Klíčová slova: informační technologie, historie, telekomunikace, monitoring, knihy, informace, znalosti

 

anotace

Lidstvo není nikdy hotovo se svým dílem. Rodí se stále noví lidé, problémy i cíle. V historii nastávají, v dramaticky se zrychlujících intervalech, transformace, které revolučně mění společenské hodnoty. Významné historické  děje  mají jen zřídka jedinou příčinu a vysvětlení. Obvykle vyplývají z konvergence na sobě nezávislých dějů. Hybným prvkem transformací je vždy změna v dynamice vědění. Právě tím nejdynamičtějším obdobím procházíme. Vytváří se informační, postindustriální, a znalostní společnost. Vznikají nové vazby mezi poznatky všech disciplín, řetězově se generují nové nápady, ideje a technologie. Radikálně se mění pohled na možnosti věd, technologií a využití jejich „průniků“ či mezí platnosti.

Během několika desetiletí společnost mění své uspořádání podobu. Mění se světový názor, základní hodnoty, sociální a politická struktura, umění a instituce. Najednou se vynořuje zcela nový svět. A lidé v něm narození  si již ani nedovedou představit svět, v němž  žili jejich prarodiče a do něhož se narodili jejich rodiče.

Tempo rozvoje lidstva bylo, je a bude podmíněno způsoby zaznamenávání a šíření informací a metodami jejich přeměny na znalosti. Špičkový vědec 18.stol. znal asi 200 knih a mohl vybírat jen z docela málo odborných časopisů.. V r.1985 světové knihovny evidovaly miliardu titulů. Dnešní „digitální vesmír“ má již velikost bilionů gigabajtů a to je už stomilionkrát více, než ve všech kdy napsaných knihách.

Cesta napříč historií informatiky nás dovede k důležitému poznatku: tempo lidského poznání se závratně zrychluje. Výsledkem toho všeho jsou a budou hluboké změny v každém aspektu našeho života, od zdraví a dlouhověkost až po ekonomiku a společnost, dokonce naše pojetí toho, kdo jsme a co znamená být člověkem.

 

   Historie, současné poznání a predikce blízké budoucnosti

Vývoj písma

Vynález písma umožnil vnímat prchavé slovo zrakem opakovaně a kdykoliv, a předávat nabyté znalosti a zkušenosti  budoucím generacím.

Základem vědění byla vždy schopnost uchovávat znalosti. Ty se po dlouhé věky vývoje homo sapiens  předávaly posunky. Mluvený jazyk s gramatickou strukturou se vyvinul asi před 2 miliony z kopírování zvuků, které nejpřesněji vyjadřovaly znalosti.  Nositelem těchto znalostí však byla dlouho jen paměť. Proto také zůstávala kamenná industrie stále stejná po statisíce let.

Mezníkem v dějinách lidí byl vynález písma. Jeho vývoj trval přes více než 5000 let. Zásadní obrat nastal zhruba před 3200 lety, kdy se zrodilo 22 znakové písmo Féničanů. Z něho vytvořili Řekové přidáním samohlásek abecedu. Nesmírný význam mělo zjištění, že lidská řeč je je variací omezeného počtu hlásek, z nichž se skládají slova. Vždyť ve starém Egyptě a Mezopotámii si lidé museli osvojovat stovky hieroglifů či klínových znaků, aby se mohli písemně vyjádřit.

Japonci se musí ještě i dnes naučit přes 2000 znaků. Průměrný čínský vzdělanec 3000. Chce-li si ale přečíst noviny počet  znaků přesahuje 60000! Kdo dnes ovládá 1500 znaků, už se nepokládá za negramotného.

Výroba papíru byla po staletí tajemstvím jeho vynálezců - Číňanů. Zásluhou Arabů, se toto tajemství dostalo za hranice čínské říše a výroba a užívání papíru   se rozšířily civilizovaným světem. Teprve to výrazně zrychlilo rozvoj lidského myšlení.

Podle mediálního teoretika McLuhana lze vyspělost civilizace měřit na základě média, používaného k záznamu informace. Ono to totiž, než něco vytesáte do mramoru, chvíli trvá a obtížně se přepravuje. A tak si pořádně rozmyslíte, co (a jestli vůbec) chcete napsat. S papyrem /vynalezeným ve starém Egyptě/, či papírem  je méně práce, ale opisovat text ve stovkách byl problém. V antickém Římě to řešili tak, že armády písařů - otroků přepisovaly a opisovaly texty nejrůznějšího charakteru /tehdy na kůru stromů – liber, z čehož vzniklo později i označení knihy/.

