosti inteligentním způsobem. Naše morální já nesmí být postrkováno sem a tam chvilkovými impulsy, ani kontrolováno uměle živenými frázemi. Morální jednání vyžaduje analýzu, porozumění a emocionální empatii. Správné jednání může zabránit neuváženému emočnímu projevu či malicherné pomstě, přinášející nanejvýš chvilkové uspokojení.

Morální jedinec představuje ideál, který lidstvo hledá odnepaměti. Každý má o tom nějakou vlastní představu. Nicméně výzkumy různých kultur prokázaly, že některá kritéria jsou všeobecně platná. Jsou to:

Spravedlnost = nečiňme jiným, co nechceme, aby jiní činili nám (staré křivdy, lakota, bohatství, dobrota, sliby, rozumné očekávání, zásluhy, náhoda a štěstí)

Povinnost = je naší povinností podat bližnímu pomocnou ruku a rozdělit se s ním, když se na mě usmálo štěstí (starost o druhé, nezištné dávání, věčné nářky, sobectví)

Důstojnost = je naší povinností pomáhat lidem k dobrému životnímu pocitu (lítost, lichocení, kritika, soudy o druhých, pocit důležitosti, pomluva, omluva, odpuštění, žádost o pomoc, rada)

Sebeovládání = nedělejme vždy to, na co máme právě chuť (nebezpečné city, láska, životní příležitost, myšlenky pro sebe, kdy promluvit, hromosvod problémů, pokušení, stereotyp). . ³³

 

Působení osobnosti na komuninkační proces

Nejčastější příčinou komunikačních šumů je osobnost člověka s jeho vědomými i nevědomými záměry, cíli a vlastnostmi.

V procesu přijímání informace nehraje příjemce pouze pasivní roli, ale sám údaje zpracovává, čímž dochází k celé řadě zkreslení. Informace jsou neadekvátně vybírány, organizovány a interpretovány. ³⁴

Při získávání informací z okolí provádíme selekci vjemů. Většinou totiž nejsme schopni absorbovat veškeré relevantní informace. Dochází tak k bezděčnému výběrovému procesu, který je ovlivněnému našimi očekáváními, potřebami a přáními. Proto také, pokud první dojem o člověku je negativní, máme sklon zachytit z dalších informací pouze ty, které jsou rovněž negativní, klady jsou potlačeny na nevědomé úrovni. Pozorování ukázala, že při personálním rozhovoru si posuzovatel vytváří obrázek o člověku již v prvních třech nebo čtyřech minutách. Další informace, které do tohoto rámce nezapadnou, pomíjí.

Protože získané informace jsou neúplné, dochází k jejich spojování a doplňování. Ne vždy však spoje mezi informacemi odpovídají realitě. Zaplňujeme chybějící místa a to většinou negativními představami. Tak vznikají falešné souvislosti – při troše fantazie jedna skutečnost úžasně zapadá do druhé. Není obtížné vybavit si další věrohodné „důkazy“ a zkonstruovat ve svých představách např. spiknutí proti vlastní osobě.

Nejasná situace vede k hledání takového vysvětlení, které nejlépe vyhovuje našim představám. Optimisté mají sklon vysvětlovat situaci jako projev pozitivních změn, zatímco pesimisté jí podsouvají spíše negativní aspekt. Podle skupiny, ke které patříme vyhodnocujeme informace. Levicově orientovaný občan bude vysvětlovat růst cen ziskuchtivostí pravicové vlády.³⁵

 

 Příběh

Leonhard Euler

Příkladem fenomenální  paměti, která byla navíc maximálně využita ve prospěch vědy  je Leonhard Euler, Narodil se r. 1707 v Basileji. Otec byl duchovním, jeho koníčkem byla matematika a brzy si všiml synova nadání. Už v 13-ti letech začal Leonhard studovat na basilejské univerzitě. Pustil se do studia teologie a klasických jazyků – řečtiny, latiny a hebrejštiny. Učení mu šlo lehce, a tak se zapsal ještě na fyziku, astronomii, medicínu a také na matematiku. V r. 1723 ve věku pouhých 16-ti let získal titul magistra. Již o čtyři roky později zamířil do Ruska. Pozval ho tam r. 1727 jiný velký matematik, přítel z dětství Daniel Bernoulli.

Zde si brzy si získal uznání a r. 1733 byl jmenován profesorem a vedoucím matematického oddělení petrohradské Akademie. Byl 2x ženatý a měl 13 dětí. Věnoval se různým oblastem čisté i aplikované matematiky. I když v r. 1735 ztratil jedno a v r. 1766 i druhé oko, pracoval stále, neboť měl fenomenální paměť. Svoje objevy pak diktoval. Během svého života vydal 530 knih a různých článků. Spolu s rukopisy z jeho pozůstalosti se počet jeho prací zvýšil na 886. V řadě oblastí matematiky je jeho podání téměř konečné, např. trigonometrie. Velká Eulerova autorita ustálila symboliku algebry a infinitezimálního počtu, neboť např. Lagrange, Laplace i Gauss znali jeho práce a přebírali jeho symboliku. Téměř všechny oblasti matematiky překypují Eulerovými funkcemi, integrály, konstantami a důkazy. Je autorem řady matematických značek, které používáme dodnes. Známý fyzik a matematik Laplace o Eulerovi jednou prohlásil: „čtěte Eulera, je učitelem nás všech“. I sám velký Gauss mluví o Eulerovi s obdivem: „Studium Eulerova díla zůstane nejlepší školou pro nejrůznější oblasti matematiky a nemůže je nic nahradit.“

Euler se však nevěnoval jen čisté abstraktní matematice. Jeho hlavní zásluha spočívá ve vytvoření matematického aparátu tehdejší fyziky. V 18. stol. se základem fyziky stala Newtonova mechanika a Euler byl jedním z prvních, kdo ji dokázal významným způsobem rozvinout. R. 1741 Euler z Ruska odešel a přijal pozvání pruského krále Fridricha II. Velikého do Berlína. Strávil pak v Pruské akademii celých 25 let. Z tohoto období pochází jeho nejvýznamnější objev – vlnová rovnice. Záhy se vlnová rovnice začala objevovat ve všech možných oblastech fyziky: v hydrodynamice popisuje formování a pohyb vodních vln, v akustice popisuje šíření zvukových vln ve vzduchu. A v 19. století se objevila v teorii elektromagnetických vln a změnila celou naši kulturu. Podle názoru některých odborníků vlnová rovnice byla možná nejdůležitější jednotlivou matematickou formulí v celých dějinách vědy.

Zbytek života Euler strávil opět v Rusku, kam přijel r. 1766 na pozvání Kateřiny Veliké. Stal se ředitelem Akademie a významné postavení v Petrohradě vymohl i pro své tři syny. Do vědeckého časopisu Akademie poslal balík článků tak velký, že je redaktoři tiskli ještě plných 43 let po jeho smrti.

 

Je možné lidský mozek v jeho složitosti a dokonalosti napodobit?

Ray Kurzweil tvrdí, že biologie  nebude stačit tomu, co budeme schopni zkonstruovat my, jakmile jednou plně pochopíme principy fungování paměti. Vychází z poznatku, že spoje neuronů v našem mozku jsou schopny provést pouze pouze 200 přenosů za sekundu, což je  milionkrát pomaleji, než dokáží dnešní elektronické obvody. A také z netušených možností  nanotechnologií, které umožní přeprogramovat a přebudovat molekulu po molekule naše těla a mozky.

 

 Zvažte následující doporučení

 

Paměťové strategie k efektivnějšímu učení a zlepšování paměti

Motivace – určëte si důvod, proč se chcete učit. Podmínka „musím“ je nedostačující. Zodpovězte si otázku „Proč?“ a mějte ji stále na paměti.

Způsob zapamatování  – stanovte si způsob zapamatování (potřebujete znát vše přesně nebo vám stačí význam oné informace?)

Soustředit se na střed učeného – statisticky si totiž lidé mnohem lépe pamatují to, co bylo na začátku a na konci toho, co se měli naučit.

Opakujte – ale rozumně. Omíláním jedné věci se příliš nenaučíte. Mnohem ekonomičtější je pro vás opakovat si trochu a ve větších časových intervalech.