 Tak se i stala bohatá a vyspělá řecká kultura pro Římany vzorem. Vše řecké se v Římě stalo módním a obdivovaným. Římská říše tak nevědomky zachránila a umožnila i pozdějším věkům poznat nesmírné kulturní hodnoty. ⁰¹

Je zřejmé, že již ve starověku umožňovalo  písmo sestavované do textů  reorganizovat vědění jako uspořádaný systém, v němž je možné kdykoliv vyhledat uložené znalosti, přehledně je skládat k sobě, analyzovat. “Písmo a texty tak nejsou  jen vnějšími pomůckami, ale způsobují proměnu lidského vědomí, a osvojování světa. Jedním z důsledků technologie psaní byl i vznik moderní vědy, která spojuje přesná pozorování s přesným popisem složitých procesů a předmětů”. ⁰²

 

Knihtisk  - počátek novodobých dějin a informační revoluce

Vynález knihtisku natrvalo změnil ráz civilizace. Paradoxně ale letadla brázdící oblohu nad kontinenty, létají denně nad hlavami stamilionů analfabetů.

Knihtisk a běžná dostupností papíru, patří k nejvýznamnějším objevům minulého tisíciletí. Už v 7. stol. po Kristu vynalezli v Číně deskový tisk. Vytištěná stránka byla vlastně kopií ručně vyřezaného obrazu. To vyhovovalo asijským národům, které nepoužívají abecedu, ale systém stovek  znaků. Také první evropské knihy byly vytvořeny kolem r.1300  touto technologií. Vyrytí takovéto stránky do dřeva, hlíny či mědi bylo ale velmi obtížné a nepřesné.

Tisk pomocí jednotlivých znaků složených do slov je samostatný objev učiněný jak v Německu Gutenbergem kolem r. 1450, tak v Číně Bi Shengem o 400 let dříve. V Asii se tato metoda neujala. Zato evropské jazyky s hláskovými sadami z technologie pohyblivého typu vytěžily maximum. R. 1453 byla vytištěna první Bible. Tisk se stal žhavou novinkou a už na konci století bylo po Evropě 250 tiskáren a 40 tisíc výtisků. Po Evropě a pak stejně rychle rozšířil do celého světa.  Vynález knihtisku otevřel cestu masovému rozšíření knih, následně i periodického tisku, a tím i gramotnosti a vzdělanosti. ⁰³

 

Telegraf a analogové telefonie – první krok ke globalizaci světa

Nemůžeme změnit minulost, ale můžeme vnímat její stopy. T. Stewartová

Přenos zpráv byl po věky vázán na fyzický přenos jejich nosičů. Někdy stačilo, když si je rychlý posel zapamatoval. Nicméně již od dávných časů existovaly telegrafy využívající kouřových či světelných signálů. Semaforová síť bratří Chappérů mezi Paříží a Lille /od r. 1792/ umožnila přenos zpráv na 230 km v  řádu minut.  Měla operátory a věže každých 30 km, byla však závislá na počasí. Přesto Napoleonovi pomohla tak, že byla imitována v Evropě a USA. Ale nejpodstatnější bylo zjištění, že na včasných informacích doručených na správné místo se dá pořádně vydělat.

Elektrický telegraf, patentovaný v r. 1837, výrazně zrychlil přenos a snížil cenu za přenos zpráv. Pracoval s morseovým kódem a rychlost  s jakou ovládl svět, byla impozantní. Tomu napomohl i rozmach železnic, které měly optimální podmínky pro budování telegrafních tras podél kolejí. Přenosová rychlost jednotek bitů/sec umožnila přenosy na stovky až tisíce km. První transatlantický kabel byl dokončen v r.1858, a po založení telegrafní unie odstartovala éra telekomunikací.

O rozvoj radiotelegrafie se zasloužil zejména A.S. Popov, Nikola Tesla a Guglielmo Marconi, který propojil Evropu s Amerikou v r.1902. Faksimile již umožnilo pomalý přenos novinových obrázků. S objevem dálnopisu využívajícím 5-bitový kód, se přenos automatizoval. Stálým cílem telegrafie bylo zvyšování přenosových rychlostí, což se u analogových přenosů, příliš nedařilo.

Vynález telefonu je výsledekem vylepšování mnoha lidí. Ti si ho ale, na rozdíl od A.G.Bella, nepatentovali /1876/ a nerozšířili. O 2r. později  si patentoval T. A. Edison  uhlíkový mikrofon, který výrazně prodloužil přenosovou vzdálenost. První dálkový hovor se uskutečnil v r. 1884 mezi  Bostonem a N.Y., ale transatlantický až  r. 1915. Telekomunikační propojení měst, zemí a kontinentů, byť tehdy ještě velmi pomalé a drahé, považujeme za  vykročení ke globalizaci světa..

 

Rozhlas a televize

Dalším významným krokem byl masový rozvoj rozhlasu a televize  Pravidelné rádiové vysílání bylo zahájeno v USA v r.1919, v Československu pak o 3.r. později. Rozhlas se rychle stal nástrojem masové propagandy, často fanatizující i celé národy. Vzpomeňme přímo nábožné naslouchání veřejnosti Stalinovým, či na opačné straně Hitlerovým rozhlasovým projevům. V protikladu napomohl rozhlas šíření demokracie /připomeňme ještě nedávné rušení zahraničního vysílání v totalitních režimech/, rozvoji kultury, znalostí a porozumění mezi národy.

Nástup skutečně použitelné televizní techniky přišel koncem 20.let min. stol., ve světě se TV vysílání zavádělo nejčastěji začátkem 40.let. Dnes nabízejí satelity stovky kanálů v nejrůznějších jazycích všude po světě. Televize je stále, i přes silnou konkurenci internetu, nejsilnějším nástrojem bezprostředního šíření informací, názorů znalostí, jakož i reklamy ovlivňujícím a unifikujícím kulturu a životní styl. Ohromný vliv má zejména v rozvojovém světě.

A lidé jsou stále náročnější. Zatímco kdysi sledovali TV vysílání  na malé obrazovce s hrubým rozlišením, dnes již vyžadují ultrajemné HDTV přenosy  o vysokém rozlišení. A další zlom přišel s  v trojrozměrným zobrazením.

 

Nástup digitálních a optických technologií

Nic nepřetvořilo svět  rychleji  a tak zásadně jako počítač a následně digitální telekomunikace. George Friedman

Kde by byl dnešní telefon, přijímač, televizor či počítač, kdyby nebylo integrovaných obvodů a dalších zázraků moderní elektroniky? Bod zlomů - zejména r. 1947, kdy tým W. Shockleye předvedl první transistor a r.1971, kdy M.Hoff sestrojil mikroprocesor, jehož funkce se přizpůsobuje požadavkům dodatečně, prostřednictvím programu. S tím nastal bouřlivý rozvoj počítačových technologií.

Jak si kdysi povšiml zakladatel společnosti Intel Gordon Moore, rychlost počítačů a počet tranzistorů na křemíkovém čipu o dané ploše se cca za každých 18 měsíců zdvojnásobuje. Tak na každého z nás už dnes pracují miliardy miniaturních tranzistorů, aniž bychom si to uvědomovali.

Ještě rychlejší vývoj odstartovaly optické komunikace. Pro představivost: v 60. letech přenášely nejvýkonnější kabely najednou 1920 tel. hovorů s opakovači signálu po 2 km. Dnes přesahuje kapacita jediného optického vlákna /a těch bývájí v kabelu stovky/ až  miliony současně přenášených hovorů a tisíce tv signálů.

 

Počítače

Počítací stroj se lidé pokoušeli vytvořit již dávno. Asi před 5000 lety se v oblasti Řecka a Říma, objevil Abakus. Hliněná destička s otvory do niž se vkládaly kamínky. V starověkém Římě mu říkali „calculli“ odtud je tedy název kalkulačka.

Éru počítacích strojů odstartoval v r. 1623 W. Schickard s mechanickým počítacím strojem využívajícím hodinová kolečka. Sloužil k sčítání a odčítání šesticiferných čísel a měl být použit Keplerem při astronomických výpočtech.  

Názory na první počítač se různí. Co je jasné, že už v r. 1801 řídí Francouz Jacquard tkalcovský stav pomocí děrné pásky a Angličan Babage objevil tajemství děrných štítků a “strkal” je do tzv.”Analytical Engine”. Po éře logaritmického pravítka sestavuje v r. 1938 německý inženýr Zuse první mechanický počítač Z1.