Odpočívejte – mozek si prostě potřebuje vždy aspoň chvíli odpočinout, jinak ztrácíte výkonnost. Studium prokládejte krátkými přestávkami spojenými třeba s fyzickou aktivitou.

Rozumějte – neporozumíte-li látce a nespojíte si ji do souvislostí s ostatními vašimi znalostmi, tak je vám její nabiflováni vcelku k ničemu.

 

Krátkodobé tipy

Respektujte svůj biorytmus - zjistěte si, kdy a kde se vám během dne nejlépe učí a dodržujte to. .

Chladné prostředí – zajistěte si čerstvý vzduch a chladnější prostředí. Pro ženy by to mělo být mezi 19–22°C, pro muže 17–20°C.

Relaxační techniky - v dnešní době je velmi snadné podlehnout stresu. Relaxačnimi technikami se dokážete odprostit od všech každodenních starostí a problémů a dokonale si odpočinete.

Mírný stres  rozhodně neuškodí – dokážete tak ze sebe dostat to nejlepší. A navíc většina zkoušejících na vysokých školách nemá ráda sebevědomé frajírky a s oblibou je potápí.

Povzbuzující doplňky -  čokoláda vás povzbudí. Zároveň se díky požitku z ní v těle uvolňuje betaendorfin, který vyvolává příjemné pocity a spraví vám náladu. Povzbudivě působí káva, kakao i tzv.  chytré drogy které jsou volně dostupné v lékárnách.

Koncentrace  - učme se soustředění. Odstranit nežádoucí vliv patří k nejdůležitějším dovednostem současnosti.

.

Dlouhodobé tipy

Správná příprava – připravujte se průběžně a nenechávejte věci na poslední chvíli. Pečlivě si zpracujte informační podklady. Budete tak výkonnější a ušetříte i čas.

Fyzická aktivita – výzkumy potvrdily, že pravidelná fyzická aktivita zlepšuje mentální funkce a to velmi významně. Pohyb je ideální hlavně pro řešení kreativních problémů.

Četba knih – častou četbou dokážete zpracovávat informace rychleji, ale výhodou je také všeobecný rozhled a široká slovní zásoba.

Hry a kvízy – pravidelným namáháním mozku ho udržujete ve formě. Rozvíjejte tak své logické i paměťové schopnosti.

Sledování TV – možná si myslíte, že televize otupuje. Ano, je tomu tak. Ale pokud budete sami sobě a zvlášť svému dítěti ordinovat správný program vzdělávacích prgramů, je vše v pořádku. Zvlášť v útlém věku je potřeba velkého množství podnětů z vnějška, jinak může dítě za ostatními později zaostávat. Umožňuje poznat život ostatních sociálních skupin a ulehčí začlenění do společnosti. Nic se však nesmí přehánět.

Vzdělávání – pokud chcete stále chápat to, co se děje kolem vás, moderní technologie a nové životní situace, musíte se neustále učit.

Rozvíjejte funkční gramotnost – je balík schopností, umožňující nám začlenit se do společnosti, rozumět jí a domluvit se se svým okolím.

Životní zkušenosti – nevyhýbejte se výzvám. Díky životním zkušenostem budete schopni řešit mnohé náročné úkoly. ³⁷

 

Tichá znalost

Je vždycky spojena s konkrétním užitím ve specifických situacích. Jde o znalost informací, které nejsou okamžitě přístupné každému. Nejde zde tedy o kvantitu ale o kvalitu informací. Úspěšně inteligentní lidé vždy dokáží vyvážit svou analytickou, kreativní i praktickou inteligenci.

Nemůžete ale věnovat pozornost všem podnětům, na které nás smysly upozorní, neboť byste byli těmito informacemi přímo zahlceni. ³⁸

 

Zvažte následující doporučení pro psychické aktivity

Mozku prospívá psychická aktivita, a to dokonce poměrně náročná, která je spojena s učením se novému. U rutině vykonávaném duševní činnosti, i když náročné, moc nervových buněk nepřibude. Cvičme mozek tím že bude přicházet do nových a nových situací. Důležité je sportovat – fyzická námaha zvyšuje aktivitu mozku až neuvěřitelně. Velký vliv může mít i cestování. Čím radikálnější je je změna prostředí, tím větší námahu musí mozek vynaložit, aby se přizpůsobil. ³⁹