V r.1944 byl ve Filadelfii zprovozněn první elektronický  počítač ENIAC. Vážil 30t, měl 1740 elektronek  a  příkon 174 kW! Obsluha byla velice složitá a programoval se přepínači. R. 1945 von Neumann publikuje vizi principu řízení počítače programem. Jeho počítač MANIAC se podílí na vývoji vodíkové bomby.

První polovodičový počítač IAS z r.1952 se stal vzorem pro velkosériový IBM 701. První PC sestavuje v r. 1967 Angličan Kitz. Využil novinku – integrovaný obvod a  otevřel cestu ke stavbě malých a výkonných počítačů jak je známe dnes.

V r. 1981 uvádí na trh společnost IBM první PC s procesorem Intel 8088 a s operačním systémem MS-DOS. O 2.r později se již používá jako paměťové médium disketa /místo magnetické pásky/ a objevují se i laserové tiskárny. V r. 1985 vyvíjí Microsoft PC Windows a zahajuje nástup operačních systémů Windows.

Počítače, kterých je již na světě přes 3 milardy jsou dnes všude a spousta lidí si život bez nich nedokáže ani představit. Zasáhly všechna odvětví od armády, bankovnictví, školství, vědu, zdravotnictví, po zábavní průmysl a mnoho dalších. Iniciovaly vývoj disků CD, DVD, MP3 přehrávačů, navigačních systémů a internetu.

A prognóza? Tony Hoare, významný vědec, předpovídá, že v r. 2020 bude na světě stokrát víc počítačů než dnes, stokrát výkonnějších se stokrát větší pamětí – a všechny budou navzájem propojené. Nelze o nich přemýšlet jako o oddělených zařízeních, ale jako o globálním všudypřítomném počítači využívající paralelní operace široce distribuované v prostoru a čase a s trvalou interakci s okolím.

 

Vznik nového oboru – programování

Rychlost technologického pokroku nezávisí na nových čipových sadách, nýbrž  na nových sw architekturách. Ray Kurzeweil

Princip řízení počítače programem a rozvoj mikroprocesorů odstartoval nový obor – programování. Teprve sw totiž vdechne počítači život. Všechny vědomosti a dovednosti počítače, to jsou programy a data, které jsme si koupili od specializovaných výrobců nebo sami vytvořili.

První počítače přijímaly výhradně strojový kód, později jazyk symbolických adres - assembler. Již zde se projevil rozpor mezi narůstající výkonností počítačů a nízkou produktivitou programátorské práce. Až strukturované programování však přineslo zásadní zvýšení produktivity práce.

Fenomén dneška je umělá inteligence. Všedně dnes působí zprávy o porážkách šachových velmistrů počítači, ačkoliv to není tak dávno, co to odborníci pokládali za nemožné. Tryskových motory se doslova šlechtí pomocí genetických algoritmů, bankovní systémy se samy učí, jak rozpoznat defraudace. Řada problémů ale čeká na vyřešení jako čtení genomů, vylepšení člověka, prognózy změn klimatu. 

Znovu se mluví o stagnaci ve vývoje sw.  Dnes se z 80% zajímáme o formu informace, z 20% o obsah. Samotná ekvivalence výkonu lidského mozku ještě neznamená, že dosáhneme i ekvivalentu jeho funkčnosti. To se ale již obrací. ⁰⁴

 

Objev hypertextu a internetu

Tim Berners-Lee se stal jedním z nejvýznamnějších inovátorů historie.

V r. 1989 představil anglická fyzik Tim Berners-Lee způsob jak efektivně sdílet informace nacházející se na různých počítačích. Využil myšlenky hypertextu. Lineární texty rozdělil na menší celky a vzájemně je provázal odkazy. Vymyslel i jednoduchý způsob tvorby takových textů /HTML – Hyper text Mark-up Language/, adresného umístění na síti /HTTP- HyperText Transfer Protokol/ a současně vyvinul první prohlížeč /browser/. Tato koncepce v příštím desetíletí ovládla internet.

Všechny technologie spojené s HTML byly dány volně k dpispozici. Internet dneška tak shromažďuje obrovskou sumu informací, přístupných komukoliv a kdykoliv. V ní neexistuje žádný jízdní řád, katalogizace, třídění či hierarchie. Je to prostě oceán informací bez hranic, ve kterém se se každý musí naučit plavat sám. Dobrým plavcům nabízí netušené obzory, špatným hrozí utopení.

 

Mobilní svět

Úplná telefonizace bude dokončena tehdy, když zavolám kohokoliv kdekoliv na světě a pokud se mi neozve získám jistotu, že již nežije.  Věštba šéfa ITT z r.1972.

První radiotelefonní sítě se objevily v 80.letech min. století. O 10 let později byl již trh zaplaven levnými telefony. Dnes, když má mobil skoro každý, lze tvrdit, že se nám život podstatně změnil. Všichni jsou neustále na přijmu. Je to skvělé pro práci a kontakt s rodinou a přáteli. Když něco potřebujete rychle zjistit nebo zařídit, stačí zavolat, nebo vyřídit záležitost přes SMS, e-mail či internet.

Na druhou stranu nemáte chvilku klidu. Neodpočinete si ani na dovolené v zahraničí. Mobil nám dává neuvěřitelné možnosti a zároveň nás svazuje. Je to totální ztráta soukromí. Myslím, že výše uvedená věštba se již prakticky naplnila.  

Dnes však jdeme ještě dále. Fenoménem doby jsou fotomobily, rychlý mobilní internet, videotelefon, mobilní navigace, stahování hudby, videa, tv v mobilu a spousta dalších služeb. Kdykoli můžete cokoli vyfotografovat a snímek někomu poslat, orientovat se v krajině ve městech, přehrát si libovolný tv pořad.  Úžasné možnosti, které jistě zapříčiní i mnoho nepříjemností. Můžete být totiž zdokumentováni při činnosti, se kterou se zrovna nechlubíte.

Každý dostává do rukou technologie, o které se před pár roky nezdálo ani privilegovaným tajným službám. Kdo si myslí, že se bez mobilu obejde, má jistě pravdu. Sám se však odstaví na vedlejší kolej. A to si dnes dovolí málokdo. ⁰⁵

 

Monitoring

Již dnes připadají na jednoho obyvatele  planety  tisíce telemetrických zařízení.. 

Monitoring je dalším novým fenoménem informatiky. Přináší spoustu dnes již nepostradatelných funkcí, zároveň i mnoho problémů. Počty měřících přístrojů, kamer, mikrofonů, termostatů a měřičů teploty, světelných a pohybových senzorů a detektorů závratně rostou a krmí stále dokonalejší počítače informacemi..

Domnívám se, že vzhledem k explozi monitorovacích systémů, které se navíc propojují i se systémy dálkového řízení lze již mluvit o “monitoringu světa”, který se rychle stává jednou z nejvýznamějších součástí současné civilizace přispívájící k proměně světa. Podrobněji o této problematice v samostatné kapitole.

 

Predikce nejbližší budoucnosti

Současný exponenciální růst informací a znalostí směřuje k zásadní proměně světa v průběhu několika let. Ray Kurzeweil

Předpovídat jak bude svět za 10 - 20 let vypadat je velmi ošidné. Jisté je, že svět který povstane z probíhajících změn hodnot, přesvědčení, společenských a ekonomických struktur, politických koncepcí, systémů a světonázorů, bude úplně jiný, než si kdokoliv z nás dokáže představit. V některých oblastech již k základním změnám došlo. Jisté je, že prvotním zdrojem rozvoje budou informace a znalosti. ⁰⁶

Zatím nejpokročilejší křemíkové tranzistory mají velikost asi 50 mikronů (pro srovnání, virus je velký asi 100 nanometrů, tedy 500krát menší). Vědci věří, že čipy budou ještě menší než viry. V takových obvodech už neponesou informaci elektrické náboje, ale patrně fotony, či spin elektronů. Vzniká nové odvětví -  spintronika. Mnozí věří, že přinese stejnou revoluci jako kdysi elektronika.

Jako velmi perspektivní se pro výrobu elektronických prvků budoucnosti jeví zejména uhlíková nanovlákna – trubicovité struktury s průměrem nanometrů. Začleňováním jiných atomů do jejich struktury lze měnit jejich elektrické vlastnosti včetně dosažení supravodivosti. Takové prvky by mohly být zárodkem technologií vedoucích k supervýkonným čipům velikosti molekul. Badatelé už chtějí jako logické prvky využít jednotlivé atomy. Již dnes se daří pomocí tunelovacího mikroskopu experimentálně sestavovat elektronické prvky z několika atomů. ⁰⁷

Dvacáté století nebylo stoletím pokroku, který se ubíral dnešním tempem, ale spíš se rovnalo 20 letům při  při dnešní rychlosti změny. Dalších dvaceti let pokroku, při dnešním tempu rovnajímu se celému 20.století, dosáhneme v příštích 14 letech.. A pak už za sedm let.. Díky tomuto exponenciálnímu růstu  se bude 21.století rovnat 20 000 letům pokroku  při dnešním tempu – což je tisíckrát více než pokrok, jehož jsme byli svědky ve 20.století , které určitě nebylo stoletím líným..

Na to můžeme logicky navázat i vize Davida Celerntera o budoucnosti informací: “Připojíte-li se, navážete spojení s jakoukoliv externalizovanou myslí – svou vlastní, nebo nějaké organizace či instituce. Informace které budete pokládat za důležité budou tam, kde jste vy, a půjdou vám neustále v patách. Ty nebudete musit nosit s sebou, budou se sami pohybovat Kyberprostorem”. A je  možné, že zařízení k bezdrátovému připojení na internet, budeme nosit přímo v mozku. ⁰⁸

Ray Kurzwveil se dívá ještě dále do 21. století a vyslovuje názor, že nanotechnologie nám umožní přestavět či rozvinout tělo i mozek a vytvořit prakticky cokoli na základě pouhé informace. Vyvineme prostředky, které nám dovolí nekonečně rozšiřovat fyzické i duševní schopnosti tím, že naše biologické systémy budou přímo propojeny s technologií vytvořenou člověkem.

S tím  vším ale vyvstává mnoho znepokojivých otázek.. Co znamená být naživu? Co a proč je “lidské”? Jaké změny svého lidství jsme schopni akceptovat?

 

 Příběh

 

Proč oslavujeme Gutenberga jako vynálezce knihtisku?

Kolem r. 1445 přišel Johannes Gutenberg se zásadním vylepšením tisku. Tiskařský lis, koncepčně vycházející z vinařského lisu, doplnil o rozebíratelnou předlohu. Na mřížku vedle sebe sázel kovové litery. Spekuluje se, že myšlenku nosil v hlavě již delší dobu, ještě než odešel ze Strasburgu. O začátcích jeho podnikání vůbec víme docela málo. Jisté je, že v r. 1448 si od švagra v Meinzu půjčil větší obnos peněz, na vybudování tiskařské dílny.

Lis se rozběhl nejspíše r. 1450. K pořádnému provozu ale bylo potřeba více z písmoviny odlitých liter. Gutenberg si tedy půjčil 800 guldenů od mecenáše Fusta. Gutenberg byl vyučen ve zpracování kovů a zlatnictví, proto po prvních pokusech se dřevem se zabývá výrobou matric písmen z kovu. Do formy matrice s příslušným písmenem byla vlita roztavená slitina cínu, olova a antimonu. Odlité litery byly zrcadlovým obrazem písmena na čtverhranné základně, která sloužila nejen jako podložka pro písmeno, ale svými rozměry určovala i rozestupy mezi písmeny v řádku. Každá strana byla sestavována do dřevěné sazebnice, která určovala přesné řádkování i místa pro mezery a ilustrace. Na matrici s vysázenými slovy se nanesla tiskařská čerň. Pomocí upraveného lisu na víno byly pak jednotlivé stránky tištěny.

Životním snem Gutenberga byl tisk Bible, která by byla lacinější než v té době jediné dostupné – ručně přepisované. V r. 1454 byla první tištěná kniha na světě. “Gutenbergova Bible” – latinská, 42řádková, bohatě zdobená ilustracemi. Má se za to, že v dílně na dvoře Humbrecht vytiskli asi 180 exemplářů (140 na papír, 40 na pergamen). Dodnes se zachovalo jen asi 59 svazků, více či méně úplných. Byla ve dvou svazcích o 320 listech. Bible byla goticky stylizována a ručně zdobena. Ve své době měla velikou odezvu. Silvio Piccolomini, budoucí papež Pius II., k tomu tehdy poznamenal: “Neuvěřitelně schopný muž  začal prodávat tištěné Bible. Ještě nikdy jsem neviděl tak čisté, velké, snadno čitelné litery.” Majitele si našla každá z kopií této první knihy. Bohužel, namísto toho, aby si Gutenberg užíval uznání, čekaly ho tvrdé bitvy u soudu. Jeho mecenáš Fust jej obvinil, že špatně hospodařil s jeho penězi a stal se tak majitelem dílny s tiskařským lisem, včetně šablon. Gutenberg zkrachoval a patrně odešel do některé z nových tiskařských dílen.

McLuhan nazval mediální prostředí Gutenbergovou galaxií. Chtěl tím vyjádřit význam knihtisku pro vývoj společnosti. Přestože dnešní knihy už nějaký ten rok netisknou v lisech, Gutenbergův vynález byl v činnosti 500 let! Knihy, které vytiskl, jsou dodnes uloženy v knihovnách. Kde bude asi za 500 let uložená třeba taková Wikipedie, složená z jedniček a nul?  ⁰⁹

 

 Úhly pohledu

Bezradnost

Naprostá většina našich předků se mohla spolehnout, že zítřek bude v zásadě stejný jako dnešek.. Technologický pokrok byl pozvolný a jen čas od času se vyskytla zásadní změna (zemědělství, kov, knihtisk, železnice, elektřina...), která celou civilizaci posunula na vyšší úroveň. Naproti tomu dnes nestačíme žasnout, jak rychle se samozřejmosti zcela nedávné minulosti stávají nepochopitelnými.

Stále se hlásíme ke světovému názoru minulých století a stále mu vyučujeme, ale ve skutečnosti již neodpovídají našemu novému vidění. Nemáme pro ně ještě názvy, metody ani nástroje, nemáme ještě novou terminologii. Ale světový názor tvoří především zkušenosti a znalosti. Ty jsou základem umělecké představy, filozofické analýzy a slovníku techniky. A s tímto novým pohledem, který jsme získalí náhle – v průběhu posledních 15-20 let si často nevíme rady. ¹⁰

 

Měřítko pokroku

Nejpodivuhodnější na budoucnosti je představa, že naši dobu budou nazývat staré zlaté časy. Ernest Hemingway

K porovnání nelineárního tempa rozvoje potřebujeme měřítko. V hrubém měřítku nám může posloužit způsob klasifikace úrovně znalostí společnosti, který navrhl Carl Sagan. Jeho stupnice v rozsahu A – Z je založena na množství informací, jež příslušné civilizace obsahují. Například civilizace typu A je schopna uchovávat a zpracovávat řádově 10⁶ bitů informací. To odpovídá primitivní společnosti bez psaného jazyka, dorozumívající se mluvenou řečí. Když společnost objeví písmo, její informační obsah nesmírně vzroste. Fyzik Phillip Morrison z MIT odhaduje, že veškeré psané dědictví antického Řecka má velikost 10⁹ bitů, což v Saganově klasifikaci odpovídá civilizaci typu C.

Sagan odhadl informační obsah naší společnosti na přelomu tisíciletí. Stanovil počet titulů knih ve všech knihovnách světa na desítky milionů a počet stránek v každé z nich, a tím dospěl ke zhruba 10¹³  bitům informace, což odpovídá v jeho stupnici civilizaci typu G. Ale již v r.2008 jsme na hodnotě 10¹⁵  bitů,  kde tento rychlý posun ovlivňuje zejména rozvoj fotografie a videa. To už z nás činí civilizaci typu H. Stupnice sahá mnohem dál, a odhaduje míru informací, které je potřeba získat až pro zvládnutí problematiky mezihvězdných letů a definici vesmírných civilizací. To už ale daleko přesahuje rámec této publikace. ¹¹

 

 Zvažte následující doporučení

 

Studujme historii, učme se z ní

Tradice je průvodce, ne vězení. W.S..Maugham

Vězte, že rychlost změn se dramaticky zvyšuje. To znamená, že lineární pohled na minulost není spolehlivým vodítkem pro budoucnost. Do svých osobních plánů a projektů  zakomponujte vždy i predikci budoucnosti z pohledu jejich trvání. V mnoha případech je to velmi obtížné, protože k tomu  dosud neexistuje žádná  metodika. Je to poučení pro podnikatele, vědce, ekonomy, politiky a samozřejmě pro každého z nás bez ohledu na profesi.

 

 Zamyslete se nad otázkami

 

☼ Dovedete si představit ten svět, v němž  žili vaši prarodiče a do něhož se narodili jejich rodiče? Nebo svět v němž žijí miliardy lidí s příjmem menším než jeden dolar denně? Zkuste se vcítit do jejích postojů, myšlení a činů. Nemyslíte si, že jste měli velké štěstí, že jste se narodili právě zde a v tomto čase?